ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 95d27db0-7129-11dc-9bcb-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 26 celkem · entity: place 58, person 60, org 8, work 3
1 masthead
Ročník XXXXIV.
2 masthead
V Praze, v pondělí dňe 6. června 1904.
Praha
3 masthead
Číslo 155.
4 article
Ka ranní a odpol. Iisty přodplácí ses Praze v adasini piul B ainit lel nř. " drojí donán ndlot le aněe . rlok náne . Pešteu tort voia : sdrojí zianko nt ia
Praha
5 article Válka.
Válka. U Port Arturu. Z Berlína, 5. června. (C.-B.) »Wolffov kancelář« oznamuje z Tokia: Admirál Tog hlásí: Dle depeše, již telegrafií bez drátu ode- slal velitel před Port Arturem křižující válečné lodi »Činose«, viděny byly na špici Laotešanu člyři stožáry, z nichž jeden opatřen byl nástroji pro bezdrátnou telegrafii a strážní domek. Dále byly včera slyšeny prudké výbuchy zpozorován vystupujíclhustý dým uPort Artur. Z Načvanu, 4. června. (C.-B.) O poled- nách přiletěli z Port Arturu dva poštov n holuby se zprávami generála Stessla. Zdejš Rusové ujišťují, že jsou to zprávy dobré (Ostatní telefonické a telegrafické zprávy viz na straně 3.)
Port Artur křižující Artur Stesslo Rus Port Artur Berlín Togo
6 article Telefonické zprávy„Nár. Listů.“
Telefonické zprávy„Nár. Listů.“ K zasedání českého sněmu. Z Vídně, 6. června. Oba Körbrovy pondel níky zabývají se zasedáním sněmu krá- lovství českého. »Montagspresses vykládá příčiny mimořádné kampaně tohot sněmu stejně, jako my jsme oznámili v list nedělním, že prý totiž vláda vyhovuje jenom žádosti většiny členů zemského výboru. Bude-l sněm opět nedělným, nebude míti vinu vláda, nýbrž jenom Čechové. Kdo pak mohl by prý uvaliti na vládu zodpovědnost za to, že česká většina na sněmu zemském nebude uchráněna následků české taktiky na říšské radě? Není spravedlivým tvrzení, že klesl li český sněm, tato tvrz českého národa, k nehybnosti pancé- fových kolosů, nikdo jiný nemá vinu, než osudné chyby mladočeské politiky? Politikové, kteři ve své slepé zuřivosti proti říšské rad nepovážili, že jsou zranitelni na vlastním těle, budou míti příčinu kajicně se bíti v prsa a do- znati, že, bude li sněm opět nedělným a shrouti- se za nedlouho, výsledek tento způsoben jes jejich vinou. Vojenská půjčka paragrafem 14.. Z Vídně, 6. června. Officiosové »Montags- presse« a »Montagsrevue« ujišťují, že vláda nemá žádných starosti, co se týče uzavření vo-jenské půjčky. O tu prý se vlád jistě §. 14. postará a opatří si ji na základě čl. 10. zákona o kontrole státního dluhu. Po- dotýkáme mimochodem, že včerejší »Arbei ter zeitung« uvořejňuje zajímavý a přesný dů- kaz, že ve smyslu § 13. zákona posléze jme- novaného, půjčka (a je vyloučena.
Körbrův Čecho Vídeň
7 article Naděje na konec obstrukce.
