1
masthead
Ročník padesátý třeti.
2
masthead
V Praze, v úterý 24. června 1913.
Praha
4
article
Na ranní a večerní liety
předpláci se:
V Praze v admlalstraci-
na čtvrt jeta : . . s K —
s dvojí donáškou
na měsíc. . . ..
na čtert leta . . . . 7 Ke
ve filiálkách
na měsje.. 2 K 8on
Foštou:
něslo
na čtvr iet : . . . Kh
s dvojí násílkon
měsle
na čivrt ista: . . KSk
Kh
Praha
5
article
očerni
dánt-
V drobném prodejii
ranni čislo o sobě
za s
vnčerní
. . . . za lh
Ve fliálkách na venkově
ranní čislo
večerni . . . . . . . . 5h
lnaoráty
plati sa hotově napřed
řodplacení a inserty přijímá
administrace v Marianské ul., B
Tam nacházaji se táš
redakca, tiskárna a expedlc
„Národních Llstů“
Rukopisy se nevracef.
národní Llstus
6
article
V Praze, 24. června.
„Mír na Balkáně je zabezpečen“ — soud
„Neues Wiener Journal“.
„Rozhodně vliv ruský na Balkáně jest a
bude tak mocný, že tam válka, kterou car vý-
slovně zavrhuje a zakazuje, leží mimo hranice
pravděpodobnosti“ — píše „Zeit“.
„Za několik dní musí býti krise skončena
a přes všechno stále ještě hrozíci nebezpečí
převládá dnes živější pocit, že cesta k míru
jest připravena“ — uvažuje „Neue Fr. Presse“
„Reichspost“, která by nejraději viděla,
aby Srbové a Bulhaři už si vjeli do vlasů, vy-
hýbá se přímému úsudku o dnešní situaci mez
Bulharskem a Srbskem a dělá jen uštěpačné
glossy na Pašiče, ruského satrapu, a na ne-
zdary ruské politiky na Balkáně, která prý
docházela slechu jeho potud, pokud řídila ná-
roky balkánských států na území, která jim
nepatřila, ale hned selhala, jakmile měla uspo-
řádati výsledky války. Pád Pašičův je zároveň
pádem ruské politiky s výšin, na které se vy-
týčila. A zvláštní pikanterie jest v tom, že
právě protivník Rakouska Protič je ten, kdo
zavinil tento pád.
Wiener
Neue
Reichspost
Srba
Bulhar
Pašič
Pašičův
Protič
Praha
Balkán
Francie . Presse
Bulharsko
Srbsko
Rakousko
7
article
Slovem, zdá se, že „Reichspost“ bude
moci jen mluvit o kyselých hroznech váleč-
ných a že ke smíru přece dojde. Kdo více u-
stoupí, prozatím těžko předpovídati. Patrně
požadavky srbské nebudou splněny v celém
rozsahu, jak byly vysloveny kdysi bojovným
majorem Popovičem. Je vlastností vojáků
a zvláště tak horkokrevných vojáků, jako je
tento odvážný vůdce bombistů, že neznají
míry ve svých požadavcích. Ale to by nemělo
vadit diplomatům, aby našli zlatý střed k do-
hodě. Bude docela po právu, podaří-li se ru-
skému prostřednictví přemluviti tvrdohlavé
Bulhary, aby honorovali přiměřeně neobyčej-
nou pomoc, kterou jim obětavě poskytli Srbo-
vé v bojích na východě, lhostejném pro srb-
skou budoucnost. Budou-li to obě města Bi-
tolj a Ochrida, bude tím lépe, poněvadž
obě města podle srbského mínění jsou pro
Srby důležitější než Bělehrad, kdežto pro Bul-
harsko tak daleko na západě není žádných
životních zájmů.
Poněvadž demisse Pašičova neměla z
následek změnu kabinetu — v čele „bojovné“
vlády měl státi nynější ministr vnitra Stojan
Protič — lze očekávati, že jednání s Bul-
harskem budou záhy skončena a mín bude
uzavřen.
Popovič
Bulhar
Srba
Pašičův
Protič
Bi
Bělehrad
8
article
Přivítáme mír jistě všichni s radostí. Spor
na Balkáně, přes všechno ohražování, že tu
nejde jen o spor slovanský, byl pro nás hlavně
slovanským sporem. Byli bychom s bolestí se
dívali na krvavý zápas Slovanů se Slovany a
nebylo by nás upřímně těšilo ani jedno ví-
tězství.
