ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 95d71190-7129-11dc-aab0-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 27 celkem · entity: person 307, place 88, work 8, org 37
1 masthead
Strana 2.
2 masthead
NARODNÍ LISTY.
3 masthead
6. června 1904.
4 masthead
Císlo 155.
5 article
Lázní prodloužen byl do Plzně ke spojení večerního rychliku z Plzně do Prahy. (Souhlas.) Na to byl návrh poslance inž. Kaftana v dorozumění se zástupcem ministerstva jedno- hlasně v plenu schválen v následovním znění: C. k. ministerstvo se nejúsilov- něji vyzývá, aby veškeré dosud ve státní železniční radě podané ná- vrhy, směřující k usnadnění in- ternacionální dopravy rychlíko vé a vtělení Prahy do této nepro- dleně podrobilo pilnému šetření a aby se o provedení těchto ná- vrhů co nejvíce přičinilo a brzku přímé rychlíkové spojen mezi Prahou a českými lázněm přes Plzeň zavedlo. Taktéž byl návrh posl. inž. Kaftan v příčině zlepšení osobního spojení železničního Rakovníka a Křivoklátu přes Beroun s Prahou vládě k nejbedlivějšímu povšimnutí návrhy člena Rředla z Riedensteinu v příčině zrychlení osobních vlaků na trati Zdice— Protivín a zlepšení spojení mezi Příbra- mí a Prahou ministerstvu k šetření a uvá- žení doporučeny. Návrh člena dra. Seiferta v příčině za- vedení nového osobního vlaku na trati Pře- rov—Břeclava byl schválen, taktéž nová osnova formuláře pro smlouvy dráh vlečných. Návrh presidenta Houdka, aby osobní vlak č. 617 prodloužen byl až do Březnice, byí přidělen k uvážení a studiu ministerstvu. Konečně byly četné menší návrhy tarifní projednány a valná schůze — když byl p. cís. rada Bondy za příčinou proražení tunelu bo- chyňského mínisterstvu železničnímu díky vzdal — předsedou o 7. hod. večerní skončena.
Ing Kaftan Seifert Houdek Bond Plzeň Praha Rakovník Křivoklát Beroun Zdice Protivín Příbro Břeclava Březnice
6 article Politické zprávy domáci.
Politické zprávy domáci. V Praze, 5. června. (Svolání sněmu království českého.) Úřadní noviny vídeňské otiskují eísařský patent ze dne3 června t. r., jímž se »sném království českého svolává na den 14. června t. r. do shromaž- diště zákonem stanoveného.« V Praze, 5. června. (Rozpuštěn sněmu bukovinského.) Vídeňské úřadn noviny uveřejňují cisařský patent ze dne 3. června t. r., jímž se »zemský sněm vévodství buko- vinského rozpouští a nařizuje se provedení no vých voleb do tohoto sněmu.« Politické zprávy zahraničné. Anglická výprava v Tibetu. Situace v Tibetu značně se přiostřila. Plu kovník britský Younghusband poslal, jak se z Lahore telegrafuje, tibetskému generálu ulli- matum s vyzváním, aby toto poslal do hlav. města Lhassy. Generál poslal ultimatum s po hrdavou odpovědí anglickému generálu zpět Podle soukromých zpráv došlo k nové srážce, při níž Angličané dobyli prý dvou čtyřliberních děl. Tibeťané brání se v pravém slova smyslu na nůž a nechtějí se dát zajmouti. Když jsou již připraveni o pušky, oštěpy i meče, chytají se ještě do křížku s vítězi a dávají jim pocítit i své — nehty a zuby. Zápas s takými odpůre bude pro Angličany tím nebezpečnější, čím dále do země tibetské budou pronikati.
Pla Younghusband Angličan Praha Tibet Lahore Lhassy úřadn novina
7 article
THi zajímavé glossy k sikuaci mezinárodní. Anglický/ »Spectator«, nejdůležitější proti německý a rusofilský orgán Londýna, projevuje rozhodnou nelibost nad cestou Eduarda VII. do Kielu. Vilém II. zajisté se — praví list —v Kielu pokusí obvyklým uměním macchiavellisti- ckým, aby Anglii kompromito v al. Na všechny jeho návrhy dlužno odpověděti tudíž »Non possumu s«. Francouzský ministr- president Combes poslal velmistru italského Velkého Orientu de- peši, v níž děkuje za blahopřání svobodných zednářův ke shodě franko-italské a dokládá : »Jsem šťasten při pomyšlení, že slova má vzbu- dila sympatický ohlas za Alpami v srdci té Italie kteráž v budoucnosti neobl olm ně spojena bude s Francií páskam nejopravdovějšího přátelství Po dokončení učennických let dostane každý chovanec malou výbavu a něco peněz, aby moh nabyti zkušeností ve světě. Jak jsem se již zmínil, vedou trappist vše ve vlastní režii. Administrativní práce ob- starávají bratři, většinou kněží sami. Úřadním jazykem je němčina, jíž vedou se i knihy. účty atd. Při shromáždění celého sboru oslo- vuje opat bratry nejprve německy, pak teprve chorvatsky. Církevní obřady jsou ovšem latin ské; ve školách pro chovance i učenníky vy učuje se chorvatským jazykem. Veškeré své potřeby obstarává si klášter sám, pouze nejnutnější suroviny, na př. železo, se kupují; za to je vývoz jejich výrobků veliee značný. Hospodářství jejich je neobyčejně racionální aby docilili co možno nejlepší jakosti mléka potřebného k výrobě sýra, zařídili si chov do- bytka simmentálského plemene. Pro vývoz určený dobytek vepřový je v směs yorkshirské racy- Při absolutní láci pracovní síly, jež vlastně nic nestojí, je zajisté čistý roční výtěžek značný.