Naděje na konec obstrukce. Z Vídně, 6. června. »Montagsrevue těší se, že odboj proti české ob- strukci vyjde z dola, z českého lidu a že je blízkým okamžik, ve kterém tato taktika nebude moci býti odůvodňována vůlí a přáním voličstva. Bude prý nutno brzy povážiti, že na- dešel okamžik přejíti k jiné taktice. List napomíná obě skupiny velkostatkářské, aby, jsouce pamětlivy zájmu státního, smluvily se na nějakém podkladu, na kterém by způsobem úspěšným mohly býti vyřízeny národní požadavky jak Němců tak Čechů. Stejný účel sledovala také vláda, svolávajíc sněm český. Na podzim nebude času, aby se zjistilo, zda li tento ei je dosažitelný. Neboť potom denutí velké četné životní otázky této poloviny říše a celé monar- chie ke krokům rozhodujlcím, které — jakkoli se stanou v mezích ústavy — přec se budou musit učiniti v jiných oborech
Němec Čecho Vídeň
8 article
a nikoli na území, na kterém se pohybuje vláda dosud (?). Autorisace k tomu poskytnou události doby nejbli ž ší. Ze sjezdu Wolfianů ve Vídni. Z Vídně, 6. června. Na včerejším vše- německém sjezdu přívrženců Wolfový ch mluvil Stransky o Češích ve Vídni a v Dol. Rakousích. Ve Vídni mají — vykládal — Če- chové 102 spolky, dva denníky české a četné měsíčníky a mnoho listů odborných. V dobe nejbližší konati se bude zde dokonce s j el z český. Je žádoueno, aby Němci se v zeho- pili a tomuto sjezdu věnovali po- zornost. Počešťování není omezeno pouze na vrstvy lidové, ono zabíhá už i do stavů vyšších, zejmena do ministerstva a jiných stát- ních úřadů. Tam je nepoměrně mnoho Čechů. Proti tomu je především třeba sankce známéh návrhu Koliskova. Řečník vybízel obec vídeňskou a všechny dolnorakouské obce, aby v šelikou z pup- nost Čechů odmítaly. Děkoval srdečnů buršákům vídeňským a professorům vídeňských vysokých škol za to, že rozhodně odmítli nájezdy na německý ráz vídeňské uni- versity. Olomoucký professor dr. Somme r, známý všeněmecký štváč, mluvil o vy sokých š ko- lách a pravil, že tyto jsou Slovanům otázkou moci, že odhadují je nikoli dle kvality, nýbrž dle kvantity. Čechům jsou prý vysoké školy zvláště výrobnou úřadníků. Nadvýroba českých úřadníků je prý příčinou, že v úřadech je tolik Čechů. Tato nadvýroba je také příčinou, že chtějí Čechové universitu na Moravě, nikoli po- třeba lidu.
Wolfová Čech Němec Čecho Koliskův doktor Somme Vídeň Dolo Rakousy Morava
9 article
Potom přijata resoluce proti z ř í z en české university na Moravě a proti zřízení vlašské university v Terstu aneb v některém městě tyrolském. Posl. Wolf, který vstupuje na podium, zasypán byl chrpami s galerie, litoval, že vláda nezlomil české obstrukce. Vláda ji nechce z lo- mit — pravil — poněvadž chce § 14. vy- konati všechno snáze, co chce je stě složiti na bedra Němců, osvědču- jících trpělivost v pravdě osli. Neuvěřitelná je hloupost, s jakou Něm tento stav dosud trpěli. Řečník mluvil pak poslední řeči dra. Derschatty a nazval tuto reč proskynesi před drem. Luegrem. O z a s e d án sněmu království českého prohlásil, dojdeli k nějakým úmluvám s ostat ními stranami, stanou se platnými jer tenkráte, dajíli jim souhlas také radikální na- cionálové němečtí. Musíme dále požadovati, aby Němci byl dosazováni do zemských úřadů, ve kterých se nalezá 97% Čechů, nejen dle počtu obyvatel- stva, nýbrž také dle poplatnosti. Budou-li Če- chové na podzim zase prováděti obstrukci na říšské radě a vláda ji rozpustí a snad oktrojuje jednací řád, Němci se všeho toho nebojí. Bu- deme zbrojiti pro nové volby a že také s přátel- skými skupinami budeme působiti klidně. Ma- jitel tiskárny Pochlabko z Lince přimlouval se za propagování hnutí „Pryč od Římal
Posl Wolf Němec Čecho Pochlabko Terst Německo Ma český univerzita na Morava
10 article Telegramy „Národních Listů.
