ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 95aad7c0-71f5-11dc-be97-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 28 celkem · entity: person 68, place 73, work 5, org 8
1 masthead
Strana 2.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY
3 masthead
18. října 1904
4 masthead
Číslo 288.
5 article
Mezi důstojnictvem pociťuje se značný nedo- statek spolehlivých map. Dva velitelé di- visí ztratili své podvelitele, prvn štábní důstojníky; jeden velite divise padl. Četní velitelé pluků a vyšší důstojníci našli hrdinnou smrt, stojíce v čele svých pluků. Šrapnely padaly těsně až k místu, kde nalézal se Kuropatkin se svým štábem. — Kuropatkin dle svě- dectví všech po celou dobu boje zachoval ledovou chladnokrevnost a vyvíjel úžasnou energii; ve chvilích nejtěžších zachovával na- ději a dodával i ostatním zmužilosti. Z Petrohradu, 17. října. Z Mukdenu se telegrafuje, že Japonci vrhli se dne 13. října s převážnou přesilou a ne- očekávaně na pluky kozlovský voronežský. Po statečné obraně konečně oba pluky byly donuceny ustoupiti. Devátá brigáda dělostřelecká dostala se do křížového ohně nepřátel, ale vytrvala ve své posici až nepřítel přiblížil se na 600 kroků. Smrtelně zraněn byl generál Hřebinek a divisijní ve- litel Smolensky. Dva velitelé batterií byli usmrceni. Z Petrohradu, 17. října. Z Mukdenu sděluje se ze soboty. Až doposud ne- došly žádné rozhodné zprávyo výsledcích sedmidenního boje v okolí jantajském; zejmena z le- vého křídla ruského scházejí veškeré zprávy. Japonci snaží se jmenovitě s celou vehemenei útočiti na pravé ruské křídlo, které, když velmi statečně se bylo drželo proti útokům armády Okuovy a Nodzuovy, utrpělo značných ztrát. Nieméně však v pátek s novými silami dalo se toto křídlo do boje. Bitva, která se odehrála na břehu řeky Šache, byla jako den před tím velice krvavá. Generál Nodzu byl při ní velmi těžce poraněn. Na ruské straně byly ztráty veliké. U obvaziště shromáždilo se na 6000 mužů s lehčím i těžším zraněním.
Japonec Hřebinek Nodza Petrohrad Mukden Smolensk Manche
6 article
Přeprava zraněných byla obtížnou, jelikož cesty byly jednak děly hluboce rozjezděny, jednak výbuchy granátů poškozeny. Při odeslání tétc zprávy ujímá se Kuropatkin osobně velení. Z Petrohradn, 17. října. Během o s m dnů projelo Mukdenem do Char- binu na 20000 zraněných Rusů. Také ve Fušanu, kde zřízen veliký polní lazaret, na- chází se veliké množství zraněných. Z Petrohradu, 17. října. Z Mukden sdělují se některé zajímavé podrob- nosti posledních bojů jižně o d Mukdenu Dne 13. října podařilo se Japoncům, napadnout nás neočekávaným způsobem a zahnati s východních výšin. Krátce na to dán rozkaz vesnici Entinolu, jakož i řečene výšiny nazpět dobyti. Ačkoliv kolona, která byla tímto úkolem pověřena, počínalas neobyčejně srdnatě, byl to úkol nesnadný, jeli- kož byla po předchozích bojích fysicky vysílena.
Kuropatkin Petrohradn Rus Japonec Chara Fušan Petrohrad Mukden
7 article
Japonci kromě toho soustředil vražednou palbu všech svých bat- terií na útočící kolonu. Z 10 ruských praporů zbylo sotva dvanáct selnin po tomto krvavém křtu šrapnelů a granátů. Kde padl důstojníci, tam ujali se velení poddůstojníci, ně- kde i prostí vojíní. Velikou srdna to st a heroismem vyznamenalo se ruské dělo střelectvo; avšak také japonskému dlužno vy- znati všechno uznání. Všechny vzdále- aosti s přesností podivuhodnou byly dostřelovány. Přes dvě stě dělových jícnů japonských soustředilo svou palbu do řad levého ruského křídla. Zde dán rozkaz k té nejvolnějš možné formaci. Na levém křídle ru- ském doeíleno značných úspěch ů podrobnosti však dosud nesděleny. V celku možno říci, že Japonci mají všechny výhodné posice obsazeny. Nemalou výhodou pro ně jest, že mají mnohé a výborné mapy, což o Rusech není možno říci. Proto i operace na straně ruské tímto způsobem značně byly stíženy. Japonci postupo- vali ku předu s velikou obezřet ností a napadali velikou přesilou Rusy vždy tam, kde poznali, že tito mají největší slabiny.
