2
masthead
V Praze, v úterý 23. června 1908.
Praha
4
masthead
Ročník XXXXVIIL
5
masthead
ode ih st l no loliuroll
mvoo mtntrel
8
article
Na rannt a odpol. list
vředplácí sat
v Praze v zdministraei
a měsíe
na čtvrt krta. . . . 6 K —
s drojí čonáškon
na nlsí
na čtvit lata . . . . 7 K 50h
va flialkáska
na něsíe . . . . . . 2 K 30
Toštou:
na měsíe . . . . .
na čtvrt lela . . . . 9 K 60h
srjí i, K n
a maiket
Praha
9
article
Městská rada liberecká štve
Němce na tamější Čechy!
Městská rada liberecká štve
Němce na tamější Čechy!
Dnes jsou tomu právě dvě léta, co na-
vštivil J. V. císař František Josef česko-
německou výstavu v Liberci, načež
po dvou dnech, opouštěje půdu »svého milo-
vaného království českého«, loučil se vlastním
listem, daným v Rychnově u Jablonce
24. června 1906 s oběma národy tohoto
království s vřelou tužbou, aby došlo mez
nimi k dohodě, jež by přinesla království
českému ke všem jeho bohatým pokladům
ještě dar vnitřního míru, i vyslovil naději
aby Mu byla popřána radost pozdraviti den
sblížení obou národních kmenův. —
Nuže dnes, právě po dvou letech, čte
se v obou německých libereckých dennících
nejnovější provolání městské rady
liberecké »k německému obyva-
telstvu Liberce!« —
Snad vydáno na oslavu jubilejního leta
Snad vzpomíná městská rada liberecká na
panovníkův pobyt v Liberci a na jeho
šlechetnou touhu, vyjádřenou tak
vroucně ve vlastním jeho listu rychnovském
— Snad pobádá německé obyvatelstvo Li
berce ke sblížení a dohodě s českými
spoluobčany v městě i okolí a tím ke smíru
a vyrovnání poctivému s národem českým
Ano, ku pěknému sblížení a míru! Jubi-
lejní ta proklamace městské rady liberecké
»An die deutsche Bevölkerung Reichen-
bergs!« zní v doslovně věrném překladu
takto
»Poslední dobou zavládnuvší u velké
části obyvatelstva národní nečinnos
a vlažnost, umožnila Čechům
v Liberci nejeden úspěch.
Němec
František Josef
Bevölkerung Reichen
Čecho
Čechy
Liberec
Rychnov
Jablonec
10
article
»Aby se proti dalšímu postu pu
Čechů postavila hráz, zřídil se z libe-
recké místní odbočky Volksratu výbor, který
národním snahám věnuje zbystřený zřetel.
»Vzhledem k nutnosti takového zřízení
vidí se městská rada pohnuta, aby ke
všem německy cítícím obyvatelům
Liberce vznesla prosbu, by co nejůsilov
něji podporovalo cíle tohot
obranného výboru, směřující k uhá
jení německosti naší domoviny
Nechť každý koná svou národní povinnost
Pakbude ůtok Čechů na naše ně-
mecké město vítězně odražen
Rada města Liberce.«
Tento dokument zasluhuje, aby byl přibi
in perpetuam memoriam. Čeho, probůb, uči
nili Čechové liberečtí tamějším Němcům bě
hem posledních dvou let, že vidí se městské
radě liberecké nutným takto bíti na po
plach a burcovati »liknavou a vlažnou« část
Němců libereckých do boje proti nám? V ce-
lém tom provolání neuvádí se ani jediný zly
pokus neb čin, jehož by se byli i jen proti
jedinému německému spoluobčanu dopustili.
Tvrdí se toliko, že Čechům byl vděk
národní nečinnosti a vlažnosti mnohých
Němců usnadněn »nejeden úspěch« —
(»manchen Erfolg«). V čem záležel a na
jakém poli byl dosažen, zda osvětovém, či
hospodářském, společenském nebo politickém
— o tom všem ani slova. Ale tolik je jisto,
že byl to úspěch nenásilný, právně i mravně
dovolený, slovem zákonný a neúhonný, sice
by jinak městská rada liberecká jej pozna-
edhr sa uceboon mlžsa5 mínavola mha sl
Čecho
Volksra výbor
Němec
Liberec
11
article
vbáv 8zodao smsisleia
leol
12
article
menala a všemu světu žalobně na odiv po-
stavila. »Leckterý ten úspěch Čechů,« na
nějž naráží městská rada liberecká, záleží
nejspíše asi v tom, že v posledních letech
některý dům liberecký přešel řádnou koupí
do rukou některého Čecha, tak jako v če-
ských městech, na př. v Praze, opěti co chvíli
přechází některý dům koupí do rukou ně-
ps
meckých.
