ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 945a3d40-7716-11dc-a749-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 33 celkem · entity: place 27, person 52, org 4, work 3
1 masthead
rne
2 masthead
V Praze, v úterý 23. června 1908.
Praha
3 masthead
Onnu
4 masthead
Ročník XXXXVIIL
5 masthead
ode ih st l no loliuroll mvoo mtntrel
6 masthead
yá nženito
7 masthead
Číslo 172.
8 article
Na rannt a odpol. list vředplácí sat v Praze v zdministraei a měsíe na čtvrt krta. . . . 6 K — s drojí čonáškon na nlsí na čtvit lata . . . . 7 K 50h va flialkáska na něsíe . . . . . . 2 K 30 Toštou: na měsíe . . . . . na čtvrt lela . . . . 9 K 60h srjí i, K n a maiket
Praha
9 article Městská rada liberecká štve Němce na tamější Čechy!
Městská rada liberecká štve Němce na tamější Čechy! Dnes jsou tomu právě dvě léta, co na- vštivil J. V. císař František Josef česko- německou výstavu v Liberci, načež po dvou dnech, opouštěje půdu »svého milo- vaného království českého«, loučil se vlastním listem, daným v Rychnově u Jablonce 24. června 1906 s oběma národy tohoto království s vřelou tužbou, aby došlo mez nimi k dohodě, jež by přinesla království českému ke všem jeho bohatým pokladům ještě dar vnitřního míru, i vyslovil naději aby Mu byla popřána radost pozdraviti den sblížení obou národních kmenův. — Nuže dnes, právě po dvou letech, čte se v obou německých libereckých dennících nejnovější provolání městské rady liberecké »k německému obyva- telstvu Liberce!« — Snad vydáno na oslavu jubilejního leta Snad vzpomíná městská rada liberecká na panovníkův pobyt v Liberci a na jeho šlechetnou touhu, vyjádřenou tak vroucně ve vlastním jeho listu rychnovském — Snad pobádá německé obyvatelstvo Li berce ke sblížení a dohodě s českými spoluobčany v městě i okolí a tím ke smíru a vyrovnání poctivému s národem českým Ano, ku pěknému sblížení a míru! Jubi- lejní ta proklamace městské rady liberecké »An die deutsche Bevölkerung Reichen- bergs!« zní v doslovně věrném překladu takto »Poslední dobou zavládnuvší u velké části obyvatelstva národní nečinnos a vlažnost, umožnila Čechům v Liberci nejeden úspěch.
Němec František Josef Bevölkerung Reichen Čecho Čechy Liberec Rychnov Jablonec
10 article
»Aby se proti dalšímu postu pu Čechů postavila hráz, zřídil se z libe- recké místní odbočky Volksratu výbor, který národním snahám věnuje zbystřený zřetel. »Vzhledem k nutnosti takového zřízení vidí se městská rada pohnuta, aby ke všem německy cítícím obyvatelům Liberce vznesla prosbu, by co nejůsilov něji podporovalo cíle tohot obranného výboru, směřující k uhá jení německosti naší domoviny Nechť každý koná svou národní povinnost Pakbude ůtok Čechů na naše ně- mecké město vítězně odražen Rada města Liberce.« Tento dokument zasluhuje, aby byl přibi in perpetuam memoriam. Čeho, probůb, uči nili Čechové liberečtí tamějším Němcům bě hem posledních dvou let, že vidí se městské radě liberecké nutným takto bíti na po plach a burcovati »liknavou a vlažnou« část Němců libereckých do boje proti nám? V ce- lém tom provolání neuvádí se ani jediný zly pokus neb čin, jehož by se byli i jen proti jedinému německému spoluobčanu dopustili. Tvrdí se toliko, že Čechům byl vděk národní nečinnosti a vlažnosti mnohých Němců usnadněn »nejeden úspěch« — (»manchen Erfolg«). V čem záležel a na jakém poli byl dosažen, zda osvětovém, či hospodářském, společenském nebo politickém — o tom všem ani slova. Ale tolik je jisto, že byl to úspěch nenásilný, právně i mravně dovolený, slovem zákonný a neúhonný, sice by jinak městská rada liberecká jej pozna- edhr sa uceboon mlžsa5 mínavola mha sl
Čecho Volksra výbor Němec Liberec
11 article
vbáv 8zodao smsisleia leol
12 article
menala a všemu světu žalobně na odiv po- stavila. »Leckterý ten úspěch Čechů,« na nějž naráží městská rada liberecká, záleží nejspíše asi v tom, že v posledních letech některý dům liberecký přešel řádnou koupí do rukou některého Čecha, tak jako v če- ských městech, na př. v Praze, opěti co chvíli přechází některý dům koupí do rukou ně- ps meckých. Nuže a k vůli tomu takové štvaní ně- meckého občanstva? Toho se opováží měst ská rada, v niž zasedají lidé práva a zá- konů znalí, ve státě právním, jehož základní zákon ústavní prohlašuje »Každlý státní občan (rakouský) může v ka ždémkoliv místě úzlemí stát- ního se zdržovati a usídliti, pozem- kův a statkův všeho druhu na- bývati a svobodně s nimi nakládati, ja- kož i za podmínek zákonných všelikou živ nost provozovati.« Aby si tak dovolila rada města Prahy vydáti podobné provolání k če- skému obyvatelstvu pražskému proto, že Němci sem přistěhovalí kupují si od Čechův v Praze domy? Aby tak ona volala k Čechům: »Postavte hráz tomuto postupu Němcův! Odražte útok Něm cův na naši českou Prahu !« Pochybujeme, že by dlouho po tom ještě zasedala. Provolání její bylo by zaba- veno, ona rozpuštěna a v čelo obce místo zvoleného starosty byl by postaven císařský komisař. Tak by se zatočil s Prahou jen by to kmitlo. »Schlank- weg!« jak zní vídeňský termin proti nám.
