ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 95e17a30-738c-11dc-936b-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 31 celkem · entity: place 61, person 57, org 6
1 masthead
Ročník XXXXVIII.
2 masthead
V Praze, v sobotu I. února 1909.
Praha
3 masthead
Číslo 3l.
4 article
Na ranní a odpol. Histy předp lácí set v Praze v adnsjnistrael sa něsíe ta čtvrt leta . . . . 6 K —h s dvojí denáškou na moňsle a ttrit lta . . . . 7 K ook ve flialkéch na něife . . . . . . 2 K 30 h Poštout na měsíe . . . . . n čtvrt leia . . . . 9 K 60h s dvojí zásilko na piřsíe n.. : K ei
Praha
5 article Třetí velký úkol bar. Becka.
Třetí velký úkol bar. Becka. Středeční projev předsedy ministerstva bar. Becka v rozpočtovém výboru týkal se též třetího hlavního úkolu jeho, uklizení ná- rodnostních sporů. Projev ten však nejeví již takovou jistotu, s jakouž ve svých pro jevech dosud bar. Beck vystupoval, ba není podle něho vyloučena ani pravděpodobnost že by vláda nejraději třetí svůj hlavní úko obešla. Záhodno tudíž připomenouti nejprve stanovisko vlády, jakéž v otázkách národ- nostních zaujímala až do vzpomenuté schůze výboru rozpočtového. Stanovisko to bylc zvláště výrazně vytčeno v loňské trůnní řeči, jejíž příslušné odstavce zněly v pod- statě následovně: Národnostními spory, které po dlouhou dobu naplňují veřejný život, jest zdržován plný rozvoj bohatých schopností mých ná rodů. Nejvíce to vysvítá z otázky jazykové jejíž trvalé upravení dosud se nezdařilo. Ovšem že nesmí tím býti státnické umění rakouské vyčerpáno, naopak jeho účelem bude pečovati o neustálé přetvořování sil národních v síly státní. Řešení může však býti docíleno pouze poctivou snahou všech zúčastněných shodnouti a dorozuměti se v rámci státních základních zákonů a stát ních potřeb, jakož i vzájemnou ochotou. Jest mým nejtoužebnějším přáním zanechati jednou svým národům jako cenné dědictví zajištěný stav jejich národních statků a tím veške- renstvu zaručiti národnostní mír. Uložil jsem své vládě, aby se zasadila o to ze všech sil, a prosím všechny. jimž jest jich národ i blaho státu stejně drahým, aby působili s veškerou oddanosti k tomuto cíli.
Beck
6 article
Takto byl tedy stanoven třetí velký úkol vlády v trůnní řeči ze dne 19. června 1907. Po půl letě, když bylo dokončeno vy- rovnání s Uhrami, prohlásil dne 19. pro- since m. r. předseda ministerstva v plné sněmovně: Pracovitost a důvěra v nezmarnou životní energii Rakouska dodají sněmovně a vládě odvahu, nasaditi všecky páky abychom náš stát pozvolna vymanili ze zmatků bojů národnostních. Naši národové chtějí býti konečně osvobozeni od sporů, jak mají k sobě mluvili, aby mohli pro mluviti nerušeně venku, ve světě. Jest proto na čase, abychom se konečně rozhodl zahájiti vyjednávání o národnostní smír. Musíme zpracovati národnostní smí kus po kuse. Vláda nemůže také vyhověti žádnému nátlaku strany anebo nějaké národnosti Vláda, národové a strany musí se spíše sjednotiti, aby zpracovali to, co nelze vynu- titi a čeho přece nelze postrádati. A tak přivede vláda českou otázku o krok, snad několik kroků ku předu. Co je možno, o to se chceme přece pokusiti, aby byly utvo- řeny nové záruky míru v zemi. Trůnní řečí bylo řešení národno stn otázky stanoveno vládě za cíl Bar. Beck přiznává se tím více k této otázce, poněvadž se zde jedná nejen o vyrovnání hluboko zasahujících rozporů obyvatelstva, nýbrž také důležitých problémů správy. Jest také stále příčina k obavě, že národnostní hnutí oklikou přes jazykovou a úřadnickou otázku vnikne také do provádění služby. Tyto otázky dnes přímo křičí po úpravě, jež jest ostatně nepostradatelnou pro úplné ozdravení všeho našeho veřejného a zvláště parlamentního života a tím pro blaho celého státu.