Nuže a k vůli tomu takové štvaní ně-
meckého občanstva? Toho se opováží měst
ská rada, v niž zasedají lidé práva a zá-
konů znalí, ve státě právním, jehož základní
zákon ústavní prohlašuje
»Každlý státní občan (rakouský) může
v ka ždémkoliv místě úzlemí stát-
ního se zdržovati a usídliti, pozem-
kův a statkův všeho druhu na-
bývati a svobodně s nimi nakládati, ja-
kož i za podmínek zákonných všelikou živ
nost provozovati.«
Aby si tak dovolila rada města
Prahy vydáti podobné provolání k če-
skému obyvatelstvu pražskému
proto, že Němci sem přistěhovalí kupují si
od Čechův v Praze domy? Aby tak ona
volala k Čechům: »Postavte hráz tomuto
postupu Němcův! Odražte útok Něm
cův na naši českou Prahu !«
Pochybujeme, že by dlouho po tom
ještě zasedala. Provolání její bylo by zaba-
veno, ona rozpuštěna a v čelo obce místo
zvoleného starosty byl by postaven císařský
komisař. Tak by se zatočil
s Prahou jen by to kmitlo. »Schlank-
weg!« jak zní vídeňský termin proti nám.
Čecho
Němec
Čechův
Němcův
Praha
Německo
13
article
Ale liberecké radě městské to projde,
aniž se pan hr. Coudenhove s bar. Beckem
i jen ohlédnoul
Spěje to se státní ochranou naší
národnosti a domovského práva
jazyka našeho v zněmčených krajích
Čech čím dále do času, tím do horšícha
nesnesitelnějších koncův. Dokladem dra-
stickým Liberec. Devatenácte tomu let, co
prvně troufalo si liberecké obecní zastupi-
telstvo vyhoditi z kopýtka proti zákonem
zaručené rovnoprávnosti jazyka našeho
v Čechách; bylo 3. prosince 1889, kdy
usneslo se na tom, že jediným jazykem
úřadů města Liberce jest a zůstane jazyk
německý a že přípisů, v jiném jazyce za-
slaných, přijimati nebude, nýbrž je zasíla-
telům jakozto nesrozumitelné a k jednání
nezpůsobilé vrátí. I české přípisy zemského
výboru měly zůstati nevyřízenými.
Avšak tehda české místodrži-
telství v lednu 1890 toto usnesení libe-
recké obce zrušilo a zakázalo vý-
kon jeho, jelikož čelí proti stáva-
jícím zákonům a zejména proti 2. odst.
článku XIX. základního zákona státního
ze dne 21. prosince 1867.
m Dnes, po devatenácti letech však opět
odmítá magistrát liberecký česká podání
a české přípisy směle od prahu svého, ač
ten starý základní zákon státní podnes platí
— na papíře rakouské ústavy a říšského
zákonníku, ačkoliv během těch let správní
soud opětovně rozhodl pro rovné právo
jazyka našeho v celém království
stejně jako soud nejvyšší. Navzdor
všem zákonům zemským i říšským, navzdor
všem rozhodnutím nejvyšších instancí mohli
si liberečtí pání dovolit proti právu Čechův
Coudenhove
Beck
Čechův
Čechy
Liberec
14
article
všechnu nezákonnost a křivdu, nic se jim
proto jakživo nestalo — všechno jim prošlo.
Divu li pak, že opováží se městská rada
liberecká vydati posléze i takové štváčské
provolání proti klidným spoluobčanům če-
ským, popuzovati zřejmě »všechny německy
cítící obyvatele Liberce« k nejůsilovnějšímu
boji proti tamější ubohé naší menšině i roz-
palovati bojovný furor teutonský do žhava
obrazy a obraty tak demagogickými, jako se
děje ke konci provolání, kde se mluví vý-
slovně o útoku Čeohů liberecký ch
»na naše německé město« a vyzývá se ke
všeobecnému odražení toho nájezdu českého
»na naši domovinu«. Nezní-li to jako v před-
večer války občanské? —
Dne 7. t. m. konal se v Liberci po-
věstný sjezd 54 zněmčených měst, na němž
volal purkmistr liberecký dr. Bayer: »H
dina rozhodnutí v národpím zápasu naš
vlasti nadchází! Pryč od Čechů mus
býti naším heslem le
Což doplnil liberecký městský radní dr
Staden dalším heslem: »Hlavní stan Němeů
patří ná německou půdu !«
Chtějí tedy z Liberce učiniti hlavní stan
Němectva bojujícího proti jednotě vlasti české
a za zřízení německé provincie »Deutsch
böhmen«. První na ráně pak jsou tu ovšem
ubozí Češi liberečtí. Na nich budou si nyní
páni furibundi z radnice liberecké exemplárn
schlazovat žáhu, aby se Liberec vyznamenal
přede všemi ostatními soky německými a za-
sloužil si ostruhy pro své pasování za
hlavní město nové provincie Neupreus
sen — či pardon: Deutschböhmen. Co jest
vůči tomu povinností všeho uvědo-
mělého národa našeho, každé poctivé srdce
české cítí a víI
doktor
Bayer
Čecho
Deutsch
Čech
Neupreus
Liberec
16
article
Poslanecká sněmovna.
