Načítám náhled…
Chunky — 30 celkem
· entity: person 144, place 107, work 6, org 26
1
masthead
Strana 2.
2
masthead
NÁRODNÍ LISTY
3
masthead
17. srpna 1909. Císlo 226
4
article
»Temps« o rusko-polské otázce.
Zajímavý úvodní článek věnoval »Temps
novému slovanskému hnutí a zejména poměru
rusko-polskému. Píše, že po zastaralém pansla
vismu, majícím přívržence jen mezi konserva-
tivci, nastoupil novoslavismus, který zejména
našel oblas v Čechách a mezi svobodomyslnými
Rusy. Novoslavismus hlásá spojení všech Slo-
vanů. Opíraje se o ruský liberalismus, chce bo-
jovati proti vlivu německému. Poláci jsou skep
tičti, nevěří, že by se mohly shodnout zájmy
ruské vlády a západních Slovanů. Slovanské
skupiny, těžce zápasící s Němci a rakouským
vlivem, žádají Poláky, aby byli mostem mezi
Prahou a Petrohradem, V Rusku není však
smysl pro spravedlnost vůči Polákům. »Tempse
liči známé podrobnosti projektu provineie cholm-
ské. Poláci jsou do krajnosti roztrpčeni úmy-
slem nového dělení Polsky. Francouzský list
vyličivší podrobně a věcně důvody stálěho
nového napjetí mezi Poláky a Rusy, končí
»Je daleko ke smiru mezi znesvářenými bratry
Vzdáleno je smíření, jež má přivésti svornost
do velké rodiny slovanské. Pouze vědomi spo-
lečných politických zájmů může zmírnit roz-
trpčenost starých citů náboženských a připojiti
k vyššímu ideálu síly, jež se ztrácejí v neplod-
ných bojích.«
vdybal lšbě
Boje u Melilly.
Rus
Polák
Němec
Čechy
Praha
Petrohrad
Rusko
Polsko
5
article
Co nevidět bude zahájena nová akce špa-
nělského vojska. Do Melilly přibylo tolik posil.
že generál Mlarina má 30.000 mužů. Ještě tento
týden vyrazí proti Kabylům, rozloženým na ho-
rách Gurugu. Bylo zřízeno mnoho nových ne-
mocnic. Válka bude vyžadovati dalších velkých
ob ětl.
Španělská dělová loď »Generál Couché«
konajicí hlidku, aby zabránila podloudnicetvi,
napadla lod obsszenou asi 20 Kabyly. Dělová
loď vysiřelila několikrát na barku, z níž odpo
věděli Rifové střelbou a pak naskékavšedo
moře, dostihly břehu plováním. V barce byle
nalezena zásoba střelného prachu.
K Alhncemasu připlul koráb »Sevilla«
provázený dělovou lodicí »Tinzou«. Nepokojn
moře a prudká střelba domorodeů velice ohro-
žovaly koráb, který přes to mohl vyloditi doby-
tek, potraviny a střelivo.
Mlarin
Kabyl
Couchý
Melilla
Sevilla
Kabyl
6
article
Rifové v noci 12. t. m. přibližili se až
k železnici, jižehtěli zničiti, ale elektrické projektory
zabránily přepadení Španělů a před svítánín
uchýlil se nepřítel opět do hor.
O válečné moci v Melille oznamuje úřadní
orgán španělského minístra vojenství, že je
v Melille teď shromážděno 22.170 mužů pě
choty, 1000 kavaleristů, 2242 dělostřeleň, 870
ženistů, 400 ženijních telegraflstů, 113 větro-
plavců a ohněstrůjeů, 111 mužů železničního
pluku, 904 mužů vojenské správy a zásobova-
eího sboru, celkem 27.850 mužů. Tyto slly
mají k disposici 4370 koni, 28 mi traillous, 2
rychlopalných děl, 36 horských děl, dva balony.
48 optických stanic, 8 telefonických, 128 kilo-
metrů kabelů, 6 elektrických projektorů a stany
pro 32.000 mužů.
Krise v Persii.
Z Teheranu se sděluje, že nový národn
výbor, sestávající ze 17 členů, zahájil již či
nost. Všichni ministří budou příště této nové
organisací zodpovědni.
Denně přiházejí se připady, které nepo-
slouží uklidnění země ani vážnosti Persle
v Evropě. K povážhivým zprávám z provinci
přistupuje nyní také demíse kabinetu, která s
sice taji, ale určitě se sděluje, že skutečn
všichni ministři rozhodně prohlásili své odhod-
lánl, složiti úřad a že jen nalěhání regenta
číenů direktoria se podařilo je přemjuviti
krisi oddáliti. Ministři zůstanou v úřadech,až
se sestoupí nový parlament.
Sipahdar a Sardar Assat byli přídělen
k direktoriu. Lelní sídla výslanecfev jsou vykli
zována od obávaných živlů. Do amerického vy
elanectví vloupali se zlodějí a ukradli mnoho
cenných věcí. Vyslanectva žádaji sesílení pol
cejní služby.
Španěl
Melilla
Persie
Evropa
Sardar Assata
7
article
Vnitřni rozpory v anglickém mini
sterstvu.
(Pův. dopis „Nár. Listo““)
zab
Z Londýna, 11. srpna.
Odpověď síra Edvarda Greye na útoky
Lloydla George proti vévodům a zvláště proti ve
vodovi z Wesiminstru, nedala na sebe čekati.
V řeči, pronesené v Limehouse, poukoušel se
Lloyd George eskamotáží s některými fakty ob-
viniti vévodu z Westminstru, že využil obnovy
nájemní smlouvy s jedním ze svých nájemců
velkým obchodním domem Gorringe, aby uvalil
ohromné nájemné na obchodníka, předstiraje
zvýšení hodnoty objektu, kteréžto zvýšení ne-
bylo způsobeno přičiněním vévodovým.
