1
masthead
Románová příloha „Národních Listů“ k číslu 166. ze dne 18. června 1901.
3
article
= K afféře Monnierově v Poiťiers ozna-
mují se následující další podrobnosti: Paní Mon-
nierová, matka slečny Blanche Monnierovy, jež byla
vzata do vyšetřovací vazby jako spoluvinnice svého
syna, že po 25 let věznila Blanche v temné komoře.
ve stavu úplně zanedbaném, zemřela ve vazbě ochr
nutím srdce. Pohřeb její konán minulé neděle beze
všech zvláštních příhod. Syn zesnulé, bývalý pod-
prefekt Marcel Monnier, byl dopraven o pohřbu ve
vězeňském voze. Mrtvola vykropena ve vězeňské
kapli, kam připuštěni toliko nejbližší členové rodiny
celkem deset osob. Před vězením shromáždilo se asi
200 osob, jež, když se pohřební průvod hnul, pokři-
kovaly nepřátelsky proti zesnulé, jakož i proti jejímu
synu. V obyvatelstvu poitierském panuje domněnka,
že stařena skončila sebevraždou. — Blanche Monni-
erově, jež se nalézá dosud v nemocnici, byla ozná-
mena zpráva o smrti matčině, ale neučinila na ni
nijaký dojem. Zdravotní stav nebohé dívky lepší se
vůčihledě.
= Vyznání sedmnáctileté. Přinesli jsme
těchto dnů zprávu, že zatčen byl v Madridě mexický
duchovní Esparga, spolu se 17letou Marií Romerovou
pro zpronevěření. Esparza očekává ve vězení rozhod-
nutí o svém osudu, dívka pak podle přání mexického
zástupce v Madridě, seňora de Yturba, byla prozatím
dána do kláštera. Manželce vyslancově, jež se nebohé
svedené dívky ujala, vyznala se Marie, jež nikterak
neupustila od své náruživosti, o svém poměru k de-
fraudantovi. Měla prý již od útlého mládí důvěrné
styky s Esparzou a již před čtyřmi lety smluvila
s ním, že spolu uprchnou. Konečně letos v dubnu
Monnierův
Monnier
Monn
Romerův
Yturba
Marie
Madrid
Esparza
paní Mona
4
article
naskytla se kýžená příležitost. Odebrala se do ko-
stela, jakoby ke zpovědi, ale zde unikla své průvod-
kyni a spěchala k milenci, jenž ji očekával na ná-
draží. Odjeli rychlíkem do Nov. Yorku. Když tam
přibyli, chtěli přestoupit k protestanství, aby mohli
uzavříti sňatek. Avšak v poslední chvíli byli jati vý-
čitkami svědomí a strachem před trestem nebes. Od-
hodlali se tedy, že se odeberou do Říma a že budou
žádati papeže o odpuštění. Poslali tudíž větší sumu
peněz do Madridu a do Říma. Marie popírá, že by
se byl její milenec dopustil defraudace na arcibiskup-
ské pokladně. Vzal prý s sebou toliko peníze, jež
byl dostal od nábožných věřících, aby jich použil
k dobročinným účelům podle svého uznání. Marie
zaslala španělským úřadům úpěnlivou prosbu, že
když již má býti poslána do Mexika, aby ji poslali
na téže lodi, na níž bude dopraven její mílenec.
= Šílení trestanci. Zřízenci státního blázince
pro šílené trestníky v Dannemora, N. Y., přišli pou-
hou náhodou na stopu spiknutí, při kterém jednalo
se o útěk vězňů a povraždění některých dozorců.
Hlavním spiklencem byl nebezpečný Paddy Graghan,
který před rokem sosnoval podobné spiknutí v hospi-
tale v Matteawanu. Dozorci Bates a Vaugh nalezli
v jedné vodní nádržce kus ostře nabroušené oceli,
které se mohlo použíti jako dýky, páčidla aneb jako
vývrtky. Tento nález přiměl je k dalšímu vyšetřování
a když bylo více podobných nástrojů nalezeno, při-
kročeno k výslechu vězňů a jeden z nich Frank Len-
hart celé spíknutí prozradil.