(Schůze 88.)
Poslanecká sněmovna.
(Schůze 88.)
iro
Ve Vídni, 22. června.
(Původní zpráva telef. »Nár. Listů«.)
První a dosud jediný z ministrů resortniei
promluvil na počátků dnešní schůze: dr. Fie
dler. Učinil tak způsobem velmi zevrubným
ačkoliv pojednal jen o čtyřech hlavních thoma-
tech: o nové soeiálně-politické sekci svého re
sortu, o živnostonských inspektorech, o výrobe
zápalek fosforových a zláště o záložitosteck
poštovních po stránce věcné i po stránco osobní
Výklady jeho trvaly půl druhé hodiny a byly
poslouchány velmi pozorně, opět a opět přeru-
šovány a na četných místech, zvláště pak na
kenci provázeny hlučnou pochvalou, zejména
sociálních demokratů. Všechno, ee
pověděl tento člen kabinetu, bylo zajímavo. Se
zvláštním zájmem čekali jsme jeho sdělent
o tom, co zamýšlí vláda učiniti na prospěch zř-
zenců poštovních. Nežli se dr. Fiodler o tét
věci vyslovil, ujal se velmi vřele a velmi roz-
hodně českých úřadníků poštovních, pravě, ze
nebylo správno a spravedlivo, viniti je z nějaké
anarchie nebo revoluce pro nějaké nepatrnůstky
které dějí se pravidelně ve všech zemích smíše
ných, aniž by tím trpěla dokonalost a rychlos
služby. Ministr prohlásil, že čeští úřadnici po
štovní konají svoje povinnosti úplně a cele,ž
jsou věrně dbalí svých úkolů a svých povin
ností a že považuje za příkaz srdce svého kon
statovati, že české úřadnictvo poštovní platně
doktor
Fiodler
Vídeň
poslanecký sněmovna
17
article
přispělo ke zdokonalení poštovnictví předlitav
ského. Němci vyslechli klidně ministrův spra
vedlivý projev pro české úřadníky poštovní
Poblíže ministra stál dr. Herold, Iro, Malik a
Eduard Stránsky, ale ani jediný z nich se ne-
ozval. Dr. Fiedler vyložil pak, co chee učinit
pro jednollivé kategorie poštovních, telegrafníe
a telefánních zaměstnanců mužských i ženských
předpokládaje ovšem, že bude uhražena rozpo
čtová potřeba na provedení zamýšleného zlepšení
Na odpor narazil ministr obchodu, když vy-
slovil minění, že penize, věnované na zlepšen
platů poštovních zaměstnanců posloužily by lépe
obecnému dobru, nežli sleva daně cukerní. Jinak
získal si dr. Fiedler hojnou pochvalu všecl
stran; uznáváno, že v řeči min. opchodu obrá-
želo se smýšlení pokrokového moderního poroz
umění pro práci a pro sociální potřeby doby.
Schůze trvala dnes opěť do půl dešáté ho
diny noční. Na konei dostavili se ministerský
předsoda bar. Beck, ministr vyučování dr. Mar
chet, min. Prášek a ministr zeměbrany Georgi
Čekalo se, že šl. Georgi zodpoví některé dotazy
ale nestalo se tak
V rozpočtové debatě promluvili dva češt
agrárníci: Chaloupka a dr. Holý. Zástüpce obe
klatovských, jakkoliv dostal se ke slovu pozdě
sbromáždil přece četné posluchačstvo, kter
zvláště jeho výklady o měně sledovalo velm
pozorně. Zprávy, že poslanec tento, který jes
povolán na hospodářskou akademii do Tábora
složí nášledkem toho mandát, jsou bezpodstatny
Všechny kluby korají zejtra porady, na
kterých se usnesou o stanovisku svých zástupeů
v konferenci přodsedů všech stran, kterou bar
Beck na 12. hodinu svolal.