Vévoda dostával ročně 350 liber šterlinků
(8750 franků) za pronájem pozemku, na němž
je zbudováno toto ohromné emporium. Roku
1903 obnovil vévoda nájemní smlouvu za těchto
podmínek: roční nájemné 4000 liber šterlinků
(100.000 franků) místo 350 liber; obnos 50.00
liber (1,250.000 franků) byl obchodním domen
Gorringe vyplacen za postup nového nájmua
konečně budova obchodního domu měla býti re-
konstruována dle pokynů vévodových, což zna-
menalo nový výdaj 50.000 liber.
Na první pohled byl tu skutečně křiklavý
příklad ohromných zisků, který připadá land-
lordům z pozemků, jejichž cena se zvýšila roz-
vojem obce bez nejmenšího jejich přičinění
kdežto dříve měly pozemky ony po celé věky
poměrně nepatrnou cenu, Lloyd George v řeč-
nické ráži neváhal nazvati takovéto jednání vy-
díráním. Slovo bylo přílis silné a zvláště v po-
měrech anglických.
Grey
George
Lloyd George
Londýn
Limehous
8
article
Lloyd George však opomenul sdělit
posluchačům podrobnosti případu. Uvedl jen
věci, které se hodily k jeho vývodům. Vznikla
z toho velmi živá polemika v „Timesech“. Kan-
cléř pokladu musil uznati, že obchodní dům
Gorringe dle nové smlouvy platil jen o 335 liber
ročně více než před rokem 1903. Neuvedl také,
že pozemek měly dříve najatý vlastně třetí
osoby, které platily vévodoví pouze 350 liber
ročně, ale dali jej v podnájem obchodnímu do-
mu Gorringe s pěkným ziskem 3315 liber. Vý-
těžek tedy shrábl prostředník a není divu, že po
vypršení nájmu dohodl se vévoda se svým by
Lloyd George
Timesy
9
article
valým podnájemníkem, aby se stal jeho přímým
nájemníkem za poměrně nemnoho větší nájem
né, než platil obchodní dům Gorringe po mnoho
let bez námitek.
Jednání vévody z Westminstru nemá tedy
ráz kapitalistické zločinnosti, jaký se mu snaži
dáti Lloyd George a fakt, že majetek vévodův
skýtal po mnoho let tak velký zisk prostřední-
kům, ukazuje, že velkostatkáři netěží vždycky
ze značných výhod, které poskytuje rychlý roz-
voj měst. Otázka je velmi složitá a ze zvýšení
hodnoty těží ve většině případů celá řada pro-
středníků, náležejících různým třídám společen
ským.
Tyto podrobnosti zmíněného případu bylo
nutno uvésti, aby se porozumělo řeči, kterou
pronesl sir Edvard Grey v úterý v Leedsu. Hájil
hlavní zásady rozpočtu, ale činil to s umírně-
ností, jež potvrzuje to, co jsem vám sdělil v po-
sledním dopise o skutečně liberálních, ale ni-
kterak socialistických názorech whigské a im-
perialistické většiny kabinetu Asquithova.
Narážeje na případ obchodního domu Gor
ringe, pravil ministr zahraničních záležitostl
„Znám aféru obchodního domu Gorringe jer
z novin. Soudím, že je to čistě obchodní trans
akce a že interesované strany jednaly tak, jak
by asi jednal každý jiný. Vím pouze, že ono
vlastnictví neobyčejně stouplo v ceně a že tote
zvýšení hodnoty, které nebylo způsobeno drzi
teli, musilo vplynouti do něčí kapsy.
Neproti tomu Lloyd George, mluvě o přípa
du obehodního domu Gorringe, prohlásil, že po
dobné transakce nejsou obchodem, nýbrž vydi
ráním. Z toho již lze bez dlouhých výkladů po
znati, jaký rozdíl panuje ve smýšlení obou stran
které tvoři kabinet Asquithův.
Lloyd George
Asquithův
jer
Leeds
Gorringe
Edvard Grey
10
article
Kdo by tu mohl tvrditi, že všichni členove
ministerstva jsou úplně sjednoceni a že panuje
svornost mezi spolupracovniky ministerskéh
předsedy, když státník takového významu jak
sir Edvard Grey hájí rozpočet tím, že vyvrac
nesprávná a pomlouvačná obvinění, která vyslo-
vil před týdnem kaneléř pokladu?
Je ostatně zajímavo čísti stenografický pro
tokol řeči sira Edvarda Greye, jak jej uveřej-
ňují „Times“. Ministr pravil, že vévodové jsou
lidé jako jiní a že v případě Gorringe-Westmin-
ster obohacovali se zvýšením hodnoty pozemku
po mnoho let naznámí prostředníci; o nichž ni-
kdo nemluví a nikdo jim nic nevytýká.
Takto se diskusse o zásadách, hájených li
borálním kabinetem, povznesla nad nízké osob-
ní útoky a provokování třídního boje. Pokusy.
vrhati do lidu myšlenku revoluce a nenávisli.
jsou prostředky etižádostivých demagogů, ktel
se chtějí státi populárními stůj co stůj, tohoto
způsobu štvaní lídu za účelem dosažení moci
však nepoužijí nikdy státníci, hodní toho jména,
ať náložejí straně liberální nebo konservativní
Sir Edvard Grey formuloval přesně otázku.
o níž jsem se nedávno zmínil: Vláda potřebuje
peněz, je nuíno uvaliti nové daně a zatížiti
ovšem ty, kteří mají prostředky, aby mehle
snésti tato nevyhnutelná břemena. Odmítati li
berální rozpočet, který jest jedině možný, po-
kud je svobodný obchod zásadou národa, zna-
menalo by přijímati jedinou možnou alternativu
totiž ochranářství, fiskální opatření, které by na
plnilo státní pokladny na úkor bohatých i chu-
dých a stihlo by bez rozdílu všechny třídy spo
lečenské.