Japonec Rus Rus
8 article
Útok který mířen byl Japonci proti ruskému centru, byl generály Meyen- dorffem a Zambajevem odražen. Dne 14. října trval boj po celý den a noc. Po- kusy japonské proniknouti ku předu byly opětně se značný mi jich ztrátami odraženy. Tohoto dne ujal se Kuropatki n velení centra. Inter- essantním momentem bylo, že při- blížil se se svým štábem ku gene- rálu Kurokiovi pouze na hodinu cesty. Z Pažíže, 17. října. Zatím co hlavní síla ruské armády na pravém břehu řeky Chun očekávala roz- kazy z Mukdenu, snažil se generál Bilderline severně od Šache zadržeti japonské kolony gene- rála Nodzu. Sbor generála Ivanova nacházel se na levém křídle ruském. Generál Ivano v velel si- bířským plukům a tyto, aěkoliv provedly nejsmělejší operace válečné, utrpěly nejméně ztrát. Zásluhou Ivanova se stalo, že několik důležitých výšin, 5 km. západně od Banjapudzy, dne 12. října bylo zpět dobyto a plných 48 hodin uhájenc. Zvlá- ště vyznamenala se divise záložníků na východním levém křídle. Pěchota této divise vyšplhala se v pravém dova smyslu na nejpříkřejší svahy horské, podporována vy- datnou palbou dělostřelectva a za- hnala nepřítele. S oněch výšin, kde nasězal se Kuropalkinův štáb s cizími vojenskýmí plnomoc- níky, byl na bojiště velkolepý, ač hrůzný pohled. Zejmena na část krajiny v pravo, kde z hořících vesnio zevihaly se vysoko k nebesům plameny a kotouče kouře. S večera dne 14. října snesl se veliký lijavec jenž pčinil půdu nesmírně mazlavou a skluzkou, takže při útocích mužstvo padalo.
Japonec Meyen Pažíž Bilderline Ivanov Ivana Kuropalkinův Chun Mukden Banjapudza km
9 article
Z Londýna, 17. října. Z Mukdenu sdělují, ž ruská armáda, pomalu ustupujíc, vybojovati si musila každou píď cesty. V pátek překročila řeku Šache. Nyní hájí posice na severním břehu této řeky. Japonské granáty padaly až do řeky, není však žádného nebezpečí, že část ruské armády bude od- dělena. Z Londýna, 17. Híjna. Z Tokia se telegrafuje- Neúřadní telegram ze soboty večera oznamuje: Ru- sové spálnli železniční most přes řeku Sache; ja- ponští inženýři však provedli běhe 24 hodin jeho opravu.
Londýn Mukden Tokio
10 article
Baltické loďstvo. Z Fakkebjergu, 17. října. (C.-B.) Baltick loďstvo přistálo u Langelandu mezi Brolikkem a majákem fakkebjerským a nabralo uhli zet parníků, jež očekávaly je na jižním pobřež ostrova. Z Fakkebjergu (na ostrově Langelandu) 17. října. (C.B.) Ruské baltické loďstvo připlulo dnes o 61/2 hod. ráno na dozor a minulo o 62 hod. jižní hrot Langelandu. Bylo víděno 24 lodí. Dánský křižák »Hendal« vystřídal po zdrav s ruskou admirální lodi a plul pak s ruskými loďmi směrem na sever. Z Nakskova (Laaland), 17. října. (C. -B. Zdejší parník převezl dnes na pevninu poštu ruského loďstva. Při tom se zvědělo, že loďstvo čeká na ostatní lodě a teprv zejtra propluje velkým Baltem. Smýšlení v Japonsku. Z Londýna, 17. října. (C.-B.) Reuterově kanceláři oznamovaná včera z Tokia zpráva o velkých ztrátách Rusů kalí i zde radost. Oby- vatelstvo nejásá; jen některé domy jsou ozdo- beny prapory. Ozývaji se také hlasy proti oslavě vítězství. Vysoce postavený Japonee vyjádřil se. že vítězství jich rozhodne a znamená snad zá- chranu existence Japonska, avšak mimo vlastn želí se také ruských ztrát. Jeden diplomat vy- jádřil se, že humanita vyžaduje zastaviti nepřá- telství. Ruská čest je zachráněna obranou Poro Arturu a statečností polní armády. Obyvatelstvo uznává, že velká vzdálenost Mandžurska od Ruska a malá výkonnost sibiřské dráhy jena ujmu Ruska. Z Tokia, 16. října. (Times.) Mikado po děkoval mandžurské armádě za její statečnos v posledních bojích. Nedostatky okružní dráhy baj- kalské.
