ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 95c4f180-738c-11dc-9b3e-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 29 celkem · entity: place 46, person 82, org 9, work 4
1 masthead
Ročník XXXXVIII.
2 masthead
V Praze, v pátek 31. ledna 1908.
Praha
3 masthead
Číslo 30.
4 article
Na ranuí a odpal. Histy pžedplací se v Praze v adminístraet sa měs sa stvrt lsta s drejí denážkou na měsíe tvtLta . . . . 7 K 0k
Praha
6 article
ve slialáchi „K so na měsíc. Peštont na mřsíe . . . . . . na čtvrt leta . . . . 9 R 60h s dvoji zásilkeu nvt .. . K eom
7 article
na vřs
8 article Mommsenův žák c. k. ministrem
Mommsenův žák c. k. ministrem J. Ex. pan ministr krajan Němeů Peschka, až se jednou rozloučí se svým křeslem bez portefeuillu, nebude představo- vati pouhou tučnou položku v rozpočtu c. k. pensistů ministerských, ba až jednou z to- hoto ráje c k. požitníků odvolán bude archem s černou obrubou do říše, kde není národ nostních rozbrojů, bude moci sám o sobě říci podle slavného citátu »Non omnis mo- riar! Nezmírám všecek!« Neboť zůstane po něm historická památka, kterou zajistil si svou nedělní řeči ve Št. Hradci o konečném výsledku sporu česko-německého, o němž věštním duchem a silnou důvěrou nesen, podlehnutí, záhubu česko-slovan- ského plemene německému pro- hlásil za cíl vlastní nejen Něm- cům v Rakousku, ale celému německému národu, co ho ve světě, společný, za cíl, jeh oz bohdá Němci v Čechách a Ra- kousku vůbec zcela jistě dosáh- nou za podpory svých bratrů ze všech zemí světa, kde Němei bydlí! Tento výrok zaručuje Excellenz Pesch kovi nejen dějinnou nesmrtelnost a neby- noucí pomník v srdcích všech Němců v ce lém světě, vyjma snad rakouské křesťanské sociály, anebo aspoň jich vídeňskou, černo- žlutou odrudu, chvějící se o císařský predi- kát své residence před Berlínem, ale výrok ten může se stati dokonce i mezníkem nové epochy v politickém rozvoji říše nad Litavkou, nejméně však najisto v dalším vývoji poměrů mezi Čechy a Němci v če- ských zemí, jestliže česká národ nost je skutečně hodna cti, jakou jí ministr Peschka vzdor všemu prokázati míní, nazývaje ji ná- rodností kulturně tak vyspěl ou jako národnost německá, což u chauvina tohoto rázu není žádným nepatrným vyzna- menáním.
Mommsenův Peschek Němec Excellenz Hradec Německo Rakousko Čechy Berlín Litavka
9 article
Lze totiž doufati, že český lid, jemuž v poslední době politické jeho autority zlíbeznily již tolik německých výroků v pravý opak, porozumí celé hloubce, jaká věz ve štyrskohradecké národnostní formuli ně meckého sedláka-státníka. Neboť hloubku má, ať už jest bornovaným přeřeknutím něme ckého vyrovnacího ministra anebo rázovitou přímostí německého tribuna, jemuž zlatý límec hrdlo nezáškrtil tak dalece, aby neřekl co si myslí od plíc a celého německého nitra svého. Možno říci, že vedle této hloubky takřka mizí osobnost Peschkova, jenž překypěl politickou naukou, tak proniklou všemi vrstvami německého lidu v Rakousku a říši německé, že možno propagandu tohoto učení o rozbití říše Habsburků a použití jejích trosek ke stavbě svaté vel německé říše považovati za dovršenou a do- konanou, když už tak prostě samozřejmě sly- šíme ji z úst, která nedávno skládala pří sahu ministerskou v císařském hradě. Často uváděný náš »boj na život a na smrť« o naši národní existenci přestává být frůsí a staví se nám před oči pro budoucnost bližší snad než kdo z nás tuší. Nadešly uz doby, v nichž i c. k. ministři ztratili prosluly
Peschkův Habsburk Rakousko
10 article
lístek před ústy a mluví o konci této říše jako o něčem, co se rozumí samo sebou a v čem si netřeba ukládati újmy ani blízkosti koruny samotně. V situaci tak podivuhodné neoctla se ani žádná říše z pohádky! Leč máme-li se držeti významu, jaký má Peschkova řeč pro nás Čechy, vězí zajisté především v tom, že c. k. ministr a člen kabinetu, v němž nám konečně zjednáno tolik vlivu a moci, o jaké se Čechům nikdy nesnilo, vystoupil veřejně jako věštec hlasatel národní smrti naší, na- šeho zániku a výškrtu ze se- znamu národů evropských. V té příčině jest řeč J. Excelence nedvojsmyslna, jak jen si přáti možno. Zřenisko politického okamžiku přimělo Peschku ku pronešení maximu, jímž promítají se veliké průhledy v minulost i budoucnost. Politickým oka- mžikem tím jest otázka česko-německého vy rovnání a z jejího bodu hledě, muž, po- volaný s německé strany v první řadě k je- jímu řešení, odhaluje veškerou neúprosnost dějinného poučení pro spor mezi Čechya Němci, odhaluje totiž naprostou bez- nadějnost tohoto sporu v tom smyslu, že by mohl skončiti někdy smírem.
