ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 94644c40-8f11-11dd-9d60-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 27 celkem · entity: place 80, person 74, org 2, work 4
1 masthead
Ročník padesátý třeti.
2 masthead
V Praze, v úterý 24. června 1913.
Praha
3 masthead
Číslo 17l.
4 article
Na ranní a večerní liety předpláci se: V Praze v admlalstraci- na čtvrt jeta : . . s K — s dvojí donáškou na měsíc. . . .. na čtert leta . . . . 7 Ke ve filiálkách na měsje.. 2 K 8on Foštou: něslo na čtvr iet : . . . Kh s dvojí násílkon měsle na čivrt ista: . . KSk
Kh Praha
5 article
očerni dánt- V drobném prodejii ranni čislo o sobě za s vnčerní . . . . za lh Ve fliálkách na venkově ranní čislo večerni . . . . . . . . 5h lnaoráty plati sa hotově napřed řodplacení a inserty přijímá administrace v Marianské ul., B Tam nacházaji se táš redakca, tiskárna a expedlc „Národních Llstů“ Rukopisy se nevracef.
národní Llstus
6 article
V Praze, 24. června. „Mír na Balkáně je zabezpečen“ — soud „Neues Wiener Journal“. „Rozhodně vliv ruský na Balkáně jest a bude tak mocný, že tam válka, kterou car vý- slovně zavrhuje a zakazuje, leží mimo hranice pravděpodobnosti“ — píše „Zeit“. „Za několik dní musí býti krise skončena a přes všechno stále ještě hrozíci nebezpečí převládá dnes živější pocit, že cesta k míru jest připravena“ — uvažuje „Neue Fr. Presse“ „Reichspost“, která by nejraději viděla, aby Srbové a Bulhaři už si vjeli do vlasů, vy- hýbá se přímému úsudku o dnešní situaci mez Bulharskem a Srbskem a dělá jen uštěpačné glossy na Pašiče, ruského satrapu, a na ne- zdary ruské politiky na Balkáně, která prý docházela slechu jeho potud, pokud řídila ná- roky balkánských států na území, která jim nepatřila, ale hned selhala, jakmile měla uspo- řádati výsledky války. Pád Pašičův je zároveň pádem ruské politiky s výšin, na které se vy- týčila. A zvláštní pikanterie jest v tom, že právě protivník Rakouska Protič je ten, kdo zavinil tento pád.
Wiener Neue Reichspost Srba Bulhar Pašič Pašičův Protič Praha Balkán Francie . Presse Bulharsko Srbsko Rakousko
7 article
Slovem, zdá se, že „Reichspost“ bude moci jen mluvit o kyselých hroznech váleč- ných a že ke smíru přece dojde. Kdo více u- stoupí, prozatím těžko předpovídati. Patrně požadavky srbské nebudou splněny v celém rozsahu, jak byly vysloveny kdysi bojovným majorem Popovičem. Je vlastností vojáků a zvláště tak horkokrevných vojáků, jako je tento odvážný vůdce bombistů, že neznají míry ve svých požadavcích. Ale to by nemělo vadit diplomatům, aby našli zlatý střed k do- hodě. Bude docela po právu, podaří-li se ru- skému prostřednictví přemluviti tvrdohlavé Bulhary, aby honorovali přiměřeně neobyčej- nou pomoc, kterou jim obětavě poskytli Srbo- vé v bojích na východě, lhostejném pro srb- skou budoucnost. Budou-li to obě města Bi- tolj a Ochrida, bude tím lépe, poněvadž obě města podle srbského mínění jsou pro Srby důležitější než Bělehrad, kdežto pro Bul- harsko tak daleko na západě není žádných životních zájmů. Poněvadž demisse Pašičova neměla z následek změnu kabinetu — v čele „bojovné“ vlády měl státi nynější ministr vnitra Stojan Protič — lze očekávati, že jednání s Bul- harskem budou záhy skončena a mín bude uzavřen.
