ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 95e3eb30-738c-11dc-92d6-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 34 celkem · entity: person 91, place 57, work 8, org 7
1 masthead
Strana2.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY-
3 masthead
1. února 1908. Císlo 31.
4 article
V Italii je mnoho zájmu pro připojení valsuga- ské trali k železniční síti italské. Prohlášení, že není námitek proli tomuto projektu, učinilo v Římě nej- lepší dojem. Poslavení Italie na Balkáně bylo velmi důkladně projednáno a byl projeven podiv, že hraje tam zvláštní úlohu. Čílý její postup nemohu popříti, nelze všek proto učiniti Ilalii výtku, spíše nám, pro naši váhavost. (Souhlas.) Učiněn byl dolaz, jaké jest naše postavenív Albanii. Zde nutno uvážiti dva momenty: Jsme po- vöřemi katalickým církevním protektorátem a pak zajímáme se, beze všech politických úmyslů, o kul- turní a hmotně povznesení albánského kmene.- Promluvím nyní o Makedonii. Nyní jedná se o to, aby drženi byli v příslušných mezich křesťané, kteří se sváří o dědictví. Doufá, ze Turecko zakročí s naprostou enorgií. Prodloužení mandátů reformních orpánů v Makedonii sultán ještě schválí. Pokud jde o různé hospodářské návrhy, zvláště návrhy na připojení k síli bosenských a srbských drah, jakož i návrhy ve příčině spojení Dalmacie s Černou Horou, bude jednati ministr v naprosté sho- dě s oběma vlídami. Pokud jle o spojení s Larissou, nebyl by se záležitosti této dolkl, kdyby neměl dojem, že sultán časem to schválí. Obavu, že by zahájení dopravy na této dráze, jakož i zřízoni anatolské dráhy mohlo poškoditi naše zemědělské zájmy, ministr vyvrací. Vyzvání Vukoviče v příčině Chorvalska nepalří d delogace.
Dalmacie Vukovič Řím Balkán Albánie Makedonie Turecko
5 article
Pokud jde o nepřátelský tón, jímž píší cizí no- viny o uherské vnitřní politice, jest ovšem samozřej- mým, zajímá-li se ministr o tuto záležitost a nepů- sobí-li sice ve shodě s uherským min. předsedou na noviny, avša dodává jim občas vhodným způ- sobem příslušné zprávy. Bylo by rovněž mou povin- ností, pravi ministr, kdyby zahájeno bylo nějaké tažení proti rakouským poměrům, abych dohodí se s rakouskou vládou, jakým způsobem mělo by se takovým útokům čelili. Z Pruska vypovídány různé osoby. Ministerstvo zahraničních věcí zakročilo s částečným úspěchem. Za víc než rok bylo vypovězeno 24 osob proto, že úřady udaly, že nopřejí si, aby zvláště do východních krujů v Prusku vnikaly cizí a cizojazyčné živly a se- trvaly na jich vypovězení, ač osoby ty našly si již zaměslnání. Avšak i v tomto případě povolila pruská vláda vypovězeným delší lhůlu, aby mohli uspo- řádati své záležitosti. V tom, že celní jednota byla nahražena celní a obchodní smlouvou, nevidí ministr se zřetelem na zachování jednotné celní hranice moment rozluky. Byl by si zajisté se stanoviska pospolitosti přál, aby setrvalo se při vyznačení celního tarifu a celního území jako tarifu a území rakousko-uherského. Ne- podařilo-li se to, nesmí se přehlížeti, že šlo o kom- promis. Zásady hospodářského společenství jeví se i v novém znění čl. III. Při uzavírání smluv o pra- gmatických společných záležitostech nenastane v po- savadním postupu změna. Při uzavírání takových smluv bude i nadále ministr zahraničních věcí nebo společný zástupce spolupůsobiti.
Prusek Prusko
6 article
Tente způsob podpisování hospodářských smluv srovnává se též se zvyklostmi jiných států. Ve státoprávních ustanoveních vyrovnání vůbeo ministr nevidí nic znepokojívého, nic, co by bylo na újmu nutným požadavkům dualistické podslaty rakousko-uherského mocnářství, žádné závažné ome- zení dosavadní hospodářské pospolitosti, žádné uvol- nění ve spojení obou států v hospodářsko-polilický, naproti cizině uzavřený celek. Nezatajuje se, že sou- časným vypršením lhůt pro celní tarií, obchodní smlouvy a smlouvy vyrovnávací, dostává se snahám po rozluce jakéhosi posílení a podpory. Aniž by chtě býti prorekem, je přes to přesvědčen, že dobře uvá- žené vlastní zájmy zvítězí vždy nad myšlenkou roz- luky a prospěch a hmola velkých jednotných ho- spodářských území v mezinárodní soutěži nedá se trvale popírati. Myslí proto, že v r. 1917 nenastane konec posledního hospodářského vyrovnání. Naučením do budoucnosti je: Dejme výhost ška- rchlídství a pohlížejme na události se svěží myslí Jsme zdravější a silnější, než sami myslíme. Minisli je proniknut plnou důvěrou v sílu Rakousko-Uherska a přesvědčen o dějinném poslání, jehož mocnářstv ještě dávno nesplnilo. Jen tehdy, budou-li všichni činitelé spolupůsobiti, ustane-li se ve vzájemném boji, zavládne-li v našich stycích pocit bratrskosli. nabude zahraniční politíka Rakousko-Uherska vý- znamu, jenž jest jí vykázán, má-li mocnářství plně a zcela splniti úkol, jenž vytčen je mu zeměpisnou polohou a dějinným posláním. Bez jednotného ho- spodářského území nelze si představiti zahraniční politiku.