Němec
Herold
Malik
Eduard Stránsko
doktor
Fiedler
Beck
Mara
Prášek
George
Chaloupek
Holá
Tábor
18
article
Z Vídně, 22. června. (K. k)
Předsoda dr. Weiskirchner zahájil schůz
o 11.15 hod.
Mezi došlými spisy jsou návrhy poslanců
šl. Stranského a sp. na změnu § 55. říš. zák
o školství obecném, a Kroye a spol. na úprave
smluvních poměrů mezi rak. správami druh a jejicl
zřízenci.
Sněmovna rokovala dál
o rozpočlu.
Ministr obchodu dr. Fiedler pravil, že nová orga-
nisace min. obcbodu, zejména zřízení sociálně- poli
tického odboru vstupuje dněs v život. Bylo nutn
rozmnožiti agendy i organisovati ministerstvo d
rozděléné látky, aby vyhovovalo duchu času. Orga-
nisace byla provedena potud, že věcí průmyslu, střed-
ní a malé živnosti a sociálně-politické agendy vyři-
zují se zvlášt. Nejvyšším rozhodnutím byl v sociálně-
polilickém odboru sýslemisován statistický úřad prá-
ce jako zvláštní oddělení. Vyslovuje naději, že mia
obchodu po svě nové orgánisaci ještě intensivněji
úspěšněji nežli dosud bude mocí dostáli svým roz-
sáhlým agendám
Z agend nového sociálně-politického odboru při
pomíná ministr, mimo zákonnou úpravu dětské prá
ce, vollačování zdraví a bezpečnost ohrožujících vli
vů při živnostenské práci, opatření k ochraně zdrav
dělníků v závodech na výrobu celluloidu, úpravu do
mácké práce a živnostenské noční práce žen.
Předsod
doktor
Weiskirchner
Fiedler
Vídeň
Org
zákon o školství
19
article
Úprava živnostenské inspekce je nezbytna. Ku
plánovitému vybudování živnostenské inspokce je tře-
ba: Náležilého rozmnožení dozorčích okresů v k-
runních zemích s příliš velkými dozorčími obvody
a bohatě vyvinulým průmyslem, rozmnožení perso-
nálu, jmenování odb. živn. inspektorů, zvláště syste-
míisování místa živn hygienika v ústředně, rozmno-
žení ženské živn, inspekce, zvláště se zřelelem na
nastávající zákonnou úpravu domácké a dělské práce
jmenování zvlášíních ambulaniních živn. inspektorů
opatření prů výchovu theorelicky i prakticky vyško-
leného dorostu, sproštění inspektorů kancelářskýel
prací a povolávání zaměstnaných jako živn. inspek
V prelimináři na r. 1909 budou požadovány pro
středky na systemisování dalších 21 sil, z nichž 1.
budou orzány vyššími a 10 výpomnocnými.
lor.
20
article
V drobném Proucjít
ranní čísle o zobě . ..
od polednl
Ve alialkách na venkovs-
ranní číslo. . . . . . . . 10k
odpolodní . . . . . . . . 4k
Inserát
plati se hotově zapřed.
Předylacení a inserty přijímá sdmint-
straoe v Maslanské vlicl č.a
Tam nacházejí se táž redakee
Hiskárna a ezpodice „Národnách Listů“
Rukopšsy s9 Bsvracejí-
Bsvracet
21
article
Ministr zabývá se zevrubně záležilostmi po
šíovními. Nesmí se říci, že jsme pozadu za Ně-
meckem. Naše pošlovnicví stojí úplně na stejném
stupni jako tam a našim institucím dostalo se úplného
uznání od expertů také z Německa. Ministr byl jacko
poslanec též někdy rozmrzen, slyšel-li o zpozděných
zásilkách. Jako ministr přesvědčil se však osobně,
jak provádí se manipulace a celá pošta, v jakých
místnostech poštovní personál pracuje, jak rychle se
musí pračovali a tu se obdivoval činnosti personálu.
Pokud jde o místnosti, třeba odstraniti namnoze ne-
příznivé poměry. Bylo by dobře, aby konečně jednou
na poštovní slavby a j účely použilo se půjčky. Na
tyto výnosné investice bylo by třeha asi 70 mil.:
25 mil. na slavby poštovní, 10 mil. na trati telegrafní
a 35 mil na trati telefonní.
