Periodikum ALTO Viewer

1

Ročník XXXXIX.

2

deotem odst lono

3

ddlos solo on

4

nlI znit anot setann onhalozob m

5

alonrloveáuměn š oněl o s

6

V Praze, v úterý 17. srpna 1909.

Praha

7

g odal tslssvda edomsjesbo mr i

8

Číslo 226

9 article

Naranní avečerní histy předplácí set V P'raze v administrani . . . 2 K na měsle- na čtvro lsta . . . . 6 K —h s dvoji donáškou na měsic. . . .. na čtvrt leta . . . . 7 K 62b ve filiálkáchí na měslo. . . . . . 2 K 60k Poštou: na měsle. na člvrt ieta : . . . S K oi s dvoji zásilkou na měsíe, na čirrto leta

10 article Oč půjde na vídeňské té konfe-

Oč půjde na vídeňské té konfe- renci Kdyby se měřilo Vídni týmž loktem jakým Vídeň měřívá naší Praze, mohlo by se po celotýdenních těch pustých výtržno- stech a vandálských násilnostech, páchaných bez přítrže německo-nacionální lůzou vídeň skou proti majetku, osobní bezpečnosti a životu klidných spoluobčanů českých, mit za to, že sjíždějí se právě ministři rakoušt chvatně ze svých letních sídel, aby vyhlásil nad Vídní ... stanné právo. Ale kdež? cosi takového Vídni udělat! — Excellence sjíždějí se do Vídně pouze k vůli konfe- renci předsedů parlamentních stran, kterou tam na dnešek svolal před seda kola polského p. Glabiňski, jakož i k vůli slavnostní ministerské radě, která se od jakživa koná v den jmenin panovní kových, 18. srpna. Jsme opravdu žádostivi jakou ozvěnu vzbudí poslední události vídeň ské na dotčené konferenci, před níž bude se ráno konati porada Slovanské jednoty. — Orgán českých agrárníků včere téměř dělal nad pokusem p. Glabiňského kříž. Jako vždycky, když je zle, přicházej prý i tentokráte Poláci v úloze parlamentářů Celý stát je jako na sopce. Jak skončila říšská rada, je známo a události posledníeh dnů, zejména pronásledování Čechů v Dol ních Rakousích věru nejsou olejem, který by vzedmuté vlny utišil. »Nuže«, praví orgán českých agrárníkův, »Poláci přicházejí s bí- lým praporem, aby vyjednávali, aniž by však přinášeli něco, co by mohlo býti zárukou úspěchu a my se netajíme obavami, že kon- ference předsedů klubů, svolaná Glabiňským, bude z marných pokusů, které už tolikráte byly učiněny a vždy ztroskotaly.«

Polák Čecho Vídeň Praha Dolo

11 article

Tolikéž s německé strany ozývá se po chybnost, jíž propůjčil výrazu sobotní »N Wien. Tagblatt« článkem prý z kruhů parla. mentních pocházejícím, v němž posuzována celá akce hodně pessimisticky. Cesta do ráje parlamentního smíru ve Vídni a v Praze není prý tak snadna. Němci prý nemohou upustit jen tak zbola od své obstrukce v českém sněmu, Češi však nejeví pražádné ochoty vyplnit jejich podmínky a požadavky A nedohodnou-li se Němci a Češ o klidnou snemovní činnost v Praze, jak lze doufat v klidnou činnost parlamentu vídenského? Však nejen se strany Čechů, ale i se strany Slovincův Šusteršičovýcha polských lidovcův Stapiňského, hrozí prý další odpor, jejž sotva podaří se p. Glabin skému zažehna ti. V neděli ovšem již »N W. Tagblatt- zase obrací i přeje, aby kopference aspor způsobila smířlivou — náladu. která by vládě usnadnila, obrátiti se za účelem uvolnění sněmu českého i par- lamentu na strany samé. — Tato nálada má se způsobit — vyhlídkou na státní sanaci zemských financí Krajní nouze a tíseň, do níž země a to zejména země koruny české, upadly během let centralistickou politikou a maceš skou nepřízní vídeňských vlád ma nyní sloužiti za prostředek k vespol nému obměkčení českých jako ně me

