3
masthead
13. října 1900 Číslo 283
4
article
jisté večer tento dostaveníčkem netoliko obecenstv
z Král. Vinohradů, ale i z Praby a ostatních před
městí.
Sokolský věstník.
Vzdělávací činnost v Sokolstvu
Vzdělávací odbor »České obce sokolské« udílí b
jednotám sokolským k zahájení nynějšího období tytc
pokyny: Doporučuje se pořádati pokud možno nej
více přednášek, a sice nejen v sídle br. jednot, ale
zejmena v okolních obcích méně uvědomělých a ohro-
žených, zaváděti rozhovory o úkolech a otázkách so-
kolských, národních, národohospodářských, o litera-
tuře a pod. Večírky mějtež vážný a důstojný průběh
O přednáškách budiž podána zpráva místnímu listu
a vzdělávacímu odboru. Vřele se doporučuje, aby
jednoty, kde okolnosti tomu dovolují, společně s ostat-
ními národními spolky místními a z okolí pořádaly
lidové běhy vzdělávací, akademie a pod. všemu lidu
pokud lze bezplatně přístupné. Součinnost s ostat-
ními spolky v stdlech jednoty jest žádoucí, v kraji-
nách ohrožených nezbytna. Br. jednotám, župám
jednotlivým bratřím doporučuje se podporovati mravně
i bmotně českou literaturu hojným odabíráním če-
ských knih a časopisů. Též přední spolky národní
vlastenecké buďtež všemožně podporovány v činnosti.
k rozvojí a upevnění národní věci směřující. Památných
dnů buď vzpomenuto před šikem. — Vzdělávací
odbor tělocvičné jednoty »Sokol« v Podol-
Dvorelch pořádá veřejnou přednášku s thematem
»Světová výslava v Paříži r. 1900«. Přednášeti bude
br. Rudolí Bílek, náčelník S. Ž. St., v nedělí dne
14. října t. r. v místnostech tělocvičny »u Karla IV.-
z Podolí. Začátek o 5. hod. odpol.
Výlety a vycházky.
Klub českých assistentů drogerie
v Praze pořádá zejtra o 1/212. hod. dopol. vycházku
do vinných sklepů českých hostinských na Král.
Vinohradech. Schůzka přesně o čtvrt na 12. hod
u musea.
Král
Bílek
Výleta
Paříž
Karel Iva
Podolí
Praha
Sokol « v Podol
5
article
Válčení s Čínou.
Válčení s Čínou.
V Praze, 12. října.
Vyjednávání.
Čína
Praha
6
article
»Köln. Ztg.« vyznačuje další postup jed
nání s Činou takto: Na diplomatických zástup
cích v Pekině bude nyní zkoumati, zdaž osoby
čínským dvorem trestané jsou praví a zdat
i jedini vinnici, zdaž tresty přisouzené jsou
dostatečny a byly-liž také vykonány
List uvádí jmena osob, jež nebyly mezi těmi
které čínský dvůr potrestati se rozhodl a z
jichž potrestání bude prý nutno žádati. Při tom
ujišťuje, že také americký vyslanec Conger třicet
vyšších mandarinův označil jako další vinníky.
Za nepříznivý příznak pokládá se, že Šan-
Vej Hon, jenž byl prvotně císařovně-vdově radil.
aby přijala boxery mezi čínské vojsko, byl jme
nován guvarnérem nového hl. města Sin-
ganu čili Sianu, kamž dvůr čínský dnes už prý
přibude.
Köln
Šan
Sina
Sian
7
article
K operacím.
Hrabě Waldersee odjede teprve zejtra
sobotu do Pekina. Němci vyčkávají posil v Tjen-
eině, pak prý se teprve rozhodnou o operacích
dalších. Německý telegraf mezi Pekinem a Tjen-
cinem jest již zřízen. Jest charakteristické dos
pro způsob německého vrchního vedení v Číně.
ze výprava, jež se vypravila ze dvou mis
(Tjencina a Pekina) soustředně k potrestán
Paotina, jest pod velením anglický m
franconzským. Angličané také již Něm-
cům vytýkají, že se výprava hlavně k vůli je-
jich nehotovosti zdržela. Němci opáčí, že Angli
čané nemohou se již dočkati plenění v Paotině,
který jest Pekina bohatším. Depeše kanceláře
Laffonovy ostatně přiznává, že důstojní
mimoněmečtí jen »nervósně« snášejí vrchní
velení hr. Walderscea, kterýž není nijak u mezi
národního vojska oblíben. Živé stesky se pro-
nášejí pak na nenechavost mnohých vojákův
evropských v Pekině. Pokusy jejich, vypleniti
evropský bazar, byly na štěstí zmařeny.
Generál Yansikoj, guvernér Šantuno.
rozmnožuje armádu svou o 40.000 mužů, jsa
znepokojen záluskem Němcův na tuto
provincii, sousedící těsně s Kiaočauem.