Beck Uhry Rakousko
7 article
Vláda, odvolávajíc se na prohlášení, učiněné při nastoupení úřadu a ve smyslu prohlášení trůnní řeči, jest ochotna o b- rati se se vší vážností a důra- zem jednotlivými otázkami, patřícímí do zminěného již velkého oboru národnostních sporných otázek. Od tohoto prohlášení předsedy minister- stva ze dne 19. prosince uplynuly do minulé středy právě čtyři neděle, a zatím jeden z činitelů, jejichž poctivé snahy a ochoty se dovolávala trůnní řeč, počal po způsobu čet na Balkáně prolamovati národní statky na- šeho národa nejen v soudnictví, rušiti posa- vadní právní stav jazyka českého, platného rovnocenně u veřejných úřadů celého krá- lovství, a ústy svého ministra krajana Peschky a bývalého ministra Prada ohlásil nám boh všeho německého národa až do úplného udolání našeho. Soudy v tak zvaném uzaví- raném území vymkly se všem pákám vlád- ním a snažily se způsobiti anarchii odepírá- ním soudní pomoci interesentům českým. B i když nejvyšší soud novým usnesením sna- žil se staviti vznikající desorganisaci právní, vídeňské časopisy okázale vyzývaly soudce německé, aby setrvali na odpírání práva stranám českým. Tu by každý normálně myslící člověk se domníval, že toto vzepření se proti ustá- lenému právnímu stavu jazykovému dodá zejména p. bar. Beckovi odvahy, aby nasadí všechny páky proti tomuto německému ná- silnictví, kteréž musí rozmetati všechny pod- mínky mírného soužití národnostního. A co zatím vidíme? Předseda ministerstva, bar. Beck, ve středeční schůzi rozpočtového výboru počíná couvati, koncentruje se před naléhavostí úpravy národnostních otázek — na zad,a tarasí se jakousi analytickou methodou po- stupu svého od případu ku případu; a diví se, očekávala-li veřejnost od něho více, i doufá, že v dohledné době bude s to
Peschek Prado Beck Balkán
8 article
předložiti výsledky práce, kterou již koná, a konstatuje s radostí, že ji koná za pod- pory všech činitelů . . . Dle toho byl bojovný projev německého ministra krajana Peschky také podporou práce té! Avšak bar. Beck se neoddává sebe- klamu, že mu bude uraziti dlouhou křížovou cestu a prožíti řadu utrpení, než dosáhne skrovného výsledku. Na Golgotu však nepůjde; nemíní se dáti přibíti na kříž ná rodnostních dohodovacích konferencí. Byla by to prý zbytečná oběť, a on má jako před- seda ministerstva mnoho chuti, žíti. Jasněji řečeno, bar. Beck vyhne se zá- sadnému řešení národnostních otázek, a spo- kojí se postupem od případu ku případu, od země k zemi. Počká až Němci svými útoě nými četami práci svou vykonají sami. Mohou však ostatní národové přistoupiti na toto nejnovější rozdělení práce mezi sebou a vládou? Mohou lhostejně přihlížeti, jak tvoří se takto proti nim, proti právům jejich nový stav mimozákonný? I dr. Kramář pocítil všechnu zvrácenost postavení, v jakémž se octl třetí, důležitý úkol nynější vlády, aby se zasadila ze všech svých sil o uklizení národnostních sporů,a doznal, že právě lidé v Čechách, kteří se dříve zastávali nebojácně politiky umírně nosti a positivní práce, nyní jsou podráž déni. Co se provádělo s jazykovou otázkou v Chebu nazval přímo zločinem. Konstatuje, že system, jaký nyní trvá, nemůže být udržen, když se provádí s německé strany politika útočná . .
Peschek Beck Němec doktor Kramář Golgota Čechy Cheb
9 article
Nuže, jaké učinil dr. Kramář důsledky z tohoto rozpoznání svého? Jeho strana bude hlasovati pro dotyčné odstavce rozpočtu, aby podporovala posici ministrů, náležejících če ským stranám a důvěřuje, že předseda mi nisterstva nalezne konečně energii nutnoua učiní konec anarchistickým poměrům v soudní správě a povede celou správu ve smyslu svého programu, ve smyslu spravedlnosti ke všem národům. Dr. Kramář tedy i po středečním pro- jevu bar. Becka věří v jeho odhodlanost ukliditi národnostní spory a hlásí se tudíž k činitelům, kteří mu poskytují radostnou podporu při jeho práci, z níž očekává jenom skrovný výsledek ! Avšak národové neněmečtí z couvání bar. Becka před německou útočivostí a vy- hýbání se jeho úpravé národnostní otázky nemohou čerpati naději, že se dočkají době dohledné zabezpečení svých národních statků. Spíše se po posledním projevu barona Becka rozpomínají, že v poměrně krátké době svého úřadování již i v jiných důleži tých věcech nedodržel stanovisko, jež pro hlašoval dříve za směrodatné pro sebe. Prů- běh rakousko uherského vyrovnání obsahuje takových případů hezkou řadu. Nenalezne-li vůdčí politika česká vydat- nějších prostředků a to svých vlast nich proti útočivosti německé, octne se se svou důvěrou v energii předsedy minister- stva záhy na holičkách; dle posavadních zkušeností Němci nejeví mnoho ohledů k energii bar. Becka a spoléhají především na svou vlastní energii a ta pro nás tvoří nebezpečí — z průtahu.