Rakousko Uhersko
7 article
Del. Drexel žádá především, by Rakousko po- skytlo svým domácím umělcům a mladým učencům zrovna tak útulku v Římě, jako učinily Německo. Francie, Anglie a Španělsko. S Pítlonovou řečí o po- měru k Italii nesouhlasí. Nižál vrstvy obyvatelstva nebyly nikdy irredentistické v jižním Tyrolsku ani v Terstu. Přívrženci irredenty pocházejí většinou z kruhů polointeligence a inteligence samé. Ani lid v Ilalii není válečně naladěn proti Rakousku. Do- poručuje ministrovi, by se přičinil, aby se proti irr- dentě v Rakousku rázně zakročilo. Všeněmecké hnutí je překonáno, také panslavistické snahy velmi rychle minuty. Nyní třeba učiniti též přítrž irredentě. Terstu a Pulji musí se dostati silné ochrany. Pokud jde o polskou otázku v Prusku, považuje za oprávněné, vysloví-li se o ní různé kruhy a vidi v tom jen teploměr, který ukazuje ministrovi teplotu v delegaci. Nabádá ministra, aby i naproti Uhrám zůstal silným. Usilujeme li, aby mocnářství bylo i na- dále zachováno, třeba stříci se každé další rozluky a uvolnění společného svazku. Del. dr. Baernreither poukázal rovněž na transakce, k nimž bylo třeba v Římě ve příčině pa- láce vyslanectva přikročiti. Byl vysloven názor, aby na místě, nabízeném italskou vládou a za obnos 1,700.000 lir byl na Quirinale vystaven velvyslanecký palác. Tam mohly by být umístěny spolky rakou- ských umělců a vědecké společnosti. Podá příslušnou resoluci. Na to schůze skončena a rokování odročeno na úterý.
Drexel Pítlonová Del doktor Baernreither Rakousko Řím Německo Francie Anglie Španělsko Tyrolsko Terst Ilalie Prusko Uhry
8 article Volební ruch.
Volební ruch. Pražské kandidatury. Klub přátel Nového města v Praze usnesl se ve včerejší výborové schůzí své jednohlasně doporučiti jako kandidáty poslanectví zemského sněmu za Nové město pražské starostu měst pražských dra. Karla Groše a říš. poslanee dra. Vladimíra Srba. Velahní výbor sdružených národních korporael v Praze-Libni vyzýva spoluobčany voliče, aby na- hlédnutím do voličských sesnamů pro volby do zemského sněmu se přesvědčili, zdali v seznamech se nalezají; po případě aby volební právo své rekla movali. Voličské seznamy vyloženy jsou v magi- strátní úřadovně líbeňské. Reklamační lhůta konč 8. února t. r. Veškeré dotazy a vysvětlení ochotně vyřizuje předseda volebního výboru, obecní starší p. Alois Pinz, čp. 173—VIII. Informační schůze voličská v Benešově. Dne 30. ledna konána v Benešově v sále hotelu »U kní- žeciho znaku« informační schůze voličů, v níž před- slavil se jako kandidát poslanectví pan ředitel dr. Václav Schuster z Prahy. Prosterný sál byl na- plněn do posledního místa většinou voliči do zem- ského sněmu, dílem nevoliči. Předsedou zvolen byl pan Veselý, místopředsedou komerční rada pan Srba, zapisovatelem ředitel pan Kraloch víle.
Groš Srba Pinz doktor Schuster Veselá Kraloch Nový město Praha Libeň Benešov
9 article
Pan dr. Václav Schuster v temperamentní, velice účinné řeči obsažně vyložil svůj volební program a ná- zor svůj na politickou siluaci. Určitě precisoval své stanovisko k volební reformě, k pokusům o česko- německý smír, důkladně probral otázky národuhospo- dářské, najmě živnostenské, obchodní a zemědělské jež bude sněmu řešiti, vyložil svůj program v otáz kách kulturních, zvláště školských a socialních. Kriti soval ostře rozháranost českých poměrů, naznačil její příčny, podal rozbor olázky úřadnické a zdůrazni nutnost shody v olázkách všenárodních. Důmyslná temperamentně a účinně přednesená řeč dra. Václava Schusíra byla sledována celým shromážděním s na- pjatou pozornosti a odměněna hlučným souhlasem. Kandidát národně sociální pan Choc omezil se hlavně na polemiku. Útočil na dra. Kramáře a vyprávěl různé zákulisní episody, kteréž arci nikdo není s to dolo- žiti. Byl odměnén potleskem dostavivších se svých stoupencův, dílem nevoličů. Pan dr. Schuste r ve břitké replice osvětlil různé nesrovnalosti v řeči pana Choce a konstatoval, že poslanec Choc nemohl učiniti nejmenší výtky jeho programovým bodům, pokud jde o činnost sněmu král. českého, naopak, že ve své vlastní řeči vyslovil názory shodné. Po stručných replikách obou kandidátů schůze děkovným proslovem pana předsedy skončena; svobodomyslný kandidát pan dr. Schuster získal si rázem sympatie všech soudných voličů.
doktor Schuster Schusír Choc Kramář Schuste
10 article
Ze Dvora Králové nad Labem. (Pův. dopis „Nár Listů“) Dne 29. ledna konána zde společná schůze obou kandidátů do zemského sněmu za účasti více než 1000 osob, voličů i nevoličů. Kandidát národn strany svobodomyslné dr. Preiss utkal se zde to se skvělým úspěchem, s kandidátem strany radi kálně-pokrokové drem. Ant. Hajnem. Programní jeho řeč vynikla širokým politickým rozhledem, neoby- čojnou národohospodářskou zkušeností i novým plodnými návrhy, směřujícími zejména na prospěch tříd živnostenských, které v našem městě proti dru
doktor Preiss Hajn Dvůr Králové nad Labe
11 article
Preissovi zdejším ardíkálním orgánem byly mobili- sovány. Toké formálně vynikala řeč la vysoko naa řeč dra. Hajna, která složena byla jen z kaceřo vání mladočeských poslanců a vynášení dosavadnícl „úspěchů“ pseudo-radikální takuiky. V replice uká zal se dr. Preiss pohotovým a nanojvýš nebezpeč ným, byť vždy rytířským odpůrcem a zůstal také ví tězem v této řečnické seči, až do té chvíle důstojně vedené. Toho ovšem nesnesl red. zdejšího pseudo- radíkálního listu Rydlo a počal sofistickými výčitkam štváti zejména přibrané nevoliče. Docílil tím pouze toho, že došlo k násilnostem. Sám při tom vyslech mnohou pernou poznámku a poškodil značně věc své strany. Jsme přesvědčeni, že i ti živnostníci zdejší ktoří až dolud stáli k dru. Hajnovi, poznají, že byl o du. Proissovi zcela nes právně informováni. právě tak, jako nesprávně informován je dr. Haj o volební situaci. Máme pevně za to, že i v městě našem, které radíkálové považují za svoji posici, ob- drží dr. Preiss většinu hlasů. V ostatních městech jest jeho posice dle zpráv ještě daleko ovšem slib- nější. A bude li, jak doufáme, zvolen, bude tak do- bře i v zájmu věci české. Voliči okranů hofovického a zbírovského sbro máždili se dne 30. ledna t. r. ve Zdlelch velií hojným počlem, aby vyslechli kandidáta »Zemské jedn. společ. v král. českém« pana Em. H u m la.
