1
masthead
Ročník XXXXIV.
2
masthead
V Praze, v pondělí dňe 6. června 1904.
Praha
4
article
Ka ranní a odpol. Iisty
přodplácí ses
Praze v adasini
piul
B ainit lel
nř. " drojí donán
ndlot le
aněe . rlok
náne . Pešteu
tort voia :
sdrojí zianko
nt ia
Praha
5
article
Válka.
Válka.
U Port Arturu.
Z Berlína, 5. června. (C.-B.) »Wolffov
kancelář« oznamuje z Tokia: Admirál Tog
hlásí: Dle depeše, již telegrafií bez drátu ode-
slal velitel před Port Arturem křižující válečné
lodi »Činose«, viděny byly na špici Laotešanu
člyři stožáry, z nichž jeden opatřen byl nástroji
pro bezdrátnou telegrafii a strážní domek. Dále
byly včera slyšeny prudké výbuchy
zpozorován vystupujíclhustý dým
uPort Artur.
Z Načvanu, 4. června. (C.-B.) O poled-
nách přiletěli z Port Arturu dva poštov n
holuby se zprávami generála Stessla. Zdejš
Rusové ujišťují, že jsou to zprávy dobré
(Ostatní telefonické a telegrafické zprávy viz
na straně 3.)
Port
Artur křižující
Artur
Stesslo
Rus
Port Artur
Berlín
Togo
6
article
Telefonické zprávy„Nár. Listů.“
Telefonické zprávy„Nár. Listů.“
K zasedání českého sněmu.
Z Vídně, 6. června. Oba Körbrovy pondel
níky zabývají se zasedáním sněmu krá-
lovství českého. »Montagspresses
vykládá příčiny mimořádné kampaně tohot
sněmu stejně, jako my jsme oznámili v list
nedělním, že prý totiž vláda vyhovuje jenom
žádosti většiny členů zemského výboru. Bude-l
sněm opět nedělným, nebude míti vinu vláda,
nýbrž jenom Čechové. Kdo pak mohl by prý
uvaliti na vládu zodpovědnost za to, že česká
většina na sněmu zemském nebude uchráněna
následků české taktiky na říšské radě? Není
spravedlivým tvrzení, že klesl li český sněm,
tato tvrz českého národa, k nehybnosti pancé-
fových kolosů, nikdo jiný nemá vinu, než
osudné chyby mladočeské politiky? Politikové,
kteři ve své slepé zuřivosti proti říšské rad
nepovážili, že jsou zranitelni na vlastním těle,
budou míti příčinu kajicně se bíti v prsa a do-
znati, že, bude li sněm opět nedělným a shrouti-
se za nedlouho, výsledek tento způsoben jes
jejich vinou.
Vojenská půjčka paragrafem 14..
Z Vídně, 6. června. Officiosové »Montags-
presse« a »Montagsrevue« ujišťují, že vláda
nemá žádných starosti, co se týče uzavření
vo-jenské půjčky. O tu prý se vlád
jistě §. 14. postará a opatří si ji na základě
čl. 10. zákona o kontrole státního dluhu. Po-
dotýkáme mimochodem, že včerejší »Arbei ter
zeitung« uvořejňuje zajímavý a přesný dů-
kaz, že ve smyslu § 13. zákona posléze jme-
novaného, půjčka (a je vyloučena.
Körbrův
Čecho
Vídeň
7
article
Naděje na konec obstrukce.
Naděje na konec obstrukce.
Z Vídně, 6. června. »Montagsrevue
těší se, že odboj proti české ob-
strukci vyjde z dola, z českého lidu
a že je blízkým okamžik, ve kterém tato taktika
nebude moci býti odůvodňována vůlí a přáním
voličstva. Bude prý nutno brzy povážiti, že na-
dešel okamžik přejíti k jiné taktice.
List napomíná obě skupiny velkostatkářské,
aby, jsouce pamětlivy zájmu státního, smluvily
se na nějakém podkladu, na kterém
by způsobem úspěšným mohly býti
vyřízeny národní požadavky jak
Němců tak Čechů. Stejný účel sledovala
také vláda, svolávajíc sněm český. Na podzim
nebude času, aby se zjistilo, zda li tento ei
je dosažitelný. Neboť potom denutí velké četné
životní otázky této poloviny říše a celé monar-
chie ke krokům rozhodujlcím, které
— jakkoli se stanou v mezích ústavy — přec
se budou musit učiniti v jiných oborech
Němec
Čecho
Vídeň
8
article
a nikoli na území, na kterém se pohybuje
vláda dosud (?). Autorisace k tomu poskytnou
události doby nejbli ž ší.