Eduard VII Vilém II Combes peš Londýn Kiel Anglie
8 article
Zahradnictví vede se ve velkém slohu, po- něvadž zelenina je výhradní stravou Trappistů v zimě pěstují zvláštní druh salátu, jenžje denním hostem na jejich tabuli. Uprostřed zahrady zřízena je lourdská je- skyně s marianskou sochou, jež je celá zastřena bílým florem. Při elektrickém osvětlení různo- barevnými žárovkami dává obraz velmi ma- lebný. Na konec vedl nás náš průvodce na hrbi tov, jenž přitisknut je k zeleni zahrad. Úmrtnost je tu co nejmenší. Hroby jsou vyrovnány v řadách, označeny černým dřevěným křížem, bilá tabulka má jméno zemřelého s da- tem úmrtí; pouze nedávno zemřelému opatu zřízen je nepatrný náhrobek s latinským věno váním. Stejně prostou, jako byl život, je i smrt zemřelého provází jako poslední pozdrav ponurý chor »de profundis« na cestě do neznáma. Dr. X. Sledujeme týž ideál pokroku a osvětya můžeme bez bázně hleděti blízké budouenosti vstříc, kdy lidská intelligence, sproštěná všeli- kého otroctví, nebude míti jiného vůdce, nežli vědění, a jiného cíle, nežli štěstí národů«. Italská přední revue »Nuova Auto- logia«, časopis nikterak radikální, naopak až příliš střízlivý, uveřejňuje článek o poměru Rakousko-Uherska k Italii. O prohlášení hr. Goluchowského v delegacích praví se v článku: »Co Goluchowski pravil, bylo s jedné strany málo, s druhé strany mnoho. Nestačilo jen uka- zovati k irredentismu. Hr. Goluchowski byl by měl litovati i politiky, jež vydává Italy rakouské rozmarům a násilnostem Němcův a Slovanů (?).
profundisov doktor Goluchowský Italos Němcův Rakousko Uhersko Italia Hradec Slovan Nuův auto
9 article
Také v otázce balkánské nemlu- vil hr. Goluchowski s potřebnou upřímností. Na Balkáně i v Rakou- sku děje se mnoho, eo nutí Italii, aby byla na bdělé stráži. Urození sousedé mluví výmluvnou řečí. Hrabě Goluchowski pravil, že úmluvy o Al banii a postavení Rakouska v trojspolku za- hrnují změny v Albanii i v Makedonii. Tittoni pravil to výslovně. Srbsko, Bul- harsko a Černá Hora odpověděly na hrozby z Rakouska přichá zející pevným semknutím malých tři jednotek svých a Italie, jež na Balkáně zastupuje stanovisko Anglie i Francie, musí rovněž z příma prohlásíti, že by nedovolila, aby Rakousko hatilo dílo re formní, byť dálo se to pod jakoukoli záminkou Italie — nechť toho ve Vídni pomní — není jen na sebe sama odkázána Chce-li Rakousko poctivě míru, bude musit splniti povinnosti své jakožto stát trojspolkový. Italie je sama odhodlána a hotova, povinnostem těm zplna vyhověti. To jest stanoviskem a zá- sadou italské politiky«. Tyto troje projevy doplňují se tak navzá jem a otvírají co do příštích seskupení mezi- národních tak jasné perspektivy do budoucnosti, že glossovati jich netřeba. Komentár podává ostatně sám italský ministr vojenství Pedoll svým odhodláním, demissi podati, ač-li mu sně- movna nepovolí žádané milliony na rychlé opev- nění východní hranice italské, k Rakous ku přilehající.
Goluchowský Al Tittoni Balkán Raka Rakousko Albánie Makedonie Srbsko Černá Hora Anglie Francie Vídeň Rakousy východní hranice Italia
10 article Matiční slavnost na výstavišti.
Matiční slavnost na výstavišti. (První neděle) Tentokráte nemůže si naříkati starostlivé pořada- telstvo veliké Matiční slavností na nepřízeň počasí Dvacet stupňů Reaumura, slunečno a obloha bez mráčku. Krásný večer s nebem plným hvězd. — A nota bene, návštěva velkolepá — co ještě více možno si přáti? První den Matiční slavnosti, jejímž pokračováním bude příští sobotní večer a ne- děle, doufejme, počasím i návštěvou neméně ob- dařené — vydařill se úplně. Proudy návštěvníků hrnuly se k výstaviští, pokud nedopravovala je tam přeplněná elektrická dráha, již od 2. hodiny odpo- lední. Výstaviště, okrášlené prapory, záhy oživlo promenádou příchozích, kteří rozcházeli se dle pro- gramu pěkně sestaveného do jednotlivých, k obve- selení a pobavení obecenstva pořádaných altrakcí Zatím co v hudebním pavillonu koncertovala ne- unavně občanská kapela p. Kolátorova a v re- stauračních pavillonech některé soukromé hudby. mimo tamburašský odbor Sokola starom ě st- ského, bavilo se obecenstvo účastenstvím na cy- klistických výkonech klubů velocipedisto v I. župě sdružených (Č. K. V. Král. Vinohrady. „Praha“ a „Čechie“) v pravém křídle průmyslového paláce, nebo v levém křídle v „Divadle rozma- nitostí“, kde „A. C. Žižka“ měl vedle Če- ského šermířského klubu výkony svými největší úspěchy. S povděkem a pochvalou přijat koncert zpěváckého spolku „Hlahol“ v Praze, jenž v ústřední síni palácové, řízením hudebního skla- datele a svého sbormistra, pana Ad. Piskáčka, zapěl šest sborů mužských a smíšených. Zápasy, jež uspořádal na prostranství balonové arény „A. C. Žižka“ velmíčem a ačronautické hry kap. H ůl ky vzbudily zejmena mezi omladinou nadšené přijetí.
