1
masthead
Ročník XXXXVIII.
2
masthead
V Praze, v sobotu I. února 1909.
Praha
4
article
Na ranní a odpol. Histy
předp lácí set
v Praze v adnsjnistrael
sa něsíe
ta čtvrt leta . . . . 6 K —h
s dvojí denáškou
na moňsle
a ttrit lta . . . . 7 K ook
ve flialkéch
na něife . . . . . . 2 K 30 h
Poštout
na měsíe . . . . .
n čtvrt leia . . . . 9 K 60h
s dvojí zásilko
na piřsíe
n.. : K ei
Praha
5
article
Třetí velký úkol bar. Becka.
Třetí velký úkol bar. Becka.
Středeční projev předsedy ministerstva
bar. Becka v rozpočtovém výboru týkal se
též třetího hlavního úkolu jeho, uklizení ná-
rodnostních sporů. Projev ten však nejeví
již takovou jistotu, s jakouž ve svých pro
jevech dosud bar. Beck vystupoval, ba není
podle něho vyloučena ani pravděpodobnost
že by vláda nejraději třetí svůj hlavní úko
obešla.
Záhodno tudíž připomenouti nejprve
stanovisko vlády, jakéž v otázkách národ-
nostních zaujímala až do vzpomenuté schůze
výboru rozpočtového. Stanovisko to bylc
zvláště výrazně vytčeno v loňské trůnní
řeči, jejíž příslušné odstavce zněly v pod-
statě následovně:
Národnostními spory, které po dlouhou
dobu naplňují veřejný život, jest zdržován
plný rozvoj bohatých schopností mých ná
rodů. Nejvíce to vysvítá z otázky jazykové
jejíž trvalé upravení dosud se nezdařilo.
Ovšem že nesmí tím býti státnické umění
rakouské vyčerpáno, naopak jeho účelem
bude pečovati o neustálé přetvořování sil
národních v síly státní. Řešení může však
býti docíleno pouze poctivou snahou všech
zúčastněných shodnouti a dorozuměti se
v rámci státních základních zákonů a stát
ních potřeb, jakož i vzájemnou ochotou. Jest
mým nejtoužebnějším přáním zanechati jednou
svým národům jako cenné dědictví zajištěný
stav jejich národních statků a tím veške-
renstvu zaručiti národnostní mír. Uložil
jsem své vládě, aby se zasadila
o to ze všech sil, a prosím všechny.
jimž jest jich národ i blaho státu stejně
drahým, aby působili s veškerou oddanosti
k tomuto cíli.
Beck
6
article
Takto byl tedy stanoven třetí velký úkol
vlády v trůnní řeči ze dne 19. června 1907.
Po půl letě, když bylo dokončeno vy-
rovnání s Uhrami, prohlásil dne 19. pro-
since m. r. předseda ministerstva v plné
sněmovně: Pracovitost a důvěra v nezmarnou
životní energii Rakouska dodají sněmovně a
vládě odvahu, nasaditi všecky páky
abychom náš stát pozvolna vymanili ze
zmatků bojů národnostních. Naši národové
chtějí býti konečně osvobozeni od sporů,
jak mají k sobě mluvili, aby mohli pro
mluviti nerušeně venku, ve světě. Jest proto
na čase, abychom se konečně rozhodl
zahájiti vyjednávání o národnostní
smír. Musíme zpracovati národnostní smí
kus po kuse.
Vláda nemůže také vyhověti žádnému
nátlaku strany anebo nějaké národnosti
Vláda, národové a strany musí se spíše
sjednotiti, aby zpracovali to, co nelze vynu-
titi a čeho přece nelze postrádati. A tak
přivede vláda českou otázku o krok, snad
několik kroků ku předu. Co je možno, o to
se chceme přece pokusiti, aby byly utvo-
řeny nové záruky míru v zemi. Trůnní
řečí bylo řešení národno stn
otázky stanoveno vládě za cíl
Bar. Beck přiznává se tím více k této otázce,
poněvadž se zde jedná nejen o vyrovnání
hluboko zasahujících rozporů obyvatelstva,
nýbrž také důležitých problémů správy. Jest
také stále příčina k obavě, že národnostní
hnutí oklikou přes jazykovou a úřadnickou
otázku vnikne také do provádění služby.
Tyto otázky dnes přímo křičí po
úpravě, jež jest ostatně nepostradatelnou
pro úplné ozdravení všeho našeho veřejného
a zvláště parlamentního života a tím pro
blaho celého státu.
Beck
Uhry
Rakousko
7
article
Vláda, odvolávajíc se na prohlášení,
učiněné při nastoupení úřadu a ve smyslu
prohlášení trůnní řeči, jest ochotna o b-
rati se se vší vážností a důra-
zem jednotlivými otázkami, patřícímí do
zminěného již velkého oboru národnostních
sporných otázek.
