3
masthead
18. října 1904
5
article
Mezi důstojnictvem pociťuje se značný nedo-
statek spolehlivých map. Dva velitelé di-
visí ztratili své podvelitele, prvn
štábní důstojníky; jeden velite
divise padl. Četní velitelé pluků a vyšší
důstojníci našli hrdinnou smrt, stojíce
v čele svých pluků. Šrapnely padaly těsně až
k místu, kde nalézal se Kuropatkin se
svým štábem. — Kuropatkin dle svě-
dectví všech po celou dobu boje zachoval
ledovou chladnokrevnost a vyvíjel úžasnou
energii; ve chvilích nejtěžších zachovával na-
ději a dodával i ostatním zmužilosti.
Z Petrohradu, 17. října. Z Mukdenu
se telegrafuje, že Japonci vrhli se dne 13.
října s převážnou přesilou a ne-
očekávaně na pluky kozlovský
voronežský. Po statečné obraně konečně
oba pluky byly donuceny ustoupiti. Devátá
brigáda dělostřelecká dostala se
do křížového ohně nepřátel, ale
vytrvala ve své posici až nepřítel
přiblížil se na 600 kroků. Smrtelně
zraněn byl generál Hřebinek a divisijní ve-
litel Smolensky. Dva velitelé batterií byli
usmrceni.
Z Petrohradu, 17. října. Z Mukdenu
sděluje se ze soboty. Až doposud ne-
došly žádné rozhodné zprávyo
výsledcích sedmidenního boje
v okolí jantajském; zejmena z le-
vého křídla ruského scházejí veškeré zprávy.
Japonci snaží se jmenovitě s celou vehemenei
útočiti na pravé ruské křídlo, které,
když velmi statečně se bylo drželo proti
útokům armády Okuovy a Nodzuovy,
utrpělo značných ztrát. Nieméně však v pátek
s novými silami dalo se toto křídlo do boje.
Bitva, která se odehrála na břehu
řeky Šache, byla jako den před tím velice
krvavá. Generál Nodzu byl při ní
velmi těžce poraněn. Na ruské straně
byly ztráty veliké. U obvaziště shromáždilo se
na 6000 mužů s lehčím i těžším zraněním.
Japonec
Hřebinek
Nodza
Petrohrad
Mukden
Smolensk
Manche
6
article
Přeprava zraněných byla obtížnou, jelikož cesty
byly jednak děly hluboce rozjezděny, jednak
výbuchy granátů poškozeny. Při odeslání tétc
zprávy ujímá se Kuropatkin osobně velení.
Z Petrohradn, 17. října. Během o s m
dnů projelo Mukdenem do Char-
binu na 20000 zraněných Rusů. Také ve
Fušanu, kde zřízen veliký polní lazaret, na-
chází se veliké množství zraněných.
Z Petrohradu, 17. října. Z Mukden
sdělují se některé zajímavé podrob-
nosti posledních bojů jižně o d Mukdenu
Dne 13. října podařilo se Japoncům, napadnout
nás neočekávaným způsobem a zahnati
s východních výšin. Krátce na to dán
rozkaz vesnici Entinolu, jakož i řečene
výšiny nazpět dobyti. Ačkoliv kolona,
která byla tímto úkolem pověřena, počínalas
neobyčejně srdnatě, byl to úkol nesnadný, jeli-
kož byla po předchozích bojích fysicky vysílena.
Kuropatkin
Petrohradn
Rus
Japonec
Chara
Fušan
Petrohrad
Mukden
7
article
Japonci kromě toho soustředil
vražednou palbu všech svých bat-
terií na útočící kolonu. Z 10 ruských
praporů zbylo sotva dvanáct selnin po tomto
krvavém křtu šrapnelů a granátů. Kde padl
důstojníci, tam ujali se velení poddůstojníci, ně-
kde i prostí vojíní. Velikou srdna to st
a heroismem vyznamenalo se ruské dělo
střelectvo; avšak také japonskému dlužno vy-
znati všechno uznání. Všechny vzdále-
aosti s přesností podivuhodnou
byly dostřelovány. Přes dvě stě
dělových jícnů japonských soustředilo
svou palbu do řad levého ruského
křídla. Zde dán rozkaz k té nejvolnějš
možné formaci. Na levém křídle ru-
ském doeíleno značných úspěch ů
podrobnosti však dosud nesděleny.
V celku možno říci, že Japonci mají všechny
výhodné posice obsazeny. Nemalou výhodou pro
ně jest, že mají mnohé a výborné
mapy, což o Rusech není možno říci. Proto
i operace na straně ruské tímto způsobem
značně byly stíženy. Japonci postupo-
vali ku předu s velikou obezřet
ností a napadali velikou přesilou Rusy vždy
tam, kde poznali, že tito mají největší slabiny.