Nebylo správně a spravedlivé, že české pošlovní
úřadnicivo v království českém bylo obviňováno při-
mo z anarchie, přímo z revolučního chování se při
poštovní manipulaci. Využitkovalo se nepatrných pod-
nětů a nepatrných zjevů, které se — jak výslovně
konslatuji — vyskytují a trpí ve všech několikajazyč-
ných zemích, poštovní dopravě však naprosto nejsou
na újmu a dokonalosti a rychlosti poštovní dopravy
ani v nejmenším neškodí, aby se tu najednou víisklo
českým úřadníkům na čelo znamení, jakoby neplniii
správně svou povinnost. Jsem nucen ujati se s tohoto
místa toholo pošlovního úřadnictva. Malicherné udá-
losti nestály za to, aby se o nich ve veřejnosti tolik
mluvilo. Svazovky, které se ostatně naposledy zahodí.
nemají úřádního významu, mnohdy se jich ani ne-
použivá, neměly býti podnětem, aby se vmella úřad-
nictvu celého národa výtka ve tvář. To není při-
pusíno.
Německo
22
article
Nulilo mne sndce, abych to zde řekl ke cfi svě-
domitého českého úřadnictva poštovníhe, které přece
má na zdokonalení postovnictví našeho zajisté podíl
nejvýš značný.
Systemisováním míst a jmenováním al perso-
nam, kde poměry byly příliš křiklavé, zjednal ministr
odpomoc. Ve slavu úřadníků konceptních postoupila
v této krátké době pětina, ve statu úřadnictva techni-
ckého a ve statu úřadnictva dopravního po sedmině
všeho úřadnictva. Bezprostředně bylo povýšeno 192
úřadníků na oficiály a 139 na vrchní oficiály. Od
nynějka každoročně má celý ročník poštovních asi-
stentů býti povýšen na oliciály, resp. z oficiálů na
vrchní oficiály bez ohledů na apertury.
Pokud jde o poštovní oficianty a poštovní oli-
ciantky, vypočílává ministr učiněná opa tření. Úprava
nemocenského a úrazového pojištění poštovních zří-
zenců již zračně pokročila. Přes všechna ta opalř ení
je však pošťovní správa přosvědčena, že hmotné po-
měry, zvláště dolejších vrstev poštovního personálu
vyžadují zlepšení. Především třeba upraviti platy
poštmistrů, neboť tilo jsou živlem, který se výtečně
osvěděil.
Pomýšlí se na úpravu platů v tom smyslu, ž
by poštmistři postaveni byli na roveň státním úřad-
níkům tří nejnižších tříd. Tak byli by nynější post-
mistři II. tř. postaveni na roveň co do požitků sl.
úřadníkům XI., poštmistři I. tř. úřadníkům X. hodn.
tř. Jest úmyslem zvýšiti plat poštovním expedientům,
že by se napříště pohyboval mezi 600 a 1300 K.
23
article
Mimo to má se oněm poštovním expedientům, kteří
konají službu také u telefonu, zaokrouhliti telegfafní
příplatek při stupnicích 4—6 ze 120 na 150 K a při
stupnicích 1—3 ze 180 na 200 K. Pokud se týče po-
šlovních oficiantů pomýšlí se na stabilisovění po-
slupových poměrů. Služební poměrý nynějších me-
chanických pomocníků budou upraveny obdobně jako
u poštovních oficiantů tim, že budou jmenováni úřad-
níky poštovního a telegrafního ústavu. Zároveň se
zamýšlí, aby změněn byl jejich titul a byly upravenvy
jejich požitky v tom smyslu, že nejvyšší dosožitelný
plat by se rovnal požitkům st. úřadníků IX. hodn. ti.
nejnižšího stupně platového.
Pokud se týče zeměpanského poštovního služeb-
nictva, pomýšlí se na to, aby zvýšení počálečního
platu u většiny činilo 200, u ostamních 100 K. Dále
má býti nejvyšší dosažitelné služné slanoveno 1900
kor. a aktivní přídavek má býti vyměřován dosavad-
ním procentovým poměrem. Poněvadž kromě teho
má být i provedeno jakési slabilisování postupovélio
poměru tohoto služebnictva, bude míti zamnýšlená re-
farma po mnohé stránce příznivější následek, než
služebnictvem samým požadované všeobocné zvýšení
nynějšího plaiového schematu o 200 K. což by zna-
menale pouze zvýšení platu n. nejvyšší plat 1800 K.
kdežto mu pomýšlíme na plat 1900 K. Zároveň s
úpravou platů poštmistrů zamýšlí se také změna
služebních a platových poměrů plně zaměstnaných
24
article
FEUILLETON
FEUILLETON
Talaškino.