Kramář doktor Beck Němec
10 article Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí. Z Pešti, 29. ledna. (Zálusk Maďar na chorvatské přímoří.) „Pester Ll. v rozmluvě s chorvatským ministrem Josipo- vičem vyvrací odhalení Supilovo o choutkáeh Maďarů na chorvatský přístav Bakar, ale tako- vým způsobem, že tvrzení Supilovo v celém roz- sahu potvrzuje. Dr. Wekerle skutečně se Su- pilem ve sněmovně o těchto věcech rozmlou- val, ukázal na potřebu, aby se kromě pulského zřídil ještě jeden válečný přístav, pro který se musí najíti místo na chorvatském přímoří, poně- vadž Rěka je příliš těsná. Dr. Wekerle nemluvi sice o tom, že se má přístavní město Bakar při- pojiti k Rěce a tedy k území uherskému, nýbrž projevil mínění, že by uherská vláda mohla s svolením chorvatského sněmu vzíti některý cher- vatský přístav do nájmu. Na tomto plánu uherská vláda trvá prý i nyní. Kdo zná maďar skou politickou poctivost, kdo ví, jakým zpaso- bem Rěka odloučena od Chorvatska a připojena k území uherskému, nebude ani okamžik v po- chybnostech, že „najatý“ chorvatský přístav byl by pro Chorvatsko na vždy ztracen a utonul by záhy jako Rěka v „jednotném územi uherském“
Maďar Wekerle doktor Pešť Bakara Chorvatsko Pester ll
11 article
Ze Záhřeba, 28. ledna. (Konflikt arei- biskupasbánem. — Novémadarsk školy.) Arcibiskup Posilovič nezúčastni se, jak známo, úřadního uvítání nového bána bar. Raucha. Příčinou napjetí mezi bánem a arcibiskupem jest spoř o obsazení dakovského biskupství, již dva roky uprázdněného úmrtín J. J. Strossmayera. Kapitula dakovská i celá diecese přeje si za biskupa dosavadního správce diecese, světícího biskupa Voršaka, jehož si přll za nástupce veliký Strossmayer. S přáním timio souhlasí i areibiskup Posilovič. Bar. Rauch, an se nepotázav u arcibiskupa, navrhl však uher- ské vládě za dakovského biskupa kanovník Ivančana, svého osobního přitele. To ovšem rozmrzelo arcibiskupa do krajnosti. — Supilův „Novi List“ dovídá se z hodnověrného pramene. že bar. Rauch v dorozumění s uherskou vládou vydal podřízeným školským úřadům nařízení aby se otevřelo osm nových maďarský ch škol v obcích, dle jména vypočítaných, kte- réžto školy bude prý vydržovati maďarský škol- ský spolek „Julijan“, jenž vydržuje už většinu maďarských škol v Chorvatsku.
Posilovič Rauch Strossmayer Voršak Ivančan Záhřeb Novi Chorvatsko
12 article
V Praze, 31. ledna. (Zvýšení důstoj- nických platů.) Ministr vojenstvi S ch ön- aich v rozmluvě s redaktorem „Frmdbltu.“ ne- míní, že by otázka důstojnických platů byla pohřbena usnesením vojenského výboru uherské delegace. Právě tím, že návrh Okolicsanův s do- datkem Saghovým byl výborem přijat jedno- myslně, byla dle mínění ministrova upravena půda, na níž se tato otázka dá rozřešiti tak, žo se dospěje k želanému cíli. Ne tak optimisticky pohlíží na věc hlavní orgán strany neodvislosti „Budap.“ Opíraje se o prohlášení předsedy uhen ské delogace, Barabaše, které prý souhlas ve všem s názory celé strany, tvrdí, že na zvý šení důstojnických platů nelze pomysliti, nedo stane-li se Maďarům náhrady ve směru národ- ních požadavků. Liberální „N. P. Journ.“ m však upjatost strany neodvislosti za povážlivou pro Maďary. Jestliže se prý důstojnické platy v brzku nezlepší, vznikne rozmrzelost v kruzích důstojnictva, která se obrátí výhradně proti Ma- ďarům, poněvadž celý svět ví, že Rakousko vté věci nečiní nijakých obtíží.