Rusové mají nyní 40.000 mužův
Mongolsku a Madžursku a 3000 mužů v Čilsku,
Senhajkvan má na dále společnou posádku an
glickou a ruskou.
Waldersee
Němec
Angličan
Angl
Laffonův
Yansikoj
Šantuno
Němcův
Rus
Senhajkvan
Tjen
Peking
Čína
Německo
Mongolsko
Čilsko
8
article
Železnice v Číně.
Touha po železničních koncesích to byla
jež v posledních letech nejvíce Evropanů do
Činy přilákala a kteráž hlavně oživila snahy
vlád evropských, nabýti v Čině pevné půdy.
Pro jednotlivé z národů byly vyhledávané kon-
cese a projekty železniční prvním prostředkem
a záminkou v Číně se usaditi. Ony byly a jsou
toho ukazovatelem, kterým krajům Činy platí
zálusk a chtivost jednotlivých mocí. V nynějších
operacích železnice ty hrají úlohu předůležitou
a boj o jich nabytí, resp. udržení může zu
krátko vésti od soupeřství nynějšího mezi spo-
jenci až i ke konfliktům mezinárod-
ním. Vzhledem na tuto i politiekou i vojen-
skou důležitost železniční sítě v Číně pokládáme
za vhodno, dle výtečné, udaji poučnými tak b-
haté knihy českého orientalisty dra. Dvořák
o Čině, vytknouti zde aspoň ve hlavních rysech
rozvoj a postup železničních staveb mandžur
ských a vůbec čínských.
Číňan má pro železnřce tak málo smyslu
jako ne hned pro něco jiného. Činský cit piety
uráží tu ovšem v prvé řadě bezohledné pro-
jektování dráh místy, jichž on jako pohřebišt
svých předků netroufá se ani tknouti. Neštěsui,
jež stihne některý kraj, považuje přímo za trest
duchů, již vyrušeni ze svého klidu, mstí se na
těch, již tomu připustili. Odtud nechuť ku stav-
bám prováděným, nepřátelství občasně se jevící
proti podnikům hotovým. Přes to možno i zde
zaznamenati utěšený pokrok. Kdežto r. 1863
nepochodil anglický inženýr Stephenson se svojí
nabídkou čínské vládě, vystavěti 6 výnosnýeh
tratí v délce 600 km, ač vyslanec anglický
u vlády čínské projektu jeho vřele se ujímal
jest nyní, prozatím ovšem jen projektována, že
lezniční síť, po jejiž provedení bude možn
potud uzavřenou Činu zváti přístupnou, i pokud
vnitra se týče.
Evropan
Dvořák
Číňan
Stephenson
Čína
km
9
article
První železnou trať čínskou zbudovala an-
glická společnost ze Sanchaje do Vusungu
v délce 9 km r. 1874. Tenkráte však vzepřelo
se obyvatelstvo dopravě mocí a vláda, zkou-
pivši vozy, odeslala je na Formosu, kde zni
čeny. Nově odevzdána trať tato dopravě roku
1897 a svěřena správě německé. Prodloužení
její projektováno je do Sučeu (104 km) a od-
tud do Nankinu. Roku 1888 zahájena vozbu
na trati spojující Taku s Tjencinem, klerá
i s odbočkou, později vystavěnou k uhelným
dolům kaipinským má 138.4 km. Před unn
r. 1887 zbudována na Formose trať Kilun
Tansui jako koloniální pokus osvíceného guver-
néra Liuminčuana. — Roku 1890 následovala
prvá větší trat Tjencin-Šanchajkuan na zálivu
liaotunském. Rok před tím (1889) ustanovila
se vláda vystavěti železnici z Pekina do Kan-
tona, probíhající celou Činou. Vláda stanovila
zásadu stavěti dráhy čínským kapitálem, a poku
vůbec lze, jen z domácího materiálu. Následek
byl průtah. V roku 1896 jmenován vysoký
činský úřadník předsedou za tím účelem zří-
zené čínské společnosti železniční, již dáno
k disposici 30 mill. taelů. Ale kapitál tento ne-
stačil a Čiňané neměli chuti svěřiti své peníz
úřadníkům, i nezbylo než obrátiti se na cizinu,
jež ovšem žádala záruk. Prvou koncessi ob-
drželi Francouzi, za nimi následovali Belgičané,
Američané a Angličané, Rusové a Němci. Za-
tím r. 1895 (výnosem ze 6. prosince) nařízena
k doporučení Lichunčanovu stavba dvojkolejné
dráhy mezi Pekinem a Tjencinem (125 km),
jež i provedena nákladem 9 mill. zl., tak že
r. 1897 mohla býti jízda zahájena. Dnes dráha
ta, jež připojovala se ke svrchu uvedené trati
z Tjencina do Taku a odtud do Šanchaj-
kuanu na hranici mandžurské, z části zničena.