Fakkebjerg Langelanda Reuterův Rus Artur Fakkebjerg Japonsko Londýn Tokio Ob Rusko Times Nakskův
11 article
Z Petrohradu, 17. října. Chvat, s jakým budována okružní dráha kolem jezera bajkal ského zavinil, že dráha tato vykazuje celou řadu nedostatků, jež bude nutno, co nejdříve odstra niti. Tak se ukázalo, že tunel č. 10 má tak malé rozpjelí, že při projetí vlaku vagony s poškodily. Zejmena komíny a ventilace na vago nech se zurážely. Koleje také nejsou dostatečně upevněny. Při jízdě vyjel vlak na zkoušku desetkráte z kolejí. Mistodržitel Alexějev z bojiště do Charbina. Z Potrohradu, 17. října. (C.-B.) Zvláštn zpravodaj ruské telegrafní agentury oznamuje z Charbina: Mistodržitel Alexěje dnešního dne se navrátil z bojištý do Charbina. Pověsti o odvolání Alexějeva a Kuropatkina. Z Londýna, 17. října. V Petrohradě, dle zpráv tamějšího zpravodaje »Standardu« jest rozšířena zpráva, že Alexějev a Kuro patkin mají býtí odvoláni a poslední nahra zen generálem Grippenberge m. Hromadná mobilisace sibiřských střelců. Z Petrohradu, 17. října. Včerejšího dne konala se mezi carem, ministrem války a gene rálem Grippenbergem porada, při které bylo usnešeno, provésti mobilisaci všech brigád sibit ských střelců. Druhá kolej na dráze sibiřsko- mandžurské. Z Paříže, 17. října. Gaston Leroux mě se železničním ministrem ruským knížetem Chilkovem delší rozmluvu, při které tento mu sdělil mezi jiným, že Rusko jest odhodláno postaviti na sibířsko-mandžurské dráze ještě druhou kolej. Náklad na tuto stavbu vyžadovat bude 200 millionů rublů.
Mistodržitel Alexějev Alexějev Kura Grippenberge Leroux Petrohrad Potrohrad Londýn Paříž Rusko Mistodržitel Alexěj
12 article Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí. V Praze, 16. října. (Situace Uhrách.) Hr. Štěpán Tisza v rozmluvě s ně kterými přáteli v liberálním klubě prohlásil, že odpor opposičných stran proti jeho návrhu na změnu jednacího řádu nikterak ho nepře kvapil, neboť si byl od samého počátku vědom že revise jednacího řádu nedá se provésti nor málnou cestou. Jen o tom jest na pochybách zaháj-li opposice obstrukci již při debat o zvolení 21členného výboru, jenž má opravy jednacího řádu připraviti, aneb až při debate o zprávě výborové. Vládní taktika přizpůsobí se prý taktice opposiční. V čem asi v ládní tak tika bude záležeti, prozrazuje „Magyar Nem- zet“, jenž vykládá, že vláda jest odhodlána re- visi jednacího řádu provésti trpělivě a vytrvale Nedá-li se však uzel rozmotati mírně, bude nutno jej přetiti. Z toho se soudí, že vláda se zanáší myšlenkou, rozpustiti nepovolný par- lament a vypsati nové volby. Bude-hi vskutku třeba nových voleb, došlo by na ně asi na jaře. V Praze, 16. října. (Immunita pří- sedících zemského výboru.) Solno- hradský sněm přijal v páteční schůzi návrk dra. Fuchsa, jímž se ukládá zemskému výboru. aby vyjednával s vládou stran změny zákona ze dne 3. října 1861 v tom smyslu, aby poslanecká immunita byla rozšířena také na přísedicí zem- ského výboru na celou dobu jich úřadování, tedy i na dobu, kdy sněm nezasedá. Poskytuje-li se poslancům immunita, aby mohli neodvisle o všelikých vlivů konati svou občanskou povin- nost, jest immunity třeba i přísedícím zemského výboru, kteři v době mimosněmovní jsou nejen výkonnými orgány sněmu, nýbrž v nalehavých případech i zástupci sněmu a proto by jieh immunita byla zcela odůvodněna.