Barabaš Maďar Journ Praha Ma Rakousko vojenský výbor uherský delegace
13 article
Politické zprávy zahraničné. V Praze, 31. ledna. K černohorskému pumovému procesu. Po prozrazení a zmaření pumového atentát na Cetyni sarajevská „Srbska Riječ“ vystoupila s tvrzením, že atentát byl objednán nynější černohorskou vládou. Tvrzení toto hned se roz létlo do světa a na mnoha stranácl byla mu při ložena víra, zvláště když vyšlo od listu tak ná- rodního, jako „Srbska Riječ“. Orgán vlády čer- noborské však je prohlásil za lživé a žádal, aby „Srbska Riječ“ podala důkaz. „S. R.“ na to prohlásila, že důkaz má a podá, až nadejde čas. Na tom zůstalo, a nyní čteme v sarajevském
Riječ Praha Srbsko
14 article
Jednoho dne k nám do redakce přišel Čer- nohorec Jovan Čubranovič, úřadník „Au stro-Amerikány“ v Terstu, a přesvěd- čivým tónem, odvolávaje se na hremadu důkazů které prý má a v případě potřeby podá, tvrdil nám, že černohorský předseda ministerstva To- manovič rozmlouval v Kotoru s atentátorem Raj kovičem (u něhož brzy na to na Cetyni nalezený pumy), a že to dosvědčí vždy a před každým Jovan Čubranovič odcestoval ze Sarajeva a z se- sty nám poslal dopisnici, kterouž nám oznámil že nám o tom, co s námi mluvil, obšírně napíše Čas mijel a ten ctný pán svěmu slovu nedostával Poslali jsme za ním do Terstu doporučený list znova ho žádajíce, aby nám poslal slíbené dů- kazy, a podotkli jsme, že uveřejníme jeho jmé- no, neučiní-li tak do desíti dnů. Psaní se potlou- kalo z Terstu do Kotoru a posléze se vrátilo do naší redakce. Dlouhc jsme byli na vahách, má- me-li veřejnosti odevzdati jmeno toho člov ěka. který nám způsobil tolik nepříjemností, nebo jsme se báli, abychom nevyzradili svého důvěr- níka. Ale konečně jsme se rozhodli veřejně ho jmenovati, neboť „Srbska Riječ“ nehodlá se propůjčovati k tomu, aby jí bylo zneužíváno k pochybným sensacím na účet Srbstva. Pro „Srbskou Riječ“ je nade vše česť a Srbstvo. Jo- van Čubranovič, nechce-li platiti za provokátora a klevetníka a má-li česť v těle, odebere se nyní na Cetyň a tam před mimořádným soudem podá důkazy, že je pravda, co tvrdil nám do očí.
Čubranovič Amerikán Terst Kotor Sarajevo Srbsko Cetyně Raj kovič
16 article
Proti modernismu. Bavoršti biskupové připojili se k pastýř- skému listu německých biskupů proti modernímu theologickému hnutí. U biskupů národa, odcho vaného pivem, to ovšem nepřekvapuje. Nástupce arcibiskupa Richarda. Jako nástupce zemřelého arcibiskupa Ri charda jmenuje se koadjutor Amette, který byl dosazen ve své místo r. 1906 s právem nástupnictví po kardinálu Richardovi, jenž si bo výslovně vyžádal za svého spolupracovníka. Amette zastává tentýž směr jako nebožtik kardinál. Jeho názory jsou umírněné a též on patří mezi ty francouzské kněze, kteři neschva- lují jednání řimské kurie proti republice. Kar- dinál Richard odmitl z ohledu na vládu fran couzskou vyzvání, aby převzal palác nunciatury když byl nucen se vystěhovati z paláce arci biskupského a dal přednost pohostinství boha tého poslance pravice Denis Cochina. Nový arcibiskup pařížský Amette narodil se r. 1850 v Douvillu. Z biskupství v Bayenu byl povolán do Paříže jako koadjutor.
Richard Ri Amette odmitl Denis Cochin Kara Douvill Bayen Paříž
17 article
Nejistota poměrů marockých i stoupajíeí akutnost krise přispivají velice k výrobě fanta- stických zpráv o domnělých záměrech soupe řicích sultánů a o neodvratně se blížicí svaté válce. Dopisovatel »Tempsu« vyvrací ve svém telegramu z Tangeru řadu podobných pověstí v poslední době se vyskytnuvších, zejmen tvrzení, že bohati Maročané v Marakeši dal Mulejovi Hafidovi své jmění k použiti pro vedení svaté války. Válečná hotovost vzdorosultána shromážděná v Marakeši, nepřesahuje 200 mužů, kteří jen částečně jsou vyzbrojeni starým puškami. Osud kaida Mac Leana není dosud roz- hodnut přes všechny dřívější zprávy, oznamujíe jeho návrat ze zajetí Raisulova. Vyjednáván o jeho propuštění na svobodu není prý ještě skončeno. Nové nepokoje v Teheranu Z Teheranu se oznamuje: Veliké zástupy lidu žádaly bouřlivě, aby vydán byl bratrovral Rezin. Když to guvernér odepřel, útočily na vě zení a otevřely kobky všech vězňů. Tělo Re- zina bylo nesčetnými ranami přímo rozstřileno Policie dívati se musila na scény tyto — se založenýma rukama.
