ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 955d3370-66b1-11dc-9d9c-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 25 celkem · entity: place 45, person 51, work 6, org 6
1 masthead
Ročník XXXX.
2 masthead
V Praze, v sobetu dne 13. října 1900.
Praha
3 masthead
Číslo 283.
4 article
te rahatí a odpol. lieuy sredslácí se v Praze v administrael s miěsio . . . . ns čtvrt leta . . . . 6 K — s drojí ženáškoe ant lte. . . . 7 8 50h ve slislkéch na másio . . . . 2 K 60 P oštons ns ttert leis . . . . P K 90 s drejí zásilke na měsíc . . . . . ne čvrt iela . . . . H k e o
Praha
5 article Uherský rozpočet na r. 1901.
Uherský rozpočet na r. 1901. Rozpočet ministrem uherským Lukacsem na r. 1901 podaný jest zároveň posledním rozpočtem, jejž nynější uherská sněmovna poslanců vyřídí a proto neposkytuje rozhledu do budoucnosti, ani co se týče oprav nej nalehavějších, jako na př. daní přímých. kteréž budou předloženy sněmovně v takové době, kdy bude s to zcela klidně a nestranně věnovati se této veliké a obtížné otázce re formní, k čemuž »poslední měsíce zasedání nynější sněmovny sotva lze považovati za vhodné«, jak sám ministr financí ve svém výkladu připo- menul. A tato okolnost, že nynější sněmovna poslanců se ociťuje v posledních měsících své činnosti, může i nám býti spolehlivým vodítkem při oceňování finančního stavu Uher Ministr Lukacs — ač měl zajisté již po ruce hojně zajímavých dat za letošn finanční rok, položil za základ svého roz počtu na rok budoucí a výkladu k němu finanční výsledky a rozpočet roku loňského, 1899. Tehdejší rozpočet končil přebytkem 51.457 zl. r. č., rozpočet na r. 1901 vyka- zuje přebytek ještě nepatrnější, pouhých 35.880 K! Tyto dvě položky samy o sobě jsou výbornou charakteristikou nynějšího uherského ministra finančního, který není milovníkem křiklavých effektů, za to však tím důkladněji dovede působiti výsled ky své správy finanční. A vzpomene- me-li, že nedávno kolovaly v novinách po- věsti, jakoby ministr uherský Lukacs hledal novou investiční půjčku, a setkával se ochotou nedosti vyslovenou, tu shledáme, že mu právě výsledky z finančního roku 1899 posloužily za velmi působivou, byť i nepří- mou odpověď, aby setřel nepříznivý dojem oněch pověstí.
Uher Lukacs
6 article
Nepatrný přebytek rozpočtový z r. 1899 částkou 51.457 zl. ve skutečnosti proměni se v úctyhodný přebytek 29. 2 mill. zl r. č., ba pokud se týče vzrůstu příjmů onoho roku, dokonce ve větší příjem o 39 mill. zl.l Ku přebytku přispěly zvláště: větší výnos daní přímých o . 16.7 mill. zl daní potravních o . . . . . 11.58 » kolků o . . . . . . . . 1.27 » poplatků o . . . . . . . 5.44 » , tabáku o . . . . . . . . 2.32 » , Z těchto položek vyšších výtěžků jes sice nejznačnější přebytek daní přímých, ale se stanoviska poplatníků jest asi nejtrapnější ukazujeť přímo na největší možnou fruklif- kaci berního šroubu, o čemž zdá se i svěd- čiti velmi značný vzrůst výnosu kolkůa poplatků, dobromady přes 6.7 mill. zl. r.