Periodikum ALTO Viewer

1

Ročnik XXXXIX.

2

dke n i otan

3

ntv o

4

lo o v bil

5

s sto

6

V Praze, ve střédu 3. března 1909.

Praha

7

tb lott sn e

8

Číslo 62.

9 article

Naranní a večernílisty předplácit se v Praze v administraci- na měsie. . . . . . 2 K na čtvrt lata . . . . 6 K — l s dvojí donáškou na měsíe. . . . . . na čtvrt leta . . . . 7 K 62h ve Gllálkách na měsío. . . . . . 2 K 30h Foštoua . . 8 K 20 na měsíe. na čtvrt lsta : . . . 9 K 50 s dvoji zásilkou Ba vrt iota : . . k d na měsi

Praha Foštoua

10 article Vážný okamžik v napjetí se Srbskem.

Vážný okamžik v napjetí se Srbskem. mo sn Zápletky balkánské se v posledních dnech sice značně zjednodušily tím, že vedle dohody Rakousko Uherska s Tureckem v otázce annekční dospělo se dále dle po sledních zpráv i k zásadní dohodě mezi Bulharskem a Tureckem ve smyslu pro- střednictví ruského; také ve příčině boykotu rakousko-uherského zboží v tureckých pří stavech docházejí příznivé zprávy, takže rozsah sporných záležitostí byl přičiněním diplomacie značně obmezen a možno zvláště předpokládati, že ve východní část poloostrova balkánského nehrozí na ten čas nijaké zvláštní komplikace a že otázka za- bezpečení míru jest tam šťastně rozřešena. Nelze však totéž tvrdití i o západní části Balkánu, kdež stále ještě čeká svého vyřízení poměr Srbska a Černé Hory k sou státí rakousko-uherskému, pokud byl otřesen událostmi, jež se vymkly z rámce úpravy. provedené berlínským kopgresem. Srbsko Cerná Hora dovolávaly se pro sebe určitých náhrad, kteréž by zabezpečily jejich praví delný vývoj, a stojí tudíž na sjanovisku, že Evropa, pokud se týče mocnosti na berlín- ském kongresu zúčastněné jsou povolány. aby o jejich požadavcích rozhodly. Poža davky ony soustředily se hlavně kol takové nábrady územní, kteráž by oba dosud o sobe oddělené srbské státy spojila a zjed nala takto Srbsku možnost vlastního, pří mého obchodního přístupu k moři adriati okému. Tyto snahy však setkávají se s roz hodným odporem středoevropské politiky jejíž dalšímu postupu na Balkán by se takto postavila hráz, byť ve skutečnosti ne nepře- konatelná, ale pro budoucnost při vzájemné žárlivosti velmocí přece jen nepodcenitelná.

Srbsko Rakousko Uhersko Turecko Bulharsko Balkán Černá Hora Cerný Hora Evropa

11 article

Rakousko Uhersko neuznává však,z by zejména Srbsko bylo oprávněno činit určité nároky z ujednání berlínského kon gresu, že by zvláště mohlo se domáhati ná- hrady přikázáním mu určitého území, a jest ochotno poskytnouti Srbsku pouze některé obchodní výhody, o jejichž dosahu se však dosud přesně nevyslovilo. Exropská diplomacie, vidouc rostoucí příkrost mluvy v časopisectvu vídeňskéma bělehradském, odhodlala se připraviti zprvu zakročení u obou stran, když však Německo odepřelo se zúčastniti a navrhlo společné zakročení pouze v Bělehradě, tu Rusko od- hodlalo se samo jednostranně působiti přá- telskou radou v Bělehradě, čímž jednak se vyhnulo stejnému postupu s ostatními moc- nostmi, což se dá vysvětliti jeho příbuzen- ským poměrem k Srbům, jednak uchránilo Srbsko před nátlakem společným. V prohlá- šení ruského vyslance v Bělehradě obsaženo bylo vyzvání, aby Srbové se zdrželi všeho, co by mohlo uspíšiti konflikt na branicích. a aby se zřeklo nároků na náhradu územní. Co se télo týče, vykládají časopisy ruské. že požadavek Srbska na odstup jižní části Bosny má i pro Srby své nevýhody, jednak že by seslabily postavení Bosny samotnéa zvláště jejího pravoslavného oby valelstva, jednak že by Srbové sami hnuli otázkou roz-