I kdyby Srbové zvítězili, zvítězili by spolu
s Řeky, ale zároveň stvořili by si v bulhar-
ských sousedech nesmířitelného protivníka.
který by čekal na prvou příležitost, aby
Srbům odplatil. Nebylo by pohodlné postavení
Srbska, obklíčeného se dvou stran úhlavními
protivníky. A kdyby zvítězilo Bulharsko, zna-
menalo by to zase takové zkrušení Srbů, že by
dodávalo Maďarům odvahy k ještě sveřepěj-
ším opatřením proti Jihoslovanům, než se dnes
děje. Jak si představuje Tisza politiku smíru
a nezávislosti na Balkáně, to exemplárně u-
kazuje v Chorvatsku, kde prohlásil podržení
výjimečného stavu za nutné, a ve Rěce, kde
právě rozpustil samosprávné zastupitelstvoa
také chce dělat svéprávně pořádek pomocí
komisaře. Jest to opravdu ubohá karikatura
státní politiky, která nedovede vládnout jinak,
než pomocí vládních komisařů. Ale tak se
nutně stává všude, kde vláda příliš hýčká je-
den živel a příliš utlačuje živel druhý. K o-
pravdové svobodě a rovnoprávnosti je v říši
nad středním Dunajem ještě daleko.
Slovan
Srba
Řek
Maďar
Jihoslovan
Balkán
Srbsko
Bulharsko
Chorvatsko
Dunaj
9
article
Urovná-li se spor na Balkáně, budou to
vidět neradi nejen Němci, nýbrž i — Vlaši.
Vlaši se lekají slovanského světa, který tu rá-
zem vystoupil ve vší síle a velikosti. V římské
„Tribuně“ píše Francesco Coppola, že ruské
rozhodnutí, i když bude přijato na Balkáně se
smíšenými city, přece jen bude základem dal-
šího vývoje slovanské solidárnosti, která do-
vedla podříditi pojem národnosti pojmu rasy.
která dnes mluví tak autoritativně ústy ru-
ského cara. Vlaši mohou prý se jednoho dne
také potkati s touto novou silou. Budoucnost
je temná, proto Italie musí bdíti. Vlašskému
publicistovi je skoro líto, proč Turci byli po-
ražení. „Ach.“ — vzdychá — „kdyby Mlado-
turci nebyli takoví idioti!“
Němec
Vlach
Francesco Coppola
Turek
Mlada
Balkán
10
article
Spor
Spor
mezi balkánskými spojenci
11
article
Velmocí nezakročí.
12
article
Z Londýna, 24. června. Zdejší noviny pro-
jevují dnes naději, že mír na Balkáně
bude zachován. Oznamují, že uzavře-
na dohoda mezi Ruskem a Bulhar-
skem, kterou uklizují se všechny svízele
proti přijetí nálezu ruského Bulharskem. Vče-
ra konali velevyslanci v zahraničním úřadě za
předsednictví Greyova poradu o posledním
vývoji věcí balkánských. Nedošlo však k žád-
nému usnesení. Společné zakročen
velmocínebylo smluveno, jelikož
se myslí, že Rusko samo spořá dá
věcina Balkánč.
Rusko žádá, aby Srbsko bez podmínky se
podrobilo.
Ze Sofije, 24. června. Na čelných místech
ruské diplomacie jsou trvale přesvědčení, že
Rusko zabrání válce. Proslýchá se, že
referát vyslance Někludova v Petrohradě měl
za následek uznání bulharských ná-
roků ve chvíli, vekterébylo jisto.
že Bulharsko raději by šlo do vál-
ky, než-li by upustilo od právního
stanoviska. Jest ovšem pravda, že gen.
Savov vládě prohlásil, že nemůže ponechati
nečinně armádu ve stavu válečném a že dlužno
v několika dnech dáti se na postup nebo od-
zbrojiti. Na to ministerský předseda dr. Da-
nev vznesl na Někludova důtklivou žádost.
aby přiměl petrohradskou vládu
k opětnému zakročení v Bělehra-
dě. V pátek zakročení to se stalo u Pašiče, při
čemž Rusko žádalo, aby Srbsko se bez-
výhradně podrobilo.
Za Soliie, 24. června. (..Zeit“.) Dle rozši-
řené zde pověstí převládá v ruské diplomaci
naděje, že přiměje Srbsko k povolnosti a k
uznání smlouvy, čímž by válka byla ve 12. ho-
dině zažehnána. Rozhodnutí by se však mu-
silo stáli rychle, poněvadž situace je krajně
napjata a děla mohla by lehce začít sama stří-
leti. Dle mínění vůdčích kruhů je pouze je-
diné východisko: totiž aby Srbsko bezpodmí-
nečně povolilo a smlouvu uznalo.
Bulhar
Greyův
Ruska
Savov
doktor
Pašič
Londýn
Balkán
Rusko
Bulharsko
Srbsko
Petrohrad
Bělehr
Někludov
13
article
Srbsko prý povolilo.
Z Paříže, 24. června. Ze Sofije oznamuji.