Od tohoto prohlášení předsedy minister-
stva ze dne 19. prosince uplynuly do minulé
středy právě čtyři neděle, a zatím jeden
z činitelů, jejichž poctivé snahy a ochoty se
dovolávala trůnní řeč, počal po způsobu čet
na Balkáně prolamovati národní statky na-
šeho národa nejen v soudnictví, rušiti posa-
vadní právní stav jazyka českého, platného
rovnocenně u veřejných úřadů celého krá-
lovství, a ústy svého ministra krajana Peschky
a bývalého ministra Prada ohlásil nám boh
všeho německého národa až do úplného
udolání našeho. Soudy v tak zvaném uzaví-
raném území vymkly se všem pákám vlád-
ním a snažily se způsobiti anarchii odepírá-
ním soudní pomoci interesentům českým. B
i když nejvyšší soud novým usnesením sna-
žil se staviti vznikající desorganisaci právní,
vídeňské časopisy okázale vyzývaly soudce
německé, aby setrvali na odpírání práva
stranám českým.
Tu by každý normálně myslící člověk
se domníval, že toto vzepření se proti ustá-
lenému právnímu stavu jazykovému dodá
zejména p. bar. Beckovi odvahy, aby nasadí
všechny páky proti tomuto německému ná-
silnictví, kteréž musí rozmetati všechny pod-
mínky mírného soužití národnostního. A co
zatím vidíme?
Předseda ministerstva, bar. Beck, ve
středeční schůzi rozpočtového výboru počíná
couvati, koncentruje se před naléhavostí
úpravy národnostních otázek — na zad,a
tarasí se jakousi analytickou methodou po-
stupu svého od případu ku případu;
a diví se, očekávala-li veřejnost od něho
více, i doufá, že v dohledné době bude s to
Peschek
Prado
Beck
Balkán
8
article
předložiti výsledky práce, kterou již koná, a
konstatuje s radostí, že ji koná za pod-
pory všech činitelů . . . Dle toho byl
bojovný projev německého ministra krajana
Peschky také podporou práce té!
Avšak bar. Beck se neoddává sebe-
klamu, že mu bude uraziti dlouhou křížovou
cestu a prožíti řadu utrpení, než dosáhne
skrovného výsledku. Na Golgotu však
nepůjde; nemíní se dáti přibíti na kříž ná
rodnostních dohodovacích konferencí. Byla
by to prý zbytečná oběť, a on má jako před-
seda ministerstva mnoho chuti, žíti.
Jasněji řečeno, bar. Beck vyhne se zá-
sadnému řešení národnostních otázek, a spo-
kojí se postupem od případu ku případu, od
země k zemi. Počká až Němci svými útoě
nými četami práci svou vykonají sami.
Mohou však ostatní národové přistoupiti
na toto nejnovější rozdělení práce mezi sebou
a vládou? Mohou lhostejně přihlížeti, jak
tvoří se takto proti nim, proti právům jejich
nový stav mimozákonný?
I dr. Kramář pocítil všechnu zvrácenost
postavení, v jakémž se octl třetí, důležitý
úkol nynější vlády, aby se zasadila ze všech
svých sil o uklizení národnostních sporů,a
doznal, že právě lidé v Čechách, kteří se
dříve zastávali nebojácně politiky umírně
nosti a positivní práce, nyní jsou podráž
déni. Co se provádělo s jazykovou otázkou
v Chebu nazval přímo zločinem. Konstatuje,
že system, jaký nyní trvá, nemůže být
udržen, když se provádí s německé strany
politika útočná . .
Peschek
Beck
Němec
doktor
Kramář
Golgota
Čechy
Cheb
9
article
Nuže, jaké učinil dr. Kramář důsledky
z tohoto rozpoznání svého? Jeho strana bude
hlasovati pro dotyčné odstavce rozpočtu, aby
podporovala posici ministrů, náležejících če
ským stranám a důvěřuje, že předseda mi
nisterstva nalezne konečně energii nutnoua
učiní konec anarchistickým poměrům v soudní
správě a povede celou správu ve smyslu
svého programu, ve smyslu spravedlnosti ke
všem národům.
Dr. Kramář tedy i po středečním pro-
jevu bar. Becka věří v jeho odhodlanost
ukliditi národnostní spory a hlásí se tudíž
k činitelům, kteří mu poskytují radostnou
podporu při jeho práci, z níž očekává jenom
skrovný výsledek !
Avšak národové neněmečtí z couvání
bar. Becka před německou útočivostí a vy-
hýbání se jeho úpravé národnostní otázky
nemohou čerpati naději, že se dočkají
době dohledné zabezpečení svých národních
statků.
Spíše se po posledním projevu barona
Becka rozpomínají, že v poměrně krátké
době svého úřadování již i v jiných důleži
tých věcech nedodržel stanovisko, jež pro
hlašoval dříve za směrodatné pro sebe. Prů-
běh rakousko uherského vyrovnání obsahuje
takových případů hezkou řadu.
