Dne 22. listopadu 1900.

KAOLIO L,

Číslo 321. Strana 5.

vedli ke starostovi obce Kozlerovi. Zde vypravil jen Frantík ze sebe: »Pojďte — pojďte — tatínek střílí naše děti . . .« Více neřekl. Byl schvácen mdlobou. — Ve chvíli však, kdy se Frantík vzdaloval k ci- hnlně, naříkal již u lesa Josífek a Pepička. Seděli na houni již s rozstřílenými hlavami. Druhou a třetí ranou hošík postižen do spánku, děvčátko do hlavičky Opět již houkala rána čtvrtá a pátá. Zoufalec vy- pálil je sobě do boku v okamžiku, když se chtěl dáti do stíhání prchajícího Františka. Seznávaje však. že ho více nedohoní, vrátil se těžce zraněný k naří- kajícím dětem, a s přerývaným, chraptivým dechem vrhl se ku svému mazlíčku, milované Pepičce. Ubo- žátko v děsné, srdceryvné chvíli té poznávalo ještě otcovu tvář. »Tatínku, to je bolest!« naříkalo, »ta hlavička bolí . . . .« A z revolveru zaduněla rána šestá . . . poslední — opět do hlavy Pepiččiny vy- daná — — V tom sběhli se k lesu lidé z okolí, aby přispěli svou pomocí. Ale bylo již pozdě. Z ubo- žátek jen Lojzička ušla smrti. A než umírající ro- bátka odnesena byla do cizích příbytků, zmizel vrah z místa činu

Vzchopil se a se zbytkem po- sledních sil dal se na pochod ke Smečnu. Teprve za čtyři dny — 15. května — po spá- chaném skutku zadržen byl Jelínek v Praze strážní- kem. Odveden na bezpečností úřad, přiznal se k činu a prvou otázkou jeho bylo, co se stalo s nešťastnými dětmi. Zvěstovali mu, že Josífek právě v noci na 15. května skonal ve slánské nemocnici a Pepička že zemřela již 11. května na cestě do ní ... Nejstarší, Frantík, že jest těžce zraněn a malá Lojzíčka žeje na živu. — Lékaři ohledavše zdravotní stav zoufa- lého muže, konstavovali, že Jelínek utrpěl dvoje těžké zranění a že mu projektil dosud v těle vázne. Byl proto dopraven do žalářní nemocnice, kdež se po 6 nedělích zotavil. Jelínek dostal se již jednou před porotu, a sice dne 5. července t. r. a tehdy sproštěn byl obžaloby. Leč veřejný žalobce tehdy ohlásil zma- teční stížnost a nejvyšší soud zrušil tento roz- sudek. A tak bylo včera líčení nové. Předsedou soudu byl rada vrchního zemského soudu dr. ryt.

Patera, žalobcem p. dr. Sandtmann, obhájcem p. dr. Tieftrunk. Obžalovaný byl na činem svým zdrcen. Litoval svého činu, plakal, lkal.. obeť sociálních nesrov- nalostí. Po přečtení žaloby Jelínek při výslechu líčil ukrutnou svoji bídu a pokračuje plačtivým hlasem N chtěl jsem děti opustit a tak jsem si umínil, že je usmrtím a sebe že také sprovodím se světa. (Pohnutí v četném posluchačstvu. Dámy hlasitě štkají.) Obžalovaný dále vypravuje, že revolver nabil 6 pa- tronami. Na bližší podrobnosti se nepamatuje, tolik jen ví, že mířil dětem na hlavy, aby to dlouho s nimi netrvalo. Přiznávám se, že jsem to provedl, ale na- lézal jsem se v takové příšerné situaci, že jsem ani jinak jednati nemohl. Předseda: A to jste neměl jiného prostředku než abyste děti zastřelil? Obžalovaný: Viděl jsem, jak ta nebožátk byla v nečistotě, když byla u Procházků. Co tedy měla k očekávání u cizích lidí

