1
masthead
Národní hospodář.
3
title
Příloha „Národních Listů“ k číslu 31. ze due 30. ledna 1908.
4
article
Telegrafické zprávy.
O postátnění české severní drahy.
Z Vídně, 30. ledna. (K. k.) Za odpoledního
Týjednávání o postátnění české severní dráhy
předseda ministr dr. Derschatta vyloži
zásady, jež vedou vládu při této akci. Zástupei
železniční společnosti konstatovali, pokuč se
týče zásadních otázek, že dráha souhlasí s vlád
ním stanoviskem.
Dnešního vyjednávání zúčastnili se za vládu
odb. přednostové Gruber a Weeber a příslušní
zpravodaji za železniční společnost vicepresiden
Cahn-Speyer a řed. Baudiss. V brzku dojde bez
pochyby k dalšímu meritornímu vyjednávání.
E oboru petrolejářského, u-ne
E Vídně, 30 ledna. („N. F. P.“) Rakouské petro-
jejářské firmy jednají o zavedení přímých vlakůse
surovým petrolejem. Vlaky tyto mají jezihti me
Boryslavou a hlavními rafineriemi petroleje a úín
mají býti odstraněny dosavadní obtíže při opatřován
rafinerií surovým petrolejem.
Ústřední dobytčí trh ve Sv. Marku.
(Týdenní zpráva od 27. do 30. jedna y doe
Na hovězí trh přihnáno naproti minulému
týdnu + 743 krmných a + 193 kusů slabého skotu
a přímo dodáno + 31 kusů. Pro poklesnutí cen na
posledním trhu a nedostatečný odbyt omezen dovoz
až na D. Rakousy (18), Solnobrady (11), Halič (93)
a Chorvatsko (17). Z Čech posláno tolik jako minule.
Avšak i to, co bylo posláno, stačilo úplně. Spotřeba
hovězího masa je skrovná. Velkotržnice je přeplněna
masem, jež prodává se za babku.
Smýšlení bylo chabé a udržely se celkem mi
nulé ceny. Býkům a slabému skotu připlatilo.
Arciprima barevní voli z českých, moravských
uberských továren platili se o 1 K dráže než minulý
lýden.
Derschatt
Gruber
Weeber
Baudiss
Marek
Vídeň
Speyer
Rakousy
Halič
Chorvatsko
Čechy
vicepresiden Cahn
Solnobrady
5
article
Ia. barevní voli uherští a haličtí šli zle na od
byt a nebylo možná dosíci lepší ceny než minulý
týden.
Prostřední voli haličtí udrželi minulé ceny, ale
odbyt byl těžkopádný. Lehčí a špatnější krmní voli
prodávali se za stejný peniz, ale nevyprodali se, a
100 kusů koupeno do továren na konservy.
Býkům, jichž bylo pouze 348, připlatily 2 K
lolikéž stabému skotu na 100 k
Z příhonu, v němž bylo z Čech 24 a z Moravy
104 kusy, prodáno: do Vídně 2767, Dolních Rakous
316, do Čech 47, na Moravu 16 kusů a 113 se jich
nedoprodalo.
Na tih s vepřovým dobytkem bylo přihnáno
proti minulému týdnu o 2783 tučných vepřů více
kdežto o 1753 masných vepřů méně. Z Uher a Sedmi-
hrad, odkud v minulém týdnu došly velmi nepatrné
zásilky, dodáno bylo na trh o 3877 kusů vícet
z Bosny o 121 kusů více, z Chorvatska a Slavonska
však o 90 kusů méně. Jako minulý rh týdenní by)
obeslán pro potřebu nedostatečně pokud jde o tučné
vepře, tak převyšovala tentográte nabídka velic
značně potřebu, zvláště, ježto Iada jiných okolnost
způsobila zmenšení konsumu. Sem náleži nastáva-
jící vklonek měsíce činžovním termínem zostřený.
opčtný, nemalý pokles cen sádla a slaniny a ne-
méně náhlá změna povětrnosti jarního rázu. Samo-
zřejmě konal se trh za velice mdlého smýšlení a ač-
koli majitelé snížili ceny, byl obchod následkem re-
servovaného chování a slabé potřeby kupujících vel-
mi těžkopédným. Ceny tučných vepřů první jakosti.
jakož i střední váhy klesly o 5—6 hal, lehkých,
tučných a selských vepřů o 6—8 hal. při 1 kg. Pokles
cen neměl vlivu na koupěchtivost, takže neméně
než 1301 tučný vepř musil býti odehnán neprodán.
Morava
Vídeň
Dolní Rakousy
Čechy
Uhry
Bosna
Chorvatsko
Slavonsko
kg
6
article
Přívozu masných vepřů ubylo: z Haliče o 1129,
z Bukeviny o 220; přívozu přibylo z Moravy o 50
a z Chorvalska a Slavonska o 20 kusů. Také při
obchodě s masnými vepři způsobily různé poměry,
že smýšlení pokleslo. Mimo vliv ultima, který při po-
plávce vždy je patrný a způsobuje pokles cen v drob-
ném prodeji, měl na vývoj trhu nepříznivý vliv i po-
kles cen v tržnici štyrskohradecké. Proto bylo smý-
šlení při obchodě s masnými vepři značně stísněné
a poslední ceny stěží se udržely přes to, že nabídka
Byla zmenšená. Ceny těžkých masných veplů klesly
následkem silné nabídky o 2 hal. při 1 kg. Na konec
neprodalo se ještě 895 masných vepřů. Z přihonu se
prodlo: pro Vídeň 10.476 kusů, pro Dolní Rakousy
236, pro Horní Rakousy 698, pro Čechy 463, pro
Moravu 65, pro Štyrsko 33 kusy a 2196 kusů se
neprodalo.