Grey
Edvard Grey
Times
11
article
Odváží se lordové způsobití bezprostředn
boj mezi přívrženci svohodného obchodu a ta
rifní reformy? Sir Edvard Grey se o tom nevy
slovil, ale je zřejmo, že doufá ve vítězství roz
počtu, který hájil jasně a v zásadě zachování sv
bodného obchodu i daní, které stihají rovno-
měrně a celkem mírně boháče, ať jsou to vévo-
J. Coudurier
dové nebo prosti měšťaně.
Třeti valný sjezd
jednoty českých lesníků zemí koruny
ačeské v Klatovech. dese
(Od zvláštního zpravodaje »Nár. Listů«.)
V Klatovech, 16. srpna 1909.
děbn
Třetí a poslední den sjezdový věnován byl pln
záležitostem spolkovým.
O 8. hod. ranní konalo se v sále Měšťanské be-
sedy plné shromáždění členů Jednoly če-
ských lesníků zemí koruny české, ve kterém podána
byla předsedou inž. p. Holubem z Plzně stručná
zpráva o činnosti Jednoty za třetí správní rok. Pan
předseda poukázal zejména na dějiny Jednoty, kter
uveřejněny jsou ve spolkové ročence, ke sjezdu vy-
dané, a jednotlivé body z této opět přečetl.
Coudurier dová
Ing
Holub
Klatovy
Plzeň
Edvard Grey
12
article
Jednatel p. Rozmara podal zprávu jednatelskou
a pokladniční. Účty byly jednomyslně schváleny
Na to bylo přijato 70 nových členů a sice 64
lesníci jako členové skuteční a 6 členů přispívajících.
mezi nimiž 4 česká města. Na to bylo hlasováno
změně stanov spolkových. Návrh na změnu byl vy-
pracován zvláštním komitétem a byl přečten. Usne-
seno, aby byl přijat a zaslán místodržitelství ke
schválení. Dle nových stanov bude nadále trvalým
sídlem Jednoty Praha a to z toho důvodu, že Praha
jest jednak střediskem zemí koruny české a že jeso
žádoueno, aby se všechen český život lesnický v Pra-
ze soustředit. Dále byly členské příspěvky pro
členy skutečné o něco zvýšeny, příspěvky pro členy
přispivající naopak sníženy
Na to přikročeno bylo k volbě správního výboru
Jednoty pro další tříletí. Volba konala se k návrhu
p. Ro zmary hlasovacími lístky a zvoleni byli pp.
předsedou lesní inženýr a lesmistr Ant. Holub z
Plzně, místopředsedou Ferd. Reich, lesmistr v
Branné u Jilemnice, 2. místopředsedou Evžen Vrbata.
lesní a kulturní inženýr v Třebíči, jednatelem a po-
kladníkem lesnický spisovatel a redaktor J. V. Roz-
mara v Písku. Členy výboru pak zvoleni: Jos. Ku-
drna, polesný a okresní lesní technik v Klatovech
Rozmara
Antonín
Holub
Ferd
Reich
Vrbata
Roza
Praha
Plzeň
Jilemnice
Třebíč
Písek
Klatovy
13
article
John Václav, lesmistr v Přímu u Nechanic. Jan Frič
okresní lesní technik v Poděbradech, Emil Šindelář
lesní kontrolor v Obuře u Rataj. Josef Černý, lesní
asistent v Budiškovicích (Morava), Ant. Žiškovský
nadlesní a správce velkostatku v Čivicích u Pardubie
Adolf Rektorys, revírník v Byšicích, Ant. Michálek
ředitel zemské lesnické školy v Jemnici (Morava)
Ant. Růžička, knížecí nadlosní v Ratajích nad Sá-
zavou, Josel Tuháček, nadlesní ve Vokšicích u Ji-
čína. Rudolí Drvota, lesní v Senožatech. Frt. Šerek.
k. a. vrchní lesmistr a císařský lesní rada v Kromě-
říži (Morava), Rudolf Bauer, vrchní lesmistr v Kor-
tech na Šumavě, Karel Kabát, lesní v Hradci Krá-
lové, Rudolí Hanuš, lesní správce v Bělči u Třebe-
chovic, Frt. Matoušek, nadlesní a správce velkostat-
ku ve Skále p. Věž. Stanislav Maťhon, nadlesnív
Mírově u Mohelnice (Morava), a Eduard Duchoslav
profesor vyššího lesnického ústavu v Písku. Přehlí-
žiteli účtů na jeden rok: Boh. Bakalář, lesní ve
Vodolce a Ant. Vála, k. a. kontrolní adjunkt v Libav
na Moravě.