Veřejný žalobce: Proč jste krátce děti neopustil? Někdo by se jich jistě ujal. Obžalovaný: Viděl jsem, jak se s dětmi zacházelo. Ráno je kopali, políčkovali a bili. Proto jsem chtěl zahynouti i s nimi. (Pohnutí.) A celá řada jiných pohnutých scén udála se při přelíčení. Tak když hošík Jelínkův k otázce předsedově uvedl, že zapomněl již všecko, jak se to stalo,že nechce svědčit a hošík při cestě z podia tak lítostivě podíval se na svého otce, že tento dal se do pláče a synek také. A slzely dámy v posluchačstvu .. A stejná skorem scéna udála se při předvedení Lojzičky Jelínkovy. Obě děti jsou v opatrování u řád- ných lidí, kteří se o ně starají velice pečlivě. Předseda: Kde máš tatínka Dívenka: On byl zatčen ... (Pohnutí!) A průběhem dalšího líčení omdlel obžalovaný i musil býti vyveden na chvíli ven. Páni soudní znalci prof. dr. Reinsberg a cí- sařský rada dr. Lilienfeld uvedli, že Jelínek se zranil těžce, neboť projektil vklínil se do pravého zvukovodu. Ten vytažen, ale druhý projektil podnes v lebce pod kostí čelní tkví. Jelínek měl úmysl se usmrtiti, ale rána event. revolver byl slabý. O duševním stavu Jelínkově vyjádřili se páni znalci, že nyní není na Jelínkovi známek duševní choroby, éra představovací je pravidelné, paměť dosti věrná, soudnost chatrnější. O Jelínkovi je známo, že se živil pytlačením proto se mu lidé vyhýbali. Když činu se dopustil, nebyl zbaven rozumu, neboť jest patrno, že se k činu připravoval. Byla to stísněnost duševní, ale nebyla to melancholie, snad jediné depresse du- ševní. A ta byla jistě veliká, leč nebyla chorobná.

Bylo tu neodolatelné nuconí zovní. které mělo v zápětí mocnou stísněnost duševní, at nabyla výše affektu zoufalosti. To toulání se s dětmi po lese, hlad, bezpřístřeší to vše vedlo k zoufalství ... chtěl usmrtiti sebe a děti též. Po té předloženo několik svědeckých protokol a průvodní řizení skončeno. Bylo po polednách. Porotě předloženy 3 otázky hlavní, z nichž první zněla na dokonanou vraědu synka Josefa, druhá na dokonanou vraždu dcerky Josefy a třetí na nedoko- nanou vraždu synka Františka. Na to odebrala se porota k poradě a zodpovědéla všechny otázky 10 proti 2 hlasům záporně. Soud následkem toho vynesl rozsudek osvobozující. Fr. Jelínek propu- štěn z obžaloby a zůstalo pouze při trestu 24h o d in- ného prostého vězení pro přestupek zbrojního pa- tentu. Trest ten vyměřen Jelínkovi již při soudě prvém. Odsouzena k 20letému žaláři. Těchto dnů konal se v Záhřebě proces proti Pavlině Huber- grové, hospodyni slepého profesora Prugoveč- kého v Záhřebě, která zabila sekyrou svého pána, načež se sama udala. Z procesu nemálo zajímavého uvádíme, že Hubergrová činila dojem slabomyslné, ne- vzdělané osoby, která zavraždila profesora Prugoveč- kého, k němuž lnula s láskou, prý z toho důvodu, že ji někdy týral a od sebe odháněl. Obhájcem jejím byl dr. Derenčin. Soud přiřkl ji po dokázání viny žalář 20letý, s čímž Hubergrová se prohlásila býti spo- kojenou.

