ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 9 95d32250-738c-11dc-9aa5-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 9
Chunky — 30 celkem · entity: person 13, place 60, org 10, work 26
1 masthead
Národní hospodář.
2 article
esl e čert von
3 title
Příloha „Národních Listů“ k číslu 31. ze due 30. ledna 1908.
4 article
Telegrafické zprávy. O postátnění české severní drahy. Z Vídně, 30. ledna. (K. k.) Za odpoledního Týjednávání o postátnění české severní dráhy předseda ministr dr. Derschatta vyloži zásady, jež vedou vládu při této akci. Zástupei železniční společnosti konstatovali, pokuč se týče zásadních otázek, že dráha souhlasí s vlád ním stanoviskem. Dnešního vyjednávání zúčastnili se za vládu odb. přednostové Gruber a Weeber a příslušní zpravodaji za železniční společnost vicepresiden Cahn-Speyer a řed. Baudiss. V brzku dojde bez pochyby k dalšímu meritornímu vyjednávání. E oboru petrolejářského, u-ne E Vídně, 30 ledna. („N. F. P.“) Rakouské petro- jejářské firmy jednají o zavedení přímých vlakůse surovým petrolejem. Vlaky tyto mají jezihti me Boryslavou a hlavními rafineriemi petroleje a úín mají býti odstraněny dosavadní obtíže při opatřován rafinerií surovým petrolejem. Ústřední dobytčí trh ve Sv. Marku. (Týdenní zpráva od 27. do 30. jedna y doe Na hovězí trh přihnáno naproti minulému týdnu + 743 krmných a + 193 kusů slabého skotu a přímo dodáno + 31 kusů. Pro poklesnutí cen na posledním trhu a nedostatečný odbyt omezen dovoz až na D. Rakousy (18), Solnobrady (11), Halič (93) a Chorvatsko (17). Z Čech posláno tolik jako minule. Avšak i to, co bylo posláno, stačilo úplně. Spotřeba hovězího masa je skrovná. Velkotržnice je přeplněna masem, jež prodává se za babku. Smýšlení bylo chabé a udržely se celkem mi nulé ceny. Býkům a slabému skotu připlatilo. Arciprima barevní voli z českých, moravských uberských továren platili se o 1 K dráže než minulý lýden.
Derschatt Gruber Weeber Baudiss Marek Vídeň Speyer Rakousy Halič Chorvatsko Čechy vicepresiden Cahn Solnobrady
5 article
Ia. barevní voli uherští a haličtí šli zle na od byt a nebylo možná dosíci lepší ceny než minulý týden. Prostřední voli haličtí udrželi minulé ceny, ale odbyt byl těžkopádný. Lehčí a špatnější krmní voli prodávali se za stejný peniz, ale nevyprodali se, a 100 kusů koupeno do továren na konservy. Býkům, jichž bylo pouze 348, připlatily 2 K lolikéž stabému skotu na 100 k Z příhonu, v němž bylo z Čech 24 a z Moravy 104 kusy, prodáno: do Vídně 2767, Dolních Rakous 316, do Čech 47, na Moravu 16 kusů a 113 se jich nedoprodalo. Na tih s vepřovým dobytkem bylo přihnáno proti minulému týdnu o 2783 tučných vepřů více kdežto o 1753 masných vepřů méně. Z Uher a Sedmi- hrad, odkud v minulém týdnu došly velmi nepatrné zásilky, dodáno bylo na trh o 3877 kusů vícet z Bosny o 121 kusů více, z Chorvatska a Slavonska však o 90 kusů méně. Jako minulý rh týdenní by) obeslán pro potřebu nedostatečně pokud jde o tučné vepře, tak převyšovala tentográte nabídka velic značně potřebu, zvláště, ježto Iada jiných okolnost způsobila zmenšení konsumu. Sem náleži nastáva- jící vklonek měsíce činžovním termínem zostřený. opčtný, nemalý pokles cen sádla a slaniny a ne- méně náhlá změna povětrnosti jarního rázu. Samo- zřejmě konal se trh za velice mdlého smýšlení a ač- koli majitelé snížili ceny, byl obchod následkem re- servovaného chování a slabé potřeby kupujících vel- mi těžkopédným. Ceny tučných vepřů první jakosti. jakož i střední váhy klesly o 5—6 hal, lehkých, tučných a selských vepřů o 6—8 hal. při 1 kg. Pokles cen neměl vlivu na koupěchtivost, takže neméně než 1301 tučný vepř musil býti odehnán neprodán.