Telegramy „Národních Listů. Finanční vyrovnání uhersko-chorvatské. Z Pešti, 5. června. (C.-B.) Kralevin- ská deputace, vyslaná pro přípravy k f- nančnímu vyrovnání s Chorvatskem a Slavon- skem, měla za předsednictví dra. Wekerla dnes schůzi, ve kteréž provedeno delší roko- vání za účelem, aby trvající ještě různosti v míněních byly odklizeny. Nedocíleno však
Pešť Chorvatsko
11 article
ještě konečného výsledku. Bude se tedy později v jednání pokračovat. Poprsí Trefortovo. Z Pešti, 5. června. (C.-B.) Dnes bylo z přítomnosti ministra osvěty ve dvoře polytechni- ckého ústavu slavnostně odhaleno poprsí býva- lého ministra osvěty Treforta. Z Gmundenu. Z Gmundenu, 5. června. (C.- B.) Dnes do- poledne příjeli sem prine Bedřich z Schaum- burg Lippe s chotí, jakož i prine Albrechtz Schaumburg Lippe také s choti. Odpoledne přijel prine Kristian Dánský s princeznou Thyrou. Všichni byli na nádraží uvítáni věvodkyníz Cumberlandu, velkým vévodou Meklenburským, princsznou Maxonou Badenskou a princeznami Alexandrou a Olgou. Dále přibyla čásť družiny velkého vévody Meklenburského. O polednách byla v zámecké kapli bohoslužba, při kteréž se zúčastnily všechny knížeci osobnosti se svými družinami, jakož i deputace hanoverské šlechty. Potom byla rodinná snídaně.
Trefortův Bedřich Albrechtz Lippe Kristian dánský Alexandra Olga Pešť Gmunden Schaum Cumberland
12 article Attentát v Solunu.
Attentát v Solunu. Z Paříže, 5. června. (C.-B.) »Agence Ha- vas« oznamuje ze Soluna: Když včera večer »Konvencionalní vlak« do Soluna dorazil, udál se ve voze na zavazadla strašný výbuch, kterýmž celý vagon byl roztříštěn. Zároveň byli jeden zřízenec dráhy zabit a dva jiní poraněni. Soudí se, že to byl attentát. Z Tangeru. Z Washingtonu, 5. června. (C.-B.) Ad- mirál Chadwick telegrafuje sem, že přítom- nost amerických lodí v Tangeru dobrý účinek měla. Avšak lid tamější je prý dosud ve velkém náboženském rozčilení. Mezi Anglií a Řeckem. Z Londýna, 5. června. (C.-B.) »Reuterova kancelář« oznamuje z Athén: Anglická vláda podala protest proti řeckou vládou sněmovně předloženému zákonu o hrozinkách, ježto se tento zákon příčí smlouvě s Anglií uzavřené, avšak prohlásila, že jest ochotna vyjednávati na základě slušných ústupků o smlouvě nové. Řecká vláda přijala ve své odpovědi an- glický návrh, prohlásila však, že z ho- spodářských důvodů a vzhledem na veřejný pořádek zákon parlamentně vyřízen býti musí, tak aby, než nová smlouva ujednána bude, již platnosti nabyl. Očekává se nyní odpověd vlády anglické. Za španělské sněmovny. Z Madridu, 5. června. (C.-B.) Ze sně- movny. V rokování o zákoně, jenž se týče daně z lihu, prohlásil ministerský předseda Maura, že je nucen učiniti z předlohy otázku kabinetu, neboť vládě jde prý při tom o život a smrt. Protinávrh opposice byl na to 89 proti 93 hlasům zamítnut. Mír na lodi uzavřený. Z Nového Yorku, 5. června. (C.-B.) Dl telegramu Z Puerta Plata konala se na palubě americké válečné lodi »Detroit« porada zástupců domenické vlády a po- vstaleů, ve kteréž prý se stala shoda o mír. Aby ujednání vládou mohlo býti schvá- leno, prohlášen na tři dní klid zbraní.
Chadwick Maur Paříž Tanger Washington Anglie Řecko Londýn Atény Madrid Nový York Puerto Plata Soluna Reuterův Detroit
13 article Valná schůze státní rady železni ční. Dne 1. — 3. června.
