Strana 6. Číslo 321

KAOLIO

Dne 22. listopadu 1900

ukezují nejlépe, mnoho-li se anglickým zprávám smí věřiti, Uprchlíci nemají prý na mnoho měsíců žádné naděje na návrat do Johannesburgu, pouze malý počet nejnutnějších dělníků bude tam vyslán. To jest další důkaz, že dle vlastního očekávání Angličanů po tuto dobu potrvá válka v nynější síle. Jak za těchto okol- ností mohli Angličané poslati část vojska zpět, vy- světluje se nejlépe tím, že toho bylo třeba před vol- bami, aby se zdálo, že už brzy bude válce konec, a aby lord Roberta mohl si hráti na vítěze. Angličané ovšem opatrně odvolali zejména londýnské dobrovol- níky, kteří prý nebyli k dalšímu bojování ochotni, jichžto návrat však se hodil k uspořádání velikého povyku v ulicích Londýna. Současně ovšem poslány byly nové síly z Anglie na bojiště. Vyjednávání s Boery se nedaří. »R. k.« oznamuje z Bloemfonteinu ze 17. t. m., že tajemník vojenského guvernéra, po- ručík Hole a dvě sestry boerského velitele Branda, jež se k tomuto odebraly, aby ho přemluvily ku vzdání se, vrátili se s nepořízenou. Brand odepřel přijmouti je a hrozil, že je dá zastřeliti, jestli se ne- vrátí. Hole a obě sestry byly Boery zajaty a odve- deny do Petrusbergu, odtud pak poslány do Kim- berleye.

Z Londýna, 21. listopadu. (T. k.) Maršálek Roberta telegrafuje z Johannesburgu ze dne 18. t. m.! Na východní straně Thabanchu objevila se dne 16. četa Boerů, kteráž na některé britské přední stráže útoky učinila. Jeden důstojník a jeden muž byli zabiti, jeden muž byl zajat, ale později zase pro- puštěn. Prodlením dne byla stráž na Springhautnecku napadena a posádka vyzvána, aby se vzdala. Avšak velící důstojník to odmítl a Boerové, vypálivše ně- kolik ran dělových, odešli. Angličané nemají žádného raněného. V jižní části svobodného státu oranžského jenepřítel poslední do- bou velmi činný. Železniční koleje a telegrafní dráty u Edenburgu byly opětně porušeny. V noci na den 15. listopadu pokoušeli se Boerové o prolomení a rozrušení dvou průtoků nedaleko Brusselu na trati kimberleyrské, ale bez úspěchu. Z Natalu se oznemuje: Boerové přepadli z úkrytu vůz, jejž provázelo 15 mužů anglického vojska. Boerové zabrali vůz a poranili čtyři vojáky, ostatní však nechali odejíti. Z Londýna, 21. listopadu. (T. k.) »Times« oznamují z Kapského Mésta z 20. t. m.: Asi 60 zlatokopů odjelo včera do Transvaalu. To však ne- znamená ještě všeobecný návrat zlatokopů. Ti, kdož nyní se vracejí, jsou vybrané mužstvo, které má zříditi zlaté doly pro dělníky, kteří budou následo- vati později.