Morava Vídeň Dolní Rakousy Čechy Uhry Bosna Chorvatsko Slavonsko kg
6 article
Přívozu masných vepřů ubylo: z Haliče o 1129, z Bukeviny o 220; přívozu přibylo z Moravy o 50 a z Chorvalska a Slavonska o 20 kusů. Také při obchodě s masnými vepři způsobily různé poměry, že smýšlení pokleslo. Mimo vliv ultima, který při po- plávce vždy je patrný a způsobuje pokles cen v drob- ném prodeji, měl na vývoj trhu nepříznivý vliv i po- kles cen v tržnici štyrskohradecké. Proto bylo smý- šlení při obchodě s masnými vepři značně stísněné a poslední ceny stěží se udržely přes to, že nabídka Byla zmenšená. Ceny těžkých masných veplů klesly následkem silné nabídky o 2 hal. při 1 kg. Na konec neprodalo se ještě 895 masných vepřů. Z přihonu se prodlo: pro Vídeň 10.476 kusů, pro Dolní Rakousy 236, pro Horní Rakousy 698, pro Čechy 463, pro Moravu 65, pro Štyrsko 33 kusy a 2196 kusů se neprodalo. Na trh ovčí dopraveno bylo o 280 kusů více. než v předešlém týdnu; nabídka byla velká, ačkoli na trh přišlo mnoho českých kupců. Smýšlení bylo slabé a při pomalém vývoji ceny klesly o 1—2 h při 1 kg vzhledem k cenám minulého týdne. Do Čech nakládalo se asi 800 kusů; také do Paříže a do Drážďan nakládalo se zboží. Na trh s telaty bylo dopraveno asi o 600 kusů méně, než v minulém týdnu. Po neobyčejném po- klesu cen, klerý nastal na posledních trzích, bylo tentokráte smýšlení mezi majiteli opět příznivější. ježto ceny se zotavily třeba jen málo, ježto sklonek měsíce přiměl mnohé kupce k obmezení nákupu.
Halič Morava Slavonsko Vídeň Dolní Rakousy Horní Rakousy Čechy Štyrsko Paříž Drážďany kg
7 article
Ceny telat první jakosti stouply o 4, středních leh- čích telat o 8 h při 1 kg. Na trhu s poraženými vepři byla nabídka o 100 kusů větší než v minulém týdnu. Výslovně mdlé bylo smýšlení vzhledem na úterní pokles cen při obcbodé se živým zbožím, všechny druhy tučných vepřů klesly o 4 h při 1 kg. Ceny masných vepřů udržely se za klidného obchodu; taktěž vepři menší váhy. Na vedlejším trhu se živými prasaty bylo smý- šlení při obchodě s masnými vepři povzbuzeno po- měrně skrovnou nabídkou i bylo přívětivé a ježto také přespolní kupci kupovali, zvýšily se ceny vůči úterku o 2—4 h při 1 kg, ceny tučných vepřů se za malých obratů nezměnily. Na vedlejší trh hovězí dopraveno bylo 149 kusů (140 kusů krmných a 9 kusů nízkého dobytka). Vzhle- dem k ultimu byla poptávka velice slabá; ceny jak volů, tak býků se vzhledem k pondělku nezměnily. Na trhu s poraženými ovcemi bylo hledáno pouze zboží první jakosti; jehčí bylo zanedbáváno, ceny byly stejné jako v minulém týdnu. Na trhu s jebňaty bylo přes žmeňšenou nabídku málo koupěchtivosti, ale přes to se udržely poslední ceny.
kg
8 article
Pohyb cen: Jatečný dobytek: voli nejlepš Jakosti, Darevní 93—99, nejlepší jakosti uherští 85—86, haličští I. 89—92, voli I. jakosti ba- revní 84—92, uherští voli 76—84, haličtí 80 — 88. voli prostřední, barevní 74—83, uher. 64—75, haličti 72—78, voli III. jakosti barevní 62—73, uherští bu až 63, haličtí 64—71. Voli z pastvin —.—, I. ja- kosti — až —, bosenští voli od — až —, I. jakosti —.—, býci od 52 do 68, I. jakosti 70 až 76. krávy 53—70, krávy I. jakosti 71—87, buvoli 38.— 46. buvoli I. jakosti 50—54, drobný dobytek 36—52, vepři uherští I. jakosti 102—108, prostř. 96—101, lehčí 88—-95, staří 94—100, podsvinčata haličská 68—85, I. jak. 86—94, podsvinčata morav. 90—108, ovce živé 48 až 52, ovce živé I. jakosti 54— 61 ovce poražené 68—82, ovce první jakosti 84 až 92, telata poražená 80—128, telata poražená I. jakosti 130—136, telata živá — až —, telata živá I. jakosti — až —, vepři poražení 96—108, vepři poražení I. jakosti 110—116, selata 100—124, lebčí 128 až 132, jehňata 24—26, nejlepší jakosti — korun za pár. Veškeré ceny rozumějí se za 100 kg- mimo daň potravní, Vídeňský th na drobný dobytok, 30. ledna. Přivezeno: 4154 telat, 3329 prasat živých a 2997 zabitých, 1497 ovcí živých a 355 zabitých a 498 jehňat. Telat bylo — 600 než minule a proto ten- dence pevna. Připlatily Ia. zboží 4 h, prostřednímu a lehčimu až 8 h. Prasata tučnů živá prodávalas obohod - emědělství snav
kg
9 title
Reforma rakouského horního
10 article