Francouz
Belgičan
Američan
Angličan
Němec
Lichunčanův
Nankin
Rusová
Peking
Formosa
km
10
article
Roku 1897 prodloužena trať ze Šanchajkuana
do Kinčeu, by byla dále vedena doMukdenu a zde
připojila se na čínskou východní (mandžurskou)
dráhu. Čínská východní (mandžur
ská) dráha, pro niž r. 1896 povolen
ruská společnost s kapitálem5
mill. rublů, projektována na 1521
km na půdě čínské. Do r. 1903 mělo
býti spojení Pekina s Chabarov-
skem hotovo. I místo karavanní cesty do
Kjachty má po návrhu Lichunčanově vedena
býti dráha z Pekina do Talienwanu na poloostrově
liaotunském, jenž jako obchodní přístav, ote-
vřený lodím všech národů, se sousedním Port-
Arthurem, jako ruským vojenským přístavem
pronajat úmluvou ze dne 27. března 1898
Rusům na 25 let, má se spojiti dráhou ve
denou Mandžurskem s dráhou sibiřskou. Za tím
účelem dovolena 7. května 1898 zmíněné vy-
chodní čínské společnosti železníční z r. 1896
pro mandžurskou trať sibiřské dráhy stav b
dráhy z Kirinu do Talienwanu
Port-Arthuru s vyloučením jaké-
koli konkurrence jiných národů
v dotyčných okresích. Anglickému ka-
pitálu svěřeno pokračování dráhy penkinské z
Šanehajkuanu do Niučuanu (Jing tsl keu), když
Rusko, jež činilo si nároky na tento přístav,
posud smluvni, vzalo zpét své námitky. (Odtud
velký teď hněv Britův, že dráha ta ocitlas
v moci Rusův a Němeův. Pozn. red.) Roku
1896 obnoven zatím plán dráhy lukauské, t. j
pekinsko-hankeuské, jejíž práce vyměřovaci, svě-
řené belgickým a francouzským inženýrům, za
hájeny v říjnu 1898. Ku dráze této má se
připojovati vnitrozemská dráha
z Čöntinu do Tajuenu, hlav-
ního města provincie Šanrsi, kapitalisovaná
rusko-čínskou bankou pro stavbu dráh. Trat
Arthur
Rus
Jing
keu
Britův
Rusův
Šanchajkuan
Kirin
Rusko
Šanrsi
km
11
article
Hankeu-Kanton měla býti svěřena americkým
technikům, od čehož však upuštěno. V březnu
1897 svěřena Němcům dráha Šanchajsko-Wu-
sunská (15 km), jež 1898 (1. září) odevzdána
užívání. V Šantunu projektována mimo to pro
obehod jakási dráha okružní, objímající Šantun
směrem od Kiaočeu do Weihien a dále do
Tsinanfu se strany jedné, Kiaočeu— Ičeu—
Jenčeu—Küfeu—Tainau—Tsinanfu se strany
druhé. Dle úřadní vyhlášky má ji stavěti spo-
lečnost německo-čínská. S tratí tou stýkala by
se jiná, již domáhají se Angličané, z Pekina
Šantunem do Činkianu/ na Jancekianu. Část.
jež by šla Šantunem, má dle dohodnutí i zde
zůstati Němcům. Anglická firma má stavěti též
dráhu ze Sučeu—Čančeu—Činkianu, již by
doplnila se trať ze Šanchaje do Pekina. Italie,
domáhajíe se zátoky Sanmunské, žádala dráhu
odtud přes Čekian a východním Kiansi ku bře-
hům jezera Pojanského. Francie obmezila se n
jižní Čínu, pokud sousedí s její državou. Roku
1895 provedeno od francouzských hranic po-
kračování dráh annamských do Činy a sic
trať Hanoi—Lanson—Dondon (na půdě tonkin-
ské) a odtud do Lunčeu, Nannínu a Pese n
půdě čínské. Následkem zavraždění francouz-
ského misionáře v květnu r. 1898 žádáno pak
pokračování dráhy z Nanninu do Pakhoi n
břehu kuantunském. Projektovány i dráhy
z Tonkina přes Nannin do Jünnanu a jiná
přes Manhau do Mönse tamže. Vzato v úvahu
i spojení barmské dráhy od Mandalaye do údol
řeky Salüenu, ač právě zde je stavba neoby-
čejně obtížná.
Němec
Wu sunská
Jenčeu
Küfeu
Tainau
Tsinanf
Angličan
Činkian
Sanmunský
Lanson
Dondon
Kiaočeu
Weihien
Pekina Šantun
Činkian
Francie
Čína
Hanoj
Lunčeu
Nannín
km
12
article
Událostmi, jak utvářily se nyní v Číně,
zdrží se leccos, ale není pochyby, že dojde
časem k uskutečnění všech uvedených projektů
a snad i jiných. Tenkráte teprve bude Čína,
jež posud přístupna byla cizincům jen na bře-
zích moře, z části i podél řek, úplně otevřena
a i sama získána pro pokrok v duchu evrop-
ském. Známkou pokroku toho jest i roku 1896
zřízený říšský poštovní úřad pod správou ře-
ditele cel Angličana Roberta Harta. Po-
štovní parníky oprávněny jsou přijímati dopisy
jen od cís. pošty. I telegrafní linic spojovala
do polední doby, kdy valně porušena, z části
zničena, všecky přístavy obchodu otevřené mezi
sebou a s Pekinem. Kanton spojen mimo t
linií probíhající do Jünnanu (města v Jünnanu)
a dále do Manwyne na hranici barmské.