Peschkův Čecho Peschek Čechya Němec
11 article
Peschka řekl pravdu, když pověděl. že o »nějakém míru trvalém mezi tak vyspělými kulturními národnostmi, jako jsou Němci a Češi, nemůže býti žádné řeči«, že »jest sice dorozumění možné, ale že nezna- mená žádný klid zbraní«. Peschka projevil víc politicko-historického věhlasu než mnohý slavný učenec, jehož pověst prošla starým i novým světem, a který hlásá v Čechách učení mužné a čestné dohody. Peschka ví, že formální dohodnutí jest ovšem možné, ale že jest možné jenom mezi jednotlivci, kteří dohodu podpisují, ale ne- mohou ručiti snad ani za stejný počet svých sounárodovců, že ti budou dohody šetřiti.
Peschek Němec Čech Čechy
12 article
Peschka pověděl stručně, ale s veškerou pregnancí, jakou se vyznamenávají velké pravdy dějinných poznatků, že národové sice nemohou za sva dějinná poslání, ale že je musí stůj co stůj vyplniti. Že není v jejich silách, vzepříti se jim, přerušiti je, ale že ovládáni neodolatelnou mocí musí je splniti dle všech svých schopností rodových a kul turních. Že dějinná poslání velkých dvou kmenů evropských, slovanského a německého jsou naprosto protichůdná a že pokud po slání ta jsou už na vzájem v sebe vpeřena mezí Němci sudetskými a Čechoslovany, nej západnějšími představiteli větve, jsou výlučně a nesmiřitelně nepřátelská a že žádné síly v těchto dvou národnostech samotných ne- jsou s to na tomto osudu něco změniti. Tu jsou v pohybu ohromné hmoty národní, proti jichž hnutí marny jsou námahy sebe genial nějších optimistů a na konečném výsledku střetnutí, předvídaném podle strannického stanoviska šťastně či nešťastně, změniti mohou zase jenom síly velikých jinonárodních složek, o nichž víme, že prozatím udržují rovnováhu a prodlení proti náhlému řešení věkovitých osudů . . . My víme, kde je náš protiklad proti Pradovým i Peschkovým šede- sáti milionům Němců, kteří mají podle těchto dvou výtečných německých ministrů krajanů přinést pro nás okovy, a buď nás v ně jmouti anebo nám jimi lebky rozbíti.