Valná schůze státní rady železni ční. Dne 1. — 3. června. (Původní zpráva »Národních Listů«.) Jak jsme byli již dříve sdělili, konaly době od 1. do 3. června oddělení železniční
14 article
rady a po ukončení jich porad státní rada ze- lezniční svou jarní valnou schůzi, jejíž průběh byl následkem několika důležitých návrhů velmi zajímavým. K velké debatě poskytnul podnětu návrh člena Adlera, jenž kryl se pilným návrhem členů dr. Nitsche a Kubra a čelil proti zavede- nému již zvýšení sazeb vývozních pro dříví kulaté, nezpracované. Navrhovatelé snažili se dokázati, že toto zvý- šení dotkne se nejvíce vlastníků menších lesů, zejmena v alpských krajinách, proti tomu vyslovili se zástupci obchodních a živnostenských komor pp. Bondy, Deiltner, Ullmann, Gessele, Rathou- ský, již od zvýšení tarifů na surové dřevo očekávají žádoucího oživení domácího průmyslu dřevařského, který následkem diferenciálního cla. na surové a řezané dříví značně poklesl. Posl. inž. Kaftan poukazuje k tomu, ž jest žádoucno, aby se zemědělství a průmysl na vzájem podporovaly a nikoliv potíraly, vláda jest povinna, o povznesení obou pečlivě se sta- rati. Řečník lituje upřímně, že se přiliš mnoho surového a poměrně velmi málo řezaného dříví do ciziny, zejmena do Německa vyváží, následkem čehož na hranicích česko-saských v Sasku vznikl velký průmysl dřevařský, pily celulosky, jež výbornou surovinu českou s vel- kým získem zpracují, množství dělnictva za- městnávají a odpadky zužitkují, což by se lépe v království českém díti mělo, kde dřevařským závodům průmyslovým — pokud se ještě udr- žely — nedostává se suroviny. V Německu neodebírají naše surové díi z náklonnosti k nám, nýbrž proto, že jest pro ně následkem výborně své jakosti nezbyt- ným, proto také nebude zvýšení exportního tartfu železničního platiti naše lesní hospodářství neb náš dřevní obchod, nýbrž konsumující cizina, jak stalo se přes to, že ceny dřiví se zvýšilv.
Adler doktor Nitsche Kubr Bond Deiltner Ullmann Gessele Ratha Posl Ing Kaftan Německo Sasko
15 article
Podobně vyslovuje se komerční rada S in- ger, výborný znalec obchodu dřevního, jenž dokazuje, že Německo nemůže se odvrátiti od našeho trhu dřevního, že znepokojení v kruzích lesnických není odůvodněné, že ovšem vzroste zvýšením vývozního tarifu dřevního příjem stát- ních dráh, kterýžto přebytek zaplati v tomto případu cizina. Na to byl návrh většinou zamítnut. Potom byly schváleny návrhy: Exner ů ve přičině zavedení lihového osvětlení na drá- hách státních; Heimrichův na rozmnožení vozidel na místní dráze Německý Brod— Žďár; Houdkův (president obchodní ko- mory plzeňské), by ke komisím, týka jícím se větších přestaveb nádražních, byli pozváni též zástupeové obchodních komor, po případé země- dělských korporací; Kaftanův na upra- vení osobní stanice Kojetice—Velká Ves též ku přijímání nákladů a telegramů, proti čemuž se Česká severní dráha po léta vzpírá, uvádějíc, že prý obec Kojetice dosud nepodala dotyčné petice a že mohou býti náklady do sousedních dvou stanic, toliko 3—4 km vzdá- lených, vozeny. Poslanec Kaftan vyvrací tyto liché důvody, poukazuje k tomu, že jsou čelné hustě zalidněné obce okolní nuceny zboží svě po nápravě do Prahy na úkor svůj voziti, čímž ujde i dráze mnoho výhodného nákladu. po tomto odůvodnění byl návrh poslance Kafta na přijat.