Jünnan i francouzskou linií se Saigonem v Ko-
činčině.«
Angličan
Hart
Čína
Peking
Manwyne
Saigon
ko
13
article
Diplomacie.
Z Petrohradu, 12. října. (C.-B.) Noviny
oznamují, že čínský vyslanec Janui
odjel včera do Jalty (k carovi).
Z Vídně, 12. října. (C.-B.) Rakouské
loď »Alžběta« s vyslancem Czi-
kannem přibyla do Taku. Mužstvo je zdrávo
Z Washingtonu, 12. října. (C.-B.) V od-
povědi Spojených států na notu Delcasséovu
prohlašuje se vzhledem k ruskému návrhu, by
otázka náhrady byla v případě neshody před-
ložena mezinárodnímu smírčímu
soudu v Haagu, že dle náhledu presi
dentova zasluhuje tento náv rh
pozornosti velmocí.
Čínský dvůr.
Z Londýna, 12. říjnu. (Zvl. tel. » Nár
Listů«.) Šanchajská »China Gazetle« přimlouvá
se za to, aby mistokrálové jihočínšti byli vy
rozuměni, budeli činský dvůr útěkem nadá
vymyksti se zodpovědnosti, že spojenci (všicci?
Pozn. red.) budou podporovati »ref ormn
stranu čínskou« a že jí poskyt-
nou zbraně a prostředky, a b
mohla dosaditi pevnou vlád
v Nankině neb v Pekině. Nynější dyna-
stie ovládaná princi, cizincům nepřátelskými,
pak že bude sesazena. Vláda reformní strany
musila by pak i členy sesazené dynastie stihati
Dále má se pohroziti zničením hrobův císař-
ských.
Ze Šanehuje, 11. října. (Wolff.) Čínská
celní banka pro vnější záležitosti odvedla prý
císařskému dvoru v Sinaně 300.000 taelův
chce mu poslati ještě více.
Alžběta
Wolff
Petrohrad
Jalta
Vídeň
Washington
spojený stát
Delcasséovo
Haag
Londýn
Pekina
China Gazetle
14
article
Operace.
Z Tjeneina, 11. října. (Temps.) Spoje
necké vojsko podnikne tuhý boj s boxerskými
rotami, jež jsou dosud v poli a s čínským voj
skem, jež by je snad podporovalo. Paotinská
výprava dala se na cestu. Francouzské
vojsko táhne po silnici císařských hrobek.
Ostatní Čína.
Ze Šanchaje, 11. října. (C.-B.) 120
indických hulánů vyrazilo na sever.
Z Londýna, 12. října. (C.-B.) » Morning-
Post« sděluje ze Šanchaje z 10. t. m.: Ne-
pokoje uvnitř země trvají dosud. Ujisťuje se,
že povstalců v Sečuanu jest několik
tisíc. Sečuanský místokrál Kvej telegrafoval
místokráti hankauskému Čančitunovi, by se po-
staral, aby povstalcům nebylo povoleno vniknou
do Hu-pe.
Vzpoura ve Kvantunu není dosud po
valena.
Z Londýna, 12. října. (C.-B.) »Morning
Post« sděluje ze Šanchaje ze dne 10. t. m.
Místokrálové provincií v poříčí Modré řeky
oznámili konsulům v Šanchaji, že kdyby spo
jenci vpadli do Šantunu, místokrálové by toho
neschvalovali, poněvadž Guanšikaj osvědčil ve
své provincii energii při potlačování nepokojů
proticizineckých. (Wolffova kancelář prohlašuje,
že jí o chystaném takém vpádu nic známo
není. Pozd. red.).
Z Londýna, 12. října. (C.-B.) »Daily
Telegruf« tvrdl, že není pravda, že pro Honkon
bylo žádáno 10.000 mužů. Témuž listu ozna
muje se ze Šanchaje ze dne 11. t. m.
Duotaj Šen obdržel telegram generála Su
v němž žádá se 100.000 mužů k po
tlačení povstání na jihozápadu
provinei! Kvansi a Gunanu. Generá
Su má již 30.000 mužů.
Z Londýna, 12. října. (C.-B.) »Reuterov
kancelář« sděluje z Honkonu ze včerejška
Policie zatkla tři členy společnosti »Troji c e.