č. Tyto položky jsou s to vysvětlit občasné nářky, že uherský li chudne. Ovšem seslabují výmluvnou řeč oněch položek dvě zbývající, totiž větší výno potravních daní a větší výnos tabáku, do hromady skorem o 14 mill. zl., o nichž se dá předpokládati, že vznikly z větší zpotřeby a vzmáhající se konsum jest opět dokladem větší nákupní síly. Ovšem pro ministra Lukacse věc jes důležita s jiné stránky. On předložil nar. 1901 rozpočet o 3 mill. nižší ve výdajích i přijmech, a dává takto srovnáním s r. 1899 jasně na srozuměnou, že budou skutečné výsledky finanční mnohem lepší, než před- pokládá rozpočet, a že i při sníženém tomto rozpočtu zachová se rovnováha finan ční, rovnováha mezi příjmy a vý daji, na čemž si p. ministr Lukacs nejvíce zakládá, ba on jde ještě dále a pravi, že ma dosti peněz i na investice pro r. 1901 a že tudíž nemá zapotřebí nijaké inve- stiční půjčky! A tato okolnost bude
Lukacs mill kolek o poplatek o
7 article
zajisté neméně vítanou vládní straně před novými volbami, než samému ministerstvu, kteréž svou hospodárností se může pochlu biti, aniž by proto ustalo v podpoře produk tivních síl, aniž by příliš obmezovalo in vestice. lm a Jak již připomenuto, činí přebyteko roz- počtový na budoucí rok 35.880 K; veške- rých příjmů se čítá 1.056,582. 297 K (z toho řádných okrouhle 1:013 mill. Ka mimořádných 43.8 mill. K); veškerých pak vydání 1.056,546.417 K (z toho 970 5 mill. k řádných a 86 mill. K mimořádných). Tyto celkové sumy liší se od rozpočtu r. 1899 sice jen nepatrně, v příjmu o 3.7 mill. K, ve vydání o 3.6 mill. K méně, ale v podrobnostech jeví zajímavé rozdíly. h v Ministr finanční Lukacs připouští, že nutno míti ziřetel na různé ho- spodářské nesnázje, tak zejmena má za to, že průmyslová konjunktura se zhoršila; upozornil dále, že zvý- šlené požadavky úrokové (neslý- chaně vysoké sazby, jak pravil) a upjatos kápitálu znesnadňují hospodářskou podnika- vosť vůbec, konečně poukázal i na menší výdatnost žní v posledních letech. Zamý šlené investice, celkem okrouhle 76 mill. K mají právě zjednati úlevu ve vzpomenutých směrech. nsqmo lnb ali Z podrohností nutno zaznamenati, že požadavek na společná vydání vr 1901 stoupne při řádných vydáních o 2,561.000 K, v mimořádných o 4,180.000 K (což způsobilo na krajní levici značný roz- ruch); rovněž položka státní dluh vyžaduje o 1.5 mill. K více. vd
8 article
Za to jeví mimořádné snížení výdajů ministerstvo financí celkem o 274% mill. k a zmenšení příjmu o 1086 mill. K; menší příjem o 5.85 mill. K očekává se ze železá- ren, což souvisí se zhoršenou průmyslovou konjunkturou. Zvláštní pozornost zasluhuje též zvýšení vydání ministerstva orby o 11 mill. K, při čemž se pomýšií zvláště na rozvoj h o spo- dářských družstev a na zaklá- dání obilních skladišt. Celkem možno říci, že při šestém svém rozpočtu finanění ministr Lukacs řídil se ješt více než doposud myšlenkou, nedati strh- nouti Uhry do pochybných výdajů (osadní politika, rozmnožení válečného loďstva, vý- prava čínská a pod.) a zavěsti pokud možná trvalou rovnováhu mezi příjmy a výdaji.