Exner Houdkův Kaftanův Kaftan Německo německý Brod Žďár Kojetice Praha rada S in km
16 article
Opětovný návrh poslance inž. Kaft a n ve příčině zřízení řádné přijímací bu do vy v Holešovicích a bezpečného pře chodu přes dráhu tamtéž, odpadl jelikož společnost státní dráhy v těchito dnech nalehavou toulo rekonstrukel započala. Návrh poslance Walze, aby se za příči nou vyšetření příčin neuspokojivého výsledku v drobněm prodeji ranní čhlo o sob nii cdpslekni . Ve nlialkách na veskové- nní čol Inseraty plati se hotové kapře Přečplacení a Jnterty přijímá edmlní- strace v Marianské ulici č. 3. Tam nacházejí se též redakoe tiskárna a ezpedice ,Národnich Lástá“. Eakopisy se nevracsj.
Ing Walha Holešovice Národnich Lástat
17 article
finančního c. k. státních drah zřídilo 5členné komité, byl po dlouhé debatě zamítnut. Poslanec inženýr Kaftan dovozuje jasně příčiny tohoto neutěšeného stavu, jež hledati slušno ve s mišené soustavě že lezniční v našem soustátí, zvláště pak v dosavadní ne- dokonalé organisaci správy našich státních dráh, což lze napraviti toliko zaměněním dosavadnt těžko pádné, všecentralisující soustavy byro- kratické na soustavu komerciál ně- technickou a provedením rozumné dre- centralisace. Řeč poslance inž. Kaftana byla provázena všeobecným souhla v em. Člen Ricol z Riedensteinu stěžuje sobě na nedostatek vhodných čekáren a perronů na dráhách poblíže Prahy, načež poslanec inž. Kaftan žádá, aby takové byly zřizovány na náklad dráhy, které slouží a aby nebyly poža- dovány přemrštěné příspěvky od sousedních interessentů, zejmena aby nebyly tito přidržo- váni k udržování, osvětlování a vytápění těchto objektů, jak se dosud i na státních dráhách děje. Zástupce vlády slibuje šetření a nápravu. Na to byly návrhy člena cís. r. Bondy ho ve příčině zřízení výhodného přímého spojení rychlikového v relaci Prah a- V r atisla va po důkladném odůvodnění navrhovatelem, taktéž návrh p. Bondyho na zavedení nočního vlaku na trati Halbstadt-Choceň, potom návrhy: člena presidenta Houdka ve příčině pro- dloužení vlaků č. 2111 a 2116 na trati Horažďovice —Klatovy přes Klatovy do Domažlie a zpět, umožnění vhodného spojení železničního. mezi Plzní a Zábělou v době letní, jakoži návrhy posl. inž. Kaftana na prodloužení osob. vlaku na r. severozápadní dráze č. 418 z Hradce Králové do Kyšperku, do Dvora Králové a Turnova c. k. mini- sterstvu železničnímu k nejbedlivějšímu po- všimnutí a brzkému uskutečnění odkázány.
Kaftan Ing Ricol Bond Bondy Houdek Praha Choceň Horažďovice Klatovy Domažlie Zábělá Hradec Králové Kyšperk Dvůr Králové Turnov Halbstadt
18 article
Velmi živá debata rozpředla se již v od- délení pro jízdní řád o návrhu poslance inž. Kaftana, jimž se c. k. ministerstvo železnic vyzývá, aby ve smyslu petice král. hl a v. města Prahy ze dne 6. dubna t. r. vypracovalo a mezinárodní že- lezniční konferenci předložilo pro pojmutí Prahy do meziná- rodní osobní rychlíkové dopravy účelný program dopravní. Zástupce ministerstva opřel se tomu ná- vrhu, poukázav k velké komplikované práci, jakou by sestavení vyžadovalo a na obulze, které by vypracování takového samostatného programu vyžadořalo. Pošl. inž. Kaftan uvádí v delší působivé řečí, že Praha, ve které sbíhá se 7 důležitých, obchodně politických drah a jež leží ve středu zemědělsky a průmyslově vyvinutého království, byla dosud v ohledu na i nternacionál ní přímou rychlikovou vozbu želez- niční ve směru od jihu k severu a od vý- chodu a severovýchodu na západ jak dráhami soukromými tak i dráhami státními za- nedbávaná, tak na př. objízdí r. severo- západní dráha Prahu východně z Vidně do Berlína a Hamburku, nový ex- presní vlak c. k. státních drah z Vídně do Chebu, Lipska a Berlína západně. Zejmena nedostatečné jest spojení rychlí- kové z Prahy přes Plzeň do českých lázní světových, do Lázní Marianských, Františkových a do Karlových Varů a žádá, by. pražský ranní rychlík prodloužen byl z P l z ne do Marianských Lázní a aby odpo- led ni rychlik z C hebu do M a ri a n s kých
Ing Kaftan Pošl Františkův Praha Berlín Hamburk Vídeň Cheb Lipsko Plzeň Karlová Vary
19 article FEUILLETON.