Kvá
Wolffův
Čína
Londýn
Sečuan
Hu
Temps
Čančitun
Duotaj Šen
Trója c e
MorningPost
Morning Post
Daily Telegruf
15
article
Bude zatčeno ještě několik osob. Zmíněná spo
lečnost přijímá členy z Honkonu.
Francouzský křižák »Chassela up
Laubat« odplul se zapečetěnými rozkazy.
Dopravní loď »Peiho« odpluje do Taku.
Z Londýna, 12. října. (C.-B.) »Morning
Post« sděluje z Pekina ze 7. t. m.: Nyní jes
zde jen 1300 Rusů. Většina jich jest pod
řízena německému veliteli. Lichunčan při
bude sem nepochybně v úterý. (v)
Z Berlina, 12. října. (Zvl. tel. »N. L.e
Guvernér šantunský vyhověl ochotně žádosti gu
vernéra kiaočanského, aby čínské vojsko odved
na 50 km. od trati Kiačau-kaumijské, kterou
Němci obsadivše, znovu zřizují.
Z Londýna, 12. října. (Zvl. tel. »Nár
Listů«.) Z Honkonu sděluje se ze dne 11. t. m.
»Daily Mailu«: Zpočátku myslilo se zde, že
vzpoura v Kvantunu namířena jest zvláště prot
mandarinům, nyní bylo ale zničeno i pět missi
v Hokinču. Vzpoura nabývá rázu proticizineckého.
Rus
N L
Němec
Londýn
Berlín
Kiačau
Chassel up Laubat
Daily Maila
Morning Post
km
16
article
Admirál Ho přibyl do Sašemu, načež vzbou-
řenci odtáhli na sever. Na místokrále naleháno,
aby poslal vojsko, by potlačilo povstání, do Vuču
a Vajču. Ze Šunluku a Tunkunu oznamují se
rovněž vzpoury proti missiím. Odplula tam
francouzská dělová loď. Britský konsul v Kan-
tonu dostal dopis, podepsaný předáky strany
reformní, dle něhož co nejdřive vy
pukne i vzpoura v Kantonu, pročež
by cizinci měli rychle město opustiti. V obvodu
kanlunském jest nyní klid.
Z Brusselu, 12. října. (C.-B.) Shalkský
missijní ústav sděluje na základě zpráv úřad-
ních, že 15 missionářů, přidělených apo-
štolskému vikariátu v jihozápadním
Mongolsku, kteří dleli v Nineiaokonu
jichž zavraždění bylo oznámeno, byli os vo-
bozeni a že i zdrávi jsou.
15 jiných belgických a holandských missio-
nářův téhož vikariátu bylo následkem nepokojů
vypovězeno z Mongolska i prodlévají nyní
v Kjachtě, odkudž žádali, aby jim poslány byly
prostředky, potřebné na cestu do domova.
Hlava vikariátu, biskup Hamer
byl boxery zavražděn.
Týž osud stihl četné domorodce křesťanské
kteří v čas neuprchli.
Hamer
Šunluk
Brusel
Mongolsko
Kjachta
17
article
Z Mandžurska.
Z Petrohradu, 12. října (C.-B.) »Prav
Věstník« uveřejňuje depeši viceadmirála Ale-
xějeva z Port-Arturu 2. t. m.: Lodka »Ko
rejec«, jedna z pěti minonosek, pod kapi-
tánem I. tř. Bojsmanem vyplula dne 1. t. m. ze
Šanchajkvanu.
Minonoska č. 207 pod poručíkem Roch-
metěvem, jíž porouchal se stroj, byla nucen
2. t. m. ve 4 hod. ráno zastavit a srazila se
s minonoskou č. 204 pod poručíkem Richtrem
Její topiště zalilo se vodou, pročež se musi
průboj zatamovati. Lodníci a důstojníci byl
převzati, protože moře bylo neklidné, na mino-
nosku č. 206. »Korejec« vzal minonosku č. 207
do vleku, ale nedopravil ji k břehu. Jsouc tuze
porouchána, potopila se 35 mil od pevniny
na hlubině 16 sáhů. Minonoska č. 204 je po-
rouchána jen skrovně. Z mužstva nepohřešuje
se nikdo; 3 lodníci jsou lehce raněni
Číňané za vrácení kořisti.
Z Londýna, 12. října. (C.-B.) Noviny
oznamují z Washingtonu ze včerejška: Generál
Chaffée oznámil vojenskému úřadu, že Li-
chunčan jako zástupce provinční vlády tjen-
cinské žádá za vrácení válečné kořisti v ceně
278.000 dollarů, již udělalo americké vojsko
při rozebrání císařského pokladu (v eísařsk
bance pekinské ?). Ve vojenském departementu
pochybují, že kořisť se teď Čiňanům vráti, al
až se bude dělati pořádnost, tato suma srazí se
s činského vrubu.
Artur
Bojsman
Roch
Richter
Korejec
Číňan
Chaffée
Petrohrad
Pravy
Port
Šanchajkvan
Londýn
Washington
Lodek
ko
18
article
Válka jihoafrická.