= Živelní pohromy v jižní Francii. Z Pa
říže se oznamuje: Nad jižní Francií snesly se v mi-
nulém týdnu hrozné bouře, jež způsobily značné
Marie
Graghan
Bates
Vaugh
Frank Len
York
Řím
Madrid
Mexiko
Francie
Dannemor
N . Y
5
article
škody a ohrozily četné obce. Nejhůře bylo ve zná-
mém hornickém městě Carmaux. Uprostřed noci na
pondělek vyburcováni obyvatelé zvoněním na poplach.
Reka Céron následkem bouří v okolí se rozvodnila
a zaplavila celé údolí. Voda vnikala do domů na
břehu, což způsobilo hroznou paniku mezi obyvatel-
stvem. Hasiči pracovali seč byli na vyčerpání vody,
což se setkávalo se značnými obtížemi. Když se roze-
dnilo, shledáno, že voda stoupla o více než tři
metry. Rozvodněná řeka strhala několik mostůa
a zničila značné kusy cest. V délce více než 20 km.
byla veškerá pole podle řeky zaplavena a pokryta
bahnem. Voda vnikla též do pivovaru a celá tovární
čtvrť Sainte-Barbe byla jediným jezerem. Stěny cy-
klistského cvičiště pobořeny a hráz, jež byla zřízena
proti povodni r. 1885, (byla pošinuta o jeden metr,
aniž byla zničena. — Také nad Niortem a okolím
strhla se hrozná bouře. Veškerá sklizeň zničena byla
krupobitím. Obrovské kusy ledu rozbily četná okna
a usmrtily množství ptáků a drůbeže. Jakýs vozka
byl kusy ledu raněn těžce na hlavě. — V. Gapu
strhla se větrná smršť, právě když vojenská kapela
pořádala koncert v sadu Pepinire. Lid rozprchl se
poděšen na všechny strany. Když hudebníci odchá-
zeli stromořadím prastarých ořechů na avenue
d' Embrun, ulomila se silná větev, jež těžce zranila
dva vojáky a rozbila četné hudební nástroje. Na ná-
draží překocen byl nákladní vagon; ve stromořadích
vyvráceno bylo několik topolů. Škoda, způsobenáv
zahradách a na polích, jest velmi značná.
Carmaux
d ' Embrun
km
SainteBarb
6
article
= Oběti výbuchu dynamitu. Z Pittstonu,
Pa., se oznamuje: Při výbuchu dynamitu ve Smith-
ville byli tři Italové a sice kovář Josef Fishetti, J
Karmanak a třetí neznámého jmena, usmrceni. Pra-
covali pro kontraktora McGovana, který staví trol-
leyovou dráhu mezi Sevantonem a Wilkesbarre. Po-
něvadž stále pršelo, nemohlo se v posledních dnech
na dráze pracovati. Fishetti odnášel bedničku, obsa-
hující 50 liber dynamitu, do své dílny, malé to chýše
10 stop dlouhé a 14 stop hluboké. Náhle nastal vý
buch a celá dílna byla úplně rozmetena. Sto stop od
místa katastrofy byly později nalezeny zohavené
mrtvoly shora jmenovaných Italů.
= Román krásné dívky. Před několika lety
žila v jednom předměstí kodaňském mladá, hezká
dívka ve velmi skrovných poměrech. Otec její měl
malý hostinec a četnou rodinu, jejíž každý člen
musil úsilovně pracovat, aby vydělal denní chléb.
Italos
Fishetti
Karmanak
McGovan
Pittston
Smith
krásný dívka
7
article
Mladá dívka, jak se zdá, domnívala se, že jest příliš
krásná pro takovýto život a vskutku nebylo jí těžko,
vyprostit se z něho. Provdala se za bohatého obchod-
níka. Avšak manželství její nebylo šťastné a již po
dvou letech byla rozvedena. Paní Buchardtova, jak
se nyní jmenovala, hledala nyní štěstí v jižní Africe,
kdež ovšem nalezla prozatím jen zaměstnání jako
kasírka v buffetu, Avšak netrvalo dlouho a nalezl se
druhý muž, tentokráte velmi bohatý, holandský ban-
kéř, jenž se do krásné ženy zamiloval a oženil se
s ní. Manželé odstěhovali se do Londýna, kdež ban-
kéř měl překrásný dům a oba manželé žili v hoj-
nosti. Avšak po krátkém manželství bankéř náhle
zemřel, zanechav ohromné jmění, z něhož mladá
jeho vdova zdědila několik millionů. Bohatá mladá
vdova vrátila se do svého rodiště Kodaně, kdež kou-
pila znamenité panství a zařídila se s knížecím pře-
pychem. Okouzlen její krásou, dosud neobyčejnou,
nabídl jakýs hrabě Sp— majítelce panství svoji ruku
a za několik dnů stane se bývalá dcera hostinského
hraběnkou.