Popovič Bulhar Srba Pašičův Protič Bi Bělehrad
8 article
Přivítáme mír jistě všichni s radostí. Spor na Balkáně, přes všechno ohražování, že tu nejde jen o spor slovanský, byl pro nás hlavně slovanským sporem. Byli bychom s bolestí se dívali na krvavý zápas Slovanů se Slovany a nebylo by nás upřímně těšilo ani jedno ví- tězství. I kdyby Srbové zvítězili, zvítězili by spolu s Řeky, ale zároveň stvořili by si v bulhar- ských sousedech nesmířitelného protivníka. který by čekal na prvou příležitost, aby Srbům odplatil. Nebylo by pohodlné postavení Srbska, obklíčeného se dvou stran úhlavními protivníky. A kdyby zvítězilo Bulharsko, zna- menalo by to zase takové zkrušení Srbů, že by dodávalo Maďarům odvahy k ještě sveřepěj- ším opatřením proti Jihoslovanům, než se dnes děje. Jak si představuje Tisza politiku smíru a nezávislosti na Balkáně, to exemplárně u- kazuje v Chorvatsku, kde prohlásil podržení výjimečného stavu za nutné, a ve Rěce, kde právě rozpustil samosprávné zastupitelstvoa také chce dělat svéprávně pořádek pomocí komisaře. Jest to opravdu ubohá karikatura státní politiky, která nedovede vládnout jinak, než pomocí vládních komisařů. Ale tak se nutně stává všude, kde vláda příliš hýčká je- den živel a příliš utlačuje živel druhý. K o- pravdové svobodě a rovnoprávnosti je v říši nad středním Dunajem ještě daleko.
Slovan Srba Řek Maďar Jihoslovan Balkán Srbsko Bulharsko Chorvatsko Dunaj
9 article
Urovná-li se spor na Balkáně, budou to vidět neradi nejen Němci, nýbrž i — Vlaši. Vlaši se lekají slovanského světa, který tu rá- zem vystoupil ve vší síle a velikosti. V římské „Tribuně“ píše Francesco Coppola, že ruské rozhodnutí, i když bude přijato na Balkáně se smíšenými city, přece jen bude základem dal- šího vývoje slovanské solidárnosti, která do- vedla podříditi pojem národnosti pojmu rasy. která dnes mluví tak autoritativně ústy ru- ského cara. Vlaši mohou prý se jednoho dne také potkati s touto novou silou. Budoucnost je temná, proto Italie musí bdíti. Vlašskému publicistovi je skoro líto, proč Turci byli po- ražení. „Ach.“ — vzdychá — „kdyby Mlado- turci nebyli takoví idioti!“
Němec Vlach Francesco Coppola Turek Mlada Balkán
10 article Spor
Spor mezi balkánskými spojenci
11 article
Velmocí nezakročí.
12 article
Z Londýna, 24. června. Zdejší noviny pro- jevují dnes naději, že mír na Balkáně bude zachován. Oznamují, že uzavře- na dohoda mezi Ruskem a Bulhar- skem, kterou uklizují se všechny svízele proti přijetí nálezu ruského Bulharskem. Vče- ra konali velevyslanci v zahraničním úřadě za předsednictví Greyova poradu o posledním vývoji věcí balkánských. Nedošlo však k žád- nému usnesení. Společné zakročen velmocínebylo smluveno, jelikož se myslí, že Rusko samo spořá dá věcina Balkánč. Rusko žádá, aby Srbsko bez podmínky se podrobilo. Ze Sofije, 24. června. Na čelných místech ruské diplomacie jsou trvale přesvědčení, že Rusko zabrání válce. Proslýchá se, že referát vyslance Někludova v Petrohradě měl za následek uznání bulharských ná- roků ve chvíli, vekterébylo jisto. že Bulharsko raději by šlo do vál- ky, než-li by upustilo od právního stanoviska. Jest ovšem pravda, že gen. Savov vládě prohlásil, že nemůže ponechati nečinně armádu ve stavu válečném a že dlužno v několika dnech dáti se na postup nebo od- zbrojiti. Na to ministerský předseda dr. Da- nev vznesl na Někludova důtklivou žádost. aby přiměl petrohradskou vládu k opětnému zakročení v Bělehra- dě. V pátek zakročení to se stalo u Pašiče, při čemž Rusko žádalo, aby Srbsko se bez- výhradně podrobilo. Za Soliie, 24. června. (..Zeit“.) Dle rozši- řené zde pověstí převládá v ruské diplomaci naděje, že přiměje Srbsko k povolnosti a k uznání smlouvy, čímž by válka byla ve 12. ho- dině zažehnána. Rozhodnutí by se však mu- silo stáli rychle, poněvadž situace je krajně napjata a děla mohla by lehce začít sama stří- leti. Dle mínění vůdčích kruhů je pouze je- diné východisko: totiž aby Srbsko bezpodmí- nečně povolilo a smlouvu uznalo.