Válka jihoafrická.
V Praze, 12. října.
Jean Carrěre, zpravodaj »Matinu«, jeni
ovšem často libuje si ve fantasiích, vypravuje
dvě veselé historky, jak generál Christian
Dewett tropil si z Angličanů šašky
Kdysi lord Methuen jásal, že podařilos
mu překvapiti a bohdá i zajati generála Devetta
přímo v táboře jeho. Opatrně přiblížili se An-
gličané až k stanům tábora Devettova a při-
kradli se až k stráži. Jak příjemným překva-
pením byla odměněna jich horlivost, když se-
znali, že domnělá stráž byl dřevěný panák, hll-
dající opuštěné prázdné stany. Na vysvětlenou
držela dřevěná loutka v ruce tento dopis, zně-
jící na Methuena:
»Dovolte mi, prosím, abych do rukou
Vašich svěřil staré tyto prázdné stany. Dobyl
jsem právě v tomto týdnu celou zásilku no-
vých stanů, určených pro anglické vojsko a do-
voluji si co nejbezpečněji ujistiti Vás o výteč-
nosti jejich. Promiňte prosím, že jsem na Vás
nečekal. Račte prosím za 2 leta se tu opět
zastavit.
Christian Dewett.«
Telegramy.
Z Lourenco - Marquezut, 12. října.
(C.-B.) Dopravní loď portugalská přivezla sem
nového hlavního guvernéra a 1200
vojá ků.
Z King-Williamstownu, 11. října.
(C.-B.) Telegram listu »Mercury« z Bethulie ze
dneška oznamuje: Burové zajali dne
přední stráž 12 m., z nichž 4 byli raněni.
Sami měli 4 raněné. Severně od Bethulie zníčil
asi 600 metrů železniční trati.
Z Kapského města, 12. října. (C.-B.
Generál Buller vrátí se do Anglie.
Carrěre
Matin
Dewett
Angličan
Methuen
Devett
Ana
Mercury
Burová
Buller
Praha
Devettov
Lourenco
Marquezut
Anglie
KingWilliamstown
19
article
Telefonické zprávy„Nár. Listů.
Telefonické zprávy„Nár. Listů.
K otázce svolání sněmu království
českého.
Z Vídně, 12. října. Lichý telegram
ohlásil příjezd maršálka kn. Jiřího Lobko
vice do Vídně. Byl tu po něm veliký shon
od něhož upuštěno, až když oznámeno sem
jeho alibi.
nbio j
O dvou věcech jest ministr- president
zpraven, jednak že by podrobení se diktátu
německé menšiny a nesvolání sně m
království českého stupňovalo
protivenství obou stran, ze kte-
rých záleží majorita sněmu to-
hoto, proti němu, jinak že Něm i
by na sněm svolaný za průprav
volebních nepřišlí.
Na abstinenci Němců z království mus
tedy dr. Körber, svolá li zemské sněmy, byti
připraven, ale nesmí se jí ani dost málo le
kati. Byla by to passivita německé menšiny.
která by svévolností předstihla všecky exody
Němců.
Z německých kruhů zdejších slyšíme
dnes ostatně zajímavé doznání, že totiž
Němci vzpírají se sněmování českému hlavně
a skoro jedině obávajíce se, že pan Wolí
soudruzi mluviti budou z okna věci něme-
ckým pokrokovcům nepříjemné a že zejmena
uvedou na přetřes známou afféru trutnov-
ského Raucha způsobem, jaký je možným
toliko za immunity.
Rádi věříme, že takový strach u pánů
z tak zvané liberální strany německé je
ale větší než ten je zajisté záští k českému
národu, k váze a vážnosti sněmu královstv
českého.
Lobko
Němec
doktor
Körber
Wolit
Vídeň
Německo
20
article
Volební ruch.
Z Chebu, 12. října. Sociálně-demo
kratická strana vyzývá v dnešním čísle svého
časopisu »Volkswille« a letáky veškeré pří
vržence, by na příště nedovolili mluviti zem
skému poslanci Steinovi na žádné so
ciálně-demokratické schůzi a všecky schůze,
svolané německou stranou radikální, bez
ohledu rozbíjeli. To prý může býti jedinou
a nejlepší odpovědí na hrozby Steinovy, že
učiní odhalení sociálním demokratům ne-
Na včerejší schůzi strany sociálně demo-
kratické došlo dokonce k tomu, že velkou
většinou schválena kandidatura Steinova a
kandidatura dosavadního poslance dra. Ver
kaufa zamítnuta.
Z Vídně, 12. října. Zejtra počnou
formálně volby do sněmovny poslanecké.
Nepřímo: totiž volbami volitelů
Počátek stane se v Dolních Rakousích.
Potom, s neděle, následovati bude Morava.
Tím bude volební kampaň zahájena také
fakticky. Nicméně doufají ve vládních kru-
zích, že celý volební akt mine klidně.