Peschek Pradová Peschkův Němec Čechoslovan
13 article
Než to jsou snad daleké celkem per spektivy ze štyrskohradecké řeči Peschkovy a příliš všeobecné poučení z ní. Řekli jsme, že obsahuje také odvození pro nynější politický moment pro česko- německé smiřovačky, k vůli nim ž přece pro- nesena. Je-li ta nezřízená sklonnost a tvrdo- šijná takřka naléhavost českých politiků vůd- čích ke smiřovačkám jenom projevem národní nestatečnosti, jenom vyjednávání a uchá- zení se o německou konces k českému národnímu životua jinak ji historikové posuzovati nebudou, zní ze štyrsko-hradecké řečí Peschkovy prostéa přímé: »Pardon se nedává vůbecl- Klid zbraní není možný ani chvíli! A tím vyvrací se i poslední oprávněnost oněch theorií smiřovacích, kteréž domáhají se jenom t. zv. zmírnění třecích ploch anebo jenom do- časného zastavení boje. Není prudšího, ale také přesvědčivějšího německého odmítnutí českých snah smiřovacích, než jakým po- sloužil našim andělům smíru německý parla- mentář, takřka jimi samými mezi nejsmiřitel nějšími Němci vybraný za spolupracovník na tomto jubilejním díle, jež společnou česko německou rukou mělo býti podáno podarem z »česko-německé vlasti« panovníku při jeho návštěvě na česko německé komorní výstavě jakožto skvělý klam potemkinskýl Další setrvání Čechů v náladách smiřo vacích uvedlo by v pochybnost čest národ ního celku, jejž ve věci smiřovací čeští zá stupci representují! Neboť odpověď ministru Peschkovi za jeho štyrsko-hradeckou nestoudnost tkvící ve výhrůžném dodatku jeho řeči záhubou českého ple mene musí vyzníti poněkud jinak!
Peschkův Němec Čecho Peschek
14 article
Kdyby oba »dobří našinci« Prášek i Fiedler měli v těle tolik — uznání, co by ho bylo možno očekávati od statečných českých mužů na překonání osobního ego- ismu, dnes pět dní po řečí jich německého krajanského kolegy by tato česká odpověd byla už dána! Oba čeští ministři nalezul by se už mimo společný okruh zeleného stolu Beckova, nicotnost jich vychváleného vlivu a moci byla tak jasně prokázána, že už ani tato méně než pochybná veličina ne- padá na váhu. Ale i kdyby oba čeští mi- nistři ovládali skutečně obor své působnost v český prospěch, ani potom by nebylo pro ně s Peschkou společného místa v kabinetu jehož chef měl příležitost k satisfakci těžce uraženému českému národu a nezavadil drzé extempore J. Ex. c. k. ministra ve Šty ském Hradci ani slovem. Drzé! Neboť krom vylíčených prav o poměru obou národů, jimž přisvědčiti dlužno, hrozi nám Čechům c. k. mi- nistr Jeho Veličenstva neodvrat- nou národní záhubou, kterou nám doufá on, přísežný rádce koruny se svými Němciv Rakousku s po- mocí německé říše připraviti. To je strašné, krvavé pohanění národa če- ského, a běda národu, nepociťuje-li se všem jeho jednotlivci tato potupa, a ta se prodlu- žuje každou hodinou dalšího trvání velko německého emisaře ve vládě, ve které sed jako zástupce lineckého programu Schöne- rerova. V každém případě jako smrtelný vražedný nepřítel českého jmé na a jestliže episoda jím zaviněná bude míti správné, důstojnosti národa českého vyhovu- jící účinky, poletí shnilé vyrovnací kouzlo mezi překonaná harampátí politická.
Prášek Fiedler Čecho Schön Hradec Rakousko
15 article Politické zprávy domáci.
Politické zprávy domáci. V Praze, 30. ledna. (Volební pro gram strany staroruské.) Po straně ukrajinské, jež uveřejnila tyto dni své volebn provelání, otiskuje nyní také „Galíčanin“ vo- lební program strany staroruské, vydaný „Ru- skou radou“ ve Lvově. V programu tomto upo- zorňuje se na vážnost nastávajících sněmovních voleb, z nichž má vzejiti sněm, který vypraeuje nový volební řád a ustanoví tedy na dlouhá leta ony základy, na nichž se má příště rozvijeíi život ruského národa v Haličí a jeho poměr k Polákům. Polská politika v Haliči dopustila se veliké chyby, že podporovala vznik strany ukra- jinské. Strana staroruská značně utrpěla v zá pase s odštěpenci ukrajinskými, ale nepozbyla své životní síly, ani se nevzdala svého původ- ního programu. Ruský národ v Haliči cítí se dosud nerozdílnou součástkou ruského světn hájí své národní jednoty s ostatním svobodným národem ruským a váží si jako svého nejdražšího statku mohutného jazyka ruského, vytvořeného tisíciletým úsilím všech ruských plemen, jazyk Puškinova a Gogolova. Pokud jde s Poláky v provolání se praví: „Nelekáme se války s ná- rodem polským, ale budeme s ním válčiti jako národ s národem otevřeně, kulturně a poctivě Jeť už blízek čas, kdy bratr Lech nabude pře svědčení, že budoucnost Polsky nespočívá v boji s Ruskem, nýbrž v těsném jich sblížení a spo- lečné lásce ke Slovanstvu.“ Za to ohlašuje se nejrozhodnější boj se stranou ukrajinskou, která zapřela své národní jméno a znemravňuje lid otravujíc jeho duši. V závěrku uvádí se politický program ruské národní strany, v němž se nachá- zí mimo jiné všeobecné a rovné volební právo sněmovní, úplná rovnoprávnost ruského lidu s polským ve všech úřadech a v celé oblasti ve- řejné správy a uznání velkoruského jazyka ve školách i v úřadech za jazyk zemský.
