ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 5 949d4ec0-66c5-11dc-9370-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 5
Chunky — 13 celkem · entity: person 50, place 17, org 8, work 13
1 masthead
Románová příloha „Národních Listů“ k číslu 166. ze dne 18. června 1901.
2 masthead
Různé zprávy.
3 article
= K afféře Monnierově v Poiťiers ozna- mují se následující další podrobnosti: Paní Mon- nierová, matka slečny Blanche Monnierovy, jež byla vzata do vyšetřovací vazby jako spoluvinnice svého syna, že po 25 let věznila Blanche v temné komoře. ve stavu úplně zanedbaném, zemřela ve vazbě ochr nutím srdce. Pohřeb její konán minulé neděle beze všech zvláštních příhod. Syn zesnulé, bývalý pod- prefekt Marcel Monnier, byl dopraven o pohřbu ve vězeňském voze. Mrtvola vykropena ve vězeňské kapli, kam připuštěni toliko nejbližší členové rodiny celkem deset osob. Před vězením shromáždilo se asi 200 osob, jež, když se pohřební průvod hnul, pokři- kovaly nepřátelsky proti zesnulé, jakož i proti jejímu synu. V obyvatelstvu poitierském panuje domněnka, že stařena skončila sebevraždou. — Blanche Monni- erově, jež se nalézá dosud v nemocnici, byla ozná- mena zpráva o smrti matčině, ale neučinila na ni nijaký dojem. Zdravotní stav nebohé dívky lepší se vůčihledě. = Vyznání sedmnáctileté. Přinesli jsme těchto dnů zprávu, že zatčen byl v Madridě mexický duchovní Esparga, spolu se 17letou Marií Romerovou pro zpronevěření. Esparza očekává ve vězení rozhod- nutí o svém osudu, dívka pak podle přání mexického zástupce v Madridě, seňora de Yturba, byla prozatím dána do kláštera. Manželce vyslancově, jež se nebohé svedené dívky ujala, vyznala se Marie, jež nikterak neupustila od své náruživosti, o svém poměru k de- fraudantovi. Měla prý již od útlého mládí důvěrné styky s Esparzou a již před čtyřmi lety smluvila s ním, že spolu uprchnou. Konečně letos v dubnu
Monnierův Monnier Monn Romerův Yturba Marie Madrid Esparza paní Mona
4 article
naskytla se kýžená příležitost. Odebrala se do ko- stela, jakoby ke zpovědi, ale zde unikla své průvod- kyni a spěchala k milenci, jenž ji očekával na ná- draží. Odjeli rychlíkem do Nov. Yorku. Když tam přibyli, chtěli přestoupit k protestanství, aby mohli uzavříti sňatek. Avšak v poslední chvíli byli jati vý- čitkami svědomí a strachem před trestem nebes. Od- hodlali se tedy, že se odeberou do Říma a že budou žádati papeže o odpuštění. Poslali tudíž větší sumu peněz do Madridu a do Říma. Marie popírá, že by se byl její milenec dopustil defraudace na arcibiskup- ské pokladně. Vzal prý s sebou toliko peníze, jež byl dostal od nábožných věřících, aby jich použil k dobročinným účelům podle svého uznání. Marie zaslala španělským úřadům úpěnlivou prosbu, že když již má býti poslána do Mexika, aby ji poslali na téže lodi, na níž bude dopraven její mílenec. = Šílení trestanci. Zřízenci státního blázince pro šílené trestníky v Dannemora, N. Y., přišli pou- hou náhodou na stopu spiknutí, při kterém jednalo se o útěk vězňů a povraždění některých dozorců. Hlavním spiklencem byl