Štěpán Tisza Magyar Fuchsa Praha Uhry Hradec
13 article
Ze Lvova, 15. října. (Universitní kli niky.) Spor o vydržování lvovských univer sitních klinik jest konečně urovnán. Delegáti mi nisterstva osvěty přijali názor zemského výboru tak že kliniky v nejbližších dnech budu zase otevřeny. Stát zaplatí zemskému výboru, ce tento, ač nebyl k tomu povinen, na kliniky vy dal. První splátku 100.000 K zemský výbo obdrží již na Nový rok, dalších 130.000 K po stupně. Mimo to stát zvýší příspěvek na kliniky z 80.000 na 100.000 K a bude jej klinikám vy pláceti čtvrtletně po 25.000 K. Ze Zadru, 15. října. (Hlaholská boho- služba.) „Nar. List“ píše, že ještě během tohoto roku bude v Zadru konána konference všech dalmatských katolických biskupů, v níž bude jednáno o zavedení hlaholské bohoslužby. Témuž listu sděluje se z Mostaru, že tamní bi- skup Bukojnič byl by hotov zavěsti ihned slovanskou bohoslužbu v celé své diécesi, přeje si však, aby též ostatní biskupové o věci té se vyslovili. Nynější cesta sarajevského arcibiskupa Stadlera uvádí se též ve spojení s otázkou hlaholské bohoslužby
Stadler Lvov Nara Mostar Bukojnič
14 article Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné. V Praze, 17. října. Francouzští důstojníci v Srbsku. Poslanec Louis Henrigue píše v »Le Voltaire« o návštěvě francouzských důstojníků v Bělehradu. Jak známo, nynější srbský král byl francouzským důstojníkem, bojoval v řadách francouzských proti Němcům. Král Petr byl od roku 1862 do roku 1864 chovancem vojenské školy francouzské v Saint Cyru a deputace jeho bývalých kamarádů přišla jej pozdravit, když byl nastolen na trůn srbský a slavnostně po- mazán. Francouzští důstojníci byli ovšem slavně uvítání a došlo k nadšeným francouzsko-srb- ským projevům. Poslanec Henrigue zajisté je potěšen frankofilskými projevy v Srbsku, ale návštěvu francouzských důstojníků v Bělehradě posuzuje poněkud nevrle. Doufá, že důstojníci francouzšlí, kteři jeli pozdravit bývalého kama- ráda Karaďorděviče ze školy v Saint- Cyru. nemají nijakého ofieiálního pozvání. Tím by prý byli velice dotčení oni Srbové, kteří nechtějí nynějšímu králi prominouti jeho krvavý vjezd do Bělehradu. Francouzští důstojníci zasedající u stolu vrahy královny Dragy! Tento obraz zdá se pissteli článku v »Le Voltaire« velice divným. Vláda francouzská mohla z důvodů mezinárod- ních a ohledů politických dáti se zastupovat při korunovaci Petra I, ale nikdy by prý ne- měla hromadnou deputaci důstojnickou oficiálně posílati ke korunovaci a tak posilovati posic i oslavu »krvavého krále« pomocí francouz- ského důstojnietva. Mchlo by vzniknouti ne- dorozumění o citech francouzské vlády ke králi srbskému, kdyby Francie mu vyslala ke korunovaci zvláštní vojenské vys lanectvo.
Henrigue Voltaire Němec Petr Srba Praha Srbsko Bělehrad Saint Cyr SaintCyr Francie královna Drag
15 article Rozruch mezi italskými státníky.
Rozruch mezi italskými státníky. Ruch, kterýž jeví se v poslední době mezi italskými státníky, jich výpravy a objížďky. stává se stále nápadnějším. Živou pozornost vzbudila zvláště též nedávná porada ministra Goluchowského s italským vyslancem ve Vídni. Londýnský dopisovatel pařížské »Patrie« píšeo ní: »Porada tato zavdala nový podnět ke ko- mentářům politického světa a tisku, jež byly vyvolány schůzkou Giolitta a hraběle Bülova. Ostatně od této schůzky konaly se další opět porady mezi diplomaty a vyslanci trojspolku v Římě, Vídni i v Berlině. Dle informací zde nabytých není pochyby, že všechny po- rady platily pokusu zlepšiti vel m napjaté styky rakouskositalské. — Soupeřství mezi oběma státy těmi na poloostrovu balkánském jest naprosto skutečné. Zmatky in- šprucké dokázaly, že obyvatelstvo Italie více než kdy jindy pokládá za věc svou věc Italův, podřízených ještě říši rakou s ké.
Goluchowský Giolitt Italův Vídeň Řím Berlín Patria
16 article
Národ italský nezapomněl ještě, že císař Fran- tišek Josef nechtěl oplatiti nikdy italskému dvoru v Římě návštěvu, vykonanou králem ve Vídni a soudí z toho, že Rakousko vzpírá se i na dále pokládati Řím za hlavu Italie.« Neapolský dopisovatel téhož listu tvrdí, že schůzka Gio- littova a ostatní porady italských státníků platí zamýšlené co nejdříve již výprave italské do Tripolisu. S tím souvisí prý také svolání záložníků z r. 1880 pod prapory. Souhlas a neutralitu Německa lze prý po schůzce v Homburgu pokládati za jisté; rovněž tak — od návštěvy Viktora Emanuela v Paříži — sou- hlas Francie. To plati též o Anglii, po služ bách Italii ji v Somolsku prokázaných. V pří čině Španělska razí pak úmyslu italskému cestu uzavřená hlavně dohoda franko-španělská v Ma rokku. Ale ještě naskytá prý se potíž jedna není-li nebezpečno útočiti na državu otomanskou v okamžiku, kdy jest Rusko upoutáno na dal ném východě? Jelikož Rusko má větší zájmy na Bosporu nežli v Mandžurii — není vylou čeno — vyjádřil se jistý státník italský k zmí něnému dopisovateli — že říše ruská pospíší s uzavříti s Japonskem mír, aby si ruce uvolnila a aby pak se opět s celou silou obrátila — k středozemnímu moři.