Němec Čech Čecho Slovincův Šusteršičových Glabin Vídeň Praha N Wien

12 article

ckých kacířův, vzpírajících se finaněnímu plánu páně Biliň ského; připraviti náladu pro tento fiskáln plán, zdá se býti vlastním účelem celé dnešní konference. Jak vědomo, záleží vtip finančního plánu pana Bilinského v tom, že slibuje ze- mím zvýšenou a stálou pomo státní z ústřední pokladny Cislajtanie, vzdajíli se země svého vlast- ního zemského zdanění píva a zemských jakož i ostatních samo- správných přirážek ke státn osobní daní z příjmův, i zavážou-li se, že na dále žádných dluhů zemských již činiti nebudou. —í Tomu se mají dle plánu p. Biliňského podrobiti země za čočovici stálé státní sub- vence. Parlament však má opět svoliti k tomu, aby stát zvýšil daň z piva i da z lihovin, jakož i železničn sazby dopravní měrou velic značnou a zejména pro pivovarskýa lihovarský průmysl český krutě citelnou. — Sami němečtí zemšti výboři dr. Eppingera dr. Urban zhrozili se zlých následkův a ne- spravedlivosti tohoto finančního plánu pro království české, v němž spotřeba pivní činí 42 proc. spotřeby v celé říši, kdežto státní úděl pro Čechy jest navržen pouze u výši 29 a půl proc.

Biliň Bilinský Toma doktor Eppinger Urban Čechy

13 article

A jako by zle byla postížena naše vlast naprostým sestátněním daně z piva, jako by těžce si zadala, kdyby zásadně se vzdala svého ústavně nepochybného práva, abysi své potřeby zemské uhražovala svézákonně i samostatně sama i rovněž tak by špatně pochodila, kdyby za nabízený státní úděl zřekla se práva na vybírání zemských a ji- ných přirážek k osobní státní daní z přjmů Neboť nabízený státní úděl činí nejvýše 8. což není věru žádnou přiměřenou náhradou za ztrátu 55 zemské a všech jiných samo správných přirážek. Proto veškerá česká ve- řejnost byla svorna v zamítání těchto plánů p. Biliňského, které také v parlamentě víden- ském nedoznaly lepšího přivítání. Nicméně však ministr Biliňski s pevností lepší věc hodnou na nich setrval a dnes jeho důvěrný přítel pan Glabiňski vyvěsí tyto plány znovu na oči shromážděným předsedům klu- bův, aby je naklonil ku přívětivějšímu názoru a posuzování. Němcům bude prý ve jménu hrozné finanční tísně v hospodářství zemském do- mlouvati, aby se slitovali nad ubohým zem ským sněmem českým a dopřali mu možnost aby se o plánech páně Bilinského vyslovil. Nám pak opět bude uváděti na mysl, kterak státní pomoc a úděl našim financím zem ským může povoliti jedině parla- ment vídeňský, pročež nechť ve pro spěch strádající vlasti své učiníme vše, aby parlament mohl klidně pracovat. Tak aspon naznačují vlastní účel a program konference v předvečer jejího zahájení, panu Bilin skému blízké žurnály vídeňské jako na příklad »Neue Freie Presse« nebo »Zeit«, dle níž prý bude v případě dohody svolána říšská rada již v září ke krát- kému zasedání, jen co by finaněn plán pana Biliňského vyřídila

Biliňski Glabiňski Němec Bilinský Bilin Zeit Neue Frei Presse

14 article

šnhoolznsion im

15 article

v prvém čtení... načež by svolán by český sněm, aby též se sanačním tím plá nem se smířil. —. O původním úmyslu pana Glabiňskéh pokusiti se konferencí tou o zřízení širš koaliční většiny vládní v parlamentě, přivá- bení de ní zejména »českých stran ku prác ochotných« — nechce dnes nikdo ničeho vědět. Zejména křesťanskosoci áln korespondence »Austrie« ujišťuje dnes, že prý se nikde v žádných kruzích na koaliční politiku a koaliční vládu nepomýšlelo a ne- pomýšlí. I slevuje a ředí víno, až je poubo- pouhá voda: »Nebylo naprosto úmyslem autorův a svolavatelův úterní konference, píše, »docíliti v ní vůbec jakéhos určitého výsledku. Konference ta má býti toliko po- čátkem a prvním krokem k vy- jednávání, které by sloužilo ku při- pravení politické podzim n kampaně v poslanecké sněmovně, v sněmech zemských a v delegacích. Nemá než — proklestiti lepší náladu v různých táborech stran. Nalada to vespolně smířlivější nezli bylo při rozehodu z 10. čer- vence.