Z Vídně, 12. října. »Neue Ti
roler Stimmen« vystupují proti útokům,
jež dějí se na barona Dipaula poslancem
drem. Schöpferem a frakcí za nim stojící.
List píše: Co se týče spolku s Čechy, jest
to utrhačstvím, tvrdí-li se, že všichni Mlado-
češi jsou Husity. Spolek s nimi byl však
volnějším, nežli někdy spolek katolíků
s liberály a uzavřen byl s výslovným vy-
hražením náboženských, politických a ná-
rodních zásad. Přes to však se spolek roz-
padl, jakmile Češi zahájili taktiku, s kterouz
se katolicko-lidová strana neshodovala. Ka-
tolicko-lidová strana je dnes ve své taktice
úplně volná a neodvislá. O antisemitech však
platí — dokládá list — pravý opak.
Stein
Steinův
Neue
Schöpfer
Čech
Cheb
Vera
Vídeň
Dolní Rakousy
Morava
Čechy
Ka
katolickýlidový strana
22
article
Nová oběť Maďarům.
Z Vídně, 12. října. Maďaři nespokojili
se známou důtkou, udělenou arcibiskupu sa-
rajevskému dru. Stadlerovi. Žádali více
a dosáhli toho také. Stať berlínského »Tage-
blattu«, která vyličovala věc tak, jakoby Va-
tikán provozoval politiku protirakouskou,
protiněmeckou a protimaďarskou a jakoby
stranil rozhodně Čechům a Slovanům, při-
pravovala na nějakou událost. A ta stala se
skutkem. Maďarům vržen v oběť rakouský
vyslanec u Vatikánu. Jest odvolán. Ovšem
bude záminkou vysoký jeho věk. Ale v této
chvíli nikomu se nenamluví, že tento diplo-
mat u dvora papežského teď odchází právě
pro své stáří. Namluví se to tím méně, ježto
s interessované strany maďar-
ské nečiní se ani nejmenší po-
kus skutečnost a pravdu zakkřídovati a z
mlouvati. Naopak hlásá se chlubně, že hr.
Revertera padl proto, že nedovedl v
Římě způsobiti smýšlení Maďarům přízni-
vější.
O věci té oznamuje večerní » Neue Freie
Presse«:
»Nepochybíme, uvedeme-li odvolání br.
Revertery z místa, jež od r. 1888 zaujímal,
v souvislost s různými událostmi ve Vati-
káně, jež vzbudily roztrpčení ve vládních
kruzích říše. Také vysoký věk hraběte, jenž je
již 74 léta stár, účinkoval asi na rozhodnutí,
aby hr. Revertera byl nahrazen mladší silou.
Maďar
Stadler
Čecho
Vídeň
Virginie
Vatikán
Řím
Vat
Tage
Slovan
Neue Frei Presse
23
article
Hr. Revertera, zrozený r. 1827 v Linci, na-
stoupil již r. 1850 diplomatickou karieru a
osvědčil se v Mnichově, Paříži a v Petrohradě.
V roce 1864 byl rakouským civilním komi-
sařem v Šlesvik-Holštýně; týž rok poslán za
vyslance do Petrohradu, kde zůstal do roku
1869. V této době udála se pouť Čechů
do Moskvy. Hrabě Revertera to byl, jenz
tehdy Riegrovi a jeho spolupoutníkům zpro-
středkoval slyšení u cara. Byl vždy v těs-
ných stycích s vysokou feudalní šlechtou a
s církevními a konservativními kruhy. Po-
zději dán byl do příkaznosti, v níž zůstal
po léta, teprve 26. října r. 1888 byl jako
nástupce hr. Ludvíka Paara poslán za vel-
vyslance do Říma. Stanovisko, jež hr. Re-
vertera zaujímal za politických bojů v Uhrách,
uvedlo jej do příkré protivy k vládním kru-
hům uherským. Vytýkáno mu, že jest při
bojovné straně Rampollou vedené a že po-
kusy nuncia Galimberta, konflikt ukliditi,
opětně zmařil.
Také konflikt mezi m.-p. Banffyma
nunciem Agliardim, jenž vedl k odstupu br.