Na trh ovčí dopraveno bylo o 280 kusů více.
než v předešlém týdnu; nabídka byla velká, ačkoli
na trh přišlo mnoho českých kupců. Smýšlení bylo
slabé a při pomalém vývoji ceny klesly o 1—2 h při
1 kg vzhledem k cenám minulého týdne. Do Čech
nakládalo se asi 800 kusů; také do Paříže a do
Drážďan nakládalo se zboží.
Na trh s telaty bylo dopraveno asi o 600 kusů
méně, než v minulém týdnu. Po neobyčejném po-
klesu cen, klerý nastal na posledních trzích, bylo
tentokráte smýšlení mezi majiteli opět příznivější.
ježto ceny se zotavily třeba jen málo, ježto sklonek
měsíce přiměl mnohé kupce k obmezení nákupu.
Halič
Morava
Slavonsko
Vídeň
Dolní Rakousy
Horní Rakousy
Čechy
Štyrsko
Paříž
Drážďany
kg
7
article
Ceny telat první jakosti stouply o 4, středních leh-
čích telat o 8 h při 1 kg.
Na trhu s poraženými vepři byla nabídka o 100
kusů větší než v minulém týdnu. Výslovně mdlé bylo
smýšlení vzhledem na úterní pokles cen při obcbodé
se živým zbožím, všechny druhy tučných vepřů klesly
o 4 h při 1 kg. Ceny masných vepřů udržely se za
klidného obchodu; taktěž vepři menší váhy.
Na vedlejším trhu se živými prasaty bylo smý-
šlení při obchodě s masnými vepři povzbuzeno po-
měrně skrovnou nabídkou i bylo přívětivé a ježto
také přespolní kupci kupovali, zvýšily se ceny vůči
úterku o 2—4 h při 1 kg, ceny tučných vepřů se za
malých obratů nezměnily.
Na vedlejší trh hovězí dopraveno bylo 149 kusů
(140 kusů krmných a 9 kusů nízkého dobytka). Vzhle-
dem k ultimu byla poptávka velice slabá; ceny jak
volů, tak býků se vzhledem k pondělku nezměnily.
Na trhu s poraženými ovcemi bylo hledáno pouze
zboží první jakosti; jehčí bylo zanedbáváno, ceny
byly stejné jako v minulém týdnu.
Na trhu s jebňaty bylo přes žmeňšenou nabídku
málo koupěchtivosti, ale přes to se udržely poslední
ceny.
kg
8
article
Pohyb cen: Jatečný dobytek: voli nejlepš
Jakosti, Darevní 93—99, nejlepší jakosti uherští
85—86, haličští I. 89—92, voli I. jakosti ba-
revní 84—92, uherští voli 76—84, haličtí 80 — 88.
voli prostřední, barevní 74—83, uher. 64—75, haličti
72—78, voli III. jakosti barevní 62—73, uherští bu
až 63, haličtí 64—71. Voli z pastvin —.—, I. ja-
kosti — až —, bosenští voli od — až —, I. jakosti
—.—, býci od 52 do 68, I. jakosti 70 až 76.
krávy 53—70, krávy I. jakosti 71—87, buvoli 38.— 46.
buvoli I. jakosti 50—54, drobný dobytek 36—52,
vepři uherští I. jakosti 102—108, prostř. 96—101,
lehčí 88—-95, staří 94—100, podsvinčata haličská
68—85, I. jak. 86—94, podsvinčata morav. 90—108,
ovce živé 48 až 52, ovce živé I. jakosti 54— 61
ovce poražené 68—82, ovce první jakosti 84 až
92, telata poražená 80—128, telata poražená
I. jakosti 130—136, telata živá — až —, telata živá
I. jakosti — až —, vepři poražení 96—108, vepři
poražení I. jakosti 110—116, selata 100—124, lebčí
128 až 132, jehňata 24—26, nejlepší jakosti —
korun za pár. Veškeré ceny rozumějí se za 100 kg-
mimo daň potravní,
Vídeňský th na drobný dobytok, 30. ledna.
Přivezeno: 4154 telat, 3329 prasat živých a 2997
zabitých, 1497 ovcí živých a 355 zabitých a 498
jehňat. Telat bylo — 600 než minule a proto ten-
dence pevna. Připlatily Ia. zboží 4 h, prostřednímu
a lehčimu až 8 h. Prasata tučnů živá prodávalas
obohod -
emědělství
snav
kg
9
title
Reforma rakouského horního
10
article
levněji než na úterním hlavním trhu; mastná prasata
nezměnila ceny, ale zabitým spadly naproti minu-
lému týdnu 4 h. Ovcí přivezeno víc a proto klesly
ceny o 2 b.
Znamenala: telata zabitá K 0.80—1.36, prasat
tučná živá K 0.94—1.06, zabitá K 1.— až 1.16
masná živá K 0.70—0.96, zabita K 1.— až 1.20, po
váhou K 1.32; ovce živé K 0.48—0.61, zabilé K 0.7
až 1.08 vše za 1 kg; jehňata K 22—36 za pár.