levněji než na úterním hlavním trhu; mastná prasata nezměnila ceny, ale zabitým spadly naproti minu- lému týdnu 4 h. Ovcí přivezeno víc a proto klesly ceny o 2 b. Znamenala: telata zabitá K 0.80—1.36, prasat tučná živá K 0.94—1.06, zabitá K 1.— až 1.16 masná živá K 0.70—0.96, zabita K 1.— až 1.20, po váhou K 1.32; ovce živé K 0.48—0.61, zabilé K 0.7 až 1.08 vše za 1 kg; jehňata K 22—36 za pár. Z Paříže (la Vilette), 27. ledna. (Ovčí tr b.) Příhon 17.707 kusů. Obchod klidný: ceny bez změny. Nedoprodáno 2000 kusů. Znamenáno: ovc francouzské od 91 do 120 ct., africké od — do — ct. za 1/2 kg masné váhy. Přímo do jatek dopraveno do 27. t. m. 4916 kusů, z nichž zbylo jich tam 26. t. m. 1432 kusů. st. Z Pešti, 30. ledna. Zvl. telgr. »Nár, Listů«.) Na dnešním trhu prodalo se 2500 qo 20 hal. levněji. Platila za 50 kg: pšeni ce tisská 78 kg K 12.15, 77 kg K 12.—, 74.8 kg K 11.96, peštská 79 kg K 12.15, 76.5 kg K 11.70, snětivá 76 kg K 11.85, kaločská 76 kg K 1190, marošská 76 kg K 11.75, hor- ňácká 77.5 kg K 11.80; kukuřice K 6. 70, oves (— 10 hal.) K 8.—; vojtěška K 54.— Terminový obchod byl zprvu velmi mdlý, potom dobrý na úhrady. K večeru znamenala: pšenice na duben K 12.05, na fíjen K 10.51; žito na duben K 10.15, na říjen 9 05; oves na dubenK 7.95; kukuřuce na květen K 6.85; řepka na srpen K 16.45. Plodinový trh byl bez odbytu em novo změny. Počasi mírné. Z Liverpoela, 30. ledna. 4 h. 10 m. (K. k.) Obrat 14.000 zoků. Denní dovoz —. — Dodávky na leden 5.93, na ledenrúnor 5.93, na únor březen 5.92, na březen-duben 5.93, na duben- květen 5.92, na květen-červen 5.91, na červen-červenec 5.89, na červenec-srpen 5.84, na srpen září 5.73, na září-čijen 5.62, na říjen-listopad 5.52, na listopad-prosinee 5.49 Tenders —. Smýšlení povolně.
Platil Terminový Paříž Pešť Liverpoel masný kg zok Tender
11 article
Americké kabelově telegramy. (Závěrečné kursy z dnešního dne.) Z Nového Yorku, 30. ledna. (Peněžní bursa Závěrečné smýšlení peněžní bursy klidné. Obrat akcií 380.000 (580.000). oeem Union Pacifle 1221/2 (122.25). Kanada Pacifie 150.— (149.50). United States Steel Corporman 28 (271/2)- Baltimore and Ohlo 87.— (87.75). Káva, 30. ledna 29. ledn Rio čís. 7. . . . . . . 6.25 6.25 na leden . . . . . . . 6.05 na březen . . . . . . 6.05 6.05 žso t Cukr.a nha 30. ledna. 29. ledn 3.25 3.30 Cukr (Fafr Muse.) . . . Tuky Western Steam 8.20 Tuky znánka Wileox . . 8.20 Z Nového Yorku, 30. ledna. (Obilní bursa Smýšlení obilní bursy chabé. Pšenice. 30. ledna 29. ledn pohotová . . . . . . . 102.75 1047/4 na květen . . . . . . 106.25 1087 ua červenec . . . . . . 102.50 1041/ Kukuřice ělon a p 30. ledna 29. ledna na květen . . . . . . 691/% 20.25 na červenec . . . . . . 68.25 687/2 na září . . . . . . . . - nil Petrolej o o 30. ledna 29. ledna rafinovaný, kesonový . . 10.90 10.90 rafinovaný Standard White 876 8.75 Kovy.ie 30. ledna 0 1 29, ledna Měď . . . . . 13.62 13.87 13.62 13.87 Cín . . . . . 27.75 28.— 27.50 28.— Železe čís. 2. . 18.— —.— 18.— —.— Bavlna. Z Nov. Yorku, 30. ledna. (Bavlnářská bursa. Bavlna byla na začátku dražší na lepší zprávý z Liverpoolu, poklesla pak ke konei následken likvidací a končila ustáleně. 30. ledna 29. ledna 28. ledn pohotová . . . . 11.75 11.75 11.65 na leden . . . . 11.05 11.07 10.81 na březen . . . . 11.16 11.20 10.92 na květen. . . . 11.13 11.18 10.98 Závěrečné smýšlení stálé. Z Nového Orleanu, 30. ledna. Na lede —.— (11.85), na březen 11.48 (11.54)-
Nový York Kanada Baltimore Rio York Liverpool Nový Orlean Tuka western Steam Union Pacifle 1221 / 2 Steel Corporman 28 Cukr Fafr Musa Tuka znánka Wileox Z Nový York 11.07 10.81 na březen 10.92 na květen 11.18
13 article
