2
masthead
NÁRODNÍ LISTY-
3
masthead
1. února 1908. Císlo 31.
4
article
V Italii je mnoho zájmu pro připojení valsuga-
ské trali k železniční síti italské. Prohlášení, že není
námitek proli tomuto projektu, učinilo v Římě nej-
lepší dojem.
Poslavení Italie na Balkáně bylo velmi důkladně
projednáno a byl projeven podiv, že hraje tam
zvláštní úlohu. Čílý její postup nemohu popříti, nelze
všek proto učiniti Ilalii výtku, spíše nám, pro naši
váhavost. (Souhlas.)
Učiněn byl dolaz, jaké jest naše postavenív
Albanii. Zde nutno uvážiti dva momenty: Jsme po-
vöřemi katalickým církevním protektorátem a pak
zajímáme se, beze všech politických úmyslů, o kul-
turní a hmotně povznesení albánského kmene.-
Promluvím nyní o Makedonii. Nyní jedná se
o to, aby drženi byli v příslušných mezich křesťané,
kteří se sváří o dědictví. Doufá, ze Turecko zakročí
s naprostou enorgií. Prodloužení mandátů reformních
orpánů v Makedonii sultán ještě schválí.
Pokud jde o různé hospodářské návrhy, zvláště
návrhy na připojení k síli bosenských a srbských
drah, jakož i návrhy ve příčině spojení Dalmacie
s Černou Horou, bude jednati ministr v naprosté sho-
dě s oběma vlídami.
Pokud jle o spojení s Larissou, nebyl by se
záležitosti této dolkl, kdyby neměl dojem, že sultán
časem to schválí. Obavu, že by zahájení dopravy na
této dráze, jakož i zřízoni anatolské dráhy mohlo
poškoditi naše zemědělské zájmy, ministr vyvrací.
Vyzvání Vukoviče v příčině Chorvalska nepalří d
delogace.
Dalmacie
Vukovič
Řím
Balkán
Albánie
Makedonie
Turecko
5
article
Pokud jde o nepřátelský tón, jímž píší cizí no-
viny o uherské vnitřní politice, jest ovšem samozřej-
mým, zajímá-li se ministr o tuto záležitost a nepů-
sobí-li sice ve shodě s uherským min. předsedou
na noviny, avša dodává jim občas vhodným způ-
sobem příslušné zprávy. Bylo by rovněž mou povin-
ností, pravi ministr, kdyby zahájeno bylo nějaké
tažení proti rakouským poměrům, abych dohodí se
s rakouskou vládou, jakým způsobem mělo by se
takovým útokům čelili.
Z Pruska vypovídány různé osoby. Ministerstvo
zahraničních věcí zakročilo s částečným úspěchem.
Za víc než rok bylo vypovězeno 24 osob proto, že
úřady udaly, že nopřejí si, aby zvláště do východních
krujů v Prusku vnikaly cizí a cizojazyčné živly a se-
trvaly na jich vypovězení, ač osoby ty našly si již
zaměslnání. Avšak i v tomto případě povolila pruská
vláda vypovězeným delší lhůlu, aby mohli uspo-
řádati své záležitosti.
V tom, že celní jednota byla nahražena celní
a obchodní smlouvou, nevidí ministr se zřetelem
na zachování jednotné celní hranice moment rozluky.
Byl by si zajisté se stanoviska pospolitosti přál, aby
setrvalo se při vyznačení celního tarifu a celního
území jako tarifu a území rakousko-uherského. Ne-
podařilo-li se to, nesmí se přehlížeti, že šlo o kom-
promis. Zásady hospodářského společenství jeví se
i v novém znění čl. III. Při uzavírání smluv o pra-
gmatických společných záležitostech nenastane v po-
savadním postupu změna. Při uzavírání takových
smluv bude i nadále ministr zahraničních věcí nebo
společný zástupce spolupůsobiti.
Prusek
Prusko
6
article
Tente způsob podpisování hospodářských smluv
srovnává se též se zvyklostmi jiných států.
Ve státoprávních ustanoveních vyrovnání vůbeo
ministr nevidí nic znepokojívého, nic, co by bylo
na újmu nutným požadavkům dualistické podslaty
rakousko-uherského mocnářství, žádné závažné ome-
zení dosavadní hospodářské pospolitosti, žádné uvol-
nění ve spojení obou států v hospodářsko-polilický,
naproti cizině uzavřený celek. Nezatajuje se, že sou-
časným vypršením lhůt pro celní tarií, obchodní
smlouvy a smlouvy vyrovnávací, dostává se snahám
po rozluce jakéhosi posílení a podpory. Aniž by chtě
býti prorekem, je přes to přesvědčen, že dobře uvá-
žené vlastní zájmy zvítězí vždy nad myšlenkou roz-
luky a prospěch a hmola velkých jednotných ho-
spodářských území v mezinárodní soutěži nedá se
trvale popírati. Myslí proto, že v r. 1917 nenastane
konec posledního hospodářského vyrovnání.
Naučením do budoucnosti je: Dejme výhost ška-
rchlídství a pohlížejme na události se svěží myslí
Jsme zdravější a silnější, než sami myslíme. Minisli
je proniknut plnou důvěrou v sílu Rakousko-Uherska
a přesvědčen o dějinném poslání, jehož mocnářstv
ještě dávno nesplnilo. Jen tehdy, budou-li všichni
činitelé spolupůsobiti, ustane-li se ve vzájemném
boji, zavládne-li v našich stycích pocit bratrskosli.
nabude zahraniční politíka Rakousko-Uherska vý-
znamu, jenž jest jí vykázán, má-li mocnářství plně a
zcela splniti úkol, jenž vytčen je mu zeměpisnou
polohou a dějinným posláním. Bez jednotného ho-
spodářského území nelze si představiti zahraniční
politiku.
Rakousko
Uhersko
7
article
Del. Drexel žádá především, by Rakousko po-
skytlo svým domácím umělcům a mladým učencům
zrovna tak útulku v Římě, jako učinily Německo.