Z Paříže (la Vilette), 27. ledna. (Ovčí tr b.)
Příhon 17.707 kusů. Obchod klidný: ceny bez
změny. Nedoprodáno 2000 kusů. Znamenáno: ovc
francouzské od 91 do 120 ct., africké od — do —
ct. za 1/2 kg masné váhy. Přímo do jatek dopraveno
do 27. t. m. 4916 kusů, z nichž zbylo jich tam 26.
t. m. 1432 kusů.
st. Z Pešti, 30. ledna. Zvl. telgr. »Nár,
Listů«.) Na dnešním trhu prodalo se 2500 qo
20 hal. levněji. Platila za 50 kg: pšeni ce
tisská 78 kg K 12.15, 77 kg K 12.—, 74.8
kg K 11.96, peštská 79 kg K 12.15, 76.5 kg
K 11.70, snětivá 76 kg K 11.85, kaločská 76
kg K 1190, marošská 76 kg K 11.75, hor-
ňácká 77.5 kg K 11.80; kukuřice K 6. 70,
oves (— 10 hal.) K 8.—; vojtěška
K 54.—
Terminový obchod byl zprvu velmi
mdlý, potom dobrý na úhrady.
K večeru znamenala: pšenice na duben
K 12.05, na fíjen K 10.51; žito na duben
K 10.15, na říjen 9 05; oves na dubenK
7.95; kukuřuce na květen K 6.85; řepka
na srpen K 16.45.
Plodinový trh byl bez odbytu
em novo
změny.
Počasi mírné.
Z Liverpoela, 30. ledna. 4 h. 10 m. (K. k.)
Obrat 14.000 zoků. Denní dovoz —. — Dodávky
na leden 5.93, na ledenrúnor 5.93, na únor březen
5.92, na březen-duben 5.93, na duben- květen 5.92,
na květen-červen 5.91, na červen-červenec 5.89, na
červenec-srpen 5.84, na srpen září 5.73, na září-čijen
5.62, na říjen-listopad 5.52, na listopad-prosinee 5.49
Tenders —. Smýšlení povolně.
Platil
Terminový
Paříž
Pešť
Liverpoel
masný
kg
zok
Tender
11
article
Americké kabelově telegramy.
(Závěrečné kursy z dnešního dne.)
Z Nového Yorku, 30. ledna. (Peněžní bursa
Závěrečné smýšlení peněžní bursy klidné.
Obrat akcií 380.000 (580.000).
oeem
Union Pacifle 1221/2 (122.25).
Kanada Pacifie 150.— (149.50).
United States Steel Corporman 28 (271/2)-
Baltimore and Ohlo 87.— (87.75).
Káva,
30. ledna 29. ledn
Rio čís. 7. . . . . . . 6.25 6.25
na leden . . . . . . . 6.05
na březen . . . . . . 6.05 6.05
žso t Cukr.a nha
30. ledna. 29. ledn
3.25 3.30
Cukr (Fafr Muse.) . . .
Tuky Western Steam
8.20
Tuky znánka Wileox . . 8.20
Z Nového Yorku, 30. ledna. (Obilní bursa
Smýšlení obilní bursy chabé.
Pšenice.
30. ledna 29. ledn
pohotová . . . . . . . 102.75 1047/4
na květen . . . . . . 106.25 1087
ua červenec . . . . . . 102.50 1041/
Kukuřice
ělon a p
30. ledna 29. ledna
na květen . . . . . . 691/% 20.25
na červenec . . . . . . 68.25 687/2
na září . . . . . . . . -
nil Petrolej o o
30. ledna 29. ledna
rafinovaný, kesonový . . 10.90 10.90
rafinovaný Standard White 876 8.75
Kovy.ie
30. ledna 0 1 29, ledna
Měď . . . . . 13.62 13.87 13.62 13.87
Cín . . . . . 27.75 28.— 27.50 28.—
Železe čís. 2. . 18.— —.— 18.— —.—
Bavlna.
Z Nov. Yorku, 30. ledna. (Bavlnářská bursa.
Bavlna byla na začátku dražší na lepší zprávý
z Liverpoolu, poklesla pak ke konei následken
likvidací a končila ustáleně.
30. ledna 29. ledna 28. ledn
pohotová . . . . 11.75 11.75 11.65
na leden . . . . 11.05 11.07 10.81
na březen . . . . 11.16 11.20 10.92
na květen. . . . 11.13 11.18 10.98
Závěrečné smýšlení stálé.
Z Nového Orleanu, 30. ledna. Na lede
—.— (11.85), na březen 11.48 (11.54)-
Nový York
Kanada
Baltimore
Rio
York
Liverpool
Nový Orlean
Tuka western Steam
Union Pacifle 1221 / 2
Steel Corporman 28
Cukr
Fafr Musa
Tuka znánka Wileox
Z Nový York
11.07
10.81 na březen
10.92 na květen
11.18
13
article
V trůnní řeči ohlášena byla oprava horníhe
zákona a z přípravných praci, prováděných
ministerstvem orby, zdá se, že příslušný návrh
bude brzo předložen sněmovně. Bude tím jen
vyhověno naléhavé potřebě po změně neudrži
telných skorem už ustanovení, upravujícíeh
poměry hospodářsky veledůležitého odvětví
prvotní produkce, která pocházejí z doby, kdy
dnešní rozvoj hornictví se nedal tušiti a která
snad ani v době svého povstání potřebám plně
nevyhövovala, byť i značila velký a nepopíra-
telný pokrok proti poměrům dřivějším. Vmy-
sleme se k vůli lepšímu porozumění stručným
přehledem v dobu a okolnosti za kterých po
vstal dosud platný horní zákon z roku 1854.