V trůnní řeči ohlášena byla oprava horníhe zákona a z přípravných praci, prováděných ministerstvem orby, zdá se, že příslušný návrh bude brzo předložen sněmovně. Bude tím jen vyhověno naléhavé potřebě po změně neudrži telných skorem už ustanovení, upravujícíeh poměry hospodářsky veledůležitého odvětví prvotní produkce, která pocházejí z doby, kdy dnešní rozvoj hornictví se nedal tušiti a která snad ani v době svého povstání potřebám plně nevyhövovala, byť i značila velký a nepopíra- telný pokrok proti poměrům dřivějším. Vmy- sleme se k vůli lepšímu porozumění stručným přehledem v dobu a okolnosti za kterých po vstal dosud platný horní zákon z roku 1854. Až do r. 1854 nebyly horní záležitosti v Rakousku jednotně upraveny, nýbrž platily přečetné ty »horní řády« (Bergordnungen, Ham- merordnungen atd.) partikulární, v podstatě své ještě ze středověku a počátku novověku po- cházející, ve kterých mnohdy obě základní zásady horního práva, totiž zásada horního regálu a zásada horní svobody tu více, tu méně byly, uplatněny, takže panovaly ve věcech do- lování v různých krajinách poměry velice různé a spletité, které vývoji hornictví jisté ku prospěchu nebyly. Přirozeno tedy, že následkem toho i jednotná úprava horního práva, která už ohlášena byla dvorním dekretem Marie Terezie r. 1786, narážela na veliké nesnáze pro různost oprávnění vzešlých z těch partiku- lárních práv; několikerý pokus selhal až te- prve zákonem z r. 1854 podařílo se provésti unifikaci horního práva rakouského. Zákonem tímto teprve stvořeny jednotné poměry, jež nuvý zákon bude moci mnohem snáze upravit ve smyslu dnešních názorů a potřeby
Marie Terezia Rakousko Ham
14 article
Dle vylíčeného vzniku zákona z r. 1854 je pochopitelno, že zákon ten nese stopy svého povstání; za podklad jeho vzat byl. ovšem horn zákon napoleonský z r. 1810 pro Francii, avšal situace v obou říších byla různá, u nás nepřed- cházel ten velký a náhlý převrat, který způso- bila v majetkových, právních a sociálních pomě- rech ve Francii revoluce, nebylo tedy možno tak radikálně zasáhnouti do poměrů. Rakouský zákon musil nezbytně činiti kompromisy mez jednotlivými ustanoveními dřívějších řádů, aty nepodařilo se vždy spojiti v organický celekse základním vzorem, zejmena když i zpracování zákona provedeno jaksi způsobem kompilaee jednotlivých návrhů. Druhý, nutný nedostatek našeho horníh zákona jest, že v době, kdy povstal, omezovalo se hornictví skorem jen na dobývání rud, že tedy úprava zákonná horních poměrů nedotkla se skoro, nemajíc ani proto podkladu, otázek, které vyvolal ohromný rozmach uhelného prů- myslu posledních 50 let. Změněny byly nejen celé podmínky technické — a horní zákonje kromě řešení čistě právních a sociálních otázek vždy též zákonnou úpravou různých otázek v podstatě hornicko-hospodářských a hornicko- technických — nýbrž i vyvolávány tim poměry, jakých u dolování na rudu vůbec není. Změny nastalé od vydání zákona v hospodářskýeh názorech přírozeně tíž nemohly se uplatniti př kodifikaci horního práva.
Francie
15 article
Konečně je značně pociťovaným nedostat- kem horního našeho zákona též dnes již nevy- hovující úprava poměrů dělnických, a pozděj- šími novellami jeho odpomoženo tomu jen z části. Stavovský, řekl bych střeďověkovský cechovní duch hornictva, který ještě v době vy- dání zákona neochvějně trval, dnes již vymizel. Dělník důlní stal se proletářem jako každý jiný dělník, industrialisace hornictví a nastalá pře- vaha velkokapitálu v odvětví tom, zejmena ka- pitálu neosobního, rozvoj jiných průmyslových odvětví a s ním spojené snažení se dělnictva v bojovnou stranu protikapitalistickou změniy úplně poměry, které byly směrodatné pro zá- konnou úpravu postavení horníků a jejich po- měru k zaměstnavateli, takže nové upraven jich v souhlase s duchem doby je nezbytným. Nutnost opravy našeho horního zákona po cítěna brzy po jeho vydání a nechybělo též ná- vrhu na ni. Když pak r. 1865 pruský zákon horní užil už vhodně zkušenosti zalím získa- ných, byl v Rakousku vypracován dokonee vládní návrh na nový horní zákon r. 1876 (tak zv. návrh referentský), který však pro odpon interesentů nebyl ani parlamentu předložen. O reformy zákona v celku pak upuštěno a zahá- jeno období oprav jednotlivých částí jeho, ze- jmena pokud se týká délnických poměrů, no velami, a teprve nyní oživuje zas stará my šlenka reformy celkové. Že nový zákon, maje pojmouti v úpravu mnohem více poměrů a otázek nežli starý, bude komplikovanější, je na bíledni. Zde budiž po- ukázáno jen v hlavních rysech, v kterých a směrech bude se musiti reforma horního práva bráti, resp. které otázky bude musiti nově roz- řešiti, aby vyhověla požadavkům na ni kl deným.