Polák Puškinův Gogolův Lech Praha Lvov Halič Polsko Rusko
16 article
V Praze, 30. ledna. (Dohoda o věcec istrijských.) Konference vlády se zástupei Vlachů a Slovanů istrijských, zahájené dne 18. t. m., přivedly prý již k cíli. Obě strany se dohodly, že sněm má míti příště 44 poslanců z nichž bude 25 Vlachů a 19 Slovinců a Chor vatů. Volební okresy mají se rozděliti tak, aby odpadl zápas národnostní. Současně sestaven osnova nového obecního zřízení pro město Puljí Příslušníkům námořní správy má se zabezpečit volební právo a město má obdržeti státní polici o 200 mužích. V Praze, 29. ledna. (Účinky maďa ské násilné politiky.) V měsičníku li dové slovenské strany, „Slovenský Obzor“!, po- jednává se na prvém místě o účincích násilné maďarské politiky na Slovensku. Maďaři, snažíc se o pomaďarštění všech uherských národností dosahují svými násilnostmi pravého opaku: bud národní uvědomění slovenského lidu a spoli s ním vědomí příbuzenstva s národem českým Kdyby maďarští politikové skutečně studoval otázku slovenskou, musili by pochopiti, proč působení několika slovenských inteligentů má takový úspěch, že za nimi jdou statisíce lidu že lidové časopisy „Slov. Týžden.“ a „Ludově Noviny“ majt 15 a 12 tisíc odběratelů. Pouhým V drobněm prodeji: a s ranní čisle o sobě .. odpoledhí . . . za 2 h Ve sllalkách na venkově ranní čislo. . . . . . . . 10h odpolední . . . . . . . . 4a Inserátv plati sa hetevě popřel Předplaceni a inserty přijěma dminl- strace v Marinnské ulicí č.a. Tam nacházsjí se též rrdakee Makárna n azpedice „Národuich L.istn“ Bukopisy se novraesjí
Vlach Maďar Praha Puljí Slovensko Marinnský ulice Slovan národní uvědoměný slovenský lid Vlach
17 article
radikalismem a podněcováním proti Maďarům nezískaly by důvěry lidu. Maďaři by poznali, ze i Slováci mají svou kulturu a v ní ledaco histo- ricky a umělecky cenného. Poznali by dále, že se v posledních letech valně změnil poměr mez Čechy a Slováky, jenž byl po literární roztržce dosti chladný. Názory Slováků o Češích a če- ském jazyku se v poslední době valem mění. Če- chové získávají si u nás stále větších sympatií. Zásada plemenné jednoty šíří se nevídanou silou po celém Slovensku. Politika a jazykové subtil- nosti starých mizí a na jich místě všude vítézí mladá škola positivné práce hospodářské, kul- turné a politické ve smyslu drobné práce. Kam- koli člověk přijde, všude najde českou knihu. Uvědomělejší Slováci mluví o svých „bratřích za Moravou“. Z pohraničných krajů mnozí ce- stují do Čech, odkudž se vracívají s dobrými dojmy a poučením. Obchodní styky s Moravou a královstvím českým se utužují. A naopak češti spisovatelé, učenci, obchodníci přicházejí na Slovensko, udržují styky se Slováky. Vzájem- nost kulturná a hospodářská takovým způsobem vzrůstá. Pisatel zavírá svůj přehled zprávou, jaký hluboký dojem v celém vzdělaném světě způso- bilo krveprolití černovské, které celou Evropu poučilo o hlásané „uherské svobodě“ lépe, než celé svazky knih a novinových článků. Tak Ma- ďaři sami na sebe splétají bič.
Maďar Slovák Čech Čechy Slovensko Morava Evropa Ma uherský svoboda
18 title
Politické zprávy zahraničné.