Až do r. 1854 nebyly horní záležitosti
v Rakousku jednotně upraveny, nýbrž platily
přečetné ty »horní řády« (Bergordnungen, Ham-
merordnungen atd.) partikulární, v podstatě své
ještě ze středověku a počátku novověku po-
cházející, ve kterých mnohdy obě základní
zásady horního práva, totiž zásada horního
regálu a zásada horní svobody tu více, tu méně
byly, uplatněny, takže panovaly ve věcech do-
lování v různých krajinách poměry velice
různé a spletité, které vývoji hornictví jisté ku
prospěchu nebyly. Přirozeno tedy, že následkem
toho i jednotná úprava horního práva, která
už ohlášena byla dvorním dekretem Marie
Terezie r. 1786, narážela na veliké nesnáze
pro různost oprávnění vzešlých z těch partiku-
lárních práv; několikerý pokus selhal až te-
prve zákonem z r. 1854 podařílo se provésti
unifikaci horního práva rakouského. Zákonem
tímto teprve stvořeny jednotné poměry, jež
nuvý zákon bude moci mnohem snáze upravit
ve smyslu dnešních názorů a potřeby
Marie
Terezia
Rakousko
Ham
14
article
Dle vylíčeného vzniku zákona z r. 1854 je
pochopitelno, že zákon ten nese stopy svého
povstání; za podklad jeho vzat byl. ovšem horn
zákon napoleonský z r. 1810 pro Francii, avšal
situace v obou říších byla různá, u nás nepřed-
cházel ten velký a náhlý převrat, který způso-
bila v majetkových, právních a sociálních pomě-
rech ve Francii revoluce, nebylo tedy možno
tak radikálně zasáhnouti do poměrů. Rakouský
zákon musil nezbytně činiti kompromisy mez
jednotlivými ustanoveními dřívějších řádů, aty
nepodařilo se vždy spojiti v organický celekse
základním vzorem, zejmena když i zpracování
zákona provedeno jaksi způsobem kompilaee
jednotlivých návrhů.
Druhý, nutný nedostatek našeho horníh
zákona jest, že v době, kdy povstal, omezovalo
se hornictví skorem jen na dobývání rud, že
tedy úprava zákonná horních poměrů nedotkla
se skoro, nemajíc ani proto podkladu, otázek,
které vyvolal ohromný rozmach uhelného prů-
myslu posledních 50 let. Změněny byly nejen
celé podmínky technické — a horní zákonje
kromě řešení čistě právních a sociálních otázek
vždy též zákonnou úpravou různých otázek
v podstatě hornicko-hospodářských a hornicko-
technických — nýbrž i vyvolávány tim poměry,
jakých u dolování na rudu vůbec není. Změny
nastalé od vydání zákona v hospodářskýeh
názorech přírozeně tíž nemohly se uplatniti př
kodifikaci horního práva.
Francie
15
article
Konečně je značně pociťovaným nedostat-
kem horního našeho zákona též dnes již nevy-
hovující úprava poměrů dělnických, a pozděj-
šími novellami jeho odpomoženo tomu jen
z části. Stavovský, řekl bych střeďověkovský
cechovní duch hornictva, který ještě v době vy-
dání zákona neochvějně trval, dnes již vymizel.
Dělník důlní stal se proletářem jako každý jiný
dělník, industrialisace hornictví a nastalá pře-
vaha velkokapitálu v odvětví tom, zejmena ka-
pitálu neosobního, rozvoj jiných průmyslových
odvětví a s ním spojené snažení se dělnictva
v bojovnou stranu protikapitalistickou změniy
úplně poměry, které byly směrodatné pro zá-
konnou úpravu postavení horníků a jejich po-
měru k zaměstnavateli, takže nové upraven
jich v souhlase s duchem doby je nezbytným.
Nutnost opravy našeho horního zákona po
cítěna brzy po jeho vydání a nechybělo též ná-
vrhu na ni. Když pak r. 1865 pruský zákon
horní užil už vhodně zkušenosti zalím získa-
ných, byl v Rakousku vypracován dokonee
vládní návrh na nový horní zákon r. 1876 (tak
zv. návrh referentský), který však pro odpon
interesentů nebyl ani parlamentu předložen. O
reformy zákona v celku pak upuštěno a zahá-
jeno období oprav jednotlivých částí jeho, ze-
jmena pokud se týká délnických poměrů, no
velami, a teprve nyní oživuje zas stará my
šlenka reformy celkové.
Že nový zákon, maje pojmouti v úpravu
mnohem více poměrů a otázek nežli starý, bude
komplikovanější, je na bíledni. Zde budiž po-
ukázáno jen v hlavních rysech, v kterých a
směrech bude se musiti reforma horního práva
bráti, resp. které otázky bude musiti nově roz-
řešiti, aby vyhověla požadavkům na ni kl
deným.