že po půlnoci vyckytly se tam pověsti, podle
kterých Srbsko se odhodlalo povoliti aje
ochotno podrobití se nálezu opřenému o usta-
novení smlouvy srbsko-bulharské. Tyto po-
věsti nejsou dosud úřadně potvrzeny, pochá-
zejí však z pramene dobrého a působily na
smýšlení zase nadějně.
Král Petr proti válce.
Z Petrohradu, 24. června. V dobře zpra-
vených kruzích prohlašují, že král Petr je
pro pokojné rozřešení krise a příměl násled-
kem toho Pašiče, aby zůstal v čele státní
správy. Král Petr prohlásil, že nechce, aby
vláda jeho pokálena byla bratrovražednou
válkou. Mezi ním a následníkem Alexandrem
udály se prudké výjevy, poněvadž princ ne-
souhlasil s náhledy otcovými.
Z Bělehradu, 24. června. Ve všech polít
ckých kruzích zavládlo velké rozčilení. Vo-
jenská liga se snaží, aby dostala své důvěr-
níky k veslu. Členové dřívějšího kabinetu roz-
děleni jsou ve dvě skupiny. Někteří jsou na
straně ministra války Bojanoviče a ministr
vnítra Protiče, kdežto jiní opět trvají při Pa-
šičoví. Krise nepotrvá dlouho a musí býti nej-
déle ve 2—3 dnech skončena. Ve dvorních
Petr
Pašič
Protič
Srbsko
Paříž
Petrohrad
Bělehrad
14
article
kruzích se vypravuje, že král Petr prohlásil
že nechce, aby jeho vláda byla poskvrněna
bratrovražednou válkou.
Pašič zůstane ministerským předsedou.
Z Paříže, 24. června. „Figaru“ telegrafuji
z Bělehradu, že k důtklivému naléhání krále
Petra Pašič odhodlal se zůstati v
úřadě. Velké potíže způsobí mu však obsa-
zení ministerstya vojenství, poně-
vadž žádný důstojník nechce funkci tu pře-
vzíti, povolí-li Srbsko Bulharsku
Z Bělehradu, 24. června. (K. k.) Proslýchá
se, že ministerská krise bude rozřešena re-
konstrukcí kabinetu Pašičova.
Nezaručený slech poplašný.
Z Paříže, 24. června. „New York Herald“
uveřejňuje z Athén poplašnou, ale pravděpo-
dobně bezpodstatnou zprávu, že Bulhař
připravují se dnes kútoku na srb-
ské přední stráže, aniž by válku
dříve vyhlásili. Útokem tímto byla by
prý zahájena nová balkánská válka.
Prohlášení řecké vlády o dělbě dobytého územ
a rozhodčím soudu.
Z Athén, 23. června. (Agence d'Athénes.
[K. k.] Ministr zahraničních záležitostí Koro-
milas učinil toto prohlášení-
Řecko zůstalo věrno směru, sledovanému
od počátku války a zasazuje se ze všech si
o zachování míru. Vyzvalo několikráte Bul-
harsko ku přátelskému rozdělení dobytých
krajů. Také trvalo na tom, aby body, o nichž
nebylo možno se přímo dohodnouti, rozhod-
nuty byly smírčím soudem. Bulharsko pohříchu
odpovídalo odkladnými námitkami a získaného
času použilo k tomu, že do krajin obsazených
Petr
Pašič
Figar
Petro Pašič
Bulharsko
Pašičův
Bulhař
Athénes
Paříž
Bělehrad
Atény
Řecko
Bulharsko
New York Herald
15
article
Řeky posílalo vojsko a posunovalo v popředí
okupační otázky, jakoby celý problém dělby
mohl se rozřešiti upravením jednotlivých otá-
zek. Brzy na to vypukly krvavé srážky, za
kterých Bulhaři z dálky přivedli několik pluků
proti řeckému okupačnímu vojsku. Bulharské
baterie střílely na admirálskou loď „Averov“
a obrněný křižák „Spetsai“, které však palbu
neopětovaly. Bylo-li v oné době, totiž před
několika nedělemi, s námahou zabráněno vál-
ce, stalo se tak jedině a výhradně pro našt
ochotu a trpělivost. Řecká vláda nechtěla po-
skvrniti spolek balkánských států a měla přes
rozechvění veřejného mínění a armády odvalu
neopláceti bulharská cpatření podobnými. Ne-
hledě k těmto tak povážlivým případům, jest
názor náš ten, že otázka dělení může býti
rozřešena pouze za součínnosti obou spoje-
ných států. Tento názor sdílen byl také za
londýnského vyjednávání a při londýnských
mírových preliminářích, kdy stále mluvilo se
o odstoupení ottomanského území spojencům
en bloc, při čemž bylo spojencům volno roz-
děliti si územi mezi sebou. Tento názor
Bulhar
16
article
jest také jedině správným, poněvadž válka
také byla šťastně skončena jenom souběžný-
mi akcemi a obětmí a stejnými právy. Je-li
tomu tak, nemůže Bulharsko tvrditi, že dělb
jest záležitostí, která může býti upravena
zvlášť s každým jednotlivým spojencem, a to
tím méně, že dřívější úmluvy, o něž se Bul-
harsko opírá, nikdy nepadaly na váhu, když se
čtyři balkánské státy dohodly společně vésti
válku, a tím méně, že se jich Bulharsko zřejmě
vzdalo, ježto nezmínilo se o nich ani v před-
večer války, ani za londýnského vyjednávání
ani při podpisování míru. Jak možno ostatně
řešiti otázku dělby zvláštním vyjednáváním,
když jsou přece kraje, na něž více než dvě
země činí si nárok, jak možno uzavírati se
okolnosti, že pouze společná shoda může za-
jistiti příští rovnováhu mezi 4 státy a zacho-
vání jednoty mezi nimi. Zkrátka, Řecko přes
značné a pro Helenstvo tak bolestné oběti na
lidech, jež přineslo v Thracii, a přes velké
služby, jež prokázalo spolku na souši i na
vodě, kde nesporně neslo celou tíhu války.