Buchardtův
jižní Afrika
Londýn
Kodaň
8
article
Zemřelí v Praze.
Dne 11. června 1901. Ulrichová Antonie, vi-
nárnice, 61 rok, 521—II. Kodetova Vilemina, dcera
číšníka, 2 roky, 52—III. Phdr. Šulc Otokar, c. k. pro-
fessor, 32 roky, 62—III. Mrázkova Božena, dcera
dělnice, 2 měsíce, 199—IV. Desenská Anna, manželka
bývalého hostinského, 52 roky, 692—II. Eidlitzová
Alžběta, soukromnice, 82 roky, 1246—II. Kinci Václav,
cestář, 80 roků, 131—VII. Mudrová Alžběta, man-
želka soustružníka, 34 roky, 631—VII. — Ve vše-
obecné nemocnici: Bukáčova Marie, dělnice,
17 roků. Hamerlová Kateřina, manželka mlynářského
pomocníka, 64 roky. Hladová Rosalie, vdova po řez-
níku, 75 roků. Králová Anastazie, manželka mlékaře,
32 roky. Třešnák Jan, dělník, 50 roků. Zvolánkova
Anastazie, služka, 16 roků. — V josefovské ne-
mocnici: Pazderník František, polní hlídač, 56
roků. — U milosrdných sester: Kedles Jan,
c. k. nadstrážník, 63 roky. Langer Jan, horník, 30
roků. Počta Matěj, hokynář, 70 roků. — V chudo-
binci: Kulhánek Václav, krejčí, 78 roků.
Dne 12. června 1901: Schlesingrová Kate-
řina, soukromnice, 75 roků, 624—I. Stůna Adolf, syn
švadleny, 2 měsíce, 757—VII. Maštálka Václav, syn
dělníka, 2 roky, 802—VII. — Ve všeobecné
nemocnici: Karabáček Vincenc, inženýr, 41 rok.
Čečelská Františka, manželka železničního zřízence,
55 roků. — U milosrdných sester: Klika
František, dělník, 51 rok. Nekovář Stanislav, náden-
ník, 35 roků.
Ulrichová
Antonia
Kodetův
Phdr
Šulc
Otokar
Mrázkův
Božena
Václav
Kateřina
Rosalia
Anastazia
Třešnák
Jan
Zvolánkův
Langer
Počta
Adolf
Maštálek
Nekovář
Praha
Anno
Čečelský František
Eidlitzová Alžběta
Mudrová Alžběta
bukáčův Marie
Pazderník František
Kedle Jan
Kulhánek Václav
Schlesingrová Kate
Karabáček Vincenc
Klik František
9
article
Král. české zem. divadlo v Praze
Král. české zem. divadlo v Praze
Národní divadlo.
Mimo předplacení.
V úterý 18. června.
Poprvé vystoupí c. k. komorní pěvec Vilém Hei
člen dvorní opery ve Vídni.
Prodaná nevěsta.
Komická zpěvohra o třech dějstvích. Text napsal
K. Sabina. Hudbu složil Bedřich Smetana. Režisér
Josef Šmaha. Dirigent Karel Kovařovic.
Konec po 1/210. hod.
Začátek o 7. hod.
Král
Hei
Smetan
Šmaha
Kovařovic
Praha
Vídeň
národní divadlo
10
article
Pištěkovo divadlo na Král. Vinohradech.
Pištěkovo divadlo na Král. Vinohradech.
Začátek o 1/27. hodině.
V úterý 18. června.
Ve prospěch pana Adolfa Gabriela.
— Původní novinka.
Fotografie.