Reaumura Kolátorův K V Král A C Žižek Ada Piskáček Praha Sokol starom ě Čechie divadlo rozma
11 article
Divadlo loutkové „Klubu přátel dra. Paříka“, umístěné před českou chalupou, těšilo se veliké návštěvě dro- botiny. Pro dospělé požitkem uměleckým byla „Veselá hodinka“, uspořádaná za režie p. K. Cyrán ka a spoluúčinkování sl. M. Groszovy, Hadrbol- covy, pí. Hessové-Guthovy1 sl. Míny Has- mannovy, sl. Růženy Podlahovy, sl. A. Tu- rečkovy, pí. Matyldy Viktorové, sl. sester Bar- risonových, dále humoristů pp. K. Cyránka, Al. Charváta, člena smích. divadla, V. Kazdy, G. Laďánka, K. Míška, E. Pánpůla, Jos. Švá- ba, J. Vanderera, G. Vrány a Fil. Zöllnera, dram. kroužku Malostranské besedy a tamburašského odboru „Sokola“ staroměstského a L. Bauera. V ústřední síni průmyslového paláce zřízen péč dam slavnostního výboru buffet, kavárna. cukrárna, vinárna, kvělinový trh, bazar, prodej pohled- nic atd. Tyto podniky těšily se přírozeně značné ná- vštěvě a odbytu. Stůjtež zde jména slavnostního vý- boru dam: Předsedkyně slavnosti: paní Karla Ron- zová, choť starosty, zem. poslance atd. I. místopředsed- kyně pí. Vlasta Pittnerová, II. místopředsedkyně pí Klot. Lancingrová, jednatelka sl. Anči Králová z Dobre Vody, pokladní I. pl. Koubová Anna, II. pí. Julie Kretší- ová, zapisovatelka I. sl. Olga Holých, II. sl. P. Schwa- bova, pí. Julie Adamcová, slečny Adamcovy Josefa, Gabriela, Olga, pí. Augstová Krista, sl. Balíkova Anda, sl. Benešova A., sl. F. Čaloudova, pí. Dědečková Marie, sl. Dufkova Anna, sl. Engelmannova Poldi, pí. O. Fastrová, sl. M. Flustrova, sl. M. Fukarova, sl. Ada Havlova, sl. Mařka Hellerova, sl. Hofmanova, sl. Ho- rálkova Anna, sl. Hubených Máňa a Vilma, sl. A. Ja- vůrkova, pí. Marie Jelínková, sl. Cléma Jelínkova, sl.
Pařík K Cyrán M Groszův Hadrbol Hess Mína Podlahův Viktorová K Cyránek Al Charvát V Kazda G Laďánka K Míšek E Pánpůla Jos J Vanderer G Vrána Zöllner L Bauer Karel Ron Pittnerová Králová Koubová Anna Julie Kretý Holá P Schwa Adamcová Adamcův Josef Gabriel Olga Augstová Krist Balíkův Ando Benešův F Čaloudův Dědečková Marie Dufkův Engelmannův Fastrová M Flustrův M Fukarův Hellerův Hofmanův Vilma Jelínková Guthův 1 Dobre loutkový „ klub přátelit doktor malostranský beseda Sokol II Ada Havlov Poldi
12 article
B. Kadlecova, sl. Berta Kalivodova, sl. Köhlerova Olga a Anna, sl. Koldova Luisa, sl. Kostelákovy Máňaa Běla, sl. Kozlíkova M., sl. Krajícova M., sl. Julinka Kretšíova, sl. Kučerova E. a L., sl. Lancingrova Dulča. sl. Léblova Růž., pí. J. Leschingrová, pí. Liebischová Aurelie, pí. Lukešová Tonča, sl. Machkova Žofie, sl. Olga Máchova, sl. Markusova, sl. Josefa Meránských. sl. Růžena Nejtkova, sl. B. Pallova, sl. Olga Petržíl- kova, sl. Juliána Pokorných, pí. Marie Pšeničková. sl. Ronzova Leopoldina, sl. Sláva Šimáčkova, sl. J. sládkova, sl. Slavíkovy E. a B., sl. Vilma Šmídtova. sl. Konstant. Smolkova, sl. Fanča Šprdlikova, sl. Stár- kova Anna, pí. Marie Stejskalová, sl. E. Šulcova, sl. Šumavská Boža, pí. Sýkorová Anna, sl. Teppeovy Jožka a Láďa, sl. Veselých Karla a Milada, pí. Marie Vlčková, sl. Wolfovy Mařka a Olga, sl. HI. a Z., sl. Anda Zeleneckých. Výkonný výbor: pp. Bina A., Buďárek F. R., Císař D., Gabriel L., Gassauer K. Horník O., prof. Hůlka F., Jakubička A., Ježek V. Kafka R., K. K., Kočí C., Kramata L., Lukeš J., Mašek V., Miessler Al., Míšek E., Mlynářský J., Nosek A. Novák B. MUDr., Pelikán J., Pokorný J., Prunar V. Příhoda K., Rozínek K., Šmakal V., sl. Šustrova. Em., Stelovský J., Šváb J., Teppe J., WandererJ. Matiční slavnost koná se za protektorátu městské rady pražské, měst a obcí Král. Vinohradů, Žižkova, Karlína,, Smíchova, Košíř, Nuslí, Vršovic, Bubenče, Dejvic, Vysočan a Podolí-Dvorců. Zástupcové těchto samosprávných korporací se četně dostavili. V zastoupení městské rady zde byli ob. st. dr. Holu- bovský a m. r. Varvaž ovsk ý, starosta Karlína cís. r. Ronz a radově Hejtmánek a Engel man, starosta města Košíř Al. Lanner, dále předs Ú. M. Š. Kneidl, prof. Čelakovský, řed. Mat- tuš a j. v. Omluvili se náměstkové dr. Groš Seifert
B Kadlecův Kalivodův Köhlerův Olga Anna Koldův Luisa Kozlíkův Krajícův Kretšíův Kučerův Léblův J Leschingrová Aurélie Lukešová Machkův Žofie Máchův Markusův Josef Meránský Nejtkův B Pallův Petržíl Pokorná Pšeničková Leopoldin Šimáčkův Slavíkův Šmídtův Šprdlikův Stejskalová E Šulcův Sýkorová Teppeův Jožko Láďa Karel Milada Vlčková Wolfův Mařka Bina Buďárek F R Císař K Horník O profesor Hůlka Jakubičko Ježek V Kafka K K Lukeš Mašek Miessler Al Míšek Nosek A Novák MUDr Prunar Rozínek Šustrův Král Hol Ronz Hejtmánek Engel Lanner Kneidl Čelakovský doktor Groš Seifert Smolkov Anda Žižkov Karlín Smíchov Košíře Nusle Vršovice Bubeneč Dejvice Vysočany Podolí Kostelákův Máňao Běla Lancingrov Dulča Anno Stelovský J Šváb J Wandererj Mata Kramata L Teppe J
13 article Denní zprávy.