Rakousko
16
article
Především stěží bude se moci nový zákon
vymknouti řešení otázky, jak zabezpečit
státu větší vliv na uhelný trh roz
množením jeho důlního majetku a uchrániti tak
obyvatelstvo před nedostatkem a lichvou uhelnou.
Nemáme tu na mysli vyvlastnění dolů, které
jisté — dojde-li vůbec tak brzy k němu —
provedeno bude zvláštním zákonem, ani nějakou
změnu základní zásady našeho horního práva,
t. zv. zásady horní svobody t. j. že vyhledá-
vání a dobývání rud a nerostných paliv jes
každému v zásadě volno, dostojí-li jistým zá-
konem stanoveným předpisům, a přikloněníse
k zásadám některých nejnovějších horních práv,
na př. japonského, která prohlašují ne-
rostné bohatství za vlastnictví národa, jehož
zužitkování národ resp. v jeho zastoupení stát
jednotlivci dle svého uznání a jen pod jislými
kautelami přenechává — u nás jest zásada
horní svobody, oplrajícl se o dříve platný názor
horního regalu příliš vžita a co hlavního, pod-
kladem tak mnohých majetkových vztahů, že
by náhlé zvrácení její bez velkých hospodář-
ských ztrát se neobešlo.
horní svoboda
17
article
V Rakousku se neodvážíme a za daných
poměrů ani nelze jinak — nežli co dovolilas
letošní změna horního práva pruského: na
vyhražení přednosti pro stát při nabývání nových
uhelných poll. Uznává se při tom právo celku
na minerální bohatství země, které tvoří část
jeho národního jmění a na jehož hospodárném
vydávání a zužitkování má národ přímo životní
zájem, aníž by se vylučovala podnikavost sou-
kromá, ježto stát může i jednotlivci dovolit
osaditi důlní pole nebo aspoň mu svěřiti dolo-
vání v něm. Podnikání soukromé není tu tedy
úplně vyloučeno, nýbrž jen omezeno, moc regu
lovati je jen vyhražena státu. Takové spřáhnut
soukromého podnikání a kolektivního podnikán
má význam zejména ve státě, kde není vždy
dost fondů na podniky tak rozsáhlé jako je
otvírání nových dolů a kde i zadlužení je značné
větší než aby sneslo půjčku na vyvlastnění dolů.
protože lze při něm mnohem snadněji opatřit
potřebný závodní kapitál pro hospodářství horn
ve velkém.
Uvedená zásada bude, dojde-li k ní, po-
dobně jako v Prusku dle svojí povahy nezbytně
spojena se změnou ustanovení o kutání
nabývání důlních polí. Kutáním zove
horník zjištění a ohledání ložisk vyhražených
minerálů; je to práce velmi důležitá pro bu-
doucí dolování, v ní leží jeho budoucnost, a je
též, zejměna při uhelných ložiskách, z pravidla
nákladná. Přirozeno tedy, že ji podnikne někdo
jen tehdy, má-li vyhlidky, že, nalezne-li sku-
tečně výnosná ložiska, bude míti přednost při
využitkování svého nálezu. Až do r. 1854 byly
v tom ohledu poměry velice neutěšené, pano-
vala hotová vojna kutěřů-konkurentů — poměry
Rakousko
Prusko
19
article
Průnysl -
Průnysl -
podobné dosud panujícím v zlatých polích austrál-
ských nebo amerických, kde kvete t. zv. »jum
ping the elaim«.
ptai
Horní zákon, vytvořiv výhradní kutišt
(Freischurf), způsobil značnou nápravu v tom
dav kutěři jistotu, že zdaří-li se jeho pátráni
bude mu jisté pole zajištěno, Výhradné kutišt
je kutaci dílo, v jehož určitém obvodu podoby
kruhovité nesmí nikdo jiný nežli oprávněný ku-
tati. V případě, že soused nebo kdokoliv jiný
žádá v blízkosti za propůjčení dolových měr,
přísluší kutéřovi přednost, vyhraditi si pro bu-
budoucí propůjčení kol svého díla jednu po
případě dvě míry, jichž polohu si sám určí
úplně je tedy výhradný kutéř chráněn jen na
prostoru mnohem menším, nežli má jeho vý-
hradný kruh. Zákon představil si věe tak, že
jeden kutéř bude pracovati jem v jednom ku-
tišti, až jeho povahu a složení sezná, avšak
praxe se záhy vyvínula ze snahy nadějný terén
už předem jen sobě zachovati ta, že jednotlivee
celou krajinu pokryje výhradnými kruhy, a ne-
sťastná geometrieká forma, neodpovídající přiro-
zeným poměrům ložisk, k tomu též svádí. Doslo
Freischurf
20
article
to tak daleko, že jeh v Čechách bylo r. 1905
24.137 výhradných kutiší, patřicích toliko 819
soukromým kutéřům (160 státu). Tento vývo
má velké hospodářské vady, zpronevěřilt vý-
hradná kutiště jich účelu: pro důležitost kutání
předpisuje zákon, že v každém kuništi má být
v jisté míře pracováno, neboť jen tato práce
odůvodňuje výhody kutišti poskytnuté. Při dneš-
ním počtu kutišť (r. 1905 76.980) je však
každá skutečná kontrola práce té vyloučena
následkem toho se skorem v žádném z nich
nepracuje a úřadům vykazuje se jen fingovaná.
na papíře; většina výhradných kulišť slouží bud
k tomu, vyloučiti konkurenta z pole, anebo stal
se vlastně jen právem, které je předmětem
spekulace, nepomáhá však k lepšímu poznání
ložísk. Jak tu vylíčeno, nechrání výhradní ku-
tiště dostatečně poctivého kutéře, nezabezpečujíe
mu pro případ, že by se dokopal rudného nebo
uhelného bohatství, dosťatečně velké pole a na
druhé straně nopřispívá dosti k poznání proku-
távaných ložisk.
