a teučietvt, ježto není zákona, jenž by přikazoval soudům právomoc roz- hodovati o tom, v jaké řeči se stra- nami jednati chtějí — pisatel také zá- kona takového neuvádí. Není tedy správné, nýbrž naprosto neodů- vodněné tvrzení Rintelenovo, že otázka, v jaké řeči věc na soud vynesená se stranou se pro- jednati má, jest ponechána volnému uvážení soudu, nýbrž jest otázka ta zákonem rozřešena a povinností justiční správy jest zákonu zjednati platnost. Z tohoto zásadního hlediska jsou docela nerozhodnými vedlejší důvody Rintolem uvedené, kteréž ostatně ani po stránce právní nejsou úplně správnými. Naprosto pochybené jest na př. tvrzení, že platební rozkaz směnečný. kterýž jest způsobilý nabýti právoplatnosti jako rozsudek, nehledíc k námitkám, jenom řádným pořadem instančním může zrušen býti Naopak, nebyly-li podány námitky, nemůže smě nečný platební rozkaz postupem instančním vůbec zrušen býti (arg §§ 559 a 552 c. ř. s. jenž proti vydání platebního rozkazu nedovoluje žádného opravného prostředku, nebyly-li podány námitky a dovoluje jen rekurs proti rozhodnut o útratách). Konečně není ani tvrzení, že by nastala kolise mezi lhůtou k odporování německému a pak českému platebnímu rozkazu, na místě, ježto žalovanému vždy volno zůstane v době tří- denní po doručení českého platebního rozkazu podati námitky včasné.

Chybné východisko, že by soudové směli rozhodovati o tom, v jaké řeči se stranami jed- nati chtějí, svedlo tedy Rintelena k chybným konklusím a k tak odvážné radě, aby soudové prvé instance neuposlechli opatření vrchního zemského soúdu, vydaného na základě práva do- hlédacího, k němuž měl — jak ihned ukážeme — nejen plné právo, nýbrž i svatou povinnost. 2. Pokud jde o meritorní stránku roz- hodnutí, neuznává prof. Rintelen platnosti ja- zykových nařízení z r. 1880 (Stremayerových). Rovněž jako jmenovaný profesor nepokouší se dokázati neplatnost těchto nařízení, kteréž za nezávazné prohlásiti dosud žádný soud s úspě- chem se nepokusil, tak i my nemáme příčiny dokazovati teprve jich platnost, ježto máme pro sebe veškeré státoprávní zákony, po- čínajíc obnoveným zřízením zem- ským z 10. května 1627 až do čl. XIX. zá- kladních zákonů státních a kabi- netnílist ze dne 8. dubna 1848 — a „l a st not leatst“ — své dobré přirozené právo, které si vzíti nedáme nikým! I kdybychom přistoupili na názor, že novým civilním řízením soudním nebyl zrušen § 13. josefinského soudního řádu z roku 1781, tož i tento paragraf mluví o projednávání a vyřizo- vání věcí na soud vznesených v řeči v zem obvyklé a nikoliv o řeči u soudu ob- vyklé — a nemůže proti tomu platiti žádná ob- doba z § 4. patentu o nesporném řízení, vyda- ného za doby absolutistické, jenž dojista v tom- to směru doznal změny citovaným ustanovením základního zákona státního., Bylo by to přiléváním vody do moře, kdy- bychom po důkladných pracích mnoha našinců zejména M. Havelky, dra. Trojana, dra. Vaša- tého a mnohých jiných mladších v tomto směru od let 1880 vyšlých teprve měli dokazovati, že Čech v celém království českém smí se dovolá- vati spravedlnosti ve svém jazyku.

O tom, v jaké řeči se má věc na soud vzne- sená projednati a rozhodovati, nemůže se roz- hodnutí ponechati od případu ku případu soudci, pro to platí závazná pravidla a venkoncem to není věcí judikatury, nýbrž práva státního, kte- réž odstraniti nepodaří se ani mocnějším čini telům, natož posudku profesoru universitnímu Rozumíme tomu dobře, jak důsledně naši ně- mečtí sousedé si do rukou pracují: Německé se- náty u vrchního zemského soudu, ohraničován soudů za účelem utvoření německého uzavře- ného území, výhradně nacionální němečtí soud- cové do něho — a ti by konečně dle návodu prof. Rintelena od případu ku případu měli o tom rozhodovati, zdali Čechu dostane se tam práva ve vlastní řeči čili nic. — Než jsou tu ještě vyšší instance a proto soudcové, kteří také podrobeni jsou zákonům státním, musí se jimi říditi při svém konání úřadu a nesmějí platnost základního zákona státního bráti v pocbybnost, ani kdyby Stremayerových nařízení nebylol V Praze, dno 5. prosince 1907. ve Dr. Josef Žalud.