Fran Josef Viktor Emanuel Řím Vídeň Rakousko Tripolis Německo Homburg Paříž Francie Anglie Španělsko Ma Rusko Bospor Japonsko Italia
17 article Sbor obecních starších král. hlav města Prahy
Sbor obecních starších král. hlav města Prahy konal včera odpoledne mimořádnou schůzi, na jejíž pořadu nalezalo se pouze sedm záležitostí. Lože a ga- lerie skoro prázdné. Starosta p. dr. Srk zahájil jed- nání o 1/25 hod. odpol. Presidiámí tajemník p. Borůvka referoval o re kursech, podaných v záležitostech volebních pro do- plňovací volby do sboru obecních starších. Pan An Louda z čís. 382—VII. žádal, aby zapsán byl do třetího sboru voličského v Holešovicích. Žádosti rada městská nevyhověla, poněvadž p. Louda neměl předepsanou na rok 1903 takovou výši dani, aby požíval práva vo- lebního. Ob. st. p. Soukup přimlouval se za vyho- vění rekursu, ale sbor rekurs p. Loudy zamítl. Dále stěžoval si p. P. Václav Stejskal, že neby zapsán do druhého volebního sboru v Libni. Rada městská nezapsala jej proto, že není farářem, nýbrž jen duchovním správcem, mimo to že měl předepsanou osobní daň v obnosu 8 korun. Ob. st. p. Macháček poukazoval k tomu, že rozhodnutím místodržitelstv byl p. Stejskal povýšen na roveň faráře a že mu by plat zvýšen na 2400 korun ročně, přimlouval se tedy aby mu bylo přiznáno právo volební ve druhém sboru Návrhu tomuto sbor obecních starších vyhověl.
Borůvka Louda Soukup P Stejskal Macháček Stejskal Praha Holešovice Ob Libeň
18 article
Zamítnut byl rekurs p. Josefa Vejtruby z čís 457—I., kterým se domáhal, aby byl zapsán do dru- hého sboru staroměstského. Schválen byl návrh, aby od p. Josefa Dursla za- koupen byl dílec domu čp. 49—V. v Úzké ulici za 350 korun. Po referátu mag. rady p. Mlynáře byl schválen návrh na systemisování skutečného učitele neb sku- tečné učitelky jazyka francouzského a německého při městské vyšší dívčí škole v Praze. Místo to obsadí rada městská. Dále schváten návrh, aby obec pražská za účelem realisování koupě pozemku č. kat. 500 v Žižkově k rozšíření katolických hřbitovů olšanských převzala vůči společnému jmění pražského záduší rukojemstvi za řádné splácení a zůrokování půjčky 30.000 z fondu kostela sv. Štěpána. Pak schváleny návrhy na povolení nákladu 4232 k na opravu nábytku v hostinských místnostech na Žo- fíně a na schválení nájmu říčních požitků ve vorovém přístavě na Královské louce na Smíchově od c. k. eráru na dobu šesti let za nájemně ročních 600 K. Tím schůze skončena.
Vejtruba Josef Durslo svatý . Štěpán Praha Žižkov Smíchov
19 article Denní zprávy.