19 article
V Praze, 30. ledna.
Praha
20 article
Bojkot německých fovarů Poláky. O tom, že Němci svou brutálností si zaslon- žili, aby Poláci s nimi přerušili všecko obchodní spojení a jejich průmyslové výrobky bojkotovali mluvilo se již před několika lety, ale teprve vy vlastňovací zákon pruský přiměl Poláky k roz hodným krokům odvetným. Počin bojkotu vyšel z Haliče, od lvovské „Průmyslové ligy“. Její ředitel p. Olszewski me- škal v polovině prosince ve Vídni, kde vyjedná val s konsuly a představiteli rozličných obchod- ních a průmyslových firem francouzských, angli- ekých, belgických a švýcarských. Z Vídně se pan Olszewski odebral do Pešti, kde vyjednáv s ministrem obchodu Košutem a představitel obchodní a průmyslové komory. Podobně přetřá- sána otázka, jaké tovary, odebírané dotud z Ně- mecka, mohly by zaměněny býti výrobky prů- myslu uherského. Panu Olszewskému dostalo s v Pešti obzvláště přátelského uvítání a odejel s nejlepšími nadějemi. Koncem prosince pan Olszewski přijel do Varšavy a obeznámil Varšavany s organisaef činností lvovské ligy, vyzývaje ke společné čin- nosti. Myšlenka bojkotu došla ve Varšavě horou- cího ohlasu, zvláště ve spolku varšavských tech- niků. Ale při podrobném rozboru věci ukázala se řada velmi vážných překážek: starodávně styky, solidnost německých obchodních operací i průmyslových výrobků, konečně převaha židov- ského živlu v polském obchodě — všechno to ukazovalo, že není možno bojkot provésti hned na celé čáře. Rozhodnuto, aby zvolena byla jiná cesta: cesta zvelebení průmyslu domácího. Za tím účelem zorganisovalo se při varšavském od- díle „Ruské společnosti pro obchod a průmysl“ zvláštní sdružení, jež dne 18. t. m. nov. p. za- hájilo svou činnost. V čele tohoto sdružení stojíi
Polák Němec Olszewski Košut Varšavan Halič Vídeň Pešť Varšava spolek varšavský technický Olszewski I
21 article FEUILLETON.
FEUILLETON. František Brentano. Ve svém zátiší pod slunným nebem Floren- cie, kde sníval ponuré své dumy přísný Savona- rola, dožil se dne 16. ledna b. r. Františe Brentano, filosof německý, svých sedmdesá- tých narozenin. Brentano se narodil roku 1838 v Marien- bergu u Boppardu na Rýně. V jeho rodině jsou dvě jména známého zvuku; je to jeho strýc bás ník Clemens Brentano a jeho teta Bettina z A nimu, někdejší láska Göthova. Roku 1864 byl vysvěcen Brentano na kněze a po dvou letech stnl se soukromým docentem university ve Würz bůrku. Roku 1873 byl jmenován profesorem tamtéž, ale vzdal se svého úřadu, změniv svoje smýšlení vzhledem k církvi. O něco později, v důsledeích svého přesvědčení rozdvojil se s církví definitivně. Od roku 1874 do roku 1895 byl profesorem vídeňské university na fakulty filosofické, ale vzdal se během této doby sto- lice profesorské a přednášel jen jako soukromý docent. Na konec resignoval však i zde z dů- vodů, jež uveřejnil ve své knize: „Meine letzten Wünsehe für Oesterreich“ (Poslední má přání Rakousku), a odešel do Florencie.