Z Londýna, 21. listopadu. (T. k.) Te- legram lorda Robertsa z Johannesburgu ze včerejška praví: Velitel v Thabanchu oznamuje: Boerský oddíl, jenž dle všehd čítal 800 mužů, postoupil dne 19. t. m. od Dewettsdorfu na Vepener, vrátil se však večer zpět. Boerové zastřelii 9 černochů, které měli v podezření, že Angličanům dodávali zprávy. Plu- kovník White oznamuje z Aasvogelu, že zahnal dne 19. t. m. 200 Boerů ze silného postavení. Nepřítel ustoupil prý směrem na Petrusberg. Z Vrede a Har- rysmithu vyšlý sbor, jenž objasnil území, oznamuje, že při posledních oporacích bylo 22 Bosrů zabito. — Generál Lyttleton oznamuje, že jeho zevnější posta- vení u Balmoralu bylo dne 19. t m. Boery překva- peno, při čemž dle dosavadních zpráv bylo 6 mužů zabito, 5 raněno, jeden důstojník a 30 mužů bylo pak zajato. Posice tato byla později Angličany opět dobyta. Z Londýna, 21. listop. (T. k.) »Reut. kanc.« oznamuje z Mafekingu: Obyvatelé v Lichten- burku, počtem asi pěti set, odebrali se sem, protože jim vládní úřady neposkytly přepravních prostředků. Z Londýna, 21. listopadu. (T. k.) »R. k.« oznamuje z Kapského Města ze dneška: 67 správců dolů odebralo se do Johannesburku, aby učinil pří- pravy pro pozvolné obnovení prací v dolech. Jejich kancelářští zřízenci mají následovati za nimi, pak velkoobchodníci a valný dav uprchlíků. To však asi půjde jen pozvolna. (Véříme rádi. Red.) Z Londýna, 21. listopadu. (T. k.) »Standard« zaznamenává pověsť, dle níž lord Roberts spadl s koně a těžce se poranil.

Zprávy hospodářské. Z Vídně, 21. listopadu. (T. k.) Rakousko- uherský obchod s cizinou. Dovoz v říjnu t. r. obná- šel 146 3 mil. korun (+ 6.6 mil. kor. proti říjnur. 1899.) Vývoz obnášel 179.3 mil. kor. (+15.7 mil. kor.) Aktivum obchodní bilance obnáší tedy 33 mil. kor. proti 55.3 milionům r. 1899. Od 1. ledna až do incl. 31. října obnášel dovoz 1383.7 mil. korun (+ 52 8 mil.) vývoz 15663 mil. (+ 39 milionů). Tudíž obnáší aktivum 182.6 mil. kor. proti 196.3 mil. ve stejném období loňském.

Společenská tržnice státních úřadníků ve Vídni. Z Vídně se oznamuje, že státní úřadníci chtějí si zříditi společenskou tržnici, s kterou by spo- jeny byly i řemeslnické dílny, které by pro ni pra- covali. Známý profesor Schlesinger obrací se proti tomuto zamýšlenému podniku a to z toho důvodu, že státní úřadníci berou plat z berních pokladen, z pe- něz to, které jsou vybrány z kapas poplatníků, tedy také i řemeslníků, a jest proto sociální nutností, aby peníze ty se opět vrátily za nákup životních potřeb výrobcům a živnostníkům. Výžlvnost ovoce a ořechů. Všeobecně se myslí, že sice ovoce je dobré, ale že nemá výživné ceny. To platí dle nejnovějších výzkumů jen pro ne- patrnou část nejznámějších plodů ovocných stremů kdežte jiné obsahují mnohdy značné množství látek mastných a uhličnatých. Samo sebou se rozumí, že mají více méně cukru, jenž podnes platí za nejvýživ- nější látku. Vinné hrozny, pomeranče, jablka, hrušky. švestky, třešně, granátová jablka, merunky, broskve, kdoule, jahody, maliny, borůvky, mišpule, olivy, ba- nány, datle, fíky, vlaské ořechy, oříšky a mandle obsahují, když dozrály, 72—92 procent vody. Když uschly obsshují sotva 10 procent vody (u ořechůa mandlí na př.). Úhličnaté látky jsou jen u hrušek (0 25 procent), u banánů (1.45 procent), u mandlía ořechů (15—20 procent). V těchto poslednícha v olivách jsou mastnoty s olejnatými a pryskyřitými látkami (58—68 procent). Kyseliny jsou nejsilněji zastoupeny v malinách a jahodách (1.25 procent).