Bulhar Greyův Ruska Savov doktor Pašič Londýn Balkán Rusko Bulharsko Srbsko Petrohrad Bělehr Někludov
13 article
Srbsko prý povolilo. Z Paříže, 24. června. Ze Sofije oznamuji. že po půlnoci vyckytly se tam pověsti, podle kterých Srbsko se odhodlalo povoliti aje ochotno podrobití se nálezu opřenému o usta- novení smlouvy srbsko-bulharské. Tyto po- věsti nejsou dosud úřadně potvrzeny, pochá- zejí však z pramene dobrého a působily na smýšlení zase nadějně. Král Petr proti válce. Z Petrohradu, 24. června. V dobře zpra- vených kruzích prohlašují, že král Petr je pro pokojné rozřešení krise a příměl násled- kem toho Pašiče, aby zůstal v čele státní správy. Král Petr prohlásil, že nechce, aby vláda jeho pokálena byla bratrovražednou válkou. Mezi ním a následníkem Alexandrem udály se prudké výjevy, poněvadž princ ne- souhlasil s náhledy otcovými. Z Bělehradu, 24. června. Ve všech polít ckých kruzích zavládlo velké rozčilení. Vo- jenská liga se snaží, aby dostala své důvěr- níky k veslu. Členové dřívějšího kabinetu roz- děleni jsou ve dvě skupiny. Někteří jsou na straně ministra války Bojanoviče a ministr vnítra Protiče, kdežto jiní opět trvají při Pa- šičoví. Krise nepotrvá dlouho a musí býti nej- déle ve 2—3 dnech skončena. Ve dvorních
Petr Pašič Protič Srbsko Paříž Petrohrad Bělehrad
14 article
kruzích se vypravuje, že král Petr prohlásil že nechce, aby jeho vláda byla poskvrněna bratrovražednou válkou. Pašič zůstane ministerským předsedou. Z Paříže, 24. června. „Figaru“ telegrafuji z Bělehradu, že k důtklivému naléhání krále Petra Pašič odhodlal se zůstati v úřadě. Velké potíže způsobí mu však obsa- zení ministerstya vojenství, poně- vadž žádný důstojník nechce funkci tu pře- vzíti, povolí-li Srbsko Bulharsku Z Bělehradu, 24. června. (K. k.) Proslýchá se, že ministerská krise bude rozřešena re- konstrukcí kabinetu Pašičova. Nezaručený slech poplašný. Z Paříže, 24. června. „New York Herald“ uveřejňuje z Athén poplašnou, ale pravděpo- dobně bezpodstatnou zprávu, že Bulhař připravují se dnes kútoku na srb- ské přední stráže, aniž by válku dříve vyhlásili. Útokem tímto byla by prý zahájena nová balkánská válka. Prohlášení řecké vlády o dělbě dobytého územ a rozhodčím soudu. Z Athén, 23. června. (Agence d'Athénes. [K. k.] Ministr zahraničních záležitostí Koro- milas učinil toto prohlášení- Řecko zůstalo věrno směru, sledovanému od počátku války a zasazuje se ze všech si o zachování míru. Vyzvalo několikráte Bul- harsko ku přátelskému rozdělení dobytých krajů. Také trvalo na tom, aby body, o nichž nebylo možno se přímo dohodnouti, rozhod- nuty byly smírčím soudem. Bulharsko pohříchu odpovídalo odkladnými námitkami a získaného času použilo k tomu, že do krajin obsazených
Petr Pašič Figar Petro Pašič Bulharsko Pašičův Bulhař Athénes Paříž Bělehrad Atény Řecko Bulharsko New York Herald
15 article
Řeky posílalo vojsko a posunovalo v popředí okupační otázky, jakoby celý problém dělby mohl se rozřešiti upravením jednotlivých otá- zek. Brzy na to vypukly krvavé srážky, za kterých Bulhaři z dálky přivedli několik pluků proti řeckému okupačnímu vojsku. Bulharské baterie střílely na admirálskou loď „Averov“ a obrněný křižák „Spetsai“, které však palbu neopětovaly. Bylo-li v oné době, totiž před několika nedělemi, s námahou zabráněno vál- ce, stalo se tak jedině a výhradně pro našt ochotu a trpělivost. Řecká vláda nechtěla po- skvrniti spolek balkánských států a měla přes rozechvění veřejného mínění a armády odvalu neopláceti bulharská cpatření podobnými. Ne- hledě k těmto tak povážlivým případům, jest názor náš ten, že otázka dělení může býti rozřešena pouze za součínnosti obou spoje- ných států. Tento názor sdílen byl také za londýnského vyjednávání a při londýnských mírových preliminářích, kdy stále mluvilo se o odstoupení ottomanského území spojencům en bloc, při čemž bylo spojencům volno roz- děliti si územi mezi sebou. Tento názor
Bulhar
16 article
jest také jedině správným, poněvadž válka také byla šťastně skončena jenom souběžný- mi akcemi a obětmí a stejnými právy. Je-li tomu tak, nemůže Bulharsko tvrditi, že dělb jest záležitostí, která může býti upravena zvlášť s každým jednotlivým spojencem, a to tím méně, že dřívější úmluvy, o něž se Bul- harsko opírá, nikdy nepadaly na váhu, když se čtyři balkánské státy dohodly společně vésti válku, a tím méně, že se jich Bulharsko zřejmě vzdalo, ježto nezmínilo se o nich ani v před- večer války, ani za londýnského vyjednávání ani při podpisování míru. Jak možno ostatně řešiti otázku dělby zvláštním vyjednáváním, když jsou přece kraje, na něž více než dvě země činí si nárok, jak možno uzavírati se okolnosti, že pouze společná shoda může za- jistiti příští rovnováhu mezi 4 státy a zacho- vání jednoty mezi nimi. Zkrátka, Řecko přes značné a pro Helenstvo tak bolestné oběti na lidech, jež přineslo v Thracii, a přes velké služby, jež prokázalo spolku na souši i na vodě, kde nesporně neslo celou tíhu války.