Ze sjezdu Wolfianů ve Vídni.
Z Vídně, 6. června. Na včerejším vše-
německém sjezdu přívrženců Wolfový ch
mluvil Stransky o Češích ve Vídni a v Dol.
Rakousích. Ve Vídni mají — vykládal — Če-
chové 102 spolky, dva denníky české a četné
měsíčníky a mnoho listů odborných. V dobe
nejbližší konati se bude zde dokonce s j el z
český. Je žádoueno, aby Němci se v zeho-
pili a tomuto sjezdu věnovali po-
zornost. Počešťování není omezeno pouze
na vrstvy lidové, ono zabíhá už i do stavů
vyšších, zejmena do ministerstva a jiných stát-
ních úřadů. Tam je nepoměrně mnoho Čechů.
Proti tomu je především třeba sankce známéh
návrhu Koliskova.
Řečník vybízel obec vídeňskou a všechny
dolnorakouské obce, aby v šelikou z pup-
nost Čechů odmítaly. Děkoval srdečnů
buršákům vídeňským a professorům
vídeňských vysokých škol za to, že rozhodně
odmítli nájezdy na německý ráz vídeňské uni-
versity.
Olomoucký professor dr. Somme r, známý
všeněmecký štváč, mluvil o vy sokých š ko-
lách a pravil, že tyto jsou Slovanům otázkou
moci, že odhadují je nikoli dle kvality, nýbrž
dle kvantity. Čechům jsou prý vysoké školy
zvláště výrobnou úřadníků. Nadvýroba českých
úřadníků je prý příčinou, že v úřadech je tolik
Čechů. Tato nadvýroba je také příčinou, že
chtějí Čechové universitu na Moravě, nikoli po-
třeba lidu.
Wolfová
Čech
Němec
Čecho
Koliskův
doktor
Somme
Vídeň
Dolo
Rakousy
Morava
9
article
Potom přijata resoluce proti z ř í z en
české university na Moravě a proti
zřízení vlašské university v Terstu
aneb v některém městě tyrolském. Posl.
Wolf, který vstupuje na podium, zasypán byl
chrpami s galerie, litoval, že vláda nezlomil
české obstrukce. Vláda ji nechce z lo-
mit — pravil — poněvadž chce § 14. vy-
konati všechno snáze, co chce je
stě složiti na bedra Němců, osvědču-
jících trpělivost v pravdě osli.
Neuvěřitelná je hloupost, s jakou Něm
tento stav dosud trpěli. Řečník mluvil pak
poslední řeči dra. Derschatty a nazval tuto reč
proskynesi před drem. Luegrem. O z a s e d án
sněmu království českého prohlásil,
dojdeli k nějakým úmluvám s ostat
ními stranami, stanou se platnými jer
tenkráte, dajíli jim souhlas také radikální na-
cionálové němečtí.
Musíme dále požadovati, aby Němci byl
dosazováni do zemských úřadů, ve kterých se
nalezá 97% Čechů, nejen dle počtu obyvatel-
stva, nýbrž také dle poplatnosti. Budou-li Če-
chové na podzim zase prováděti obstrukci na
říšské radě a vláda ji rozpustí a snad oktrojuje
jednací řád, Němci se všeho toho nebojí. Bu-
deme zbrojiti pro nové volby a že také s přátel-
skými skupinami budeme působiti klidně. Ma-
jitel tiskárny Pochlabko z Lince přimlouval
se za propagování hnutí „Pryč od Římal
Posl
Wolf
Němec
Čecho
Pochlabko
Terst
Německo
Ma
český univerzita na Morava
10
article
Telegramy „Národních Listů.
Telegramy „Národních Listů.
Finanční vyrovnání uhersko-chorvatské.