John Václav
Frič
Šindelář
Rataj
Černá
Antonín
Rektorys
Michálek
Růžička
Josel Tuháček
Drvota
Bauer
Kabát
Matoušek
Maťhon
Duchoslav
Bakalář
Vála
Přím
Nechanice
Poděbrady
Obura
Morava
Čivice
Byšice
Jemnice
Rataje nad sá
Vokšice
Senožaty
Šumava
Hradec
Rudolit Hanuš
Bělč
Třebe
Mohelnice
Písek
Libava na Morava
vysoký lesnický ústav
14
article
Dále jednáno o zřízení vzájemně podpůrnéh
odboru „Svépomoc“. Stanovy tohoto odboru, vypra-
cované lesním kontrolorem p. Šindelářem, byly při-
jaty a rovněž usneseno, podati je místodržitelství ke
schválení. Na to zvolen ihned výbor tohoto sdružen
a sice pp.: předsedou lesní kentrolor Sindelář, místo-
předsedy lesní inž. Trdlica a lesní Frant. Kofrba-
jednatelem okresní lesní technik Frič; dále členy
výboru: lesní správce Hanuš, lesní Mendl, lesní Ča
dil, lesmistr Navrátil z Kvasíe na Moravě, lesn
Brož, lesmistr Heydušek, lesmistr Křenek, nadlesn
Navrátil z Vys. Mýta, nadlesní Matoušek, lesní správ-
ce Svoboda, lesní Čermák, lesní adjunkt Vála, nad-
lesní Holman, lesmistr John a lesní sekretář Täuber
Lesní reforent města Něm. Brodu p. Štolz tlu
nočil pozvání města Něm. Brodu, aby Jednota příšt
valný sjezd konala v tomto městě a aby konalas
exkurse do tamějších městských lesů. Pozvání tot
bylo přijato s povdékem a výboru uloženo, aby pro
příští valný sjezd v Něm. Brodě vše další zařídil.
Přispívající člen Jednoty p. JUDr. Floryš Štoll
advokát z Mor. Krumlova, žádal, aby Jednota zasa-
díla se o zřízení zemské lesnické školy a úpravu
skolství lesnického. Při tom poukázal na nepřístoj-
nosti na soukromých lesnických ústavech. Předseda
inž. p. Holub přislíbil, že Jednota ráda se bude tě-
mito pokyny vždy říditi. Jednatel p. J. V. Rozmare
navrhl, aby Jednota českých lesníků stala se členem
všech ostatních českých lesnických spolků a klubů.
Tento návrh byl jednomyslně přijat. Dodatkem po-
ukázal ještě lesní správce p. Buchal z Neustu-
pova na nejůčinnější prostředek, totiž spoléhání se
Jednoty na vlastní síly a žádal, aby Jednota, poku
možno, všechny úkoly pracovala sama a neuchylo-
vala se o radu jinam. Tím bylo plné shromáždění
skončeno.
Trdlica
František
Frič
Hanuš
Navrátil
Brož
Heydušek
Křenek
Matoušek
John
Täuber
Štolz
JUDr
Floryš Štoll
Mor
Ing
rozmar
Buchal
Kvasí na Morava
Mýto
Německo . Brod
Německo
Brod
Krumlov
Neust
lesní Ing
lesní Mendl
ce Svoboda
lesní Čermák
Jednota
Jednota zas
spolek a klub
nadlesní Holman
15
article
Po půlhodinné přestávce zahájena byla veřej-
ná valná hromada Jednoty. Předseda inž
p. Holub uvítal vřele všechny přítomné, zejménr
pak dostavivší se hosty: zástupce politického úřadv
c. k. okres, komisaře Pravoslava Wagnera, dra. Břez-
ského z Birkenfeldu a c. k. lesního radu Jindřicha
Neumanna z Plzně, starostu města Klatov a zem-
ského poslance MUDra. Maška, lesního referent
Schotta a městského radního Šebelíka, okresního sta-
rostu dra. Hostaše, poslance dra. Holého, předsedu
pošumavské výstavy Svobodu, právního zástupce
Jednoty JUDra, Štolla z Mor. Krumlova, Artuše h
Aichelburga, měst. radu Štolze z Něm. Brodu, dele-
gáty České lesnické jednoty lesmistra Strachotu
Klubu pro lesnictví a myslivost v Klatovech lesmi-
stra Bauera, Klubu lesníků a přátel lesnictví v Pel-
uřimově lesního Šeráka, Jednoty lesního a lovčího
personálu v Praze lesního Hořovského z Jiren, zá-
stupce tisku atd.
Sjezdu dosla též řada pozdravných přípisů a te-
legramů, z nichž dlužno zejména uvésti pozdravy:
Zemské jednoty soukromých úřadníků v král. če-
ském, měsíské rady v Pardubicích a j.
Wagner
Jindřich Neumann
Mudra
Mašek
Schott
Šebelík
Hostaš
Holý
JUDr
Štoll
Mor
Bauer
Šerák
Birkenfeld
Plzeň
Klatovy
Krumlov
Německo
Brod
Praha
Jiren
Pardubice
Ing p
pošumavský výstav Svoboda
Artuš h Aichelburg
Strachota klub pro lesnictví a myslivost
Štolz
16
article
Předseda inž p. Holuh sdělil, že plným shromá-
žděním členů byl zaslán protektoru a čestnému čle-
nu Jednoty hr. Janu Harrachovi pozdravný telegram
Lesmistr p. Strachota tlumočil pozdrav České
lesnické jednoty; p. dr. Hostaš pozdravil sjezd jmé-
nem Měšfanské besedy klatovské a posl. p. dr. Holý
jměnem české strany agrární. Lesní správce p. Bu-
chal stěžoval si na nadbytek absolventů lesnických
škol, ke kterémužto stesku připojil se i p. dr. Štoll.
Městský rada a lesní referent města Něm. Brodu p
Štolz tlumočil sjezdu pozdrav městské rady něme-
cko-brodské a spolu přání, aby příští lesnický sjezd
konal se v Něm. Brodě,
Vrchní lesmistr p. Rudolf Bauer z Kout refe-
roval o pozorování a nabytých zkušeno-
stech při vycházce do městských Iesů.
minulého dne konané. Obsáhlý referát svůj doplnil
cennými odbornými posudky a vzdal plné uznání
obezřetné správě lesního hospodářství města Klatov
a poděkoval jak městské radě klatovské, tak i po-
lesnému p. Kudrnovi za ochotu, s jakou vyšli při
exkursi účastníkům vstříc.