Bulharsko Řecko Thracie
17 article
vždycky zachovávalo smířlivé stanovisko Přes mraky, které se stahují na bulharské straně, přes to, jak se zachází s Řeky v kra- jích Bulhary obsazených, přes požadavky. které patrně jen proto posunovány jsou v po- předí, že v Sofijí znají jejich nesplnitelnost, zů- stane Řecko této politice věrno až do konce. Aby podalo záruku svých pokojných snah, jest Řecko ochotno všecky otázky jeho se týkající předložiti všeobecnému rozhodčímu soudu. Všecko, co Řecko žádá, jest, aby rozhodči nález byl všeobecný a ve stejnou dobu vyne- sen byl týmž rozhodčím soudcem. Skutečně. poněvadž území byla žádána a odstoupena e bloc (jako celek) a dělba může býti provedena pouze vzájemnou součinností, nesmí se roz- hodčí nález nebo sprostředkování rozkládati. Toto řešení vnucuje se tudíž se všech hledisl a jest třeba jen trochu dobré vůle u Bulhar- ska, aby provedena byla smírná, rychlá a de- finitivní úprava. Jest pouze otázkou, zdaliv Sofiji budou nadále nepovolnými a hrozivými a budou-li hledati zdánlivé důvody, stížnostía srážky, aby učínili válku nevyhnutelnou.
Řek Bulhar Řecko
18 article
Řecké veřejné mínění o notě bulharské vlády Z Athén, 24. června. („N. Fr. Presse“.) Nota bulharské vlády zaslaná Řecku považuje se zde za nový důkaz nesmířitelného smýšle- ní Bulharska, které vylučuje všechnu vyhlíd- ku na smírné vyrovnání a posunuje ozbroje- nou srážku v bezprostřední blízkost. Veřejné mínění a tisk vyslovují se o notě s neobyčej- nou příkrostí. Nárok na spoluvládu v jiho- západní Makedonii je osobování, na které by mohlo Řecko odpověděti právě tak dobře žá- dostí za spoluvládu ve Thrakii. Žaloby na uti- skování a potlačování Bulharů makedonských řeckými úřady týkají se zatčení vyložených zločinců a nebezpečných lidí, kteří by byl proměnili Solun ve skladiště pum. Odpověd řecké vlády čeká se ve dnech nejbližších Zdejší diplomatické kruhy považují situaci za neobyčejně vážnou. Vyslanci anglický a ně- mecký hodlají se vzdáti dovolené. Obsah tří srbských not, zaslaných Bulharsku. Z Bělehradu, 24. června. (K. k.) Srbská tisková kancelář uveřejňuje resumé tří not které zaslala srbská vláda bulharské vládě. První nota, ve které se vykládá nezbytnost brzké revise smlouvy, dovozuje, že srbsko- bulharská smlouva způsobem provádění i vněj- šími okolnostmi, které měly rozhodující vliv na konečný výsledek války, je otřesena a že nut- no zavésti nový základ pro náležíté rozdělení kondominia. Tento základ musil by Srbsku mimo smluvně mu příslušející část sporného území zajistiti: 1. Kus území jako náhradu za smluvní povinnosti Bulharskem nesplněné.2 Kus území jako náhradu za oběti přinesené Srbskem Bulharsku mimo smlouvu. 3. Kus úze- mí jako náhradu za kraj požadovaný Bulhar- skem na západě. 4. Kus území jako náhradu za nesporný kraj na východě a za Jaderské po- břeží, které Srbsko ztrácí.