FEUILLETON. V klášteře Trappistů. Baňaluka, 31. května 1904. Na severovýchodním cipu úrodné kotliny baňslucké tulí se k zelenému klínu mírné pa- horkatiny klášter Trappistů. Z Baňaluky je t tsi 5 km., tedy malá odpolední procházka. Klášter založen byl r. 1868 převorem Franzem na pravém břehu stinného Vrbasu brzy z nejmenších rozměrů dosáhl značnéh rozšíření. Není snad cizince, jenž by přišed do B ňaluky opomenul navštíviti tento útulek asketů, obestřený různými, více méně pravdivými po- věsími. Na fortně kláštera je neveliká bílá tabulk s nápisem: »Clausura« ; pod tím: »Frauen ist der Eintritt verboten, Gospodjam je ulaz za- branjen.« Na zazvonění kmitne se v zastřeném okénk hlava, zmizí a po krátkém čekání vyjde z brány mnich, oděný v hnědý, hrubý habit, stažený ře- menem, bez pokrývky na hlavě, a nabízí nám na naše požádání svůj průvod. Nejprve vede nás do moderně zařízené elektrárny, jež využívá dravých vln Vrbasu. Elektrieké světlo je zavedeno v celém klášteře. také v dilnách a osvětluje i celou Baňaluku; pro svátky a dny, kdy se nepracuje, je vedl elektrárny veliká budova s množstvím akkumu- latorů. Po krátké prohlídce sousedicího válco- vého mlýna jdeme do vlastního kláštera. V přízemi jsou byly pro chovance, jichž je 155, pak 4 obecné třídy s právem veřej nosti. Učebny jsou opatřeny četnými moderními pomůckami, z nichž patrno, jak přihlíží se k ná- zornému vyučování. V třeti třídě byla na stole již nezbytná rákoska. Hoši přijímají se od 7.—8. roku a vydr- žují se bezplatně do 13.—14. r.; zvlášť nadané posílá klášter na vlastní útraty na další studie- Pro chovance je určen zvláštní fád, jenz
Trappistus Franze Vrbas Trappistus km
20 article
se přesně dodržuje. V zimě i v létě vstává s o 125. hod. a po nutné toilettě jsou chovanci přítomní ranní mši, po níž je snídaně a krátký odpočinek. Vyučování střídá se s mírnou praci, v 11 hod. je oběd; o 2. hod. počne vyučování znovu, od 134.—1,5. hod. opět nějaká práce, v 5 hod. večeře. V zimě se chodí v 7, v létě v 7.30 hod. spat. Kostel, jenž vystaven je v jednoduchém románském slohu s jednou střízlivou věží, roz- dělen je na chor pro kněze v presbytáři, a pr bratry laiky; varhan není, zpívá se při har- moniu. Obecenstvu je vyhraženo místo u vchodu oddělené mřiží od ostatního kostela; ženy mohou navstíviti klášter pouze v neděli. Během prohlidky mírnil náš ochotný cice rone s vlidným úsmévem naši zvědavost o způ- sobu života Trappistů. Řád sestává nyní z 230 členů, kteři děl se na kněze a laiky; patrného rozdílu ovšem mezi nimi není. Život jejich zasvěcen je pouze práci a modlitbě. Na znamení zvoncem opouští každý již 2. hodině ranní lože a jde do kostela, kde je ranní modlitba, pak lyhodinná meditace a po mše. Snídá se o 6. hod. ráno; snídaně je hud la l. piva, neb pražená polévka, sladová káva chléb. Po ní svolá převor údery palicí na du- tou prkennou nádobu všechny bratry do velké síně v přízemí a rozděli denní práci; každý bez reptání ujme se určené mu úlohy. V jedenáct hodin je oběd, zaležející z pra- žené polévky, zeleniny, sýra, chleba a 1y 1. piva V létě, když práce déle trvá, je k svačině bud trochu tvarohu neb sýra, v zimě musí každý vydržeti až do večeře (v 6 hod.), při níž je opět sýr, salát, chléb a 1g l. piva. Pouze na veliké svátky přicházejí na stůl vejce a mléko.