Nenalezne-li vůdčí politika česká vydat-
nějších prostředků a to svých vlast
nich proti útočivosti německé, octne se se
svou důvěrou v energii předsedy minister-
stva záhy na holičkách; dle posavadních
zkušeností Němci nejeví mnoho ohledů
k energii bar. Becka a spoléhají především
na svou vlastní energii a ta pro nás tvoří
nebezpečí — z průtahu.
Kramář
doktor
Beck
Němec
10
article
Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí.
Z Pešti, 29. ledna. (Zálusk Maďar
na chorvatské přímoří.) „Pester Ll.
v rozmluvě s chorvatským ministrem Josipo-
vičem vyvrací odhalení Supilovo o choutkáeh
Maďarů na chorvatský přístav Bakar, ale tako-
vým způsobem, že tvrzení Supilovo v celém roz-
sahu potvrzuje. Dr. Wekerle skutečně se Su-
pilem ve sněmovně o těchto věcech rozmlou-
val, ukázal na potřebu, aby se kromě pulského
zřídil ještě jeden válečný přístav, pro který se
musí najíti místo na chorvatském přímoří, poně-
vadž Rěka je příliš těsná. Dr. Wekerle nemluvi
sice o tom, že se má přístavní město Bakar při-
pojiti k Rěce a tedy k území uherskému, nýbrž
projevil mínění, že by uherská vláda mohla s
svolením chorvatského sněmu vzíti některý cher-
vatský přístav do nájmu. Na tomto plánu
uherská vláda trvá prý i nyní. Kdo zná maďar
skou politickou poctivost, kdo ví, jakým zpaso-
bem Rěka odloučena od Chorvatska a připojena
k území uherskému, nebude ani okamžik v po-
chybnostech, že „najatý“ chorvatský přístav byl
by pro Chorvatsko na vždy ztracen a utonul by
záhy jako Rěka v „jednotném územi uherském“
Maďar
Wekerle
doktor
Pešť
Bakara
Chorvatsko
Pester ll
11
article
Ze Záhřeba, 28. ledna. (Konflikt arei-
biskupasbánem. — Novémadarsk
školy.) Arcibiskup Posilovič nezúčastni
se, jak známo, úřadního uvítání nového bána
bar. Raucha. Příčinou napjetí mezi bánem a
arcibiskupem jest spoř o obsazení dakovského
biskupství, již dva roky uprázdněného úmrtín
J. J. Strossmayera. Kapitula dakovská i celá
diecese přeje si za biskupa dosavadního správce
diecese, světícího biskupa Voršaka, jehož si přll
za nástupce veliký Strossmayer. S přáním timio
souhlasí i areibiskup Posilovič. Bar. Rauch, an
se nepotázav u arcibiskupa, navrhl však uher-
ské vládě za dakovského biskupa kanovník
Ivančana, svého osobního přitele. To ovšem
rozmrzelo arcibiskupa do krajnosti. — Supilův
„Novi List“ dovídá se z hodnověrného pramene.
že bar. Rauch v dorozumění s uherskou vládou
vydal podřízeným školským úřadům nařízení
aby se otevřelo osm nových maďarský ch
škol v obcích, dle jména vypočítaných, kte-
réžto školy bude prý vydržovati maďarský škol-
ský spolek „Julijan“, jenž vydržuje už většinu
maďarských škol v Chorvatsku.
Posilovič
Rauch
Strossmayer
Voršak
Ivančan
Záhřeb
Novi
Chorvatsko
12
article
V Praze, 31. ledna. (Zvýšení důstoj-
nických platů.) Ministr vojenstvi S ch ön-
aich v rozmluvě s redaktorem „Frmdbltu.“ ne-
míní, že by otázka důstojnických platů byla
pohřbena usnesením vojenského výboru uherské
delegace. Právě tím, že návrh Okolicsanův s do-
datkem Saghovým byl výborem přijat jedno-
myslně, byla dle mínění ministrova upravena
půda, na níž se tato otázka dá rozřešiti tak, žo
se dospěje k želanému cíli. Ne tak optimisticky
pohlíží na věc hlavní orgán strany neodvislosti
„Budap.“ Opíraje se o prohlášení předsedy uhen
ské delogace, Barabaše, které prý souhlas
ve všem s názory celé strany, tvrdí, že na zvý
šení důstojnických platů nelze pomysliti, nedo
stane-li se Maďarům náhrady ve směru národ-
ních požadavků. Liberální „N. P. Journ.“ m
však upjatost strany neodvislosti za povážlivou
pro Maďary. Jestliže se prý důstojnické platy
v brzku nezlepší, vznikne rozmrzelost v kruzích
důstojnictva, která se obrátí výhradně proti Ma-
ďarům, poněvadž celý svět ví, že Rakousko vté
věci nečiní nijakých obtíží.
Barabaš
Maďar
Journ
Praha
Ma
Rakousko
vojenský výbor uherský delegace
13
article
Politické zprávy zahraničné.
V Praze, 31. ledna.