Lukacs Uhry
9 article Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí. V Praze, 12. října. (O provol án štyrských nacionálů), žádajících uzá- konění němčiny a bezohledně potlačování rakou- ských Slovanů, praví »Gh. Nar.«: »Ten hlas nám není cizí. Známe jej dobře: jest to drsný hlas prusko-německých hakatistů, jenž nám za- povidá i k bohu se modliti mateřským jazykem a při tom cynicky volá: »Poláci ohrožují byt Němeů!« Popravci Slovanů, krvaví kati Slovan od tisíce let, mají tolik drzosti, že se odvažují mluvit o »nenasytných choutkách slovanských a domáhají se úplného pollačení Slovanstva. nejeví-li ochoty k ústupkům pro Němce. To zn podobně, jako heslo, vydané německým vojá- kům vypraveným do Číny: »Nedávat pardonu nebrát nikoho do zajetí!« Slyšíte ten hlas, vy eunuchové národa, kteří v myšlénkovém přitu- pení smíte ještě balamutit naše veřejné mínění na prospěch Němců a dokonce i Poláký svádět ku spojení s Němci? »Žádného smlouvání se Slovany!« volají v Rakousku němečtí naciona listé; »žádného smlouvání s Poláky !« volají v Prusku hakatisté. Německý zbojník, jenž utratil již tolik slovanského lidu, stojí s ohrom- nou palicí pohotově. Jest neuvěřitelno, že po- blouzení může jiti tak daleko, aby se dobro- volně šlo k této naší krví zbrocené palici a od ni se čekala spása . . «
Polák Němec Praha Nara Čína Rakousko Prusko gh Slovan
10 article
něne v lonslelne
11 article
Ze Lvova, 11. října. (Oslava unie. V květnu t. r. minulo 200 let od té doby, kdy bývalý pravoslavný biskup lvovský Josef Šu mlanský v kostele kapucínském ve Varšavě z přítomnosti krále Augusta II., četných hodnostů duchovních i světských složil v ruce kardinála Radzejovského a papežského nuncia Antonia de Via slavně vyznání víry katolické a přísahu věr- nosti římskému papeži, čímž za sebe a za svou diecesi vystoupil z církve pravoslavné a připojil se k církvi římské. Skutkem tím, vykonaným 16. května 1700, dovršeno odtrhnutí Malorusů poddaných králi polskému, od pravoslaví a spo jení jich s Římem v tak zvanou unii. Když r. 1596 na sněmě v Břešti litovském prohlá- šena unie, opřel se jí vynikající tehdy šlechti ruský, kníže Konstantin Ostrožský a jeho vlivem k unii nepřistoupili biskupové přemyšlský a lvov- ský. Teprve po sto letech podařilo se přemluvit biskupa přemyšlského, po němž za krátko přijal unii i lvovský biskup Šumlanský, od kteréžto doby pravoslaví úřadně přestalo existovati v celé tehdejší říši polské, neboť i všichni Malorusové byli povinni uznávati papeže za hlavu své církve. V těch krajích maloruských, které po roz dělení Polska připadly opět k říši ruské, unie vzala postupně za své a Malorusové se vrátil (tu a tam i nedobrovolně) k pravoslaví., Unie se udržela jen. mezi Malorusy rakouskými, hlavně v Haliči a v Uhrách, a ve Lvově s nyní oslavuje spojení lvovské diecése s Římem.
Šu Augusta Radzejovský Antonius Malorus Konstantin ostrožský Lvov Varšava Řím Polsko Halič Uhry Unia
12 article
Jubilejní slavnosti byly odloženy do podzima, patrně následkem úmrtí ruského arcibiskupa Kujilovského, jenž skonal na jaře. Slavnost jsou rázu čistě eírkevního a z Říma zasláno k nim také papožské požehnání, v němž se praví mimo jiné, že »slavnost tato jest nový důkaz věrnosti a náchylnosti, jež ruský národ prokazuje stolici apoštolské . . . .« Poněvadž biskupská stolice lvovská jest dosud osiřelá, očekávají se do Lvova ruští biskupové Čechovič z Pršemyšlu a Šeptycký ze Stanislavova. Z Lublaně, 11. října. (K odstou pen bývalěho poslance Šuklje.) »Slov Narod« přinesl telegram býv. posl. Šuklje. v němž oznamuje, že nebude již kandidovati do říšské rady a volby nepřijme. Příčina této resignace spočívá dle »Slov. Nar.« v neshodě Šuklje s voliči. Šuklje byl volen ve skupině kráňských dolenských měst, jichž voličové jsou z největší části liberálové. Šuklje však se v poslední době klonil nápadně ke straně kleri- kální. Voličové oznámili mu nyní otevřeně, že uznávají veliké zásluhy, jichž si dobyl o Slo- vince vůbec a o svůj volební okres zvlášť, ale že ho budou voliti jen s podmínkou, připojí-l se k liberálním poslancům slovinským. Na pod- mínku tu Šuklje nepřistoupil a kandidatury se vzdal. »Slov. Narod« doufá, že se Šuklje ne- vzdává politické činnosti na vždy, neboť by bylo škoda, kdyby Slovinci ztratili tak vynikajíe politickou sílu. Tentokrát jest ovšem lépe,že Šuklje odstupuje, ale v brzku se snad poměry zlepší opět tak, že i Šukljovi bude možno vstoupiti zase na politické jeviště.
