Periodikum ALTO Viewer

1

Ročník XXXXX.

2

V Praze, v ponděli 1. března 1909.

Praha

3

Číslo 60.

4 article

Nataoiavečerní listy předplácí sei V Pros s v addlministra ni na měsla na čtvit lota . . . . 6 K —p s dvoji donáškon: na nila na čtvrt lota . . . . 7 K 62h ve Řiliálkácha 2Kno na měsie. Poštou na měsie. na čtvet ista . . . . 9 K o dvojí zásilko na měse na tvieta: . : : k e

5 article Telefonické a telegraf. zprávy „Národních Listů“.

Telefonické a telegraf. zprávy „Národních Listů“. Bývalý ministr dr. Pietak. Z Vídně, 1. března. Za ohromné účasti všech politických kruhů konal se včera odpo- ledne zde pohřeb bývalého polského ministra dra. Leonburda Pietaka. Mrtvola dovezona byla do votivního chrámu, kam se dostavili za ny- nější vládu bar. Bienerth, hr. Stürgkh, dr. Bi- liňski, sv. p. Haerdtl, Abrahamowiez, dr. Wrba a Ritt, dále bývalý ministr zahraničních záleži- tostí hr. Goluchowski, bývalý ministr společ- ného vojenství polní zbrojmistr Pitreich, bfval ministeršti předsedové Gautsch, Körber a Beck bývalí ministři financí Böhm-Bawerk, dr. Kosel a dr. Korytowski, bývalý polský ministr hr. Dzieduszycki, bývalý ministr vyučování Madey- ski, bývalý ministr železnic dr. Wittek, bývalý ministr orby dr. Ebenhoch, pětičlenná deputace lvovské university s rektorem v čele, který stejně jako prorektor byl ozdoben zlatým řetě- zem této vysoké školy, dále bývalý president poslanecké sněmovny bar. Fuchs, nynější vice- president poslanecké sněmovny Zázrorka, polšti poslanci dr. Glabiňski, dr. Dulena, P. Pastor, dr. Löwenstein, Czaykowski, dr. German a Staniszewski, pak ukrajinští poslanci dr. Kuri- lovič a prof. Kolessa, jakož i velké zástupy pol- ských úřadniků všech resortů. Mrtvola odvezena byla do Lvova. Poplašný slech ve Vídni Z Vídně, 1. března. Včera po dlouhém slyšení barona Aebrenthala, které konalo se na dvorním hradě již o 9. hodině depolední a po společné ministerské radě rozšířily se zde zprávy velmi poplašné v ten rozum, že tato konference barona Aehrenthala se zástupei obou vlád nebyla věnována pouze obchodní smlouvé rakousko rumunské, nýbrž zahra- ničním záležitostem také, poku se týče zvláště poměru rakousko- srbského.

Pietak Bienerth Stürgkh doktor Bi Haerdtl Abrahamowiez Wrba Ritt Goluchowský Gautsch Körber Beck Böhm Bawerk Kosel Korytowski Wittek Ebenhoch Fuchs Glabiňski Dulen P Pastor Löwenstein Czaykowski German Staniszewský Kuri profesor Kolessa Aebrenthal Aehrenthal Vídeň Dzieduszycki Madey Lvov Pitreich poslanecký sněmovna

6 article

Zvlášlní andience. Z Vídně, 28. únors. (K k.) Císař přija dnes dopoledne tureckého ministra zahraničníeh záležitosti Rifaata pašu ve zvláštním sly- šení. Potom přijal císař dnes v poledne uher- ského ministerského předsedu dr. Weckerla ve zvláštním delším slyšení. Vyslanec hr. Forgach do Peštl. Z Vídně, 28. února. (K. k.) C. a k. vy- slanec v Bělehradě hr. Forgach odjel dnes do Pesti. Obecný souhlas o intervenci. Z Paříže, 28. února. (K. k.) »Agence Ha- vase oznamuje z Berlina: Zde se soudi, že si- tuace všeobecná se nepřiostřila následkem toho, že se nevyjednává dále s Ruskem. Zásadní sou hlas ve společné mírumilovné politice na východě jest i na dále úplný. Zmatky v Persii. Z Paříže, 27. února (K. k.) »Agence Ha vas« oznamuje z Cařihradu: pruský velvyslanec obdržel dopis od Endšumena Saadeta, v němž tento odmítá vyjednávati se šachem a prohlašuje, že šach musí vyjednávati přimo s revolucionáři v Tevrizu. Nový ministr války ve Španělsku. Z Madridu, 27 února Potvrzuje se zpráva o demisi ministra vojenství Primo de Riveri. Ná stupcem jeho bude general Linazes.