Bulhar Atény Řecko Bulharsko Makedonie Bělehrad Srbsko
19 article
Nota uvádí známé již důvody této žádost v podrobnostech, mimo jiné zvýšené výkony Srbska, vzdání se jaderského pobřeží atd. pokračuje: Obětovavši východiště k moři, obě- tovalo Srbsko hlavní podmínky své hospodář- ské neodvislosti a zachránilo nejen evropský mír před všeobecnou katastrofou, nýbrž i pod- niky spojenců proti Turecku a zajistilo Bulhar- sku nejen celé nesporné území, nýbrž i Thracii. Kdyby nic jiného, už sama tato okolnost po- skytuje právo na kompensace, jež Srbsko žádá Poněvadž Srbsko bylo zbaveno podstatné pod- mínky své hospodářské neodvislosti, má za to. že je v právu, žádá-li, aby se mu spravedlivým rozdělením na jihu zajistila situace, vyhovu- jící jeho existenci a jeho hospodářskému vý- voji. Tato žádost odpovídá zásadám meziná- rodního práva, neboť nebylo by jen nespra- vedlivo, kdyby Srbsko mělo nésti všechny ne- výhody zahraničních poměrů, ale Srbsko ne- může ani připustiti, aby jeho zeměpísná poloha po válce byla ještě horší než před tím. Tyto důvody opravňují k domněnce, že Bulharsko schválí navrženou smlouvu, která nebude slou- žiti jen za podklad pro ústavu poměrů mezi oběma zeměmi, nýbrž také za jisté konečné rozdělení kondominia spojenců. Nová srážka srbsko-bulharská. M. Z Kolína nad Rýnem 24. června. (Zvl telegr. „N. L.“) „Koelnische Zeitung“ obdržela
Noto Bulhar Srbsko Turecko Bulharsko Kolín nad Rýn Koelnische Zeitung
20 article
z Bělehradu tento telegram: Ačkoli srb- ský vyslanec Spalajkovič dru. Danevu v Sofiji prohlásil, že by Srbsko každé dalši porušení hranice bulharským voj- skem za příčinu k válce (casus belli) považo- vati musilo, udála se přece opětná srážka mezi bulharskými komity a srbským vojskem u Skoplje, při čemž na srbské straně 3 a na bulharské 12 mužů padlo, mezi nimi vůdce čety sám. Francouzský tisk a Rakousko. Z Paříže, 24. června. Veřejné mínění zdej- ší je stavem věcí na východě znepokojeno a časopisy uvažují horlivě o následcích válečné srážky mezi balkánskými spojenci. Zajímavo jest při tom hlavně, že vyznačují zase ostrou protivu mezi politikou ra- kousko-uherskou a ruskou. V úvod- ních článcích straní zcela rozhodně Srbsku, kárají svéhlavost Bulharska a činí za ne- bezpečí nové války zodpovědným Rakousko-Uhersko. „Figaro“ na příklad praví: Když bulharší diplomaté místo do Petrohradu do Vídně na poradu jezdí, bude výsledek arci docela jiný, než se očeká- valo. Kdyby tato tendence ještě určitěji vy- stoupila, musily by velmoci dosud nesúčastněné ihned k tomu za- ujmouti stanovisko. — „Journal“ zase praví: Nynější situace, která se již od ně- kolíka dnů zřetelnou činila, umíněnost Bul- harska, jeho překotné zbrojení a zcela zřejmá intrika, jež se tají v cestě pana Gešova do Vídně ukazují, že se tu provádí nátlak na Rusko.“ — „Matin“ soudí: „Rakoušti diplomaté děl ají Bulharsku sliby, aby je odvrátili od Ruska. Vídeň hraje nyní v Srb- sku tutéž roli, kterou dříve hrála v Turecku. Zdá se, že byla v Bulhar- sku vzbuzena naděje na rozdělení Srbska.