Glabiňskéh Nalada Austria poslanecký sněmovna

16 article

Úterní ta konference bude již tím cenná, bude-li z jejího průběhu vlá d moci čerpati ponaučení pro způ sob svého dalšího postupu a pro věcný obsah svých návrhů, s nimiž by přišla před vlastní příští dohodovací konference. Křesťansko sociální strana ráda jí v tom bude nápomocna; avšak ona ne může samostatně postupovat v otázkách, jež se týkají zemského sněmu českého Ve všech jednáních zůstaví tu vedení v otázkách jazykových a národních poslancům německo- českým, kteréž bude v duchu německého souručenství s ve- škerou energií podporovat. Zu- stane však věcí německých a českých stran z Čech, jakož i věcí vlády, jakožto sprostředkovatelky, aby nalezly národní vyrovnání v Čechách .. O nějakých vlastních usneseních nemůže býti při úterní konferenci řeči, tím méněo útvarech koaličních a rekonstruke kabinetu a výměně ministrův. — Podnět dra Glabiňského jeví se býti akci z parla- mentu a pro parlament a proto nevěříme v žádné ztroskotání, nýbrž — prosti všech přepjatých nadějí — doufáme od útern konference pouze tolik, že bude počátkem »obratu k lepšímu «. — Němečtí »liberálové« a na cionálové z Čech mají tedy při té »smi řovací akci« páně Glabiňského Bienertha hráti první housle Nu, tím je celá symfonie svěřena těm — pravým rukám ! Šťastné finalel

Glabiňský Bienerth Čechy křesťanský sociální strana

17 title

Politické zprávy domáci.

18 article Ze Záhřeba, 15. srpna. (O slav a L ju

Ze Záhřeba, 15. srpna. (O slav a L ju devlta Gaja.) Odhalení pomníku nesmrtel nému buditeli národa chorvatského a jednotiteli jižních Slovanů, Ljudevitu Gajovi, v nedaleko Krapině dává chorvatským listům podnět, aby jeho velikou myšlenku dále propagovaly.

Gaj Záhřeb Slovan

19 article

»Obzor« začíná pověstí chorvatskou, že ze starého hradu krapinského vyšli tři slovenšt bratři: Čech, Lech a Mech, a od nich že po- chází veliký, nesčíslný slovanský národ, a zdá se mu, jakoby se časové Čecha, Lecha a Mecha znovu navraceli. Přistupuje pak k ideám Gajo- vým, praví: Význam Gajův nedá se dnes ještě ocenit, ale tolik víme, že Gaj svým hlasem. svou velikou láskou k národu svému i velikému slovanskému plemenu položil věčné základy naší chorvatské kultuře i politice. Gajovy idey byly založeny na nejširši podloze slovanské. Dnes všichni pomýšlíme na to, abychom příbuzné kmeny skupili pod jedno společné jméno. My- šlenkou tou zanášel se již Gaj, jen že jižním Slovanům nedával společné jméno z přítomnost a ze skutečnosti. Dal jim společné jméno Illyrů, domnivaje se, že to bylo pradávné jméno všech jižních Slovanů. Dnes není pochybnosti že jméno illyrské není v žádném spojení s již ními Slovany, nýbrž že jeho význam je ponuze territorialný a odnáši se k dávné minulosti. Vy myšlené jméno padlo, ale idea, která se za ním skrývala, žije a působí dále mezi námi. G viděl, že náš jazyk, naše národní umění a vš co národ tvoři, je vlastnictví našeho národ obou jmen a tim právě jako jeden velký náro od Triglavu do Egejského moře přídružujeme s k milionům Slovanů. Gaj svými ideami upravi životný tok našemu národu na všecky časy my po všecky časy budeme v něm ctlti svéh otce vlasti.