nebezpečný Paddy Graghan, který před rokem sosnoval podobné spiknutí v hospi- tale v Matteawanu. Dozorci Bates a Vaugh nalezli v jedné vodní nádržce kus ostře nabroušené oceli, které se mohlo použíti jako dýky, páčidla aneb jako vývrtky. Tento nález přiměl je k dalšímu vyšetřování a když bylo více podobných nástrojů nalezeno, při- kročeno k výslechu vězňů a jeden z nich Frank Len- hart celé spíknutí prozradil. = Živelní pohromy v jižní Francii. Z Pa říže se oznamuje: Nad jižní Francií snesly se v mi- nulém týdnu hrozné bouře, jež způsobily značné
Marie Graghan Bates Vaugh Frank Len York Řím Madrid Mexiko Francie Dannemor N . Y
5 article
škody a ohrozily četné obce. Nejhůře bylo ve zná- mém hornickém městě Carmaux. Uprostřed noci na pondělek vyburcováni obyvatelé zvoněním na poplach. Reka Céron následkem bouří v okolí se rozvodnila a zaplavila celé údolí. Voda vnikala do domů na břehu, což způsobilo hroznou paniku mezi obyvatel- stvem. Hasiči pracovali seč byli na vyčerpání vody, což se setkávalo se značnými obtížemi. Když se roze- dnilo, shledáno, že voda stoupla o více než tři metry. Rozvodněná řeka strhala několik mostůa a zničila značné kusy cest. V délce více než 20 km. byla veškerá pole podle řeky zaplavena a pokryta bahnem. Voda vnikla též do pivovaru a celá tovární čtvrť Sainte-Barbe byla jediným jezerem. Stěny cy- klistského cvičiště pobořeny a hráz, jež byla zřízena proti povodni r. 1885, (byla pošinuta o jeden metr, aniž byla zničena. — Také nad Niortem a okolím strhla se hrozná bouře. Veškerá sklizeň zničena byla krupobitím. Obrovské kusy ledu rozbily četná okna a usmrtily množství ptáků a drůbeže. Jakýs vozka byl kusy ledu raněn těžce na hlavě. — V. Gapu strhla se větrná smršť, právě když vojenská kapela pořádala koncert v sadu Pepinire. Lid rozprchl se poděšen na všechny strany. Když hudebníci odchá- zeli stromořadím prastarých ořechů na avenue d' Embrun, ulomila se silná větev, jež těžce zranila dva vojáky a rozbila četné hudební nástroje. Na ná- draží překocen byl nákladní vagon; ve stromořadích vyvráceno bylo několik topolů. Škoda, způsobenáv zahradách a na polích, jest velmi značná.
Carmaux d ' Embrun km SainteBarb
6 article
= Oběti výbuchu dynamitu. Z Pittstonu, Pa., se oznamuje: Při výbuchu dynamitu ve Smith- ville byli tři Italové a sice kovář Josef Fishetti, J Karmanak a třetí neznámého jmena, usmrceni. Pra- covali pro kontraktora McGovana, který staví trol- leyovou dráhu mezi Sevantonem a Wilkesbarre. Po- něvadž stále pršelo, nemohlo se v posledních dnech na dráze pracovati. Fishetti odnášel bedničku, obsa- hující 50 liber dynamitu, do své dílny, malé to chýše 10 stop dlouhé a 14 stop hluboké. Náhle nastal vý buch a celá dílna byla úplně rozmetena. Sto stop od místa katastrofy byly později nalezeny zohavené mrtvoly shora jmenovaných Italů. = Román krásné dívky. Před několika lety žila v jednom předměstí kodaňském mladá, hezká dívka ve velmi skrovných poměrech. Otec její měl malý hostinec a četnou rodinu, jejíž každý člen musil úsilovně pracovat, aby vydělal denní chléb.