Nejvíce cukru obsahují banány, datle a fíky a proto jsou nejzdravější k požívání. Natírejme ovocné stromy vápnem. Když listí opadlo a strom odumírá k zimnímu spánku, oči- stíme peň a dolní větve ode všech pasořítků. Takto očistěnou peň natřeme vápenným mlékem. Vápno to zniční všecky násadky škodlivého hmyzu, který hlavně rozpukaué kůry stromoví vyhledává, aby uložil zde svou vaječnou násadu. Natřeme-li peň vápnem, chrá- níme tím stromu od škod mrazem, které hlavně hlavně v únoru a březnu povstávají, poněvadž ve dne slunce značně hřeje a v noci přijdou mrazy; tím berou ovocné stromy značnou zkázu. Vápenný nátěr strom od těchto škodlivých přechodů tepla a mrazu chrání. Rozumí se samo sebou, že se vápnem natírají stromy dospělejší. Proč máme dávati přednost tažným volům. Tažní voli mají pro hospodáře jisté přednosti a výhody. Dvory, s kterými jest spojena lihopalna, škrobárna a jiné vedlejší hospodářsko-průmyslové pod- niky, kde je mnoho odpadků, a taková hospodářství. která mají mnoho luk a pícnin vůbec, vydržovati mohou s velikou výhodou tažné voly. Taková hospo- dářství mohou veliký díl nutných prací vykonati taž- nými voly a uspoří tím drahého koně. Kůň je velice vybíravý, kdežto vůl stráví všecky zde uvedené od- padky. Vůl přijde hospodáři do roka aspoň o 80 zl. laciněji než kůň. Kde jest lihopalna nebo cukrovar, tam se tažný dobytek vyplácí ještě lépe. V krajinách, kde platí málo seno, tam ovšem jest lépe držeti koně. Veliká výhoda v hospodaření s potahy volskými jest ta, že když zvíře není k práci dosti hbité, tu dá se do stáje a vykrmí se.

Vytýká se volům, že se s nimi těžko a zdlouhavě pracuje. K tomu odpověděti dlužno, že voli jsou ovšem jen pro práci těžkou, která jde zdlouhavě a to hlavně konají v orbě, kde s nimi kůň konkurovati nemůže. Hospodářství, která mají dostatek luka pícnin, mohou snadno sama nutná pro ně zvířata odchovati a tak si uspořiti značné výdaje na zakou- pení tažných volů. Zkušenosti se slepicemi. Jest dokázáno. že slepice nemá býti starší než 5 roků; kdo krmí ještě starší, krmí nazmar. Slepice jarní jsou mnohem užitečnější, než slopice, které se vylíhly na podzim. Slepice, které venku běhají, potřebují více zrní, za to více nesou, než slepice na kurníku, nebo v dráto- vině uzavřené. Dreyden tvrdí, že k líhnutí se hodí vejce 5 až 15 dní staré, starší vejce se k líhnutí nehodí. Jak zřídíme dobrý chlév. 1. Chlév musí býti prostraný, aby zvíře v něm mohlo na krok po- pojíti a vyhnouti se mokru. Na jednu krávu počítá se, když chlév je 3.5 neb 4 m vysoký, 1.5 m. do šířky a 31/2 m. do délky plochy. Pro koně a voly nutno asi 20 cm. šířky přibati. Každé zvíře budiž odděleno prkennou stěnou výšky asi 1.70 m. Hradby ty mají velikou výhodu, že udržují v chlévě teplo a zabraňují průvanu. Mimo to zabraňují zvířatům, aby nepokojný soused trápil souseda. 2. Dobrý chlév musí býti teplý. Kde je ve chlévě zima, tam dobytek i při dobrém krmivu hubne a krávy málo dojí. Nej- škodlivější jest průvan. 3. Chlév musí býti světlý.