Japonec
Rus
Rus
8
article
Útok který mířen byl Japonci proti
ruskému centru, byl generály Meyen-
dorffem a Zambajevem odražen. Dne
14. října trval boj po celý den a noc. Po-
kusy japonské proniknouti ku
předu byly opětně se značný mi
jich ztrátami odraženy. Tohoto dne
ujal se Kuropatki n velení centra. Inter-
essantním momentem bylo, že při-
blížil se se svým štábem ku gene-
rálu Kurokiovi pouze na hodinu
cesty.
Z Pažíže, 17. října. Zatím co hlavní síla ruské
armády na pravém břehu řeky Chun očekávala roz-
kazy z Mukdenu, snažil se generál Bilderline
severně od Šache zadržeti japonské kolony gene-
rála Nodzu. Sbor generála Ivanova nacházel se
na levém křídle ruském. Generál Ivano v velel si-
bířským plukům a tyto, aěkoliv provedly nejsmělejší
operace válečné, utrpěly nejméně ztrát. Zásluhou
Ivanova se stalo, že několik důležitých
výšin, 5 km. západně od Banjapudzy, dne 12. října
bylo zpět dobyto a plných 48 hodin uhájenc. Zvlá-
ště vyznamenala se divise záložníků
na východním levém křídle. Pěchota
této divise vyšplhala se v pravém dova smyslu
na nejpříkřejší svahy horské, podporována vy-
datnou palbou dělostřelectva a za-
hnala nepřítele. S oněch výšin, kde nasězal
se Kuropalkinův štáb s cizími vojenskýmí plnomoc-
níky, byl na bojiště velkolepý, ač hrůzný pohled.
Zejmena na část krajiny v pravo, kde z hořících vesnio
zevihaly se vysoko k nebesům plameny a kotouče
kouře. S večera dne 14. října snesl se veliký lijavec
jenž pčinil půdu nesmírně mazlavou a skluzkou, takže
při útocích mužstvo padalo.
Japonec
Meyen
Pažíž
Bilderline
Ivanov
Ivana
Kuropalkinův
Chun
Mukden
Banjapudza
km
9
article
Z Londýna, 17. října. Z Mukdenu sdělují, ž
ruská armáda, pomalu ustupujíc, vybojovati si musila
každou píď cesty. V pátek překročila řeku
Šache. Nyní hájí posice na severním břehu této
řeky. Japonské granáty padaly až do řeky, není však
žádného nebezpečí, že část ruské armády bude od-
dělena.
Z Londýna, 17. Híjna. Z Tokia se telegrafuje-
Neúřadní telegram ze soboty večera oznamuje: Ru-
sové spálnli železniční most přes řeku Sache; ja-
ponští inženýři však provedli běhe
24 hodin jeho opravu.
Londýn
Mukden
Tokio
10
article
Baltické loďstvo.
Z Fakkebjergu, 17. října. (C.-B.) Baltick
loďstvo přistálo u Langelandu mezi Brolikkem
a majákem fakkebjerským a nabralo uhli zet
parníků, jež očekávaly je na jižním pobřež
ostrova.
Z Fakkebjergu (na ostrově Langelandu)
17. října. (C.B.) Ruské baltické loďstvo připlulo
dnes o 61/2 hod. ráno na dozor a minulo
o 62 hod. jižní hrot Langelandu. Bylo víděno
24 lodí. Dánský křižák »Hendal« vystřídal po
zdrav s ruskou admirální lodi a plul pak
s ruskými loďmi směrem na sever.
Z Nakskova (Laaland), 17. října. (C. -B.
Zdejší parník převezl dnes na pevninu poštu
ruského loďstva. Při tom se zvědělo, že loďstvo
čeká na ostatní lodě a teprv zejtra propluje
velkým Baltem.
Smýšlení v Japonsku.
Z Londýna, 17. října. (C.-B.) Reuterově
kanceláři oznamovaná včera z Tokia zpráva
o velkých ztrátách Rusů kalí i zde radost. Oby-
vatelstvo nejásá; jen některé domy jsou ozdo-
beny prapory. Ozývaji se také hlasy proti oslavě
vítězství. Vysoce postavený Japonee vyjádřil se.
že vítězství jich rozhodne a znamená snad zá-
chranu existence Japonska, avšak mimo vlastn
želí se také ruských ztrát. Jeden diplomat vy-
jádřil se, že humanita vyžaduje zastaviti nepřá-
telství. Ruská čest je zachráněna obranou Poro
Arturu a statečností polní armády. Obyvatelstvo
uznává, že velká vzdálenost Mandžurska od
Ruska a malá výkonnost sibiřské dráhy jena
ujmu Ruska.
Z Tokia, 16. října. (Times.) Mikado po
děkoval mandžurské armádě za její statečnos
v posledních bojích.
Nedostatky okružní dráhy baj-
kalské.