Veřejná schůze pekařských po- mocníků, stávkujících i zaměstnaných, konala se dnes dopoledne v Konviktě. Sál byl přeplněn. Do schůze dostavil se v zastoupení městské rady pražské p. m. r. Weiss za živnostenský instruktorát p. Veverka. Nejprvé promluvil obč. Jirásek a končil prohlášením, že záleží na mistrech, zdali chtějí poctivý smír či ni- koliv. Dělnictvo je odhodláno svůj boj vésti do dů- sledků. Dále o zdražování potravin promluvil obč Ctibor a ke konci schůze přijata následující re soluce: „Dělnictvo pekařské, shromátžděné při schůzi dne 7. prosince 1907, prohlašuje za neprav divé tvrzení společenstva pekařů o příčinách stávky dělnictva pekařského a zvláště co nejrozhodněji ohra- žuje se proti tvrzení, že by snad stávka dělnictva měla býti příčinou zdražení pečiva, neb požadavky dělnictva jsou vzhledem k nynějším poměrům velice mímé. Požaduje-li se v závodech do 6. pracovních si minimální mzda K 17.— pro nejmladšího dělníka

K 28.— pro zodpovědného a pracovní doba 11 hod denně, nemožno mluviti o přemrštěných požadavcích ani o zdražování pečiva, obzvláště když již 6 týdní před stávkou bylo pečivo zdraženo o 20 odstraně- ním nádavku a dělnictvu se ničeho nedalo. Příčinou stávky je věrolomnost a neupřímnost společenstv pekařů, které již r. 1897 ujednanou dohodu zrušilo dohodu r. 1904 prohlásilo za neplatnou, rovněž i ne- chtělo dohodu roku letošního, ve které jako kolek- tivní smlouvě vidělo jedinou vadu, že by se totiž musila dodržovati. To je pravá příčina stáv- ky, vše ostatní o dělnictvu tvrzené je nepravdou my prohlašujeme, že i vzdor drahotním poměrůn má pekařská živnost takové životní podmínky, že dobře uživiti může dělníka i živnostníka, aniž by pečivo musilo býti zdražováno. Dělnictvo pekařské šlove své smířlivosti tak daleko, že rozdíl mzdy mez cenníkem z r. 1904 a letošním obnáší pouze 1—2k týdně u jednotlivého dělníka a tím dokázalo, že nin neproveditelného nepožaduje. Dělnictvo prohlašuje, že i na dále je ochotno se živnostníky jednati, že nastoupí práci, budou-li požadavky jeho uznány, děl- nictvo nechce úpadek živnosti, nýbrž její obrození zlepšení ve prospěch svůj i konsumentů. Že totěž je možno, dokazuje celá řada mistrů, kteří požadavký dělnictva uznali a u nichž dělnictvo pracuje. Vůč těm, kteří odpírají uznání požadavků dělnictva, do- vede dělnictvo vytrvati a prohlašuje, že za dřívějších podmínek se do práce ne- vráti

Denní zprávy. — Z Písku. (Pův. zpr.) Zaslali jsme „Ná- rodnímu klubu“ ve Vídni telegrafický protest to- hoto obsahu: „Občanský klub! v Písku důtklivě žádá české poslance, aby nehlasovali pro pilne projednávání vyrovnacích předloh a rozpomněli se, že české nezbytnosti musí předcházeti „ne- zbytnostem“ státním. Václ. Špirhanzl, starosta města, předseda. — Rekord v komolení jazyka českého do- sáhla zajisté poštovní spořitelna ve Vídni, čehož důkazem jest tímto úřadem vystavená šeková poukázka číslo 76829, zaslaná firmě Bratří Jou- zově, továrna na stroje a slévárna železa v Pe- čkách. Poukázka zni doslovně: „Batri Sou- sové tovarna ne stoje Peckach“ V 6 slovech jen 11 chyb. Poštovní spořitelna zajisté také neví, že existují v Čechách 2 místa a sice Pecka u Nové Paky a Pečky na st. dr. Následkem zkomolení adresy se stalo, že pou- kázka šla nejprve do Pecky a tím se o 6 dn opozdila. Upozorňujeme na tuto věc našeho no- vého ministra obchodu. — Osobní z Moravy. Jmenování byli: konceptn praktikant u policejního ředitelství v Brně Jindřich Engelhart koncipistou; šikovatel Ferd. Loubal a po- mocný sluha Karel Hanke úřadními sluhy u školní zemské rady; šikovatel Antonín Dvořák kanceli stou u soudu v Šilperku. — Okresní komisař Rud.