Z Pešti, 5. června. (C.-B.) Kralevin-
ská deputace, vyslaná pro přípravy k f-
nančnímu vyrovnání s Chorvatskem a Slavon-
skem, měla za předsednictví dra. Wekerla
dnes schůzi, ve kteréž provedeno delší roko-
vání za účelem, aby trvající ještě různosti
v míněních byly odklizeny. Nedocíleno však
Pešť
Chorvatsko
11
article
ještě konečného výsledku. Bude se tedy později
v jednání pokračovat.
Poprsí Trefortovo.
Z Pešti, 5. června. (C.-B.) Dnes bylo z
přítomnosti ministra osvěty ve dvoře polytechni-
ckého ústavu slavnostně odhaleno poprsí býva-
lého ministra osvěty Treforta.
Z Gmundenu.
Z Gmundenu, 5. června. (C.- B.) Dnes do-
poledne příjeli sem prine Bedřich z Schaum-
burg Lippe s chotí, jakož i prine Albrechtz
Schaumburg Lippe také s choti. Odpoledne přijel
prine Kristian Dánský s princeznou Thyrou.
Všichni byli na nádraží uvítáni věvodkyníz
Cumberlandu, velkým vévodou Meklenburským,
princsznou Maxonou Badenskou a princeznami
Alexandrou a Olgou. Dále přibyla čásť družiny
velkého vévody Meklenburského. O polednách
byla v zámecké kapli bohoslužba, při kteréž se
zúčastnily všechny knížeci osobnosti se svými
družinami, jakož i deputace hanoverské šlechty.
Potom byla rodinná snídaně.
Trefortův
Bedřich
Albrechtz Lippe
Kristian dánský
Alexandra
Olga
Pešť
Gmunden
Schaum
Cumberland
12
article
Attentát v Solunu.
Attentát v Solunu.
Z Paříže, 5. června. (C.-B.) »Agence Ha-
vas« oznamuje ze Soluna: Když včera večer
»Konvencionalní vlak« do Soluna dorazil, udál
se ve voze na zavazadla strašný
výbuch, kterýmž celý vagon byl
roztříštěn. Zároveň byli jeden zřízenec
dráhy zabit a dva jiní poraněni. Soudí se, že
to byl attentát.
Z Tangeru.
Z Washingtonu, 5. června. (C.-B.) Ad-
mirál Chadwick telegrafuje sem, že přítom-
nost amerických lodí v Tangeru dobrý účinek
měla. Avšak lid tamější je prý dosud ve velkém
náboženském rozčilení.
Mezi Anglií a Řeckem.
Z Londýna, 5. června. (C.-B.) »Reuterova
kancelář« oznamuje z Athén: Anglická
vláda podala protest proti řeckou
vládou sněmovně předloženému zákonu o
hrozinkách, ježto se tento zákon příčí
smlouvě s Anglií uzavřené, avšak prohlásila, že
jest ochotna vyjednávati na základě
slušných ústupků o smlouvě nové.
Řecká vláda přijala ve své odpovědi an-
glický návrh, prohlásila však, že z ho-
spodářských důvodů a vzhledem na veřejný
pořádek zákon parlamentně vyřízen býti musí,
tak aby, než nová smlouva ujednána bude, již
platnosti nabyl. Očekává se nyní odpověd vlády
anglické.
Za španělské sněmovny.
Z Madridu, 5. června. (C.-B.) Ze sně-
movny. V rokování o zákoně, jenž se týče
daně z lihu, prohlásil ministerský předseda
Maura, že je nucen učiniti z předlohy
otázku kabinetu, neboť vládě jde prý
při tom o život a smrt. Protinávrh opposice
byl na to 89 proti 93 hlasům zamítnut.
Mír na lodi uzavřený.
Z Nového Yorku, 5. června. (C.-B.) Dl
telegramu Z Puerta Plata konala se na
palubě americké válečné lodi »Detroit« porada
zástupců domenické vlády a po-
vstaleů, ve kteréž prý se stala shoda
o mír. Aby ujednání vládou mohlo býti schvá-
leno, prohlášen na tři dní klid zbraní.
Chadwick
Maur
Paříž
Tanger
Washington
Anglie
Řecko
Londýn
Atény
Madrid
Nový York
Puerto Plata
Soluna
Reuterův
Detroit
13
article
Valná schůze státní rady železni ční.
Dne 1. — 3. června.
Valná schůze státní rady železni ční.
Dne 1. — 3. června.