Bulharsko
Řecko
Thracie
17
article
vždycky zachovávalo smířlivé stanovisko
Přes mraky, které se stahují na bulharské
straně, přes to, jak se zachází s Řeky v kra-
jích Bulhary obsazených, přes požadavky.
které patrně jen proto posunovány jsou v po-
předí, že v Sofijí znají jejich nesplnitelnost, zů-
stane Řecko této politice věrno až do konce.
Aby podalo záruku svých pokojných snah, jest
Řecko ochotno všecky otázky jeho se týkající
předložiti všeobecnému rozhodčímu soudu.
Všecko, co Řecko žádá, jest, aby rozhodči
nález byl všeobecný a ve stejnou dobu vyne-
sen byl týmž rozhodčím soudcem. Skutečně.
poněvadž území byla žádána a odstoupena e
bloc (jako celek) a dělba může býti provedena
pouze vzájemnou součinností, nesmí se roz-
hodčí nález nebo sprostředkování rozkládati.
Toto řešení vnucuje se tudíž se všech hledisl
a jest třeba jen trochu dobré vůle u Bulhar-
ska, aby provedena byla smírná, rychlá a de-
finitivní úprava. Jest pouze otázkou, zdaliv
Sofiji budou nadále nepovolnými a hrozivými
a budou-li hledati zdánlivé důvody, stížnostía
srážky, aby učínili válku nevyhnutelnou.
Řek
Bulhar
Řecko
18
article
Řecké veřejné mínění o notě bulharské vlády
Z Athén, 24. června. („N. Fr. Presse“.)
Nota bulharské vlády zaslaná Řecku považuje
se zde za nový důkaz nesmířitelného smýšle-
ní Bulharska, které vylučuje všechnu vyhlíd-
ku na smírné vyrovnání a posunuje ozbroje-
nou srážku v bezprostřední blízkost. Veřejné
mínění a tisk vyslovují se o notě s neobyčej-
nou příkrostí. Nárok na spoluvládu v jiho-
západní Makedonii je osobování, na které by
mohlo Řecko odpověděti právě tak dobře žá-
dostí za spoluvládu ve Thrakii. Žaloby na uti-
skování a potlačování Bulharů makedonských
řeckými úřady týkají se zatčení vyložených
zločinců a nebezpečných lidí, kteří by byl
proměnili Solun ve skladiště pum. Odpověd
řecké vlády čeká se ve dnech nejbližších
Zdejší diplomatické kruhy považují situaci za
neobyčejně vážnou. Vyslanci anglický a ně-
mecký hodlají se vzdáti dovolené.
Obsah tří srbských not, zaslaných Bulharsku.
Z Bělehradu, 24. června. (K. k.) Srbská
tisková kancelář uveřejňuje resumé tří not
které zaslala srbská vláda bulharské vládě.
První nota, ve které se vykládá nezbytnost
brzké revise smlouvy, dovozuje, že srbsko-
bulharská smlouva způsobem provádění i vněj-
šími okolnostmi, které měly rozhodující vliv na
konečný výsledek války, je otřesena a že nut-
no zavésti nový základ pro náležíté rozdělení
kondominia. Tento základ musil by Srbsku
mimo smluvně mu příslušející část sporného
území zajistiti: 1. Kus území jako náhradu za
smluvní povinnosti Bulharskem nesplněné.2
Kus území jako náhradu za oběti přinesené
Srbskem Bulharsku mimo smlouvu. 3. Kus úze-
mí jako náhradu za kraj požadovaný Bulhar-
skem na západě. 4. Kus území jako náhradu za
nesporný kraj na východě a za Jaderské po-
břeží, které Srbsko ztrácí.