Holuh
Harrach
Strachota
doktor
Hostaš
Štoll
Štolz
Bauer
Kout
Kudrna
Německo
Brod
Klatovy
Ing p
městský Iesy
17
article
Po polední přestávce pojednal p. Josef Černy
autoris, lesní hospodář v Budiškovicích na Moravě
o úkolech organisace. Žádal, aby organi-
sace byla pevná, jednotná, poctivá, činná a pok ro-
ková. Každý člen musí býti uvědomělý, musí sledo
vati veškeré otázky stavovské a život v organisaci
dle sil svých pracovati a přispívali svojí radou
pomocí, kde je toho potřebí. Jest třeba vyvíjeti hor-
livou agiláci pro úkoly, které si organisace vytkla
Dlužno pečovati o vydávání brožur a letáků, kter
by se otázkami slavovskými zabývaly, o založení
fandu peršekučního, ze kterého by se dostávalo pod-
pbry lesníkům, kteří pro své presvědčení byli pro-
puštění ze služby, a fondu agitačního. Dále jest
třeba podparovati odborný tisk, zejména Rozmarův
„Háj“, zakládati knihovny atd. Mácli se k těmlo cí-
lům dospěti, jest třeba zříditi zvláštní prztovní od-
bory a doporučovalé by se zříditi odbory kulterní
sociální čili stavovský, finanění a lovecký.
Přednáška p. Černého byla provázena všeobec
ným souhlasem a potleskem.
Potom následovala zajímavá přednášku lesmistra
p. Václava Johna o výživě bažantů, ke které
p. dr. Theodor Kašpárek, chef c. k. českého zootech
nického a zvěrolékař. ústavu v Praze, připojil rueemnén
zajímavý referát o nakažlivých nemocec
zvěře bažantí. Tento cenný referál uveřejněr
bude — jak p. prof. dr. kašpárek slíbil — v odbor-
ných časopisech.
Po projevech několika dalších řečníků, kteří pro
nesli různá přání v příčině směru a další činnosti
Jednoty, byla, valná hromadaj i calý sjezd vřelým
doslovem předsedy inž, p. Holuba ukončeny.
lar
V úterý ráno odjeli někteří účastníci na Špičál
odkud podnikli společný výlet do krasných hvozd
šumavských.
Černo
Rozmarův
Černý
Václav John
doktor
Theodor Kašpárek
profesor
kašpárek
Budiškovice na Morava
Praha
18
title
Železniční anarchie na Moravě.
Morava
19
article
(Zvláštní zpráva »Nár. Listůe.)
20
article
Ze Záhteba, 15 srpna.
V boji za jazyková práva česká na drahách uči-
něn nový významný krok. Po táboru kláštereckém
uspoládala olomoucká Národní jednota druhý tábor
lidu v bezprostředním sousedství Šumperka —
Bludově. Na prostranné návsi tisnilo se na 4000
účastníků. Sokolstvo, hasiči, ba i vysloužilecké spol-
ky dostavily se ze širého okolí. Jako lavina šířís
myšlenka, zlomiti násilí šumperské a tato velká my-
šlenka soustředila do Bludova celý širý kraj. A kraj
tento zahřměl dnes nejen surovýmí germanisatorům
Suuperku a u olomeuckého ředitelství, nýbr
zněl daleko na jih Moravy, na západ a východ, ab
vyburcoval z dosavadní netečnosti i nejširší vrstvy
lidové.
K táboru došlo množství projevů. Ministr krajan
Žáček poslal telegram, v němž ujistil, že zakročil
zakročí ještě na povolaných místech co nejdůrazněji
Tabor zahájil dr. Smrěka, načež poslanec Staro-
štík premluvil o germanisaci s hlediska povšech-
ného, posl. Vaněk poukázal na zhouhnou její čin-
nost ve směru hospodářském a sociálním, tajemník
Kubiš uvedl některé v pravdě pobuřující případly
z germa nisační praxe šumperské. Pravou bouři způ-
sobilo jeho odhalení, že pověstný násilník a praví
ruka Amlerkova, Wokurka, za to, že z rozka zu
Amberkova přijel do Sumperka poštvat obecn
zastupitelstvo proti Čechům, byl jmenován tyto dni
výkonným členem Národní rady německé. Zá-
stupce Zemské jednoty zřízenců drah pan Pelikán
uvedl příklady, jak zhoubná jest činnost gormanisač-
ních úřadů ve směru národním a uvádí zdrcující
čísla o poměru úřadnictva na stanicích moravských.
Smrěk
Vaněk
Kubiš
Sumperka
Čecho
Pelikán
Šumperk
Bludov
Morava
západ
východ
Tabora
21
article
Tak v Břeclavě jest 16 Němců a jeden (!) Čech,
Hodoníně 9 Němců a 2 Češi, ve Svinově 5 Němců
a 1 Čech, v Mor. Ostravě 33 Němci a 8 Čechů, v ryze
české Kroměříži 4 Němci a 4 Čechové, v ryze českých
Nezamyslicích 3 Němci a 2 Čechové, ba v haná-
ckém Prostějově mezi 9 úřadníky jest
jediný Čech. Na to instruktor Obch. jednoty z
Brna Al. Chytil uvádí několik vzrušujících při-
padů, jak železniční úřadnictvo německé stojí ve
službách německého obchodu a průmyslu na uflou-
kání podniků českých a volá, aby tábor zahřměl iv
jiné kraje Moravy a zburcoval dosud netečné massy
k činu. v.
Na to s boužlivým potleskem přijata klá-
šterecké resoluce s dodatkem, aby vláda za-
kročila důrazně v utloukání Čechů a ničen
českěho majetku ve Vídni dříve, než by
čezký líd byl donucen sáhnouti k od
vetě.
Potom tábor skončen. Dlouho ještě hloučky r
kovaly o neslýchaných udšloslech, jichž jevi šlěn
stal se Š um perk.