Srba Rakousko Uhersko Srbsko Německo Bělehrad Rusko Bosna

12 article

dělení Bosny a Hercegoviny, čímž by se usnadnilo upravení poměru ve příčině zemí těch mezi Rakouskem a Uhrami dosud ne vyřešeného. Jednostranné zakročení Ruska v Běle hradě způsobilo, že nová vláda srbská pro hlásila, že zájmy Srbska zůstavuje uznalost Evropy a ani ve Vídni krok ruský nezpůso bil nepříznivý dojem, jak vidno z projevu »Fremdenbl.«, jenž tlumočí názory zahranič- ného ministerstva a praví, že ruským zakro- čením v Bělehradě »se stal první positivní krok k řešení konfliktu, kterýž již pohnul mírumilovnou horlivost evropských vlád k zá- služnému zasáhnutí. Domnívá-li se tedy ru- ská vláda, že dosáhne zabezpečení míru jiným způsobem, než zamýšlely velmoci, setká se krok ten ve Vídni s příznivým schválením a všelicos nasvědčuje naději, že nezůstane ruská akce bez výsledku. Vliv kmenově přibuzného Ruska v Bělehradě jest nade vši pochybnost silný a snad účinnější než společný krok všech velmocí.« Diplomatický orgán francouzský »L Temps«, jenž v poslední době zastával na- padně odchylné stanovisko, takže některe srbské listy odpovídaly na jeho vývody dosti odmítavě, shledává nyní, že počín berlínský vycházel z výborné myšlenky, ale že se sta poněkud neobratně, čehož použil Izvolský aby nebylo Rusko vzhledem ke slovanskému Srbsku strženo do akce, kteráž by tam pů- sobila odpudivě. Jest tudíž krok jeho činem moudré politiky, a nechová v sobě nic zne pokojujícího. Ježto i Francie i Anglie jsou nakloněny tomu, aby Srbsku se dostalo uspo- kojení jiným způsobem, než náhradou územní může počin ruský jenom získati.

Fremdenbl L Temps Bosna Hercegovina Rakousko Uhry Rusko Běla Srbsko Evropa Vídeň Bělehrad Francie Anglie

13 article

Dle důvěry, s jakou jim vyjdou vstříc v Bělehradě, budou moci oceniti i význam své autority ve Vídni. Stanou se nejen pro středníky, ale převezmou na sebe i záruky což poskytuje Srbsku jistotu, již nelze pod ceňovati. Směr postupu jest tedy pravidelný na prospěch míru, a Francie i Anglie jed nají v lémž smyslu. tr V Anglii se upozorňuje, že není radn podceňovati sílu veřejného mínění v Rusku nakloněného Srbům, protože není nyní slabší než bylo před třiceti lety. Jak ruch dobro- volnický tak mluva ruských listů jsou tu velmi významné. Ve Vídni sice poukazují na vyzývavou řeč srbských časopisů, ale ví deňské časopisy nepočinají si jinak a tak si navzájem nemají věc tu vyčítati. Nesmí se též zapomínati, že přání srbská plynou ze snah o zachování života a neodvislosti ná- roda. Vážné změny v posavadním hospodář- ském postavení Srbska jsou však pro ně otázkou života a smrti. Dnes jest Srbsko hospodářsky takřka skutečným vasalem. Srbsko touží po volném spojení s mořem. v čemž může se dovolávati souhlasu všech slušně smýšlejících lidí. Odhodlá-li se Ra- kousko-Uhersko přistoupiti na toto stano- visko a dostane-li se Srbsku zdravého hospo- dářského základu, důstojně a čestně samo vykročí ze situace, kteráž není prosta všeli- kého nebezpečí. To jest jediný prostředek jenž by zabezpečil trvání míru. Dle projevů těchto dalo by se souditi že obrat, kterýz nadešel v záležitosti sporné.