Francie, Anglie a Španělsko. S Pítlonovou řečí o po-
měru k Italii nesouhlasí. Nižál vrstvy obyvatelstva
nebyly nikdy irredentistické v jižním Tyrolsku ani
v Terstu. Přívrženci irredenty pocházejí většinou
z kruhů polointeligence a inteligence samé. Ani lid
v Ilalii není válečně naladěn proti Rakousku. Do-
poručuje ministrovi, by se přičinil, aby se proti irr-
dentě v Rakousku rázně zakročilo. Všeněmecké hnutí
je překonáno, také panslavistické snahy velmi rychle
minuty. Nyní třeba učiniti též přítrž irredentě.
Terstu a Pulji musí se dostati silné ochrany.
Pokud jde o polskou otázku v Prusku, považuje
za oprávněné, vysloví-li se o ní různé kruhy a vidi
v tom jen teploměr, který ukazuje ministrovi teplotu
v delegaci. Nabádá ministra, aby i naproti Uhrám
zůstal silným. Usilujeme li, aby mocnářství bylo i na-
dále zachováno, třeba stříci se každé další rozluky
a uvolnění společného svazku.
Del. dr. Baernreither poukázal rovněž na
transakce, k nimž bylo třeba v Římě ve příčině pa-
láce vyslanectva přikročiti. Byl vysloven názor, aby
na místě, nabízeném italskou vládou a za obnos
1,700.000 lir byl na Quirinale vystaven velvyslanecký
palác. Tam mohly by být umístěny spolky rakou-
ských umělců a vědecké společnosti. Podá příslušnou
resoluci.
Na to schůze skončena a rokování odročeno na
úterý.
Drexel
Pítlonová
Del
doktor
Baernreither
Rakousko
Řím
Německo
Francie
Anglie
Španělsko
Tyrolsko
Terst
Ilalie
Prusko
Uhry
8
article
Volební ruch.
Volební ruch.
Pražské kandidatury. Klub přátel Nového města
v Praze usnesl se ve včerejší výborové schůzí své
jednohlasně doporučiti jako kandidáty poslanectví
zemského sněmu za Nové město pražské starostu
měst pražských dra. Karla Groše a říš. poslanee
dra. Vladimíra Srba.
Velahní výbor sdružených národních korporael
v Praze-Libni vyzýva spoluobčany voliče, aby na-
hlédnutím do voličských sesnamů pro volby do
zemského sněmu se přesvědčili, zdali v seznamech
se nalezají; po případě aby volební právo své rekla
movali. Voličské seznamy vyloženy jsou v magi-
strátní úřadovně líbeňské. Reklamační lhůta konč
8. února t. r. Veškeré dotazy a vysvětlení ochotně
vyřizuje předseda volebního výboru, obecní starší
p. Alois Pinz, čp. 173—VIII.
Informační schůze voličská v Benešově. Dne
30. ledna konána v Benešově v sále hotelu »U kní-
žeciho znaku« informační schůze voličů, v níž před-
slavil se jako kandidát poslanectví pan ředitel dr.
Václav Schuster z Prahy. Prosterný sál byl na-
plněn do posledního místa většinou voliči do zem-
ského sněmu, dílem nevoliči. Předsedou zvolen byl
pan Veselý, místopředsedou komerční rada pan
Srba, zapisovatelem ředitel pan Kraloch víle.
Groš
Srba
Pinz
doktor
Schuster
Veselá
Kraloch
Nový město
Praha
Libeň
Benešov
9
article
Pan dr. Václav Schuster v temperamentní, velice
účinné řeči obsažně vyložil svůj volební program a ná-
zor svůj na politickou siluaci. Určitě precisoval své
stanovisko k volební reformě, k pokusům o česko-
německý smír, důkladně probral otázky národuhospo-
dářské, najmě živnostenské, obchodní a zemědělské
jež bude sněmu řešiti, vyložil svůj program v otáz
kách kulturních, zvláště školských a socialních. Kriti
soval ostře rozháranost českých poměrů, naznačil její
příčny, podal rozbor olázky úřadnické a zdůrazni
nutnost shody v olázkách všenárodních. Důmyslná
temperamentně a účinně přednesená řeč dra. Václava
Schusíra byla sledována celým shromážděním s na-
pjatou pozornosti a odměněna hlučným souhlasem.
Kandidát národně sociální pan Choc omezil se hlavně
na polemiku. Útočil na dra. Kramáře a vyprávěl různé
zákulisní episody, kteréž arci nikdo není s to dolo-
žiti. Byl odměnén potleskem dostavivších se svých
stoupencův, dílem nevoličů. Pan dr. Schuste r ve
břitké replice osvětlil různé nesrovnalosti v řeči pana
Choce a konstatoval, že poslanec Choc nemohl učiniti
nejmenší výtky jeho programovým bodům, pokud jde
o činnost sněmu král. českého, naopak, že ve své
vlastní řeči vyslovil názory shodné. Po stručných
replikách obou kandidátů schůze děkovným proslovem
pana předsedy skončena; svobodomyslný kandidát
pan dr. Schuster získal si rázem sympatie všech
soudných voličů.
doktor
Schuster
Schusír
Choc
Kramář
Schuste
10
article
Ze Dvora Králové nad Labem. (Pův. dopis „Nár
Listů“) Dne 29. ledna konána zde společná schůze
obou kandidátů do zemského sněmu za účasti více
než 1000 osob, voličů i nevoličů. Kandidát národn
strany svobodomyslné dr. Preiss utkal se zde
to se skvělým úspěchem, s kandidátem strany radi
kálně-pokrokové drem. Ant. Hajnem. Programní jeho
řeč vynikla širokým politickým rozhledem, neoby-
čojnou národohospodářskou zkušeností i novým
plodnými návrhy, směřujícími zejména na prospěch
tříd živnostenských, které v našem městě proti dru
doktor
Preiss
Hajn
Dvůr Králové nad Labe
11
article
Preissovi zdejším ardíkálním orgánem byly mobili-
sovány. Toké formálně vynikala řeč la vysoko naa
řeč dra. Hajna, která složena byla jen z kaceřo
vání mladočeských poslanců a vynášení dosavadnícl
„úspěchů“ pseudo-radikální takuiky. V replice uká
zal se dr. Preiss pohotovým a nanojvýš nebezpeč
ným, byť vždy rytířským odpůrcem a zůstal také ví
tězem v této řečnické seči, až do té chvíle důstojně
vedené. Toho ovšem nesnesl red. zdejšího pseudo-
radíkálního listu Rydlo a počal sofistickými výčitkam
štváti zejména přibrané nevoliče. Docílil tím pouze
toho, že došlo k násilnostem. Sám při tom vyslech
mnohou pernou poznámku a poškodil značně věc své
strany. Jsme přesvědčeni, že i ti živnostníci zdejší
ktoří až dolud stáli k dru. Hajnovi, poznají, že byl
o du. Proissovi zcela nes právně informováni.
právě tak, jako nesprávně informován je dr. Haj
o volební situaci. Máme pevně za to, že i v městě
našem, které radíkálové považují za svoji posici, ob-
drží dr. Preiss většinu hlasů. V ostatních městech
jest jeho posice dle zpráv ještě daleko ovšem slib-
nější. A bude li, jak doufáme, zvolen, bude tak do-
bře i v zájmu věci české.