Němec
Čech
Čo
Čecho
Al
Chytil
Břeclava
Čechy
Hodonín
Svinov
Ostrava
Nezamyslice
Prostějov
Brno
Morava
Vídeň
22
article
Tam dopoledne konal se rovněž tábor lid
německého, k němuž svoláváno letáky, pl-
nými nejnestoudnějšího štvaní a na-
dávek. I na dnešek učinil ředitel stát. drah Amber
nejrozsáhlejší a také hodně směšná opatření: Obř
stanice, Bludov a Šumperk byly obsazeny četnictvem
— do obou poslání úřadníci z Olomouce a zřízenc
šumperská policie stála připravena, aby zatýkala
Celé šumperské nádraží obsazeno bylo německými
štváči. Leč nestalo se už pranic.
U ředitelství státních drah v Olomouci jevi s
nevyličitelný rozruch. Úřadnictvo prováde
proti svému chéfovi Amberkovi pravo
stávku, jsouc syto už nesnesitelných poměrů Na
tratích venku panuje největší zmate
a nepořádek — a v ústředním úřadě slepů ger
manisace a nemravné protekcionářství. Na tra-
tích přiházejí se denně politování hod-
ná neštěsti (Postřelmov, jehož případ přímo kři.
čí), ale p. Amberk nedbá, jemu je nacionální šťvaní
nade všechno. Avšak české hnutí se šíří. Ono
přeskakuje už i do jiných krajů a v Zábřeze koná s
19. září obrovský tábor lidu celé české severní
Moravy.
Bludov
Šumperk
Olomouc
Postřelmov
Zábřeh
Morava
23
article
Denní zprávy
Denní zprávy
— Poslauec štyrských kretinů. Včerejší
»Prager Tagbistt« přináší k vídeňským zprávám
o zmařeném výletu vídeňských Čechů do Va-
chavy tento pozoruhodný úvod: »Plavba víden-
ského českého spolku turistů k Vachavě minul
klidně (!!) a beze všech vzrušujících události (t 9)
Úřady učinily nejrozsáhlejší opatření, eož ostatně
ukázalo se zbytečným, poněvadž německo-nacio
nální spolky v Medliku nešly dále než k plato-
nickým protestům, klid nebyl nikde porušen.
(Pllatonické protesty německých nacionálů.
vídeňských i dolnorakouských, podle úřadní
zprávy vídeňské policie »individul pochybného
karakteru bez přístřeší, opilců a rváčů, jež nutno
počitati k obyčejné pouliční luze« — totiž klacky
a kameny nedosáhly až na loď, českými výlet.
níky obsazenou. To je celý jieh platonism. Pro
medlické platoniky nemohla loď v Medlíce při-
státi a jakého druhu byly protesty německo-
nacionálních individuí bez přístřeší ve Vídní
samě, ukazuje zuřivost, s jakou přepadli v Neu-
dorfu po návratu Čechů loď, mimo jich nadání
již vyprázdněnou!) »Pro německé men-
siny v Čechách,« pokračuje »P. T. «, » jest
štěstím, že akcí posl. Mallika Čechům nebyl
zavdáno podnětu, obnoviti obvyklé demonstraee
proti německým spolkům a studentským sdruže-
ním. Poslanec Mallik, poslední Schönererovec
parlamentu — dí »Prager Tagblatt« — z vo-
lený štyrským volebním okressm,
v němž kretinismus neobyčejně silnou
měrou jest rozšířen, hrál v parla-
mentě vždy jensměšnou roli,
1 nemá ni nejmenší legitimac
o parlamentních prázdninách, kdy
všichni vážní vůdcové Němců na zotavené me-
škají, aby si osoboval vůdcov st v
Prager Tagbistt
Čecho
Mallik
Prager
Němec
Virginie
Vídeň
Neu
Čechy
24
article
Némeů dolnorskouských. Jak ostatně
sociální demokraté ujišťují, nacházelo se na du-
uajském výletu také množství německých so
demokratů, ale kdyby na lodi bývali jenom češt
soc.demokraté s manželkami a dětmi, nemá to
pro Němectvo žádného smyslu, pokřikovati z
nimi »lujl« a zabraňovati jich přistání.« Z těch
řádek proráží zřejmě stud za činy nejobyčej
nější pouliční luzy vídeňské a stejně luzných
měst a vsí na obou dunajských brezich. » Prager
Tagbli« pokouší se řádění její vyličiti jako nastro-
jené říšským representantem štyrského kretén-
ství, českým renegátem posl. Mallikem. V tom
případě však jest kretinism nakažlivým a jeho
kontagiu podlehly dle všeho tisice a tisíce Víde-
ňanů a dolnorskouských německých ubodřenců,
steří při strážných ohních na březích Dunaje
po celou noc vyčkávali zprávy německo-nacio-
nálních cyklistů, že se loď s Čechy blíží. Kreti
nismem nakaženi od Mallika patrně i ostatní vůd-
cové vídeňského berserkerstva posl. Pittner.
Prinze, posl. Weidenhoffer, posl. Mübiwerth.
posl. Wolf, kteři ochotně postavili se pod velen
posl. Mallika, vyslaného do řišské rady podle
»Pr. Tagi« štyrským okresem, v němž jee
krelihismus tak neobyčejnou měrou rozšířen .
A přece zastupují a representují tito pánové
výkvět německé kultury v nejstarších jejích
kulturních sídlech.
— Český kapitál a němečtí živnostníci
Obvyklým německým argumentem v provolánieh
ve prospěch tak zv. obranných jednot něme-
ekých jest tvrzení, že český kapitál, české pe-
něžní ústavy jsou v nepřelržité zimničné práci
směřující k vyvlastnění německých pozemků ná
kupem do českých rukou, za nimiž prý vždy
nujde se česká banka, záložna nebo spořitelna.