Denní zprávy. — Bravo, agrárníci! Politickým mudrcům v pseudoradikálním pondělníčku, stal se malér V bohumilé snaze šukati ve veřejném životě je nom po tom, čím by mohli schladiti si žáhu n nenáviděných Mladočeších, kteří pořád ještě ne jeví ochotu kapitulovati před politickou geniál- ností zmíněného lístečku, chopili se se slepou horlivosti hrdinného kousku agrárníkův, nevyslat do poslední konference sněmových stran svého zástupce, i velebí toto rekovné odhodlání, tento rekovný čin, následujícími slovy: »Ač jsme odpůrci stavovské politiky, neváháme říci po pravdě a spravedlnosti, že agrárníci tímto krásným činem sebezapření zachránili česť české politiky a připravili cestu k úspě- chu na říšské radě. Jejich usnesen jest jen prvním krokem k dalšímu útočnému postupu. Druhým kro- kem musí býti, že na říšské radě nezastaví se obstrukce pro nou- zové předlohy. Provedou-li agrárníci na říšské radě důsledně totéž, co udělali na sněmu, dodají své obstrukci to, co mlad- české při její měnlivosti a stálém přerušování scházelo: opravdo- vost a bezohlednost.« Tolik ponděl- niček, jenž ve chvatu opět jednou Mladočechy důkladně rýpnout a v obvyklé u tohoto listu bezhlavosti zapomněl si přečíst mani fest agrárník. Tak aspoň soudíme, ne boť nemůžeme se domnivat, že by opovážil se zmíněný listek s lepším vědomím tak nestydatě obracet pravdu vzhůru nohama a volat bravo těm, kteří v provolání svém doznávají, že byli o chotni pro nouzové předlohy sklo- niti svou šíji před Němci, že slibo- vali jim propustiti na radě říšské nejen předlohy nouzové, nýbrž že o chotni byli i rozpočet projednat
Němec
20 article
Nejde tu sice o odpůrce seriosního, k vůli jehož útokům měla by strana svobodomyslná příčinu se rozčilovat, však dobře by bylo, kdyby si způsob boje nepovolaných dotěrných dědiců strany té, jež prozatím nemá nejmenší chuti rozloučiti se s veřejnou činnosti, povšiml zejmena ti, kteří s panstvem tím na škodu dobré věci české rádi koketují. Žeň se, národe, za agrárníky do »positivní práce«, slib Němcům, že poslanci tvoji svinou prapor obstrukce a pro- pusti panu dru. Körbrovi rozpočet, jako dl vlastního doznání chtěli učiniti a patrně i dnes ještě učiniti chtějí agrárníci a zachráníš tím čest své politiky a dodáš j rázu opravdovosti a bezobledno- sti a pondělníček ti bude volati »bravo !«.
Němec Körbr
21 article
— Vojsko a mateřský jazyk jeho pří- slušníků. »Lidově Noviny« přinesly onehdy zprávu, že ministerstvo války rozhodlo, že hlá- šení se příslušníků ozbrojené moci na kontrol- ních shromážděních může se díti také jazykem mafeřským. Hlášení takové, že nesluší pokládati za provinění se proti předpisům vojenským. Toe se ví, že po uveřejnění této zprávy atakovány byly ihned vídoňskou žurnalistikou vojenské úřady dotazy, spočívá-li hrozná tato zvěst na pravdě či ne. Jeden ze zpravodajů došel si přímo na chefa generálního štábu Becka, a týž prj mu řekl doslova: »Je to lež. Kdyby to byla pravda, musil bych o tom také vědět. « — Tvrdili jsme hned, že zpráva brněnského listu se sotva potvrdí, neboť je známo, jaký duch panuje v hierarehii vojenské oproti národu na- šemu a v jaké lásce jsme u pánů generálů od nejvyššího k poslednímu pensistovi v červených kalhotách zejmena my Čechové. Patrně za to, že vedle Chorvatů vysíláme do armády poměrně nejvic vojáků a že český branný material je nejinteligentnější a nejzpůsobilejší. Proč by ostatně musil vědět o nařízení, o němž je řeč a jaké žel že vydáno nebylo, pan chef generálníh štábu, nevíme. Do věci té, která náleží výhiradno v obor vojensko-administrativný, přece mu nic není
Beck Čecho Chorvat
22 article
Však v tom to vězí, že pán tento, mimochodem řečeno, rozený cizozemec, Němec z říše, plele se do všeho a že kde může pomáhá v rakouské armádě něměině. Z jakého důvodu mají být češti přislušníci armády nucení hlásiti se př kontrolním shromáždění slovem, jemuž veliká většina jich nerozumi nebo rozuměti nemusí, neboť dosud nevyšinula se dosavadní správa na to, že, kdo nevykáže se znalostí němčiny, toho neodvedou. A z jakého důvodu trvají vysoe vojenští páni na urážejícím požadavku i dnes ještě, kdy přece před Maďary úplně kapi tulovali, tak že se se stereotypní výmluvou o nezbytnosti němčiny ve vojsku jako pevném tmelu armádní jednoty, dnes už vytasiti ne- mohou. Pěstění němčiny a pohrdání jazyky ne- německými, zejmena slovanskými, je v rakouské armádě tradicionální. Na sesílení němčiny ve vojsku z Čech bude přeloženo sídlo severního armádního sboru českého z Josefova do Lito- měřic a po zavedení černých důstojnických pantalonů po vzoru pruském dojde prý co ne- vidět též na nynější čapky, jež ustoupí prý če- picím placatým. Že byli to pokaždé v prvn řadě vysocí vojáci, kteří překáželi smíru ná- roda českého s timto státem, je ostatně zná- mo. Zajímavý doklad k tomu nalezáme v Schäfflových pamětech, zejmena v histori fundamentálních článků, právě nyní vydané. V ministerské konferenci, jíž předsedal císař. byl to zejmena tehdejší ministr vojenství Kuhn. jenž zle se čertil na fundamentální články, do kazuje při tom císaři, jak osudný vliv bude míti provedení jejich na armádu. A císař prý se tázal pana ministra, o které uslanovení fun- damentálních článků opírá své tvrzení. A tu za- hanben koktaje doznati musil ministr generál, že fundamentálních článků vůbec nečetl.