Bartoš v Boskovicích a konceptní praktikant Bo- humil Pospíšil u okres. hejtmanství v Brně po- voláni byli služebně k místodržitelství, okr. komisar u místodržitelství Petr Kvasnička přidělenk okres. hejtmanství v Brně a koncep. praktikant Fr. Hovůrka v Brně k okres. hejtm. v Boskovicích. — Ze schůze Spolku architektův s inženýrů. Ve včerejší schůzi uvedeného spolku znova byla na přetřes uvedena záležitost Maroldova panora- matu. Sdělen přípis Moderní galerie, která opět oznamuje, že panorama není možno přijmouti a ni jako dar, poněvadž prý náklad přenesení a znovu- zřízení pohltil by velikou část příjmů, určených sta- tutem na zakupování děl uměleckých. Představenstve spolku usneslo se obrátiti se poznovu na obec praž- skou, aby panorama Maroldovo přejala ve svůj ma- jetek a správu jako dar. Záleží tedy osud Maroldova díla nyní výhradně v rukou města Prahy a není po- chyby, že městská rada, jak v poslední schůzi sboru obecních starších bylo patrno, ujme se toho díla s veškerou energií. Na pořadě večera nacházela se otázka zásobování Prahy vodou a debatu o tom zahájil obecní starší MUDr. Kašpar, který se stanoviska lékaře promluvil o umělé filtraci vody říční. Pam obecní starší architekt Müller kritisoval

postup, kterým se jednání o jednotný vodovod pro- vádí a učinil návrh na odpověď správní a dozorčí radě společné vodárny, ve které uvedeno: „Úřadní odpověď na resoluci spolku z ledna t. r. neuspoko- juje, neboť neodpovídá na výtky činěné a to jak v pří- čině vydatnosti území, tak tím, že zamýšlí se prame- niště příliš namáhati; neodpovídá dále ani na výtky, činěné kvantitě a kvalitě vody, jakož i detailům pro- jektu. Dále nebylo sděleno, zda vytčené vady budou odstraněny. Představenstvo Spolku architektůva inženýrů uvádí správní a dozorčí radě znovu na na- měť naprostou nejistotu poďniku jednotného vodovodu po stránce množství i jakosti vody a na- éhavě žádá, aby správa společné vodárny při- lédla znovu k výhodám řešení dvojitého sy- stému, který až do r. 1896 Praha považovala za je- lině možný a jenž byl tehdy schválen po stránce zdravotní jednomyslně znalci místodržitelskými. Ji- nak ponesou členové správní i dozorčí rady plnou osobní zodpovědnost za nezdar podniku, jaký s určitostí lze předpokládati.“ Schváleno pak oo debatě, které se zúčastnili pp. Krátký, Hromas, kr. Kašpar, Steffan a Kukla, uvedené memorandum lle návrhu arch. Müllera podati správní a dozorčí radě pražských vodáren.

— Ženský klub český pořádá ve středu 11. pro since o 7. hod. v místnostech svých v Praze II, Jung- mannova tř. č. 7 večer českých umělkyň za účelem založení uměleckého sdružení. Večer ento s vysoce uměleckým programem, při němž laskavě účinkují: pí. M. Laudová-Hořicová, člen činohry Ná- rodního divadla, pí. M. Kovaříková, virtuoska na klavír, slč. M. Neslerová, virtuoska na housle a slč. . Slavíkova, člen opery Nár. divadla, — shromáždí jistě k přátelskému sdružení všechny umělkyně naše, jež mají upřímný zájem pro svaz tak významný a nohutný, jakým byl by svaz, representující českou ženu v činnosti umělecké. — Pozvánky se rozesílají — reklamace umělkyň vyřizuje Ženský klub če- ký. — Jen pro zvané a členy Ženského klubu če- ského na průkaz legitimace.

— Na Žižkův pomník v Žizkově došly v měsíci istopadu tyto příspěvky: Spolek „Rejpalů“ v ho- stinci p. Novotného K 50.—, Měšťanská besedav Zižkově K 40.—, dr. Klumpar v Praze K 10.—, při řátelském večeru dne 3. listopadu 1907 K 30.20, Jan Náprstek, rolník a říšský poslanec v Hostouni K 5—, Odbor zemské jednoty soukr. úřadníků v král. českém v Praze I.-6 K 5.—, pan Jan Stibor v Žiž- kově č. 314 K 2.—, okresní výbor v Semilech K 5.—, společenstvo obuvníků v Žižkově K 2.—, Sokol ve Staňkově K 2.—, Sokol v Radlicích K 2.—, Sokol v Kouřími K 12.—, důchod král. věn. města Mělníka K 10.—, Odbor soukr. úřadníků v Náchodě K 2.—, Odbor zemské jednoty soukr úřadníků v Hlinsku K 2.—, Sokol v Červeném Kostelci K 2.—, Sokol Nýřanech K 2.—, příspěvky členů dle seznamu 8/07 K 84.—, Sokol Král. Vinohrady K 2.—, Sokol Peruci K 6.—, Sokol v Sezemicích K 2.—, Odbor žemské jednoty soukr. úřadniků Praha-Libeň K 5.—, podporující spolek „Neruda“ v Žižkově K 2.—, okr. výbor v Počátkách K 12.—, Sokol ve Vysočanech K 2 —, Sokol v Přívoze K 5.—, Sokol Praha-Libeň K 5.—, okresní výbor ve Zbirově K 5.—. Jmění spolku ke dni 30. listopadu 1907 obnáší K 84.708.63, jež ulo- ženo jest u Zemské banky král. českého.