Okna chléva musí dobře se uzavírati a musí umíst- něna býti ve výšce, aby nešel na dobytek průvan a aby dobytek neviděl okny ven. 4. Ve chlévě necht je vzorná čistota. Všechen prach a pavučiny musí se odstraniti, jesle se stále musí čistiti, nikde nenechá- vejme ležeti zbytky píce a nápoje, aby nic nehnilo Hnůj odklizujme často a čersvě nastelme. 5. Kravám dejme dlažbu, koním dejme podlahu ze dřeva. Vídeňská peněžní bursa. Dre21. listopadu (Závě- rečné kursy.) Únorová renta 98 00. Kvěmnová rent 98.10. Rakouská korunová rente 98 25. Stříbrná renta 97 75 Rakouská slatá renta 115 40. Uherská zlatá renta 115.20. Uherská kor. renta 90.35 Lozy s r. 1860 celé 133.50 Losy z r. 1860 pět. 164 —. Losy z roku 1834 207.—. Lony kreditní 400.— Losy z roku 1854 172.00 Komunalní lony 384 00. Tisské losy 140.— Turecké losy 10550. Úvěrní akcie 658.50. Anglobanka 270 00. Unionka 542.—. Banka pro země rak. 410.50. Uherské kreditky 669.—. Bankovní jednota 470.—. Ústav pro úvěr pozem, 868 —. Unionky pražské —.—. Živnostenská banka 265.00. Lvov - Černo- vická 534.—. Státní dráha 658.00. Lombardy 117.00. Št. H . Köfl. —.—. Saverní dráha —— Severokáp. (dráha —.—. Pardubická dráha —.—. Polabská dráha 470.—. Česká sev. dráha —.—. Buštěhradská A) 3140 Buštěhradská B) 1125. Pražsko-duchcovská dráha 179 —. Duche.-Podmokelská 620.— Ústecko-Toplická 3105 Vídeň. tramwayky 255.—. Nové víd. tramwayky 248 —. Dunaj. paroplavba 752 —. Tur. tahák. rež. 285.00. Tov. na zbraně 275.—, Alpinky 435.—. Rim- Muráňské 485.—. Pražské želazářské 1680. Záp. -česk nbelné 272.50.1 Sev. české uhelné ——. Mostecké uh 851.— Čezká montaní spol. 1196 Napolsony 19 19. Paříž 95 90 Londýn 240.70 Německá města 117.72 Ruble papír. 254 25.

Schodnica 1540. Eskontní sazby 4.37 až 4.87. Pražská plodinová bursa. Dne 21. listop. 1900 Cena za 50 kilogramů. Měna korunová. Obilí: Plenice váhy 75—81 kg. na 1 hektolitr 8.30- 8.90. Žito 72—74 kg. české 8.35—8.55. Ječmen výběr 8.75—9.00, obyčejný 7.75 až 7.80. Oves bílý 6.35—6.40, obyčejný 6.20—6.25 Kuku- řice uberiká 7.70—0.—. Seno lisované 3.75—4.40, nelirované 4.00—4.50. Sláma cepy mlácená 3.50—4.—, sláma ku stlaní 2.50—3.—, Mouka zmlýnské výrobky za 100 kg.: Pšeničná mouka čís. 0: 29.50—30.00, č. 1: 28.50—29.—, 5. 2: 27.00—27.50, č. 3: 25.00—25.50, č. 4: 23.00—23.50, č. 5: 21.00—21.50, č. 6.: 18 50—20.00, č. 7: 17.50—18.00, č. 8: 13.50—14.00, Žitná mouka za 100 kilo: č. I.: 24.00 a 25 60, č. II.: 23.00—24.00, č. III.: 18.50—19.00, č. : IV. 14.00—(0.00. Pšeničné otruby 11.20—00.00, žitné otruby 12 00—00.00. Luštěniny za 50 kg.: Fazole k vaření 9.25—10.50, ke krmení 0.00—0.—, Hrách k vaření šlntý 10.00—12 00, k vaření zelený 12.50—13.50 Čočka 12 75 a 2000. Zemčata k jídlu 1.80—2.00, k pálení líhu 0.00 ai 0.00. — Olejnatá semena: Řepka —.— až —.—. Mák 25.00—26 00. Kmín 42 50—43.50. Sužené ovoce: Švestky 12 00—14.50, hružky 14.00—28.—, křížaly 8.00 9.—. Jetelová semena červená 62.00—69.—, bílá 40.— až 70.—. Sušená čekanka: 8.75—8 90. Káva. V Hamburku, 21. listop. Platilo se na říjen 35 25, na presinec 36.25, na březen 36.50, květen 00 00 marků. Cukr. V Praze, 21. listop. Z Ústí n. L. první výrobek platil pohotově K 25.35—25.45, na říjen—prosinec 25.50—25 60. Líh. V Praze, 21. listop. Za 1000 litrů stupř pohot. zboží líhu čistěného K 113.25—113.75. Surového bramborového 41.50—42 —, surového melasového 41.00—41.50, v malém K 1.— až 1.50 a výše.