K černohorskému pumovému procesu.
Po prozrazení a zmaření pumového atentát
na Cetyni sarajevská „Srbska Riječ“ vystoupila
s tvrzením, že atentát byl objednán nynější
černohorskou vládou. Tvrzení toto hned se roz
létlo do světa a na mnoha stranácl byla mu při
ložena víra, zvláště když vyšlo od listu tak ná-
rodního, jako „Srbska Riječ“. Orgán vlády čer-
noborské však je prohlásil za lživé a žádal, aby
„Srbska Riječ“ podala důkaz. „S. R.“ na to
prohlásila, že důkaz má a podá, až nadejde čas.
Na tom zůstalo, a nyní čteme v sarajevském
Riječ
Praha
Srbsko
14
article
Jednoho dne k nám do redakce přišel Čer-
nohorec Jovan Čubranovič, úřadník „Au
stro-Amerikány“ v Terstu, a přesvěd-
čivým tónem, odvolávaje se na hremadu důkazů
které prý má a v případě potřeby podá, tvrdil
nám, že černohorský předseda ministerstva To-
manovič rozmlouval v Kotoru s atentátorem Raj
kovičem (u něhož brzy na to na Cetyni nalezený
pumy), a že to dosvědčí vždy a před každým
Jovan Čubranovič odcestoval ze Sarajeva a z se-
sty nám poslal dopisnici, kterouž nám oznámil
že nám o tom, co s námi mluvil, obšírně napíše
Čas mijel a ten ctný pán svěmu slovu nedostával
Poslali jsme za ním do Terstu doporučený list
znova ho žádajíce, aby nám poslal slíbené dů-
kazy, a podotkli jsme, že uveřejníme jeho jmé-
no, neučiní-li tak do desíti dnů. Psaní se potlou-
kalo z Terstu do Kotoru a posléze se vrátilo do
naší redakce. Dlouhc jsme byli na vahách, má-
me-li veřejnosti odevzdati jmeno toho člov ěka.
který nám způsobil tolik nepříjemností, nebo
jsme se báli, abychom nevyzradili svého důvěr-
níka. Ale konečně jsme se rozhodli veřejně ho
jmenovati, neboť „Srbska Riječ“ nehodlá se
propůjčovati k tomu, aby jí bylo zneužíváno
k pochybným sensacím na účet Srbstva. Pro
„Srbskou Riječ“ je nade vše česť a Srbstvo. Jo-
van Čubranovič, nechce-li platiti za provokátora
a klevetníka a má-li česť v těle, odebere se nyní
na Cetyň a tam před mimořádným soudem podá
důkazy, že je pravda, co tvrdil nám do očí.
Čubranovič
Amerikán
Terst
Kotor
Sarajevo
Srbsko
Cetyně
Raj kovič
16
article
Proti modernismu.
Bavoršti biskupové připojili se k pastýř-
skému listu německých biskupů proti modernímu
theologickému hnutí. U biskupů národa, odcho
vaného pivem, to ovšem nepřekvapuje.
Nástupce arcibiskupa Richarda.
Jako nástupce zemřelého arcibiskupa Ri
charda jmenuje se koadjutor Amette, který
byl dosazen ve své místo r. 1906 s právem
nástupnictví po kardinálu Richardovi, jenž si bo
výslovně vyžádal za svého spolupracovníka.
Amette zastává tentýž směr jako nebožtik
kardinál. Jeho názory jsou umírněné a též on
patří mezi ty francouzské kněze, kteři neschva-
lují jednání řimské kurie proti republice. Kar-
dinál Richard odmitl z ohledu na vládu fran
couzskou vyzvání, aby převzal palác nunciatury
když byl nucen se vystěhovati z paláce arci
biskupského a dal přednost pohostinství boha
tého poslance pravice Denis Cochina. Nový
arcibiskup pařížský Amette narodil se r. 1850
v Douvillu. Z biskupství v Bayenu byl povolán
do Paříže jako koadjutor.
Richard
Ri
Amette
odmitl
Denis Cochin
Kara
Douvill
Bayen
Paříž
17
article
Nejistota poměrů marockých i stoupajíeí
akutnost krise přispivají velice k výrobě fanta-
stických zpráv o domnělých záměrech soupe
řicích sultánů a o neodvratně se blížicí svaté
válce. Dopisovatel »Tempsu« vyvrací ve svém
telegramu z Tangeru řadu podobných pověstí
v poslední době se vyskytnuvších, zejmen
tvrzení, že bohati Maročané v Marakeši dal
Mulejovi Hafidovi své jmění k použiti pro vedení
svaté války. Válečná hotovost vzdorosultána
shromážděná v Marakeši, nepřesahuje 200
mužů, kteří jen částečně jsou vyzbrojeni starým
puškami.
Osud kaida Mac Leana není dosud roz-
hodnut přes všechny dřívější zprávy, oznamujíe
jeho návrat ze zajetí Raisulova. Vyjednáván
o jeho propuštění na svobodu není prý ještě
skončeno.