Čechy
21
article
Aby těmto nedostatkům odpomohl, bude
nový zákon musiti vytvořiti kutací pole, jež by
nebylo vázáno na určitý tvar, aby se mohlo
přizpůsobiti přirozenému uložení ložisk. V pol
tom celém bude kutéř musiti míti přednost při
propůjčení důlního vlastnictví, na druhé straně
však musí zákon zabezpečiti příslušnými usta-
noveními, aby v polích těch se skutečně praco-
valo a každý nereslní, jen spekulující kutéř by
vyloučen.
Vyhražení přednosti pro stát při propůjčo-
vání uhelných poli nebude dle našeho soudu
míti za následek poklesnuti opravdové kutae
činnosti na uhlí, jen když zákonem bude kulét
pro případ, že by stát uplatnil svoji přednost
zaručena náhrada nákladů, učiněných na kutání;
možnost, že stát přec jen neužije svojí výsady
a tím že kutéř může dosáhnoutí důlního ma
jetku, bude mu, dostatečnou pohnutkou ke ku-
tání. Právě proto pokládáme za správnější po-
nechati kutání přístupným každému; nežli i je
vyhraditi státu. Uspoří se tím velká část ná-
kladů, jichž by třeba bylo na provádění vše-
obecného kulání státem, ježto stát tu bude
vlastně vykupovati práci a náklady jen kon
krelních případů. Když by konečně i soukromá
kutaci činnost příliš ochabla, může vždy slát
vystoupiti jakožto kutéř.
22
article
Co se týče propůjčení důlního majetku
vzdá se nový zákon jistě nepraktického a tech
nicky neracionálního ustanovení dosavadníh
zákona o čtyrhranné formě důlních měr a zvýš
zajisté jejich výměru. Dosavadní, v nejpřízni
vějším případě najednou udělitelná výměra čty
dvojitých měr (360.928 m2) neudpovídá dneš
nímu stavu hornické techniky, která dovede už
jediným závodem ovládnouti mnohem většl část
ložiska a proto bude docela hospodářsky
správným, ustanoviti maximální výměru důlního
pole větší než posud. Krom toho bude
vhodno nahraditi ustanovení, že majitel dolů je
povinen dolovati, nemá-li ke klidu zvláštního
povolení státu, národohospodářsky oprávněnějším
ustanovaním práva francouzského, že majile
dolů může býti donucen ku práci ve svých
dolechy žádá-li toho prospěch veřejný.
nsd —
Z thů peněžních. (30. ledna.) Praha. Dnešní
bursa měla průběh dosti pevný a došlo k závěrkám
45 želez. úpisů České zemské banky za K 97.60
akcií České banky „Union“ za K 238.25. Dále podá-
váno za akcie: První české tov. orient, cukrov. k
250.—, První pražské zastavárny K 460.—, Prvni
české akc. pojišt. na život K 270.—; Kolínské fov.
kávov. náhrazků K 660.—, pivovaru v Česk. Budějo-
vicích K 805.—, Živnostenské banky K 239.—, České
spol. pro prům. cukerní K 150.—, strojírny Daňkovy
K 466.—, Pražské úvěrní banky K 526.—, Hospod.
úvěrní banky K 381.—, České prům banky K 414.—
Podolské cementárny K 200.—, Zajiš ťovací banky
K 140.—, Akc. továrny na vyrábění uměl. hnojiv
Kolíně K 420.—, První českomoravské, strojírny
K 850.—, Královéhradeckého úvěr. ústavu K 449.—
peníze.