Preiss Hajn doktor em H u m
12 article
Schůze zúčastnil se okrasní starosta, bývalý zemský poslanoc pan Mareš, místní měšťanosta p. Holečeka měšťanosta tochovický pan Peták. Starosta míst. spo- lečenstva pan Šura ji zabájil. Předsedou zvolen mě- šťanosta pan Holeček, místopředsedou pan Trčkaa zapisovatelem pan Rosol. Pan Huml v delší a klidné řeči pojednal o úkolech příštího sněmu zemského jak po stránce politické, tak i národní a živnostenské. Řeč jeho vyslechnuta velmi pozorně, provázena č- stým souhlasem a na konec odměněna potleskem. Když pan kandidát zodpověděl ke spokojenosti ta- zatelů několik dotazů, přečetl pan předsedající reso- luci, v níž skromáždění voličové prohlašují se pro kandidaturu pana Em. Humla, mistra obuvnického z Prahy a slibují, že tuto kandidaturu budou podpo- rovati. Resoluce tato byla jednohlasně schválena. což i opačnou zkouškou bylo zjištěno. Pan kandidát svým klidným a věcným jednáním učinil zde dojem nejlepší, což i přítomní členové organisace agrární otevřeně prohlásili a vysloveno přání, aby strana agrární, která na sněmu království českého může dosáhnouti dostatečného zastoupení, v tomto okresu nestavila se proti živnostenské kandidatuře, nýbrž společně se živnostníky postavila se proti kandidátu sociálně demokratickému,
Mareš Peták Šura Holeček Trčkaa Rosol Huml em Praha
13 article
Arch. Balšánek o zachování pa- mátek Staré Prahy. V pokračování přednášky své ve Spolk arehitektů a inženýrů označil včera arch. p. Balšánek cesty, které by vedly k praktickému provádění ochrany starých památek. Především je to vymožení zemského zákona v lom směru anebo novely k řádu stavebnímu. Věc je v podstaté stejná, neboť jedná se pouze o zákon přechodný, který v případě schválení nového stav. řádu do tohoto pojat a jim nahražen bude. Všem, jimž zachování Staré Prahy na srdci leží, musí záležeti na tom, aby návrh takového zákona hned v prvních zasedáních nového sněmu byl učiněn a komisím přikázán. Jest ovšem otázka, nutno-li se domáhati zákona special- ního nebo pouze novely k řádu stavebnímu? Ohlí- žíme-li se po zákonodárství cizím, seznáme, že je po většině na poměry naše aplikovati nemůžemea že návrh zákona našeho vypracován býti musí úplně samostatně se zřetelem na dnešní i budoucí poměry naše. Praha zaujímá mezi městy středoevropskými místo zvláštní, ježto jistě poměry, na př. obmezení výšek a jich řešení nikde jinde se nevyskytují. Ohlížíme-li se po vzorech cizích zákonů na ochranu starých památek, vidíme, že téměř všechny státy evropské podobný zákon mají. Tak známe zákon francouzský z r. 1887 zákon italský z r. 1901, zákon hessenský z r. 1902, dále španělský, belgický, řecký, rumunský. hollandský, švédský a j. v.
Balšánek Praha
14 article
Dopouštime se chyby, posuzujíce otázku staro- pražskou výhradně se stanoviska estetickéh o má ještě jinou stránku velmi důležitou — národo- hospodářskou. Není pochyby, že všechny ty krásné staré pražské domy jsou kulturním majetkem nás všech; ale skutečným majítelům nejsou to ob- jekty hodnoty pouze ideální, nýbrž reální, zajišťující jim určitý výnos. Současně však dlužno uvážiti, že domy ty, stářím sešlé, z pravidla do krajnosti zadlužené, jsou majitelům břemenem, jehož by se rádi prodejem zbavili. Pokud se dotyčná ulice nereguluje, jest naděje na výhodný prodej velmi skrovná; teprve úpravou ulice nadchází okamžik, kdy objekt takový vzbuzuje pozornost podnikatele staveb Jiným velkým nepřítelem, nad jiné nebezpečným jest Staré Praze ohromné stoupání ceny pozemků ve vnitřním obvodě města, zvláště v tak zv. ob- chodních polohách. Tu docbází ke kritickému mo- mentu, kdy takový dům stává se předmětem spe- kulace. I v tom ohledu učiněny byly kroky k řešení otázky a zejména inženýr Materna již v roce 1896 učinil umělecké komisi jistý návrh, aby pro domy umělecky neb historicky památné, když by rekon- strukce dovolena anebo nařízena byla, sráželo se v prvních 12 letech po rekonstrukci 30% hrubého výnosu na udržování a abý odpuštěna byla po prvních 12 let činžovní daň. Pokud náhrady za ob- mezení výšek se týče, hodlá se obec domáhati vydání zákona, kterým by se poskylovala sleva na dani činžovní, zemské a obecní po určitou řadu let.