Bulhar
Atény
Řecko
Bulharsko
Makedonie
Bělehrad
Srbsko
19
article
Nota uvádí známé již důvody této žádost
v podrobnostech, mimo jiné zvýšené výkony
Srbska, vzdání se jaderského pobřeží atd.
pokračuje: Obětovavši východiště k moři, obě-
tovalo Srbsko hlavní podmínky své hospodář-
ské neodvislosti a zachránilo nejen evropský
mír před všeobecnou katastrofou, nýbrž i pod-
niky spojenců proti Turecku a zajistilo Bulhar-
sku nejen celé nesporné území, nýbrž i Thracii.
Kdyby nic jiného, už sama tato okolnost po-
skytuje právo na kompensace, jež Srbsko žádá
Poněvadž Srbsko bylo zbaveno podstatné pod-
mínky své hospodářské neodvislosti, má za to.
že je v právu, žádá-li, aby se mu spravedlivým
rozdělením na jihu zajistila situace, vyhovu-
jící jeho existenci a jeho hospodářskému vý-
voji. Tato žádost odpovídá zásadám meziná-
rodního práva, neboť nebylo by jen nespra-
vedlivo, kdyby Srbsko mělo nésti všechny ne-
výhody zahraničních poměrů, ale Srbsko ne-
může ani připustiti, aby jeho zeměpísná poloha
po válce byla ještě horší než před tím. Tyto
důvody opravňují k domněnce, že Bulharsko
schválí navrženou smlouvu, která nebude slou-
žiti jen za podklad pro ústavu poměrů mezi
oběma zeměmi, nýbrž také za jisté konečné
rozdělení kondominia spojenců.
Nová srážka srbsko-bulharská.
M. Z Kolína nad Rýnem 24. června. (Zvl
telegr. „N. L.“) „Koelnische Zeitung“ obdržela
Noto
Bulhar
Srbsko
Turecko
Bulharsko
Kolín nad Rýn
Koelnische Zeitung
20
article
z Bělehradu tento telegram: Ačkoli srb-
ský vyslanec Spalajkovič dru. Danevu v Sofiji
prohlásil, že by Srbsko každé dalši
porušení hranice bulharským voj-
skem za příčinu k válce (casus belli) považo-
vati musilo, udála se přece opětná
srážka mezi bulharskými komity
a srbským vojskem u Skoplje, při
čemž na srbské straně 3 a na bulharské 12
mužů padlo, mezi nimi vůdce čety sám.
Francouzský tisk a Rakousko.
Z Paříže, 24. června. Veřejné mínění zdej-
ší je stavem věcí na východě znepokojeno a
časopisy uvažují horlivě o následcích válečné
srážky mezi balkánskými spojenci. Zajímavo
jest při tom hlavně, že vyznačují zase
ostrou protivu mezi politikou ra-
kousko-uherskou a ruskou. V úvod-
ních článcích straní zcela rozhodně Srbsku,
kárají svéhlavost Bulharska a činí za ne-
bezpečí nové války zodpovědným
Rakousko-Uhersko. „Figaro“ na
příklad praví: Když bulharší diplomaté místo
do Petrohradu do Vídně na poradu jezdí,
bude výsledek arci docela jiný, než se očeká-
valo. Kdyby tato tendence ještě určitěji vy-
stoupila, musily by velmoci dosud
nesúčastněné ihned k tomu za-
ujmouti stanovisko. — „Journal“
zase praví: Nynější situace, která se již od ně-
kolíka dnů zřetelnou činila, umíněnost Bul-
harska, jeho překotné zbrojení a zcela
zřejmá intrika, jež se tají v cestě
pana Gešova do Vídně ukazují, že se
tu provádí nátlak na Rusko.“ — „Matin“
soudí: „Rakoušti diplomaté děl ají
Bulharsku sliby, aby je odvrátili
od Ruska. Vídeň hraje nyní v Srb-
sku tutéž roli, kterou dříve hrála
v Turecku. Zdá se, že byla v Bulhar-
sku vzbuzena naděje na rozdělení
Srbska.
Figaro
Gešův
Srb
Bulhar
Bělehrad
Srbsko
Skoplje
Rakousko
Paříž
Bulharsko
RakouskoUhersko
Petrohrad
Vídeň
Rusko
Turecko
21
article
Bulharští uprchlíci. — Justifikace Albanců.