Kujilovský Čechovič Šeptycký Šuklj Nara Slovinec Řím Stanislavův Lublaň
13 article
Ze Zádru, 8. října. (Manifestace ve prospěch vlaské university.) Vlašt studující z Dalmacie svolali dne 5. t. m. do Zádru sjezd, na němž se usnesli zahájiti agitaci ve prospěch zřízení vlaské university v Terstě Spolu ustanoveno svolati manifestační sjezd všeho vlaského studentstva z Dalmacie, Istrie, Terstu, Gorice a z Trentina do Terstu. Z Pešti, 10. října. (Páté z asedán sněmovnl.) »Budap. Hirl.« sděluje, že ny- nější, čtvrté zasedání uherské sněmovny bude uzavřeno hned, jakmile finanční výbor projedná rozpočet, načež bude zahájeno zasedání páté. poslední v tomto zákonodárném období. Roz- počtová debatta odbude se tedy již v novém zasedání. Předčasné uzavření čtvrtého zasedáni má svou příčinu v tom, že nově jmenovaný předseda magnátské komory, hr. Alb. Csáky. byl dosud členem sněmovny poslanců a dle jednacího řádu magnátské komory bývalý člen sněmovny poslanecké může v panské sněmovně zaujíti místo teprve po zahájení nového zase dání. Hr. Alb. Csáky se již vzdal svého man dátu ve sněmovně poslanecké. Z Pešti, 10. října. (Změny v úr dech velkožupanských.) Nedávným jme nováním sesti nových vrchních županů, nejsou ještě ukončeny změny, jež Kolom. Szellí hodlá provésti v nejdůležitějších administrativnýeh úřadech zemských. Tyto dni podal svou dlemiss Elem. Pálffy, župan vršecký. Jého nástupcem bude prý Mílan Zako, Srb, přivrženec hr vlavi Apponye. i Z Pošti, 11. října. (Hr. Jan Pálříy st.) jenž své statky v prešpurské stolici věnoval nal zří zení nadací pro studující uherské, jest starý mlá- denec a poslední mužský potomek kiralyfalvské větve hraběcí rodiny pálffovské.
Pátá Budap Csáka Pálffy Srb Jan Pálřía Dalmacie Istria Terst Gorica Trentino Pešť Hradec uherský sněmovna magnátský komora Zádr
14 article Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné. V Praze, 12. října. Rusové o Číně a v Číně. O obsazení Mukdenu nedošly ještě po drobné zprávy. Ruská síla obnášela 11 pra- porů, 6 sotní jízdy, a 40 děl, t. j. okol 12.000 m. Dobytí města nebylo obuížné. Sběhly se tam rozehnané již a zdemoralisované tlupy boxerův a deserterů, jež neodolaly ani prvé ruské ráně a město vzdaly. Všecky hlavnější body v Mandžurii jsou nyní obsazeny ruským vojskem. Dalším úkolem Rusů bude obnoven pořádku. Není to úloha docela snadná, praví »Honoe Bpena«, ale přece snazší té, kterou na sebe vzali Němci, jimž čínský císař nikteraks nedává vylákati do Pekina, tak že jim k za- chránění cti nezbude, než aby sami za ním táhli do Sinanfu, a ještě nevědí kudy. »Poccia« píše: Čiňané duchem nepoklesl a nevedou svou věc špatně. V poslední dob se vzpamatovali a nepřipomínají přemožených poníženě prosících o mír a smilování. Patrně pochopují svou věc tak, že se úlohy změnily. Dříve císař prosil Evropu, aby se rozpomněla na jeho práva a povinnosti, a nyní Evropa uctivě prosi čínského císaře, aby ráčil do Pe- kina a konati tam své povinnosti a práva Dejme tomu, že Waldersee je člověk strašný ale Číňaně, jak se zdá, nebojí se ho. On sni o tom, že císaře a jeho dvůr jako zajatce při- veze do Pekina a bude z toho miti velikou slávu, ale nebude z toho níc. Čiňané dobře vědi, že státy jsou unaveny tahačkami s Čínou a že nejsou svorny mezi sebou. Velmocem nyní záleží na tom, aby věc byla brzy skon- čena. A tu se úlohy vyměnily: dříve Čina prosila Evropu o mír, nyní Evropa Číně důtklivě přimlouvá, aby se smířila.