Matern
15 article
Má-li k zákonu o berních úlevách dojíti, nutno opět míti důkladný soupis starých památek, neboť hospo- dářský klič k řešení otázky staropražské nedás odbýti šablonou. Řečník rozvíjí jistý plán, dle něhož by se dal takový klíč nalézli; přesná kalkulace bude arei možna až po uskutečnění soupisu památek. V závěru přednášky apeloval na kruhy archi- tektů a členstva »Staré Prahy«, by prozatím domá- halo se aspoň novely ke stavebnímu řádu ze dne 10. dubna 1886 a navrhl podání memoranda radě král. hlav. města Prahy, v němž se tato vyzývá, by postavila se v čelo snah o vydání ochranného zá- kona pro staré památky a aby ještě letos přik ročila ke sdělání řádného rozpočíu.
Praha
16 article Nový uliční řád pro policejní obvoo pražský.
Nový uliční řád pro policejní obvoo pražský. Celou řaddu let voláno bylo po změně dosavad- ního jízdního řádu pražského. Žejména zavedením elektrických drah do ulic města změnily se poměry tak, že nutno bylo dosavadní předpisy moderním požadavkům přizpůsobit. U policejního reditelství konalo se na tucty všelikých porad a anket. Když před rokem vydána byla předloha nového jízdního řádu, měla se o něm jodnotlivá měsla v pražském
17 article
policejním obvodu vyslovit a při této příležitost nové značné změny byly navrženy. A tak po obsáh lých a zevrubných přípravách konečně byl nový uliční řád vydán. Dne 4. února bude řád tento ofi- ciálně prohlášen a hned dnem 5. února celá lada jeho ustanovení vejde v platnost. Lhůta těchto ně- kolika dnů stanovena k tomu cíli, aby úřadnictve polic, a stráž bezpečnosti mohla usťanovení novéhio řádu bedlivě prostudovati. Lhůta tří měsíců povolena těch odstavcích, kdo se nařizují jistá opatření pro vozidla. Uliční řád platný pro policejní ob- vod pražský ze dne 31. ledna 1908, má násle dující obsah: I. Předpisy všecbecné. § 1. Povozy všeho druhu, automobily, motocykly cyklisté a jezdci, jakož i ruční voziky mají jezdit v levo, v levo se vyhýbati a v pravo předijžděti. Výjimka z tohoto pravidla připouští se pouze v uli- cích, kterými projíždějí silniční dráhy (elektrické), to jen pokud zapolřebí, by doprava na těchto dra- hách nebyla rušena. O tomto případu obsahuje § 15 bližší předpisy. Nemá-li povoz místa, aby v pravo předejel, musí jeti pomalu, pokud se týče čekati tak dlouho, až se místo uvolní. Zapovídá se předjížděti povozy, jež jedou rychlým klusem a vozy silničních drah v ulicích užších 20 m. Zahýbání z jedné ulice do druhé na lovo staniž se krátce, na pravo pok ve velkém oblouku. Sjede-li se v ulicích s jízdní dra- hou užší než 10 m více povozů v jednu řadu, nesmí žádný z nich přední vozy předjížděti. Povozy ne- smějí těsně za sebou jeti, nýbrž musí zachovávat mezi sebou vzdálenost nejméně 3 kroků.
18 article
§ 2. Pouze krokem jezditi se smí: a) Při vyjížděnl ze stavení, b) při zahýbání z jedné ulice do druhé c) na všech křižovatkách, d) blíže škol v době, kdy vcházejí a vycházejí školní děti, e) když se jede ko- lem vozu silničních drah ve stanici nebo na zastávce. na straně, kde obecenstvo sestupuje a vystupuje tam musí se také jeti v takové vzdálenosti od vozu aby prosestupující a volupující nebylo nebezpečí, f vůbec všude, kde jízda jest stížena lidmi neb jiným způsobem. Vozka je povinen voláním varovati pěší osoby. Vozy, jichž kola opatřena jsou pryžovými obručemi, musí jeti, je-li na ulici bláto, mírným klusem a tak opatrně, aby pěší nebyli postříkáni § 3. Zapovídá se: a) svěřiti polahy osobám mlad- ším než 16 let, nebo takovým, jimž nedostává se potřebné znalosti a jisloty v řízení polahů, aneb které nejsou úplně mocny svých smyslů, b) jezditi s povozy přivěšenými anebo dáti dva nebo více po- tahů říditi jedinou osobou, c) práskati bičem anebo šlehati jím po cizích tahounech, d) nechati bez do zoru na veřejných místech vozy, ve kterých zapřažen jsou koně nebo hovězí dobylek, kde by buď spla- šením neb jinak mohla býti způsobena jakákoli škoda nebo kde by volná jizda tím trpěla, zejména pal v ulicích, kterými projiždí silniční dráha, e) nechat prázdné nezapřažené povozy (neb i ruční vozíky) stáli na veřejných ulicích. Každý vůz (i ruční) s ná- kladem budiž po dopravě na ustanovené místo co nejrychleji složen a bned odstraněn, 1) užívati jedno- duché oprati při koňském spřežení a uvolniti po straňky při povozech, které na ulici zastaví, z) stavěti vozy a vozíky kolmo nebo šikmo k chodníkům a zaslavovati jimi uliční přechody
Vozka
19 article
§ 4. Vyhýbati se jest vždy c. a k. dvorním po- vozům, oddílům vojska, průvodům, vozům c. k. pošty. vagonům silničních drah, povozům sborů hasičských a ambulančním vozům ochranného sboru. Jakmnile zazní signál přijíždějícího hasičského sboru, necht vozy v úzkých ulicích a na křižovatkách zastaví na tak dlouho, až vozy hasičského sboru přejedou Ostatně má pravidelně prázdný vůz vyhnouti se vozu s nákladem. § 5. Zastaviti musí každý povoz, automobil i ruční vozík, jedoucí do obvodu potravní dani po- drobeného u úřadů potravní daně na čáře za účelen úřad. jednání stran daně potravní a dlažebného, takté každý velocipedista, motocyklista a jezdec, má-li za- vazadla. Podobně zastaviti nutno u výběren most- ného za účelem zapravení poplatku. § 6. Každlý povoz (i ruční vozík pro náklady) musí býti opatřen brzdou bezpečně účinkující. Brzda musí býti na voze tak umístěna, aby mohla býti uve- dona v činnost, aniž by vozka musil dáti opratě z r- ky a musí vozka vůbec mezi jízdou vždy držeti opra- tě v rukou. § 7. Osvětleny buďtež od soummku, loliž o okamžiku, kdy v ulicích rozsvěcují se svítilny, až do rozednění všechny povozy s potahy, a to osobní dvě- ma svítilnami, oslatní pak jednou. Užívati se sm pouze svítilen s nebarevnými skly. U vozů náklad- ních budiž na pravé straně kozlíku nebo mezi ra- meny u předních kol neb na voji připevněna svítilna. svítící na všechny strany. Nájemné povozy osobní buďtež opatřeny číslem jim úladně přikázaným té na svítilnách a to na zevnější straně těchže § 8. Při sanicích buďtež koně opatření rolničkami nebo zvonky.