Brentano Františ Brentano Clemens Brentano Bettina Göthův Marien Boppard na Rýn Rakousko Florencie univerzita na
22 article
Jak vidno z těchto několika suchých drt. má Brentano za sebou dny plně bojů za své pře svědčení. Mnoho protivníků povstalo proti němu, jakmile svoje nové doktriny publikoval, ale možno o něm říci, že nikdy necouvl ani o píd. V metafysice je Brentano theistou a jeh spisy dokazují, že východištěm jeho filosofie je Aristoteles. Ve svých spisech je Brentano toho náhledu, že jedině použitím empirické methody lz dojíti opatrným a stupňovaným postupem k rozřešení vědeckých a filosofiekých problemů. Dokazuje to i jeho základní věta filosofického bádání, jež později přijata též Fechnerem Wundtem: Vera philosophiae methodus nulla alia nisi scientine naturalis est. (Filosofie nemá jiné me- thody, než methody přírodovědecké.) Tento princip své methody, zvláště pokud se týče psychologických výzkumů, použil Bren tano ve svém prvním systematickém díle „Psy. chologie se stanoviska empirického“ (Lipsko
Brentano Aristoteles Fechner Wundt Lipsko Vero
23 article
Zde používá nejdůležitéjší své zásady, totiž rozlišiti a odděliti popis nějakého jevu a vznik téhož jevu. Jinými slovy: Brentano poprvé vyslovil ná- hled, že dlužno odděliti deskriptiv ní p sy- chologii (psychognosii) — t. j. co možná nejurčitější vymezení a analysu psycbickýeh jevů — od psychologie genetieké — t. j. mnohem obtížnější bádání a stopování z konů, jež podmiňují v znik psychických fen. menů — což sahá již do fysiologie, a že pro blem prvnější, jako starší a snadnější je nutne co nejdůkladněji probádati dříve. Prvý díl jeho „Psychologie se stanovisk empirického“ obsahuje většinou otázky psycho gnostické a jejich řešení. Mezi jiným pojednáví Brentano v tomto díle: 1. o základní revisi roz- třídění psychických jevů a rozdělení jejich na tři hlavní skupiny: ideje, úsudky a jevy lásky a nenávisti; 2. o nové a přesnější karakteristice úsudku. Před Brentanem byly duševní jevy roz- dělovány ve tři třídy a sice myšlení, cítění chtění. Brentano modifikoval tuto klasifikaci na představy, úsudky a jevy zájmu. Při tom objevil a dokázal, že ve třídě „myšlení“ byly skryty dvě třídy jiné, totiž představa a úsudel a že druhé dvě třídy, myšlení a chtění splývají ve třídu jednu. Třídu úsudků propracoval a doložil Bren- tano nejvíce a nejdůkladněji. Ve zmíněném spise naznačil též krátce, jak si představuje reformu logiky.
Brentano Brentan
24 article
„Je ku podivu,“ praví dr. Frant. Hillebran v předmluvě ke své knize: „Die neuen Theorien der kategorischen Schlüsse (Vídeň 1891), mluvě o Brentanových naukách, „že nemožno nám kon- statovati, aby bylo jediného odborníka, jenž by byl skutečně sledoval ve všech konsekvencích směr Brentanem naznačený, což by přece bylo prvou podmínkou jeho přiměřeného kritického ocenění.“ Hillebrand je prvním autorem, jenž ve šlépějích Františka Brentana podrobuje aristo- telovskou theorii úsudku pronikavé reformě. Tím, že dokázal Brentano fundamentální rozdíl mezi představou a úsudkem, kteréž dva pojmy byly dříve, jak shora jsme řekli, zakryiy pojmem jediným, t. j. myšlením, získaly tři praktické filosofické discipliny, totiž esthetika, logika a ethika nové půdy. Každé z nich do- stalo se jedné specifické dokonalosti. Dokonalá představa je krásná (esthetika), dokonalý úsudek je pravdivý (logika) a dobrota konečně je zvláštní vlastností dokonalého ro umu (ethika). Nejpilnější revisi byla ovšem podrobena lo- gíka. Určitější delinice úsudku a jeho zvláštn kvality ukázaly, že i zcela elementární stupně logiky nutno změniti. Ale tím otevřely se brány novým konsekvencím! Dosud jen Descartes Mill mladší zastávali se autonomie úsudku, ni kdy však s takovým důrazem, jako Brentano. Určitější jeho definice zbavila filology a psycho logy veliké námahy, aby vysvětlili hypothésam co nejvíce nepravděpodobnými, proč nelze v každé větě určiti subjekt a predikát. Teprve Brentanovým náhledem, že úsudek záleží v při- jetí nebo zamitnutí, objasnila se tato záhada.