Fakkebjerg
Langelanda
Reuterův
Rus
Artur
Fakkebjerg
Japonsko
Londýn
Tokio
Ob
Rusko
Times
Nakskův
11
article
Z Petrohradu, 17. října. Chvat, s jakým
budována okružní dráha kolem jezera bajkal
ského zavinil, že dráha tato vykazuje celou řadu
nedostatků, jež bude nutno, co nejdříve odstra
niti. Tak se ukázalo, že tunel č. 10 má tak
malé rozpjelí, že při projetí vlaku vagony s
poškodily. Zejmena komíny a ventilace na vago
nech se zurážely. Koleje také nejsou dostatečně
upevněny. Při jízdě vyjel vlak na zkoušku
desetkráte z kolejí.
Mistodržitel Alexějev z bojiště
do Charbina.
Z Potrohradu, 17. října. (C.-B.) Zvláštn
zpravodaj ruské telegrafní agentury oznamuje
z Charbina: Mistodržitel Alexěje
dnešního dne se navrátil z bojištý
do Charbina.
Pověsti o odvolání Alexějeva
a Kuropatkina.
Z Londýna, 17. října. V Petrohradě, dle
zpráv tamějšího zpravodaje »Standardu« jest
rozšířena zpráva, že Alexějev a Kuro
patkin mají býtí odvoláni a poslední nahra
zen generálem Grippenberge m.
Hromadná mobilisace sibiřských
střelců.
Z Petrohradu, 17. října. Včerejšího dne
konala se mezi carem, ministrem války a gene
rálem Grippenbergem porada, při které bylo
usnešeno, provésti mobilisaci všech brigád sibit
ských střelců.
Druhá kolej na dráze sibiřsko-
mandžurské.
Z Paříže, 17. října. Gaston Leroux mě
se železničním ministrem ruským knížetem
Chilkovem delší rozmluvu, při které tento
mu sdělil mezi jiným, že Rusko jest odhodláno
postaviti na sibířsko-mandžurské dráze ještě
druhou kolej. Náklad na tuto stavbu vyžadovat
bude 200 millionů rublů.
Mistodržitel Alexějev
Alexějev
Kura
Grippenberge
Leroux
Petrohrad
Potrohrad
Londýn
Paříž
Rusko
Mistodržitel Alexěj
12
article
Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí.
V Praze, 16. října. (Situace
Uhrách.) Hr. Štěpán Tisza v rozmluvě s ně
kterými přáteli v liberálním klubě prohlásil,
že odpor opposičných stran proti jeho návrhu
na změnu jednacího řádu nikterak ho nepře
kvapil, neboť si byl od samého počátku vědom
že revise jednacího řádu nedá se provésti nor
málnou cestou. Jen o tom jest na pochybách
zaháj-li opposice obstrukci již při debat
o zvolení 21členného výboru, jenž má opravy
jednacího řádu připraviti, aneb až při debate
o zprávě výborové. Vládní taktika přizpůsobí se
prý taktice opposiční. V čem asi v ládní tak
tika bude záležeti, prozrazuje „Magyar Nem-
zet“, jenž vykládá, že vláda jest odhodlána re-
visi jednacího řádu provésti trpělivě a vytrvale
Nedá-li se však uzel rozmotati mírně, bude
nutno jej přetiti. Z toho se soudí, že vláda
se zanáší myšlenkou, rozpustiti nepovolný par-
lament a vypsati nové volby. Bude-hi vskutku
třeba nových voleb, došlo by na ně asi na jaře.
V Praze, 16. října. (Immunita pří-
sedících zemského výboru.) Solno-
hradský sněm přijal v páteční schůzi návrk
dra. Fuchsa, jímž se ukládá zemskému výboru.
aby vyjednával s vládou stran změny zákona ze
dne 3. října 1861 v tom smyslu, aby poslanecká
immunita byla rozšířena také na přísedicí zem-
ského výboru na celou dobu jich úřadování, tedy
i na dobu, kdy sněm nezasedá. Poskytuje-li se
poslancům immunita, aby mohli neodvisle o
všelikých vlivů konati svou občanskou povin-
nost, jest immunity třeba i přísedícím zemského
výboru, kteři v době mimosněmovní jsou nejen
výkonnými orgány sněmu, nýbrž v nalehavých
případech i zástupci sněmu a proto by jieh
immunita byla zcela odůvodněna.
Štěpán Tisza
Magyar
Fuchsa
Praha
Uhry
Hradec
13
article
Ze Lvova, 15. října. (Universitní kli
niky.) Spor o vydržování lvovských univer
sitních klinik jest konečně urovnán. Delegáti mi
nisterstva osvěty přijali názor zemského výboru
tak že kliniky v nejbližších dnech budu zase
otevřeny. Stát zaplatí zemskému výboru, ce
tento, ač nebyl k tomu povinen, na kliniky vy
dal. První splátku 100.000 K zemský výbo
obdrží již na Nový rok, dalších 130.000 K po
stupně. Mimo to stát zvýší příspěvek na kliniky
z 80.000 na 100.000 K a bude jej klinikám vy
pláceti čtvrtletně po 25.000 K.