Figaro Gešův Srb Bulhar Bělehrad Srbsko Skoplje Rakousko Paříž Bulharsko RakouskoUhersko Petrohrad Vídeň Rusko Turecko
21 article
Bulharští uprchlíci. — Justifikace Albanců. M. Z Kolína nad Rýnem, 24. června. (Zvl. telegr. „N. L.“) „Koeln. Ztg.“ oznamuje z Bě- lehradu: Počet uprchlíků z bulhar- ské armády co den se množí. Také docházejí nové zprávy o nepokojích v bulhar- ském vojsku. Několik bulharských důstojníků stalo se již obětí nespokojenosti s výživoua dychtivosti boje. — Ze Zemuna se oznamuje, že při vojenských domovních prohlídkách ve Vučerinu 32 Albanců bez soudu bylo zastře- leno, protože u nich navzdor vydanému zákazu střelné zbraně byly nalezeny Srbsko zdráhá se vykliditi obsazené kraje albanské. Z Berlína, 24. června. („N. Fr. Pr.“) V ka- binetech velmocí jeví se nevole proti Srbsku, protože se dosud nechce rozhodnouti k vyklizení Albanie. Srbsko bylo velmocemi již několikrát vyzváno, aby odvolalo své vojsko z Albanie, ale neuči- nilo dosud žádných opatření, aby této výzvě vyhovělo. Válečné lodi na ochranu zatímné vlády albanské. Z Valony, 24. června. („N. Fr. Pr.“) Ra- kousko-uherská a italská válečná loď sem při- byly k ochraně proza tímné vlády. Silistrijská komise. Z Bukurešti, 24. června. (K. k.) Práce sili- strijských komisí mají uspokojivý průběh. Ru- munské komise mají rozkaz ještě během to- hoto týdne rozhodnouti otázku, je-li možnou dohoda ve smíšené komisí o zařazení osady Kalipetrova do rumunského území, anebo má-li býti vzneseno rozhodnutí na rozhodčího soudce dle ustanovení protokolu. Rozsudky a popravy v Cařihradě. Z Caříhradu, 24. června. (K. k.) Úřadní ko- muniké sděluje, že dvanáct rozsudků smrti, vyne- sených v kontradiktorickém řízení, mezi jiným proti Damadu Salihu pašovi a plukovníku Fuadovi, bylo iradém potvrzeno. 11 dalších obžalovaných bylo odsouzeno k smrti in contumacia m
Koeln Fuad Kolín nad Rýn Berlín Francie Srbsko Albánie Valon Bukurešť Kalipetrov Cařihrad Rakouskýuherský
22 article FEUILLETON.
FEUILLETON. Nové Město nad Metují. Velmi často slýcháme u nás nadšené výkřiky „kolosal“, rozléhající se na stezkách uprostřed le- sů nebo na hlavicích přirozených skalních rozhle- den. Naši bodří súsedé Prusové tahem dlúhým při- cházejí se pokochati krásou krajiny. Pěšky, vla- kem, povozy i automobily k nám zajíždějí z blízké- ho zahraničí. Znají dobře cesty, dovedou využiti času, že věru zasluhují obdivu. A jsou vlídně vítá- ni, jak hostu náleží. Leč vždy se mi vkrádá na mysl trpká trochu otázka, není-li v těch zájezdech snad něco ze zná- mých snů a tužeb věčně rozpínavých? A myslívám si, proč proudy domácích turistů nejsou mocnější? Daleko zajíždějí tisícové našich lidí, aniž znají kra- jů domácích. My však máme více než mnohé vy- hlášené kraje cizí, a kolik lidí o nás slyšelo? Skromně čekáme až hosté sami přijdou, vlastním důvtipem objevivše ráj podhorského zákoutí v po- mezí Orlických hor, do lůna lesů zatulené Nove Město nad Metujl. My můžeme směle na malé naše město upozor- niti, smíme býti hrdi na jeho okolí. Naše pozvání. turisté čeští, je srdečné. A věřte, že požitky krásy shledáte větší, než leckdes za hranicemi, kam zlá- káni jste záplavou brožur a pestrých plakátů. Naše okolí je tiché jako boží chrám. Nesměle poodhrnuji oponu, aby čtenáři již z povzdálečí nahlédli, kam třeba jim přijít se poklonit kráse přírodní. Od časného jara, kdy černé stromy probudí se do bílého týdne slavnosti květů, až do pozd- ního podzimu, kdy krvavé západy o závod planou s rudnoucími stráněmi, je vhodná doba k návštěvě. Nechť přijde turista s kterékoliv strany, vždycky se mu představí město majestátním pozdravem romantické polohy horské, pokreslené širokým gestem kraje.