Hudba. Koncert Pensijního spolku členů sboru a orkestru Národního divadla, v němž pro- vedena bude L. van Beethovena »Symfonie č. 9- D-mol pro veliký orkestr se závěrečným sborem k Scbillerově odě »Na radost«, koná se již dnes, dne 22. listopadu o půl 8. hod. večerní v Rudolfinu. Koncert řídí chéf opery pan K. Kovařovic a se svo- lením sl správy Národního divadla účinkují v něm solisté opery: slč. M. Kubátova, slč. A. Kettnerová, pan O. Mařák a pan V. Kliment, jakož i členové orkestru a sboru Národního divadla. Sbor operní se- sílen jest sborem chrámovým u sv. Jiljí, jehož nastu- dování ochotně převzal kapelník Národního divadla pan Fr. Picka. — Zbývající ještě lístky ke koncertu tomu prodávati se budou od půl 7. hod. več. u po kladny v Rudolfinu

Telogramy. Ze správního soudu. z Vídně, 21. listopadu. (T. k.) Správní soud zamítnul zásadní stížnost obce vídeňské proti rozhodnutí ministerstva kultu a vyučování, kterým toto ve druhé instanci vyhovělo žádosti israelitské náboženské obce v příčině rozšíření vyučování ná- boženství židovského na škole v Zollergasse ze2 na 5 hodin týdně. V odůvodnění se praví: Roz- hodnutí ministerstva bylo důsledkem jemu dle zá- kona příslušného volného rozhodnutí. Všeobecný učebný plán, jenž dle § 5. říšského zákona o ško- lách obecných má býti stanoven, nemá platnosti na rozdělení učebných hodin pro náboženství cír- kevních menšin, poněvadž zařízení tohoto vyučo- vání a ustanovení učebných hodin spadá do kom- petence vyučovací správy. Použití § 11. říš. škol. zákona, jenž mluví o organisaci škol, jest zde vy- loučeno.

Uherská sněmovna magnátů. Z Pešti, 21. listopadu. (T. k.) Sněmovna magnátů schválila předlohu o inartikulaci dekla- race arcivévody Františka Ferdinanda ve třetím čtení a vzala několik předloh, mezi nimi předlohu o vicinálních drahách, na vědomí. Uherská poslanecká sněmovna. Z Pešti, 21. listopadu. (T. k.) V knize inter- pelací zanešena jest interpelace posl. Polonyiho v záležitosti jednání o deklaraci arcivévody Fran- tiška Ferdinanda v chorvatském sněmu. Odpoví- daje na interpelaci praví ministerský předseda, ž Uhry a Chorvatsko tvoří jednotný stát a proto prý deklarace chorvatskému sněmu k meritor- nímu projednání předložena nebude, nýbrž jenom jako všecky společné zákony ku vzetí na vědomí. Bán prý tudíž nemohl pronésti jinak znějící slova, jež mu jistý list připisuje. Odpověď tuto vzali posl. Polonyi a ostatní sněmovoa na vědomí. Ku konci předložil finanční ministr investiční předlohu, kterou se žádá 31 milionů korun na státní stavby, jako budovy, mosty atd. Obnos ten má býti kryt se zbytků pokladních.

Nemoc earova. Z Livadie, 21. listopadu. (T. k.) V 11 ho- din o zdraví cara vydaná zpráva praví: Průběh včerejšího dne byl uspokojivý. Subjektivní stav byl dobrý. V 9 hodin večer: Temperatura 392, puls 76. Car spal v noci málo, aniž k tomu byla nějaká příčina. Všeobecný stav jest dobrý. Dnes ráno: Teplota 38, tepna 70. K uvítání presidenta Krügra. Z Marseillu, 21. listopadu o 8. hod. ráno (T. k.) Parník »Gelderland« není dosud signali- sován. Moře jest velmi bouřlivé a od včerejšího večera se jen leje. Myslí se, že parník »Gelderland- nebude moci připlouti před 2. h. odpol. Z Marseillu, 21. listopadu. (Tel) Dopoledne v 9 hodin vrátili se dr. Leyds a ostatní transvaal- ští delegáti, kteří jeli do přístavu marseillského, zase do hotelu. Před hotelem, kde má býti uby- tován Krüger, shromáždilo se asi 3000 osob, kteréž hleděla policie pohnouti k rozchodu. Ulice, kterými má Krüger jeti, jsou velice oživeny. Na jednotli- vých místech čekají celé houfy lidí. Je také vi- děti veliký počet praporů francouzských a trans- vaalských. Z Marseillu, 21. listopadu (T. k.) Výbor pro uvítání presidenta Krügra usnesl se, že s ohle- dem na to, že parník »Gelderland« se na zdejší rejdě očekává teprve k večeru, uvítá presidenta Krügra teprve ráno. Z Paříže, 21. listopadu. (T. k.) Presiden generální rady seinského departementu rozhodl se, že se společně s presidiem pařížské municipální rady odebere v pátek k uvítání Krügra na ná- draží.