doktor Weckerla Forgach Peštl Pest Endšumen Saadet Vídeň Bělehrad Paříž Berlín Rusko Persie Cařihrad Španělsko Madrid Prima jít Riveri

7 article

Siluace v Charhinu. z Pekina, 28. února. (lleuter.) Situ ace Charbinu, vzniknuvší tím, že Rusko trvá na ru ské municipělní správě, spěje rychle ke ki tsi Vyslanci interesovaných mocností měli dnas poradu na níž se usnesli podati Číně rozklady v tom smyslu, aby zaujala pevnější a jarnější slanovisko. Lodní předloha v rev. Americe. Z Washinglonu, 28. února. K. k.) Komise sně- movny zástupců a senátu zamílly dodatečný návrh k lodní předloze, v němž dává se presidentovi práv udržovati v tichomořských vodách polovici lodstv President Roosevelt vyslovil se proti doduatečném návrhu, poněvadz prý, jak ukázalc se v růsko-japon ské válce, oslabuje rozdělení bitevního loďstva vt lečncu sílu. Bývalý minisitr Pislak. Ze Lvova, 28. února. (K. k) Senát zde ší univ- sity uspořádal dnes smuležní slavnosť za zesnuléhe ministra Pietaka. Když rektor pronesi pamětní ře usnesl se senát zaslati dcoři zesnulého souštrastný lelegram, zůčastnili se korporative č pohřbu zesnuléh ve Lvově a položiti jménem university na jeho raken věnec. S univorsitní budovy vlaje smuteční prapor Vyznamenaný nämecký volvyslanes. Z Paříže, 28. února. (K. k.) Mi.istr zahraničníc zálezitosti Pichon odevzdal dnes dopoedne německé- mu velvyslanci knížeti Radoli a ovi odznaky k velk křizi čestně legie.

Sita Roosevelt Pietak Pichon Charbin Rusko Čína Amerika Lvov Paříž

8 article

Zmatky v Peraii.

9 article

Z Toheranu, 28. února. P. 1. aJ Z Reštu do- šly svrchovaně znep,kojivé zpráv Revolucionáři budují tam na ruskě s nici opevnění a zakládait godkopy, a b zabránili vojsku v postupu. Osobntí a ná- kladní doprava jest téměř úplně zastavena. V Tahe- ranu hledá obyvatelstvo, vysílené neustálými slev zami, ochrany na cizích vyslanectvích. V hlavelm městě kelují proklamace, v nichž se sděluje, že v nej bližších dnech budou do města házeny purvy.

Rešt

10 article Balkánská krise.

Balkánská krise. Žádné uspokojivé prohlášení. Z Vídně, 1. března. »Montagsrevne« sdé- luje, že bar. Aehrenthal na hostině, pořádané ku pocté nového ministra zahraničních zále žitosti tureckých Rifaata paše, nemohl chefůn obou vlád dáti uspokojivého pro hlášení žád něho. První srbská čela v sandžaku. Z Vídně, 1. března. »Montagsrerue« te legrafují ze Sarajeva: Srbaká tlu pa vp - dla v sobotu do sandžaku novopa- zarského a upevnila se tam. Proč váhalo Rusko. Z Paříže, 28. února. (K. k.) »Agence Ha- vas« oznamuje z Londýna: Zde se soudi, že váhavost Ruska byla vzbuzena formou, v jak mělo se zakročiti v Bělehradě. Rusko se obá- valo, že by mu veřejně minění slovanské nedo- volilo připojiti se k intervenci, poněvadž mohl by to vzbuditi zdání, jakoby Rusko nechalo Srbsko na holičkách oproti Rakousko- Uhersku. Anglický hlas o situaci na Balkáně. Z Londýna, 28 února. (K. k.) Ranní listy vitají nepředvídané vyhlidky, jež poskytují věci na blízkém východě a považují vyhlídky na smírné rozřešení obtíží celkem za příznivější. »Observer« praví: Sen Srhska, aby spojením rozptýlených zlomků jeho ragy v Bosně, Herce govině, Novopazarsku, Chorvatsku, Dalmacii