Nové nepokoje v Teheranu
Z Teheranu se oznamuje: Veliké zástupy
lidu žádaly bouřlivě, aby vydán byl bratrovral
Rezin. Když to guvernér odepřel, útočily na vě
zení a otevřely kobky všech vězňů. Tělo Re-
zina bylo nesčetnými ranami přímo rozstřileno
Policie dívati se musila na scény tyto — se
založenýma rukama.
Temps
Maročan
Hafid
Mac Lean
Re
Tanger
18
article
Delegace.
Delegace.
Z Vídně, 31. ledna. (K. k.)
Vojenský výbor uherské delegace pokračova
dopoledne v rokování o vojenském rozpočtu
Za podrobné debaty vyložil ref. Okolicsany
zvýšení a snížení v řádném rozpočtu.
Při položce 4. (Zvýšený pož adavek pro vojen-
skou justiční správu) del. Szabo naléhal na re
formu čestného soudu.
Ministr zbm. Schönaich nemůže slíbiti,ž
nové předpisy o čestném řízení nabudou platnost
ještě letos, neboť není dosud skončeno příslušné
jednání a vyřízení nezáleží jen na ministerslvu
vojenství.
Při pol. 6. (Zvýšený požadavek na provedení
organisačních změn ve vojsku) min. Schöna i c
vysvětlil způsob a druh organisačních změn u dělo-
střelectva. K jiné službě odvolávání bude dle maž-
nosti omezeno. Jde celkem o služby, jež musí být
vykonány. V novém branném zákoně musí býti po-
staráno, aby k tomu byli brání lidé, kteří mohou
vykonávati jen pomocné služby, a nebylo třeba od
volávati lidi silné a k řadové službě způsobilé.
Rovněž tak rád souhlasil by ministr s revisí strážní
služby a zejména pro redukci hlídek. Avšak správní
orgánové odvolávají se na svou zodpovědnost.
Szaba
Vídeň
19
article
Podmaršálek ryt. Krobatin podal zevrubnou
zprávu o novém dělostřeleckém materiálu.
Del. Bakonyi žádal za vysvětlení některých
podrobností dělostřslecké organísace.
Ministr zbrojm. Schönaich se zřetelem na
politické poměry nemůže vůbec mluvit o nějakém
rozvoji po této stránce. Vysvětluje organisační
olázky, zda sborové a divisní anebo jen divisní
dělostřelectvo. S odevzdáváním hřibat do soukromého
chovu učinila vojenská správa nepřiznivě zkušenosti.
U pol. 12. (Zvýšená potřeba pro skladiště voza
tajstva a zákopnictva) poznamenal ministr, že vo
jenská správa nemá k disposici prostředků na za
koupení automobilů ve vělším počtu, avšat s nej
větší pozorností sleduje vývoj antomobilového prů
myslu a podstatně také používání automobilů v
službě vojenské,
Na to schváleny jednotlivé položky řádného
rozpočtu a konečně baz debaty také položky roz-
počtu mimořádného, jakož i mimořádné dodatečné
úvěry
Referent navrhl, aby výbor konal ještě jednu
schůzi v úterý o 6. hod. več., vyslechl a vyřídi
zprávy odboru, pověřil výborovou zprávu, což
schváleno,
20
article
V rakouském výboru pro zahraniční záleži-
tosti a okupační úvěry del. dr. Kramář vílá, že
ministr opětně autoritativně prohlásil, že nejdeme
na Balkáně za teritoriálními výboji. Taková politika
byla by Rakousku luze nebezpečna. Výsledky smluvní
politiky v Makedonii nejsou zvláště potěšné a třeba
s největší odhodlanosti přikročiti ku provedení právní
reformy. Jest otázkou, byl-li by správným recepo
anglických politiků, kteří naši reformní akci v Make-
donii shledavají příliš zdlouhavov, totiž dosadii
evropského guvernera pro Makedonii. Jeho jmenování
bylo by pro Turecko nejen úplným ponižením, nýbrt
také by znamenalo rozvinuti turecké otázky a ut
z dosazení tákového guvernera vyplynula by mož-
nost koníliktu mezi interesovanými velmocemi, který
by mohl vésti k nejhorším důsledkům. Mohlo by s
snad nanejvýš mluvit o křesťanském guvernerovi,
který by však byl poddaným tureckým. Jinak by
lenlo způsob řešení způsobil nebezpečí, jež sna
nemají na zřeteli, kdo navrhují toto opatření. Nalze
však popírati, že právě v naší reformní akci lze
konstatovati jistý rušivý živel a že přes evropskou
dohodu o této akci se zdá, že někdo podporuje sul-
tána v jeho odporu. Je to veřejným tajemstvím
proto také odůvodněna olázka, je li již zabezpečeno
obnovení mandátů občanských »gentů.
doktor
Kramář
Balkán
Rakousko
Makedonie
Turecko
21
article
Myšlenka východn! železnice je sku
tečně dob á, ale nezodpovězenou zůstává otázka, do-
staneme-li skutečně povolení k vytyčení trati, jež
bude státi ne snad několik deseti tisíců, nýbrž při
nejmenším půl milionu korun, a kdo dostane kon-
cesi. Ale pěkně bychom se za to poděkovali, kdyby
se tato dráha dostala do majetku Německé banky
jako na př. východní dráhy. A to není tak vylou-
čeno, slyšíme li, co ministr řekl o bagdadské dráze.