Srba Bělehrad Vídeň Srbsko Francie Anglie Rusko RakouskýUhersko

14 article

jest opravdu potěšitelný a že oprávňuje k upevnění nadějí, že mír na Balkáně ne bude porušen a že hrozivý konflikt šťastně se překoná. Avšak naděje tyto byly nemile zasaženy projevy, jež se staly včera v uherské sně movně magnátů. Tu vyvíjel bývalý mnoha- letý předseda uherského ministerstva hrabě Štěpán Tisza názory na poměr soustátí ke království srbskému, kteréž vedle vídeňských projevů, že Srbsko musí se nejprve bezpro středním prohlášením ve Vídni naprosto vzdáti všech svých posavadních nároků potom teprve přímo a beze všeho prostřed nictví vyjednávati tamtěž o rozsah hospo dářských výhod, jaké mu mohou byti poskyt- nuty — jsou s to vzbuditi opětné pochyb nosti, že cesta k řešení konfliktu srbského byla již šťastně nalezena. Vždyť i francouzské listy poznamenávají, že by takto posice Srbska nebyla — rovnou, protože síly obou. pouze na sebe odkázaných stran jsou nepo měrně nestejné. Než hrabě Tisza problásil, že nelze bez poznámky ponechati zprávy, v nichž se mluv o hospodářských rekompensacích pro Srbsko jimiž bychom měli honorovati smířlivé smý šlení Srbska. Je-li okamžik, v němž by jakou koliv ochotu k Srbsku pokládal za hiříšnou věc, jest to okamžik přítomný. Vláda uza- vřela před několika měsíci obchodní smlouvu se Srbskem, a tu jsme šli v ústupcích Srbsku velmi daleko. Jakékoliv nové ústupky jež by třeba jen z daleka mohly se uváděti ve spojení s nynějším hrozivým chováním

Štěpán Tisza Tisza Balkán Srbsko Vídeň

15 article

Srbska, musil by pokládati za trestu- hodný útok na velmocenské postaven monarchie. Bude-li třeba energickébo postupu. budiž podniknut v přesvědčení, že není v Uhrách nijakého, poněkud jenom vážného činitele, na jehož podporu by se nemohlo v takové situaci počítati. Jsem přesvědčen. pokračoval Tisza, že může jakákoliv při- ostřená situace na Východě býti vyřízena bez větších evropských komplikací, ale neoddávám se ilusi, že se záhy budeme moci vrátiti k mírné fásí situace na Balkáně. Jsout v Evropě mocní faktorové, kteříž se o t postarají, aby nepřízeň nadobro nepřestala. Dospěli jsme k novému období otázky vý chodní a po dlouhou dobu bude ovzduší napjetím přesyceno, tak že naše bdělost must se zvýšiti, což bude v annohém ohledu vy žadovati i větších obětí. Existenění podmínky národa maďarského jsou sloučeny s nynějším směrem východní politiky a pro ni musí monarchie vrhnouti na váhu veškerou svou Výklad Tiszův opatřil před seda mini- sterstva Wekerle prohlášením, v němž se v celku, pokud se týče Srbska, srovnává s jeho názory, a dodal, že nesmí se při pustiti, aby Srbsko mělo při té příležitosti slovo. Annexe jest věc, jež se týků pouze nás a Turecka, a nikdo jiný nemá práva do ní mluviti. Pokud se týče Srbska, budeme se řiditi pouze svou vlastní trpělivostí a je dině svými vlastními zájmy. A tato věc pal se opět týká pouze nás a Srbska, při níž nikdo třetí nemůže miti slovo. — Tyto projevy Tiszovy a Wekerlovy uvá- dějí se v souvislost s diplomatickou akcí, jiz moc.

Tiszův Wekerlův Srbsko Uhry Balkán Evropa Turecko

16 article

Rusko v Bělehradě zabájilo. Nevíme, zdal je máme napsati na vrub obvyklé maďarske pósy, či jsou-li spíše ohlasem obav, že uklid- nění napjetí na Balkáně v tomto okamžiku by pohatilo vnitřní záměry maďarských poli tiků. I to jest možné

Rusko Bělehrad Balkán

17 article Pověsti o blízkém pádu Bienerthově.

Pověsti o blízkém pádu Bienerthově. Z Vidně, 2. března. Zpráva večerní »N. Fr. Pr.«, že poslane katolické strany národní s poslanei česko-sgrár ními se dnes dopoledne dohodli, prohlásit bar. Bienerthovi, že propustí zákon o rekrutech odstoupl-li napřed bar. Bienerth nezakládá se na pravdě. Porada taková žádná se nekonala, proto ne mohlo se státi žádné dohodnuti. Pokud jde o věc samu, sděluje se: »Politikové čeští nezůstavifi ni koho, tudiž ani bar. Bienertha, v nižádné po- chybnosti o tom, že nechovají k němu a k jeh vládě pražádné důvěry, že budou ji po tirati a že ji nepovolí žádné předlohy. Tím jes stanovisko české delegace vůči kabinetu baron Bienertha dáno. Polilika nemůže se provozovat však v ten způsob, aby se řeklo: »Chceme hlavu chefa vlády!« Politika nésti se musí ovšem k po rážce systému nepřátelského, avšak nemůže býl provozována pouze osobně, nýbrž čeliti a mítit ke stránce věcné bez ohledu na to, kdo vládne