Mech Čecho Lech Gajův Illyr starý hrad Triglav egejský moře Slovan Čo Lech

20 article

Na slavnost přijelo do Krapiny také mnoh Slovinců. Tisíce lidu jim vyšly v ústrety provolávajíce: »Živili Slovenci !«, »Živili naš brača Slovenci!« Načež Slovinci odpovídali po křikem: »Živili naša braéa Hrvati !« Když se lid poněkud utišil, promluvil Bogdan Barbot, jenž nadšenou řečí pozdravil před stavitele slovinského národa, jehož synové spolu s Chorvaty pracovali o illyrském hnutí, a jme- novité vzpomenul slovinsko-chorvatského básník Stanka Vraza, jenž sám podal důkaz, že Chor vaté a Slovinci jsou jeden národ Za Slovince odpověděl lublaňský starosta Ivan Hribar. Poděkoval za uvltání a dále mluvil o národně sjednocovací práci Gajově na- dšenou řeč, nekonečným potleskem odměňovanou Po něm ze středu Slovinců promluvil dr. Fran Ilešič jako představitel »Matice Slovinské« I jeho řeč byla odměněna hlučným potleskem Z Těšína, 13. srpna. (Slezsti Polác proti solidárnosti s Čechy.) Strana slezských »polských radikálů« či »lidoveů « se usnesla veřejně se vší rozhodností prohlásiti, že je proti každému volebnímu kom promisu s Čechy, poněvadž prý kompro misy s Čechy přinášejí Polákům národní škodu K tomu poznamenává krakovský »Glos Narodu«

Krapina Slovenec Slovinec Barbot Chorvat Stancu Vraza Hribar Gajův Fran Ilešič Slezst Polák Glos Naroda Slovenec Hrvat Těšín Čechy

21 article

»Stanovisko slezských lidovců naproti Čechůn je nesmírně charakteristické. Zatím co pan Stapiňski se svými soudruhy z »G azety Powazechnej« pokládá Čechy za ideál slovan- ských bratří, ve Slezsku pp. Friedel a Hey nar prohlašují, že je polským národním zloči nem, jíti společně s Čechy proti Němcům Podle jejich mínění tři hakatističtí poslanci ně mečtí nezpůsobí Polákům tolik škody, jako způsobiti může jeden poslanec český. Celá re- soluce i argumenty k jejímu odůvodnění jsou pouhá maska, mající za účel aspoň z část zakrýti ten protinárodní skandál, k ja V drobném prodeji ranní číslo o sobě . . za 9 večerní . . . . . . . za 4 k Ve filiálkách na venkově ranní čislo . . . . . . . 10h vočerní . . . . . . . . 6h lnseráty plati se hotově napřen Pledplacení a inserty administraco v Marianské ul.,a Tam nacházají se těž redaken, tiskárna a sxpedice „Národních Llstů“ Rukopisy se nevracejl

Stapiňski Friedel Hey Němec Polák Čechy Slezsko národní Llstus

22 article

kému se slezští lidovci odhodlali k vůli chorobné ambici pana Friedla. Z Krakova, 14. srpna. (Poláci o ví deňských surovostech proti Če- chům.) »Nowa Reforma«, píšíc o chystanýeh protičeských demonstracích Vídeňáků, připomíní dobře, že Češi Némce a zvláště Víde- ňany ničlm neprovokují, ani od nich ničeho nežádají, a jen chtějí, aby se jim dálo po právu jako občanům rakouským, neboť ústav a zákony rakouské musejí pro Čechy platiti právě tak, jako pro Němce. Zasazují-li se Češí vídeň- stl, aby jejich soukromé školy konečně dostaly právo veřejnosti, není to nic, co by mohlo Němce pobuřovat, kdyby něco věděli, kdyby myslili a uvažovali, že se všechno nedá vyříditi klackem. Z Krapiny, 15. srpna. (Schůze chorvatské »Lidové osvěty«). Při příležitosti slavnosti sto- letého jubileje Ljudevita Gaje a odhalení jeho pomníku konala se zde schůze chorvatské »Lidové osvěty«, na níž příjata resoluce proti maďarským školám v Cho vatsku, jež zakládá maďarský šulřerajn »Jalian«. Usneseno, aby chorvatskému sněmu byla podána žádost, aby se opřel protizákonné činnosti maďarského školského spolku a pouči Maďary, že se Chorvaté od nich nikdy odnárod- niti nedají.