Rakousko
16 article
Především stěží bude se moci nový zákon vymknouti řešení otázky, jak zabezpečit státu větší vliv na uhelný trh roz množením jeho důlního majetku a uchrániti tak obyvatelstvo před nedostatkem a lichvou uhelnou. Nemáme tu na mysli vyvlastnění dolů, které jisté — dojde-li vůbec tak brzy k němu — provedeno bude zvláštním zákonem, ani nějakou změnu základní zásady našeho horního práva, t. zv. zásady horní svobody t. j. že vyhledá- vání a dobývání rud a nerostných paliv jes každému v zásadě volno, dostojí-li jistým zá- konem stanoveným předpisům, a přikloněníse k zásadám některých nejnovějších horních práv, na př. japonského, která prohlašují ne- rostné bohatství za vlastnictví národa, jehož zužitkování národ resp. v jeho zastoupení stát jednotlivci dle svého uznání a jen pod jislými kautelami přenechává — u nás jest zásada horní svobody, oplrajícl se o dříve platný názor horního regalu příliš vžita a co hlavního, pod- kladem tak mnohých majetkových vztahů, že by náhlé zvrácení její bez velkých hospodář- ských ztrát se neobešlo.
horní svoboda
17 article
V Rakousku se neodvážíme a za daných poměrů ani nelze jinak — nežli co dovolilas letošní změna horního práva pruského: na vyhražení přednosti pro stát při nabývání nových uhelných poll. Uznává se při tom právo celku na minerální bohatství země, které tvoří část jeho národního jmění a na jehož hospodárném vydávání a zužitkování má národ přímo životní zájem, aníž by se vylučovala podnikavost sou- kromá, ježto stát může i jednotlivci dovolit osaditi důlní pole nebo aspoň mu svěřiti dolo- vání v něm. Podnikání soukromé není tu tedy úplně vyloučeno, nýbrž jen omezeno, moc regu lovati je jen vyhražena státu. Takové spřáhnut soukromého podnikání a kolektivního podnikán má význam zejména ve státě, kde není vždy dost fondů na podniky tak rozsáhlé jako je otvírání nových dolů a kde i zadlužení je značné větší než aby sneslo půjčku na vyvlastnění dolů. protože lze při něm mnohem snadněji opatřit potřebný závodní kapitál pro hospodářství horn ve velkém. Uvedená zásada bude, dojde-li k ní, po- dobně jako v Prusku dle svojí povahy nezbytně spojena se změnou ustanovení o kutání nabývání důlních polí. Kutáním zove horník zjištění a ohledání ložisk vyhražených minerálů; je to práce velmi důležitá pro bu- doucí dolování, v ní leží jeho budoucnost, a je též, zejměna při uhelných ložiskách, z pravidla nákladná. Přirozeno tedy, že ji podnikne někdo jen tehdy, má-li vyhlidky, že, nalezne-li sku- tečně výnosná ložiska, bude míti přednost při využitkování svého nálezu. Až do r. 1854 byly v tom ohledu poměry velice neutěšené, pano- vala hotová vojna kutěřů-konkurentů — poměry
Rakousko Prusko
18 title
Finančniotví
19 article Průnysl -
Průnysl - podobné dosud panujícím v zlatých polích austrál- ských nebo amerických, kde kvete t. zv. »jum ping the elaim«. ptai Horní zákon, vytvořiv výhradní kutišt (Freischurf), způsobil značnou nápravu v tom dav kutěři jistotu, že zdaří-li se jeho pátráni bude mu jisté pole zajištěno, Výhradné kutišt je kutaci dílo, v jehož určitém obvodu podoby kruhovité nesmí nikdo jiný nežli oprávněný ku- tati. V případě, že soused nebo kdokoliv jiný žádá v blízkosti za propůjčení dolových měr, přísluší kutéřovi přednost, vyhraditi si pro bu- budoucí propůjčení kol svého díla jednu po případě dvě míry, jichž polohu si sám určí úplně je tedy výhradný kutéř chráněn jen na prostoru mnohem menším, nežli má jeho vý- hradný kruh. Zákon představil si věe tak, že jeden kutéř bude pracovati jem v jednom ku- tišti, až jeho povahu a složení sezná, avšak praxe se záhy vyvínula ze snahy nadějný terén už předem jen sobě zachovati ta, že jednotlivee celou krajinu pokryje výhradnými kruhy, a ne- sťastná geometrieká forma, neodpovídající přiro- zeným poměrům ložisk, k tomu též svádí. Doslo
Freischurf
20 article
to tak daleko, že jeh v Čechách bylo r. 1905 24.137 výhradných kutiší, patřicích toliko 819 soukromým kutéřům (160 státu). Tento vývo má velké hospodářské vady, zpronevěřilt vý- hradná kutiště jich účelu: pro důležitost kutání předpisuje zákon, že v každém kuništi má být v jisté míře pracováno, neboť jen tato práce odůvodňuje výhody kutišti poskytnuté. Při dneš- ním počtu kutišť (r. 1905 76.980) je však každá skutečná kontrola práce té vyloučena následkem toho se skorem v žádném z nich nepracuje a úřadům vykazuje se jen fingovaná. na papíře; většina výhradných kulišť slouží bud k tomu, vyloučiti konkurenta z pole, anebo stal se vlastně jen právem, které je předmětem spekulace, nepomáhá však k lepšímu poznání ložísk. Jak tu vylíčeno, nechrání výhradní ku- tiště dostatečně poctivého kutéře, nezabezpečujíe mu pro případ, že by se dokopal rudného nebo uhelného bohatství, dosťatečně velké pole a na druhé straně nopřispívá dosti k poznání proku- távaných ložisk.