Kalnoka, byl pro hr. Reverteru zdrojem
mnohých rozpakův. Vyžádal si následkem
jeho delší dovolenou a vrátil se teprve roku
1896 do Říma, kdež byl ve Vatikánu per-
sona gratissima, ale nedovedl si zjednati
autoritu, jakou byl by měl jako zástupce říše
míti. Také při vyjednávání o obsazení mno-
hých biskupství nedovedl vyhověti
přáním rakouské a uherské vládv
a tak se stalo, že na konec Vídeň i. Pešť
velvyslance obcházely a nepřímých cest při
vyjednávání s Vatikánem vyhledávaly.«
Čecho
Reverter
Riegr
Paar
Agliardi
Hradec
Linec
Mnichov
Paříž
Petrohrad
Šlesvik
Holštýn
Moskva
Řím
Re
Uhry
Vatikán
Pešť
24
article
»Z různých stran se ohlašuje, že za
nástupce hr. Revertery vyhlédnut jest odborny
přednosta v ministerstvu zahraničných věcí
hr. Welsersheim, jenž jest v příkaz-
nosti. Nedávný příjezd jeho do Vídně vy-
volal asi tyto pověsti, jež jsou ale bezpod-
statny, jelikož hr. Welsersheim ženat jest
s protestantkou Hildegardou šl. Uechtriizo-
vou.«
»Zda se takovými příhodami poměr Va-
tikánu k vídeňskému kabinetu, poměr, o kte-
rém v berlínském denníku bylo řečeno, že
je napjatým, polepší a napraví, dlužno vážně
pochybovati. Naopak sluší počítati s faktem,
že odvolání hr. Revertery bude nemile po-
ciťováno v katolickém táboře také předlitav-
ském a že tento bude popuzen zvláště vítězo-
slavným jásotem, který zaznívá z tábora
maďarsko-liberálního a německo-liberálního
vídenského.«
a. Z Říma, 12. října. (»W. Allg. Ztg.«)
Odvolání rakousko-uherského vyslance ve Va-
tikáně, hr. Revertery, vysvětluje se zde na-
pjetím, které vzniklo mezi uherskou
vládou a Vatikánem. Zvláště afféra
arcibiskupa Stadlera a po ní následující
blahosklonné přijetí jeho papežem, jakož
audience biskupa Strossmayera
vzbudila prý v rozhodujících kruzích ma-
darských velkou nelibost. Nedá se vůbee
popírati, že styky mezi Uhrami a Vatikánem
jsou velmi napjaté. Odvolání hr. Revertery
bylo prý způsobeno též, jak se zde ujišťuje,
tím, že z paláce, v němž se nachází rakou-
sko uherské vyslanectvo u Vatikánu, po za-
vraždění krále Humberta nebyl vyvěšen smu-
teční prapor, což prý zde působilo velmi
trapně.
Welsersheim
Hildegarda
W Allg
Stadler
Strossmayer
Vídeň
Virginie
Řím
Vatikán
Uhry
Humberto
25
article
Z vládních kruhů.
Z Vídně, 12. října. Císař dnes odjel
do Uher, kde zůstane do konce tohoto mě-
síce. Termín pro jeho návrat do Vídně ne-
byl stanoven.
M.-p. dr. K örber mu včera referoval
o situaci. Zpráva dnešních večerníků, že
chef vlády byl také dnes na dvorním hradě,
nezakládá se na pravdě.
Tou dobou v jednotlivých ressortech je
úplný kli d. Ruch je toliko v ministerstvu
vnitra. Tam jsou takřka v permanenci, jsouce
zcela zabaveni přípravami ke sčítání lidua
k volbám do sněmovny poslanecké.
Lichocení se Berlínu.
n. Z Berlína, 12. řijna. Chef ve fran-
couzském železničním ministerstvu Ham-
mon, překladatel díla prof. Kaufmanna
»O francouzské železniční politice«, zaslal
říšskému kaneléři jeden exemplář překladu
s věnováním, v němž mimo jiné se praví:
»Oba kdysi znepřátelené národy jsou již jen
soupeři na poli vědy«.
Volební boj v Anglii.
w. Z Londýna, 12. října. Všechny
zprávy o přeměnách ministerstva
ve velkých rozměrech se vyvracejí.
Zejmena popírá se povolání lorda Cromera
z Egypta do ministerstva. (Bylo již včera vy-
vráceno. Pozn. red.)
w. Z Londýna, 12. října. Znovu
zvolený poslanec liberální Campbell Banner-
man měl včera v Kilmarnochu řeč, v níž
přimlouval se, aby dobytým státům burským
byla ihned udělena samospráva.
Z Londýna, 12. října. (C.-B.) D
5 hod. odpol. bylo zvoleno: 383 minister-
ských, 165 liberálů a 78 irských naciona-
listů. Ministerští získali dosud 34, opposiě-
níci 31 místo.
doktor
profesor
Kaufmann
Cromer
Campbell Banner
Vídeň
Uhry
Berlín
Anglie
Londýn
Egypt
Hama
26
article
Telegramy korresp. kanceláře.
Telegramy korresp. kanceláře.
Z Vídně, 12. října. (C.-B.) Cís ai
odjel večer s gen.adj. hr. Paarem a Bolfra-
sem do Jedlové, kde zdrží se nejspíše do
24. t. m., načež se asi vrátí do Vídně.
Přibyl do Vídně petrohradský vyslane
bar. Aehrenthal a italské posel
stvo, jež bylo v Jaltě (Krym) oznámiti ca
rovi nastolení krále Viktora Emanuela.
Paar
Bolfr
Přibyl
Viktor Emanuel
Vídeň
Jalta
Krym