Bienerthův Bienerth Francie

18 article

Arci každá oposice pracuje k povalen vlády, ale oposice nevyhlašuje jediným cílem svým dostati hlavu dočasné vlády. Naopal musí působili politika k tomu, by změnou v osobách také slala se změna meritorní polud. že nastoli se místo vlády potirané vláda lepš a že po propuštění chefa vlády oposicí povalené dosazen bude muž, který by poskytoval záruky obratu.« Následkem úvah právě vzpomenutých po zbývá veškeré aktuality a také podstaly pověst v parlamenté dnes rozšiřovaná, že kdyby bar Bienerth odhodlal se panovníkovi nabídnout svou demisi a tato by se přijala, nepřišel by žádný president definitivní, alebrž byl by dr Leon Biliňski, ministr financí, jako nejstará podle pořadu členů kabinetu jmenován předsedou ministerské rady (nikoli předsedou ministerstva) tudíž jakýmsi seniorem — instituce, která byla již několikrále. Tak byl předsedou v ministerské radě hr. Tasfťe, dr. Stramayr a dr. Wittek

Bienerth Biliňski doktor Stramayr Wittek

19 article Nový polský ministr krajan.

Nový polský ministr krajan. jis ne Dr. Ladislav Duleba Z Vídně, 2. března. (Zvl. telef. zpráva »Nár. Listů«.) Změna v polsko-haličském ministerstvu jes provedena. Žádosti Davida ryt. Abrahamo wicz za propuštěnou bylo vyhověno. Misto něho jmenován člen předsedniciv kola polského dr. Ladislav Duleba. Nový polský ministr narodil se r. 1851 v Krakově. Odbyv univérsitu vídeňskou a lvov- skou stal se r. 1879 advokátem ve Lvově, kde záhy účastníl se života veřejného a dostalse do obecní rady. Poslancem zvolen byl poprve 23. března 1897 teprve v užší volbě proli kandidátu lidové strany Revakowiczovi. Při volbách pozdějších propadl.

doktor Duleba David Vídeň Krakov Lvov

20 article

V drobném prodejin ranní čislo o sobě . . za Sh za lk Ve filiálkách na venkově ranní čislo . . . . . vočerni . . . . . . . 6h lnsorátv platí se hotové napřed večerní Předplacení a inaerty přijimá administrace v Marianiské ul.,5. Tam nacházojí se též rodakce. tiskárna a skpodine „Národních Listů Rukopisy se novracejí

Marianiský ulice

21 article

Dostal se však opětně po všeobecných volběch do sněmovny. Záby obrácena naň pozornost a dávno již považován byl za kandidáta ministerstva. O Dulebovi koluje v parlamentě průpověď, že jest »sešvakřen« s národem českým, protože choť jeho jest Češka. Duleba udržoval vždycky s poslanci českými styky nejpřátelštější

Češka Duleba

22 article Amnestie polltickým odsouzencům

Amnestie polltickým odsouzencům v Srhsku. omrer Z Bělehradu. 2. března. (K. k.) U příležitosti včerejší dvorní hostiny, uspo- řádaně na počest nové vlády, ohlásil král Petr amnestii všech politických pro- vinileů a uvedl, že jako Srb a panovník vítá sblížení mezi politickými stranami Srbska, z nichž vzešla nynější vláda. On a jeho celý národ pohlíží s největší důvěrou v budoucnost, protože vidí, že vůdcové národa se shodli v řízení záležitostí státních. Jako všichni Srbové v nynějším osudném okamžiku zapomínaji všech urážek a útoků, tak odpoušti léž král všecky urážky, jichž se kdo dopustil proti němu a proti jeho domu. »Kéž by,« pravil král, »od nynějška mezi námi zmizela všeliká nesvornost, kéž by nitro naše nebylo již naplněno záštlm, nýbrž abychom všichni jako jeden muž naplněni byli stejné velikou láskou k vlasti a postavili se na ochranu její ohrožené budouenosti. Král jest přesvědčen, že vláda, složená z uznaných vlastenců, je s to a bude chtiti ospravedlniti naděje v ni kladené.« Ktál končil provoláním slávy Srbsku ost e Srbstvu. Předseda ministerstva Novakovič od- pověděl děkovnou řečí a provoláním slávy králi a královské rodině; projev byl s nadšením přijat.