Rus Němec Praha Čína Mandžurie Pekina Evropa
15 article
Možná, že Číňané obodřili se předčasně V každém kraji, kde se nacházejí vojska spo- jenců, znova se začala pohybovati vojsk čínská, jež i útoků se odvažují. Znova začaly bitky na rozličných místech. Čiňané dávají se na útěk a lákají Evropany hloub do země. Jen na severu, kde stojí ruská vojska, Číňané zastavují válku, což je následkem nejen úspěch ruských zbraní, nýbrž i míru milovného smýšlení Ruska. Odta žení ruských vojů z Pekina učinilo na Čiňany nejlepší dojem a blahodárně působilo na jejich mysli. Proč přijel Milan do Bukureštu? O tom dovídají se »Moconci BbMOCTM od svého bukureštského zpravodaje: Vyšetřováním vraždy, spáchané členy bul harského Makedonského komitétu na rumun- ském professoru Mihajleanovi, přišlo se na stopu. že Milan byl ve spojení se Sara- fovem, předsedou Makedonského komitétu v Sofii, což je formálne spiknutí proti životu krále Alex- andra. Milan přijel do Bukureštu prosit, aby při veřejném přeličen
Číňan Evropan Milan Mihajlean Rusko Sara Sofie Alex
18 article
nebyl jmenován. Marně ministru spravedlnosti Majoreskovi uka- zoval na své zásluhy, kterých si dobyl jako agent trojspolku na Balkáně: ministr ani slyšet ne- chlěl, aby při veřejném přelíčen něco bylo zatajeno. Právě ták příbuzný Milanův Alexandr Catargi rozhodně odepřel býti advokátem »komplotisty« před vládou Carpovou. Ve svém zopfalství Milan obrátil se na rakou- ského vyslance Pallavicina, ale opět s nezda- rem. Vida, že je všechno marno, dal se z Bu- kureštu na ústup k svému maďarskému ctiteli hr. Eůgenu Zichyovi, jenž pomrákanými smysly spatřuje v Milanovi »největšího světce« národa srbského. Český svátek na Rusi. V neděli dne 14. t. m. slaviti se bud v Petrohradě 30letá památka, co prvých 14 Čechův, usadivších se v Rusku (14 novodobých Čechů, chcete-li), sjednotilo se s pravoslavnými Slovany ruskými ve víře. Kdo z Čechů, sympatisujících s tímto je- jich krokem, chtěl by je telegraficky pozdraviti, nechť to učiní do redakce »loB. BpeMeHu«, pt or v mii Alžír a Francie. Dle úsudků veškerých ministerstvu přízn- vých orgánů, byla volba p. Jonnarta za ministra a guverněra alžírského šťastna. Může se říci, že mladý poslanec pas-de calaiský takořka vět- šinu svého života politického věnoval otázkám alžírským. Byv úřadníkem administračním tamže, redigoval po té jako poslanec veškeré zprávy týkající se Alžírska, zprávy, jež zůstanou cen- nými dokumenty ve spoustě počerněného papíru, ve kterém — jak praví Josef Prudhomme — bychom se neoddolatelně bez ochranného pasu utopili. Jest to takořka dogma, že kdo chcese zasvětiti v tajnosti některého problému alžír ského, interviewuje p. Jonnarta.