Denní zprávy. — Svolání sněmu království českého z městnává dosud všechen veřejný tisk v Rakou sku. Avšak ze všech rozprav a úvah nevychází na jevo nie, co by dávalo určitou odpověď na stále opakovanou otázku: proč rozhodla se vláda svolati český sněm přese všechna určitá prohlá- šení německých stran, že v obstrukci budou po kračovat, když byla na jaře svolání téhož sněmu odepřela z jediného důvodu, že by vzhledem k německé obstrukci jeho svolání bylo zbytečno a marno? Jsme tedy dosud před hádankou, je jíž rozluštění se hledá. Neboť co přední hlasalel körbrovské politiky, vídeňská »Neue Fr. Preases v té příčině nadhodila, pravíc, že jde jenomo to, aby českému voličstvu s krvavou ironil dáno bylo pocítit, jak zvrácená je politika, jež ve svých důsledeích vede k trapnému poměru, že sněm český není s to, provésti ani pomocnou akci ve prospěch živelními pohromami postiže- ného venkova, ani urychliti váznoucí práce př regulaci řek a toků, nemůže býti ničím, než to- liko zpupným, jizlivým úšklebkem, neboť tak hluboko snad přece ještě státní »raisona« v Ra kousku nepoklesla, aby si řídící ministr ze slav nostního svolávání sněmu nejdůležitější země rakouské dělal — frivolní špásy! Tolikéž nen s to zvědavost politických kruhů uspokojiti, c s vynaložením vší moudrosti své vykládá hlavní mluvčí pražského německého kasina, bojovná »Bohemia«. Dle tohoto ctihodného orgánu zní odpověď na naši otázku prostě takto: »Čechové přejou si svolání českého sněmu a vláda tomuto přání vyhovuje. Více než to učiniti nemůže chtějíli Čechové míti sném práce schopný, vědí zcela dobře, jak by se k tomuto cíli do- stali.«... To není vlastně žádná odpověd neboť zrovna tak měly se věci na jaře: češti členové zemského výboru doporučovali (se svého autonomistického stanoviska) svolání sněmua
Neue Čecho Bohemia
14 article
Němci odporovali tomu, namitajíce, že by bylo svolání sněmu marným, ježto odhodláni jsou nepřipuslit na něm žádné práce. Tedy zrovna tak, jako znovu koncem května. Zůstává tedy otázku: Proč změnila vláda své stanovisko, proč nesetrvala na soudu, že je svolání sněmu zbytečno, když se na něm nic nemůže vyři zovat? »Bohemia« vykládajíe, že vláda jenom našemu přání formálně vyhovuje, zůstavujíe vše ostatní nám a osudu, dospívá k přesvědčení, že »nastávající zasedání českého sněmu něme- ekým stranám poskytne příleži tosti, aby (oproti rozvratným agitucím radikál- ních bojovných kohoutů) dokázaly, že jsou od- hodlány ve společném odboji a v jed- notné, za tím účelem nutné orga- nisaci pevně setrvati.« Zástupeové německých stran dají svým společným postupem a svojí semčenou organisaci odboje dobrý příklad jednomyslnosti v národnost ních otázkách a v tom ohledu přine s nastávající zasedání zemské h sněmu navzdor vší své neplodnosti Němcům u žitek« . . . To je myšlenka, malá sice, ale myšlenka! A pan dr. Körber konečně nepracuje jenom samými velkými ideami a koncepty, aby neudělal někdy něco k vůli také myšlence malé.
Němec doktor Körber Bohemia
15 article
A takž mohli bychom se z nouze spokojiti vý- kladem, že ministerský předseda sněm český svolává jenom za tím účelem, aby poskytl ně- meckým stranám příležitosti k opětnému utužení jich protičeské organisace a k osvědčení svor- nosti všech Němců z Čech v odporu prot přáním a snahám českého národa. To hodilo by se už spíše do Körbrovy povahy a do jeho systému, jenž vždy více a více klesá na pouhou exekutivu a obstarávaci kancelář německého souručenství. — Zajímavo je sdělení téhož orgánu, že pan nejvyšší maršálek ve své konfe- renci s drem. Körbrem za svolání českého sněmu nikterak se nepřimlouval nýbrž že ministerskému předsedovi prostě jenem sdělil prohlášení, jež čeští a němečtí členové zemského výboru byli učinili, dále pak, že dle informace z tábora konservativního velkostatku pan nejvyšší maršálek sám žádného pokusu na vyjasnění situace ne učiní. Ale pak vnucuje se tím dotěrněj otázka: Proč tedy je sněm svolán? Či snad opravdu a přece jenom proto, aby němečtí po- krokáři, lidovci a Všeněmci mohli osvědčiti svoji jednomyslnost a svoji nezviklanou svornost v odboji proti nám?