— Celibát učitelek v — Prusku. Z Berlína se oznamuje: Výnosem ze dne 8. listopadu t. r. oznámil ministr kultu a vyučování dr. Holle pruským vlá- dám a všem zemským sborům školským, že učitelky, které se provdaly, mohou napříště až do odvolání vykonávati úkoly svého učitelského povolání. Vo zmíněném výnosu praví se doslovně: Tímto opatře- ním povoluji, aby vdané učitelky působiti mohly na škole do odvolání, to jest pokud náležitým prozkou- máním zájmů školy a zvláštních osobních poměrů oněch učitelek se zjistilo, že toto jejich zaměstnání je žádoucí i přípustné a pokud není námitek těch, kdož jsou k odvolání oprávněni. — Mikulášská nadílka byla včera odpoledne uspořádána v obecné škole »na Růžku« v Dejvicích. Obdarováno bylo 45 chlapců a 45 dívek obuvía oděvy, opatřených nákladem 580 K. — Výstraha před stěhováním do Argentiny. Kra- jan náš, který před časem do republiky argentinské se vystěhoval, píše nám z Buenos Atres: Ačsoli če- ské časopisy nejednou varovaly české krajany před stěhováním se do Argentiny, vyskytlo se nicméně dosti bláhovců, kteří opustivše doma dobrá místa, vypravilí se do zaslíbené Argentiny, kde byli trpce zklamáni. Vychvalovaný ráj dělného lidu vypada ji- nak, než si ho mnozí představují. Kdo není mocen jazyka a řemeslo se nevyučil, stojí tu bez rady a pomoci. Továren zde není, tedy pracovních sil neod- borových dostatek. Výdělky nejsou tak skvělé, jak se zdá. Některému řemeslníku daří se sice slušně, ale ani ten nikomu neradí, aby se sem přistéhoval. Každý řemeslník musí míti své nářadí, jinak jej řádný mistr nepřijme. Truhlář musí míti i hoblici.

Kdo zde nemá dobrého přítele, který by mu spra- vedlivě poradil, ať sem vůbec nejezdí. Chce-li do ci- ziny, ať jede do země spořádané, kde nemusí své zvyky měnit. Mnohý zdejší krajan je radostí bez sebe, zví-li adresu některého Čecha neb dokonce spolku, jichž máme zde několik. Jsou to malé kroužky, které ale pro vystěhovalce ničeho udělati nemo- hou, leda že mu poradí, aby šel přeptati se o praci tam neb onam. Ostatně práci hleda i mnohý starý čien, který třeba po celou zimu ji nenajde. Jsou mezi námi i krajané, kteří si z přistěhovalce tropí žert, myslíce: když jsem zkusil já, zkus také ty. Vy- dělá-li dělník 2 pesa 80 centávos neb 3 pesa (1 peso = 100 centávos asi 2 K), je to skvělý plat. Na výživu rodiny to nestačí. Z bytu bez oken se skleněnými dveřmi se platí měsíčně kol 30 peso, to- likéž se dá zálohy. K bytu však není ničeho (skiepa, dřevníku a pod.). Životní potřeby nejsou za babku, jak se tvrdí, Vystěhovalec je okrádán a dřen bez milosti až na kůži jako opovržený Rus (jak nás Čechy nazývají). V bytech není žádných kamen, tedy maso, kterého je zde více než u nás, nelze po našem způsobu upraviti. Vaří se na petro- lejových samovarech neb v nádobách naplněných dřevěným uhlím, ovšem na chodbě neb venku pod okapem. O pečivu, jaké máme v Čechách, nikde ani potuchy. Vylíčil jsem z hruba, ale po pravdě zdejší poměry. Kdo se chce do Argentiny vystěhovat, at všechno dobře uváží dříve, než se rozhodne. — Okresní zastupitelstvo na Král. Vinohradech mělo dnes dopoledne schůzi za předsednictví sta- rosty pana dra. Herolda a vyřídilo celou řadu růz- ných záležitostí. Schválen byl rozpočet okresu na