M. Z Kolína nad Rýnem, 24. června. (Zvl.
telegr. „N. L.“) „Koeln. Ztg.“ oznamuje z Bě-
lehradu: Počet uprchlíků z bulhar-
ské armády co den se množí. Také
docházejí nové zprávy o nepokojích v bulhar-
ském vojsku. Několik bulharských důstojníků
stalo se již obětí nespokojenosti s výživoua
dychtivosti boje. — Ze Zemuna se oznamuje,
že při vojenských domovních prohlídkách ve
Vučerinu 32 Albanců bez soudu bylo zastře-
leno, protože u nich navzdor vydanému zákazu
střelné zbraně byly nalezeny
Srbsko zdráhá se vykliditi obsazené kraje
albanské.
Z Berlína, 24. června. („N. Fr. Pr.“) V ka-
binetech velmocí jeví se nevole proti
Srbsku, protože se dosud nechce
rozhodnouti k vyklizení Albanie.
Srbsko bylo velmocemi již několikrát vyzváno,
aby odvolalo své vojsko z Albanie, ale neuči-
nilo dosud žádných opatření, aby této výzvě
vyhovělo.
Válečné lodi na ochranu zatímné vlády
albanské.
Z Valony, 24. června. („N. Fr. Pr.“) Ra-
kousko-uherská a italská válečná loď sem při-
byly k ochraně proza tímné vlády.
Silistrijská komise.
Z Bukurešti, 24. června. (K. k.) Práce sili-
strijských komisí mají uspokojivý průběh. Ru-
munské komise mají rozkaz ještě během to-
hoto týdne rozhodnouti otázku, je-li možnou
dohoda ve smíšené komisí o zařazení osady
Kalipetrova do rumunského území, anebo
má-li býti vzneseno rozhodnutí na rozhodčího
soudce dle ustanovení protokolu.
Rozsudky a popravy v Cařihradě.
Z Caříhradu, 24. června. (K. k.) Úřadní ko-
muniké sděluje, že dvanáct rozsudků smrti, vyne-
sených v kontradiktorickém řízení, mezi jiným proti
Damadu Salihu pašovi a plukovníku Fuadovi, bylo
iradém potvrzeno. 11 dalších obžalovaných bylo
odsouzeno k smrti in contumacia m
Koeln
Fuad
Kolín nad Rýn
Berlín
Francie
Srbsko
Albánie
Valon
Bukurešť
Kalipetrov
Cařihrad
Rakouskýuherský
22
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
Nové Město nad Metují.
Velmi často slýcháme u nás nadšené výkřiky
„kolosal“, rozléhající se na stezkách uprostřed le-
sů nebo na hlavicích přirozených skalních rozhle-
den. Naši bodří súsedé Prusové tahem dlúhým při-
cházejí se pokochati krásou krajiny. Pěšky, vla-
kem, povozy i automobily k nám zajíždějí z blízké-
ho zahraničí. Znají dobře cesty, dovedou využiti
času, že věru zasluhují obdivu. A jsou vlídně vítá-
ni, jak hostu náleží.
Leč vždy se mi vkrádá na mysl trpká trochu
otázka, není-li v těch zájezdech snad něco ze zná-
mých snů a tužeb věčně rozpínavých? A myslívám
si, proč proudy domácích turistů nejsou mocnější?
Daleko zajíždějí tisícové našich lidí, aniž znají kra-
jů domácích. My však máme více než mnohé vy-
hlášené kraje cizí, a kolik lidí o nás slyšelo?
Skromně čekáme až hosté sami přijdou, vlastním
důvtipem objevivše ráj podhorského zákoutí v po-
mezí Orlických hor, do lůna lesů zatulené Nove
Město nad Metujl.
My můžeme směle na malé naše město upozor-
niti, smíme býti hrdi na jeho okolí. Naše pozvání.
turisté čeští, je srdečné. A věřte, že požitky krásy
shledáte větší, než leckdes za hranicemi, kam zlá-
káni jste záplavou brožur a pestrých plakátů. Naše
okolí je tiché jako boží chrám. Nesměle poodhrnuji
oponu, aby čtenáři již z povzdálečí nahlédli, kam
třeba jim přijít se poklonit kráse přírodní.
Od časného jara, kdy černé stromy probudí
se do bílého týdne slavnosti květů, až do pozd-
ního podzimu, kdy krvavé západy o závod planou
s rudnoucími stráněmi, je vhodná doba k návštěvě.
Nechť přijde turista s kterékoliv strany, vždycky
se mu představí město majestátním pozdravem
romantické polohy horské, pokreslené širokým
gestem kraje.