Každlý povozit
20 article
II. Zvláštní předpisy pro nákladní povory. § 9. Veškeré vozy nákladní (saně i povozy t- žené psy a ruční vozíky) buďtež opatřeny tabulkou- na níž vyznačeno je jméno a příjmení, pak přesné bydliště tulice a číslo domu) majitele povozu, a. má-li týž takových povozů více, též číslo povozu. V tomlo případě je však majitel povinen o všech svých kočich přesně záznamy vésti a úřadům žá- daná vysvětlení podhti. Na povozech, jež náležej majitelům velkých statků nebo podnikům průmyslo- vým, může na místě jména majitelova býti udán název velkoststku nebo průmyslového závodu. Ta- bulka budíž nejméně 18 cm vysoká a 30 cm široká a na levé straně povozu připevněna tak, aby bylo ji dobře viděti; nedá-li se umístiti na povoze samém, budiž zavěšena na levý bok podsedního tahouna. Plsmo musí býti snadno čitelné a trvanlivé, pismeny
centimetr
21 article
buďtež nejméně 5 cm vysoké. Tabulka musí být vždy v čistotě držána a nesmí býti zastřena převia lými částmi nákladu, přikrývkami a pod. § 10. Nákladní vozy, ať prázdné, ať s nákladem, smějí jezditi toliko krokem. Mirným klusem smějí jezditi pouze lehké nákladní vozíky, zejména, jsou-li na perách. Vozka smí na voze seděti jen tehdy, má-li napřed vyvýšené sedátko, s kterého spřežení lehko lze přehlédnouti a není-li vůz přetížen nákladem. Vozka musí míti s vozu na obě strany volný roz- hled a nesmí na voze spáti. § 11. Náklad nesmí býti širší než 3 m, neběží-li o věci nedílné. Povozy, sa nichž se dopravuje dlouhé dříví neb jiné zvlášt dlouhé náklady, jakož i nedílné náklady sirší než 8 m, smějí pouze takovými ulicemi jezdti, kde mohou také na nárožích ulic volně pro- jížděti, aniž bezpečnost chodců a předmětů jest ohro- žena a ostatní volná jízda rušena. Náklady zvláště těžké, nebo zvláště velikých rozměrů mohou jen po předcházejícím oznámení u c. k. policejního ředitel- ství býti dopravovány a to jen cestou a v době, kte- rou týž úřad určí, dohodnuv se s magistrátem, pokud se týče s městským úřadem, při čemž i dalších, pro ten který připud daných nařízení nutno přesnů še- iřiti. Také výška nákladu musí býti taková, aby
Vozka centimetr
22 article
náklad nemohl poškoditi dráty elektrických vedení neb uliční stromoví. Z téže příčiny mají také nábyt- kové vozy tam, kde je stromoví, jezditi v přiměřené vzdálenosli od téhož. Majitelé povozů jsou povinni o to pečovati, aby vozy byly vždy v dobrém stavu a jsou zodpovědni za veškerou škodu, způsobenou jejich nedbalosti. Náklady buďtež tak zabezpečeny, aby nemohly s vozů spadnouti, ani dnem nebo stě- nami vozu propadnouti a ulici znečistiti. Obzvláště musí povozy, naloženě masem, zabitými dobylčsty, hnojem, mlátem, popelem a jinakými odpadky, býti tak opatřeny, aby svým vzhledem nevzbuzovaly ošklivost, anebo prosakující tekutinou neznečistily ulici a neprášily. Náklady, nepřijemně páchnouci jako kosti, hadry a t. p., voziti lze pouze v uzavře- ných vozech s hladkými vnitřními stěnami a to v do- bě letní do 7. hod., v zimě nejdéle do 9 hod. dopol. Povozy posledně zmíněné nechť použijí postranních ulic. Také vozy s těžkými náklady, zvláště s vy- kopávkou, stavivem a pod., jakož i nábyskové vozy mají dlo možnosti jeti ulicemi postranními, kde není kolejí ani stromoví. Majitelé povozů pro těžké ná- kledy jsou povinni postarati se o náležitou přípřež v ulicích příkrých.
23 article
§ 12. Nákladní povozy, jež nejsou určeny pro Staré město, nesmějí projižděti toulo částí města, ani třídami ji ohraničujícími (po Františkově nábřeží, Ferkinandovou třídou a Příkopy). Karlův most je pro vozy s nákladem a vozy nábytkové vůbec uzavřen § 13. Kolejnice a železné nosiče, železo prulové, železné plotny a jiné věci, působící rachot, buďtež vždy při dopravě, třeba i ručními vozíky, nakládany na podklad, hřmot tlumící, a to takovým způsobem, aby přečnívající konce nemohly o sebe narážeti, ani dlažby se dotýkati. Podklad budiž tak upraven, aby se za dopravy neposunul ani nerozedřel. Při vozech, naložených dlouhým dřívím nebo jinými předmněly, přečnívajícími dolkou přes vůz, musí na konci ná- kladu jíti průvodčí § 14. Na ruční vozíky všeho druhu smí se nalo- žiti pouze takový náklad, any osoba, s vozíkem je- douci, mohla snadno jej vézti a bezpečně ovládnti. Dětem mladším než 14 roků nesmí býti svěřováno řízení vozíku ani prázdného. Za přesné šetření tohoto předpisu odpovídá a ručí majitel voziku, po případě majitel nákladu. Zakázáno jest v příkrých ulicích vozikem naráželi na kamennou obrubu chodníků, také nesmí se na vozík sedati a tento nechati samo- volně po svahu sjižděti. III. Zvláštní předpisy pro ulice, jimiž vedou silniční dráhy (elektrické).