Temps Maročan Hafid Mac Lean Re Tanger
18 article Delegace.
Delegace. Z Vídně, 31. ledna. (K. k.) Vojenský výbor uherské delegace pokračova dopoledne v rokování o vojenském rozpočtu Za podrobné debaty vyložil ref. Okolicsany zvýšení a snížení v řádném rozpočtu. Při položce 4. (Zvýšený pož adavek pro vojen- skou justiční správu) del. Szabo naléhal na re formu čestného soudu. Ministr zbm. Schönaich nemůže slíbiti,ž nové předpisy o čestném řízení nabudou platnost ještě letos, neboť není dosud skončeno příslušné jednání a vyřízení nezáleží jen na ministerslvu vojenství. Při pol. 6. (Zvýšený požadavek na provedení organisačních změn ve vojsku) min. Schöna i c vysvětlil způsob a druh organisačních změn u dělo- střelectva. K jiné službě odvolávání bude dle maž- nosti omezeno. Jde celkem o služby, jež musí být vykonány. V novém branném zákoně musí býti po- staráno, aby k tomu byli brání lidé, kteří mohou vykonávati jen pomocné služby, a nebylo třeba od volávati lidi silné a k řadové službě způsobilé. Rovněž tak rád souhlasil by ministr s revisí strážní služby a zejména pro redukci hlídek. Avšak správní orgánové odvolávají se na svou zodpovědnost.
Szaba Vídeň
19 article
Podmaršálek ryt. Krobatin podal zevrubnou zprávu o novém dělostřeleckém materiálu. Del. Bakonyi žádal za vysvětlení některých podrobností dělostřslecké organísace. Ministr zbrojm. Schönaich se zřetelem na politické poměry nemůže vůbec mluvit o nějakém rozvoji po této stránce. Vysvětluje organisační olázky, zda sborové a divisní anebo jen divisní dělostřelectvo. S odevzdáváním hřibat do soukromého chovu učinila vojenská správa nepřiznivě zkušenosti. U pol. 12. (Zvýšená potřeba pro skladiště voza tajstva a zákopnictva) poznamenal ministr, že vo jenská správa nemá k disposici prostředků na za koupení automobilů ve vělším počtu, avšat s nej větší pozorností sleduje vývoj antomobilového prů myslu a podstatně také používání automobilů v službě vojenské, Na to schváleny jednotlivé položky řádného rozpočtu a konečně baz debaty také položky roz- počtu mimořádného, jakož i mimořádné dodatečné úvěry Referent navrhl, aby výbor konal ještě jednu schůzi v úterý o 6. hod. več., vyslechl a vyřídi zprávy odboru, pověřil výborovou zprávu, což schváleno,
20 article
V rakouském výboru pro zahraniční záleži- tosti a okupační úvěry del. dr. Kramář vílá, že ministr opětně autoritativně prohlásil, že nejdeme na Balkáně za teritoriálními výboji. Taková politika byla by Rakousku luze nebezpečna. Výsledky smluvní politiky v Makedonii nejsou zvláště potěšné a třeba s největší odhodlanosti přikročiti ku provedení právní reformy. Jest otázkou, byl-li by správným recepo anglických politiků, kteří naši reformní akci v Make- donii shledavají příliš zdlouhavov, totiž dosadii evropského guvernera pro Makedonii. Jeho jmenování bylo by pro Turecko nejen úplným ponižením, nýbrt také by znamenalo rozvinuti turecké otázky a ut z dosazení tákového guvernera vyplynula by mož- nost koníliktu mezi interesovanými velmocemi, který by mohl vésti k nejhorším důsledkům. Mohlo by s snad nanejvýš mluvit o křesťanském guvernerovi, který by však byl poddaným tureckým. Jinak by lenlo způsob řešení způsobil nebezpečí, jež sna nemají na zřeteli, kdo navrhují toto opatření. Nalze však popírati, že právě v naší reformní akci lze konstatovati jistý rušivý živel a že přes evropskou dohodu o této akci se zdá, že někdo podporuje sul- tána v jeho odporu. Je to veřejným tajemstvím proto také odůvodněna olázka, je li již zabezpečeno obnovení mandátů občanských »gentů.