Čechy
21 article
Aby těmto nedostatkům odpomohl, bude nový zákon musiti vytvořiti kutací pole, jež by nebylo vázáno na určitý tvar, aby se mohlo přizpůsobiti přirozenému uložení ložisk. V pol tom celém bude kutéř musiti míti přednost při propůjčení důlního vlastnictví, na druhé straně však musí zákon zabezpečiti příslušnými usta- noveními, aby v polích těch se skutečně praco- valo a každý nereslní, jen spekulující kutéř by vyloučen. Vyhražení přednosti pro stát při propůjčo- vání uhelných poli nebude dle našeho soudu míti za následek poklesnuti opravdové kutae činnosti na uhlí, jen když zákonem bude kulét pro případ, že by stát uplatnil svoji přednost zaručena náhrada nákladů, učiněných na kutání; možnost, že stát přec jen neužije svojí výsady a tím že kutéř může dosáhnoutí důlního ma jetku, bude mu, dostatečnou pohnutkou ke ku- tání. Právě proto pokládáme za správnější po- nechati kutání přístupným každému; nežli i je vyhraditi státu. Uspoří se tím velká část ná- kladů, jichž by třeba bylo na provádění vše- obecného kulání státem, ježto stát tu bude vlastně vykupovati práci a náklady jen kon krelních případů. Když by konečně i soukromá kutaci činnost příliš ochabla, může vždy slát vystoupiti jakožto kutéř.
22 article
Co se týče propůjčení důlního majetku vzdá se nový zákon jistě nepraktického a tech nicky neracionálního ustanovení dosavadníh zákona o čtyrhranné formě důlních měr a zvýš zajisté jejich výměru. Dosavadní, v nejpřízni vějším případě najednou udělitelná výměra čty dvojitých měr (360.928 m2) neudpovídá dneš nímu stavu hornické techniky, která dovede už jediným závodem ovládnouti mnohem většl část ložiska a proto bude docela hospodářsky správným, ustanoviti maximální výměru důlního pole větší než posud. Krom toho bude vhodno nahraditi ustanovení, že majitel dolů je povinen dolovati, nemá-li ke klidu zvláštního povolení státu, národohospodářsky oprávněnějším ustanovaním práva francouzského, že majile dolů může býti donucen ku práci ve svých dolechy žádá-li toho prospěch veřejný. nsd — Z thů peněžních. (30. ledna.) Praha. Dnešní bursa měla průběh dosti pevný a došlo k závěrkám 45 želez. úpisů České zemské banky za K 97.60 akcií České banky „Union“ za K 238.25. Dále podá- váno za akcie: První české tov. orient, cukrov. k 250.—, První pražské zastavárny K 460.—, Prvni české akc. pojišt. na život K 270.—; Kolínské fov. kávov. náhrazků K 660.—, pivovaru v Česk. Budějo- vicích K 805.—, Živnostenské banky K 239.—, České spol. pro prům. cukerní K 150.—, strojírny Daňkovy K 466.—, Pražské úvěrní banky K 526.—, Hospod. úvěrní banky K 381.—, České prům banky K 414.— Podolské cementárny K 200.—, Zajiš ťovací banky K 140.—, Akc. továrny na vyrábění uměl. hnojiv Kolíně K 420.—, První českomoravské, strojírny K 850.—, Královéhradeckého úvěr. ústavu K 449.— peníze.