Friedl Polák Vídeňák Čech Némka Víde Němec Maďar Chorvat Krakov Čechy Krapina Now reforma

23 title

Politické zprávy zahraničné

24 article

V Praze, 16. srpna.

Praha

25 article

Ruští námořníci v černohorském přístavu. Do Odessy se právě vrátil parník dobro volného loďstva »Petrograd«, jenž pod velením kap. Š dlovského navštívil černohorský přístav v Baru. Kap. Šidlovský vypravoval, jakého s jim dostalo uvítání od Černohorců. Množství lidu se sešlo na břehu, stříleli na slávu z pušek a volali: »Ževio ruski car!« Ruští námořníci volali: »Urá!« Při uvítání byl vojenský minist Černé Hory a mnoho důstojníků. Námořníci svého velitele na rukou donesli do bytu mi- nistra vojenství, kde byl zavtrak. Proneseny přípitky oběma panovníkům, oběma dynastiím, oběma národům, oběma armádám. »Petrograd« přivezl Černé Hoře carský dar: velkou zásobu vojenských potřeb Na Drině Před několika dny 37 rakouských vojínů a 3 důstojníci dali se převézli na srbský ostrůvek Zelenicu na řece Drině Obyvalelstvo myslilo, ž přicházejí vzlt mu půdu a vypudit je. Telegrafo- vali o tom srbské vládě a v Bělehradě vznikl z toho hrozný poplach, z něhož se hned vy- rojily nejnesmyslnější pověsti, jako na př. ž Srbsko bude násilím rozděleno mezi tři moc- nosti a pod. K utišení myslí oznamuje vládní »Samo- uprava«, že rakouští vojáci za nedlouho se vrá- tili na bosenský břeh a že na ostrůvku ničeho neučinili, leda že sli po břehu asi sto metrů. zatím co na bosenském břehu stály jejich stráže. Srbská vláda učinila kroky u vídeňské, aby zapověděla podobné přecházení na srbský břeh Dnne 19. t. m. sejde se v Loznici v Srbsku smíšená srbská a rakouská komise, jež vezme na přetřes všecky pohraničné spory na Drině.

Šidlovský Černohorec Odessa Petrohrad Černá Hora Drina Bělehrad Srbsko Loznica

26 article FEUILLETON

FEUILLETON Srbský učenec o annexl Bosny. Jovan Cvijié: L'annexion de la Bosnie et la question serbe (annexe Bosny a otázka srbská). Paris 1909 Kniha tato, jejíž autor jest profesorem n universitě v Bělehradě, či spíše, referát o ní přichází vlastně post festum — když již o t. z. annexi jest již dávno rozhodnuto. Nicméně i po- tom ještě zaslouží kniha ta pozornosti, nebot stanovisko srbské k t. zv. annexi jest zde přesně formulováno, a kniha sama má sloužiti vlastně k informaci širší veřejnosti evropské. Z toho dů vodu jest také vydána v Paříži v jazyku fran- couzském. Autor sám v úvodu pravi, že účelem jeho spisu jest vyložiti stanovisko srbské země k an- nexi a vysvětliti otázku národa srbsko-chorvat- ského a to pokud jen možno objektivně, ne- stranně a s přesností, jež nutna jest při výkladu otázky tak spletité. Kniha rozdělena jest na pět kapitol, z nichž první vykládá povšechně země- pisné a hospodářské položení Srbska, v druhé se pojednává o důležitosti, jakou mají Bosna a Hercegovina pro národ srbský, ve třetí se lic duch i směr, jaký se nese rakousko-uherská správa v Bosně a v Hercegovině, čtvrtá pojed- nává o minimu záruk, potřebných k existenei Srbska a Černé Hory, pátá pak vykládá otázku srbskou. teni e

Cvijié Paris Bělehrad Paříž Srbsko Bosna Hercegovina Boseň Černá Hora L ' annexion jít le Bosnie