Italos Fishetti Karmanak McGovan Pittston Smith krásný dívka
7 article
Mladá dívka, jak se zdá, domnívala se, že jest příliš krásná pro takovýto život a vskutku nebylo jí těžko, vyprostit se z něho. Provdala se za bohatého obchod- níka. Avšak manželství její nebylo šťastné a již po dvou letech byla rozvedena. Paní Buchardtova, jak se nyní jmenovala, hledala nyní štěstí v jižní Africe, kdež ovšem nalezla prozatím jen zaměstnání jako kasírka v buffetu, Avšak netrvalo dlouho a nalezl se druhý muž, tentokráte velmi bohatý, holandský ban- kéř, jenž se do krásné ženy zamiloval a oženil se s ní. Manželé odstěhovali se do Londýna, kdež ban- kéř měl překrásný dům a oba manželé žili v hoj- nosti. Avšak po krátkém manželství bankéř náhle zemřel, zanechav ohromné jmění, z něhož mladá jeho vdova zdědila několik millionů. Bohatá mladá vdova vrátila se do svého rodiště Kodaně, kdež kou- pila znamenité panství a zařídila se s knížecím pře- pychem. Okouzlen její krásou, dosud neobyčejnou, nabídl jakýs hrabě Sp— majítelce panství svoji ruku a za několik dnů stane se bývalá dcera hostinského hraběnkou.
Buchardtův jižní Afrika Londýn Kodaň
8 article
Zemřelí v Praze. Dne 11. června 1901. Ulrichová Antonie, vi- nárnice, 61 rok, 521—II. Kodetova Vilemina, dcera číšníka, 2 roky, 52—III. Phdr. Šulc Otokar, c. k. pro- fessor, 32 roky, 62—III. Mrázkova Božena, dcera dělnice, 2 měsíce, 199—IV. Desenská Anna, manželka bývalého hostinského, 52 roky, 692—II. Eidlitzová Alžběta, soukromnice, 82 roky, 1246—II. Kinci Václav, cestář, 80 roků, 131—VII. Mudrová Alžběta, man- želka soustružníka, 34 roky, 631—VII. — Ve vše- obecné nemocnici: Bukáčova Marie, dělnice, 17 roků. Hamerlová Kateřina, manželka mlynářského pomocníka, 64 roky. Hladová Rosalie, vdova po řez- níku, 75 roků. Králová Anastazie, manželka mlékaře, 32 roky. Třešnák Jan, dělník, 50 roků. Zvolánkova Anastazie, služka, 16 roků. — V josefovské ne- mocnici: Pazderník František, polní hlídač, 56 roků. — U milosrdných sester: Kedles Jan, c. k. nadstrážník, 63 roky. Langer Jan, horník, 30 roků. Počta Matěj, hokynář, 70 roků. — V chudo- binci: Kulhánek Václav, krejčí, 78 roků. Dne 12. června 1901: Schlesingrová Kate- řina, soukromnice, 75 roků, 624—I. Stůna Adolf, syn švadleny, 2 měsíce, 757—VII. Maštálka Václav, syn dělníka, 2 roky, 802—VII. — Ve všeobecné nemocnici: Karabáček Vincenc, inženýr, 41 rok. Čečelská Františka, manželka železničního zřízence, 55 roků. — U milosrdných sester: Klika František, dělník, 51 rok. Nekovář Stanislav, náden- ník, 35 roků.
Ulrichová Antonia Kodetův Phdr Šulc Otokar Mrázkův Božena Václav Kateřina Rosalia Anastazia Třešnák Jan Zvolánkův Langer Počta Adolf Maštálek Nekovář Praha Anno Čečelský František Eidlitzová Alžběta Mudrová Alžběta bukáčův Marie Pazderník František Kedle Jan Kulhánek Václav Schlesingrová Kate Karabáček Vincenc Klik František
9 article Král. české zem. divadlo v Praze
Král. české zem. divadlo v Praze Národní divadlo. Mimo předplacení. V úterý 18. června. Poprvé vystoupí c. k. komorní pěvec Vilém Hei člen dvorní opery ve Vídni. Prodaná nevěsta. Komická zpěvohra o třech dějstvích. Text napsal K. Sabina. Hudbu složil Bedřich Smetana. Režisér Josef Šmaha. Dirigent Karel Kovařovic. Konec po 1/210. hod. Začátek o 7. hod.
Král Hei Smetan Šmaha Kovařovic Praha Vídeň národní divadlo
10 article Pištěkovo divadlo na Král. Vinohradech.