Ze Zadru, 15. října. (Hlaholská boho-
služba.) „Nar. List“ píše, že ještě během
tohoto roku bude v Zadru konána konference
všech dalmatských katolických biskupů, v níž
bude jednáno o zavedení hlaholské bohoslužby.
Témuž listu sděluje se z Mostaru, že tamní bi-
skup Bukojnič byl by hotov zavěsti ihned
slovanskou bohoslužbu v celé své diécesi, přeje
si však, aby též ostatní biskupové o věci té se
vyslovili. Nynější cesta sarajevského arcibiskupa
Stadlera uvádí se též ve spojení s otázkou
hlaholské bohoslužby
Stadler
Lvov
Nara
Mostar
Bukojnič
14
article
Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné.
V Praze, 17. října.
Francouzští důstojníci v Srbsku.
Poslanec Louis Henrigue píše v »Le
Voltaire« o návštěvě francouzských důstojníků
v Bělehradu. Jak známo, nynější srbský král
byl francouzským důstojníkem, bojoval v řadách
francouzských proti Němcům. Král Petr byl od
roku 1862 do roku 1864 chovancem vojenské
školy francouzské v Saint Cyru a deputace jeho
bývalých kamarádů přišla jej pozdravit, když
byl nastolen na trůn srbský a slavnostně po-
mazán.
Francouzští důstojníci byli ovšem slavně
uvítání a došlo k nadšeným francouzsko-srb-
ským projevům. Poslanec Henrigue zajisté je
potěšen frankofilskými projevy v Srbsku, ale
návštěvu francouzských důstojníků v Bělehradě
posuzuje poněkud nevrle. Doufá, že důstojníci
francouzšlí, kteři jeli pozdravit bývalého kama-
ráda Karaďorděviče ze školy v Saint- Cyru.
nemají nijakého ofieiálního pozvání. Tím by prý
byli velice dotčení oni Srbové, kteří nechtějí
nynějšímu králi prominouti jeho krvavý vjezd
do Bělehradu.
Francouzští důstojníci zasedající u stolu
vrahy královny Dragy! Tento obraz zdá se
pissteli článku v »Le Voltaire« velice divným.
Vláda francouzská mohla z důvodů mezinárod-
ních a ohledů politických dáti se zastupovat
při korunovaci Petra I, ale nikdy by prý ne-
měla hromadnou deputaci důstojnickou oficiálně
posílati ke korunovaci a tak posilovati posic
i oslavu »krvavého krále« pomocí francouz-
ského důstojnietva. Mchlo by vzniknouti ne-
dorozumění o citech francouzské vlády ke
králi srbskému, kdyby Francie mu vyslala ke
korunovaci zvláštní vojenské vys lanectvo.
Henrigue
Voltaire
Němec
Petr
Srba
Praha
Srbsko
Bělehrad
Saint Cyr
SaintCyr
Francie
královna Drag
15
article
Rozruch mezi italskými státníky.
Rozruch mezi italskými státníky.
Ruch, kterýž jeví se v poslední době mezi
italskými státníky, jich výpravy a objížďky.
stává se stále nápadnějším. Živou pozornost
vzbudila zvláště též nedávná porada ministra
Goluchowského s italským vyslancem ve Vídni.
Londýnský dopisovatel pařížské »Patrie« píšeo
ní: »Porada tato zavdala nový podnět ke ko-
mentářům politického světa a tisku, jež byly
vyvolány schůzkou Giolitta a hraběle Bülova.
Ostatně od této schůzky konaly se další opět
porady mezi diplomaty a vyslanci trojspolku
v Římě, Vídni i v Berlině. Dle informací zde
nabytých není pochyby, že všechny po-
rady platily pokusu zlepšiti vel m
napjaté styky rakouskositalské.
— Soupeřství mezi oběma státy
těmi na poloostrovu balkánském
jest naprosto skutečné. Zmatky in-
šprucké dokázaly, že obyvatelstvo Italie více
než kdy jindy pokládá za věc svou věc Italův,
podřízených ještě říši rakou s ké.
Goluchowský
Giolitt
Italův
Vídeň
Řím
Berlín
Patria
16
article
Národ italský nezapomněl ještě, že císař Fran-
tišek Josef nechtěl oplatiti nikdy italskému dvoru
v Římě návštěvu, vykonanou králem ve Vídni
a soudí z toho, že Rakousko vzpírá se i na
dále pokládati Řím za hlavu Italie.« Neapolský
dopisovatel téhož listu tvrdí, že schůzka Gio-
littova a ostatní porady italských státníků platí
zamýšlené co nejdříve již výprave
italské do Tripolisu. S tím souvisí prý
také svolání záložníků z r. 1880 pod prapory.