27 article

První kapitola začíná stavem Srbska před kongresem berlínským. V době této mělo Srbsko důležitou obchodní cestu, jež vedla ze Srbsk Bosnou a Hercegovinou přes Foču, Trebinj do Nového Ercegu (Castelnuovo). Kongresem ber- línským se hospodářské i politické položení Srb ska značně zhoršilo. Kongres tento staral se vlastně jen o zájmy velkých mocností a i ten- dence jeho byla zřejmě protislovanská. Mandát daný monarchii rakousko-uherské k obsazen Bosny a Hercegoviny vrazil do dosavadních stá- tů balkánských klín nové mocnosti nebalkánské a neslovanské a zamezil, aby se i v západních částech poloostrova balkánského utvořily nové samostatné státy slovanské. Okupací Bosny a Hercegoviny byl zaražen vývoj obou srbských států balkánských — Srbska a Černé Hory — a zejména Srbsku zamozen na dobro přístu k moři adriatickému. Tím dostala se také dosa- vadní hlavní obchodní cesta srbského vývozu — Foča, Trebinj, Novi Erceg — do rukou Rakou- sko-Uherska a Srbsku zbývají dvě jiné obchodní cesty, mnohem delší a nepoměrně nákladnější, jedna po Dunaji k Černému moří, druhá po že- leznici do Soluna. Hospodářská odvislost Srbska od monarchie rakousko-uherské, která je nyni svírá se dvou stran, jest dle toho až příliš jasná, a tím trpí i politická samostatnost Srbska.

Trebinj Castelnuův Srb Srbsko Bosna Hercegovina Foča Nový Erceg Bosna a Hercegovina Černá Hora Trebinj Novi Erceg Uhersko

28 article

Druhá kapitola jedná o důležitosti Bosný a Hercegoviny pro národ srbský. Spisovatel stě- žuje si zde do kongresu berlínského, že upra- vuje hranice Srbska a Černé Hory nebral nijakéh zřetele ani k teritoriální rovnováze, ani k ono- mu minimu, jež k existenci obou těchto srb- ských států jest nevyhnutelno. To lze prý nej- lépe viděti na mandátu, daném Rakousko-Uher sku k okupaci Bosny a Hercegoviny. Tyto země jsou prý přímo srdcem veškerého srbského ná- roda a znamenají pro Srbsko nepoměrně více než co jest Elsasko pro Francii, Trentino pro Italii atd. Že Bosna a Hercegovina nebyly při pojeny k Srbsku neb k Černé Hoře, aneb že ne- byla těmto dvěma zemím dána samospráva, ný brž že vydány byly Rakousko-Uhersku, jest prý největší chybou mezinárodní, neboť tím dán jes podklad a podnět k neustálým třenicím a svá- rům. Lid bosensko-hercegovský představuje prý jednu z větví národa srbského ethnograficky nej- svěžejších a nejsilnějších a právě tato větev postrádá nyní svobodného vývoje, jsouc pod panstvím monarchie rakousko-uherské.

Uher Srbsko Rakousko Bosna a Hercegovina Francie Trentino Bosna Hercegovina Černá hoře RakouskoUhersko

29 article

Třetí kapitola, z celé knihy rozhodně nej- zajímavější, pojednává o duchu správy rakou- sko-uherské v Bosně a v Hercegovině a jest zá- roveň i kritikou veškeré této správy. Předem připomíná spisovatel, že okupace obou zem těchto stala se skutkem na kongresu berlínském za vydatné podpory Německa a Anglie, a žesi jí přály zvláště kruhy dvorské a strana vojen- ská. V obyvatelstvu nevzbudila prý okupace ni- jakého nadšení, a v samém parlamentě se pro ni nalezla jen nepatrná většina. To však prý nepřekvapí nikoho, kdo zná, jak nepatrný vliv má parlament v monarchii rakousko-uherské v otázkách zahraničních. Správa rakousko-uher ská nedovedla v zemích těchto ani rozřešiti otáz ku agrární, ani zjednati mír mezi různými vy- znáními náboženskými, ani zavésti pravou civili- saci. Správa tato jde i v Bosně a v Hercegovině