Daňkův
Praha
Kolín
Český banka
živnostenský banka
Český společenský
úvěrní banka
Český průmyslový banka
m 2
23
article
Vídeň. Pevná fendeňce včerejší bursy přenesla
se také na dnešní začáleční bursu, ale méně přiznive
zprávy z Berlína a z Nového Yorku zabránily většímu
sbchodu. V popředí záj u byly alpinky a také akci
Bankovního spolku se tešily zkjmu na základě od-
hzdované bilance. Akcie stální dráhy byly slabi
a značně stouply. Na polední burse pevné smýšlení
bylo posíleno podněty z. bankovního trhu, kde kre-
ditky a speciálně také papíry Bankovní jednoty značně
stouply. V cizině stouply ruské papíry, což také bylo
dobrým podnětem. Bursa končila klidným smýšlením
a jest pevná. Kromě kreditel, papíry Uherské hypo-
teční banky, Bankovní jednety, Uhionky a Dopravní
banky stouply, české severní a bolzansko-meranské
akcie byly hledány; posledně jmenované následken
zprávy, že konsorcium s Dopravní bankou v čelo
zakoupilo od Švýcarské železniční banky tyto akcie
Jinak byl transportní trh nečinným. V trhu k uklá
dání obojí blokové renly a uherská renta byly v po
předí zájmu, ruská renta pevná. Na eskomptním trhu
penize nezměněny, 47/24—41/2 9
Berlin. Pohyby kursů byly opětně velmi ne-
patrné a živostí obchodů vyníkal dnes jedině tr
hodnot ukládacích. Zřejmý zájem soustředily nas
německé i pruské půjčky a docíleno v nich pěknýcl
přískoků kursových. Z půjček cizích upoutaly na s
pozornost svou vzestupnou tendencí pevně zúročitel
né titry ruské, z nichž 414 % z roku 1905 a 49% z
Pevná
Bursa
Vídeň
Berlín
Nový York
dopravní banka
24
article
1902 dominovaly. Jinak nebylo vělších změn kurso-
vých a ani zlepšení v akciích domácích bankovních
ústavů a paroplavebních společností nepřesahovalo
výši 14 6. Z rakouských titrů zůstaly kreditky i stát-
ní dráha při vyšších kursech. Americké dráhy mírn
oslabeny. Soukromý diskont zvýšen o 1/2 25 na 47/8 5
Revise předpisů o hornictví. Ve sněmovně po-
slanců podán byl před Vánocemi návrh, který dáv
podněl k různým důležitým novolám v hornictvía
žádal zvláště zavedení osmihodinové pracovní doby,
týdenní výplatu mzdy, ustanovení horních inspektorů
a přibirání horníků k dozoru nad pracemi v dolech.
25
article
Tento návrh přidělen byl zvláštní komisi sněmovní
k prozkoumání a také vláda se s ním podrobně za-
bývala. Zahájené k tomu práce a šetření nejsou ještě
skončena, budou však míti bezpochyby ten výsledek
že v různých směrech nastanou důležitě změry ny-
nějšího stavu. Zavedení osmihodinové doby pracovní
narazí zajisté z počátku na oblíže, poněvadž dle
panujícího zvyku počítá se doba střídy od počátku
sjezdu prvních dělníků a uplyne delší doba, než po-
slední horník dostane se na své místo. Hájeno jest
tu slanovisko, že zavedení osmihodinové střídy jen
tehdy by mohlo býti uskuřečněno, kdyby do ní ne-
byla započítána doba nutná pro vjezd a výjezd hor-
níka. Otázka výplaty mezd bude bezpochyby v do-
hledné době zákonitě upravena. Nyní jest z 868 důl-
ních podníků v Rakousku u 613 podniků zavedeno
měsíční zúčtování mzdy; 35 podniků koná zúčtování
čtrnáctidenně, 184 podniků z toho všechny v mo-
steckém revíru) týdně a pouze 36 podniků má čtyř.
až pětitýdenní zůčlování mzdy. Vyplácení mzdy děje
se tudíž velice nepravidelně. Velké doly uhelné, zvlá-
ště na Oslravsku, Kladensku a Plzeňsku, prohlašují
že týdenní zúčtování mzdy jest vyloučeno. Udávají
že zjištění docíleného pracovního výkonu jest velmi
zdlouhavé a že nelze ho prováděti často. Bezpochyby
bude upravena olázka tak, že doly budou zavázány.
aby při měsíčním zúčtování vyplácely týdně zálohy.
Rakousko
Kladensko
Plzeňsko
26
article
V připadě předčasného rozvázání pracovního poměr
nastalo by však zúčtování ihned. Oproti tomu vzbu-
zuje prý žádost na zavedení horních inspektorů dle
vzoru instituce živnostenských inspektorů rozličné
pochybnosti finančního i administralivního rázu.
Novolou bylo by přibírání dělníků ke kontrole těžby.
V Belgii, Francii a Anzlii učiněny byly se spolupůso-
bením dělníků při zkoumání jistoty důlního zřízení
a těžby dobré zkušenosti a není vyloučeno, že i v Ra-
kousku učiněn bude pokus v tom směru. V tom pří-
padě určení by byli pro ohraničené okresy volbou
důvěrníci dělnictva, kteří by měli právo dohlížeti na
doly ve svém okrsku a podávati o svých zkušeno-
stech zprávy příslušnému hornímu úřadu. V krátké
době bude uspořádána anketa, na níž kruhy inter-
esentů budou moci vysloviti své mínění o chystaných
změnách
Z výsladků poslední sklizní v Čechách. Dodat-
kem ke zprávě nedávno zde otištěné podavá Zemská
statistická kancelář království českého tato další
čísla: Plocha orné půdy, se které se plodiny ty sklí-
zely, činila v Čechách
v prům. let
r. 1906 1897— 190e
Belgie
Francie
Čechy
28
article
hektarů
350.600 353.000
zemčat . . . . . 303.300
cukrovky . . . . 137.800 143.400 141 800
luštěnin . . . . 54.400 45.700 56.400
řepky . . . . . 9.460 9.560 12 550
zelí . . . . . . 15.430 11.450 12.820
Inu . . . . . . 15 900 22.090 21.400
máku . . . . . 6.580 4.180 2.930
jetelin . . . . . 359.600 286 800 266.600
Průměrný výnos z 1 hektaru pak činil
v Čechách melrických centů:
v prům. lel
r. 1907 . 1906 1897— 1006
brambor . . . . 122.3 106.6 86-7
eukrovky . . . . 290.6 278.5 256 4
luštěnin . . . . 13.312.9 9 6
řepky . . . . . 14.1 14.7 12.2
Inu (vlákno) . . . 7.37.5 69
zelí . . . . . . 201.4 172.5 81.5
máku . . . . . 9.4 8.6 6.3
jetelin . . . . . 40.440.5 29
luční píce . . . . 34.3 33.1 24.0
Z čísel těch viděti, že r. 1907 u většiny uvede-
ných zde plodin vykazuje průměrný výnos poněkud
vyšší nežli r. 1906 a vesměs dosti značně vyšší nežli
10letý průměr. Jak již předešte uvedeno, sluší t
však přičísti nejen lepší úrodě, ale i zlepšené mnethodě
statistického šetření. Ještě větší rozdíly však jeví se
u plech sklizně a ty měly rozhodný vliv na velik
změny, zjištěné pro rok 1902 u celkového výnesv
plodin těch.