Souhlas a neutralitu Německa lze prý po schůzce
v Homburgu pokládati za jisté; rovněž tak —
od návštěvy Viktora Emanuela v Paříži — sou-
hlas Francie. To plati též o Anglii, po služ
bách Italii ji v Somolsku prokázaných. V pří
čině Španělska razí pak úmyslu italskému cestu
uzavřená hlavně dohoda franko-španělská v Ma
rokku. Ale ještě naskytá prý se potíž jedna
není-li nebezpečno útočiti na državu otomanskou
v okamžiku, kdy jest Rusko upoutáno na dal
ném východě? Jelikož Rusko má větší zájmy
na Bosporu nežli v Mandžurii — není vylou
čeno — vyjádřil se jistý státník italský k zmí
něnému dopisovateli — že říše ruská pospíší s
uzavříti s Japonskem mír, aby si ruce uvolnila
a aby pak se opět s celou silou obrátila —
k středozemnímu moři.
Fran
Josef
Viktor Emanuel
Řím
Vídeň
Rakousko
Tripolis
Německo
Homburg
Paříž
Francie
Anglie
Španělsko
Ma
Rusko
Bospor
Japonsko
Italia
17
article
Sbor obecních starších král. hlav
města Prahy
Sbor obecních starších král. hlav
města Prahy
konal včera odpoledne mimořádnou schůzi, na jejíž
pořadu nalezalo se pouze sedm záležitostí. Lože a ga-
lerie skoro prázdné. Starosta p. dr. Srk zahájil jed-
nání o 1/25 hod. odpol.
Presidiámí tajemník p. Borůvka referoval o re
kursech, podaných v záležitostech volebních pro do-
plňovací volby do sboru obecních starších. Pan An
Louda z čís. 382—VII. žádal, aby zapsán byl do třetího
sboru voličského v Holešovicích. Žádosti rada městská
nevyhověla, poněvadž p. Louda neměl předepsanou
na rok 1903 takovou výši dani, aby požíval práva vo-
lebního. Ob. st. p. Soukup přimlouval se za vyho-
vění rekursu, ale sbor rekurs p. Loudy zamítl.
Dále stěžoval si p. P. Václav Stejskal, že neby
zapsán do druhého volebního sboru v Libni. Rada
městská nezapsala jej proto, že není farářem, nýbrž
jen duchovním správcem, mimo to že měl předepsanou
osobní daň v obnosu 8 korun. Ob. st. p. Macháček
poukazoval k tomu, že rozhodnutím místodržitelstv
byl p. Stejskal povýšen na roveň faráře a že mu by
plat zvýšen na 2400 korun ročně, přimlouval se tedy
aby mu bylo přiznáno právo volební ve druhém sboru
Návrhu tomuto sbor obecních starších vyhověl.
Borůvka
Louda
Soukup
P Stejskal
Macháček
Stejskal
Praha
Holešovice
Ob
Libeň
18
article
Zamítnut byl rekurs p. Josefa Vejtruby z čís
457—I., kterým se domáhal, aby byl zapsán do dru-
hého sboru staroměstského.
Schválen byl návrh, aby od p. Josefa Dursla za-
koupen byl dílec domu čp. 49—V. v Úzké ulici za 350
korun.
Po referátu mag. rady p. Mlynáře byl schválen
návrh na systemisování skutečného učitele neb sku-
tečné učitelky jazyka francouzského a německého při
městské vyšší dívčí škole v Praze. Místo to obsadí rada
městská.
Dále schváten návrh, aby obec pražská za účelem
realisování koupě pozemku č. kat. 500 v Žižkově
k rozšíření katolických hřbitovů olšanských převzala
vůči společnému jmění pražského záduší rukojemstvi
za řádné splácení a zůrokování půjčky 30.000
z fondu kostela sv. Štěpána.
Pak schváleny návrhy na povolení nákladu 4232 k
na opravu nábytku v hostinských místnostech na Žo-
fíně a na schválení nájmu říčních požitků ve vorovém
přístavě na Královské louce na Smíchově od c. k.
eráru na dobu šesti let za nájemně ročních 600 K.
Tím schůze skončena.