Voliči okranů hofovického a zbírovského sbro
máždili se dne 30. ledna t. r. ve Zdlelch velií
hojným počlem, aby vyslechli kandidáta »Zemské
jedn. společ. v král. českém« pana Em. H u m la.
Preiss
Hajn
doktor
em
H u m
12
article
Schůze zúčastnil se okrasní starosta, bývalý zemský
poslanoc pan Mareš, místní měšťanosta p. Holečeka
měšťanosta tochovický pan Peták. Starosta míst. spo-
lečenstva pan Šura ji zabájil. Předsedou zvolen mě-
šťanosta pan Holeček, místopředsedou pan Trčkaa
zapisovatelem pan Rosol. Pan Huml v delší a klidné
řeči pojednal o úkolech příštího sněmu zemského jak
po stránce politické, tak i národní a živnostenské.
Řeč jeho vyslechnuta velmi pozorně, provázena č-
stým souhlasem a na konec odměněna potleskem.
Když pan kandidát zodpověděl ke spokojenosti ta-
zatelů několik dotazů, přečetl pan předsedající reso-
luci, v níž skromáždění voličové prohlašují se pro
kandidaturu pana Em. Humla, mistra obuvnického
z Prahy a slibují, že tuto kandidaturu budou podpo-
rovati. Resoluce tato byla jednohlasně schválena.
což i opačnou zkouškou bylo zjištěno. Pan kandidát
svým klidným a věcným jednáním učinil zde dojem
nejlepší, což i přítomní členové organisace agrární
otevřeně prohlásili a vysloveno přání, aby strana
agrární, která na sněmu království českého může
dosáhnouti dostatečného zastoupení, v tomto okresu
nestavila se proti živnostenské kandidatuře, nýbrž
společně se živnostníky postavila se proti kandidátu
sociálně demokratickému,
Mareš
Peták
Šura
Holeček
Trčkaa
Rosol
Huml
em
Praha
13
article
Arch. Balšánek o zachování pa-
mátek Staré Prahy.
V pokračování přednášky své ve Spolk
arehitektů a inženýrů označil včera arch.
p. Balšánek cesty, které by vedly k praktickému
provádění ochrany starých památek. Především je to
vymožení zemského zákona v lom směru anebo
novely k řádu stavebnímu. Věc je v podstaté stejná,
neboť jedná se pouze o zákon přechodný, který
v případě schválení nového stav. řádu do tohoto
pojat a jim nahražen bude. Všem, jimž zachování
Staré Prahy na srdci leží, musí záležeti na tom, aby
návrh takového zákona hned v prvních zasedáních
nového sněmu byl učiněn a komisím přikázán. Jest
ovšem otázka, nutno-li se domáhati zákona special-
ního nebo pouze novely k řádu stavebnímu? Ohlí-
žíme-li se po zákonodárství cizím, seznáme, že je
po většině na poměry naše aplikovati nemůžemea
že návrh zákona našeho vypracován býti musí úplně
samostatně se zřetelem na dnešní i budoucí poměry
naše. Praha zaujímá mezi městy středoevropskými
místo zvláštní, ježto jistě poměry, na př. obmezení
výšek a jich řešení nikde jinde se nevyskytují.
Ohlížíme-li se po vzorech cizích zákonů na
ochranu starých památek, vidíme, že téměř všechny
státy evropské podobný zákon mají.
Tak známe zákon francouzský z r. 1887
zákon italský z r. 1901, zákon hessenský
z r. 1902, dále španělský, belgický, řecký, rumunský.
hollandský, švédský a j. v.
Balšánek
Praha
14
article
Dopouštime se chyby, posuzujíce otázku staro-
pražskou výhradně se stanoviska estetickéh o
má ještě jinou stránku velmi důležitou — národo-
hospodářskou. Není pochyby, že všechny ty
krásné staré pražské domy jsou kulturním majetkem
nás všech; ale skutečným majítelům nejsou to ob-
jekty hodnoty pouze ideální, nýbrž reální,
zajišťující jim určitý výnos. Současně však dlužno
uvážiti, že domy ty, stářím sešlé, z pravidla do
krajnosti zadlužené, jsou majitelům břemenem, jehož
by se rádi prodejem zbavili. Pokud se dotyčná ulice
nereguluje, jest naděje na výhodný prodej velmi
skrovná; teprve úpravou ulice nadchází okamžik,
kdy objekt takový vzbuzuje pozornost podnikatele
staveb
Jiným velkým nepřítelem, nad jiné nebezpečným
jest Staré Praze ohromné stoupání ceny pozemků
ve vnitřním obvodě města, zvláště v tak zv. ob-
chodních polohách. Tu docbází ke kritickému mo-
mentu, kdy takový dům stává se předmětem spe-
kulace.
I v tom ohledu učiněny byly kroky k řešení
otázky a zejména inženýr Materna již v roce 1896
učinil umělecké komisi jistý návrh, aby pro domy
umělecky neb historicky památné, když by rekon-
strukce dovolena anebo nařízena byla, sráželo se
v prvních 12 letech po rekonstrukci 30% hrubého
výnosu na udržování a abý odpuštěna byla po
prvních 12 let činžovní daň. Pokud náhrady za ob-
mezení výšek se týče, hodlá se obec domáhati
vydání zákona, kterým by se poskylovala sleva na
dani činžovní, zemské a obecní po určitou řadu let.
Matern
15
article
Má-li k zákonu o berních úlevách dojíti, nutno opět
míti důkladný soupis starých památek, neboť hospo-
dářský klič k řešení otázky staropražské nedás
odbýti šablonou.