(Původní zpráva »Národních Listů«.)
Jak jsme byli již dříve sdělili, konaly
době od 1. do 3. června oddělení železniční
14
article
rady a po ukončení jich porad státní rada ze-
lezniční svou jarní valnou schůzi, jejíž průběh
byl následkem několika důležitých návrhů velmi
zajímavým.
K velké debatě poskytnul podnětu návrh
člena Adlera, jenž kryl se pilným návrhem
členů dr. Nitsche a Kubra a čelil proti zavede-
nému již zvýšení sazeb vývozních
pro dříví kulaté, nezpracované.
Navrhovatelé snažili se dokázati, že toto zvý-
šení dotkne se nejvíce vlastníků menších lesů,
zejmena v alpských krajinách, proti tomu vyslovili
se zástupci obchodních a živnostenských komor
pp. Bondy, Deiltner, Ullmann, Gessele, Rathou-
ský, již od zvýšení tarifů na surové dřevo
očekávají žádoucího oživení domácího průmyslu
dřevařského, který následkem diferenciálního cla.
na surové a řezané dříví značně poklesl.
Posl. inž. Kaftan poukazuje k tomu, ž
jest žádoucno, aby se zemědělství a průmysl
na vzájem podporovaly a nikoliv potíraly, vláda
jest povinna, o povznesení obou pečlivě se sta-
rati. Řečník lituje upřímně, že se přiliš mnoho
surového a poměrně velmi málo řezaného
dříví do ciziny, zejmena do Německa vyváží,
následkem čehož na hranicích česko-saských v
Sasku vznikl velký průmysl dřevařský, pily
celulosky, jež výbornou surovinu českou s vel-
kým získem zpracují, množství dělnictva za-
městnávají a odpadky zužitkují, což by se lépe
v království českém díti mělo, kde dřevařským
závodům průmyslovým — pokud se ještě udr-
žely — nedostává se suroviny.
V Německu neodebírají naše surové díi
z náklonnosti k nám, nýbrž proto, že jest pro
ně následkem výborně své jakosti nezbyt-
ným, proto také nebude zvýšení exportního tartfu
železničního platiti naše lesní hospodářství neb
náš dřevní obchod, nýbrž konsumující cizina,
jak stalo se přes to, že ceny dřiví se zvýšilv.
Adler
doktor
Nitsche
Kubr
Bond
Deiltner
Ullmann
Gessele
Ratha
Posl
Ing
Kaftan
Německo
Sasko
15
article
Podobně vyslovuje se komerční rada S in-
ger, výborný znalec obchodu dřevního, jenž
dokazuje, že Německo nemůže se odvrátiti od
našeho trhu dřevního, že znepokojení v kruzích
lesnických není odůvodněné, že ovšem vzroste
zvýšením vývozního tarifu dřevního příjem stát-
ních dráh, kterýžto přebytek zaplati v tomto
případu cizina.
Na to byl návrh většinou zamítnut.
Potom byly schváleny návrhy: Exner ů
ve přičině zavedení lihového osvětlení na drá-
hách státních; Heimrichův na rozmnožení
vozidel na místní dráze Německý Brod—
Žďár; Houdkův (president obchodní ko-
mory plzeňské), by ke komisím, týka jícím se
větších přestaveb nádražních, byli pozváni též
zástupeové obchodních komor, po případé země-
dělských korporací; Kaftanův na upra-
vení osobní stanice Kojetice—Velká Ves
též ku přijímání nákladů a telegramů, proti
čemuž se Česká severní dráha po léta vzpírá,
uvádějíc, že prý obec Kojetice dosud nepodala
dotyčné petice a že mohou býti náklady do
sousedních dvou stanic, toliko 3—4 km vzdá-
lených, vozeny. Poslanec Kaftan vyvrací tyto
liché důvody, poukazuje k tomu, že jsou čelné
hustě zalidněné obce okolní nuceny zboží svě
po nápravě do Prahy na úkor svůj voziti, čímž
ujde i dráze mnoho výhodného nákladu. po
tomto odůvodnění byl návrh poslance Kafta na
přijat.