Petr Srb Srba Novakovič Bělehrad Srbsko

23 article Balkánská krise.

Balkánská krise. Naše zprávy ze Srbska. ie Sp. Z Bělehradu, 2 března. (Zvl, telegr. »N. L«) Na večerní dvorní hostině na poctu niové vlády král Petr znovu dal přiklad vlastenectví a touhy po sjednocení a svorností všech Srbů. Za kritické doby, kdy se politické strany sjednolily, třeba pracovati pro vlast a srbský národ, král a mnestoval veške re politické vojenské provinilce (pro kragujevskou aferu) a očekává, že každý po- rozumi jeho činu. Jako dobrý Seb a oběsn pro- volal včera král: »Živila Srbija! Živio Srbstvo « Sněmovna a noviny přijaly sdělení o tom na- dšeným pozdravem »Živio král !« Skupština bělehradského kraje věnovala včera tři tisíce dinarů na objednávku mitraille s pro bělehradský pluk. Ruský vyslanec Sergěje v navštivil dnes ministra Milovanoviče. Vyjednávání mezi mocnostmi. Z Londýna, 2. března. (K k.) V dolne sněmovně tázal se Ashley ministra zahra- ničních věci, hodlá-li Velká Britanie buď sama nebo společně s jinými mocnostmi zakročili, aby neshody mezi Rakousko- Uh er- skem a Srbskem i Černou Horo byly pokojně urovnány. Ma str Grey odpověděl, že vyměněn byla některá sdělen! mezi mocnostm

N L Petr Srba Milovanovič Ashley Srbsko Bělehrad Srbija Londýn Velká Británie

24 article FEUILLETON.

FEUILLETON. Účast buršáků »Markomanie« na zamýšlené revoluci r. 1849. Dne 9. května 1849 oznámil na policejním úradě židovský obchodník Löw Tezeles důvěrné sdělení Marie Palaušové, bytné lycej- ních žáků Jana Šrůtka a Jiřího Dvořáka, jež vedlo bezprostředně k vyhlášení stavu obležen nad Prahou z rána 10. května. Velmi pilný — dle Tezelesa — a mravně zachoval, Šrůtek, 19letý jinoch, byl své bytné poslední dobou velice nápadný svou rozruše- ností a ustrašenosti a zvláště přáním, aby mu půjčila 20 zl. na cestu do Král. Hradce, poně- vadž to nemůže déle v Praze vydržeti. Tázán po příčině sdělil po delším váhání své bytné. že v nejbližších dnech vypukne v Praze revo- luce, na níž budou zúčastněni Poláci, Němci Čechové, a že k tomu účelu obdržel od svého spolubydlícího Dvořáka ostré patrony. Ještě v noci z 9. na 10. kvělna vykonána u Palaušové prohlídka, Šrůtek a Dvořák zatčeni usnesen slav obležení a ráno užaslému obecen slvu ústně i vyhláškami stav obležení vyhlášen Výpověď Tezelesa potvrdila se toliž nále- zem ostrých patron u obou lycejních žáků a do znáním obou, že ostré patrony jim znopatři Anton Sounar, člen buršáckého spolku Marko mania, který je také pro revoluci hledě) získati Na základě těchto výpovědí byl Soumar zatčer a prohlídka jeho bytu vedla ku přesvědčení, že členové Markomanie jsou v úzkém spojení s re- voluční propagandou. Proto na rychlo zatčeno a uvězněno 17 členů. Předseda Jan Rittig buršáckým jménem Brutus, posluchač práva také žurnalisticky činný, dovedl se před policií ukrýtti; byl proto odsouzen in contumaciam vo- jenským soudem 15. dubna 1854 pro velezrádu na smrt provazem a rozsudek uveřejněn v Praze přibitím teho jména na šibenici, co si odsou zenee zatím hověl v bezpečí před slidivými zra ky všech špehounů.