Němec Čechy
16 article
— Sokolská slavnost v Mor. Ostravě. (Pův. zpráva »Nár. Listů«.) Tělocvičná jednot »Sokol« v Mor. Ostravě položila včera, 5. t. m. v 12. roce svého trvání základní kámen svého vlastního stánku. V předvečer slavnosti, v so botu, v Národním domě sehrál Spolek ochot nického divadla J. Vrehlického komedii »K ži- votu« a veselohru »Zvikovský rarášek« od L. Stroupežnického. Představení předcházel proslov od redaktora Jana Ledinského. K aktu položení základního kamene o 11. hodině dopolední do stavily se četné jednoty z východní župy mo- ravsko-slezské, Česká Obec sokolská vyslala svého náčelníka br. dra. Jindřicha Vanička z Prahy, z Brna zavítal br. dr. Bulín s chotí, za valašskou župu »Palackého« dr. Sedník z By- střice pod Hostýnem. Obecenstva shromáždilo se do 2000. Mor.-ostravský »Lumír« zaháji slavnost zapěním Bendlova »Chorálu národa če- skéko«, načež dr. Fajfrlík, starosta župy vých. mor.-slezské, stručně načrtl, co pohnulo mor. ostravský »Sokol«, aby zbudoval sobě vlaslní stánek vlastní silou, bez nároku na pomoc širát veřejnosti, na znamení, že tuto baštu hraničnou hájiti chceme a bohdá obhájíme. Slavnostní řeč promluvil dr. Bulín z Brna. Uchvátil zástupy shromážděné. Bez frasí, bez bombastu, tak při- padně pro Ostravsko rozséval zrna myšlének, že neodolatelně podmanil si pozornost všech.
J Vrehlický L Stroupežnický Ledinský Jindřich vanička doktor Bulín Palacký Sedník Mor Bendlův Fajfrlík Morava Ostrava Praha Brno střice pod Hostýn Ostravsko Sokol národní dům Lumír
17 article
Kéž splní se věštecká slova J. A. Komenského, jimiž dr. Bulin svou řeč zakončil, aby soko- lovna mor.-ostravská byla ratolestí rostoucíu studnic a na zdech a opět navrátila se vláda věcí českého lidu na Ostravsku do rukou jeho. Odpoledne Sokolstvo v průvodu, nad 200 členů v kroji čítajícím, vyšlo ze sokolského domu Přívoze, provázeno cyklisty a zástupy českého lidu a odebralo se do Národního domu v Mor. Ostravě, kdež uspořádáno veřejné cvičení sokol- ské a národní slavnost. Byl to šťastný den, který nám připomínal památné dny sokolského sletu ostravského ze 7. a 8. záři 1902. I tím nám sletové oné vzpomínky zaryly se nesmazatelně v mysl, že zase povoláno do Ostravy četnictvo ve větším počtu. Přejem si jen, aby ne zase na ochranu německých útočníků. — Jak se ve Slezsku voli. Píše se nám Nejen v Uhrách, nýbrž i ve Slezsku rozhodují při volbách nikoliv voliči, nýbrž jiné vlivy dle toho též zastupitelstva jsou utvářena. Na pří- klad uvádíme zde poslední volby v Bohumíně nádraží dne 31. května a 1. června t. r. konané. Toto důležité staniční místo se 6000 obyv. mělo dosud, ačkoliv zde převládá český a polský živel, zastupitelstvo úplně německé, poněvadž severní dráha a četné továrny zdejší svůj vliv na voliče uplatniti dovedly. Při posledních vol- bách měli Češi první a druhý sbor zajištěný a ve třetím sboru jednalo se jen o to, s kým bude voliti dělnictve, zda s Čechy či s Němci. To vše Němcům ovšem bylo známo, a proto vizme, co učinili, aby Čechy zdolali. V prvním a druhém sboru měli Češi většinu jednoho až dvou hlasů.
Komenský doktor bulina Čech Němec Ostravsko Morava Ostrava Slezsko Uhry Bohumín Čechy národní dom
18 article
Tu před samou volbou (prý na základě inter vence dra. Otta, starosty a zemského poslance) poslalo finanění ředitelství z Opavy do Bohu- mína revisi celního úřadu, následkem čehož zdejší vrchní správce, který s námi se zavázal voliti, obdržel ihned 14denní dovolenou a ne- mohl, jak by byl měl právo, voliti za stát. Mist něho totiž volil pak p. revident Otto z Opavy ovšem že s Němci proti nám. Tak pomohlo fi- nanční ředitelství Němcům (k naší ztrátě) k jed- nomu hlasu a zda právem, jest otázkou. Druhý hlas, totiž plnomocenství dra. Kadlece, si Němei od zplnomocněného zakoupili, neboť tento, ač opětovně telegraficky drem. Kadlecem byl vy- zván, aby šel s námi voliti, přes to volby se zdržel. Tím nastala, jak v prvém, tak i v druhém sboru u většiny kandidátů rovnost hlasů a nám bylo se spokojiti toliko se zlomkem počtu vý- borníků, který nám po právu náležel. Nejlépe se to povedlo Němcům ve sboru třetím. Němci podplatili tiskárnu Fišerovu, ve které se tiskne zdejší dělnický list „Robotník“, a Fišer, bez vědomí zodpovědného redaktora, vydal před sa- mou volbou, přes noc, druhé vydání „Robot- níka“, kdež pod české provolání k volbě mezi české kandidáty vpašoval kandidáty německé. List ten měl ještě v čele poznámku: „Jedině tato listina jest pravá.“ Tím se stalo, že někteři veliči, nevědouce o takovém neslýchaném švindlu, dali se tímto druhým vydáním „Robot- níka“, všudy nalepeným a rozdaným, oklamatia že volili dle zfalšované kandidátní listiny, místo dle pravé. To vše se děje na slovanském Těšín- sku, aby se zde udržel ráz německý. Při těchto patentovaných volbách, proti kterým Čechové podali odpor, zvoleno bylo de výboru 5 členůa 4 náhradníci. Doufáme, že po zrušení těchto voleb nové volby pro nás šťastněji budou pro- vedeny.