Němec Maďar Kuhn Čechy Josefov
23 article
— „Ovšem mezi argumenty a argumenty jest rozdíl...“ V nedéli tedy tekla v Praze také krev dělnická — sociálně-demokratická. Nebylo ji ovšem tolik, jako národně-sociální v Brně v pondělí před týdnem, kdež bylo raněno 75 zji- štěných osob. Ale třeba by právě mnohost „ob- zvláštní šťávy“, vyroněné při brněnské řeži, do- dávala národně-sociální demonstraci brněnské pro volební právo docela mimořádného pozadí, hlubšího než všechny ostatní letošního roku, ne- třeba dokládati, že naše mínění o nedělním činu c. k. policie v Praze jest stejné jako o jednání brněnských obecních zřízenců, jimž zavěšena po bok šavle k příležitému schlazování radničn zášti na českém lidu brněnském. Není pochyby. že kdyby ústup sociálních demokratů před po- licií pražskou byl býval tak pomalý, jako ná- rodních dělníků v Brně, bylo by snad došlo
Praha Brno obecní zřízenec
24 article
E horšímu. Ale přes to vše, jak řečeno, se sta noviska sociální morálky vzato, zaslouží brněn ské obec. veřejnopořádečné umění na vlas stejn kvalifikace jako c. k. pražské. Jako jsme se ne- tajili svým úsudkem o přepadení českého lid v Brně, tak pověděli jsme hned včera od pi, co si myslíme o strategii vojů páně Křikavovýc v Praze. Napsali jsme, že brněnská bouře byhi Wieserovou policií vyprovokována, nedělní - jev pro každého svědka byl důkazem, že nebíe pana inspektora Klausa, celá demonstrace byi by skončila, jak obvykle. Když již policiedo pustila úplné přerušení dopravy na měsll dráze a znemožnění komunikace Na příko kterou umí tak úspěšně chránit, jde-li o bu- šácký buml, nebylo by se zajisté stalo žádné n- štěstí, kdyby byl řečník z okna vídeňské kaván svou řeč dokončil. Dav demonstrantů byl bys rozešel na obvyklém místě, za obvyklých, u škodných provolávání. Toť náš názor o udá stech v Brně a Praze. Jak známo, ústřed orgán českoslovanské sociálně-demokrati strany bezprostředně po brněnské řeži, v níž pe prostu řečeno, národní dělníci vyjísti musili pe- lévku, nadrobenou nedělním oběšením panák
Wieserův Brno Praha pán Křikavovýcarsko
25 article
Chlumeckého, vysoko postavil demonstraci br- něnských sociálních demokratů ze dne 13. t.m nad pondělní projev národně-sociální a vychlu bal se, kterak „po pondělních krvavých událo stech brněnských tím mohutněji působilade monstrace (dne 13. t. m.), že bylo možno ovl dati massy, že takové obrovské množství nedal se svésti svou silou, protože chtělo demonstro vati důstojně.“ A ještě v předvčerejším ne- dělním čísle, pojednávaje o „argumentec ulice“, hlásal, kteraký prý jest „rozdíl mezia gumenty a argumenty“. Národní dělníci v Brně prý také demonstrovali, posmival se, ale jai prý demonstrovali! Tam, kde prý jich bezhlavý dav narazil na brutálnost policie, došlo k krve- proliti. Jak jinak prý bylo u demonstrací s ciálně-demokratických. Tu prý před „skvělou disciplinou“ nesmírnýcl davů intervence policie ustupuje docela do pozadí. V tom právě spočí prý celé kouzlo, celá síla a důraz socálně demokratických demonstrací atd. atd. Nuže, vče rejší číslo sociálně-demokratického orgánu do
Chlumecký Brno
26 article
svědčuje, jak důkladně jest rozčarován z tohol kouzla! Byl snad dav sociálně-demokratický v neděli v Praze bezhlavým a demonstroval snal nedůstojně?! Ponecháváme odpověď denníku a vůdcům sociálně-demokratiekým, kteří v ton shledávají vrcholný úspěch svých „argumentí ulice“, když jimi vedený dav provolá u Mariansk ul. „hanbu“ k rozkošnickému polehtání a libos krásných duší v listech německo-liberálních, jei nikdy neopomenou kvitovati tento čin. Ovšen pražské listy německo-liberální jsou nejžhavěj- šími předbojníky co nejvšeobecnějšího prán volebního, toť se víl „Národní Listy“ zápasil za všeobecné právo volební s veškerým nadše ním a důrazem dávn před tím, kdy nebyl ještě ani potuchy o nějaké skvěle organisovane českoslovanské straně sociálně-demokratiekél Ani ony, ani národní strana svobodomyslná nezpronevěřily se tomuto nejpřednějšímu demo kratickému požadavku svého programu, jebot uskutečnění v cestě stojí překážky, jež nelz odstraniti skvělými prý a kouzalnými argumeniy ulice, jak o nich ještě v neděli básněno!