Vídeň Montagsrerue Sarajevo Rusko Paříž Londýn Bělehrad Srbsko RakouskoUhersko Balkán 28 únor blízký východ Boseň Chorvatsko Dalmacie Srbaká tlo Observer

12 article

Černé Hoře a Srbsku rozšířil svou zem, jest stejně beznadějný jako sen o vzkřisení Polska. Srbsko vyčká rozhodnuří velmocí. Z Cažihradu, 28. února. (K. k.) Srbský diplomatický zástupce Gavrilovič odevzdal interi- mistickému ministru zahraničních záležitosti Noradunghisnu výtah z telegramu došlého. v němž se pravi, že nový kabinet bude prováděti politiku dřivějšího ka- binetu, která usilovala o obranu životníeh zájmů země. Bude vyčkáno rozhod- nutí velmocí a do té doby budou zájmy země hájeny cestou diplomatickou. Byl poznovu vydán velitelům na hranicích rozkaz, aby vy- střihali se za každou cenu všeho, co by sou sední mocnářství mohlo považovati za provokaci Rumunská mobilisace z opatrnosti. Z Pařiže, 28. února. (K. k.) »Agence Ha vas« oznamuje z Pešti: rumunská vláda učinil z pouhé opatrnosti připravy k mobilisaci armád ních sborů na srbských hranicich.

Gavrilovič Srbsko Polsko Pešť

13 title

Tři krajské sjezdy nár. strany svobodomystné.

14 article Chrudim. — České Budějovice. Mladá Boleslav.

Chrudim. — České Budějovice. Mladá Boleslav. Ve třech místech království současně ko naly se včera tři krajské sjezdy stoupenců ná- rodní strany svobodomyslné: pro východn Čechy v Chrudimi, pro jižní v Č. Budě joviclch, pro severní v Mladé Bole slavi. Zaznamenáváme na základě vlastních zpráv průběh všech třh sjezdů v podstatných hlavníc rysech, jak jedině možno a přípustno při mate riálu tak obsáhlém. Podststnou a nejvýznamnější stránkou jieh zůstávají ovšem projevy o nepřijatel nosti vládních jazýkových a roz hraničovacích osnov a stejný, ze všech tři sjezdů z řad voličstva se ozývajíel apeí na poslance: z žádnou cenu nezadat právům na- šeho národa, byť hájsní jich bylo nutno prováděti oposicí či ob- strukel. Sjezd v Chrudimi. (Od vlastního zpravodaje »Nár. Listů-.) Věnován kraji východočeskému, obeslán byl důvěrniky z Chrudimi, Pardubic, Holie, Pře- louče, Hlinska, Skutče, Hradce Králo zě. Něm ekého Brodu, Heřmanova Mlěstce, Choeně Chrásti a Ústí n. Orlicl. Již na dopolední, důvěrné schůzi byl účast velikou, ač šlo o otázky rázu organisa- čnlho, o kterých referoval tajemnik Fr. S I s k nimž v debatě promluvili delegát studentsk oganisace VI. Mrazík, dr. Pippich, posl dr. Pacák, dr. Kopečný, přísedicí zem výboru K. Adámek a dr. A dámek ml. Odpolední pak veřejná schůze ve velke dvorsně musea chrudimského těšila se návštěvě tak značné, že ohromný sál byl plně obsazen Schůzi zahájil zemský posl. dr. Pippich jenž v hlavních rysech načrti dnešní politickou situaci a vřele apeloval na shromáždění, v něm všechny tábory měly účast, aby klidně sledovalo průběh jednání. Starosta dr. Wagner jménem města uvital přitomné, načež za potlesku při- tomných, ujal se slova hlavní řečník dne