Řečník rozvíjí jistý plán, dle něhož by se dal
takový klíč nalézli; přesná kalkulace bude arei
možna až po uskutečnění soupisu památek.
V závěru přednášky apeloval na kruhy archi-
tektů a členstva »Staré Prahy«, by prozatím domá-
halo se aspoň novely ke stavebnímu řádu ze dne
10. dubna 1886 a navrhl podání memoranda radě
král. hlav. města Prahy, v němž se tato vyzývá, by
postavila se v čelo snah o vydání ochranného zá-
kona pro staré památky a aby ještě letos přik ročila
ke sdělání řádného rozpočíu.
Praha
16
article
Nový uliční řád pro policejní obvoo
pražský.
Nový uliční řád pro policejní obvoo
pražský.
Celou řaddu let voláno bylo po změně dosavad-
ního jízdního řádu pražského. Žejména zavedením
elektrických drah do ulic města změnily se poměry
tak, že nutno bylo dosavadní předpisy moderním
požadavkům přizpůsobit. U policejního reditelství
konalo se na tucty všelikých porad a anket. Když
před rokem vydána byla předloha nového jízdního
řádu, měla se o něm jodnotlivá měsla v pražském
17
article
policejním obvodu vyslovit a při této příležitost
nové značné změny byly navrženy. A tak po obsáh
lých a zevrubných přípravách konečně byl nový
uliční řád vydán. Dne 4. února bude řád tento ofi-
ciálně prohlášen a hned dnem 5. února celá lada
jeho ustanovení vejde v platnost. Lhůta těchto ně-
kolika dnů stanovena k tomu cíli, aby úřadnictve
polic, a stráž bezpečnosti mohla usťanovení novéhio řádu
bedlivě prostudovati. Lhůta tří měsíců povolena
těch odstavcích, kdo se nařizují jistá opatření pro
vozidla.
Uliční řád platný pro policejní ob-
vod pražský ze dne 31. ledna 1908, má násle
dující obsah:
I. Předpisy všecbecné.
§ 1. Povozy všeho druhu, automobily, motocykly
cyklisté a jezdci, jakož i ruční voziky mají jezdit
v levo, v levo se vyhýbati a v pravo předijžděti.
Výjimka z tohoto pravidla připouští se pouze v uli-
cích, kterými projíždějí silniční dráhy (elektrické),
to jen pokud zapolřebí, by doprava na těchto dra-
hách nebyla rušena. O tomto případu obsahuje § 15
bližší předpisy. Nemá-li povoz místa, aby v pravo
předejel, musí jeti pomalu, pokud se týče čekati tak
dlouho, až se místo uvolní. Zapovídá se předjížděti
povozy, jež jedou rychlým klusem a vozy silničních
drah v ulicích užších 20 m. Zahýbání z jedné ulice
do druhé na lovo staniž se krátce, na pravo pok
ve velkém oblouku. Sjede-li se v ulicích s jízdní dra-
hou užší než 10 m více povozů v jednu řadu, nesmí
žádný z nich přední vozy předjížděti. Povozy ne-
smějí těsně za sebou jeti, nýbrž musí zachovávat
mezi sebou vzdálenost nejméně 3 kroků.
18
article
§ 2. Pouze krokem jezditi se smí: a) Při vyjížděnl
ze stavení, b) při zahýbání z jedné ulice do druhé
c) na všech křižovatkách, d) blíže škol v době, kdy
vcházejí a vycházejí školní děti, e) když se jede ko-
lem vozu silničních drah ve stanici nebo na zastávce.
na straně, kde obecenstvo sestupuje a vystupuje
tam musí se také jeti v takové vzdálenosti od vozu
aby prosestupující a volupující nebylo nebezpečí, f
vůbec všude, kde jízda jest stížena lidmi neb jiným
způsobem. Vozka je povinen voláním varovati pěší
osoby. Vozy, jichž kola opatřena jsou pryžovými
obručemi, musí jeti, je-li na ulici bláto, mírným
klusem a tak opatrně, aby pěší nebyli postříkáni
§ 3. Zapovídá se: a) svěřiti polahy osobám mlad-
ším než 16 let, nebo takovým, jimž nedostává se
potřebné znalosti a jisloty v řízení polahů, aneb
které nejsou úplně mocny svých smyslů, b) jezditi
s povozy přivěšenými anebo dáti dva nebo více po-
tahů říditi jedinou osobou, c) práskati bičem anebo
šlehati jím po cizích tahounech, d) nechati bez do
zoru na veřejných místech vozy, ve kterých zapřažen
jsou koně nebo hovězí dobylek, kde by buď spla-
šením neb jinak mohla býti způsobena jakákoli škoda
nebo kde by volná jizda tím trpěla, zejména pal
v ulicích, kterými projiždí silniční dráha, e) nechat
prázdné nezapřažené povozy (neb i ruční vozíky)
stáli na veřejných ulicích. Každý vůz (i ruční) s ná-
kladem budiž po dopravě na ustanovené místo co
nejrychleji složen a bned odstraněn, 1) užívati jedno-
duché oprati při koňském spřežení a uvolniti po
straňky při povozech, které na ulici zastaví, z) stavěti
vozy a vozíky kolmo nebo šikmo k chodníkům a
zaslavovati jimi uliční přechody
Vozka
19
article
§ 4. Vyhýbati se jest vždy c. a k. dvorním po-
vozům, oddílům vojska, průvodům, vozům c. k. pošty.
vagonům silničních drah, povozům sborů hasičských
a ambulančním vozům ochranného sboru. Jakmnile
zazní signál přijíždějícího hasičského sboru, necht
vozy v úzkých ulicích a na křižovatkách zastaví na
tak dlouho, až vozy hasičského sboru přejedou
Ostatně má pravidelně prázdný vůz vyhnouti se vozu
s nákladem.
§ 5. Zastaviti musí každý povoz, automobil
i ruční vozík, jedoucí do obvodu potravní dani po-
drobeného u úřadů potravní daně na čáře za účelen
úřad. jednání stran daně potravní a dlažebného, takté
každý velocipedista, motocyklista a jezdec, má-li za-
vazadla. Podobně zastaviti nutno u výběren most-
ného za účelem zapravení poplatku.