Milanův Alexandr Catargi Zichy Čecho Prudhomme Jonnart Balkán Milano Petrohrad Rusko Alžír Francie Alžírsko Čechův
19 article
Pan Cornily praví o něm ve »Figarue Jest upřímným katolíkem, než zároveň velmi snášelivým a přístupným ideám milosrdenstvl. Jest věrným republikánem, než zároveň také liberálem. Jest mužem pořádku a zároveň mu- žem spravedlivým. Jest obráncem nynějšího sy- stému vlastnického, jenž nás pochová ; než jest zároveň mužem rozumným, aby uznal to, co jest oprávněným v požadaveích dělnických. Krátce, jest ideálním guvernerem, a jestliže Alžírsko může nalézti prostředek proti absurd- nímu režimu, jímž trpí, a může-li učiniti přítrž rozpoutaným vášním, které zemi tuto rozdirají, nikdy nenalezne lepšího lékaře než pana Jon- narta.« Kližení jednoty mezi francouz- skými soclalisty. Ústřední výbor straný socialistické jest ko- nečně ustaven. Skládá se z občanů Brianda, dra. Clauzela, Géraulta- Richarda a jiných pohla- várů strany. Toto komité počne ihned ve všech skupinách socialistických s organisací jistého druhu referenda, týkajícího se jednoty a svor- nosti ve straně. Budou-li odpovědi příznivými, sejde se nový kongres, aby odhlasoval program na nových základech zbudovaný. Se své strany guesdisté se namahají a usi- lují o totéž dílo, než s vyloučením odpůrcn. Různé frakce této strany mají podati své ná- zory, na základě ktorých centrální komité chce podati program úplně nový. Strana pak se bude nazývati: »Parti de la Révolution Sociale.« Mezi Francií a Anglií. Sir Albert Rollit promlouval před svým voliči o shodě francouzsko-anglické, kterouž po- kládá za politickou nutnost a moudrost. »Francie jest naší nejbližší sousedkou, my jsme si navzájem nejlepší zákazníci, a proto myslím, že hlavním bodem zahraniční politiky anglické jest, aby pěstovala upřímné a vřelé
Cornit Jon Briand Clauzel Gérault Richard Albert Rollit Alžírsko Francie Anglie Parti jít le Révolution Sociale
20 article FEUILLETON.
FEUILLETON. Z nových jeskyň sloupských. Sděluje Karel A bso l on. Jen apotheosy básníkovy jest hoden kra moravský, ten čarovný koutek Moravěnky, kam ročně tisíce a tisíce cizinců spěje, aby poklonil se dílům přírody, proti nimž malicherno jes vše, co zbudovala slabá ruka lidská. Majestátně vypíná čelo své široký portál jeskyň sloupských, jako by věděl, jakou pohád kovou říši uzavírá svými stěžejemi. Do tří je- skyň uváděn jest nyní ve Sloupu cizí poutník. Původně byla jen známa jeskyně »Staré Skály«, hostivší v dobách šedé dávnověkosti krvelačnou hyenu stále zápasící s ohromným medvědem lvem jeskynním. Dnes hojněji jsou navštěvo- vány druhé dvě jeskyně »Eliščina«, objevená r. 1879 a »Šošůvská«, známá teprve od 10 let Zde toliko mohli jsme se dosud obdivovati pře- skvělým útvarům krápníkovým, o něž »Staré Skálý« dávno hrabivá ruka lidská oloupila. Z to ale možno »Staré Skály« pokládati za nej rozsáhlejší jeskyni středoevropskou, spletité pod- zemní bludiště, jež zabloudivšímu cizinci snadno se státi může osudným hrobem. Potutelně tu číhají černě jíeny kolmých propastí, vedoucích do spodních pater, dalek rozsáhlejších, zavlažovaných podzemními potoky, stékajícími do hlubokého jezírka Wankelova, po němž jen vorem možno proplouti až na konec známé posud podzemní oblasti, kde říti se pak vody moravského Acherontu do propastí ne známých Málo je těch, koho do podzemních kobek jiná touha vedla, než ukojení zvědavosti. Málc těch, kdož pokoušeli se poznati, jaký živol tu