Z Vídně, 21. listopadu. (T k.) Blahopřejný telegram císařův, zaslaný německému vyslanci hr. Eulenburgovi, zní: »Přijmětež s ctěnou kněžnou za příčinou krásné slavnosti Vašeho 25letého šťastného manželství ujištění Mé nejvře- lejší účasti a Mé blahopřání z plna srdce.- Z Paříže, 21. listopadu. (T. k.) Armádní komise sněmovny zvolila na místo Meziéresa, jež byl zvolen do senátu, poslance Krantze za svého předsedu. Ze Srědce, 21. listopadu. (T. k) Sobranje zahájí zítra rokování o odpovědi na trůnní řeč. Z Londýna, 21. listopadu. (T. k.) »Reuter. kancelář« dovídá se z diplomatického pramene: Vzhledem k tomu, že Německo podporuje žádost Belgie, aby jí bylo dáno území na levém břehu řeky Peiho, král belgický jakožto suverén s tátu konžského svolil k upravení hranic na jezeře Kiwu mezi německým územím ve východní A frice a státem konžským ve prospěch Německa. Nyní se očekává, že nerozřešená pohraniční otázka bude upravena a tímto způsobem definitivně rozřešena.

Povstání v Číně. Z Londýna, 21. listopadu. (T. k.) »Daily Te- legraph« sděluje ze Šanghaje ze včerejška: Jak se sem sděluje, byl dnes telegraficky dodán všem místo- králům a guvernérům tajný dekret císařovny vdovy v němž se nařizuje, aby se ihned připravii na válku proti spojencům ve všech dílech země. Z Nového Yorku, 21. listopadu. (T. k.) (Reuter.) »New-York Times« uveřejňují zprávu, ve které se praví, že několik velmocí přece jenom po tajmu pomýšlí na dělení Číny. Vysoké požadavky ve příčině náhrady mají ze účel učiniti dělení neodvrat- ným. Spojené obce prý se snaží odškodnění zmenšiti, neb to jest jediným prostředkem ku zamezení dělení Číny. Zůstane-li tato snaha marnou, pak Spojené obce z koncertu vystoupí. — »Evening Post« píše: Uve- řejněné a německým kancléřem potvrzené podmínky míru jsou pouhým krokem ku zničení čínské suve- renity. Z Londýna, 21. listopadu. (T. k.) Z 19. t. m. datovaná depeše večerních listů z Pekingu praví: Do Kalganu určená depeše dorazila do Hvajlaje.

Místo se vzdalo bez odporu. Předvoj výpravy zjistil, že generál Ho obsadil místo Hsüenhva 1000 (z) mužů a dělostřelectvem v silné postavení. Přišlo se ku přesvědčení, že vojsko spojenců není dosti silné, pročež žádáno o posily z Pekingu, které byly ihned odeslány. Z Londýna, 21. listopadu. (T. k.) Dle zprávy »Daily Newa« ze Šangaje ze včerejška přeje si dvůr pro strádání a nepohodlí, jaké zkouší v Singanfu, důtklivě místo opustiti. Ale jest úplně v rukou Tung- fuhsianga, jenž oproti dřívějším zprávám, že odebral se do Kansu, mešká ještě v Singanfu, kdež velí 16 tisícům mužů. Válka v jižní Afrlce. Včerejší večerní listy londýnské oznamují, že Krügrův nástupce generál Schalk Burger zemřel 29. října v anglické nemocnici v Johannesburgu na ránu, již utrpěl. Již datum a neméně okolnost, že o zajetí tohoto vynikajícího generála nic se neslyšelo,