Františkův Karlův most
24 article
§ 15. Jezditi po kolejnicích silničních drah se nedovoluje. V ulicích, kudy tyto vedou a kde mimo koleje jest jízdní dráha dostatečně široká a sjízdná, musí povozy všeho druhu, automobily, motocykly, ruční vozíky, cyklistě a jezdci výhradně těto po- užívati a jeti v takové vzdálenosti od zevnější ko- lejnice, aby motorové vozy mohly volně projížděti. Prostory mezi kolejnicemi silničních drah smí se použiti jen pokud to nevyhnutelno v úzké ulici, nebo když je třeba předjeti nebo se vyhnouti: bylo-li toho docíleno, nebo přijede-li se na širší místo ulice, jest ihned koleje opět opusliti § 16. Pokud dle předpisu § 15. jest dovoleno použivati trati silničních drah, mají kočí a řidiči vozidel (i jezdci) toho pečlivě dbáti, aby jízda sil- ničních drah nebyla nikterak rušena. Tito nechť vě- nují pozornost plízícím se vozům elektrických drah a vyhnou se v čas, nejpozději však na znamení, které dá řidič molorového vozu zvonkem nebo pl- šťalou ve smyslu jízdního řádu okamžitě tak, aby motorový vůz bezpečně a bez překážky projeti mohl. Kde jsou koleje silničních drah bezprostředně u chod- níku, musí vozka, když vyjíždí ze slavení, koně vésti, nebo jiná osoba jiti před sprežením § 17. Zakazuje se zaslavovali povozy na kolejích a skládati na ně zboží, jako dříví, uhilí, kámen, le a jiné předněty, pokud doprava na silničních dra- hách nebyla zaslevena, jakož i skládati takové před- měty blíže než jedon krok od zevnější kolejnice. Děti nesměji na kolejích silničních drah si hráti nebo dováděti.
25 article
IV. Doprava na mostech. § 18. Na všech mostech přes Vltavu mají chodci používati chodníku vždy po pravě straně, povozy, automobily, molocykly, ruční vozíky, jezdci a cykli- sté (i když kolo vedou) jízdní dráhy po levé straně. Povozy nesměji se na mostech zastavovati: chodci mobou se zastavovati na mostech jen u stanic sil- ničních drah, anebo pokud a kde to nijak volnou chůzi neruší,
Vltava
26 article Dramatické umění.
Dramatické umění. + Městské divadlo Král. Vinohradů. »Ma- jorův sluha«. Žert o 3 jednáních. Napsal Tristan Bernard. Přeložil K. M. Mečír. Režisér Fr. Hlavatý. Několik lidl, kteří mají vkus, protestovalo proti nejapné a vulgární frašce, kterou divadlo, jež chce slouti druhou českou scénou, učinil přilíšný ústupek »předměstskému repertoiru«. Když spadla opona po neuvěřitelně hloupé mo- tanici fraškovitých quiproquo třelího jednání, ozvalo se do potlesku též rázné a opovržlivé hvízdání. »Majorův sluha« je triviální fraška situační, starobylá svým sujetem, antediluviální svými vtipy a svým zpracováním. Nelze si před- stavit nie obnošenějšího. Postavy a situace frašky Bernardovy patři k nejhorší veteši. Nápad »Majo- rova sluhy« byl již nesčetněkráte zpracován od »Champignola«, který uvedl před řadou let do mody frašky z vojenského života a ze cvíčení reservistů. Colfat, hrdina »Majorova sluhy«, jako slavný Champignol, ocitá se v komických ne- snázích, když si chce učinit reservní evičení pohodlným a zpřijemniti je milostným dobro- družstvím. Celé tři akty jsou splašenou štvanicl nešťastného Colfata, jenž má na krku dvé mi- lenky, žárlivého manžela majora, jemuž musí dělat sluhu, a celou svou rodinu, která za ním přijela, a aby zachránila lehkomyslného zálel- nika, musi hráti nectihodnou komedii s ním.
Žert Tristan Bernard Mečír Hlavatá Bernardův Ma Francie Maja + městský divadlo Královský
27 article
Ze spleti krkolomných situací, jejichž komika je někdy neskonale dětinská a vyvázne hrdina frašky sňatkem s dívkou, kterou sotva jednou uzřel. Jeho milenka paní majorová mu ji vnutl za nevěstu, aby se zachránila před žárlivosti svého manžela. Má to být zasnoubení na oko aspoň pro okamžik, za den si to mohou oba roz- myslit. Ale dívka je hezká, nějaké věno také má a Coifat má již dosti nebezpečných záletů se vdanými paničkami a nepříjemných tahanic se svou »přítelkyní« Nancy. Cocotty a nevěrné pa- ničky se mu znechutily a jej unavily, proto vol manželství se cnostnou dívkou. A to je morálka tohoto nejbanálnějšího výrobku boulevardních divadel pařížských, který zcela zbytečně k nám byl importován. »Majorův sluha« byl sehrán, jak zasluhoval. S obvyklou neomalenou a ledabylou šablonou podobných atrakcí předměstských aren. Hrálos až příliš předměstsky. Pouze pp. Jiřikovský, Char- vát a Branald a dámy paní Táborská, paní Lou- žecká, sl. Richtrova a sl. Štěpničkova snažili se vyniknouti nad nízkou úroveň.
Nancy Jiřikovský Branald Táborská žecká Richtrův Štěpničkův Chara Coifat
28 article Hudba.