Prus
Nová město nad Metuje
Orlický hora
23
article
Nové Město nad Metuji leží na skalním
ostrohu, z části v údolí: všude však hlidáno je
těsným objetím řeky Metuje. Na kteroukoliv stranu
se stočite, vždycky přijdete do lesů. Prosté obdél-
níky, rozdělené úhlopříčnou ve dva trojúhelníky
z nichž hrot bílého vždy vede do města, barevný
pak směřuje k cili, provedou zcela spolehlivě ce-
lou krajinou. Všecky tyto značky i s mapou jsou
nakresleny na čelných nárožích.
Lesy naše jsou živé. Hotová píseň, třeba li
náš již nezpívá, protože starost o chleba mu víže
rty. V lesích novoměstských není smutku a tíživé
melancholie. Chodec nemá kdy mysliti na trudy
své vlantní, jak jinde se stává uprostřed hlubo-
kých lesů. Stezky, jak hádata se vinoucí, upou-
távají pozornost a překvapují, když se toho nejmě-
ně nadějeme. Na pravo les, na levo les, nahoře
sotva píď oblohy. o stinu vstřiknuty zlaté skvra
sluneční. Potok zurčí přes kamení, skály se naklá-
nějí do cesty s obou stran úbočí. A najednou, jako
vysoký výkřik radosti zahoří plné slunce. Nežli
oči přivyknou, uskočil na jedné straně les a pře
námi leží město se svěží plochou luk, stále šepta-
jícími stráněmi a v zadu s dálavou více tušenou
nežli viditelnou.
Pověstný jest Rezek. asi 420 m nad m. Šťast-
né položení tohoto letoviště, nedaleko města
přece v samotě uprostřed lesů, může býti výcho-
dištěm četných výletů.
Údolí, které možno řaditi ke skvostům českých
krajinných krás. vyznačeno je národní barvou čer-
venobílou. Je těchto cest několik, společný však
cíl: Peklo. Spíše rájem bych nazval toto místo
vždyť ani příchod není očistcem, nýbrž pohodlne
jsou stezky k němu vedoucí, a nikterak zvláště
namáhavé, třeba zaříznuty jsou do prudkého srázu
na křivolatou Metuji.
Rezek
Nová město nad Metuje
Metuje
m nad m
24
article
Slova nelze přeměniti v obraz, abych popsal
celou cestu do Pekla. Sty obrazů nejslavnějších
krajinářů bylo by snad možno přibližně naznačiti
skutečnou velebu dojmu. Je věru s podivem, jak
zřídka k nám zabloudí malíř. Nám je třeba něja-
kého Slavička, jenž každoročně by se navracel.
aby vytěžil ladem ležící hřivnu krásy. Slíbil prý
Kalvoda... Nemáme-li básníka malíře, dalo nám
dobré nebe Josefa rytíře Bartoně, jehož ště-
drou rukou získán básník dřeva a, jak věřím, též
kamene, architekt Dušan Jurkovič. Neotráven
pseudomodernou, neblaseován kriticismem, postrá-
dajícím tvůrčí potence, zrozen v přírodě, již ne-
zapřel a které se neoddálil pro prázdný zvuk mod-
ních hesel. Kde zasní se Jurkovič, vznikne v jeho
hlavě pohádka. Aby mohl vyprávěti, čím nadchlo
jej Peklo, podal mu ruku mecenáš, nedávný ma-
jitel novoměstského panství. A hle, dnes již svéráz-
ná stavba pekelské restaurace a píla nedaleko ní
jsou zlatým hřebem kraje našeho. Jurkovič z bý-
valého mlýna zachoval mlýnské kameny, učiniv
z nich stoly. Staré vodní kolo zavěsil ke stropu
a lustr, jakého nenajdete snad nikde jinde, svíti
památkou pekelského mlýna. Střeše dal chrliče
z pohádky, na hřebenu postavil vozová kola, jak
za stara pro čápy se dělávalo. Neuráží tato novo-
dobá stavba, nevtírá se, ačkoliv pestrá je tvarově
i barevně. Tulí se do náručí lesů, jest jejich osou.
oddechnutím početných tepen stezek a chodníčků
jako do srdce se sem sbíhajících.
Kalvoda
Josef
Bartoň
Jurkovič
25
article
Zelenobílá značka dovede z Krajského před-
městí k sv. Františku, odkud dohlédáme pouhým
okem Josefova. Širá rovina probouzí vzpomínky
na nešťastnou válku z roku 1866, po níž zbyly tam
v těch ladách mnohé pomničky, kříže a velké mo-
numenty... Dále za značkami polem a lesem d
vesnice Přibyslavě,, kde lze se občerstviti mlékem
a pod. Zelený hrot však poroučí jíti ještě dále,
tam, kde na ostrém skalním útesu objeví se bílý
nápis: Na Koníčk u.