Mluvě posledně o polské „Sztuce“, učini
jsem zmínku o těžkém problemu, spojiti uměn
lidové s uměním umělců. Problem tento jest
těžký vlastně jen proto, že pouštíme se do sněho-
když máme k tomu dobrou vůli, s duší nedosti
prostou, nedosti očištěnou od modernistických
předsudků a od mody, často mnohem horších
předsudků tradice akademické nebo a hlavně
fanatické lehkověrnosti.
Dnes konstatuje se přece čím dále tím
více, že nutno se snažiti, aby došlo k tomuto
spojení všude, kde má se ještě zachovati umění
lidové a kde cítime, že umění umělců jest
na cestě k vyhynutí, nevzpruží-li se u pramenů
inspirace národní. Tyto pokusy nedějí se nikde
s větší upřímností než u Slovanů. Mám uvést
pěle-měle hudbu Smetanovu, Dvořákovu, Rim-
ského, Korsakova, malby Roerichovy a Vrube-
lovy, ilustrace Bilibínovy, malby na skle slečny
Smetanův
Dvořákův
Korsakův
Roerichův
Bilibínův
Slovan
25
article
Zdeňky Braunerovy, aplikované umění Maljuti-
novo, Zinovieva a Beketova, archeologická pá-
trání Borčevského a t. d. a t. d.? Nejdůležitější
událostí letošní umělecké zimy pařížské byl ob
jev v Galerie dos Artistes Modernes, umění, jež
v dálném Rusku, v Talaškino, na venkově Smo-
lenska, usiluje podporovati vzájemnou vesnu
umění prostonárodního pomocí umělců a uměnt
těchto kontaktem s lidem, co jeden z největších
artistů naší doby, Mikuláš Roerich, definoval
aliancí extrémů, základu a vrcholu, umění car-
ského a venkovského. Jest to žena inteligence
» aktivity podivuhodné, kněžna Marie Teniševa.
jež se postavila v čelo bnutí a majíc všechny
prostředky majitelky rozsáhlých pozemků, do-
vedla změniti panství svá v uměleckou kolonii,
která se stala krbem opravdové renaissance
umění národního. A výsledky vyšly právě za-
značeny v dvou krásných knihách: jest to nád-
herná sbírka výšivek, vyprácovarých pod jejím
dozorem selkami kněžninýcb pozemků a sbírka
pohledů na Talaškino a reprodukcí předmětů
tamže vyropených, vše doprovázeno textem pří-
mo prorockým Mikuláše Roericha, tohoto věst-
ce v prose jako v umění, a kritickým, dokona-
tým textem slavného Rusa Sergěje Makovského,
Braunerův
Beketov
Roerich
Tenišev
Rus
Makovský
Rusko
Talaškin
Galerius do Artistes Stones
26
article
Domnívám se, že vyučování talaškinská
mohla by býti prováděna právě tak dobře u nás
jako v Rusku, a dílo kněžny Teniševy sloužiti
může přikladem kterémukoliv šlechtici na jeho
pozemcích. Jeden více, druhý méně mohl by
prokázati tytéž slažby dobře pochopeného socia-
lismu ve prospěch umění a kultury a zároveň
ve prospěch humanity. Ostátně Ruskin prekoni
soval a zavedl podobné instituce v Anglii.
Venkované talaškinští tkají i nadále na svých
starých stavech — a to ze surovin dodaných
průmyslem domácím — ona znamenitá plátna
ne tak pravidelná, ale pevnější a vzhledu seko-
nečně pittoresknějšího než zoufalá pravidelnost
mechanických výrobků továrních. Tyto továrny
jsou na cestě vyhubiti v Rusku a jinde domác
průmysl. Kněžna skupuje všechno plátno lidové
jež tkalci jejího panství utkají, a hle, máme ven
kovany od bídy a průmyslového najímání uchrá-
něné. Emissaři kněžnini chodili po všech zemícth
carství, aby sesbírali dávné recepty barviv sel
ských, nerostných a rostlinných, jež pomalu při
cházely v zapomenutí. Jest známo, že tato stří-
zlivá a důstojná barviva, tónů levandule, maliny
a resedy, nemají pražádného vztahu an
pokud se týče vzhledu ani pokud se týče
jakosti, neboť neblednou, s barvivy chemickými
s anilinem, hanbou našich uměleckých industrií.