Čecho Mrazík doktor Pippich Pacák Kopečná K Adámek Wagner Chrudim Český Budějovice Mladá Boleslav Č . Buda Pardubice Holie Hlinsko Skuteč Hradec Krát Německo Brod Heřmanův Mlěstka Choena Chrást

15 article

Ministr m. s. posl. dr. B. Pacáka v úvodu řeči své zminil se, že v případu roz puštění říšské rady nebude již kandidovati jadnsk pro chorobu, jednak roztrpěen dnešním způso bem boje o mandát. Vzpomněl poslední své řeči chrudimské kdy jako ministr byl kandidálem poslanectví na radu říšskou a navázal vyličení politické silunee k době po volbách. Když přišli jsme po volbách s drem. Fo tem do Vídně a viděli, jak váha českého poselstva roztříštěnými volbami poklesla, pokusili jsme s srazit na radě říšské české síly v jeden svan na stejný program a taktiku. Bylo to marné. Žárlivost stran, neodůvod- něné radikální štvaní a řada jiných okolností učinila snažení to nemožným. Po žádosti agrárn strany, aby zastoupena byla ve vládě, podali jsme s Fořtem demisi a na místo naše přišl dr. Fledler a Prášek. Nechci mluviti ani o čin- nosti naší, ani našich nástupců v kabinetu, ale tolik podotýkám, že poznal jsem za dobu svého ministrování, co znamená míti třeba jen částeč nou účast v kabinetě a moci zameziti nebo pře- dejiti mnoho a mnoho zlého pro národ. Řečník charaklerisuje potom éru koaličního ministerstva Beckova.

Pacák doktor Fledler Prášek Beckův Vídeň

16 article

Bylo koaliet osob, ne zásad a prot v bezku vyskytly se zása dní neshody. Ministerský předseda Beck, pravi, z dá se nám z počátku spravedlivým, později se ale příkloňoval stále víc a víc k Němcům, v jichž zajeti konečně stálým slibováním na pravo i na levo se ocitl. To je osud každého min. předsedy; Kor- brův osud byl týž. Pád ministerstva Beckova způsobilyt věci: Chebská revolta soudců, aféra dráhy trut novsko-pořičské a konečně obstrukce Němců n českém sněmu. Chebská záležitost byla první ranou do Becka. Němci pečali česká podání proti zá konu zamítat. A tu přímo obviňuji Becka a Kleina, že svoji odpovědí na interpelaci Čelakovského a Pergelta revoltu německých soudců podporo- vali. (Slyšte ! Tak jest.) Na interpelaci Čelakovského odpověděli,ž theorelicky dle práva a zákona mají Čechov pravdu a Pergeltovi — že když němečtí soud- cové prakticky proti tomu jednají, nemusí se ničeho báti. Při tom stala se ještě ta neslušnost. že před podáním odpovědí první ukázána Če- chům, druhá ne — a Němeům jen druhá. Pak ovšem, když revolta rozšířila se p všech soudech v t. zv. uzavíraném území, stá tu malý český člověk beze vší ocbrany. Aféra trutnovsko-poříčské dráhy byla za druhého ministerstva Beckova nejhora ranou. Tu obvlňuji Becka a Dersehattu, že s plným vědomím porušili zákon usnesení sněmu, davše odstraniti již umístěné české nápisy Beck při velikém svém slibování zaváza se tím Wolfovi za odvolání německý ch nutných návrhů, což dle zákona ani slíbit nemě a nemohl. Slib ten dodržel Wolfovi proti právu a zákonu a v tom rozeznávaly se sliby Némeům a Čechům dané, že témto byly dodržovány. Čechům nikoliv. To vše způsobilo v českém poselstvu veliké roztrpčení a když

Beck Němec Beckův Klein Čelakovský Čechov Dersehatta Wolf Čecho

17 article

V drohném prodejit rarní čislo o sohě . . za sh vazprni . . za 4h Va mllálkách na venkovi ranni islo . . . . . . . 19h večerni . . . . . . . . 5h Inserály plati sa hotov- Lspřed Přodní cení a lnnerty vřillueá adonistaoe v Msrianské ul., k Tam nacbágsil se těe redakue. tisldrna a pedine Náronch Li ste Rukopiky se navra cn