František
Přibyslav
26
article
Není to předhoří Alp, ale hodno jest jejieh
doporučení. Jsem v rozpacích, jakým přirovnáním
bych nejlépe popsal scenerii luto. Kdybych mohl
probudit z hrobu oba spisovatele krajináře. Mer-
hauta a Viléma Mrštika, nevím, zdali by se nepo-
usmáli snaze mé a neřekli mi, abych mlčel, protože
výkřikem nejvyššího vzrušení je mlčení. Leč já
toužim zavolatí české turisty k nám, proto vypra-
vuji, na kolik dovedu.
Dole v rokli teče Metuje. Podle ní a nadn
kroutí se cesty pekelské. Zdá se, že opravdu pe-
kelné rádlo vyrylo toto údolí, ďábelské rozkoš-
nictví rozhodilo skály a navršilo kopcovatinu, ro-
manticky vystříhalo celý široširý obzor. Ale jistě
boží obloha slzou svou vypěstila dekoraci této
život mnohotonné zeleně. Není tu jiného hlasu nežli
šumný chorál lesů... Po zdání leží na dosah ruky
kopec Sendraž — přes 600 m nad m. Přičně
uzavírá symíonii krajinnou pohoří, protkané ce-
stami, směřujícími k Náchodu. Na nejvyšším bodu
jasně je viditelna rozhledna dobrošovská.
Vlastní Koníček je podle podání lidu vedle.
Toto místo zváno bývalo Betlém. Připomínám to
proto, že skoro se mi zdá, jakoby název ten lépe
vystihoval panorama. S vyhlídkového místa vede
nová serpentina až na cestu k restauraci Peklu,
již dobře je viděti. Vysoko vylétly stráně, do výše
nakupily se bizarně prorvané skály. Oči těkají
s místa na místo, prsa se dmou chtěním vypově-
děti dojem, leč ústa oněměla... Mlčky se hledí
hledí — v těch místech jen špatný člověk by neciti
pohnutí . ..
Toto není všecko. Dobrý turista bude rok z
rokem nalezati nové krásy. Nové Město nad Me-
tují nesevšední nikomu, kdo nestydí se za lásku
k přírodě, onu dětsky prostou, jedině přírodu
chápající lásku skutečného uctívání božství..
Ani město samo není nezajímavo. Náměstíu-
chovalo si rámec podsíní. Mnohé domy dodnes
Mrštik
Dole
Mlček
Alpy
rokle téci Metuje
Náchod
Betlém
Nová město nad I
27
article
nejsou znešvařeny facadou, která do tvarové laho-
dy štítů vpadá přímo barbarsky. Dobrý příklad ob-
novení sešlých průčelí dán již několika domy. Nut-
no vřele a hlasitě se přimlouvati, záhodno městské
radě položiti na srdce, aby styí tento byl dodržen.
neboť právě plochou tak dobově příznačně vykra-
jovaných obrysů jest naše náměstí krásné a cenné.
A zde, na náměstí, tyčí se sídlo demokratick
šlechty práce, zámek českého průmyslníka Josefa
rytíře Bartoně z Dobenína. Každý nepřed-
pojatý člověk hluboko se pokloní takovéto šlechtě.
skutečnému rytíři práce a radosti z krásna. Se
vzácným pochopením svěřeno bylo obnovení zámku
umění Jurkovičovu. Opět silou svého čistého ta-
lentu provedl obtížnou a zodpovědnou obnovu
již dokončuje vnitřní detaily zařízení. Z velikého
baráku stal se opět zámek, jenž hrdou svou krásou
jako veliký vykřičník uzavirá dlouhou pohádku no-
voměstského kraje.
Kde co nalezeno, vše s pietou zachováno,
nevtíravě obnoveno. Ruku v ruce s Jurkovičem šel
akad. malíř Linhart. Staré fresky na průčelí ob-
noveny, sály vzkříšeny z tísnivé hanby fušerů do
nového života. Mecenáš podal ruku umělcům —
hle, jaké dilo, perlička zasazena do rámce města.
škoda, že není posud monografie, která by slovy
odborníků pověděla širší veřejností, kolik nádher
zámek chová.
Josef rytíř Bartoň učinil zámek svůj též jakousi
galerii českých umělců. Švabinský, Böttinger, Stret-
ti. Malý. Panuška, Špillar — jenom namátkou jme-
nuji z četné řady zastoupených mistrů.
Je tedy toho dosti, aby zasloužil si bezmála
zapomenutý kout Nového Města nad Metují čet-
nější návštěvy českých turistů.
Pro delší pobyt jsou byty v hotelích i domech
soukromých. Veškeré dotazy sluší adresovati na
Jindra Imlaví.
čilý „Okrašlovací spolek-
Josef
Bartoň
Jurkovičův
Jurkovič
Linhart
Švabinský
Böttinger
Stret
Panuška
Špillar
Jindra Imlavit
Nut
na náměstí
Dobenín
Nový město nad Metuje