Ruskin
Rusko
Anglie
27
article
Vystavena barvírna, v níž užívá se výhradně
receplů staré tradice prostonárodní, a všechna
plátna, vycházejí z ní, ozdobena rozkošně ne-
jasnými nuancemi staré modři, uhaslé zeleni,
zvadlé žluti, červení benátských nebo pompej
ských, jež jsou základnami bohatých a obdiva-
hodných akordů antických výšivek. slovanských.
Talaškinským tak se protiví všechen ráz industri-
ální a obchodný, že jsou právě tak neschopni
vytvořiti dvakráte touž nuanci jako dvakráte týž
předmět. Dose indiga, pastelu, mořeny barvir-
ské, kůry osykové rozvrhovány jsou docela em-
piřicky, od oka, a smišeniny bez precisních
vážek, bez nejmenšího karakteru mathemat-
Hedvábí a nitě procházejí taktéž pravěkým
přípravami. A pak vše odevzdáno jest venkova-
nům a ponecháno jejich představám a jejich
vkusu. Nu a postačilo dátí jim vybrané suroviny,
aby již sami okamžitě spozorovali půvab těchto
starých barev, a aby se v nich vzbudilo opovrho-
ckého.
28
article
vání látkami průmyslovými a tóny chemickými
Co pak hotového přinášejí — práce jest jim
úplně zaplacena — jest přenádherné. Staré
tradicionální umění výšivkové nacházíme tal
čerstvé, tak mladé, tak božsky naivní a národní.
jakmile na místo barev a jarmarečního zboži
židovského lidovým umělcům vráceny škály
tónů, plátna a nitě zašlých časů.
A co se mohlo vykonati pro výšivku, vy
konalo se týmž způsobem pro keramniku a ema el
a zvláště pro všechen průmysl dřevařský, o
nejdrobnějšího předmětu po nábytek a stavitel
ství. Vystaveny, nábytkem a dekoracemi opatř
ny byly teremy, domy a jizby starého stylu
ruského, lidové divadlo, jehož opona s inspiro-
vaným pěvcem, sedíeím v polích na výšině, ovlá
dající vesničku a brnkajícím na cymbál, s potů-
čkem a esy, s krajinkou ani není možn
více ruskou, jest monumentální a nade vše při
rovnání arcidilo Maljutinovo; otevřeli tam ate-
liery a musen; uspořádali sbírky dokumentů
bibliotheky: Talaškino se zkrátka stalo o sobě
malým světem, jenž vystačí sobě samo, kde nic
co se v cizině dobrého děje, nezůstává neznámo
kde však okamžitě všechny hodnoty zaměňuj
se v hodnoty ruské, mile národní
lidový divadlo
Company
29
article
Takové hnutí nevyhnutelně musilo zajím
přední umělce carství, jimž jest Rusko v kri
Nejsilnější z nich přinesli okamžitě do Tala
škina morální podporu souhlasu a rad, a neštitil
se pracovati se žáky talaškinskými. V první řadě
jmenovati musime pp. Roericha a Maljutina
A výsledek toho byl, že u mnohých žáků vy
vinula se ihned opravdová náklonnost umělecko
venkovská: zůstávají lidovými a vědí, co jest
veliké umění. Ve svých vesnicích budou mo
stem mezi jedním a druhým. Pohleďme na př
na tuto Maljutinovu balalajku, okrášlenou bá
ječnou rybou, jakoby pošlou z kašmirského
šálu; zde máme jinou, ještě originálnější, od
Vrůbela, jejíž otvor jest přísně obtočen šíjí n
hřbetě se kousajícího bílého koně. Žák Samussei
vytvoří ihned kolem trojůhelníku třetího nástroje
symetrický ornament vzácného důvtipu, kde dve
ostnaté ryby a dva květy bodláku činí obrubu
raku.
A ejhle, umělecká produkce talaškinská
nerozšiřuje se od nynějška toliko v enrství, ale
po celém světě. Předměty, vyrobené v Tal
Vrůbel
Rusko
Tala
Tal
30
article
škinu, koupiti můžefe ve všech hlavních mě-
stech: od pohovek, skříní, židlí a stolů až p
kolébky a kamna; dřevěné talíře, mísy a drobné
hrnčířské nádobí podivných forem, matka-sle
pice, chránící svá kuřátka, králík na bobku s na
stavenýma ušima; rámy a nástroje budební
španělské stěny a okrasy kostelní, duhy, tyto
malebné zvláštnosti ruských potahů, a sáně . ..
vše možné na světě. Avšak nikdy, stůj co stůj
nedělána kopie jednoho předmětu; jestliže by
se náhodou nebo rozvržením látky přišlo ku
předmětu téměř podobnému, musí býti aspoi
jeho ornamenty rozličné. Album výšivek, jež
mám zde před očima, ukazuje šedesáte utěše
ných vzorků oněch ubrousků, pokrývky prola
mované s vyšívanými vlysy ornamentální geo
metrie selské; druhé album, album architek
tury a předmětů obsahuje 162 vzorků, stále do-
jímavějších a obdivuhodnějších. Vyřezávaná
historicky pomalovaná zakončení knokvíc. v Ta
laškinu, toť celá báseň! A nejeden obraz, ne
jednu slavnou knihu dal bych za ty rámečky
umělecky a jednoduše otesané mladým tesařen
venkovským, u něhož vzplálo drobet ruské duše
z doby před Petrem Velikým ...