Hudba. + Zpěvohra Národního divadla. Z bohaté galeri svých postav ukázala našemu obecenstvu slečna Destinnova dne 30. ledna postavu nám všem nad jiné drahou — Mařenku ze Smetanovy »Pro dané nevěsty«. Tedy již druhou postavu ze Smeta- nových dívčích typů předvedl nám v tomto obdob vzácný host Národního divadla. Postava Mařenky není ovšem takového rázu, aby herečce dala přiležitost rozvinouti veškeru dramatickou potenci. Není tu velikých duševních konfliktů, pathětických krisí a tragického proživání vášní, to vše nám slečna ukázala v předchozích partiích. Svoji Mařenku založila si tudiž tak, jak toho tato úloha jedině vyžaduje: prostě a srdečně, beze všech zbytečných příkras a přibarvování hereckých i zpěvních. Její Mařenka jest neumělkovaná, nenucená, spíše roz- tesknělá než laškující — ale něžná a vrouci, pravá to stylisace těch milých a dobrých tercí a sext Smetanových. Nebyloli tedy v télo úloze nové příležitosti pro obdiv slečnina dramatického podání (a v tom její umění vrcholi), mohli jsme za to znovu obdivovati její umění čistě pěvecké. Jest až ku podivu, jak slečna zpívá správně, jak přesně rythmicky frasuje a při tom s jakou citovostí oduševnělostí dovede naplniti železně dodržované pouto taklu. Voditkem jest jí živé vlnění orcheztru, nikoli suchý pohyb taktovky — slečna sama jsoue si dokonalým dirigentem, pevnou rukou vetkává perly svého bohatého hlasu do proudícího pásma orchestrového. Proto jest v každé linii zpěvu jejího tolik života, tolik — řekli bychom — sladce spou tané síly. — Vzácný host byl ovšem odměněn jak květinovými dary, tak i srdečným, spontanním po- tleskem. Milé bylo, že po druhém jednání — za- hrnuta sama salvami applausu — přišla se slečna děkovati s umělcem, sobě toho večera nejbližším A. Krössingem, vždy svěžím Vaškem všech Vašků z. V.
Destinnův Mařenka Smetanův A Krössing Vašek Smet národní divadlo
29 article
+ Z českého spolku pro komorní hudbu v Praze. Koncert druhý koná se již dnes v sobotu dne 1 února o 7. hodině večerní v Rudolfině. Účinkuje při něm francouzská společnost umělců hrající na slaré nástroje. + Chrámová hudba. V neděli 2. února o pol 10. hodině dopol. v opatském chrámu na Strahově provedeno bude: M. Filke: Missa in honorem Beatae Mariae Virginis pro smíš. sbor, varhany a orkestr. Graduale in falso bordone. J. B. Tresch: Offertorium »Diflusa est gratia«. Jos. Foerster: Pange lingua. Po offertoriu zahraje p. J. Wowes na velké varhany To- ceatu z d-moli od J. Š. Bacha a po mši Legendu z D-dur od J. Kličky.
M Filke Foerster J Wowes J Klička Praha Strahov Misso český spolek pro komorní hudba Diflusa
30 article Z kulturní ciziny.
Z kulturní ciziny. Nedávnou zprávu svoji o přípravách k světov oslavě osmdesátých narozenin Lva Tol- stého můžeme doplnti tím, že zvolená komise roz- šířila se po dvou o významné repraesentanty roského umění —— výtvarnictví, divadla, literatury — a zahá- jila pravidelná sezení, na nichž nejdříve má býti se staven obšírný seznam vynikajících jmen z ciziny. jichž nositelé mají býti přízváni ke slavnostem srpnovým. Berlínské listy oznamují, že tamní »Komické opeře« zadal svoji novou operu »Die Zwillinge« (Dvojčata) Karel Weiss. U nás v Praze a zvlášt na Vinohradech jsou ještě naivní lidé, kteří pana Karla Weissa prohlašují za českého operního skla- datele, který jenom z nezbytné nutnosti musí se uchylovati na německé scény se svým dílem. A dnes už máme v Praze dvě české opery ... V Novém Yorku zemřel 7Iletý Edmund Cla- rence Stedman, anglo-americký básník a kritik, jehož kritická díla o moderní poesii anglické a ame- rické platí za nejlepší v poslední době. Vydal také vzorné desetisvazkové kritické vydání děl Řdgara Allana Poe. Z Londýna došly v posledních měsících několi- krát zprávy o úpadku návštěvy v tamních di- vadlech. Dokazovalo se dokonce číselně, jak smysl pro divadelní umění klesá v největším světovém městě a kterak různé caféchantanty a varietní nebo cirkusové podníky připravují je čím dál citelnějio všecko obecenstvo. Že zprávy tyto jsou poněkud kon- kurenčně přehnány, o tom zdá se výmluvně svědčiti tato okolnost: divadelní podnikatel Lyons při- stoupil v Londýně právě ke stavbě nového divadl na Haymarket, jehož budova má býti jedna z nej- větších a nejokázaleji vypravených divadelních budov v celé Evropě. Mluviti tedy o citelné divadelní kris a současně stavěti nové obrovské divadlo — se trochu
Weiss Weissa Řdgar Allan Poe Praha Nový York Londýn Haymarket Evropa Lev Tolo die Zwillinge
31 article
nesrovnává. Stavba nového divadla bude měřiti 8 a 110 angl. stop a plány její sdělali Runtz Ford, stavitelé Gaiety- Theatru. V Petrohradě slaví tou dobou nesmísné triumíy paní Eleonora Duse. Za nejáchvatnější její vý- kony prohlašuje krilika petrohradská její Silvii v d Annunziově »Giocondě« a Heddu Gablerovou ve stejnojmenném dramatě Ibsenově. Vlašské »Athenaeum« přináší zprávu, kter bude zvláště zajímati hudebníky. Francese Piovano zde oznamuje vzácný nález, který učini v římské Accademii Sta. Cecilia, v tamní bibliotéce. Je to úplná partitura opery Gluckovy. dosud neznámá, nesoucí název »I! Tigrane Opera tato byla provozována v r. 1743 v městé Cremna (provincie Gremona), potom však upadla v zapome- nutí. Kdo jest autorem libreta (vlašského) se dosud nezjistilo, ale tolik je jisto, že libreto bylo v Italii známo, poněvadž se brzy po Gluckovi anebo snad současně s ním našel vlašský skladatel Giuseppe Arena, který na ně složil operu a dal ji provozo- vati svého času v Benátkách.