21 article
Eldorádo pro vegetariany! V 129. musí se každý odebrati na lože. Jak jsem se již zmínil, není mezi bratry rozdilu, sám opat nepožívá zvláštních výhod. Předpisy zachovávají se s velkou přísností. Všem členům zakázáno je mluviti, ani pověstný pozdrav »Memento mori«, o němž se tolik mluví, nezakládá se na pravdě. Bratří pozdra- vují se, poněvadž v klášteře nenosí klobouku, němým skloněním hlavy, kněžím a starším čle- nům dostává se hlubokého úklonu. Pouze oněm bratřím, již jsou učiteli škole, neb určeni jsou pro styk s vnějším svě- tem, je dovoleno s návštěvníky mluviti, jinak však zachovávají mezi sebou naprosté mlčení. Na cizince působí to zvláštním dojmem v celém klášteře, kde je tolik individuí, není slyšeti artikulovaného zvuku, pouze stroje duni vým svým chodem přerušují posvátné ticho. Vše dělá dojem obrovských hodin. Na náš dotaz, nebýváli z počátku téžko zbaviti se dobrovolně toho, čím člověk tak vy- niká nad ostatní tvory, odpovídá mnich s klid- ným úsměvem, že nikomu ani nenapadá, abv učiněný slib porušil.
22 article
Mezitím došli jsme do refektáře; ve veliké síni s dlaždicovou podlahou stojí ve 3 řadách zluté natřené stoly. Vždy pro 4 mnichy je upro- střed stolu nenatřené, čtverhranné prkénko, na něm majolikový džbán s vodou a 4 půllitrové džbánky, pak dvě nádobky s octem. Olej rozdě- luje každému sám opat. Každý mnich má šálek, pokrytý hrubým ubrouskem, lžící a vidličku z zimostrázového dřeva a prostý nůž s dřevěnou střenkou. Polévka se roznáší v plechových, v- jenských miskách. Místo židlí používá se stolie bez opěradla, sestávajících ze dvou noh a příč- ného, as 20 cm. širokého prkénka; stolicety jsou zcela podobny podstavcům, jichž se u nás užívá při dopravě pian. Po jídle si každý svoje náčiní omyje a ubrouskem osuší. S jídelnou souvisí kuchyně, coquina regu- laris, z níž se jídla podávají oknem přímo do refektáře. Na druhé straně chodby je coquina infi morum; zde se vaří strava pro chovance, učen- níky a nemccné bratry, jimž je požívání masa lékařem dovoleno. V dalším pokračování chodby je velká oblé- kárna; každý mnich má na jednotlivém kusu vyšito svoje čislo. Při hrubší práci užívás
centimetr
23 article
pracovního pláště a obyčejných dřeváků; jinak oblečen je každý v hnědý habit, stažený ši- rokým řemenem, přes to škapuliř, nízké vlněné punčochy a kožené střevíce. Vedle oblékárny je menší síň se železnými kamny, kamž mniši se v zimě přicházejí ohřát. poněvadž se v síních, určených pro mnichy, ani v jídelně, pracovně a ložnici netopí. S touto síní sousedí koupelna s četnými sprchami. Na to šli jsme do prvního poschodí, pro- hlédnout ložnice. Mohu říci, že jsem na to byl nejvice žádostiv, poněvadz jsem vždyeky slýchal, že Trappisté spí v nechoblovaných rakvich. Ložnice sestává z veliké sině; v ní jsou vystaveny z rákosu, maltou nahozené a bíle natřené cely; každá je as 2 m. dlouhá 1 m. široká. V ní je jednoduché, úzké, dřevěné lůžko se slamnikem, hrubým prostěradlem a jednon dekou. Nad posteli je dřevěný křiž se sklenici svěcené vody. U hlavy postele na protější stěně je několik hřebů pro vlněné bílé roucho ko- stelní a škapuliř, jenž se před spaním odkládá jinak všichni Trappisté spl oblečeni. Stěny cel jsou as 2 m. vysoké, nedosa jíce stropu, jenž je všem společný.