31
article
Poslyšte čarokrásná proroctví našeho vel
kého Roericha; „Svým citem uměleckým byl.
antické Rusko bližší Západu nežli my .. V dob
kamenné rozuměli lépe důležitosti ornamentů
jejich originalitě, jejich nekonečné rozmani
tosti... Miti soustrast s barbarismem dávné
minulosti a pýšiti se pokrokem zdá se jedno
dušším než zastati se svou myšlenkou při star
okrase. Jak absurdním jest někdy slovo po
krokl ..
Ne v hlavních městech třeba hledati krásu
aniž v jejich museích a trzích uměleckých
Každá krásná věc jest tem již jen náhodným
hostem... Ve velikých kotlinách se živá vod
kolí; neočekávaná a ryzí, vytryskuje ona toliko
z klidu a ticha, z hrudi země samé. Vrchol
základna. To ze skutků a ze základů vytryskne
světlo krásy pro záhubu prostřednosti ... Kdo
chce okrášliti život, tomu netřeba se sháněti po
mutoriálech, ale po čistotě myšlenky
Na svůj cíl třeba hleděti se stanoviska dnešního
prosyliti se vznešeností forem antických (ru-
ských). A vše, co se inspiruje příkladem staro-
věku, musí býů velmi vzdáleno oné zvchlösti
Rusko
32
article
stylu, jejž my, ve své krátkozrakosti, zhusta
označujeme za „styl nový“... — —
„Talaškino představuje neočekávanou smě
velkého hospodářství polního a fantasií uměle-
ckých, moderního domu venkovského a fantasti-
ckých teremů, starých písem slovanskýcha
evropských myšlenek moderních ... Jistý druh
vnitřního záchvěvu se jeví ve všem, co se dělá
v Talaškinu. Dychlivost po umění vzbuzuje se
u žáků a u mladých dělníků. Na obyvalelstvo
okolní, v bezprostředním styku s uměleckým
hnutím talaškinským, přechází tím, přirozeně,
nesmazatelná stopa věčného smyslu pro život
Tisíce dělníků a pracovníků přichází do Tala-
škina, jehož význam jest nosmírný pro celý
okres. Tímto utkává se jako by zacelující pavu-
čina . ..
Sedě u posvátného krbu, vzdálen nákazy
měslské, tvoří lid předměty nového pojetí, bez
úslužné podlézavosti, bez známky fabrické
s láskou a bez chvatu. Vracíme se k tradici před-
ků, ke kráse a pevnosti někdejších. Mládež eít
v sobě zárodek touh nových, upovňovaných při-
kladem práce umělecké. Nemá kdy toulati se
po krěmách, nepotřebujeť toho, aby myslila na
svátek, kdyžtě přede dveřmi nachází tolik věeí
v pravdě zajímavých, jež odtrhují od živola
všedního . ..
Tala
33
article
Takovéto věci, hle, mohou se ještě díti
v ohromném moderním Rusku, revolucí šleha-
ném a pustošeném špatnými vášněmi. Sem tam
v ústraní se ale bdí, myslí, pracuje... I při-
padá mi ona milounká vesnice československá
z výstavy 1895, dnes prázdná ... Rád byéhji
viděl postavenu v širém venkovu českém, v les-
naté poloze hranic moravských, vzdálenu všeliké
dráhy železniční, jako museum, školu, knihovnu
a krb umění lidového. Kdo však u nás převezme
úlohu kněžny Teniševy!? K malému začátku
nejsou ani ták potřebny peníze, jako dobrá vůle.
A Talaškino žije dnes z výdělku umění tam vy-
ráběného: Ba pracují s dosti pěkným ziskem,
aby si mohli vyslavěti rozsáhlé budovy,— tak
chrám, jenž bude vzorem moderního umění ná-
rodního, vížícího minulost k budouenosti pro
nejvyšší slávu dueha, duše a vkusu slovanského.
William Ritter.
Ritter
Rusko