Dramatický obrázek ze života o 1 jednání. Napsal
Vladimír Podlipný.
Na to:
Král
Adolf Gabriel
Podlipná
Pištěkův divadlo
11
article
15085
15085
Boj s damami.
Veselohra o 3 jednáních. Dle Seriba od E. Peškové.
Aréna na Smíchově.
Začátek o 3/47. hod.
V úterý 18. června.
Hotel u pěti strašidel.
Fraška o 3 jednáních. Napsal G. Faydeau. Přeložila
Olga Nápravníkova.
Pešek
Fraško
G Faydeau
Nápravníkův
Smíchov
12
article
Pine zasmál se z pola soustrastně, z pola zlostně.
»Trestanec! Kdo by to měl jiný býti? Jsou stísněni
jako dobytek v. puchu chlévů smithfielských! Stoosmdesát
lidí v prostoře padesáti stop, kdež vzduch jest, jakoby to
byla výheň! Co jiného můžete tu očekávati?«
Blunt dupl nohou a zvolal:
»Není to vinou mou. Vojáci mají lůžka v zadu.
Chce-li vláda přeplňovati lodi, já nemohu proti tomu
nic činiti!«
»Vláda! ano! vláda! ta nespí jako šedesát mužův
v jedné kajutě, kteráž jest vysoká jen šest stop. Vláda ! té
ovšem neschvátí tyf v tropech? Či ano ?«
»Nikoli — ale . ..«
»Nač myslí ale vláda tedy ?«
Blunt otřel si horké čelo své.
»Kdo onemocněl napoprv ?«
»V kajutě číslo 97. Číslo 10. v dolní řadě. Sluje
John Rex.«
»Jste jist, že jest to skutečně tyf?«
»Tak jist, jak jen vůbec možno! Hlava jako koule
ohnivá a jazyk drsný jako kůže! Já že bych to neměl
poznati, ej kdo tedy !«
Pine ušklíbl se a dodal:
»Poslal jsem ho do nemocnice! Znamenitý to útu-
lek! Tma tam jako ve vlčí tlamě. Viděl jsem už pelechy
psí, jež byly lépe zařízeny.«
Blunt ukázal k ohnivému kotouči na obzoru.
»A přijde-li nyní k nám celá nebohá ta lodní po-
sádka, nemohu ji odmítnouti . . .«
Pine odtušil zachmuřele:
ono obo
Blunt
Rex
13
article
»Půl galonu každý den a ne víc!« pravil jeden lodník
bývalý vedle něho.
»Ano, co jste dělal se svým půl galonem ?« tázal
se jiný.
»Někdo mi ho vzal!« děl trpitel.
Po celou tu dobu malý nebožák, krejčí svým povo-
láním, byl šlapán ostatními.
»Nechtež mne, pánové, ó, nechtež mne! Umírám,
myslím — ó jistě umírám !«
Vtipkář jeden ozval se z lůžka svého:
», nechte pána povstati. Nevite-liž, že vůz jeho
čeká již, aby ho dovezl do opery?«
Rozmluva stala se poněkud živější a z nejbližšího,
však nejvyššího lůžka vystrčil kdos býčí hlavu svou.
Zároveň ozval se drsný hlas:
»Což nemožno zde ani spáti? Na mou duši, hnu-li
sebou, rozbiji vám prázdné vaše palice jednu o druhou !«
Zdálo se, že ten, kdož tak hovořil, platí mnoho
u těchto lidí, neboť povykování přestalo hned; v tichu
však, jež následovalo, ozval se pronikavý výkřik, kterýž
vydral se z hrdla nebožáku krejčíkovi.
dl »Pomoc! Zabijí mne! Ah! — hl — hl«
»Co jest?« vykřikl muž, jenž právě byl kázal všem
mlčeti, vyskočil z lůžka svého i mrštil chlapy v levo,
v pravo.
»Dáte-liž mu pokoj, slyšíte?«
Ubožák volal však:
»Vzduch! Vzduch ! jinak zemru.«
Muž na nejbližším lůžku počal rovněž hrozně
sténati.
Obr, pozvednuv krejčíka, jehož ústa po vzduchu
lapala, do výše, zvolal, ohlednuv se:
Ztracen pro život.
Ah