Vejtruba
Josef Durslo
svatý . Štěpán
Praha
Žižkov
Smíchov
19
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— Bravo, agrárníci! Politickým mudrcům
v pseudoradikálním pondělníčku, stal se malér
V bohumilé snaze šukati ve veřejném životě je
nom po tom, čím by mohli schladiti si žáhu n
nenáviděných Mladočeších, kteří pořád ještě ne
jeví ochotu kapitulovati před politickou geniál-
ností zmíněného lístečku, chopili se se slepou
horlivosti hrdinného kousku agrárníkův, nevyslat
do poslední konference sněmových
stran svého zástupce, i velebí toto rekovné
odhodlání, tento rekovný čin, následujícími slovy:
»Ač jsme odpůrci stavovské politiky, neváháme
říci po pravdě a spravedlnosti, že agrárníci tímto
krásným činem sebezapření zachránili
česť české politiky a připravili cestu k úspě-
chu na říšské radě. Jejich usnesen
jest jen prvním krokem k dalšímu
útočnému postupu. Druhým kro-
kem musí býti, že na říšské radě
nezastaví se obstrukce pro nou-
zové předlohy. Provedou-li agrárníci na
říšské radě důsledně totéž, co udělali na sněmu,
dodají své obstrukci to, co mlad-
české při její měnlivosti a stálém
přerušování scházelo: opravdo-
vost a bezohlednost.« Tolik ponděl-
niček, jenž ve chvatu opět jednou Mladočechy
důkladně rýpnout a v obvyklé u tohoto listu
bezhlavosti zapomněl si přečíst mani
fest agrárník. Tak aspoň soudíme, ne
boť nemůžeme se domnivat, že by opovážil se
zmíněný listek s lepším vědomím tak nestydatě
obracet pravdu vzhůru nohama a volat bravo
těm, kteří v provolání svém doznávají, že byli
o chotni pro nouzové předlohy sklo-
niti svou šíji před Němci, že slibo-
vali jim propustiti na radě říšské
nejen předlohy nouzové, nýbrž že
o chotni byli i rozpočet projednat
Němec
20
article
Nejde tu sice o odpůrce seriosního, k vůli
jehož útokům měla by strana svobodomyslná
příčinu se rozčilovat, však dobře by bylo,
kdyby si způsob boje nepovolaných dotěrných
dědiců strany té, jež prozatím nemá nejmenší
chuti rozloučiti se s veřejnou činnosti, povšiml
zejmena ti, kteří s panstvem tím na škodu
dobré věci české rádi koketují. Žeň se, národe,
za agrárníky do »positivní práce«, slib Němcům,
že poslanci tvoji svinou prapor obstrukce a pro-
pusti panu dru. Körbrovi rozpočet, jako dl
vlastního doznání chtěli učiniti a patrně i dnes
ještě učiniti chtějí agrárníci a zachráníš
tím čest své politiky a dodáš j
rázu opravdovosti a bezobledno-
sti a pondělníček ti bude volati »bravo !«.
Němec
Körbr
21
article
— Vojsko a mateřský jazyk jeho pří-
slušníků. »Lidově Noviny« přinesly onehdy
zprávu, že ministerstvo války rozhodlo, že hlá-
šení se příslušníků ozbrojené moci na kontrol-
ních shromážděních může se díti také jazykem
mafeřským. Hlášení takové, že nesluší pokládati
za provinění se proti předpisům vojenským. Toe
se ví, že po uveřejnění této zprávy atakovány
byly ihned vídoňskou žurnalistikou vojenské
úřady dotazy, spočívá-li hrozná tato zvěst na pravdě
či ne. Jeden ze zpravodajů došel si přímo na
chefa generálního štábu Becka, a týž prj
mu řekl doslova: »Je to lež. Kdyby to byla
pravda, musil bych o tom také vědět. « —
Tvrdili jsme hned, že zpráva brněnského listu
se sotva potvrdí, neboť je známo, jaký duch
panuje v hierarehii vojenské oproti národu na-
šemu a v jaké lásce jsme u pánů generálů od
nejvyššího k poslednímu pensistovi v červených
kalhotách zejmena my Čechové. Patrně za to,
že vedle Chorvatů vysíláme do armády poměrně
nejvic vojáků a že český branný material je
nejinteligentnější a nejzpůsobilejší. Proč by ostatně
musil vědět o nařízení, o němž je řeč a jaké
žel že vydáno nebylo, pan chef generálníh
štábu, nevíme. Do věci té, která náleží výhiradno
v obor vojensko-administrativný, přece mu nic není
Beck
Čecho
Chorvat
22
article
Však v tom to vězí, že pán tento, mimochodem
řečeno, rozený cizozemec, Němec z říše, plele
se do všeho a že kde může pomáhá v rakouské
armádě něměině. Z jakého důvodu mají být
češti přislušníci armády nucení hlásiti se př
kontrolním shromáždění slovem, jemuž veliká
většina jich nerozumi nebo rozuměti nemusí,
neboť dosud nevyšinula se dosavadní správa na
to, že, kdo nevykáže se znalostí němčiny, toho
neodvedou. A z jakého důvodu trvají vysoe
vojenští páni na urážejícím požadavku i dnes
ještě, kdy přece před Maďary úplně kapi
tulovali, tak že se se stereotypní výmluvou
o nezbytnosti němčiny ve vojsku jako pevném
tmelu armádní jednoty, dnes už vytasiti ne-
mohou. Pěstění němčiny a pohrdání jazyky ne-
německými, zejmena slovanskými, je v rakouské
armádě tradicionální. Na sesílení němčiny ve
vojsku z Čech bude přeloženo sídlo severního
armádního sboru českého z Josefova do Lito-
měřic a po zavedení černých důstojnických
pantalonů po vzoru pruském dojde prý co ne-
vidět též na nynější čapky, jež ustoupí prý če-
picím placatým. Že byli to pokaždé v prvn
řadě vysocí vojáci, kteří překáželi smíru ná-
roda českého s timto státem, je ostatně zná-
mo. Zajímavý doklad k tomu nalezáme
v Schäfflových pamětech, zejmena v histori
fundamentálních článků, právě nyní vydané.