doktor František Brentanův Brentan Hillebrand Brentano Descartes Mill Vídeň
25 article
Nedovoluje nám místo vyličovati zde vše- chny důsledky nauk Brentanových a podotýkáme jen tolik, že Brentano zvrátil v logice, dva tisíce let staré tradice Aristotelovy, čímž i theorie mathematiky doznala jistých změn, zejména je to počet pravděpodobnosti, jenž na byl pro filosofii většího významu. V ethice doznal vznik mravního poznán více určitosti a objasnění. I zde přivodilo roz třidění duševních jevů důležité nové názory Dobro obdrželo úplnou paralelu v pravdivém Jako jsou úsudky, v nichž pravda zaručena je význačným světlem evidence, tak jsou také emoce, kde milované se objevuje jako prá- vem milované. Tím položen základ k dotri- ně o theorii hodnot a zároveň zavřeny dvéře othické skepsi. Pokud se týče esthetiky a psychologie, pro- šly obě v nejnovějším díle Brentanově „Unter suchungen zur Sinnespsychologie (vyšlo r. 1907) rozdělením bádání v popisné a genetiské, svojí ohnivou zkouškou. V tomto spise vyšetřuje Bren- tano otázku intensity jevů smyslových. A zdařil se mu nejen rozdělení oblastí smyslových (ne- hledě k funkeím nervovým), nýbrž i objevil ne obyčejné analogie mezi jednotlivými smysly Zvláště týče se to tónu a barvy, jež jeví podivu hodné a zajímavé vzájemné harmonické vztahy V díle jmenovaném pojednává autor široe o elementech jevů tónových a končí polemikou proti fysiologu Heringovi, v níž dokazuje, že barva zelená je fenomenální složkou barvy žluté a modré, z čehož vyvozuje pak thoori vidění.
Brentanův Brentano Hering Bren Aristotelův zur Sinnespsychologie
26 article
Bádání Brentanova v metalysice ne jsou pohříchu dosud uveřojněna a jsou známa jenom širokému kruhu jeho přátel a žáků. Otáz ky, jimiž se v tomto směru zabýval, jsou zvláště. příčinnost a její zákony, logické oprávnění in dukce, substance, nutnost a nemožnost. Z hlavních spisů Brontanových uvádíme ještě: „Das Schlechte als Gegenstand dichte rischer Darstellung“ (1892) a „Das Genie“ (1892). První spis pojednává o špatném v kome dii a tragedii a druhy, jenž je stylově mistrov ským dílem, obírá se otázkou, zda-li oxistuje nevědomé vědomí (theorie Eduarda z Hart mannů, Du Prela a j.), popírá je, a staví novou theorii genia bez hypothésy podvědomí. Zajímavý tento problem pokouší se luštiti na základě psy- chických pochodů, jež řídí imaginaci. Na konec dlužno ještě podotknouti, že Bren tano je též nadaným básníkem. Jeho básně jsou roztroušeny po mnohých časopisech a vynikaj pěknou formou i myšlenkou. Ve všech dává velmi jasným způsobem výrazu svým filosofi- Karel Weinfurter. ckým zásadám.
Brentanův Brontanový Eduard Prel Weinfurter Bren Hart mann
27 article
Naše novinky. * Antal Stašek: Na rozhraní. Román. Ná kladem J. Otty v Praze. Nejpalčivějším problémem našeho národního úsil a zápasu za volnost a rovnoprávnost jest boj o č ské menšiny v území uzavřeném a chránění posi na kmenovém rozhraní. Uchvatitel a odpůrce ná ozbrojen jest k tomuto boji přímo ideálně všemi mo- derními prostředky výboje, jest tu nesmírná síla ně- meckého kapitálu, který jest hlavním a nejdůležitěj- ším činitelem v akci germanisační, a český l d dis ponuje tu pouze svým charakterem a nezdolnou láskou k rodné hroudě i ku povznesení své kulturní úrovně. Není tedy divu, že vznikla i literatura ku podpoře těchto zájmů národních, literatura tendenční avšak tendence ušlechtilé, napomahající k ochraně nejdražších statků národních. Přirozený proto a živ zájem vzbudil právě vyšlý román Antala Staška »Na rozhraní«, v němž s celou životností a opravdovostí ličen jest nerovný zápas českých lidí s racou ger mánskou na severu Čech, neporozumění české veřej nosti k úpornému zápasu českého podnikavého člo věka vůči rozpínavosti kapitálu německého. Jsou t kapitoly, které na mnohých místech jsou velkou vý strahou české netečnosti a důvěřivosti, a jinde opět nadšeným povzbuzením k vytrvalému, cíle vědomému boji. Román »Na rozhraní« vyniká i vysokou cenou literární a bohatý, čistě románovými obraty oplýva- jící děj získá jistě novému dílu Staškovu hojně