Löw Tezeles Palaušová Šrůtek Dvořák Král Polák Němec Čecho Sounar Rittig Brutus Praha Hradec Markomanie

25 article

Riltig byl duší celého revolučního hnuti spolku Markomania. Spolek sám byl výlučně německým studentským buršenšaftem a rozšířii se na popud Rittigův spojením s buršenšaftem Míontania. Předsedou spojeného klubu zvo- len Rittig, který počal šířiti revoluční ideje, spo léhaje na politicky příznivou náladu obyvatel- stva, to jest všeobecnou nespokojenost, šířenou hlavně Slovanskou Lipou. S bouřlivostí jemu vlastní práhl po vyvolání revolucionářské ná- lady v Markonmii, podporován v tom vydatně medikem August. Lorenzi, vulgo Rienzi, zemře- lým 23. října 1853 v pevnosti Kufsteině. Na popud Rittigův zahájena hned po velikonocích roku 1849 debata o thesi, možno-li připustiti schvalovati politickou vraždu; rozumělo se tím odstranění všech, kteří pokroku svobody stav překážky v cestu. Brze potom sdélil Lorenzi při kneipě stu dentům, že je v Praze tajný revoluční komitét jenž je pouze odnoží velkého ústřodníbo spolku v Německu a jenž má zorganisovati spiknut v Praze. V první řadě prý jde o vzbouření ně- meckých vrstev v Čechách, zvláště na severu a připojení jejich k všeobeenému povstání, jež vyjde z Drážďan a zahrne i Prahu do své oblasti. To byla první veřejní výzva k revo luční propagandé mezi německým obyvatel. stvem. 2. května umluvena tajná schůzka Marko manů za Pořičskou branou v mistnosti buršen šaftu Wingolfia, aby se tam projednaly podrobně plány postupu.

Rittigův Míontanio Rittig August Lorenz Rienzi Praha Německo Čechy Drážďany Markomania spojený klub Kufsteina

26 article

Schůze byla pohnutá a bouřlivá. Ritti oznámil přílomným, že revoluční hnutí má za hlavní účel utvoření všeobecné republiky a že je řídí mužové, kteří promyšleně pracují a své plány také provésti umějí a že by bylo dlobře kdyby signál ku propuknutí revoluce byl dán z Prahy. Naproti tomu namítal. Lorenzi, že jednostranná a částečná revoluce by k mičemu nevedla pročež že má býti vyčkáno, až vy- pukne v Německu a revolucionáři potáhnou k českým hranicím, kdež se spojí s německým lidem v Čechách, jenž musí býti pro revoluei ziskán. S tím souhlasili přítompí. Riltig stál na svém, že revoluce musí již v brzku propuknouti a žádal, aby mu aspoň vy volili 3 nejodvážnější druhy, kteří by mu slepě důvěřovali a kteří by s nim byli neustále ve styku. Schůze k tomu svolila a Rittigovi přídán jako organisační trojka Fr. Horák vulgo Me- fisto, Ed. Ulm vulgo Taz, Fel. Kress vulgo Posa.

Ritt Lorenz Riltig Rittig Ed Posa všeobecný republika Praha Německo Čechy Francie Ulm Taza Fel

27 article

Teto trojce ukazoval Riltig ve svém byte plán Prahy a vysvětloval jim podrobně, v kte- rých částech města budou veleti svým oddílům a které objekty jim budou dány k vybojování Poučil je, jakým způsobem mají získávati pří- vržence a sděhil jim na jejich naléhání, jak da- leko celé hnulí již pokročilo. Revoluční komite v Praze že má 5 osob, jež jsou v stálém styku s Německem, hlavně s Bakuninem, a že byl přítomen schůzi, uveden právníkem Dominíkem Orgelmeistrem vulgo Fingalem, členem buršen- šaftu Wingolíia; nyní navstěvuje jako pod řízený člen schůzky komitétu. Tam se dověděl. že za záminku k revoluci bude vzata oktrojo- vaná ústava a že celé hnutí je řízemo z Dráždan a Lipska osvědčenými osobami, takže je jeho zdar zaručen. Podle dosavadních disposic budou vzaty násilím strategické body Vyšehrad, Petřín a Hradčany, což provésti převzali studenti Frič a Sladkovský ponocí podskalského a smíchov- ského proletaršátu.