V ministerské konferenci, jíž předsedal císař.
byl to zejmena tehdejší ministr vojenství Kuhn.
jenž zle se čertil na fundamentální články, do
kazuje při tom císaři, jak osudný vliv bude
míti provedení jejich na armádu. A císař prý
se tázal pana ministra, o které uslanovení fun-
damentálních článků opírá své tvrzení. A tu za-
hanben koktaje doznati musil ministr generál, že
fundamentálních článků vůbec nečetl.
Němec
Maďar
Kuhn
Čechy
Josefov
23
article
— „Ovšem mezi argumenty a argumenty
jest rozdíl...“ V nedéli tedy tekla v Praze také
krev dělnická — sociálně-demokratická. Nebylo
ji ovšem tolik, jako národně-sociální v Brně v
pondělí před týdnem, kdež bylo raněno 75 zji-
štěných osob. Ale třeba by právě mnohost „ob-
zvláštní šťávy“, vyroněné při brněnské řeži, do-
dávala národně-sociální demonstraci brněnské
pro volební právo docela mimořádného pozadí,
hlubšího než všechny ostatní letošního roku, ne-
třeba dokládati, že naše mínění o nedělním činu
c. k. policie v Praze jest stejné jako o jednání
brněnských obecních zřízenců, jimž zavěšena
po bok šavle k příležitému schlazování radničn
zášti na českém lidu brněnském. Není pochyby.
že kdyby ústup sociálních demokratů před po-
licií pražskou byl býval tak pomalý, jako ná-
rodních dělníků v Brně, bylo by snad došlo
Praha
Brno
obecní zřízenec
24
article
E horšímu. Ale přes to vše, jak řečeno, se sta
noviska sociální morálky vzato, zaslouží brněn
ské obec. veřejnopořádečné umění na vlas stejn
kvalifikace jako c. k. pražské. Jako jsme se ne-
tajili svým úsudkem o přepadení českého lid
v Brně, tak pověděli jsme hned včera od pi,
co si myslíme o strategii vojů páně Křikavovýc
v Praze. Napsali jsme, že brněnská bouře byhi
Wieserovou policií vyprovokována, nedělní -
jev pro každého svědka byl důkazem, že nebíe
pana inspektora Klausa, celá demonstrace byi
by skončila, jak obvykle. Když již policiedo
pustila úplné přerušení dopravy na měsll
dráze a znemožnění komunikace Na příko
kterou umí tak úspěšně chránit, jde-li o bu-
šácký buml, nebylo by se zajisté stalo žádné n-
štěstí, kdyby byl řečník z okna vídeňské kaván
svou řeč dokončil. Dav demonstrantů byl bys
rozešel na obvyklém místě, za obvyklých, u
škodných provolávání. Toť náš názor o udá
stech v Brně a Praze. Jak známo, ústřed
orgán českoslovanské sociálně-demokrati
strany bezprostředně po brněnské řeži, v níž pe
prostu řečeno, národní dělníci vyjísti musili pe-
lévku, nadrobenou nedělním oběšením panák
Wieserův
Brno
Praha
pán Křikavovýcarsko
25
article
Chlumeckého, vysoko postavil demonstraci br-
něnských sociálních demokratů ze dne 13. t.m
nad pondělní projev národně-sociální a vychlu
bal se, kterak „po pondělních krvavých událo
stech brněnských tím mohutněji působilade
monstrace (dne 13. t. m.), že bylo možno ovl
dati massy, že takové obrovské množství nedal
se svésti svou silou, protože chtělo demonstro
vati důstojně.“ A ještě v předvčerejším ne-
dělním čísle, pojednávaje o „argumentec
ulice“, hlásal, kteraký prý jest „rozdíl mezia
gumenty a argumenty“. Národní dělníci v Brně
prý také demonstrovali, posmival se, ale jai
prý demonstrovali! Tam, kde prý jich bezhlavý
dav narazil na brutálnost policie, došlo k krve-
proliti. Jak jinak prý bylo u demonstrací s
ciálně-demokratických. Tu prý před „skvělou
disciplinou“ nesmírnýcl davů intervence policie
ustupuje docela do pozadí. V tom právě spočí
prý celé kouzlo, celá síla a důraz socálně
demokratických demonstrací atd. atd. Nuže, vče
rejší číslo sociálně-demokratického orgánu do
Chlumecký
Brno
26
article
svědčuje, jak důkladně jest rozčarován z tohol
kouzla! Byl snad dav sociálně-demokratický v
neděli v Praze bezhlavým a demonstroval snal
nedůstojně?! Ponecháváme odpověď denníku
a vůdcům sociálně-demokratiekým, kteří v ton
shledávají vrcholný úspěch svých „argumentí
ulice“, když jimi vedený dav provolá u Mariansk
ul. „hanbu“ k rozkošnickému polehtání a libos
krásných duší v listech německo-liberálních, jei
nikdy neopomenou kvitovati tento čin. Ovšen
pražské listy německo-liberální jsou nejžhavěj-
šími předbojníky co nejvšeobecnějšího prán
volebního, toť se víl „Národní Listy“ zápasil
za všeobecné právo volební s veškerým nadše
ním a důrazem dávn před tím, kdy nebyl
ještě ani potuchy o nějaké skvěle organisovane
českoslovanské straně sociálně-demokratiekél
Ani ony, ani národní strana svobodomyslná
nezpronevěřily se tomuto nejpřednějšímu demo
kratickému požadavku svého programu, jebot
uskutečnění v cestě stojí překážky, jež nelz
odstraniti skvělými prý a kouzalnými argumeniy
ulice, jak o nich ještě v neděli básněno!