Ott Otta Němec Kadlec Němei Fišerův Fišer Čecho Opava Těšín
19 article
— K úmrti poslance Heřmana Jandy. Poslanec za podřipské okresy, pan dr. Eduard Grégr, zaslal ovdovělé choti zesnulého telegram tohoto obsahu: Vysocectěná paní! Hluboce dojat zprávou o náhlé smrti drahého přítele svého, Heřmana Jandy, mohu posouditi nesmírný bol Váš nad ztrátou manžela tak výtečného a milého. Jediná útěcha Vaše v tomto neštěstí může býti vědomi, že nad rakví tak zasloužilého vlastence truchlí s Vámi každý upřímný a věrný syn če- ského národa. Dr. Eduard Grégr. — Osobní. Bývalý ministerský předseda hrab Badeni včera večer jel z Karlových Varů Prahou do Krakova. — Řídícímu učiteli na odpočinku v Jičíně, řediteli Janu Zachovalovi, udělen byl zlatý kříž záslužný a lesmistru Vilému Ratayovi na panství křížanovském zlatý kříž záslužný s korunou. — Úmrtí. Včera o 10. hod. dopolední zemřel zde pan Jan Heřman, akademický malíř, ve stáří 60 let. Zesnulý, jenž byl rodákem pražským, vzdělal se na akademii pražské a delší čas pobyl v Mni- chově. Vrátiv se věnoval se zvláště malbám obrazů oltářních v Praze a na venkově, kde nalezají se četné jeho práce v chrámech větších i menších roz- troušeny. Radu obrazů starších zrestauroval a zú- častnil se mimo jiné i opravných prací na Karlově Týně. — Na Smichově zemřela dne 4. t. m. ve věku 53 let paní Ludmila Hamaussová, choť účetního rady zemského výboru. Pohřbena bude dnes v pon- dělí o 3. hod. odpolední ze hřbitovní kaple na Malvazínkách. Povozy budou připraveny o půl 3. hod. odpolední u domu na Smíchově, Smetanova ul., čís. 1045.
Heřman Janda doktor Grégr Baden Zachoval Ratay Heřman Hamaussová Karlová Vary Praha Krakov Jičín Karlov Týn Smíchov Smetanův ulice Vysocectěný paní
20 article
— Ze zemského výboru království českého. Ve schůzi dne 1. června za předsednictví nejvyššího maršálka zemského Jiřího kn. Lobkovice stanovena byla ošetřovací taxa pro lepší ošetřovací třídu ve veř. nemocnici v Tachově na 3 K 50 h. Obci Kame- nici n. L. povoleno uzavření zápůjčky 80.000 K Zemské banky král. českého. Zemské školní radě vy- sloven byl souhlas s reorganisací obecných ško v Kraslicích. Usneseno p. Vaclavu Malému, předse- dovi kuratoria zimní hospodářské školy v Roudnici u příležitosti jeho resignace vzdáti díky za dlouho- letou a neunavnou činnost. Zástupcem zem. výboru ve školním výboru pokračovací školy průmyslové v Chotěšově jmenován byl Josef Peter, kolářský mistr. — Z obcí předměstských. Mimořádná schůze obecního zastupitelstva v Bubenči koná sev úterý, dne 7. června o půl 4. hod. odpol. v obecní úřadovně. — Obecní zastupitelstvo v Dejvicích má mimořádnou schůzi dne 7. června o půl 3. hod odpolední v zasedací siní obecního úřadu v De- vicích. — Zpráva časopisecká. »Literární Listy« jež až dosud vydával pan Alois Šašek na Moravě, přešly v majetek svého posavádního redaktora pana Václava Dreslera a ten je bude vydávati v pravi- delných měsíčních sešitech o 40—48 stranách v Praze vždy 15. v měsíci. První měsíční číslo, jimž zároveř bude zahájeno druhé půlletí, vyjde 15. června.