Virginie Msrianský ulice

18 article

Němci zahájili na českém sněmu své- volnou obstrukci, překypěla trpělivost v českém národě i českém poselstvu. K obstrukci neměli Němci žádného důvodu a stala se původně i proti vůli vůdců dvěma radikálně německými křiklouny; a prvého dne rozvážní němečtí lidé s ní nesouhla- sili, druhého dne už táhli za radikály. Tato ob- strukce svévolná, s oním »Wacht am Rhein«, způsobila v nejrozhodnějších kruzích ve Vidni velmi nemilý dojem. Náš národ byl rozhořčen a Němci věděli. jak si pomoci: poslali své očepičkované německé studenty na Příkop, naše rozhořčení překypělo a Němci byli zase nahoře. Je přirozeno, že Fiedler a Prášek nemohli seděti v kabinetu s lidmi, jichž stou- penci v Praze jednali proti všemu právu a spra- vedlnosti s podali demisi. Následkem jejím byl pád ministerstva Beckova, po němž bar. Bienerth pověřen úkolem zřídi nové ministerstvo parlamentní. Je známo, jaké stanovisko v památném, třináctihodinném nočním shromáždění poslanci svobodomyslní i agrárníci hájili; a když neprorazili, raději nechtěli žádné ministerstvo parlamentní. Bienerth jmenoval na to ministerstva úřadnické. Považoval jsem je, jako všichni, za provisorní a v celém parlamentu bylo přesvědčení, že není vůči němu třeba tako- vých postupů, jako u ministerstva definitivního. Z Čech ale, kde rozhořčení ze sklamání z dob předchozích pronikalo všechny vrstvy voličů, radilo se k nejostřejšímu boji proti tomuto »provisoriu«. Poselstvo české poslechlo hlasu svého lidu, hlasovalo tak, jak voličové si přáli a tu s ukázalo, že jsme ve sněmovně úplně isolování.

Němec Fiedler Prášek Bienerth Praha Čechy Wacht be Rhein Beckov

19 article

Stáli jsme 55 hlasy proti cel sněmovně. Co osamocení znamená, to pro- zrazuje nejlépe Pradův článek v »Reichenb. Zig.«, kde trpce vyslovuje své zklamání nad nápravou nesjednocenosti české zřízením »Slo- vanské jednoty«. Záhy ukázalo se, že vláda, jež měla býti přechodní, stala se definitivní. A co za tu krátkou dobu provedla, je známo Řečník ličí postup vydání poštovního výnosu a vládních předloh jazykové rozhraničovací a praví: Předlohy ty jsou nepřijalelné z důvodi věených i kompetenčních. Navržena byla ihned o nich debata (případ Udržalův), ale tu radi- kálové zasypali nás předhůzkami, že nechtáli debatu před svými pilnými návrhy a zahájili obstrukci. Konečně i to urovnáno a Kramář od- soudil při zahájení dobaty vček poštovní výnos, tak jazykové zákony jako nepřijatelnél Za značného zájmu líčil potom dr. Paeák genesi jazykových sporů od vydání Stremayero- vých nařízení, jednotlivé návrhy jazykových osnov a ankety o nich za Badena, Gautsche, Körbra a Becka. Zajímavou byla vzpomink Pseákova o úmyslu Badenově, změnit původní svá jazyková nařizení, stojící na stanovisku dvojjazyčnosti ve smyslu Gaulschových nařízení. »To sdělil Badeni tenkráte dru. Englovi, Kaizlovi a mně... a já, vyžádav si výtah z nových návrhů a seznav jich nepřipusiný obsah, pustil jsem o nich do Čech telegram, po kterém se strhla tenkráte veliká bouře odporu, po které Badeni všeho nechal.« Řečník líči pak. výstup s Matajo u praví: Tu se objevila

Pradův Udržalův Baden Gautsch Körbr Beck Badenův Gaulschový Engl Kaizl Čo Stremayero