Runtz Ford Eleonora Silvia Annunziův Gioconda Gablerův Ibsenův Cecilio Gluckův Tigran Gremon Arena Petrohrad Benátky GaietaTheatr Athenaeum
32 article Různé zprávy.
Různé zprávy. = Kolumbarium ve Vídni. Z Vídně, 31 ledna Ve včerejším zasedání dolnorakouské zemské zdra votní rady byly vzaty na vědomí plány pro novou arkádovou brobku a kolumbatium na ústředním hřbitově. = Nová polární výprava. Z Kristian ie, 31. ledna. Plán příšti výpravy Roalda Amundsena k severnímu polu bude sdělen deváté mezinárodní zeměpisné konferenci v Ženevě. = Parník uvázl v ústi Labs. Z Cuxhavenu, 31. ledna. Švédský parník »Tyr« uvázl v labském ústí na mělčině. Několik pomocných parníků a zá- chranných člunů jest na místě, ale pokusy o uvol- nění lodi neměly posud výsledku. Postavení parníku jest kritické. Posádka zdráhá se loď opustiti. = Mrazy v Novém Yorku. Z Nového Yorku, 31. ledna. Náhle nastalé mrazy 14 st. R. v městě 20 st. v okolí zavinily četná úmrtí zmrznutím a vel- kou bídu mezi chudinou. Na veřejnou dobročinnost činí se následkem toho i následkem nezaměstnanosti vělší nároky, než se stalo v posledních 14 letech. = Caruso v zoufalství. Z Londýna, 31. ledna V novoamsterodamské Národní bance, jež se včera stala insolventní, měli, ježto její místnosti se nalezají zcela blízko opery, mnozí herci a zpěváci uloženy své peníze. Také Caruso měl v bance uloženo 40.000 dolarů. Byl právě ve své oblekárně v opeře a oče- kával výjev »Manon Lescaut«, v němž měl vystou- piti, když mu byla sdělena zpráva, že banka zasla
Kristian Amundsen Tyr Caruso Lescaut Vídeň Ženeva Cuxhaven Nový York Londýn Labs národní banka
33 article
vila platy. Caruso byl tím úplně zdrcen. Přirazil dveře oblékárny, sedl na židli a stále vzlykal: »Ach, moje peníze! Moje peníze! Ach mých 40.000 do- larů!« Inspicienti byli zoufalí, poněvadž se Caruso nedal upokojiti a představení bylo ohroženo. Ko- nečně opatřil si jeden z úřadníků oběžník, v němž banka prohlašuje, že všechny vklady budou vypla- ceny. Když Caruso oběžník přečetl, uklidnil sea odebral se na jeviště, kdež sklidil obvyklý potlesk. = Berlinské vraždy. Z četných vražd, jež v po- slední době byly v Beriíně spáchány, jsou nyní dva pachatelé vypálráni. Předně epileptik Minov, jenž se sám udal, že jest pachatelem vražd, spáchaných na dětech v severní části Berlína, později však čin opět popřel, byl nyní úplně usvědčen nálezem nože, kte- rým vraždy spáchal. Nůž nalezen byl přesně na místě, které dříve označil. Dále byl pro důvodné podezření z vraždy, spáchané na vdově Nilhockové, zatčen 3Iletý galvanisér Nietsche. Byl ve spojení s milenkou zemřelého Nilhocka, která s vdovou Nil- hockovou se soudila a také proces vyhrála. Nietsche chtěl přisouzené peníze převzíti a poněvadž se Nil- hocková zdráhala mu je vydati, zavraždil ji.
Caruso Minov Nietsche ko Berlín Nil
34 article
= Nákladní vůz vykraden. Ze Ršavy, dne 31. ledna. (K. k. uh) Včera o 6. hod. večerní v stanici karanšebešské vydrancován neznámými pa- chateli nákladní vůz do Ršavy jedoucího osobního- vlaku č. 718, zatím co se průvodčí vlaku snažili do- stati do vagonu asi 400 osob, vracejících se z vý- ročního trhu. Lupiči přepadli strojníka, zacpali mu ústa a uloupili 8 poštovních baliků a vše, co ješte mohli vzíti sebou. Potom vystoupili na protější straně a uprchli. Když se strojník uvolnil, začal křičeti. Četnictvo a několik cestujících pronásledovali lupiče, ale nemohli jich dohoniti. = Renta pro rodiče paní Wölflingové. Z Vrati- slavi, 31. ledna. Leopold Wöllling, bývalý arci- vévoda toskánský, zamýšlí prý navštívit rodiče své choti a zajistiti jim rentu 4000 marek ročně. = Odsouzen pro kritiku hr. Moltka Z Berlína, 31. ledna. Před vojenským soudem v Postupimi byí včera odsouzen jednoroční dobrovolník prvního gar- dového pluku pro urážku důstojnického sboru. Služ- ka, která sloužila u jeho rodičů, zámožné obchod- nické rodiny v Berlíně, měla poměr s poddůstojní- kem. K této služce vyslovil se jednoročník nepří- znivě o jistých zjevech, které se objevily v procesu hr. Moltka, br. Hohenaua a hr. Lynara. Služčin že- nich učinil o tom sdělení důstojnickému sboru plukovník podál na jednoročního dobrovolníka trestní oznámení. Dobrovolník byl odsouzen na tři týdny do vězení; z rozsudku se odvolal. Proces s vrahy hr. Komarovského. Z Benátek, 31. ledna. Proces proti vrahům hr. Komarovského koná se v červnu ve zvláštním porotním zasedání.
Wölfling Wöllling Hohenau Komarovský Ršava Vrat Berlín Postupim Benátky