kn Lobkovic Malý Josef Petra Šašek Dresler Tachov Roudnice Bubeneč Dejvice Morava Praha Kame školní výbor pokračovací škola průmyslový v Chotěšov
21 article
— Slavnost 60letého trváni Živnostensko-čtenář- ské jednoty v Karlíně. Slušná to řada let existence spolku. Za jakých poměrů neutěšených před 60 léty v Karlíně sešel se kroužek nadšených, vlasteneckých horlivců a ve vlasteneckém dychtění usnesl se zalo- žiti spolek, „který by se šířením osvěty nemusil skrýval“. Založili „Čtenářskou jednolu“ v Karlíně která v osvětovném i humanním směru po šest deseli- letí blahodárně působila. Kdo se zajímá o drobnou práci národní, o práci výdatnou a nehlučnou, tomu bude činiti zvláštní potěšení čtení jubilejní publikaca Živnost. čtenářské jednoty, která založila nákladnou knihovnu a zvláštní snahu věnovala nadacím Karla Sladkovského pro podporování zchudlých řemeslníků a živnostníků, jich vdovám a sirotkům. Výbor jednoty uspořádal nyní jubilejní slavnost založení spolku z důvodu, aby se veřejnosti v plné síle a mohutnosti ukázal a aby při té příležitosti rozhojnil jmění fondů, za cíly ušlechlilými založených. Slavnost měla po- čátek svůj na radnici karlínské, kde včera dopoledne konala se slavnostní schůze. Zavítali k ní poslanci pp. prof. Fiedler, V. Březnovský a starosta města p. Jindřich Ronz, dále náměstkové jeho pp. JUC. Sedlák a Kohlík, městští radní pp. Fr. Kneidl a řed. Plašil v zastoupení městské rady pražské m. r. pan Červený. dále zástupci karlínského „Sokola“, živnostenského instruktora, Měšťanské besedy v Karlíně, Dělnick
Sladkovský profesor Fiedler V Březnovská Ronz Sedlák Kohlík František Kneidl Červená Karlín rada pražský m Sokol
22 article
besedy, Katol. národní a vzděl. besedy, obchodní gremia, spolku domovníků, I. všeob. vzáj. spolku č níků, zemské jednoty soukromých úřadníků, obč. vzíj podpor. spolku, výherního spolku „Naděje“, Všeobené záložny v Karlíně, společenstva krejčí, spolku „ nicové“, zpěv. spolku „Slavoj“, Řemeslnicko živn stenské besedy v Praze, klubu nár. soc. „Osvěta“,n rodního sdružení českých kovopracovníků, „Hlos mila“, zpěváckého spolku „Křížkovský“, obce b ráčníků, jednoty českých střelců, rada Židlický a jv Předseda p. Bernhard po zapění slavnostního sbon zpěváckým spolkem „Slavoj“ vřele uvítal účastníiy schůze, načež starosta města Karlína posl. p. J. Ron případnými slovy vzpomenul založení jednoly a jejího působení a přál dalšímu její rozkvětu plného zdaru (Souhlas) K podnětu předsedy shromáždění vzdl poctu zesnulému ministru Kaizlovi, který snahy jel- noty účinně podporoval. Následovala příležitostná le p. dra. Jana Kříže, s pochvalou přijatá, načež pr- gram dopolední slavnosti zakončen zapěním skladby K slavnosti četné osobnosti zaslali pozdravné telegn- my a přípisy jako nejvyšší maršálek kníže Jiří Loh- kovic, ministerský předseda dr. Körber (poslal k úč lům jednoly 200 K), četní poslanci, korporace ali.
Křížkovský Židlický Bernhard Ron Kaizl Kříž Jiří doktor Körber Karlín Praha Katol spolek domovník Slavoj národní zpěvácký spolek
23 article
Odpoledne rozproudila se v restauraci „Na střelnie na bývalé invalidovně srdečná zábava, jejíž čisty výnos věnován nadaci dra. K. Sladkovského. zl- bavní výbor postaral se o poutavý program. Dal činnosti jednoty zdar! — Jarní slosování Umělecké besedy koná se dne 6. t. m. o 8. hod. več, v místnostech besedních. Všichn pp. členové, kteří ještě dnes zaslali příspěvky, jsou také účastni slosování. Z Všustudentské slavnosti. V tombole připadl poprvé výhra (prstýnek) číslu 41., podruhé (brol) číslu 56. (zelené lístky). O výhry lze se přihlásitiu pí. J. Krausové, předsedkyně dam. výboru, Král. Vinohrady, Jungmannova ul. č. 37., kde též uložena jest nalezená kabelka s penězi a klíčem. Z dam šir. šího výboru, které za vedení pí. Kransové, Seitzové Scheinerové a Dokupilové ujaly se obětavě prodeje zákůsků a nápojů v buffetťu, konfetů, pohlednie losů do tomboly atd., dlužno dále jmenovati: pl Batovcovou, Bl. Baxovou, Brejchovou, Čepkovon, Guthovou, Heritesovou, Hinkovou, Hennerovou, Hel bingovou z Hirnfeldu, Jankovou, Kasalickou, ků pinshou, Kurzovou, Kuklovou-Bezděkovou, Kytýfovou, Leschingrovou, Lusumovou, Málkovskou, Nešvarovou, Nusbanmovou. Parkosovou, Pavlíčkovou, Slavíkovon
K Sladkovský J Kraus Král Kransová Seitz Scheiner Dokupil Batovcův Bl Baxův Brejchův Čepkovon Guthová Heritesův Hinkův Hennerův Hela Jankův Kurzův Kuklův Bezděkův Kytýfová Leschingrová Lusumová Málkovská Nešvarová Nusbanmová Parkosův Pavlíčkův Slavíkovon Jungmannův Hirnfeld
24 article