Exner
Houdkův
Kaftanův
Kaftan
Německo
německý Brod
Žďár
Kojetice
Praha
rada S in
km
16
article
Opětovný návrh poslance inž. Kaft a n
ve příčině zřízení řádné přijímací bu do vy
v Holešovicích a bezpečného pře
chodu přes dráhu tamtéž, odpadl
jelikož společnost státní dráhy v těchito dnech
nalehavou toulo rekonstrukel započala.
Návrh poslance Walze, aby se za příči
nou vyšetření příčin neuspokojivého výsledku
v drobněm prodeji
ranní čhlo o sob
nii
cdpslekni .
Ve nlialkách na veskové-
nní čol
Inseraty
plati se hotové kapře
Přečplacení a Jnterty přijímá edmlní-
strace v Marianské ulici č. 3.
Tam nacházejí se též redakoe
tiskárna a ezpedice ,Národnich Lástá“.
Eakopisy se nevracsj.
Ing
Walha
Holešovice
Národnich Lástat
17
article
finančního c. k. státních drah zřídilo 5členné
komité, byl po dlouhé debatě zamítnut.
Poslanec inženýr Kaftan dovozuje jasně
příčiny tohoto neutěšeného stavu, jež hledati
slušno ve s mišené soustavě že lezniční
v našem soustátí, zvláště pak v dosavadní ne-
dokonalé organisaci správy našich
státních dráh, což lze napraviti toliko
zaměněním dosavadnt těžko pádné,
všecentralisující soustavy byro-
kratické na soustavu komerciál ně-
technickou a provedením rozumné dre-
centralisace. Řeč poslance inž. Kaftana
byla provázena všeobecným souhla v em.
Člen Ricol z Riedensteinu stěžuje
sobě na nedostatek vhodných čekáren a perronů
na dráhách poblíže Prahy, načež poslanec inž.
Kaftan žádá, aby takové byly zřizovány na
náklad dráhy, které slouží a aby nebyly poža-
dovány přemrštěné příspěvky od sousedních
interessentů, zejmena aby nebyly tito přidržo-
váni k udržování, osvětlování a vytápění těchto
objektů, jak se dosud i na státních dráhách děje.
Zástupce vlády slibuje šetření a nápravu.
Na to byly návrhy člena cís. r. Bondy ho
ve příčině zřízení výhodného přímého spojení
rychlikového v relaci Prah a- V r atisla va
po důkladném odůvodnění navrhovatelem, taktéž
návrh p. Bondyho na zavedení nočního
vlaku na trati Halbstadt-Choceň, potom návrhy:
člena presidenta Houdka ve příčině pro-
dloužení vlaků č. 2111 a 2116 na trati
Horažďovice —Klatovy přes Klatovy do Domažlie
a zpět, umožnění vhodného spojení železničního.
mezi Plzní a Zábělou v době letní, jakoži
návrhy
posl. inž. Kaftana na prodloužení osob.
vlaku na r. severozápadní dráze č. 418
z Hradce Králové do Kyšperku, do
Dvora Králové a Turnova c. k. mini-
sterstvu železničnímu k nejbedlivějšímu po-
všimnutí a brzkému uskutečnění odkázány.
Kaftan
Ing
Ricol
Bond
Bondy
Houdek
Praha
Choceň
Horažďovice
Klatovy
Domažlie
Zábělá
Hradec Králové
Kyšperk
Dvůr Králové
Turnov
Halbstadt
18
article
Velmi živá debata rozpředla se již v od-
délení pro jízdní řád o návrhu poslance inž.
Kaftana, jimž se c. k. ministerstvo železnic
vyzývá, aby ve smyslu petice král. hl a v.
města Prahy ze dne 6. dubna t. r.
vypracovalo a mezinárodní že-
lezniční konferenci předložilo
pro pojmutí Prahy do meziná-
rodní osobní rychlíkové dopravy
účelný program dopravní.
Zástupce ministerstva opřel se tomu ná-
vrhu, poukázav k velké komplikované práci,
jakou by sestavení vyžadovalo a na obulze,
které by vypracování takového samostatného
programu vyžadořalo.
Pošl. inž. Kaftan uvádí v delší působivé
řečí, že Praha, ve které sbíhá se 7 důležitých,
obchodně politických drah a jež leží ve středu
zemědělsky a průmyslově vyvinutého království,
byla dosud v ohledu na i nternacionál ní
přímou rychlikovou vozbu želez-
niční ve směru od jihu k severu a od vý-
chodu a severovýchodu na západ jak dráhami
soukromými tak i dráhami státními za-
nedbávaná, tak na př. objízdí r. severo-
západní dráha Prahu východně z Vidně
do Berlína a Hamburku, nový ex-
presní vlak c. k. státních drah z
Vídně do Chebu, Lipska a Berlína
západně.