Krise v průmyslu řukavičkářském. Od loňskéh
roku postižen byl mezinárodní průmysl rukavičkář-
ský těžkou krisí způsobenou jednak zmněnou dam-
ské mody (nošení dlouhých rukavic, které stále vío
jsou nahražovány třikrát i vícekrát levnějšími ru-
kavicemi látkovými a stávkovými), jednak nebývalo
draholou surových koží, způsobenou z části neúro-
dou, z části machinacemi spekulačními na směrc-
datných tržištích. K tomu přislupuje hosp. kris
v Americe. Tak poslední „Arbeitsm.-Korresp.“ refe-
ruje o vítězném poslupu pletených rokavic v Ně-
mecku a redukci výroby a nezaměslnanosti lováre
na kožené rukavičky, zvláště v Halberstadtu a .
Čechy
Amerika
Korresp
Halberstadt
luštěnina
ha
14.7
Ina
8.6
jetelina
29
article
Stejně neplíznivě znějí zprávy z Grenoblu a Brus-
selu. U nás je ovšem ještě hůře, neboť i bez uvede-
ných nových podnětů, siluaci rukavičkářství dále stš-
žužcích trpí český a zvláště pražský průmysl dlouho-
lelcu krisí, která svěho času způsobena byla pod-
vůzáním našcho, kdysi kvetouclho exporlu do sev.
Ameriky a stále se horšící kvalitou našich výrobko
(výsledek to jednak nezřízeného boje konkurenčního,
jednak vliv slále více převládající výroby skladařské,
resp. domácké). Loňské boje zaměstnavatelů s dělni-
ctvem jsou ještě v čerstvé paměti, a je jistě příznač-
no, že beze všech komplikací náš průmysl přestát
mohl Gtýdenní výluku. K opětovným slesk ům
všimnulí si této palčivě tísně nyní i verejnt činitelé.
Pražské mistodržilelství v král. českém skončio
v těchto dnech obsáhlé šetření o příčinách a dosahu
krise v českém rukavičkářství, včera přinesli jsme
tolegrafickou zprávu o anketě v ministerstvu obchodu
a právě se dovídáme, že pražské místodržítel-
ství uspořádá v této věci v pátek dne 7. úmnora
anketu interesentů v Praze a později i v Já-
chymově. K věci se vrátime ještě zevrubnějším
údaji
Grenobl
Amerika
Praha
30
article
První česká všeobecná akciová společnost pre
pojišťování na život v Praze. Ke včerejšímu článku
o českých živolních pojišťovnách se nám plše: Zalo-
žení První české způsobeno bylo prostou nulností,
aby jednak vyplněna byla cilelná mezera na důle-
žitém poli národohospodářském, jednak aby zabrá-
něno byle odlivu peněz do cizích ústavů z těch če-
ských kruhů, které ke vzájemným ústavům pojišto-
vacím důvěry nechovajíce vyhlodávalý za účelem
životního pojištění cizí akciové ústavy. Výsledky.
jichž První česká, jediný náš český akeic vy
úslav pojišťovací za krátkou dobu svého trvání dc-
cílila, nejpádněji potřebu tohoto ústavu dokazují a
zakladatelům jeho vystavují nejlepší vysvědčení. Jak
v článku, v této rubrice včerejšího čísla uveřejněném.
aulor dokázal, docilil spolek „Praba“ do r. 1896, tedy
pa 27letém trvání svém, pojištěného kapitálu ve
výši 23,000.000 K a banka „Slavla“ za tutéž dobu
svého trvání 53,000.000 K pojištěného bapitálu;
kdežto První česká vykazuje dnem 31. prosince
1907, tedy již po osmiletém trvání svém pojiště-
ného kapitálu ve výši 25,000.000 K. Úspěch zajisté
nejpříznivější, který není jeh důkanem, že tohol
jediného českého akciového ústavu pojišťovacího za-
polřebí bylo, nýbrž svědčí i o toní, že správa jeho
od počátku se snažila vhodným a vytrvalým úsilím
svým nejširší vrstvy českého lidu o nutnosti a vý-
hodnosti životního pojištování přesvědčiti a pro ně
je získali. A ještě jeden moment jest důležitým. Úsil
vedoucích činitelů První české, zdnskvý« obchodní
rezvoj svého ústavu uspíšiti, nezůstalo bez vlivy
Praha
český všeobecný akciový společnost