Praha
Mariansk ulice
27
article
— Znamení doby. Známý ruský pinn
vatel J. Novikov zasedal ve vrchní redak
mezinárodního týdenníku »L'Européen«. L
tento přináší prudké články proti ruské vládě,
podporuje všechna revoluční hnutí v Rusku
prohlašuje zřejmě, že si nepřeje vítězství Ruska
proti Japoncům, což by bylo pouze vítězstvim
carismu. Na druhé straně ujišťuje list svjm
nejlepším přátelstvím k ruskému národu. J. No-
vikov nechce po čas války býti jmenovánv
komitétu ředitelském »L'Européenu«, kde zas-
dají Björnsterne Björnson, Nieoles Salmeron
Charles Seignobos. Ve svěm dopise na redakci
prohlašuje ruský publicista: »Důvody, jicht
delikátnost zajisté uznáte, mne nutí, abych s
na čas vzdal ředitelství v »L'Europěenu«. Dou-
fám, že mír opět brzo nastane a že zmizi ná
nynější rozpor. Pak budu šťasten, když se budu
moci vrátit mezi vás a pracovati s novou poci
vosti na velkém díle federace národů civiliso
vaných.«
— Národní rada česká. Některé z českýe
listů otiskují v poslední době opět zprávy, že
Národní rada vede svoji akci způsobem veliee
záhadným a že o svých pracích nedává do veřej-
nosti podrobných zpráv. Důvody pro jednánít
byly několikráte objasněny a znovu dlužno
klásti důraz na to, že má-li se každá akce, pol-
nikaná Národní radou, potkati s plným zdarem
nemohou býti do veřejnosti dávány zprávy
podrobné a objasňovány důvody jednotlivých
akcí. Sama německá rada pro království české
objasnila officiálním bulletinen. podobné stano-
visko, jaké zaujímá a zaujímati bude k uveřej-
ňování svých projektů, a stanovisko to již dříve
J Novikov
L Européen
Japonec
Björnsterne Björnson
Nieoles Salmeron
Seignobos
Rusko
národní rada
28
article
Národní rada česká se svého hlediska přísluš-
ným způsobem zdůraznila. Nebylo by tudíl
správno, ani výhodno, kdyby česká veřejnosl
opět vymáhala podrobných zpráv o akcích Ná-
rodní rady. K tomu diužno podotknouti, že jal
strany politické, tak veřejné listy i lidové vrstv
mají v Národní radě své zástupce, pokud nan
činily nároků, a že tudiž mohou pomocí těchl
zvěděti potřebné podrobnosti podnikaných akc
Musí se na to poukázati už z těch důvodů,i
Národní radě vytýká se záhadnost a tajemnůs
kářství a v důsledcích také činí se zmínly
jakoby Národní rada nebyla dosti činnou an
pečovala o provedení různých potřebnýchn
ležitostí a otázek, týkajících se našeho náro
ního života. Zprávy takové nemohou tudíž spoě
vati na jiném základě, než mohou plynouti
liko důsledkem z nedostatečných informací. N
rodní rada ze zásady veškeré kroky, kter
musí zůstati tajnými, nepublikuje, a rovněž ual
neuveřejňuje akce chystané, nýbrž toliko jich
výsledek. To platí zejmena o usneseních atu
ovšem širší veřejnost o posavadní čmnosti N
rodní rady není a nemůže býti náležitě zpr-
vena, jakkoli by si zajisté bylo přáti, aby každ
mohl tuto činnost Národní rady dle svých zájmo
sledovati. Rovněž není na místě důvod, že m
všecko nečíhají Němci, což bylo již nahořeo
jasněno, pokud se týče neuveřejňování chysta-
ných podniků. Pokud jde o otázky informačnl
o organisaci Národní rady a zejmena o valném
národním sjezdu, možno jest dotyčným inter
essentům obdržeti potřebné zprávy v Národní
radě samotné.
— Kluby občanské. Novoměstski
občanský klub v Praze svolává na pále
dne 21. t. m. na 8. hod. več. veřejnou schtn
Němec
Praha
národní rada
Novoměstski občanský klub