Karel Eliščin Wankelův Moravěnka moravský Acheron
21 article
panoval v době, kdy temnoty jeskyň byly svědky litých zápasů pravěkého člověka, oděného v kůže medvědí, s příkořím živě i mrtvé přírody. Živě vylíčil otec moravské praehistorie dr. Jindřich Wankel honbu předvěkého lovce, o je- hož životě dobrodružném jen zbytky v náplavech jeskynních svědčí. Dávno zanikl řev předvěkých šelem. Mrtvý klid rozhostil se v jeskyních, ale jen zdánlivý. Nikdo by netušil, jak čilý život tu panuje, ovšem život tvorů nepatrných, živo- čichů zvířeny jeskynně. Od let již se toulám tou říší skalních duchů. Oko dávno přivyklo hlubokým temnotám, noha bezpečně kráčí po- dél jícnů, dříve obávaných propastí. Největší a nejnebezpečnější jícen nalezá se právě ve »Starých Skalách«, na konci ústřední síně. Posupně zírají tu zasmušilé stěny, osvětlo- vané matně červenavou září pochodní — bázlivě přistupuješ ku slabému pažení. Obkličujeť jen ostýchavě propast, v níž do nekonečna lomozí odrazy balvanu dolů vrženého. Za propasti táhne se opětně vysoký, černý komín, do něhož vnik- nouti možno jen po úzoučkém járku, těsně vedle jíenu samého. A tu po stěnách odlehlých komínů polézá nerušen podivný tvor jeskynní, slepé kliště převzácný Eschatocephalus gracilipes. Plachý slepoch, při zákmitu světla se skrývající, vy ciťuje dobře, kde nejméně mu hrozí nebezpečí. Po tomto živočichu jsem se pídil. Komín rozbíhá se v jisté délce ve tři po- bočné kupole. Z těch největší znovu po třech prudkých stupních do výše se zvedá. Když tak jednou v zimě do nejsvrchnějšího tohoto patra jsem se »vyškrabal«, octnuv se na malém vý- běžku, zpozoruji na své překvapení, jak podél stěny prochází silný průvan. Světlo svice v něm ihned haslo. Hola! Co to? Při samém vrcholku stěny ponechárala silně vydutá, z krápnikové hmoty složená skála široký, ale nizoučký otvor.
doktor Wankel
22 article
do dálky zúžující. A z toho otvůrku jako z měchu kovářského to dulo. Hned zatanula mi hlavou myšlenka, z počátku nesmělá, o neznámých pro- storách v onom směru snad se tajících. Fantasie kouzlila již velkolepé jeskyně z nádherným síněmi a bezednými propastmi! A fanlasie brzy se proměnila ve šťastnou skutečnost! Otužil mojí průvodci nebyli však mého náhledu. Do- mnívaliť se, že otvor ústi do známé propasti ve »Starých Skalách«. Rok nosil jsem u sebe svoje tajemství, přemýšleje o možnosti učiněného ob jevu. Až létos, hmotně podporován jsa českou akademií, počátkem srpna ku násilnému prora- žení skal jsem přikročil. Podivné se děly věci ve »Starých Skalách« Když slunce zapadlo a šero se rozhostilo údolín sloupským, kradly se denně dvě temné postavy poděl vysokých skal. Opatrně, aby nikdo jích nezpozoroval, vklouzly do jeskyň, kde již bez- peční byli před zvědavými zraky nepovolaných návštěvníků. A za chvíli ozývalo se mrtvé ticho prudkými ranami kladiva, drtícího ostrými klíny skálu vydutou. Po pěti- až šestihodinné denní práci, vracel jsem se se svým pomocníkem, jenž v tajemství byl zasvěcen, do svého bydliště, abych druhý den v práci pokračoval. Chtel jsem vše provésti úplně v tajnosti. Nebylo však možno, skála byla příliš tvrdá a naše sily příliš slabé a nezkušené v zacházení kladivy, dláty a špičá- kem. Po týdnu marných námah najal jsem znovu tytéž dva osvědčené dělníky, zjeviv jim, co o proražení etvoru očekávám. Mičeli, mlčeli, jen kroutili v pochybnostech šedivými hlavami.