Prager
Kret
Pittner
Prinz
Weidenhoffer
Wolf
Dunaj
český banka
25
article
Německo-radikální týdenník pražský, »Der dent
sche Volksbote«, ve včerejším vydání vypravuje
historku, která toto domnělé řádění českého ka-
pítálu ukazuje ve světle docela jiném. Píše
uvedený list: V německo-lidovém boji již často
musili německé ochranné spolky a němečtl
vůdcové s politováním poukázati na nejkrajnější
zdrželivost německých peněžních ústavů v po-
skytování půjček, hypotek atd., takže již pře-
mnoho německých živnostní k
bylo nuceno přijati půjčky če-
ských spořitelen v příčiině tét
daleko ochotnějších. Význačný příklad
k tomu sděluje se z Kašperských Hor: Ne-
dávno zemřel tam pekař Ignát Seidl, otec osmi
nezaopatřených děti. Majetek Seidlův skládalse
z obytného stavení, dobytka a polností v ceně
12.000 K. Aby se zbavil věřitele (Němce), je-
muž byl dlužen 10.000 K a který žádal vělší
úroky, obrátil se na českou záložnu
půjčku v téže výši a ta mu také určitě
přislíbena. Seidl, který byl Němec, vza
nyní do prádla za tím účelem, aby půjčku
přece u německého peněžního ústavu usku-
tečnil, ježto prý i zde může se naditi přízni-
vého vyřízení své žádosti. Seidl také se tak
zachoval, než jaké bylo však jeho z děšení
když byl odmítnutl Když se pa
znovu obrátil na českou záložnu,
byl i tu odmítnut jako »o dpadlí k«.
Tento osud trápil Seidla do té míry, že dru-
hého dne raněn byl mrtvici. Proto také řikají
mnozí obchodníci: Ano, v čas voleb, to jsme
vzáení, ale po volbách nás nikdo nezná, zvlástě
přicházíme-li s nějakou žádostí. Češi vš ak
počítají s takovými případy a po-
skytují německým živnostníkům
půjčky za levnější úrok než něme-
eké ústavy. Je-li Němec a to, vyhovět
svým závazkům, nic český ústav nezirati, získá
německé zákaznlky, může se usaditi v něm-
ckém místě a uěmil krok ku počeštění jeho
Nemůže-li vsak německý dlužník zaplatit, za
Seidl
Seidlův
Němec
Čech
kašperský hora
lidový boj
26
article
koupí jeho majetek a prodají jej Čechu. Tedy
něco více ochoty německých spořitelen oproti
živnostníkům, zvláště na jazykovém pomezi
bylo by na místě.« Buď jak buď, z uvedeného
případu, který podle svědeetví německých ob-
chodníků není ojedinělým, vysvitá, že české zá-
ložny jsou i na jazykovém pomezí opravdovým
dobrodiním německých živnostníků a rolníků,
jich hospodářskou oporou i v případech, ve
kterých opouští je i vlastní německý kapitál!
Je-li česká záložna ochotna zachrániti něme-
ckého muže daleko levnějším úvěrem na živnost
z pěti šestin zadluženou, potom zasluhuje spíše
německých díků než německého — kamení
do okenl
— Zmařená ašská naděje. Čačtí Ašané,
nejjadrnější Prušáci z celých severních Čech,
obrátili se písemně na hr. Zeppelina se žádostl,
aby při svém letu do Berlína dne 28. srpna
ráčil »zavaditi« také o Aš. Při tom upozornili
jej na zvláštnost svého města, kteréž jedině
z měst rakouských má t. zv. »Bismarkův sloup«
na kopci nad městem, z čehož možno prý po-
souditi jich všeněmeckou oprávněnost, aby je
hr. Zeppelin se svou »Zeppelinou II.« navštívil.
Čech
Ted
Zeppelin
Bismarkův
Čechy
Berlín
Aš
Zeppeliný II
27
article
Hrabě Zeppelin odpovědě! Ašanům velmi srdeč-
ným dopisem, v némž jim na polo slíbil, že
přiletí. Z toho jásot v Aši a strašná závíst ve
všech »sesterských« městech v severních Če-
chách, zvláště příjemně dojala ašské patrioty
uznalá zmínka pruského dobyvatele vzdušných
regionů o Bismurkové pomníku na kopci u Aše.
Pohříchu však přišel ještě jeden dopis, tento-
kráte od generálního plnomocníka Zeppelinova,
p. A. Uhlanda, se smutnou zprávou, že J. Er.
p. hrabě Zeppelin dává děkovati nejvřeleji za
projevené nadšené účastenství »tamějšího« Bundu
der Deutschen in Böhmen. Ale žádostí, aby
prý let do Berlina nebo z Berlína veden byl
nad určitými kraji, dochází prý pana hraběte
na sta, a v největší části takových připadů
nutno jest odpověděti, že určení směru a doby
zamýšlené plavby nelze napřed oznámiti, ježto
tu rozhoduje řada nepředvídaných faktorů, jako
počasí a zvláště technické okolnosti jizdy, vy-
svítajíet teprve v posledním okamžiku. A taka
se prosí za odpušténí, že také do Aše není ji-
ného vyřízení, ačkoli panu hraběti bylo velm
velkou radostí tamějším jeho přívržencům uká-
zati jeho vzducholoď v letu. Zkrátka Ašané
jsou o naději chudší. Mohou si nyní v náhradu
za slibenou návštěvu z dopisu p. hraběte udělat
draka a pustit ho po větru, který roznesl jiz
tolik krásných přání. Neodhadní činifelové jiš
leckdy zhatily směr jízdy hr. Zeppelina, který
nebyl s to dojeti do Berlína i když jej tam
sám Vilém II. očekával. Snad se bál, že by
doslovně zavadil o český sloup Bismarkův.