Boseň Hercegovina Německo Anglie

30 article

směrem jí vlastním, čistě rakouským, který se vyznamenává silným systémem poručnickým přívlastkem to starého státu policejního. „Vláda,“ píše autor doslovně (strana 30). „uspořádala vše, nařizuje všechno, míchá se do všeho, potlačuje, jak jen může, veškeru sou kromou iniciativu. Pověstní rakouští funkcionář (lidé jinak velmi roztomilí a vůči cizincůn ochotní, takže jest mi líto, že musím vynést o nich soud tak málo příznivý) považují Bosňá- ky a Hercegovce za divochy, dívají se na ně s patra a domýšlejí se, že přišli vytvořiti štěsti tohoto národa, dle svého způsobu a dle své vlastní methody. Není pochybnosti, že zavedl jakýsi vnější pořádek a ona malá dobrodiní civilisace, která vyhovují povrchním potřebám Avšak rakouská správa nedovedla (byla ostatně k tomu naprosto nezpůsobilá) seznati pravé smý- šlení a ducha tohoto národa, který jest jí zcela cizí a u kterého různost náboženství a vyznání přivodila často zcela různé pocity a různá smý šlení. Až na malý počet Bosňáků a Hercegovců. kteří se stali úřadníky, skoro nikdo z úřadníků nerozumí jazyku lidu, řeči plné obrazů. Největs část úřadníků ústřední správy v Sarajevu, kteř se domnivají, že znají jazyk národní, mluví ja- kýmsi žargonem srbsko-německým, stěží sroz- umitelným, takže jest snazší srozuměti se s nimí po německu. Tato správa, která vládne a dekre- tuje s výše, byla neprosto nezpůsobilá počii svoje poslání z dola, od národa pomáhajíc jemu a učíc jej povznésti sebe sama. Ona nepochopila národ právě tak, jako národ nepochopil ji.“ Proto pokládá prý lid bosensko-hercegov ský tuto vládu za svého nepřítele a nenávidí jí.

Sarajevo

31 article

Tím dlužno prý také vysvětliti charakteristický zjev, že Rakousko-Uhersko má v těchto zemích. které čítají něco kolem jednoho a čtvrt milionu obyvatelů, více vojska, než Anglie v celé Indii východní, která čítá na 300 milionů obyvatelů. Nejsou tudíž výsledky třicetileté správy pro monarchii rakousko-uherskou příznivy. Jest pravda, že existuje zde nyní bezpečnost osobní a bezpečnost majetku i že komunikace byla zdokonalena. Nicméně celých třicet roků oku- pace nestačilo k tomu, aby vláda si získala dů- věry obyvatelstva, aby rozřešila otázku agrárn vyvazením kmetů, jak ji rozřešily státy sousední Srbsko a Bulharsko, aby náležitě zvedla úroven obyvatelstva zakládáním hojných škol, a ab vyrovnala protivy náboženské; naopak ostenta- tivně podporujíc katolicism proti pravoslaví mohamedanismu, třenice náboženské ještě při ostřila. Nelze prý tudiž období správy rakousko uherské nazvati pro Bosnu a Hercegovinu blaho dárným.

Rakousko Uhersko Anglie Indie Srbsko Bulharsko Bosna a Hercegovina

32 article

Čtvrtá kapitola obsahuje minimum poža davků, nutných k existenci Srbska a Černe Hory. O Bosně a Hercegovině praví spisovatel hodlaje se již smířiti s annexí, že musí oběma témto zemím býti zaručena úplná, skutečná samospráva, aby se mohly svobodně v národnín duchu vyvíjeti. Pokud Srbska a Černé Hory s týče, musí prý jim býti dány Evropou záruky aby mohly na dále existovati jako státy samo statné. V tomto směru jsou požadavky Srbsk a Černé Hory jednak rázu teritoriálního, jednal hospodářského. Oba tyto státy žádají totiž od stoupení určité části Bosny a Hercegoviny, část ůzemí nutného k tomu, aby Srbsko hraničil napříště s Černou Horou, dále aby oba tyto slo- vanské státy balkánské měly volný přístu k moři adriatickému. Žádá pak Srbsko část úze mí, obývanou 203.997 obyvatelů, Černá Hora část se 113.120 obyvatelů (otázka tato jest dnes ovšem již dávno vyřízena pro Srbsko a Če nou Horu zamítavě; pozn. ref.). Požadavky rázu hospodářského záležejí v tom, že Srbsko a Čer- ná Hora chtějí míti důležitou dráhu obchodni přes Foču, Trebinj do Nového Ercegu volnou čímž zejména Srbsku byla by zajištěna svoboda obchodu a vývozu. Rovněž prý jest nutno upra- viti hranice Černé Hory vůči monarchii rakou- sko-uherské na moři adriatickém tím způsobem že nejnižnější cíp Dalmacie s městem Špicou má býti odstoupen Černě Hoře, která tohoto cípu dobyla před kongresem berlínským na Turcích.