20 article FEUILLETON

FEUILLETON Chopin a ženy (K 100. výroči narození umělcova.) Zdědiv po otci — zpolštěném Francouzi — měkké srdce a po matce — Polce — jemný smysí umělecký, stal se mladý Chopin vysoee vnímavým pro všechno krásné. První léta vnímal jen krásu přírody a krasu hudby; krásu ženy poprvé poznal, když mu bylo 18 let. První jeho láskou byla žačka konservateře, půvabná, pa- nensky čistá Konstancie Gtadkowská, talentovaná zpěvačka. Nesmělý mladik jen sentimentálně vzdychal, snil o svém idealu, (skládaje adagi z koncertu E moll), ale neodvážil se k ní při- bližiti .. Teprve po drahné době zvěděla krásná Konstancie jak silný dojem způsobila a sama ai božského Fryderyka zamilovala; byla to však stále jen čistá láska dvou velkých děti; kdyz Fryderyk odjižděl darovalo mu prstýnek »milo- vané děvče !« Octnuv se v cizině, točil se Chopin ve víru vášní. Byla to doba, kdy po mladém, sličném Cho pinovi ženy šílely. Umělec, božský mistr hudby přišel do mody. Všechny se o něho draly, zvaly ho do svých salonů i do svých ložnic. A mladý muž zpilý slávou, šel opravdu z objetí do ob jetí. Paní Pruszaková, paní Dobrzycká, paní Niesiolowská, hraběnka Potocká a ještě asi tuce dam, ze vznešené společnosti soupeřily současně o jeho lásku. Hraběnka Potoeká mezi polibky nutila mi láčka k nezapomenutelným improvisacím u senlimentálně-idešlního milence žila rozkoš- nou idyllu, při niž ráda zapomínala na brutál ního muže. Ve Vídní »veselá vdova«, německá baronka, byla by se málem k vůli Chopinov zpolštila. Když její oheň začinal příliš hřáti, od- stěhoval se od ní Chopin k baronce Lachmano- viczové. Zde seznámil se s českým virtuosem Sl víkem — řikal o něm, že po Pagsninovi nikdo

Chopin Francouz Gtadkowská Fryderyk odjižděl Pruszaková Dobrzycká Niesiolowská Potocká Potoeká Lachmano Vídeň E moll

21 article

tak krásně nehrál! — zde zmocnily se h výčitky svědomi při vzpomínce na Konstanei Psal svému idešlu vášnivé listy, kde ji ujišto val o své lásce a o své — věrnosti. Ale Vídeň už tehdy nepřátelská všemu, c bylo slovanské a byť to bylo i uměni, ztrpčila Chopinovi mnohou chvíli. Rozhodl se opustit loto hnizdo zloby; po krátkém pobytu v Mni- chově, kde ho peutala jen přelétavá známost se zpěvačkou Pellegrinovou, usadil se ve Štuit- garlu, kde se zbližil s pianistou Píxisem a jeho krásnou Francillou . . . Povidá se, že tato tak vzplanula k děmonicky krásnému Polákovi, ze v spaní ho přepadla a polibky div neudusila Ale tento poměr způsobil Chopinovi trpké chvíl výčitek, jichž uměleckým resultátem bylo pr ludium č. 24.

Chopin Pellegrinův Polák Vídeň Štuit

22 article

Zde zastihla Chopina zpráva o dobyti Var šavy. Jsa pln nejistoty o své drahě, žil v hroz- ném neklidu delši dobu. V této vzrušené nálad složil svou obromující etudu eis-moll t. zv revoluční. V té době bylo srdce jeho doma v Polsce a proto cítil se v klidném a Bosácké Štulgartu tim opuštěnější. Musel se pohřiži do víru života, musel míti kolem sebe ruch život, aby zapomněl aspoň na chvíli, aby od hnal myslenky zoufalé, myšlénky na sebevraždu. I odjel do Paříze. Z počátku byl sice nadšen pobytem v nad- sekvanském Babylonu. Seznámil se tu s koryf i umění: s Lisztem, Mendelsohnem, Rossinim Rubiním, se zpěvačkami prvního řádu. Jedna z nich — člen komické opery — dostavši kdys od Chopina tmavé, sametové růže, stala se ješté téhož večera jeho milenkou. Idylla láskyte vzbuzovala v citlivé duší Fryderykově bolestné vzpominky na zbožňovanou Konstancii. A bolest jeho neznala mezí, když se do- věděl, že jehe Konstancie se vdala ! Stala se ženou obchodníka a zřekla se další umělecké kariéry. Tehdy upadl Chopin v hlubokou těžko- myslnost, celé dny a noci zmítal se v šílených bolestech a pomalu rostlo v něm rozhodnutí, že se zabije. Mimo to byla jeho flnanční situace veliee smutnou. Dával-li konceriy, otřásal se sál hro movým polleskem, ale po koncertu se při