§ 6. Každlý povoz (i ruční vozík pro náklady)
musí býti opatřen brzdou bezpečně účinkující. Brzda
musí býti na voze tak umístěna, aby mohla býti uve-
dona v činnost, aniž by vozka musil dáti opratě z r-
ky a musí vozka vůbec mezi jízdou vždy držeti opra-
tě v rukou.
§ 7. Osvětleny buďtež od soummku, loliž o
okamžiku, kdy v ulicích rozsvěcují se svítilny, až do
rozednění všechny povozy s potahy, a to osobní dvě-
ma svítilnami, oslatní pak jednou. Užívati se sm
pouze svítilen s nebarevnými skly. U vozů náklad-
ních budiž na pravé straně kozlíku nebo mezi ra-
meny u předních kol neb na voji připevněna svítilna.
svítící na všechny strany. Nájemné povozy osobní
buďtež opatřeny číslem jim úladně přikázaným té
na svítilnách a to na zevnější straně těchže
§ 8. Při sanicích buďtež koně opatření rolničkami
nebo zvonky.
Každlý povozit
20
article
II. Zvláštní předpisy pro nákladní povory.
§ 9. Veškeré vozy nákladní (saně i povozy t-
žené psy a ruční vozíky) buďtež opatřeny tabulkou-
na níž vyznačeno je jméno a příjmení, pak přesné
bydliště tulice a číslo domu) majitele povozu, a.
má-li týž takových povozů více, též číslo povozu.
V tomlo případě je však majitel povinen o všech
svých kočich přesně záznamy vésti a úřadům žá-
daná vysvětlení podhti. Na povozech, jež náležej
majitelům velkých statků nebo podnikům průmyslo-
vým, může na místě jména majitelova býti udán
název velkoststku nebo průmyslového závodu. Ta-
bulka budíž nejméně 18 cm vysoká a 30 cm široká
a na levé straně povozu připevněna tak, aby bylo
ji dobře viděti; nedá-li se umístiti na povoze samém,
budiž zavěšena na levý bok podsedního tahouna.
Plsmo musí býti snadno čitelné a trvanlivé, pismeny
centimetr
21
article
buďtež nejméně 5 cm vysoké. Tabulka musí být
vždy v čistotě držána a nesmí býti zastřena převia
lými částmi nákladu, přikrývkami a pod.
§ 10. Nákladní vozy, ať prázdné, ať s nákladem,
smějí jezditi toliko krokem. Mirným klusem smějí
jezditi pouze lehké nákladní vozíky, zejména, jsou-li
na perách. Vozka smí na voze seděti jen tehdy, má-li
napřed vyvýšené sedátko, s kterého spřežení lehko
lze přehlédnouti a není-li vůz přetížen nákladem.
Vozka musí míti s vozu na obě strany volný roz-
hled a nesmí na voze spáti.
§ 11. Náklad nesmí býti širší než 3 m, neběží-li
o věci nedílné. Povozy, sa nichž se dopravuje dlouhé
dříví neb jiné zvlášt dlouhé náklady, jakož i nedílné
náklady sirší než 8 m, smějí pouze takovými ulicemi
jezdti, kde mohou také na nárožích ulic volně pro-
jížděti, aniž bezpečnost chodců a předmětů jest ohro-
žena a ostatní volná jízda rušena. Náklady zvláště
těžké, nebo zvláště velikých rozměrů mohou jen po
předcházejícím oznámení u c. k. policejního ředitel-
ství býti dopravovány a to jen cestou a v době, kte-
rou týž úřad určí, dohodnuv se s magistrátem, pokud
se týče s městským úřadem, při čemž i dalších, pro
ten který připud daných nařízení nutno přesnů še-
iřiti. Také výška nákladu musí býti taková, aby
Vozka
centimetr
22
article
náklad nemohl poškoditi dráty elektrických vedení
neb uliční stromoví. Z téže příčiny mají také nábyt-
kové vozy tam, kde je stromoví, jezditi v přiměřené
vzdálenosli od téhož. Majitelé povozů jsou povinni
o to pečovati, aby vozy byly vždy v dobrém stavu
a jsou zodpovědni za veškerou škodu, způsobenou
jejich nedbalosti. Náklady buďtež tak zabezpečeny,
aby nemohly s vozů spadnouti, ani dnem nebo stě-
nami vozu propadnouti a ulici znečistiti. Obzvláště
musí povozy, naloženě masem, zabitými dobylčsty,
hnojem, mlátem, popelem a jinakými odpadky, býti
tak opatřeny, aby svým vzhledem nevzbuzovaly
ošklivost, anebo prosakující tekutinou neznečistily
ulici a neprášily. Náklady, nepřijemně páchnouci
jako kosti, hadry a t. p., voziti lze pouze v uzavře-
ných vozech s hladkými vnitřními stěnami a to v do-
bě letní do 7. hod., v zimě nejdéle do 9 hod. dopol.
Povozy posledně zmíněné nechť použijí postranních
ulic. Také vozy s těžkými náklady, zvláště s vy-
kopávkou, stavivem a pod., jakož i nábyskové vozy
mají dlo možnosti jeti ulicemi postranními, kde není
kolejí ani stromoví. Majitelé povozů pro těžké ná-
kledy jsou povinni postarati se o náležitou přípřež
v ulicích příkrých.
23
article
§ 12. Nákladní povozy, jež nejsou určeny pro
Staré město, nesmějí projižděti toulo částí města,
ani třídami ji ohraničujícími (po Františkově nábřeží,
Ferkinandovou třídou a Příkopy). Karlův most je
pro vozy s nákladem a vozy nábytkové vůbec
uzavřen
§ 13. Kolejnice a železné nosiče, železo prulové,
železné plotny a jiné věci, působící rachot, buďtež
vždy při dopravě, třeba i ručními vozíky, nakládany
na podklad, hřmot tlumící, a to takovým způsobem,
aby přečnívající konce nemohly o sebe narážeti, ani
dlažby se dotýkati. Podklad budiž tak upraven, aby
se za dopravy neposunul ani nerozedřel. Při vozech,
naložených dlouhým dřívím nebo jinými předmněly,
přečnívajícími dolkou přes vůz, musí na konci ná-
kladu jíti průvodčí
§ 14. Na ruční vozíky všeho druhu smí se nalo-
žiti pouze takový náklad, any osoba, s vozíkem je-
douci, mohla snadno jej vézti a bezpečně ovládnti.