Prus Nová město nad Metuje Orlický hora
23 article
Nové Město nad Metuji leží na skalním ostrohu, z části v údolí: všude však hlidáno je těsným objetím řeky Metuje. Na kteroukoliv stranu se stočite, vždycky přijdete do lesů. Prosté obdél- níky, rozdělené úhlopříčnou ve dva trojúhelníky z nichž hrot bílého vždy vede do města, barevný pak směřuje k cili, provedou zcela spolehlivě ce- lou krajinou. Všecky tyto značky i s mapou jsou nakresleny na čelných nárožích. Lesy naše jsou živé. Hotová píseň, třeba li náš již nezpívá, protože starost o chleba mu víže rty. V lesích novoměstských není smutku a tíživé melancholie. Chodec nemá kdy mysliti na trudy své vlantní, jak jinde se stává uprostřed hlubo- kých lesů. Stezky, jak hádata se vinoucí, upou- távají pozornost a překvapují, když se toho nejmě- ně nadějeme. Na pravo les, na levo les, nahoře sotva píď oblohy. o stinu vstřiknuty zlaté skvra sluneční. Potok zurčí přes kamení, skály se naklá- nějí do cesty s obou stran úbočí. A najednou, jako vysoký výkřik radosti zahoří plné slunce. Nežli oči přivyknou, uskočil na jedné straně les a pře námi leží město se svěží plochou luk, stále šepta- jícími stráněmi a v zadu s dálavou více tušenou nežli viditelnou. Pověstný jest Rezek. asi 420 m nad m. Šťast- né položení tohoto letoviště, nedaleko města přece v samotě uprostřed lesů, může býti výcho- dištěm četných výletů. Údolí, které možno řaditi ke skvostům českých krajinných krás. vyznačeno je národní barvou čer- venobílou. Je těchto cest několik, společný však cíl: Peklo. Spíše rájem bych nazval toto místo vždyť ani příchod není očistcem, nýbrž pohodlne jsou stezky k němu vedoucí, a nikterak zvláště namáhavé, třeba zaříznuty jsou do prudkého srázu na křivolatou Metuji.
Rezek Nová město nad Metuje Metuje m nad m
24 article
Slova nelze přeměniti v obraz, abych popsal celou cestu do Pekla. Sty obrazů nejslavnějších krajinářů bylo by snad možno přibližně naznačiti skutečnou velebu dojmu. Je věru s podivem, jak zřídka k nám zabloudí malíř. Nám je třeba něja- kého Slavička, jenž každoročně by se navracel. aby vytěžil ladem ležící hřivnu krásy. Slíbil prý Kalvoda... Nemáme-li básníka malíře, dalo nám dobré nebe Josefa rytíře Bartoně, jehož ště- drou rukou získán básník dřeva a, jak věřím, též kamene, architekt Dušan Jurkovič. Neotráven pseudomodernou, neblaseován kriticismem, postrá- dajícím tvůrčí potence, zrozen v přírodě, již ne- zapřel a které se neoddálil pro prázdný zvuk mod- ních hesel. Kde zasní se Jurkovič, vznikne v jeho hlavě pohádka. Aby mohl vyprávěti, čím nadchlo jej Peklo, podal mu ruku mecenáš, nedávný ma- jitel novoměstského panství. A hle, dnes již svéráz- ná stavba pekelské restaurace a píla nedaleko ní jsou zlatým hřebem kraje našeho. Jurkovič z bý- valého mlýna zachoval mlýnské kameny, učiniv z nich stoly. Staré vodní kolo zavěsil ke stropu a lustr, jakého nenajdete snad nikde jinde, svíti památkou pekelského mlýna. Střeše dal chrliče z pohádky, na hřebenu postavil vozová kola, jak za stara pro čápy se dělávalo. Neuráží tato novo- dobá stavba, nevtírá se, ačkoliv pestrá je tvarově i barevně. Tulí se do náručí lesů, jest jejich osou. oddechnutím početných tepen stezek a chodníčků jako do srdce se sem sbíhajících.
Kalvoda Josef Bartoň Jurkovič
25 article
Zelenobílá značka dovede z Krajského před- městí k sv. Františku, odkud dohlédáme pouhým okem Josefova. Širá rovina probouzí vzpomínky na nešťastnou válku z roku 1866, po níž zbyly tam v těch ladách mnohé pomničky, kříže a velké mo- numenty... Dále za značkami polem a lesem d vesnice Přibyslavě,, kde lze se občerstviti mlékem a pod. Zelený hrot však poroučí jíti ještě dále, tam, kde na ostrém skalním útesu objeví se bílý nápis: Na Koníčk u.