Chopin Liszt Mendelsohn Rossini Rubiní Konstancie Babylón komický opera

23 article

hlásil impresario, aby mistr uhradil — deficit A Chopin zcela vážně chystal se k od jezdu do Ameriky. Náhodné setkání se s kniž Radziwi lřem celý plán jeho zbořilo. Přítel uved totiž mladého umělce do domu barona Roth schilda a to rozhodlo o dalším životě Chopi nově. Od té chvíle, kdy zahrál první improvisace v paláci Rothschildově, byla jeho finanční si- tunce upevněna. Ještě na onom soirée byl za hrnut přízní vznešených dam a dostalo se mu celé řady nabídek k vyučování. Od foho dne byl Chopin v modě Vyučova sličné dcery aristokracie i plutokracie pařížské- kořil se záletným malkám žaček a záčal zi rozmařilým životem. Velikou radosti mu bylo. že mohl prositi rodiče, aby mu neposílali už peněz, ba že sám jim mohl pomáhati. V elegantní Chaussée d'Autin měl nád- herný byt, plný drahocenných gobelinů, obra- zových originálů, stilového nábytku atd. Jeho salon stal se střediskem umění a vznešeného světa. Mickie wicz, Heine, Zaleski, Berlioz, Liszt.

Chopin Roth Rothschildův Vyučův Autin Hein Zaleski Berlioz Liszt Amerika

24 article

Mendelssohn, polská šlechta emigrantská a z P řížanů i sám baron Rothschild bývali u něho hosty. Byl hýčkán a protežován celou řadou krásných dam; kněžna Czartoryská, hr. Pla ferová, hr. Apponyová, kněžna z Vaudemontu- Montmorency i baronka Rotschildová obdařovaly ho svou více méně vřelou protekcí. A nadcházely chvile, kdy — byť i jenn čas — měl užíti znovu osobního štěstí. Nová láska, čistá a povznášející ho čekala. Komtesa Marie Wodziňská, o jejíž ruku ucházel se marně básnik Juliusz Slowacki, i prine Ludvik Na- poleon (potomni císař francouzský), obdařila Chopina svou přízní. Nebylo pochyby (a tuši to sám Chopin): děvče ho milovalo celou mladou duší. Nebylo šťastnějšího člověka nad Chopina Jeho duše vyzpívala nejkrásnější, nejvzletnější melodie. K vyznání došlo mezi nimi nad míru poelicky. Chopin ve chvlli vrušení, jsa s milo- vanou Marysieňkou sám v pokoji, hrál tklivou improvisaci. Marie porozuměla tomu, co duše Chopinova jí zpívala a vzavší se stolu růži, po- dala mu ji. Nepromluvili slova. Valčik F.mol je skladbou, kterou vyznal Chopin komtes Wodziňské svou lásku, Ale štěsti, tato ne vždy věrná družk slávy, nemělo dlouho setrvati pod střechou Chopinovou. Jsa vždy útlého zdraví, churavě teď váždnými následky nastuzení. Ještě téžší rána čekala Chopina z domu nevěsty. Hrdý aristokrat, hrabě Wodziňski, roz hodně prohlásil, že nikdy nesvoli k tomu, aby si dcera vzala »šumaře« . . . A nadešel den kdy Marie vrátila Chopinovi slovo . .. »Šumař« raněn do hloubi duše, neodpo věděl ani slovem; cesta do Londýna, kterou podnikl s přáteli, ho neuklidnila. Vrátil se do Pařiže nemocen, na těle i na duchu.