Dětem mladším než 14 roků nesmí býti svěřováno
řízení vozíku ani prázdného. Za přesné šetření tohoto
předpisu odpovídá a ručí majitel voziku, po případě
majitel nákladu. Zakázáno jest v příkrých ulicích
vozikem naráželi na kamennou obrubu chodníků,
také nesmí se na vozík sedati a tento nechati samo-
volně po svahu sjižděti.
III. Zvláštní předpisy pro ulice, jimiž vedou silniční
dráhy (elektrické).
Františkův
Karlův most
24
article
§ 15. Jezditi po kolejnicích silničních drah se
nedovoluje. V ulicích, kudy tyto vedou a kde mimo
koleje jest jízdní dráha dostatečně široká a sjízdná,
musí povozy všeho druhu, automobily, motocykly,
ruční vozíky, cyklistě a jezdci výhradně těto po-
užívati a jeti v takové vzdálenosti od zevnější ko-
lejnice, aby motorové vozy mohly volně projížděti.
Prostory mezi kolejnicemi silničních drah smí se
použiti jen pokud to nevyhnutelno v úzké ulici, nebo
když je třeba předjeti nebo se vyhnouti: bylo-li toho
docíleno, nebo přijede-li se na širší místo ulice, jest
ihned koleje opět opusliti
§ 16. Pokud dle předpisu § 15. jest dovoleno
použivati trati silničních drah, mají kočí a řidiči
vozidel (i jezdci) toho pečlivě dbáti, aby jízda sil-
ničních drah nebyla nikterak rušena. Tito nechť vě-
nují pozornost plízícím se vozům elektrických drah
a vyhnou se v čas, nejpozději však na znamení,
které dá řidič molorového vozu zvonkem nebo pl-
šťalou ve smyslu jízdního řádu okamžitě tak, aby
motorový vůz bezpečně a bez překážky projeti mohl.
Kde jsou koleje silničních drah bezprostředně u chod-
níku, musí vozka, když vyjíždí ze slavení, koně vésti,
nebo jiná osoba jiti před sprežením
§ 17. Zakazuje se zaslavovali povozy na kolejích
a skládati na ně zboží, jako dříví, uhilí, kámen, le
a jiné předněty, pokud doprava na silničních dra-
hách nebyla zaslevena, jakož i skládati takové před-
měty blíže než jedon krok od zevnější kolejnice.
Děti nesměji na kolejích silničních drah si hráti nebo
dováděti.
25
article
IV. Doprava na mostech.
§ 18. Na všech mostech přes Vltavu mají chodci
používati chodníku vždy po pravě straně, povozy,
automobily, molocykly, ruční vozíky, jezdci a cykli-
sté (i když kolo vedou) jízdní dráhy po levé straně.
Povozy nesměji se na mostech zastavovati: chodci
mobou se zastavovati na mostech jen u stanic sil-
ničních drah, anebo pokud a kde to nijak volnou
chůzi neruší,
Vltava
26
article
Dramatické umění.
Dramatické umění.
+ Městské divadlo Král. Vinohradů. »Ma-
jorův sluha«. Žert o 3 jednáních. Napsal
Tristan Bernard. Přeložil K. M. Mečír.
Režisér Fr. Hlavatý.
Několik lidl, kteří mají vkus, protestovalo
proti nejapné a vulgární frašce, kterou divadlo,
jež chce slouti druhou českou scénou, učinil
přilíšný ústupek »předměstskému repertoiru«.
Když spadla opona po neuvěřitelně hloupé mo-
tanici fraškovitých quiproquo třelího jednání,
ozvalo se do potlesku též rázné a opovržlivé
hvízdání. »Majorův sluha« je triviální fraška
situační, starobylá svým sujetem, antediluviální
svými vtipy a svým zpracováním. Nelze si před-
stavit nie obnošenějšího. Postavy a situace frašky
Bernardovy patři k nejhorší veteši. Nápad »Majo-
rova sluhy« byl již nesčetněkráte zpracován od
»Champignola«, který uvedl před řadou let do
mody frašky z vojenského života a ze cvíčení
reservistů. Colfat, hrdina »Majorova sluhy«, jako
slavný Champignol, ocitá se v komických ne-
snázích, když si chce učinit reservní evičení
pohodlným a zpřijemniti je milostným dobro-
družstvím. Celé tři akty jsou splašenou štvanicl
nešťastného Colfata, jenž má na krku dvé mi-
lenky, žárlivého manžela majora, jemuž musí
dělat sluhu, a celou svou rodinu, která za ním
přijela, a aby zachránila lehkomyslného zálel-
nika, musi hráti nectihodnou komedii s ním.
Žert
Tristan Bernard
Mečír
Hlavatá
Bernardův
Ma
Francie
Maja
+ městský divadlo Královský
27
article
Ze spleti krkolomných situací, jejichž komika
je někdy neskonale dětinská a vyvázne hrdina
frašky sňatkem s dívkou, kterou sotva jednou
uzřel. Jeho milenka paní majorová mu ji vnutl
za nevěstu, aby se zachránila před žárlivosti
svého manžela. Má to být zasnoubení na oko
aspoň pro okamžik, za den si to mohou oba roz-
myslit. Ale dívka je hezká, nějaké věno také má
a Coifat má již dosti nebezpečných záletů se
vdanými paničkami a nepříjemných tahanic se
svou »přítelkyní« Nancy. Cocotty a nevěrné pa-
ničky se mu znechutily a jej unavily, proto vol
manželství se cnostnou dívkou. A to je morálka
tohoto nejbanálnějšího výrobku boulevardních
divadel pařížských, který zcela zbytečně k nám
byl importován.
»Majorův sluha« byl sehrán, jak zasluhoval.
S obvyklou neomalenou a ledabylou šablonou
podobných atrakcí předměstských aren. Hrálos
až příliš předměstsky. Pouze pp. Jiřikovský, Char-
vát a Branald a dámy paní Táborská, paní Lou-
žecká, sl. Richtrova a sl. Štěpničkova snažili se
vyniknouti nad nízkou úroveň.
Nancy
Jiřikovský
Branald
Táborská
žecká
Richtrův
Štěpničkův
Chara
Coifat
28
article
Hudba.
Hudba.