Riltig Bakunin Dominík Orgelmeistr Fingal Frič Sladkovský Praha Německo Lipsko Vyšehrad Petřín Hradčany

28 article

Dobytí Petřína má prověsti Frič a oznámit raketami obyvatelstvu; na to začnou zvony na Týně bíti k poplachu v Praze, která jest roz- dělena na 3 částí pod velením zvolené trojky. K šturmování na Týnské zvonici byl určen právník Josef Heltmer vulge Hengist, proto, že bydlil u jakéhosi Buriana, jehož blbý syn byl zaměstnán jako zvoník v Týně; dalo se očeká- vati, že Heltmera na požádání pusti na věž dá mu možnost ku prohlídee i později k štur- mování. Tak se také stalo a Hetlmer si prohlédl jednoho odpoledne s Rittigem z věže celou Prahu a její oboolí. Pro získávání přivrženců navrhl Ritti osvědčený způsob polského pětimužového sdru- žení, při němž každ účastník má 5 důvěrníků. z nichž každý má za povinnost získati dalších 5 přívrženeů. Po delší debaté usneseno, že bude rev luce vyvolána 12. května; do té doby má se každý postarati o hojnou munici; o koně má dbáti technik Umlauf Ferd., vulgo Romeo, z Ho stinného, jenž měl býti zároveň Rittigovým ad jutantem; měl býti ozbrojen pistoli, pro kterou si vylil 24 kule.

Frič Heltmer Burian Rittig Ritt Umlauf Ferd Romeo Petřín Praha

29 article

Úkoly jednotlivých čet při vypuknuti revo luce byly: Technik Fel. Kress, vulgo Posa vrhne se se svými přívrženci do staroměstské radnice, odzbroji hlavní stráž národní gardy a zmocní se shromážděných tu zbraní. (V radnie bylo však 9. května pouze 174 pušek, kdležte původních 2801 kusů bylo již dříve nenápadně odvezeno do zbrojnice malostranské, o čemž re- volucionáři nevěděli.) V prvním poplachu měl se Markomani zmocniti také lstí nebo násilim všech skladů zbráně a zbrojnic podle rady Ba- kunina, který za svého pobytu v Praze v březnu 1849 odpovidlal stejnoměrně členům revoluě ního komitétu na jejich stesky, že není zbraní V zbrojnici a krámech je jich nadbytek. Divadlo se mělo obsaditi a veškeří důstoj níci měli býti zajatí nebo posekáni, aby vojsko v prvém okamžiku mělo co nejméně vůdeů. Císaře Ferdinanda V. měli vyvolení Marko- inani zajmouti a purkmástra Wanku sosaditi. Ubytování polských důstojníků, kteří pr čekali na stanicích připraveni k odjezdu de Prahy, bylo taktéž věcí Markomanů. Při vzeti mincovny měl míti vůdčí úloh Markoman, filosof Karel Feyrer, vulgo Cassius. poněvadž bydlil u strýce, který byl zaměstná v mincovně jako rytec. Výrobou potror pověřen hlavně. Julius Hackenberg, vulgo Schufterle, jemuž dány pe níze z revolučního komitétu; při tom mu pomá- hali techník Vál. Ast, vulgo Hecker, který přiná- šel cín a jiné látky potřebné, medik Frant.

Posa Markoman Ferdinand jít Praha Feyrer Cassius Julius Hackenberg Schufterle Hecker František Praha Asta Kress

30 article

Ermer, vulgo Roller, filosof Václ. Ernst, vulg Christus, u něhož v pokoji se koule Hily, Kare Fevrer, vulgo Cassius, medik Annt. Fleck, vulg Blum, medik Frant. Girün, vulgo Baldur, medik Ad. Hackenberg, vulgo Tuiskon, zmíněný HHeut- mer, právník Frant. Langecker, vulgo Kůhn Pollak Theod., vulgo Rüdiger, právník Ed. Ste- gel, vulgo Melchthal, Jos. Ulbricht, vulgo Anel- lino a techník Jan Werner, vulgo Struve. z Prahy. Zůčastněni byli Markomani Ant. Wei- gel, vulgo Schlendrian a Aug. Hirsche, vulg Marbud. V poslední chvili jednalo se usilovně i o společný a jednotný postup Čechů a Němců př vypuknuti revoluce. Proto uzavřen vzájem ý smír mezi Markomonií a slovanským student ským spolkem „Česko-moravským bra trstvem“, které dříve stály ostře proti sobě a zpečetěn vysvětlením, které podhli Rittig jak předseda Markomanie a Josef Frič jakožto vy nikající člen studentského spolku „Slav ie při oznámení Besedy, stanovené Česko-morav- ským bratrstvem na den 10. května: oba pro hlásili, že německé a slovanské buršenschafly jsou v zásadě sjednoceny a ze budou společn vystupovati. Zásluha o toto sjednocení patří na česk straně hlavně Josefu Fričovi a techniku Maxi milianu Mauxovi, proti němuž bylo v r. 1848 zavedeno vyšetřování, že zastřelil 12. květnm kněžnu Windischgrštzovou, aniž se soudu nej menší důkaz pravdy byž podařil.