Daňkův Praha Kolín Český banka živnostenský banka Český společenský úvěrní banka Český průmyslový banka m 2
23 article
Vídeň. Pevná fendeňce včerejší bursy přenesla se také na dnešní začáleční bursu, ale méně přiznive zprávy z Berlína a z Nového Yorku zabránily většímu sbchodu. V popředí záj u byly alpinky a také akci Bankovního spolku se tešily zkjmu na základě od- hzdované bilance. Akcie stální dráhy byly slabi a značně stouply. Na polední burse pevné smýšlení bylo posíleno podněty z. bankovního trhu, kde kre- ditky a speciálně také papíry Bankovní jednoty značně stouply. V cizině stouply ruské papíry, což také bylo dobrým podnětem. Bursa končila klidným smýšlením a jest pevná. Kromě kreditel, papíry Uherské hypo- teční banky, Bankovní jednety, Uhionky a Dopravní banky stouply, české severní a bolzansko-meranské akcie byly hledány; posledně jmenované následken zprávy, že konsorcium s Dopravní bankou v čelo zakoupilo od Švýcarské železniční banky tyto akcie Jinak byl transportní trh nečinným. V trhu k uklá dání obojí blokové renly a uherská renta byly v po předí zájmu, ruská renta pevná. Na eskomptním trhu penize nezměněny, 47/24—41/2 9 Berlin. Pohyby kursů byly opětně velmi ne- patrné a živostí obchodů vyníkal dnes jedině tr hodnot ukládacích. Zřejmý zájem soustředily nas německé i pruské půjčky a docíleno v nich pěknýcl přískoků kursových. Z půjček cizích upoutaly na s pozornost svou vzestupnou tendencí pevně zúročitel né titry ruské, z nichž 414 % z roku 1905 a 49% z
Pevná Bursa Vídeň Berlín Nový York dopravní banka
24 article
1902 dominovaly. Jinak nebylo vělších změn kurso- vých a ani zlepšení v akciích domácích bankovních ústavů a paroplavebních společností nepřesahovalo výši 14 6. Z rakouských titrů zůstaly kreditky i stát- ní dráha při vyšších kursech. Americké dráhy mírn oslabeny. Soukromý diskont zvýšen o 1/2 25 na 47/8 5 Revise předpisů o hornictví. Ve sněmovně po- slanců podán byl před Vánocemi návrh, který dáv podněl k různým důležitým novolám v hornictvía žádal zvláště zavedení osmihodinové pracovní doby, týdenní výplatu mzdy, ustanovení horních inspektorů a přibirání horníků k dozoru nad pracemi v dolech.
25 article
Tento návrh přidělen byl zvláštní komisi sněmovní k prozkoumání a také vláda se s ním podrobně za- bývala. Zahájené k tomu práce a šetření nejsou ještě skončena, budou však míti bezpochyby ten výsledek že v různých směrech nastanou důležitě změry ny- nějšího stavu. Zavedení osmihodinové doby pracovní narazí zajisté z počátku na oblíže, poněvadž dle panujícího zvyku počítá se doba střídy od počátku sjezdu prvních dělníků a uplyne delší doba, než po- slední horník dostane se na své místo. Hájeno jest tu slanovisko, že zavedení osmihodinové střídy jen tehdy by mohlo býti uskuřečněno, kdyby do ní ne- byla započítána doba nutná pro vjezd a výjezd hor- níka. Otázka výplaty mezd bude bezpochyby v do- hledné době zákonitě upravena. Nyní jest z 868 důl- ních podníků v Rakousku u 613 podniků zavedeno měsíční zúčtování mzdy; 35 podniků koná zúčtování čtrnáctidenně, 184 podniků z toho všechny v mo- steckém revíru) týdně a pouze 36 podniků má čtyř. až pětitýdenní zůčlování mzdy. Vyplácení mzdy děje se tudíž velice nepravidelně. Velké doly uhelné, zvlá- ště na Oslravsku, Kladensku a Plzeňsku, prohlašují že týdenní zúčtování mzdy jest vyloučeno. Udávají že zjištění docíleného pracovního výkonu jest velmi zdlouhavé a že nelze ho prováděti často. Bezpochyby bude upravena olázka tak, že doly budou zavázány. aby při měsíčním zúčtování vyplácely týdně zálohy.
Rakousko Kladensko Plzeňsko
26 article
V připadě předčasného rozvázání pracovního poměr nastalo by však zúčtování ihned. Oproti tomu vzbu- zuje prý žádost na zavedení horních inspektorů dle vzoru instituce živnostenských inspektorů rozličné pochybnosti finančního i administralivního rázu. Novolou bylo by přibírání dělníků ke kontrole těžby. V Belgii, Francii a Anzlii učiněny byly se spolupůso- bením dělníků při zkoumání jistoty důlního zřízení a těžby dobré zkušenosti a není vyloučeno, že i v Ra- kousku učiněn bude pokus v tom směru. V tom pří- padě určení by byli pro ohraničené okresy volbou důvěrníci dělnictva, kteří by měli právo dohlížeti na doly ve svém okrsku a podávati o svých zkušeno- stech zprávy příslušnému hornímu úřadu. V krátké době bude uspořádána anketa, na níž kruhy inter- esentů budou moci vysloviti své mínění o chystaných změnách Z výsladků poslední sklizní v Čechách. Dodat- kem ke zprávě nedávno zde otištěné podavá Zemská statistická kancelář království českého tato další čísla: Plocha orné půdy, se které se plodiny ty sklí- zely, činila v Čechách v prům. let r. 1906 1897— 190e