Zejmena nedostatečné jest spojení rychlí-
kové z Prahy přes Plzeň do českých
lázní světových, do Lázní Marianských,
Františkových a do Karlových Varů a žádá, by.
pražský ranní rychlík prodloužen byl z P l z ne
do Marianských Lázní a aby odpo-
led ni rychlik z C hebu do M a ri a n s kých
Ing
Kaftan
Pošl
Františkův
Praha
Berlín
Hamburk
Vídeň
Cheb
Lipsko
Plzeň
Karlová Vary
19
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
V klášteře Trappistů.
Baňaluka, 31. května 1904.
Na severovýchodním cipu úrodné kotliny
baňslucké tulí se k zelenému klínu mírné pa-
horkatiny klášter Trappistů. Z Baňaluky je t
tsi 5 km., tedy malá odpolední procházka.
Klášter založen byl r. 1868 převorem
Franzem na pravém břehu stinného Vrbasu
brzy z nejmenších rozměrů dosáhl značnéh
rozšíření.
Není snad cizince, jenž by přišed do B
ňaluky opomenul navštíviti tento útulek asketů,
obestřený různými, více méně pravdivými po-
věsími.
Na fortně kláštera je neveliká bílá tabulk
s nápisem: »Clausura« ; pod tím: »Frauen ist
der Eintritt verboten, Gospodjam je ulaz za-
branjen.«
Na zazvonění kmitne se v zastřeném okénk
hlava, zmizí a po krátkém čekání vyjde z brány
mnich, oděný v hnědý, hrubý habit, stažený ře-
menem, bez pokrývky na hlavě, a nabízí nám
na naše požádání svůj průvod.
Nejprve vede nás do moderně zařízené
elektrárny, jež využívá dravých vln Vrbasu.
Elektrieké světlo je zavedeno v celém klášteře.
také v dilnách a osvětluje i celou Baňaluku;
pro svátky a dny, kdy se nepracuje, je vedl
elektrárny veliká budova s množstvím akkumu-
latorů. Po krátké prohlídce sousedicího válco-
vého mlýna jdeme do vlastního kláštera.
V přízemi jsou byly pro chovance, jichž
je 155, pak 4 obecné třídy s právem veřej
nosti. Učebny jsou opatřeny četnými moderními
pomůckami, z nichž patrno, jak přihlíží se k ná-
zornému vyučování. V třeti třídě byla na stole
již nezbytná rákoska.
Hoši přijímají se od 7.—8. roku a vydr-
žují se bezplatně do 13.—14. r.; zvlášť nadané
posílá klášter na vlastní útraty na další studie-
Pro chovance je určen zvláštní fád, jenz
Trappistus
Franze
Vrbas
Trappistus
km
20
article
se přesně dodržuje. V zimě i v létě vstává s
o 125. hod. a po nutné toilettě jsou chovanci
přítomní ranní mši, po níž je snídaně a krátký
odpočinek. Vyučování střídá se s mírnou praci,
v 11 hod. je oběd; o 2. hod. počne vyučování
znovu, od 134.—1,5. hod. opět nějaká práce,
v 5 hod. večeře. V zimě se chodí v 7, v létě
v 7.30 hod. spat.
Kostel, jenž vystaven je v jednoduchém
románském slohu s jednou střízlivou věží, roz-
dělen je na chor pro kněze v presbytáři, a pr
bratry laiky; varhan není, zpívá se při har-
moniu.
Obecenstvu je vyhraženo místo u vchodu
oddělené mřiží od ostatního kostela; ženy mohou
navstíviti klášter pouze v neděli.
Během prohlidky mírnil náš ochotný cice
rone s vlidným úsmévem naši zvědavost o způ-
sobu života Trappistů.
Řád sestává nyní z 230 členů, kteři děl
se na kněze a laiky; patrného rozdílu ovšem
mezi nimi není. Život jejich zasvěcen je pouze
práci a modlitbě.