Roller Václ Ernst Christus Hit Kare Fevrer Cassius Fleck Blum František Kůhn Pollak Rüdiger Ed Melchthal Jos Ulbricht Anel Werner Struve Markoman Antonín Schlendrian Aug Hirsch Marbud Čecho Němec Rittig Markomanie Frič Max Maux Ermer Girün Baldur Hackenberg Langecker Praha spolek „ Českomoravský Ada

31 article

Na německé straně byl to vedle Riltiga hlavně předseda buršenšaftu Liberalia jménem Václav Grossmanu, který pro společný postup Čechů a Němců horlil. Výpověď Tezelesa a prohlídka bytu Palau- šové přivedla zatčení 17 Markomanů, z nichž někteří byli odsouzeni na smrt provazem, jiní k doživotnímu žaláři a jiní k delším vazbám od 10 od 20 let; tresty tyto byly vesměs zmí- něny v pevnostní vazbu v Komárně, Manka či, Kufsteině, Olomouci a Lublani a byly při velké amnestii 16. května 1854 skoro vesměs pro- minuty. Riltig sám unikl testu útěkem do ci- ziny; medik Lorenzi pak zemřel v Kufstelně 23. řijna 1853, nedočkav se osvobození; taktéž Ed. Ulm, 26. května 1850. Mimo členy Markomanie zatčeni dále 2 čle- nové spolku Liberalie: technik Eduard Hartmann, vulgo Morelli, poněvadz neučinil úřa- dům oznámení, ač o celém hnutí vědél, a Josef Köcher, vulgo Vulkon, jenž byl 3. ledna 1851 vojenským soudem odsouzen k 20letému vězení na Kufstedně. Téhož dne odsouzen také člen spolku Fideli a Frant. Oppler, vulgo. Jungfer, jemuž dokázána účast na revolučních schůzích Liberálů, na 16 řet, taktéž do Kufsteinu.

Liberalius Grossman Čecho Němec Markoman Manka Lorenz Markomanie Hartmann Morelli Köcher Vulkon František Palau Komárno Kufsteina Olomouc Lublaň Ulm Oppler Kufstein Liberalie spolek Fidel

32 article

Osvobozen byl pouze právník Adolf Mako- vička, vulgo Flamberg- Zajímavo je, že i po vyhlášení stavu oble- žení Rittig, Kleinert a Straka věřili nějaký čas v možnost zdaru revoluce. Brzo však zmizela veškora naděje v prospěch tohoto ve svém jádru přec jen fnnlaslického a romantického hnutí. Proto pospíchal Rittig z Prahy: nějakou dobu. se skrýval u Markomarh, medíka Ruprechi Mitelbacha, který odsouzen na rok do vězení, peněvadž Rittige skrýval, jemu pas dlo ciziny zaopatřiti hleděl a konečně i brejle vlastní půj- čit, aby nebyl policií poznán. Z Prahy odebral se Rittig k rodičům svého intimního přítele Frant. Wenzla, vulgo Hutten a zmíněného již Ant. Flecka do České Kamenice v Litoměřickém krají. Odtud uprchl do Švýear a poslední zprávy hlásaly, že bydlí v Curychu. Vyšetřovací komise pražská žádala sice od ministerského předsedy kníž. Felixa Schwarzenberka, aby zahájšl s švýcarsku vládou jednání o vydání Rittiga, ale tento žádost zamitl, takže se vojenský soud mu- sil spokojiti s přibitím rozsudku na šibenici Argus

Adolf mako Flamberg Rittig Kleinert Straka František Wenzl Hutten Schwarzenberk Praha Curych Český Kamenica