doktor Kramář Balkán Rakousko Makedonie Turecko
21 article
Myšlenka východn! železnice je sku tečně dob á, ale nezodpovězenou zůstává otázka, do- staneme-li skutečně povolení k vytyčení trati, jež bude státi ne snad několik deseti tisíců, nýbrž při nejmenším půl milionu korun, a kdo dostane kon- cesi. Ale pěkně bychom se za to poděkovali, kdyby se tato dráha dostala do majetku Německé banky jako na př. východní dráhy. A to není tak vylou- čeno, slyšíme li, co ministr řekl o bagdadské dráze. Řečník připouští, že mu byla milejší nadšená hymna na neškodný trojspolek, než vychvalování Bagdadské dráhy jako velkolepého díla německého ducha. Možno ji ovšem schváliti se slanoviska lechnického, ale nesmí se zapomenouti, že je největ- ším nebezpečím pro existenci Rakouska. Touto dra- hou a ovládaulím balkánských železnic tvoří s vlastně hospodářské území Německa, jež musí býti spojeno s mateřskou zemi aspoň prostřednicivím absolutní tarifní vrchnosti na lěchlo železnicích.
Rakousko Německo
22 article
Může li se to státi bez omezení neodvislosti říše, jest otázkou, jejíž zodpovědění nemůže býti pochyb- ným. Dále nesmí se zapomenouti, že Rakousko (outo drahou bude asi velice ohrožováno také hospodářsky. Oživení Mezopotamie vznikne taková agrární souté: Rakousku, že je zajisté při nejmenším optimistickým těšiti se z následků tohoto kultorního činu. Konečně musí býri na všechen způsob postaráno, aby dráha nebyla vystavena jen pro Uhry, aby náš vliv zůstaí zachován pokud jde o sazby a také přímým připoje- ním s naši polovinou říše připojením k dráze do Dalmacie, jež bude vystavena. Vzhledem na minislrovo stanovisko, při němž lze pozorovati málo samostatnosti k přáním Uher neočekává řečník ovšem od jeho podpory příli mnoho. Též o uherském přání ve příčině oficiálníe zpráv o poměrech v Uhrách prohlašuje řečník, žeje zajisté žádoucím, by byly zastupovány oprávněné zájmy Uher, nikoli však aby za naše peníze byla popírána zřejmá fakta.
Uher Rakousko Uhry Dalmacie
23 article
Také úkol, který přikazuje se v kníze o Americe konsulům, jichž většina sestává z Maďarů, aby po zorovali nemaďarské vystěhovalce, nesmí býti ukla dán konsulátům. Tyto maji především konati hospo dářské povinnosti a to zastupováním jak našich tak uherských zájmů. Co se týče olázky znaků, musil by se absolutně proti tomu protestovati, aby k dvo- jitému orlu byl jednoduše připojen uherský znak Dvojitý orel jest jsn znakem pro společné mocnář- ství, nikoliv jen pro království a země na říšské radě zastoupené a proto musila by také jednotlivá králov- stvi a země ve znaku najiti výrazu, kdy by se na stát uherský měl bráti zřetel. Ohledně trojspolku trvá na svém dávném zá- kladním názoru, že je spolek s Německem nutným pouze pro Nemecko, ne však pro Rakousko. Německe potřebuje Rakouska, aby aspoň krylo svoji světovou poliliku. Rečník musí dále trvati na tom, aby ve spolkové smlouvě s Německem bylo zrušeno nebez pečné znění čl. 2. a aby nás jasné znění casus foede ris zbavilo povinnosti zaslávati se světové mocensko politiky Německa. Pokud jde o poměr k Italii, vílá, že ministi našel přímou cestu do Říma. Při úplně pokojné po- litice a při politice statu quo může býti mezi ltali a Rakouskem důvěrný poměr. Oba státy musí však při tom se snažiti dle možnosti sesiliti se, neboť jen mocné státy jsou váženy jako spojenci. Spolek s Itali nevylučuje, aby Rakousko nechtělo ponechati správu svého jediného vojenského přístavu v rukou pánů, kteří se naprosto netají, že to s mocnářstvím nemysli zvlášlě přátelsky. Tato slabost, vyplývající z ohledů na zahraniční politiku, je právě příznačnou známkou naší politiky. Svou politikou, která se poddává pře- moci Německa, přivedli jsme to tak daleko, že jest
Maďar Amerika Německo Rakousko Řím
24 title
Marokko.
Maroko
25 article
V drobném prodejí: rznní čídlo o pobě . za s vápoledni . . . . . za 2k Ve flialkách na venkovšn ranní čislo. . . . . . . . 10h odpolodní . . . . . . . . 4 k Inserátv plati ae hotově napřel. Piedplacení a lnserty pšljimá vdininl- strace v Marinnské ulici č. 3. Tam nacházejí se též redakee Uskirnn a expedice „Národnich Lista“ Bukoplsy se nevranuji.