+ Zpěvohra Národního divadla. Z bohaté galeri
svých postav ukázala našemu obecenstvu slečna
Destinnova dne 30. ledna postavu nám všem
nad jiné drahou — Mařenku ze Smetanovy »Pro
dané nevěsty«. Tedy již druhou postavu ze Smeta-
nových dívčích typů předvedl nám v tomto obdob
vzácný host Národního divadla. Postava Mařenky
není ovšem takového rázu, aby herečce dala
přiležitost rozvinouti veškeru dramatickou potenci.
Není tu velikých duševních konfliktů, pathětických
krisí a tragického proživání vášní, to vše nám
slečna ukázala v předchozích partiích. Svoji Mařenku
založila si tudiž tak, jak toho tato úloha jedině
vyžaduje: prostě a srdečně, beze všech zbytečných
příkras a přibarvování hereckých i zpěvních. Její
Mařenka jest neumělkovaná, nenucená, spíše roz-
tesknělá než laškující — ale něžná a vrouci, pravá
to stylisace těch milých a dobrých tercí a sext
Smetanových. Nebyloli tedy v télo úloze nové
příležitosti pro obdiv slečnina dramatického podání
(a v tom její umění vrcholi), mohli jsme za to
znovu obdivovati její umění čistě pěvecké. Jest
až ku podivu, jak slečna zpívá správně, jak přesně
rythmicky frasuje a při tom s jakou citovostí
oduševnělostí dovede naplniti železně dodržované
pouto taklu. Voditkem jest jí živé vlnění orcheztru,
nikoli suchý pohyb taktovky — slečna sama jsoue
si dokonalým dirigentem, pevnou rukou vetkává
perly svého bohatého hlasu do proudícího pásma
orchestrového. Proto jest v každé linii zpěvu jejího
tolik života, tolik — řekli bychom — sladce spou
tané síly. — Vzácný host byl ovšem odměněn jak
květinovými dary, tak i srdečným, spontanním po-
tleskem. Milé bylo, že po druhém jednání — za-
hrnuta sama salvami applausu — přišla se slečna
děkovati s umělcem, sobě toho večera nejbližším
A. Krössingem, vždy svěžím Vaškem všech Vašků
z. V.
Destinnův
Mařenka
Smetanův
A Krössing
Vašek
Smet
národní divadlo
29
article
+ Z českého spolku pro komorní hudbu v Praze.
Koncert druhý koná se již dnes v sobotu dne 1
února o 7. hodině večerní v Rudolfině. Účinkuje při
něm francouzská společnost umělců hrající na slaré
nástroje.
+ Chrámová hudba. V neděli 2. února o pol
10. hodině dopol. v opatském chrámu na Strahově
provedeno bude: M. Filke: Missa in honorem Beatae
Mariae Virginis pro smíš. sbor, varhany a orkestr.
Graduale in falso bordone. J. B. Tresch: Offertorium
»Diflusa est gratia«. Jos. Foerster: Pange lingua. Po
offertoriu zahraje p. J. Wowes na velké varhany To-
ceatu z d-moli od J. Š. Bacha a po mši Legendu
z D-dur od J. Kličky.
M Filke
Foerster
J Wowes
J Klička
Praha
Strahov
Misso
český spolek pro komorní hudba
Diflusa
30
article
Z kulturní ciziny.
Z kulturní ciziny.
Nedávnou zprávu svoji o přípravách k světov
oslavě osmdesátých narozenin Lva Tol-
stého můžeme doplnti tím, že zvolená komise roz-
šířila se po dvou o významné repraesentanty roského
umění —— výtvarnictví, divadla, literatury — a zahá-
jila pravidelná sezení, na nichž nejdříve má býti se
staven obšírný seznam vynikajících jmen z ciziny.
jichž nositelé mají býti přízváni ke slavnostem
srpnovým.
Berlínské listy oznamují, že tamní »Komické
opeře« zadal svoji novou operu »Die Zwillinge«
(Dvojčata) Karel Weiss. U nás v Praze a zvlášt
na Vinohradech jsou ještě naivní lidé, kteří pana
Karla Weissa prohlašují za českého operního skla-
datele, který jenom z nezbytné nutnosti musí
se uchylovati na německé scény se svým dílem.
A dnes už máme v Praze dvě české opery ...
V Novém Yorku zemřel 7Iletý Edmund Cla-
rence Stedman, anglo-americký básník a kritik,
jehož kritická díla o moderní poesii anglické a ame-
rické platí za nejlepší v poslední době. Vydal také
vzorné desetisvazkové kritické vydání děl Řdgara
Allana Poe.
Z Londýna došly v posledních měsících několi-
krát zprávy o úpadku návštěvy v tamních di-
vadlech. Dokazovalo se dokonce číselně, jak smysl
pro divadelní umění klesá v největším světovém
městě a kterak různé caféchantanty a varietní nebo
cirkusové podníky připravují je čím dál citelnějio
všecko obecenstvo. Že zprávy tyto jsou poněkud kon-
kurenčně přehnány, o tom zdá se výmluvně svědčiti
tato okolnost: divadelní podnikatel Lyons při-
stoupil v Londýně právě ke stavbě nového divadl
na Haymarket, jehož budova má býti jedna z nej-
větších a nejokázaleji vypravených divadelních budov
v celé Evropě. Mluviti tedy o citelné divadelní kris
a současně stavěti nové obrovské divadlo — se trochu
Weiss
Weissa
Řdgar
Allan
Poe
Praha
Nový York
Londýn
Haymarket
Evropa
Lev Tolo
die Zwillinge
31
article
nesrovnává. Stavba nového divadla bude měřiti 8
a 110 angl. stop a plány její sdělali Runtz
Ford, stavitelé Gaiety- Theatru.
V Petrohradě slaví tou dobou nesmísné triumíy
paní Eleonora Duse. Za nejáchvatnější její vý-
kony prohlašuje krilika petrohradská její Silvii v d
Annunziově »Giocondě« a Heddu Gablerovou ve
stejnojmenném dramatě Ibsenově.
Vlašské »Athenaeum« přináší zprávu, kter
bude zvláště zajímati hudebníky. Francese
Piovano zde oznamuje vzácný nález, který učini
v římské Accademii Sta. Cecilia, v tamní bibliotéce.