24 article
Tázali jsme se svého průvodce, není- v zimě v ložnici chladno, když se netopí? O- pověděl svým skromným způsobem, že předně spí každý oblečen, mimo to má pokrývkua v době krutých mrazů může dostati ještě druhou »ostatně toho není třeba,« končil. »po denní práci uslná každý tak tvrdě, že ani zimy ne- Malá tato cela je jediným majetkem každého mnicha, v ní může říci, že je »doma«, je na několik hodin svým »já«, individuum, kdežto po celý den je pouze článkem velikého pracujícího stoje, jenž nezná individualného já a bez ohledu na jednotlivce kráčí v před vyměřeným, klidným krokem. Tím ukončena prohlídka vlastního kláštera a my jsme šli do dilen. Přes dvůr v jednopatrové budově je továrn na sukna; v ní možno viděti postup práce, o čištění vlny až do výroby nejjemnějších suken efli.«
25 article
Všechno sukno, jež mniši potřebují, tká se zde, i deky na přikrývání; mimo to jemná sukna ele- gantních, moderních vzorků, jež mají tu před- nost, že jsou laciná a z poctivého materiálu. V druhých budovách provozuje se bednář- ství, zámečnictví, kovářství; všude je několik učňů, jež klášter bezplatně vyučuje řemeslu. Pivovar je zařízen dle nejmodernějších po- žadavků; vaří se v něm dvakráte týdně po 164 hektolitrech piva, roční výroba obnáší tedy 8528 hektolitrů. Pivo trappistů je rozšířeno po celé severo západní Bosně; je světlé barvy a ve- lice lahodné chuti, připomínajíe piva česká. Je rozhodně lepší, než Kallayovo akciové pivo sara- jevské, jež určeno jsoue k exportu, je daleko silnější a ostré chuti. O kvalitě píva trappistů svědčí i ta okolnost, že v celém baňaluckém kraji nikde se nenalezá sarajevské pivo, nýbrž že pouze pivo z Bosenské Gradišky dělá onomu konkurenci. Do sýrárny, kde vyrábí se známý trappist- ský sýr, jsme se bohužel nedostali; klášter v obavě, aby nějaký cizinec vyrábění neodkoukal a doma nezavedl, nedovoluje — prý na radu bosenské vlády — nikomu vstup do dilny.
Kallayův Boseň
26 article
Pouze s dovolením opatovým smí se sýrárna prohlédnouti, ale opat byl právě toho dne v Baňjaluce a nám nezbylo než spokojiti se uji- štěním, že by se nám dovolení bylo jistě do- Ve zvláštním domě jsou byty pro učenníky, jichž klášter nyní vydržuje 44. Každý volí si řemeslo sám a po 3—4 letech dostává za vy- učenou. Vedle řemesla může se též učiti hudbě a zpěvu pod dozorem jednoho z bratři. Cho- vanci mají též malé divadlo, na němž o slav- nostních dnech se hrají chorvatské kusy. Kazdého návštěvníka musí tato rozumná výchova překvapiti; právě u trappistů, kteří sami vedou přísný život, předpokládal by každý nedostatek zájmu pro něco krásného, dokonce. pro divadlo! A právě oni poskytují chovancům přiležitost, aby se zajímali i o něco jiného, nez. je starost o denní chléb. stalo.