Národnich List Bukoplsa Marinnský ulice
26 article
v Prusku možná polská politika, že Prusko může provozovati takovouto politiku bez obavy, že to bude míti za následek nejostřejší konsekvence se strany naší vlády. Mohli jsme zaujímati k spolku sla- novisko zdrželivé, pokud pruská vláda nesáhla k opa- třením, jež národní ráz druhého kompaciscenta po- škozují způsobem takovým, jaký nelze klidně snésti. Vyhubení Poláků směřuje proti větvi slovanských ná- rodů, kteří tvoří většinu obyvatelstva říše, proti ná- rodu, jehož zástupci byli po léta nejpevnější oporou spolkové politiky s Německem. Tímto jednáním Pruska ohrožuje se trvání spolku víc než všelikým odporem, jenž byl dosud proti trojspolku. Spolková politika, která právě většiny parlamentu co nejpřikřejí se do- týká, nedá se na dlouho udržeti. Poměry stran posunuly se poněkud po novém volebním řádu. Většina poslanecké sněmovny je jina než dřív a lze spoléhati, že spolková politika, která se právě této většiny parlamentní dotýká co nejcitel- něji, je trvale nemožnou. Prosi, by ministr dbal tlumočených přání, týka- jících se zlepšení poměrů úřadníků archivu, dále ho žádá, by učinil příslušné kroky u ruské vlady, aby byl konečně v Praze zřízen ruský konsulál.
Prusek Pros Prusko Německo Praha
27 article
Hospodářské poměry mezi obvodem obchodnía živnostenské komory v Praze a Čechy na jedné straně a Ruskem na druhé straně, tvoří vlastně vět- šinu našeho obchodu s Ruskem. A pro obchod v Če- chách bez rozdilu národnosti jest okolnost, že v Praze nenalezá se ruský konsulát, velikou překážkou pro rychlý vývoj obchodů. Žádá, by konečně upravena byla otázka čestných konsulů v Praze. Ať už pro evropské země zachová se zásada úřadního konsula. když už jsou obavy, že Praha je tak nebezpečnou půdou, ale pro jihoamerické země lze dojista vzdáli se této zásady. Právě Praha a Čechy mají s jižní Amerikou tak velký styk obchodní, že je takřka ne- pochopitelno, že čestnému konsulu, který měl býti Brasilií jmenován v Praze, nedostalo se exequatury. Snad se konečně podaří odslraniti lento policejní cup. Moderní vývoj obchodu a průmyslu rozhodně ho nesnese. Del. Pittoni pojednal o postavení sociálních demokratů k trojspolkové politice a poměree mezi Rakouskem a Italií a o způsobu, jakým nakládá se v Německu se zájmy rakouskými. Sociálním demo- kratům se zdá, že bar. Aehrenthal příliš často uspo- kojuje neoprávněná přaní carismu. Přiznavá, že by bylo těžko místo trojspolku vytvořiti novou, ml stejně zaručující soustavu, ale odporuje nadvladě Německa v trojspolku. Pronáší přesvědčení, že mimo srdečnější diplomatické poměry mezi Rakousko- Uherskem a Ilahí sblíží se také navzájem národové. jestliže se vyjde vstříc rakouským Vlachům a Vatikán nebude se snažiti, aby vzájemný poměr mezi oběma říšemi se nezlepšil. Namořní sesílení v Jaderskem moři není nutné. Del. Urban shledává také v zahraniční poli- tice dualismus a proto mocnářství není s to pro- vozovati jednotnou zahraniční politiku velkého slohu.
Čecho Urban Rusko Praha Rakousko Německo Uhersko Vatikán živnostenský komora v Praga jižní Amerika
28 article
Mluvčí polského kola zaměnil prý snahu Němnecka rozš řiti svoji zámořskou sféru mocenskou s expansí německé národní myšlenky. Nelze tvrditi, že konečným cílem vyvlastňovací předlohy jest úp né vyhubení Poláků. Polská otázka je v podstatě bojem národně- jednotného stálu proti polským statkářům, kteří se označují jako nejvělší agitátoři pro polské odstředivé snahy. Onledně mezinarodní stránky otázky není žadné pochybnosti, že patří do oboru politiky vnitřní. Řečník zabývá se poměrem Italie k mocnářství, zmi- ňuje se o albánské otázce a makedonském problému a mýslí, že mocnářství nemá se v Makedonii ome- zovat jen na to, aby provádělo čestný úřad, který mu Evropa svěřila. Mocnářství má se naopak říditi tam zdravým hospodářským egnismem. Musíme svou diplomatickou práci přeměniti v hospodařské hodnoty. Proto sluší vítati, že minislerstvo slibilo zahájiti předběžné práce k zavedení železničního spojení se Soluní. Rakouská delegace musí se však nezbytně domáhati, aby bosenské dráhy připojeny byly k síli rakouských drah. Konečně pojednal řečník o otázce rozřešení kartelové otázky prostředniclvím mezinárod- ních dohod a o otázce plavebních poplatků na Labi a (lumočil přání, by min. zahraničních věcí zasadílo se, dojde li k revisi příslušných mezinárodních smluv, o to, aby labská plavba byla poplatků prosta.