Řečník připouští, že mu byla milejší nadšená
hymna na neškodný trojspolek, než vychvalování
Bagdadské dráhy jako velkolepého díla německého
ducha. Možno ji ovšem schváliti se slanoviska
lechnického, ale nesmí se zapomenouti, že je největ-
ším nebezpečím pro existenci Rakouska. Touto dra-
hou a ovládaulím balkánských železnic tvoří s
vlastně hospodářské území Německa, jež musí býti
spojeno s mateřskou zemi aspoň prostřednicivím
absolutní tarifní vrchnosti na lěchlo železnicích.
Rakousko
Německo
22
article
Může li se to státi bez omezení neodvislosti říše,
jest otázkou, jejíž zodpovědění nemůže býti pochyb-
ným. Dále nesmí se zapomenouti, že Rakousko (outo
drahou bude asi velice ohrožováno také hospodářsky.
Oživení Mezopotamie vznikne taková agrární souté:
Rakousku, že je zajisté při nejmenším optimistickým
těšiti se z následků tohoto kultorního činu. Konečně
musí býri na všechen způsob postaráno, aby dráha
nebyla vystavena jen pro Uhry, aby náš vliv zůstaí
zachován pokud jde o sazby a také přímým připoje-
ním s naši polovinou říše připojením k dráze do
Dalmacie, jež bude vystavena.
Vzhledem na minislrovo stanovisko, při němž
lze pozorovati málo samostatnosti k přáním Uher
neočekává řečník ovšem od jeho podpory příli
mnoho.
Též o uherském přání ve příčině oficiálníe
zpráv o poměrech v Uhrách prohlašuje řečník, žeje
zajisté žádoucím, by byly zastupovány oprávněné
zájmy Uher, nikoli však aby za naše peníze byla
popírána zřejmá fakta.
Uher
Rakousko
Uhry
Dalmacie
23
article
Také úkol, který přikazuje se v kníze o Americe
konsulům, jichž většina sestává z Maďarů, aby po
zorovali nemaďarské vystěhovalce, nesmí býti ukla
dán konsulátům. Tyto maji především konati hospo
dářské povinnosti a to zastupováním jak našich tak
uherských zájmů. Co se týče olázky znaků, musil
by se absolutně proti tomu protestovati, aby k dvo-
jitému orlu byl jednoduše připojen uherský znak
Dvojitý orel jest jsn znakem pro společné mocnář-
ství, nikoliv jen pro království a země na říšské radě
zastoupené a proto musila by také jednotlivá králov-
stvi a země ve znaku najiti výrazu, kdy by se na
stát uherský měl bráti zřetel.
Ohledně trojspolku trvá na svém dávném zá-
kladním názoru, že je spolek s Německem nutným
pouze pro Nemecko, ne však pro Rakousko. Německe
potřebuje Rakouska, aby aspoň krylo svoji světovou
poliliku. Rečník musí dále trvati na tom, aby ve
spolkové smlouvě s Německem bylo zrušeno nebez
pečné znění čl. 2. a aby nás jasné znění casus foede
ris zbavilo povinnosti zaslávati se světové mocensko
politiky Německa.
Pokud jde o poměr k Italii, vílá, že ministi
našel přímou cestu do Říma. Při úplně pokojné po-
litice a při politice statu quo může býti mezi ltali
a Rakouskem důvěrný poměr. Oba státy musí však
při tom se snažiti dle možnosti sesiliti se, neboť jen
mocné státy jsou váženy jako spojenci. Spolek s Itali
nevylučuje, aby Rakousko nechtělo ponechati správu
svého jediného vojenského přístavu v rukou pánů,
kteří se naprosto netají, že to s mocnářstvím nemysli
zvlášlě přátelsky. Tato slabost, vyplývající z ohledů
na zahraniční politiku, je právě příznačnou známkou
naší politiky. Svou politikou, která se poddává pře-
moci Německa, přivedli jsme to tak daleko, že jest
Maďar
Amerika
Německo
Rakousko
Řím
25
article
V drobném prodejí:
rznní čídlo o pobě .
za s
vápoledni .
. . . . za 2k
Ve flialkách na venkovšn
ranní čislo. . . . . . . . 10h
odpolodní . . . . . . . . 4 k
Inserátv
plati ae hotově napřel.
Piedplacení a lnserty pšljimá vdininl-
strace v Marinnské ulici č. 3.