Praha Mariansk ulice
27 article
— Znamení doby. Známý ruský pinn vatel J. Novikov zasedal ve vrchní redak mezinárodního týdenníku »L'Européen«. L tento přináší prudké články proti ruské vládě, podporuje všechna revoluční hnutí v Rusku prohlašuje zřejmě, že si nepřeje vítězství Ruska proti Japoncům, což by bylo pouze vítězstvim carismu. Na druhé straně ujišťuje list svjm nejlepším přátelstvím k ruskému národu. J. No- vikov nechce po čas války býti jmenovánv komitétu ředitelském »L'Européenu«, kde zas- dají Björnsterne Björnson, Nieoles Salmeron Charles Seignobos. Ve svěm dopise na redakci prohlašuje ruský publicista: »Důvody, jicht delikátnost zajisté uznáte, mne nutí, abych s na čas vzdal ředitelství v »L'Europěenu«. Dou- fám, že mír opět brzo nastane a že zmizi ná nynější rozpor. Pak budu šťasten, když se budu moci vrátit mezi vás a pracovati s novou poci vosti na velkém díle federace národů civiliso vaných.« — Národní rada česká. Některé z českýe listů otiskují v poslední době opět zprávy, že Národní rada vede svoji akci způsobem veliee záhadným a že o svých pracích nedává do veřej- nosti podrobných zpráv. Důvody pro jednánít byly několikráte objasněny a znovu dlužno klásti důraz na to, že má-li se každá akce, pol- nikaná Národní radou, potkati s plným zdarem nemohou býti do veřejnosti dávány zprávy podrobné a objasňovány důvody jednotlivých akcí. Sama německá rada pro království české objasnila officiálním bulletinen. podobné stano- visko, jaké zaujímá a zaujímati bude k uveřej- ňování svých projektů, a stanovisko to již dříve
J Novikov L Européen Japonec Björnsterne Björnson Nieoles Salmeron Seignobos Rusko národní rada
28 article
Národní rada česká se svého hlediska přísluš- ným způsobem zdůraznila. Nebylo by tudíl správno, ani výhodno, kdyby česká veřejnosl opět vymáhala podrobných zpráv o akcích Ná- rodní rady. K tomu diužno podotknouti, že jal strany politické, tak veřejné listy i lidové vrstv mají v Národní radě své zástupce, pokud nan činily nároků, a že tudiž mohou pomocí těchl zvěděti potřebné podrobnosti podnikaných akc Musí se na to poukázati už z těch důvodů,i Národní radě vytýká se záhadnost a tajemnůs kářství a v důsledcích také činí se zmínly jakoby Národní rada nebyla dosti činnou an pečovala o provedení různých potřebnýchn ležitostí a otázek, týkajících se našeho náro ního života. Zprávy takové nemohou tudíž spoě vati na jiném základě, než mohou plynouti liko důsledkem z nedostatečných informací. N rodní rada ze zásady veškeré kroky, kter musí zůstati tajnými, nepublikuje, a rovněž ual neuveřejňuje akce chystané, nýbrž toliko jich výsledek. To platí zejmena o usneseních atu ovšem širší veřejnost o posavadní čmnosti N rodní rady není a nemůže býti náležitě zpr- vena, jakkoli by si zajisté bylo přáti, aby každ mohl tuto činnost Národní rady dle svých zájmo sledovati. Rovněž není na místě důvod, že m všecko nečíhají Němci, což bylo již nahořeo jasněno, pokud se týče neuveřejňování chysta- ných podniků. Pokud jde o otázky informačnl o organisaci Národní rady a zejmena o valném národním sjezdu, možno jest dotyčným inter essentům obdržeti potřebné zprávy v Národní radě samotné. — Kluby občanské. Novoměstski občanský klub v Praze svolává na pále dne 21. t. m. na 8. hod. več. veřejnou schtn
Němec Praha národní rada Novoměstski občanský klub