Je to úplná partitura opery Gluckovy.
dosud neznámá, nesoucí název »I! Tigrane
Opera tato byla provozována v r. 1743 v městé Cremna
(provincie Gremona), potom však upadla v zapome-
nutí. Kdo jest autorem libreta (vlašského) se dosud
nezjistilo, ale tolik je jisto, že libreto bylo v Italii
známo, poněvadž se brzy po Gluckovi anebo snad
současně s ním našel vlašský skladatel Giuseppe
Arena, který na ně složil operu a dal ji provozo-
vati svého času v Benátkách.
Runtz Ford
Eleonora
Silvia
Annunziův
Gioconda
Gablerův
Ibsenův
Cecilio
Gluckův
Tigran
Gremon
Arena
Petrohrad
Benátky
GaietaTheatr
Athenaeum
32
article
Různé zprávy.
Různé zprávy.
= Kolumbarium ve Vídni. Z Vídně, 31 ledna
Ve včerejším zasedání dolnorakouské zemské zdra
votní rady byly vzaty na vědomí plány pro novou
arkádovou brobku a kolumbatium na ústředním
hřbitově.
= Nová polární výprava. Z Kristian ie, 31.
ledna. Plán příšti výpravy Roalda Amundsena
k severnímu polu bude sdělen deváté mezinárodní
zeměpisné konferenci v Ženevě.
= Parník uvázl v ústi Labs. Z Cuxhavenu,
31. ledna. Švédský parník »Tyr« uvázl v labském
ústí na mělčině. Několik pomocných parníků a zá-
chranných člunů jest na místě, ale pokusy o uvol-
nění lodi neměly posud výsledku. Postavení parníku
jest kritické. Posádka zdráhá se loď opustiti.
= Mrazy v Novém Yorku. Z Nového Yorku,
31. ledna. Náhle nastalé mrazy 14 st. R. v městě
20 st. v okolí zavinily četná úmrtí zmrznutím a vel-
kou bídu mezi chudinou. Na veřejnou dobročinnost
činí se následkem toho i následkem nezaměstnanosti
vělší nároky, než se stalo v posledních 14 letech.
= Caruso v zoufalství. Z Londýna, 31. ledna
V novoamsterodamské Národní bance, jež se včera
stala insolventní, měli, ježto její místnosti se nalezají
zcela blízko opery, mnozí herci a zpěváci uloženy
své peníze. Také Caruso měl v bance uloženo 40.000
dolarů. Byl právě ve své oblekárně v opeře a oče-
kával výjev »Manon Lescaut«, v němž měl vystou-
piti, když mu byla sdělena zpráva, že banka zasla
Kristian
Amundsen
Tyr
Caruso
Lescaut
Vídeň
Ženeva
Cuxhaven
Nový York
Londýn
Labs
národní banka
33
article
vila platy. Caruso byl tím úplně zdrcen. Přirazil
dveře oblékárny, sedl na židli a stále vzlykal: »Ach,
moje peníze! Moje peníze! Ach mých 40.000 do-
larů!« Inspicienti byli zoufalí, poněvadž se Caruso
nedal upokojiti a představení bylo ohroženo. Ko-
nečně opatřil si jeden z úřadníků oběžník, v němž
banka prohlašuje, že všechny vklady budou vypla-
ceny. Když Caruso oběžník přečetl, uklidnil sea
odebral se na jeviště, kdež sklidil obvyklý potlesk.
= Berlinské vraždy. Z četných vražd, jež v po-
slední době byly v Beriíně spáchány, jsou nyní dva
pachatelé vypálráni. Předně epileptik Minov, jenž se
sám udal, že jest pachatelem vražd, spáchaných na
dětech v severní části Berlína, později však čin opět
popřel, byl nyní úplně usvědčen nálezem nože, kte-
rým vraždy spáchal. Nůž nalezen byl přesně na
místě, které dříve označil. Dále byl pro důvodné
podezření z vraždy, spáchané na vdově Nilhockové,
zatčen 3Iletý galvanisér Nietsche. Byl ve spojení
s milenkou zemřelého Nilhocka, která s vdovou Nil-
hockovou se soudila a také proces vyhrála. Nietsche
chtěl přisouzené peníze převzíti a poněvadž se Nil-
hocková zdráhala mu je vydati, zavraždil ji.
Caruso
Minov
Nietsche
ko
Berlín
Nil
34
article
= Nákladní vůz vykraden. Ze Ršavy, dne
31. ledna. (K. k. uh) Včera o 6. hod. večerní v
stanici karanšebešské vydrancován neznámými pa-
chateli nákladní vůz do Ršavy jedoucího osobního-
vlaku č. 718, zatím co se průvodčí vlaku snažili do-
stati do vagonu asi 400 osob, vracejících se z vý-
ročního trhu. Lupiči přepadli strojníka, zacpali mu
ústa a uloupili 8 poštovních baliků a vše, co ješte
mohli vzíti sebou. Potom vystoupili na protější straně
a uprchli. Když se strojník uvolnil, začal křičeti.
Četnictvo a několik cestujících pronásledovali lupiče,
ale nemohli jich dohoniti.
= Renta pro rodiče paní Wölflingové. Z Vrati-
slavi, 31. ledna. Leopold Wöllling, bývalý arci-
vévoda toskánský, zamýšlí prý navštívit rodiče své
choti a zajistiti jim rentu 4000 marek ročně.
= Odsouzen pro kritiku hr. Moltka Z Berlína,
31. ledna. Před vojenským soudem v Postupimi byí
včera odsouzen jednoroční dobrovolník prvního gar-
dového pluku pro urážku důstojnického sboru. Služ-
ka, která sloužila u jeho rodičů, zámožné obchod-
nické rodiny v Berlíně, měla poměr s poddůstojní-
kem. K této služce vyslovil se jednoročník nepří-
znivě o jistých zjevech, které se objevily v procesu
hr. Moltka, br. Hohenaua a hr. Lynara. Služčin že-
nich učinil o tom sdělení důstojnickému sboru
plukovník podál na jednoročního dobrovolníka trestní
oznámení. Dobrovolník byl odsouzen na tři týdny
do vězení; z rozsudku se odvolal.
Proces s vrahy hr. Komarovského. Z Benátek,
31. ledna. Proces proti vrahům hr. Komarovského
koná se v červnu ve zvláštním porotním zasedání.
Wölfling
Wöllling
Hohenau
Komarovský
Ršava
Vrat
Berlín
Postupim
Benátky