Dárcové na chrám Páně ve Světlé pod Ještědem. Dp. Jan Hůlek, farář v Lomnici n. P. 12 K Dp. Jos Knies, kaplan v Lomnici n. P. 5K. Slečna Marie Plamínkova v Lomnici n. P. 5 K. Ct. p. Jindřich Cerha, obchodník v Lomnici n P. 5 K. Zaplať Bůb! Pro nemajetné bezplatná porada lékařská na českých klinikách. Ve všeobecné nemocnici pražské: na klinic prof. Eiselta pro nemoci v nitřní od 9—11 hod., — na klinice prof. Maixnera pro nemoci v ni třní od 9—10 hod., pro choroby krku a nosu od 4—5 hod., — na klinice prof. Maydla pro choroby ranlékařské od 9—11 hod., — ná klinice prof. Janovského pro nemoci kožní a pří- jičné od 9—10 a od 3—4 hod. odp., — na oční klinice prof. Schöbla od 8—10 a u téhož profesora jako zemského očního lékaře od 2—3 hod. (mimo neděle a svátky) v Ječné ulici č. 25 nové, kde přijímají se též přihlášky k bezplatným operacím v zemském operačním ústavu, — na klinice prof.

Pavlíka pro nemoci ženské denně od 9—10 hod., — na klinice prof. Kaufmanna pro choroby ušní, nosnía hrtanové denně od 8—10 hod. dop., — na klinice pro nemoci kojících, narozenců a kojenců denně od 2—3 hod. v českém oddělení zemského nalezince u Kar- lova č. 8, kdež dostane se chudým matkám na řádné průkazy zdarma i léků a potravy pro kojence, a na české psy- chiatrické klinice prof. Kuffnera v zemském ústavu pr choromyslné pro choroby dušev ní a nervové denně mimo neděle a svátky od 9. do 11. hod. dop. V české universitní poliklinice ve Vodičkově ulici v domě »U Hopfenštoků« udílí se povšechná lékařská rada bezplatně ve všední dny od 1 do půl 3. hod. odp., v neděli a ve svátek od 10—11 hod. — Pro choroby žen- ské vždy v neděli, v úterý a ve čtvrtek od 8 do půl 10. hod. dop. — Pro choroby ranlékařské denně od půl 9. do půl 10. hod. dop. mimo neděle. — Pro nemoci zub ní denně od 4—6 hod. mimo neděle a svátky. — Pro nemoci očí každý den od půl 11. do půl 12. hod. dop. — Pro ne- moci kožní a příjičné v úterý, ve středu a pátek od 10—11 hod. — Případné operace vykonají se zdarma. Pražští chudí obdrží na stvrzenku od otce chudých z pří- slušné čtvrti a studující na lístek z Krombholzova nadání i léky zdarma. V ambulatoriu dětské kliniky v domě »na křižovatce«, roh ulic Kateřinské a Viničné čís. 18, ve všední dny od 9—10 hod. a od 2—3 hod., v neděle a ve svátky od 9 do 10 hod., vydávají se na lístek od otce chudých i léky zdarma. Král. české zemské divadlo v Praze NÁRODNÍ DIVADLO. Ve čtvrtek, 22. listop. 64. hra (4. čtvrt.) v předpl. Škola pohoršení. Komedie o pěti dějstvích; anglicky na psal Richard Brinsley Sheridan. Přeložil František Flos. Začátek o 7. hod. Konec po půl 10. hod.