23 article
Nastala doba rozčilujícího očekávání. Do brou závorou uzavřel duch jeskynnt svůj zářný palác, tvrdá byla skála, jako z cementu ztme lená, tuhá, silně porovitá, dirkovaná. Plyny drtící nemohly dokonale vyvinouti své sily bo- řivé, ale dirkami unikaly. V potu tváři, stís- něni na úzké prostoře, odřeni, po tři nekonečno týdny bušili jsme jeden po druhém do nepod- dajného balvanu, odlupovali štěpiny — až ruka únavou klesnula. Pomalu, pomalu rozšiřoval se otvor, ponechávaje již nahlížeti do větší prostory dlouhými krápníky ozdobené. Pomalu se sni- žoval spodní jeho výmol. Denně cpal jsem vzdorovité tělo do úzkého průlomu, leč marně neprospělo ani svléknutí svrchního oděvu. Leda úplné zaklinování ve skalní klešti hrozilo. Jiz jsem počal malomyslněti, práce nijak nepokra čovala, dláto jen bezmocně se smekalo po hlad- kých stěnách. Tantalova muka. A jaké zkl mání nám ještě nezůstalo ušetřeno !
Tantalův
24 article
Konečně otvor byl dostatečně proražen Prosmeknuv se dovnitř nalezl jsem jen malou síňku, sice překrásně ozdobenou, ale uzavřenou Velikých prostor tak hořce vytoužených, tu ne bylo. Ale trapný dojem zklamání nepotrva dlouho. Vždyť zde byl neklamný vůdce. Průvan Nová naděje mne oživila. Nebylo těžko stop jeho nalézti. V pozadí síňky za silným stalag mítem prudce vyrážel z otvoru. Znovu zaduněly rány kladiv. Již po dvou dnech, dne 28. srpna olevřela se želaná chodba Poprvé zajásaly nadšené hlasy lídské v čarovné říši víl a skřílků . . . . Dnes ovšnm neníuž úzkých otvorů, ani nízkých skalních kobek postupuje se pohodlnými schodišti a úpravným chodbami Chodba původní rozšířila se v malý dóm krápníky hustě ozdobený, z něhož na všechny strany ulice se rozbíhají. Hlavní vede do roz- sáhlého dómu, jehož strop i stěny jsou tak po- sety nesčíslnými krápníky, že jako klasy na obráceném poli dolů visí. Stěny dómu přechá zejí náhle ve strašnou propasť, jež úplně kolma, uprostřed překlenuta jest bělostným mostem,
25 article
který na levém konci so rozšiřuje v jakýsi mandarinský plášť, v několika záhybech rozhozený a dole u vroubkované krápníkové střupce se zahrocující. Magicky se třpytí po- divné to místo, lazurně zelenavé, hrající měni- vými záblesky, jako by sněhem poprášeno. Svrhnuli jsme balvan do propasti. Nejprv let několik vtořin podél kolmé stěny, rozrývaje ostrým šumem podzemní ticho, pak rozlehl se pronikavý třesk — balvan narazil na vý- běžek — a nyní rána na ránu! Noslýchané r- chocení mass. Ohlušující hřmot přechází v dálnou ozvěnu. Konečně kdes v tajemné hloubi ozval se temný dopad. S ustrnutím hledíme na sebe. Mimo neznámé jeskyně otevírají se před du- ševním zrakem propasti, strašlivější všech dosud poznaných.n eon Od původního východiště prolézáme křivo- laké chodby. Nejedna znovu do kolmé propast se vraci. Posledníchodbou vnikáme do největší prostory jeskyň moravských vůbec. V podzem- skou Macochu šíří se tu propast horní, Macochu s bělostnými sténami a obrovskými krápníky. Za propastí, prozatím nepřekročitelnou, v sil- ných záblescích reflektorů objevují se bělavé obrysy prostor dosud neznámých. Kdy jich do- sáhneme? Zatím jen v tichém ustrnutí se na- chylujeme nad hloubku. V divém reji krouži tam netopýrové, nemile vyrušeni neobvyklou návštěvou ..bn su doldl a dohasnle Bleskem roznesla se pověsť o nových je- skyních širým okolím. Nejdříve starosta obee Sloupu shlédnul s četnými občany nové pro- story. Usneseno, na obecní útraty poříditi k je- skyním pohodlný přístup pro návštěvníky. V bo- haté pokladnici přírodních divů moravských vy- loženo o nové skvostné číslo více.
Blesk