Na znamení zvoncem opouští každý již
2. hodině ranní lože a jde do kostela, kde je
ranní modlitba, pak lyhodinná meditace a po
mše. Snídá se o 6. hod. ráno; snídaně je hud
la l. piva, neb pražená polévka, sladová káva
chléb. Po ní svolá převor údery palicí na du-
tou prkennou nádobu všechny bratry do velké
síně v přízemí a rozděli denní práci; každý
bez reptání ujme se určené mu úlohy.
V jedenáct hodin je oběd, zaležející z pra-
žené polévky, zeleniny, sýra, chleba a 1y 1. piva
V létě, když práce déle trvá, je k svačině bud
trochu tvarohu neb sýra, v zimě musí každý
vydržeti až do večeře (v 6 hod.), při níž je
opět sýr, salát, chléb a 1g l. piva. Pouze na
veliké svátky přicházejí na stůl vejce a mléko.
21
article
Eldorádo pro vegetariany!
V 129. musí se každý odebrati na lože.
Jak jsem se již zmínil, není mezi bratry
rozdilu, sám opat nepožívá zvláštních výhod.
Předpisy zachovávají se s velkou přísností.
Všem členům zakázáno je mluviti, ani pověstný
pozdrav »Memento mori«, o němž se tolik
mluví, nezakládá se na pravdě. Bratří pozdra-
vují se, poněvadž v klášteře nenosí klobouku,
němým skloněním hlavy, kněžím a starším čle-
nům dostává se hlubokého úklonu.
Pouze oněm bratřím, již jsou učiteli
škole, neb určeni jsou pro styk s vnějším svě-
tem, je dovoleno s návštěvníky mluviti, jinak
však zachovávají mezi sebou naprosté mlčení.
Na cizince působí to zvláštním dojmem
v celém klášteře, kde je tolik individuí, není
slyšeti artikulovaného zvuku, pouze stroje duni
vým svým chodem přerušují posvátné ticho.
Vše dělá dojem obrovských hodin.
Na náš dotaz, nebýváli z počátku téžko
zbaviti se dobrovolně toho, čím člověk tak vy-
niká nad ostatní tvory, odpovídá mnich s klid-
ným úsměvem, že nikomu ani nenapadá, abv
učiněný slib porušil.
22
article
Mezitím došli jsme do refektáře; ve veliké
síni s dlaždicovou podlahou stojí ve 3 řadách
zluté natřené stoly. Vždy pro 4 mnichy je upro-
střed stolu nenatřené, čtverhranné prkénko, na
něm majolikový džbán s vodou a 4 půllitrové
džbánky, pak dvě nádobky s octem. Olej rozdě-
luje každému sám opat. Každý mnich má šálek,
pokrytý hrubým ubrouskem, lžící a vidličku z
zimostrázového dřeva a prostý nůž s dřevěnou
střenkou. Polévka se roznáší v plechových, v-
jenských miskách. Místo židlí používá se stolie
bez opěradla, sestávajících ze dvou noh a příč-
ného, as 20 cm. širokého prkénka; stolicety
jsou zcela podobny podstavcům, jichž se u nás
užívá při dopravě pian. Po jídle si každý svoje
náčiní omyje a ubrouskem osuší.
S jídelnou souvisí kuchyně, coquina regu-
laris, z níž se jídla podávají oknem přímo do
refektáře.
Na druhé straně chodby je coquina infi
morum; zde se vaří strava pro chovance, učen-
níky a nemccné bratry, jimž je požívání masa
lékařem dovoleno.
V dalším pokračování chodby je velká oblé-
kárna; každý mnich má na jednotlivém kusu
vyšito svoje čislo. Při hrubší práci užívás
centimetr
23
article
pracovního pláště a obyčejných dřeváků; jinak
oblečen je každý v hnědý habit, stažený ši-
rokým řemenem, přes to škapuliř, nízké vlněné
punčochy a kožené střevíce.
Vedle oblékárny je menší síň se železnými
kamny, kamž mniši se v zimě přicházejí ohřát.
poněvadž se v síních, určených pro mnichy,
ani v jídelně, pracovně a ložnici netopí. S touto
síní sousedí koupelna s četnými sprchami.