Tam nacházejí se též redakee
Uskirnn a expedice „Národnich Lista“
Bukoplsy se nevranuji.
Národnich List
Bukoplsa
Marinnský ulice
26
article
v Prusku možná polská politika, že Prusko
může provozovati takovouto politiku bez obavy, že
to bude míti za následek nejostřejší konsekvence se
strany naší vlády. Mohli jsme zaujímati k spolku sla-
novisko zdrželivé, pokud pruská vláda nesáhla k opa-
třením, jež národní ráz druhého kompaciscenta po-
škozují způsobem takovým, jaký nelze klidně snésti.
Vyhubení Poláků směřuje proti větvi slovanských ná-
rodů, kteří tvoří většinu obyvatelstva říše, proti ná-
rodu, jehož zástupci byli po léta nejpevnější oporou
spolkové politiky s Německem. Tímto jednáním Pruska
ohrožuje se trvání spolku víc než všelikým odporem,
jenž byl dosud proti trojspolku. Spolková politika,
která právě většiny parlamentu co nejpřikřejí se do-
týká, nedá se na dlouho udržeti.
Poměry stran posunuly se poněkud po novém
volebním řádu. Většina poslanecké sněmovny je jina
než dřív a lze spoléhati, že spolková politika, která
se právě této většiny parlamentní dotýká co nejcitel-
něji, je trvale nemožnou.
Prosi, by ministr dbal tlumočených přání, týka-
jících se zlepšení poměrů úřadníků archivu, dále ho
žádá, by učinil příslušné kroky u ruské vlady, aby
byl konečně v Praze zřízen ruský konsulál.
Prusek
Pros
Prusko
Německo
Praha
27
article
Hospodářské poměry mezi obvodem obchodnía
živnostenské komory v Praze a Čechy na jedné
straně a Ruskem na druhé straně, tvoří vlastně vět-
šinu našeho obchodu s Ruskem. A pro obchod v Če-
chách bez rozdilu národnosti jest okolnost, že v Praze
nenalezá se ruský konsulát, velikou překážkou pro
rychlý vývoj obchodů. Žádá, by konečně upravena
byla otázka čestných konsulů v Praze. Ať už pro
evropské země zachová se zásada úřadního konsula.
když už jsou obavy, že Praha je tak nebezpečnou
půdou, ale pro jihoamerické země lze dojista vzdáli
se této zásady. Právě Praha a Čechy mají s jižní
Amerikou tak velký styk obchodní, že je takřka ne-
pochopitelno, že čestnému konsulu, který měl býti
Brasilií jmenován v Praze, nedostalo se exequatury.
Snad se konečně podaří odslraniti lento policejní cup.
Moderní vývoj obchodu a průmyslu rozhodně ho
nesnese.
Del. Pittoni pojednal o postavení sociálních
demokratů k trojspolkové politice a poměree mezi
Rakouskem a Italií a o způsobu, jakým nakládá se
v Německu se zájmy rakouskými. Sociálním demo-
kratům se zdá, že bar. Aehrenthal příliš často uspo-
kojuje neoprávněná přaní carismu. Přiznavá, že
by bylo těžko místo trojspolku vytvořiti novou, ml
stejně zaručující soustavu, ale odporuje nadvladě
Německa v trojspolku. Pronáší přesvědčení, že mimo
srdečnější diplomatické poměry mezi Rakousko-
Uherskem a Ilahí sblíží se také navzájem národové.
jestliže se vyjde vstříc rakouským Vlachům a Vatikán
nebude se snažiti, aby vzájemný poměr mezi oběma
říšemi se nezlepšil. Namořní sesílení v Jaderskem
moři není nutné.
Del. Urban shledává také v zahraniční poli-
tice dualismus a proto mocnářství není s to pro-
vozovati jednotnou zahraniční politiku velkého slohu.
Čecho
Urban
Rusko
Praha
Rakousko
Německo
Uhersko
Vatikán
živnostenský komora v Praga
jižní Amerika
28
article
Mluvčí polského kola zaměnil prý snahu Němnecka
rozš řiti svoji zámořskou sféru mocenskou s expansí
německé národní myšlenky. Nelze tvrditi, že konečným
cílem vyvlastňovací předlohy jest úp né vyhubení
Poláků. Polská otázka je v podstatě bojem národně-
jednotného stálu proti polským statkářům, kteří se
označují jako nejvělší agitátoři pro polské odstředivé
snahy. Onledně mezinarodní stránky otázky není
žadné pochybnosti, že patří do oboru politiky vnitřní.
Řečník zabývá se poměrem Italie k mocnářství, zmi-
ňuje se o albánské otázce a makedonském problému
a mýslí, že mocnářství nemá se v Makedonii ome-
zovat jen na to, aby provádělo čestný úřad, který
mu Evropa svěřila. Mocnářství má se naopak říditi
tam zdravým hospodářským egnismem. Musíme svou
diplomatickou práci přeměniti v hospodařské hodnoty.