Smetanovou, Stöhrovou, Šolcovou, Wernerovou, ve selou a Viesnerovou; slečny: Arnoštovu, Balcarovu, Batavcovu, L. a M. Beranovy, M. Bílinovu, Blažkovu Čepkovu, Červenkovu, Foltovu, Hartmannovu, Havli kovy, Heritesovu, A. a B. Horákovy, Hornofov Hubenou, Janatovu, Janovskou, Jakubíčkovou, Jedli- čkovu, Knüpferovu, Köhlerovu, Königovu, Köslerovu Koreckou, Krajícovy, Krákorovy, Kurzovy, Kytýřovu Levyovu, Liebscherovu, Městeckou, Neoralovu, Pael tovu, Pelcovu, Pexovy, Pitlingovu, Plocovy, Polá- kovu, Porketovu, Procházkovu, Přechovy, Rytschkovu, Sládkovu, Sokolovu, Stöhrovu, Scheithanerovu, Schnoblovu, Schustrovu, Sturzovu, Störzrovu, Tu- hlářovy, M. Vezelou, T. Veselou, Urbanovy. Waits- mannovy, Zajíčkovu a Židlickou. — Předměty n raut zapčjčené vydávaji se u Halánků na Betlemském náměstí, Praha I. — Výstava obrazů Ludvika Kuby v Mnichově. Po tamním »Kunstvereinu«, kde L. Kuba letos vy- stavoval, a po jarní výstavě Secesse, jíž se zúčastni vyžádal si mnichovský umělecký salon Krausův, určený pro měsíční souborné výstavky moderních umělců, celou kollekci pro dobu od 15. květnado 15. června. Vystaveny zde v celku 33 obrazy. Ja- kého úspěchu prvá talo česká výstava na tamní půdě doznala, svědčí dosud vyšlé úsudky, z nichl aspoň některé částečně otiskujeme: »Bayerischer Kurier«: Kuba vychází především od barevného dojmu. Jeho barvy sedí lebce a prozrazují vy- nikající umění (hervorragende Kunsi) prostorového prohloubení. Důkaz toh podán v obraze »Aktsaal« (malířská škola). Bez- vadně podařené dílo je selské děvče. Je to malířsky vzato výtečný výkon. — »Allgemeine
Smetanův Stöhrův Šolcův Wernerův Viesnerův Arnoštův Balcarův Batavcův M Beranův M Bílinův Blažkův Čepkův Červenkův Foltův Hartmannův Havel kov Heritesův Hornofov Hubená Janatův Janovská Jakubíčkův Knüpferův Köhlerův Königův Köslerův Korecká Krajícův Krákorův Kurzův Kytýřův Levyův Liebscherův městecký Neoralův Pael Pelcův Pexův Pitlingův Plocův Polá Porketův Procházkův Přechův Rytschkův Sládkův Sokolův Scheithanerův Schnoblův Schustrův Sturzův Störzrův M Vezela T Veselá Waits Židlická Halánek Krausův Aktsaal B . Horákov Zajíčkov Betlemský náměstí Mnichov Kuba Praha I Ludvik Kuba Bayerischry Kurier
25 article
Zeitunge: V Ludviku Kubovi odkryt malíh, jenž má nám nového co říci. V jednom zátiší (kus syrového masa se zeleninou a cibulemí podává ukázku svého talentu, jež, vzdá- lena všeho schematismu a úzkostli- vosti, vydařila se překvapujícím způ- sobem. Kuba má jemné, světlé barvy na své paletě, pro něž zasluhuje býti vážen. — »Münch. Ztg.«: Kubovo nadání zdá se míti těžiště ve stránce koloristické; aspoň půsohí jeho práce zejmena radostně tam, kde dle možnosli nestaraje se o úlohy jiné, svojí rozkoši na barvě oddati se může. Také krajina je pro něho především nositelkou barevných hod- not a harmonií, ačkoliv je v těchto často ve- lice svérázných obrazech nepopíra telnou náklonnost problémy formy pleneru řešiti. Malý panský portret zárove jakožto podání interieuru je velice po- dařen. — »Münchener Neueste Nach- richtene: V uměleckém salonu Krausově je kol- lekce podobizen, zátiší a krajin od L. Kuby, v nicht se autor jakožto velice dovedný kolorista předslavuje. Jeho zvláštní síla vězí v zátiších moderního způsobu... Vše je neoby- čejně barevně viděno a se širokou ma- chou podáno, pokojně a klidně, jak se na zátiš sluší. Také v jeho portretech jsou partie toho způ- sobu téměř to nejlepší . . . Ale Kuba nenechá hlavní věc: hlavu a ruce, nikdy ustou- piti takovýmto virtuosním detailům.
Münch Kubův Krausův L Kuba Kuba Zeitunge Münchener Neueste nach
26 article
Krajiny českých a bavorských motivů ukazují, ani by přestávaly býti v zásadě studiemi, v koloristickém ohledu tytéž přednosti jako jeho zátiší. — Druhý den slavnosti Českých feriálních osal korunován byl návštěvou, pro kterou Žofínský ostro nikterak nestačil. Od časných hodin odpolednícha do soumraku netrhly se proudy příchozích. Mezi po řadatelstvem a zejmena v kanceláři, kde úřadoval řed p Švestka, způsobila obrovská návštěva značné potěšení, protože vedle morálního výsledku přistu- puje i úspěch hmotný, dle všeho letos značný. Pr- gram slavnosti včerejší byl opakováním sobotního pořadu zábav a altrakcí a rozmnožen byl ovšem oč. slo, jež působilo na mladý svět silou zvláště plí tažlivou — o tanec ve dvoraně. — Ze slaroměstské radnice. Pan Jaroslav Grögee, vrchní stavební rada a ředitel městského stavebuíh úřadu, oznámil přípisem presidiu městské rady, l vzdává se svého místa jako ředitel stavebního úřadu.
Švestka Grögee
27 article
Pan Gtögr byl jmenován ředitelem dne 5. listopada 1901 a dle smlouvy byly obě strany oprávněny dn prvých pěti let smiouvu na půl roku vypovědit minulé době ředitel pan Gröger splnil veškerá oč kávání, jež kladena byla v jeho odborné znalosi Tak zejmena působil k tomu, že uskutečněn byla organisace stavebního úřadu, nastalo n- cionální rozdělení jednotlivých odvětví a pod Po vykonání těchto úkolů zbývá obci pražské pro- vedení stavby nových mostů a nábřeží petrskéno Pan vrchní stavební rada Gröger použiv ustanoven smlouvy a shledav, že k uskutečnění nových pro- jektů obce stačí stálé sily technické obce pražské vzhledem ke stáří svému, které má zapotřebí od- dechu, oznámil, že dává půlletní výpověď. Presidium rady městské i technická komise důtklivě si přály, aby p. Gröger na místě svém ještě setrval, uznáva jíce vydatnou jeho činnost. Pan ředitel Gröger selrvl však na svém rozhodnutí a rada městská vzalaje na vědomi. Zdali se místo ředitele úřadu stavebnlho znovu obsadí, není dosud rozhodnuto. — V oblacích prachu. Na ochranu plic všeho obyvatelstva přistřihla obec pražská a s ní některe obce předměstské damskou vlečku, jako nebezpečného buřiče prachu v městských sadech a vložila na ne- poslušné dámy dosti citelnou peněžitou pokulu. Buďsi! — Kdo však včera byl na Žofíně, v měst ském parku, na Karlově náměstí či kde- koliv jinde v sadech, nalézajících se ve správě ob
Gtögr Gröger Žofín Karlov náměstí