Na to šli jsme do prvního poschodí, pro-
hlédnout ložnice. Mohu říci, že jsem na to byl
nejvice žádostiv, poněvadz jsem vždyeky slýchal,
že Trappisté spí v nechoblovaných rakvich.
Ložnice sestává z veliké sině; v ní jsou
vystaveny z rákosu, maltou nahozené a bíle
natřené cely; každá je as 2 m. dlouhá 1 m.
široká. V ní je jednoduché, úzké, dřevěné lůžko
se slamnikem, hrubým prostěradlem a jednon
dekou. Nad posteli je dřevěný křiž se sklenici
svěcené vody. U hlavy postele na protější stěně
je několik hřebů pro vlněné bílé roucho ko-
stelní a škapuliř, jenž se před spaním odkládá
jinak všichni Trappisté spl oblečeni.
Stěny cel jsou as 2 m. vysoké, nedosa
jíce stropu, jenž je všem společný.
24
article
Tázali jsme se svého průvodce, není-
v zimě v ložnici chladno, když se netopí? O-
pověděl svým skromným způsobem, že předně
spí každý oblečen, mimo to má pokrývkua
v době krutých mrazů může dostati ještě druhou
»ostatně toho není třeba,« končil. »po denní
práci uslná každý tak tvrdě, že ani zimy ne-
Malá tato cela je jediným majetkem každého
mnicha, v ní může říci, že je »doma«, je na
několik hodin svým »já«, individuum, kdežto po
celý den je pouze článkem velikého pracujícího
stoje, jenž nezná individualného já a bez ohledu
na jednotlivce kráčí v před vyměřeným, klidným
krokem.
Tím ukončena prohlídka vlastního kláštera
a my jsme šli do dilen.
Přes dvůr v jednopatrové budově je továrn
na sukna; v ní možno viděti postup práce, o
čištění vlny až do výroby nejjemnějších suken
efli.«
25
article
Všechno sukno, jež mniši potřebují, tká se zde,
i deky na přikrývání; mimo to jemná sukna ele-
gantních, moderních vzorků, jež mají tu před-
nost, že jsou laciná a z poctivého materiálu.
V druhých budovách provozuje se bednář-
ství, zámečnictví, kovářství; všude je několik
učňů, jež klášter bezplatně vyučuje řemeslu.
Pivovar je zařízen dle nejmodernějších po-
žadavků; vaří se v něm dvakráte týdně po
164 hektolitrech piva, roční výroba obnáší tedy
8528 hektolitrů. Pivo trappistů je rozšířeno po
celé severo západní Bosně; je světlé barvy a ve-
lice lahodné chuti, připomínajíe piva česká. Je
rozhodně lepší, než Kallayovo akciové pivo sara-
jevské, jež určeno jsoue k exportu, je daleko
silnější a ostré chuti. O kvalitě píva trappistů
svědčí i ta okolnost, že v celém baňaluckém
kraji nikde se nenalezá sarajevské pivo, nýbrž
že pouze pivo z Bosenské Gradišky dělá onomu
konkurenci.
Do sýrárny, kde vyrábí se známý trappist-
ský sýr, jsme se bohužel nedostali; klášter v
obavě, aby nějaký cizinec vyrábění neodkoukal
a doma nezavedl, nedovoluje — prý na radu
bosenské vlády — nikomu vstup do dilny.
Kallayův
Boseň
26
article
Pouze s dovolením opatovým smí se sýrárna
prohlédnouti, ale opat byl právě toho dne v
Baňjaluce a nám nezbylo než spokojiti se uji-
štěním, že by se nám dovolení bylo jistě do-
Ve zvláštním domě jsou byty pro učenníky,
jichž klášter nyní vydržuje 44. Každý volí si
řemeslo sám a po 3—4 letech dostává za vy-
učenou. Vedle řemesla může se též učiti hudbě
a zpěvu pod dozorem jednoho z bratři. Cho-
vanci mají též malé divadlo, na němž o slav-
nostních dnech se hrají chorvatské kusy.
Kazdého návštěvníka musí tato rozumná
výchova překvapiti; právě u trappistů, kteří
sami vedou přísný život, předpokládal by každý
nedostatek zájmu pro něco krásného, dokonce.
pro divadlo! A právě oni poskytují chovancům
přiležitost, aby se zajímali i o něco jiného, nez.
je starost o denní chléb.
stalo.