Turek Srbsko Černe Hora Boseň a Hercegovina Evropa Bosna a Hercegovina Čer Foča Dalmacie

33 article

Pátá kapitola, poslední, jest věnována vlast nímu problému srbskému. Spisovatel vykláda zde zejména podklad konfliktu rakousko- srbské ho. Veškero úsilí expanse monarchie rakousko- uherské na poloostrově balkánském naráží prí na království srbské a tříští se o houževnatos kmene srbskéhe. Tuto houževnatost Srbska Černé Hory nemůže prý Rakousko-Uhersko po- chopiti, poněvadž u ostatních národů slovan ských, kteří k monarchii rakousko-uherské ná- ležejí, podobného odporu nenalezla. Srbové jsou celou svou povahou a dle dějinného vývoje svého představiteli ideje volnosti; chtějí tudíz svobodu a neodvislost jak pro sebe samy, tak ipro všechny Jihoslovany. K monarchii rakou- sko-uhcrské nemají Srbové, jak z království srb ského, tak i z Černé Hory, mnoho důvěry, ne- boť dobře vystihují, že tato vůči všem Slovanůn řídí se osvědčeným římským heslem: dividee impera. Nejlepší doklad tohoto jednání rakou- ského jest trojjediné království chorvatsko-sla- vonsko dalmatské, kde společné intriky Vídně a Pešti rozeštvaly mezi sebou katolíky (Chorva- ty) a pravoslavné (Srby) a kde dosud dohodě obou těchto příslušníků jednoho a téhož národa se od vlády činí nástrahy ty největší Rakousko-Uhersko prý vůbec snaží se pře- kaziti jakoukoli dohodu, jakékoli spojení Jiho- slovanů katolických s Jihoslavny pravoslavný mi. Tak tomu bylo prý zejména bezprostředně př annexí, kdy vláda rakousko uherská snažila se získati katolickou skupinu Jihoslovanů, dávajíe naději na trialistické utváření se celé monarchie.

Srba Jihoslovan RakouskoUhersko Černá Hora Vídeň Pešť Rakousko Uhersko

34 article

Politika rakousko-uherská a vůbec celá expanse monarchie rakousko-uherské na poloostrově ba- kánském není prý však v podstatě ničím jiným než nástrojem germanisace a předbojníkem ně meckého pudu na východ (Drang nach Osten) Rakousko-Uhersko zde vlastně připravuje jen půdu pro velké Německo. Na této dráze zbývá ještě Srbsko které jest poslední překážkou roz- pínavosti rakousko-uherské, či spíše řečeno ně- mecké, na poloostrově balkánském. Ovšem v houževnatosti celého národa srbského narázl při tom monarchie rakousko-uherská na silný. téměř nepřekonatelný odpor, a tím jest dán ne- jen konflikt rakousko-srbský, nýbrž i podstata srbské otázky. To jsou v podstatě hlavní myšlenky Cviji- čova spisu. Nelze upříti, že kniha tato jest psá- na se značnou znalostí věcí a že slibovaná míra objektivnosti jest v celku zachována v celé knize.. I charakteristika správy rakousko-uher- ské v Bosně a v Hercegovině jest podána věrně; kdo pobyl v Bosně a v Hercegovině a dal si tu práci, aby se obeznámil s tamějšími poměry jak národnostními, tak i námoženskými a poli- tickými, jest nucen uznati, že výtky, činěné spi- sovatelem vládě rakousko-uherské, jsou v pod- statné míře odůvodněny. Proto tedy, přes to, že pravá a téměř vý- hradná příčina sepsání a vydání této knihy (otáz- ka annexe) jest dnes již odklizena a náleží mi- nulosti, kniha tato zejména pro informační směr svůj má cenu trvalou. Dr. B. B.

Rakousko Uhersko Německo Boseň Hercegovina