Zeppelin
Zeppelinův
A Uhland
Vilém II
Bismarkův
Aš
Berlín
der Deutschen in Böhmen
28
article
Anebo naposled stojí u Aše někde hruška
v širém poli a to je na »zeppeliny« mor!
— Rozeggerův dvoumilionový fond n
stavby sehulvereinských škol na jazykověm po-
mezí získal do 14. srpna již 378 upisovatelů
po 2000 K, takže první milion blíži se k do-
vršení. Německý Schulverein jest přesvědčen
naprostém zdaru sbírky a sděluje, že zářijový
sešit spolkového orgánu »Dar Getreue Eekarle
přinese doplněný seznam 400 upisovatel
— K výročí 14 set let od cheruského vl-
tězství v teutoburském lese přináší liberecký
orgán německého ministra krajana článek, jehoz
vzlet dospěl až k této závratné výši: »Bismar-
kem klesl náš poslední Hermann! My však
doufáme v nového, který, ajta, přijde
a přijlti musí, aby především ji-
ným nás Němce Ostmarky připojil
ukováním k mohutné německé jed-
notě, aby vyburcoval spící, vidoucimi učini
slepé, aby probudil nacionální svědomi všech
Němců naší říše, aby s sebou strhl vlažné
rozpačité, aby nás konečně jednotné a sevřené
vedl k hoji a vítězství nad našimi protivniky
kteří neodolatelněji a zuřivějí než kdykoliv hlavy
pozdvihují a nohu nám na šíj vstaviti hledí. .«
Rozeggerův
Němec
Ostmarka
Aš
Getreue Eekarle
29
article
Mimořádná jubilejní valná hromada
Národní jeduoty pošumavské a menšinový vý-
stavní don v Klatovech uspořádány budou v Kla-
tovech dne 29. srpna. Celé české Pošumaví.
především ovšem všechny odbory Jednoty bez
ohledu na vzdálenost, zúčastní se těchto slav-
ností a přistoupí ihned k vykonání připrav.
zajišťujících všeobecné účastenství a plný jejich
zdar a dokonalý všestranný úspěch. Slavnosti
tyto budou důstojnou odpovědí českého Pošumaví
na jubilejní valnou hromadu »Böhmerwaldbundu«
v Českých Budějovicích, kde téhož dne za úča-
stenství domácích i zahraničních Němců kuty
budou nové zbraně proti českým menšinám na-
miřené. Stručná tato předběžná výzva jistě stačí,
aby jí všude, v celém českém Pošumaví bylo
porozuměno, aby vzbudila všude vřelý zájem
plné porozumění pro připravované podniky, které
budou čestným dnem výsťavním a skvělou
manifestací všeho českého lidu
pošumavského pro české menšiny a pro
jednotu, nedilnost a nedělitelnost české vlasti.
Pořádek valné hromady a menšinové slavnosti
bude ještě uveřejněn
— Z kruhů lékařských. Pan MUDr. Lad. Řehá-
ček, krční, nosní a ušní lékař v Praze, odcestoval.
Němec
MUDr
Klatovy
Kl
Pošumaví
Český Budějovice
Řehý
Praha
čeka
30
article
— Pan MUDr. V. Hüttel, odborný lékař nemoe
dětských v Praze (Žitná ul. č. 2 a), vrátil se z cest
a začal opět ordinovati
— Úmrtí. Včera 16. t. m. zemřel po králké ne-
moci v Linci n. D. pan Mořie Schiller, majitel
známého obchodu zdejšího a pražský měšťan. ve
stáří 63 let. Den a hodina pohřbu, který konati se
se bude v Praze, oznámen bude zejtra. — V Opatii
zemřel v pátek 13. t. m. p. Jan Cerha, rylíř řadu
cís. Františka Josefa, zakládající člen spolku aseku-
račních úřadníků v Praze a j. národohospodářských
a dobročinných spolků, ve věku 54 let. »Rolnický
vzáj. pojišť. ústav« ztrácí v něm neůnavného činitele,
který o rozkvět jeho velkých zásluh si získal a za
chová mu vždy vděčnou paměť. Pohřeb v Praze koná
se ve středu 18. srpna o 5. hod. odpol. z chrámu
u sv. Štěpána na hřbitov olšanský. — V neděli dne
15. t. m. zemřel v Praze pan Josef Hubá ček
soukromník, ve věku 63 let. Pohřeb zesnulého bud
dnes 17. srpna o 4. hod. odp. z klášterního chrámu
u sv. Josefa (u Anglických panen) na Malé straně
na olsanský hřbitov do rodinného hrobu.
— Vlastenecké odkazy. Jak bylo již sděleno,
zemřel dne 15. t. m. rada z. s. v. v. pan JUDr. Rein-
hold Eibenstein, před pensionováním svým před-
nosta okresního soudu na Dobříši. Všeobecně obll-
bený muž, těšící se pro svou ryzí povahu úcí
všech, kdož ho znali, učinil v závěti, jejímž prove-
dením pověřil svého přitele noláře p. Lepšíka na
Dobříši, řadu odkazů vlasteneckých a lidumilných.
Tak zejména založil studentskou nadaci v obnosu
20.000 korun pro právníky, v prvé řadě ze svého
příbuzenstva, v druhé řadě pro syny nemajelných
soudcovských úřadníků, práva studující a v třeti řa-
dě pro právníky české národnösti vůbec. Vedle tche
odkázal 2000 K české Mense akademické a 2000
MUDr
V Hüttel
Mořie Schiller
Cerha
František Josef
Štěpán
Josef Hubá
JUDr
Rein
Eibenstein
Lepšík
Praha
Žitná ulice
Linec
Olšanský
Dobříš
Mensa
svatý . Josef