Mendelssohn Rothschild Pla Rotschildová Wodziňská Slowacký Ludvik Chopin Marysieňka Marie Chopinův Wodziňski Vaudemont Montmorency Londýn Pařiže

25 article

Nadešla nejkritičtější chvile v životě slav ného polského mistra. U přátel seznámil ses spisovatelkou Aurorou Dudevantovou, známou George Sandovou, královnou smyslnosti. George Sand slyšela mnoho o krásném roztomilém polském umělci. Její smyslnost za toužila po nové oběti. K její prosbě přivez Liszt Chopina do jejího domu. Aurora roze- střela sítě a velice brzo poslala mu vyznání »Ou vous adore. George.« A den na to sta se Chopin jejím milencem. Minul rok. Chopin ztrácel se vůčihledě — jeho zdraví bylo to tam . . . Úporná nemo zachvacovala celé jeho slabé télo. Sand podruhé vystupovala v úloze »milosrdně sestry« — le čícl milence. Jako Musseta, tak i Chopina zavezla do teplých krajin; jela na Majorku. Než pobyt n jihu — v tu dobu plném plískanic a větrů — jen ještě zhoršil nemoc Chopinovu. Jeho du- ševní stav byl stejně zoufalý, jako tělesný Umělec, tuše brzký konec, pracoval horečně bydle v přišerné cele starého kláštera (v němž se až bával !) míval v noci hallucinace; tehdy. jsa jist, že umře, napsal svou závět a složi svůj »Pohřební pochod.« Ale na zpáteční cestě do Paříže zas okřál: v Marseillu dal se prohlédnouti slavným léksřem drem. Cauviěrem, jenž mu dal naději že budeli se šelřiti, dožije třeba -90 let. Jeho přítulné, jemné srdce přilnulo prudce

Dudevantová Sandův Sand Liszt Chopin George Chopin Chopinův Cauviěr Paříž Marseille Aurora roha Musset

26 article

k milence; ta však, dosáhši, čeho chtéla, chladla den ke dni. A tu tedy nastala dlouhá a na nejvýš trapná perioda vzájemného zápasu. Raflnovaná Messalina starala se, jak by se toho »praobyčejného nemocného« (jak teď nazývala Chopina — jemnocit nebyl nikdy její silnou stránkou !) na vždy zbavila. Napsala i román »Lukrecie Floriani«, jehož tendence byla ostře namířena proti Chopinovi. I toto pokoření snesl, třeba že v něm hrdá, polská krov kypěla. B Chopin snášel i hrozné urážky syna G. Sand, jenž se k milenci své 43leté matky choval neomalenou brutálností. Ale když stárnouci zk- letnice začala žárliti na svou 18letou dceru So- lange, když denně v domé G. Sand odehrávaly se sprosté seeny mezi matkou, dcerou, zelém synem, tu viděl Chopin konečně, že nezbude mu nie jiného, než zlomiti v sobě lásku k ni- čemné, chlipné ženě. A k roztržce došlo, když Sand zakázala Chopinovi, aby u sebe nikdy nepřijímal Solange . .. A nastoupila jiná krise, nebezpečnější a horší: nový záchvat nemoci, tentokráte smrtelný. S milenkou sešel se už jen jednou. N plese. Sand sama podala mu ruku. Stískl jia odešel. Na smrtelném loži vzpomínal si na ni. »Elle m avait dit, que je ne mourrai que dans ses bras«**) — řekl melancholicky několik minut před smrti. Ale když Sand přijéla do domu nemocného, nepustili ji, bojíce se silného vzrušení. A tak Chopin ji už nespatřil. Za to jiná z jeho lásek — hrab. Potocká — svým jemným zpěvem zpříjemnila genialnímu umělci poslední jeho okamžiky. Poslední slov pronesl k příteli Gutmanovi, jenž mu upravoval podušku. Zněla: Cher ami .. Na to mezi 2. a 3. hodinou v noci 17. října 1849 dotrpěl . .. Srdce jeho zazděno v kostele sv. Kříže v Varšavě, to ubohé, zmučené srdce našlo klid v rodné, tak jim milované zemi. Dolores.

Messalina Chopin Lukrecius Floriani G Sand Sand Solange Ella Potocká Gutman Dolores Varšava svatý . Kříž

27 article

*) Řekla mi, že neumru, než v jejím objetl.