Polák Makedonie Evropa Soluň
29 article
Del. hr. Latour mluvil o t. zv. vyvlastňovac! předloze v Prusku a prohlásil jménem delegátů pra- vice panské sněmovny, že zachovávají sice zásadu nev-něšovati se do vnitřních záležitostí cizího státu, avšak nerozpakují se projeviti hluboké politování zabočuje-li v některé zemi zákonodárství na cesty. jež monou omeziti svobodu a bezpečnost soukro- mého vlastnictví. Naše konservativní zásady — praví řečník — odporují co nejrozhodněji podobnému smě- ru a nedáme se od tohoto názoru odvrátiti ani ob- vyklým v takových případech poukazováním na vyšší státní raisonu. Prohlašujeme dále, že chápeme při této příležitosti bolestné vzrušení našich politických spoluobčanů a že s nimi sympatisujeme. V odpolední schůzi ujal se slova ministr bar.
Del Latour Prusek panská sněmovna
30 article
Aehrenthal: Nemůže prý mluviti s citového sta- noviska nebo se stanoviska národního smýšlení; musí se prý přesně říditi státní raisonou. Musí po- kračovati v politice po radu let zachovávané. Můžeme prý býti všim právem spokojeni so soustavou zahra- ničné politiky. Téměř po 30 roků jsme ve spolku s Německem a s Ilalií. Toto spojenectví vyhovovalo naším zájmům a přispělo k zachování všeobecného míru. Důsledným trváním na tomto spolku a lovál- ním svým jednáním zaujímáme v Evropě důvěryplně postavení nejen u spřátelených a spojených vlád. nýbrž všude. Evropská situace je velmi složita a ve- šřeré aliance směřují výhradně k zachování nynější rovnováhy. To se o trojspolku již dříve vědělo. Platí to však též o jiných politických aliancích. Nynější seskupení velmocí budí všude pocit jistoty a proto nechce se ničeho měniti v nynějším stavu. Změna těto soustavy vedla by k přesunutí moci a v dalším důsledku k nebezpečí a sporům. V rámci spolkové pelitiky máme volnost pro své politické a hospodáíř- ské rozhodování. Ministr poukazuje na dohodu s Ru- skem, jež trvá již přes 10 let, na stanovisko v ma- rocké olázce a prohlašuje, že po příkladu Francie Anglie mchou státy s různou vnitřní politikou uza- vírati velmi dobře trvalé spolky.
Německo Evropa Francie Anglie
31 article
Jeden ze ci. pánů zmínil se za debaty o vnitř- ní politice jiného státu. Prohlásil jsem již v jedné schůzi rakouské delegace, že považuji to z nebezpečnou methodu a trvám na zásadě, že není žádoucím, přetřásati zde záležitosti cizí velmoci. Del. dr. Kramář prohlásil mé jednání za málo energické; měl jsem prý zasábnouti do vnitřní poli- tiky pruské. Bývala by to nemístná energie a bez úspěchu. Sečkám s toulo energií, až kdyby s některé jiné strany byl učiněn pokus vměšovati se do našich vnitřních záležitostí. Řečník i ministr Tittoni a mnoho italských stát- níků, jsou přesvědčeni, že jich úsilí o vzájemně do- brou vůli je v zájmu obou stran. Iredentism jevil se již před spolkem, avšak velká část italského obe- censtva nevěnuje mu zvláštní pozornosti a italská vláda snaží se zachovati přátelský poměr. Italie ovšem zbrojí: sesiluje své loďstvo. Zbrojení to vy- světluje se její zeměpisnou polohou, jejím dlouhým pobřežím, jakož i vlivem silných posicí jiných středo- mořských mocností Myslím však, že nemá útočných úmyslů právě lak jako my, sesilujíce své loďstvo My tak činíme pro ochranu svého pobřeží, udr- žení spojení se Středozemním mořem a také, aby- chom podporovali svůj vzkvétající obchod. Jsme na prahu periody, kdy budeme zasílati zboží na svých lodích do dalekých dílů světa. K tomu třeba posilení našeho leďstva, ovšem s ohledem na naše finanční prostředky.
Del doktor Kramář Tittoni