Pištěkovo divadlo na Král. Vinohradech. Začátek o 1/27. hodině. V úterý 18. června. Ve prospěch pana Adolfa Gabriela. — Původní novinka. Fotografie. Dramatický obrázek ze života o 1 jednání. Napsal Vladimír Podlipný. Na to:
Král Adolf Gabriel Podlipná Pištěkův divadlo
11 article 15085
15085 Boj s damami. Veselohra o 3 jednáních. Dle Seriba od E. Peškové. Aréna na Smíchově. Začátek o 3/47. hod. V úterý 18. června. Hotel u pěti strašidel. Fraška o 3 jednáních. Napsal G. Faydeau. Přeložila Olga Nápravníkova.
Pešek Fraško G Faydeau Nápravníkův Smíchov
12 article
Pine zasmál se z pola soustrastně, z pola zlostně. »Trestanec! Kdo by to měl jiný býti? Jsou stísněni jako dobytek v. puchu chlévů smithfielských! Stoosmdesát lidí v prostoře padesáti stop, kdež vzduch jest, jakoby to byla výheň! Co jiného můžete tu očekávati?« Blunt dupl nohou a zvolal: »Není to vinou mou. Vojáci mají lůžka v zadu. Chce-li vláda přeplňovati lodi, já nemohu proti tomu nic činiti!« »Vláda! ano! vláda! ta nespí jako šedesát mužův v jedné kajutě, kteráž jest vysoká jen šest stop. Vláda ! té ovšem neschvátí tyf v tropech? Či ano ?« »Nikoli — ale . ..« »Nač myslí ale vláda tedy ?« Blunt otřel si horké čelo své. »Kdo onemocněl napoprv ?« »V kajutě číslo 97. Číslo 10. v dolní řadě. Sluje John Rex.« »Jste jist, že jest to skutečně tyf?« »Tak jist, jak jen vůbec možno! Hlava jako koule ohnivá a jazyk drsný jako kůže! Já že bych to neměl poznati, ej kdo tedy !« Pine ušklíbl se a dodal: »Poslal jsem ho do nemocnice! Znamenitý to útu- lek! Tma tam jako ve vlčí tlamě. Viděl jsem už pelechy psí, jež byly lépe zařízeny.« Blunt ukázal k ohnivému kotouči na obzoru. »A přijde-li nyní k nám celá nebohá ta lodní po- sádka, nemohu ji odmítnouti . . .« Pine odtušil zachmuřele: ono obo
Blunt Rex
13 article
»Půl galonu každý den a ne víc!« pravil jeden lodník bývalý vedle něho. »Ano, co jste dělal se svým půl galonem ?« tázal se jiný. »Někdo mi ho vzal!« děl trpitel. Po celou tu dobu malý nebožák, krejčí svým povo- láním, byl šlapán ostatními. »Nechtež mne, pánové, ó, nechtež mne! Umírám, myslím — ó jistě umírám !« Vtipkář jeden ozval se z lůžka svého: », nechte pána povstati. Nevite-liž, že vůz jeho čeká již, aby ho dovezl do opery?« Rozmluva stala se poněkud živější a z nejbližšího, však nejvyššího lůžka vystrčil kdos býčí hlavu svou. Zároveň ozval se drsný hlas: »Což nemožno zde ani spáti? Na mou duši, hnu-li sebou, rozbiji vám prázdné vaše palice jednu o druhou !« Zdálo se, že ten, kdož tak hovořil, platí mnoho u těchto lidí, neboť povykování přestalo hned; v tichu však, jež následovalo, ozval se pronikavý výkřik, kterýž vydral se z hrdla nebožáku krejčíkovi. dl »Pomoc! Zabijí mne! Ah! — hl — hl« »Co jest?« vykřikl muž, jenž právě byl kázal všem mlčeti, vyskočil z lůžka svého i mrštil chlapy v levo, v pravo. »Dáte-liž mu pokoj, slyšíte?« Ubožák volal však: »Vzduch! Vzduch ! jinak zemru.« Muž na nejbližším lůžku počal rovněž hrozně sténati. Obr, pozvednuv krejčíka, jehož ústa po vzduchu lapala, do výše, zvolal, ohlednuv se: Ztracen pro život.
Ah