František Přibyslav
26 article
Není to předhoří Alp, ale hodno jest jejieh doporučení. Jsem v rozpacích, jakým přirovnáním bych nejlépe popsal scenerii luto. Kdybych mohl probudit z hrobu oba spisovatele krajináře. Mer- hauta a Viléma Mrštika, nevím, zdali by se nepo- usmáli snaze mé a neřekli mi, abych mlčel, protože výkřikem nejvyššího vzrušení je mlčení. Leč já toužim zavolatí české turisty k nám, proto vypra- vuji, na kolik dovedu. Dole v rokli teče Metuje. Podle ní a nadn kroutí se cesty pekelské. Zdá se, že opravdu pe- kelné rádlo vyrylo toto údolí, ďábelské rozkoš- nictví rozhodilo skály a navršilo kopcovatinu, ro- manticky vystříhalo celý široširý obzor. Ale jistě boží obloha slzou svou vypěstila dekoraci této život mnohotonné zeleně. Není tu jiného hlasu nežli šumný chorál lesů... Po zdání leží na dosah ruky kopec Sendraž — přes 600 m nad m. Přičně uzavírá symíonii krajinnou pohoří, protkané ce- stami, směřujícími k Náchodu. Na nejvyšším bodu jasně je viditelna rozhledna dobrošovská. Vlastní Koníček je podle podání lidu vedle. Toto místo zváno bývalo Betlém. Připomínám to proto, že skoro se mi zdá, jakoby název ten lépe vystihoval panorama. S vyhlídkového místa vede nová serpentina až na cestu k restauraci Peklu, již dobře je viděti. Vysoko vylétly stráně, do výše nakupily se bizarně prorvané skály. Oči těkají s místa na místo, prsa se dmou chtěním vypově- děti dojem, leč ústa oněměla... Mlčky se hledí hledí — v těch místech jen špatný člověk by neciti pohnutí . .. Toto není všecko. Dobrý turista bude rok z rokem nalezati nové krásy. Nové Město nad Me- tují nesevšední nikomu, kdo nestydí se za lásku k přírodě, onu dětsky prostou, jedině přírodu chápající lásku skutečného uctívání božství.. Ani město samo není nezajímavo. Náměstíu- chovalo si rámec podsíní. Mnohé domy dodnes
Mrštik Dole Mlček Alpy rokle téci Metuje Náchod Betlém Nová město nad I
27 article
nejsou znešvařeny facadou, která do tvarové laho- dy štítů vpadá přímo barbarsky. Dobrý příklad ob- novení sešlých průčelí dán již několika domy. Nut- no vřele a hlasitě se přimlouvati, záhodno městské radě položiti na srdce, aby styí tento byl dodržen. neboť právě plochou tak dobově příznačně vykra- jovaných obrysů jest naše náměstí krásné a cenné. A zde, na náměstí, tyčí se sídlo demokratick šlechty práce, zámek českého průmyslníka Josefa rytíře Bartoně z Dobenína. Každý nepřed- pojatý člověk hluboko se pokloní takovéto šlechtě. skutečnému rytíři práce a radosti z krásna. Se vzácným pochopením svěřeno bylo obnovení zámku umění Jurkovičovu. Opět silou svého čistého ta- lentu provedl obtížnou a zodpovědnou obnovu již dokončuje vnitřní detaily zařízení. Z velikého baráku stal se opět zámek, jenž hrdou svou krásou jako veliký vykřičník uzavirá dlouhou pohádku no- voměstského kraje. Kde co nalezeno, vše s pietou zachováno, nevtíravě obnoveno. Ruku v ruce s Jurkovičem šel akad. malíř Linhart. Staré fresky na průčelí ob- noveny, sály vzkříšeny z tísnivé hanby fušerů do nového života. Mecenáš podal ruku umělcům — hle, jaké dilo, perlička zasazena do rámce města. škoda, že není posud monografie, která by slovy odborníků pověděla širší veřejností, kolik nádher zámek chová. Josef rytíř Bartoň učinil zámek svůj též jakousi galerii českých umělců. Švabinský, Böttinger, Stret- ti. Malý. Panuška, Špillar — jenom namátkou jme- nuji z četné řady zastoupených mistrů. Je tedy toho dosti, aby zasloužil si bezmála zapomenutý kout Nového Města nad Metují čet- nější návštěvy českých turistů. Pro delší pobyt jsou byty v hotelích i domech soukromých. Veškeré dotazy sluší adresovati na Jindra Imlaví. čilý „Okrašlovací spolek-
Josef Bartoň Jurkovičův Jurkovič Linhart Švabinský Böttinger Stret Panuška Špillar Jindra Imlavit Nut na náměstí Dobenín Nový město nad Metuje