Stašek J Ott Staškův Praha Čechy
28 article
Prof Polívka: Užitkové a pamětihodné rost- liny cizích zemí. Nákladem R. Prombergra v Olo čtenářo. mouci. Autor, z jehož péra vyšla také výtečná čtyřdilná »Názorná květena zemí koruny české«, uvádí se znovu v literaturu naši spisem obsažným. Jsou v něm popsány všechny důležitější a cennější druhy rostlin cizokrajných, zvláště stromy a keře ovocné, rostliny kuchyňské, požitkové, rostliny koření skýtající, lékár- nické, olejné, sílicovité, barvířské atd. Spis vyniká bohatou pestrostí a jest zajímavým nejen pro bota niky, ale i pro širší veřejnost naši. * Fr. Černý: »Boj života«. Povídka. (Ve Vílím- kově Knihovně mládeže dospívající, rok 1907—1908.) Nákladem Jos. R. Vilímka. Krutý, úmorný jest boj života! Starci na sklonku jeho žití zdají se býti léta uplynulá snem krásným ale léta mládí snem nejkrásnějším. Nejsou vždy tak šťastná! Malý Fred, osudem nutkán, již útlé mladí své věnovati musil práci, lehčí nejprvé, jež mu byla spíše zábavou — těžší později, jež mu byla náma hou. Ale ctil, ano miloval svou dílnu, útulek práce, vynikl brzy jako nadaný hoch; vzdělával se, četl chodíval na přednášky a do večerních škol. Toť zá- klad povídky Fr. Černého. S napjetím sledujeme ho- chův boj o život — a vzpomínáme na léta, kdy pro- živali jsme zápasů podobných. A mládež všechna provázeti jistě bude mladého Freda na jeho cestě ke štěstí s nadšenými sympatiemil * Ivan Franko: Haličské obrázky. Z rusfn- ského originálu přeložil se svolením autorovým Jar. V. Burian. Úvod napsal Adolf Černý. (Švětové knihovny sv. 625—627.) Nákladem J. Otty v Praze.
Polívka R Prombergr Černá R Vilímek Krutá Fred Černý Franco V Burian svatý . 625 J Ott Ola Francie Praha
29 article
Ivan Franko, české veřejnosti dosud jen dl doslechu málo známý, jest vzácný umělec slovanský a nejznamenitější té doby belletrista rusínský. Jeho tvorba jest naprosto originální: v básních svých do- týkaje se rád sociálních a politických problemů lidu svého, zpívá jen vzdor, sílu, odpor. Nezdolná energie, nekonečná hrdost číší z veršů jeho. V povídkácha románech svých, ve kterých rovněž a to bez výjimky skorem (kromě jediného něžného »Rozvátého listí«) obírá se socialismem a politikou, aniž by to ale va“ dilo umělecké výši děl jeho, líčí nejraději zubožený lid rusínský, obzvláště v rodné zemi jeho, v Haliči. Ale líčí bez nejmenšího nádechu tendenčnosti. Jest sice Rusínem, z péra vytryskne mu sice hluboký soucit s trpicími rodáky — ale popisuje zase chladně hned sedláka rusínského s jeho vadami, cbybami. Nešetří ničeho, nikoho, u lidu vlastního národa kon- statuje nejraději chyby. Má to svou dobrou stránku. Celkem vzato, není Franko tak zcela zaujat pro realism. Jeho některé práce objevují v něm dokonce silnou žilu fantastickou, obrazotvornou — ale i fan- tasie jeho jest svérázná, originální! Přitomné »Ha- ličské obrázky« jsou ukázkou z jeho většího, ne- dokončeného díla stejnojmenného, ve kterém vylíčiti chtěl společnost haličskou dle čisté pravdy — se- dláky, inteligenci, k níž zvláštních sympatií nechová, šlechtu —. Ježto ovládá i žehavou satiru, daři se mu předsevzetí jeho. Líčí realisticky, bez milosrdenství. Pět obrázků, myslíme, české veřejnosti dostačí, aby Franka poznala a — ctila. * Češka. Kalendař českých žen. Redigovala Pavl Maternová. Po stránce výtvarné uspořádala Anna
Franco Rusín Češka Pavl Maternová Anna Halič Franca