Belgie Francie Čechy
27 article
r. 1907
28 article
hektarů 350.600 353.000 zemčat . . . . . 303.300 cukrovky . . . . 137.800 143.400 141 800 luštěnin . . . . 54.400 45.700 56.400 řepky . . . . . 9.460 9.560 12 550 zelí . . . . . . 15.430 11.450 12.820 Inu . . . . . . 15 900 22.090 21.400 máku . . . . . 6.580 4.180 2.930 jetelin . . . . . 359.600 286 800 266.600 Průměrný výnos z 1 hektaru pak činil v Čechách melrických centů: v prům. lel r. 1907 . 1906 1897— 1006 brambor . . . . 122.3 106.6 86-7 eukrovky . . . . 290.6 278.5 256 4 luštěnin . . . . 13.312.9 9 6 řepky . . . . . 14.1 14.7 12.2 Inu (vlákno) . . . 7.37.5 69 zelí . . . . . . 201.4 172.5 81.5 máku . . . . . 9.4 8.6 6.3 jetelin . . . . . 40.440.5 29 luční píce . . . . 34.3 33.1 24.0 Z čísel těch viděti, že r. 1907 u většiny uvede- ných zde plodin vykazuje průměrný výnos poněkud vyšší nežli r. 1906 a vesměs dosti značně vyšší nežli 10letý průměr. Jak již předešte uvedeno, sluší t však přičísti nejen lepší úrodě, ale i zlepšené mnethodě statistického šetření. Ještě větší rozdíly však jeví se u plech sklizně a ty měly rozhodný vliv na velik změny, zjištěné pro rok 1902 u celkového výnesv plodin těch. Krise v průmyslu řukavičkářském. Od loňskéh roku postižen byl mezinárodní průmysl rukavičkář- ský těžkou krisí způsobenou jednak zmněnou dam- ské mody (nošení dlouhých rukavic, které stále vío jsou nahražovány třikrát i vícekrát levnějšími ru- kavicemi látkovými a stávkovými), jednak nebývalo draholou surových koží, způsobenou z části neúro- dou, z části machinacemi spekulačními na směrc- datných tržištích. K tomu přislupuje hosp. kris v Americe. Tak poslední „Arbeitsm.-Korresp.“ refe- ruje o vítězném poslupu pletených rokavic v Ně- mecku a redukci výroby a nezaměslnanosti lováre na kožené rukavičky, zvláště v Halberstadtu a .
Čechy Amerika Korresp Halberstadt luštěnina ha 14.7 Ina 8.6 jetelina
29 article
Stejně neplíznivě znějí zprávy z Grenoblu a Brus- selu. U nás je ovšem ještě hůře, neboť i bez uvede- ných nových podnětů, siluaci rukavičkářství dále stš- žužcích trpí český a zvláště pražský průmysl dlouho- lelcu krisí, která svěho času způsobena byla pod- vůzáním našcho, kdysi kvetouclho exporlu do sev. Ameriky a stále se horšící kvalitou našich výrobko (výsledek to jednak nezřízeného boje konkurenčního, jednak vliv slále více převládající výroby skladařské, resp. domácké). Loňské boje zaměstnavatelů s dělni- ctvem jsou ještě v čerstvé paměti, a je jistě příznač- no, že beze všech komplikací náš průmysl přestát mohl Gtýdenní výluku. K opětovným slesk ům všimnulí si této palčivě tísně nyní i verejnt činitelé. Pražské mistodržilelství v král. českém skončio v těchto dnech obsáhlé šetření o příčinách a dosahu krise v českém rukavičkářství, včera přinesli jsme tolegrafickou zprávu o anketě v ministerstvu obchodu a právě se dovídáme, že pražské místodržítel- ství uspořádá v této věci v pátek dne 7. úmnora anketu interesentů v Praze a později i v Já- chymově. K věci se vrátime ještě zevrubnějším údaji
Grenobl Amerika Praha
30 article
První česká všeobecná akciová společnost pre pojišťování na život v Praze. Ke včerejšímu článku o českých živolních pojišťovnách se nám plše: Zalo- žení První české způsobeno bylo prostou nulností, aby jednak vyplněna byla cilelná mezera na důle- žitém poli národohospodářském, jednak aby zabrá- něno byle odlivu peněz do cizích ústavů z těch če- ských kruhů, které ke vzájemným ústavům pojišto- vacím důvěry nechovajíce vyhlodávalý za účelem životního pojištění cizí akciové ústavy. Výsledky. jichž První česká, jediný náš český akeic vy úslav pojišťovací za krátkou dobu svého trvání dc- cílila, nejpádněji potřebu tohoto ústavu dokazují a zakladatelům jeho vystavují nejlepší vysvědčení. Jak v článku, v této rubrice včerejšího čísla uveřejněném. aulor dokázal, docilil spolek „Praba“ do r. 1896, tedy pa 27letém trvání svém, pojištěného kapitálu ve výši 23,000.000 K a banka „Slavla“ za tutéž dobu svého trvání 53,000.000 K pojištěného bapitálu; kdežto První česká vykazuje dnem 31. prosince 1907, tedy již po osmiletém trvání svém pojiště- ného kapitálu ve výši 25,000.000 K. Úspěch zajisté nejpříznivější, který není jeh důkanem, že tohol jediného českého akciového ústavu pojišťovacího za- polřebí bylo, nýbrž svědčí i o toní, že správa jeho od počátku se snažila vhodným a vytrvalým úsilím svým nejširší vrstvy českého lidu o nutnosti a vý- hodnosti životního pojištování přesvědčiti a pro ně je získali. A ještě jeden moment jest důležitým. Úsil vedoucích činitelů První české, zdnskvý« obchodní rezvoj svého ústavu uspíšiti, nezůstalo bez vlivy
Praha český všeobecný akciový společnost