Proto sluší vítati, že minislerstvo slibilo zahájiti
předběžné práce k zavedení železničního spojení se
Soluní. Rakouská delegace musí se však nezbytně
domáhati, aby bosenské dráhy připojeny byly k síli
rakouských drah. Konečně pojednal řečník o otázce
rozřešení kartelové otázky prostředniclvím mezinárod-
ních dohod a o otázce plavebních poplatků na Labi
a (lumočil přání, by min. zahraničních věcí zasadílo
se, dojde li k revisi příslušných mezinárodních smluv,
o to, aby labská plavba byla poplatků prosta.
Polák
Makedonie
Evropa
Soluň
29
article
Del. hr. Latour mluvil o t. zv. vyvlastňovac!
předloze v Prusku a prohlásil jménem delegátů pra-
vice panské sněmovny, že zachovávají sice zásadu
nev-něšovati se do vnitřních záležitostí cizího státu,
avšak nerozpakují se projeviti hluboké politování
zabočuje-li v některé zemi zákonodárství na cesty.
jež monou omeziti svobodu a bezpečnost soukro-
mého vlastnictví. Naše konservativní zásady — praví
řečník — odporují co nejrozhodněji podobnému smě-
ru a nedáme se od tohoto názoru odvrátiti ani ob-
vyklým v takových případech poukazováním na vyšší
státní raisonu. Prohlašujeme dále, že chápeme při
této příležitosti bolestné vzrušení našich politických
spoluobčanů a že s nimi sympatisujeme.
V odpolední schůzi ujal se slova ministr bar.
Del
Latour
Prusek
panská sněmovna
30
article
Aehrenthal: Nemůže prý mluviti s citového sta-
noviska nebo se stanoviska národního smýšlení; musí
se prý přesně říditi státní raisonou. Musí po-
kračovati v politice po radu let zachovávané. Můžeme
prý býti všim právem spokojeni so soustavou zahra-
ničné politiky. Téměř po 30 roků jsme ve spolku
s Německem a s Ilalií. Toto spojenectví vyhovovalo
naším zájmům a přispělo k zachování všeobecného
míru. Důsledným trváním na tomto spolku a lovál-
ním svým jednáním zaujímáme v Evropě důvěryplně
postavení nejen u spřátelených a spojených vlád.
nýbrž všude. Evropská situace je velmi složita a ve-
šřeré aliance směřují výhradně k zachování nynější
rovnováhy. To se o trojspolku již dříve vědělo. Platí
to však též o jiných politických aliancích. Nynější
seskupení velmocí budí všude pocit jistoty a proto
nechce se ničeho měniti v nynějším stavu. Změna
těto soustavy vedla by k přesunutí moci a v dalším
důsledku k nebezpečí a sporům. V rámci spolkové
pelitiky máme volnost pro své politické a hospodáíř-
ské rozhodování. Ministr poukazuje na dohodu s Ru-
skem, jež trvá již přes 10 let, na stanovisko v ma-
rocké olázce a prohlašuje, že po příkladu Francie
Anglie mchou státy s různou vnitřní politikou uza-
vírati velmi dobře trvalé spolky.
Německo
Evropa
Francie
Anglie
31
article
Jeden ze ci. pánů zmínil se za debaty o vnitř-
ní politice jiného státu. Prohlásil jsem již
v jedné schůzi rakouské delegace, že považuji to z
nebezpečnou methodu a trvám na zásadě, že není
žádoucím, přetřásati zde záležitosti cizí velmoci.
Del. dr. Kramář prohlásil mé jednání za málo
energické; měl jsem prý zasábnouti do vnitřní poli-
tiky pruské. Bývala by to nemístná energie a bez
úspěchu. Sečkám s toulo energií, až kdyby s některé
jiné strany byl učiněn pokus vměšovati se do našich
vnitřních záležitostí.
Řečník i ministr Tittoni a mnoho italských stát-
níků, jsou přesvědčeni, že jich úsilí o vzájemně do-
brou vůli je v zájmu obou stran. Iredentism jevil
se již před spolkem, avšak velká část italského obe-
censtva nevěnuje mu zvláštní pozornosti a italská
vláda snaží se zachovati přátelský poměr. Italie
ovšem zbrojí: sesiluje své loďstvo. Zbrojení to vy-
světluje se její zeměpisnou polohou, jejím dlouhým
pobřežím, jakož i vlivem silných posicí jiných středo-
mořských mocností
Myslím však, že nemá útočných úmyslů právě
lak jako my, sesilujíce své loďstvo
My tak činíme pro ochranu svého pobřeží, udr-
žení spojení se Středozemním mořem a také, aby-
chom podporovali svůj vzkvétající obchod. Jsme na
prahu periody, kdy budeme zasílati zboží na svých
lodích do dalekých dílů světa. K tomu třeba posilení
našeho leďstva, ovšem s ohledem na naše finanční
prostředky.
Del
doktor
Kramář
Tittoni