Čecho Němec Čechův Němcův Praha Německo
13 article
Ale liberecké radě městské to projde, aniž se pan hr. Coudenhove s bar. Beckem i jen ohlédnoul Spěje to se státní ochranou naší národnosti a domovského práva jazyka našeho v zněmčených krajích Čech čím dále do času, tím do horšícha nesnesitelnějších koncův. Dokladem dra- stickým Liberec. Devatenácte tomu let, co prvně troufalo si liberecké obecní zastupi- telstvo vyhoditi z kopýtka proti zákonem zaručené rovnoprávnosti jazyka našeho v Čechách; bylo 3. prosince 1889, kdy usneslo se na tom, že jediným jazykem úřadů města Liberce jest a zůstane jazyk německý a že přípisů, v jiném jazyce za- slaných, přijimati nebude, nýbrž je zasíla- telům jakozto nesrozumitelné a k jednání nezpůsobilé vrátí. I české přípisy zemského výboru měly zůstati nevyřízenými. Avšak tehda české místodrži- telství v lednu 1890 toto usnesení libe- recké obce zrušilo a zakázalo vý- kon jeho, jelikož čelí proti stáva- jícím zákonům a zejména proti 2. odst. článku XIX. základního zákona státního ze dne 21. prosince 1867. m Dnes, po devatenácti letech však opět odmítá magistrát liberecký česká podání a české přípisy směle od prahu svého, ač ten starý základní zákon státní podnes platí — na papíře rakouské ústavy a říšského zákonníku, ačkoliv během těch let správní soud opětovně rozhodl pro rovné právo jazyka našeho v celém království stejně jako soud nejvyšší. Navzdor všem zákonům zemským i říšským, navzdor všem rozhodnutím nejvyšších instancí mohli si liberečtí pání dovolit proti právu Čechův
Coudenhove Beck Čechův Čechy Liberec
14 article
všechnu nezákonnost a křivdu, nic se jim proto jakživo nestalo — všechno jim prošlo. Divu li pak, že opováží se městská rada liberecká vydati posléze i takové štváčské provolání proti klidným spoluobčanům če- ským, popuzovati zřejmě »všechny německy cítící obyvatele Liberce« k nejůsilovnějšímu boji proti tamější ubohé naší menšině i roz- palovati bojovný furor teutonský do žhava obrazy a obraty tak demagogickými, jako se děje ke konci provolání, kde se mluví vý- slovně o útoku Čeohů liberecký ch »na naše německé město« a vyzývá se ke všeobecnému odražení toho nájezdu českého »na naši domovinu«. Nezní-li to jako v před- večer války občanské? — Dne 7. t. m. konal se v Liberci po- věstný sjezd 54 zněmčených měst, na němž volal purkmistr liberecký dr. Bayer: »H dina rozhodnutí v národpím zápasu naš vlasti nadchází! Pryč od Čechů mus býti naším heslem le Což doplnil liberecký městský radní dr Staden dalším heslem: »Hlavní stan Němeů patří ná německou půdu !« Chtějí tedy z Liberce učiniti hlavní stan Němectva bojujícího proti jednotě vlasti české a za zřízení německé provincie »Deutsch böhmen«. První na ráně pak jsou tu ovšem ubozí Češi liberečtí. Na nich budou si nyní páni furibundi z radnice liberecké exemplárn schlazovat žáhu, aby se Liberec vyznamenal přede všemi ostatními soky německými a za- sloužil si ostruhy pro své pasování za hlavní město nové provincie Neupreus sen — či pardon: Deutschböhmen. Co jest vůči tomu povinností všeho uvědo- mělého národa našeho, každé poctivé srdce české cítí a víI
doktor Bayer Čecho Deutsch Čech Neupreus Liberec
15 title
Říšská rada.
16 article Poslanecká sněmovna. (Schůze 88.)
Poslanecká sněmovna. (Schůze 88.) iro Ve Vídni, 22. června. (Původní zpráva telef. »Nár. Listů«.) První a dosud jediný z ministrů resortniei promluvil na počátků dnešní schůze: dr. Fie dler. Učinil tak způsobem velmi zevrubným ačkoliv pojednal jen o čtyřech hlavních thoma- tech: o nové soeiálně-politické sekci svého re sortu, o živnostonských inspektorech, o výrobe zápalek fosforových a zláště o záložitosteck poštovních po stránce věcné i po stránco osobní Výklady jeho trvaly půl druhé hodiny a byly poslouchány velmi pozorně, opět a opět přeru- šovány a na četných místech, zvláště pak na kenci provázeny hlučnou pochvalou, zejména sociálních demokratů. Všechno, ee pověděl tento člen kabinetu, bylo zajímavo. Se zvláštním zájmem čekali jsme jeho sdělent o tom, co zamýšlí vláda učiniti na prospěch zř- zenců poštovních. Nežli se dr. Fiodler o tét věci vyslovil, ujal se velmi vřele a velmi roz- hodně českých úřadníků poštovních, pravě, ze nebylo správno a spravedlivo, viniti je z nějaké anarchie nebo revoluce pro nějaké nepatrnůstky které dějí se pravidelně ve všech zemích smíše ných, aniž by tím trpěla dokonalost a rychlos služby. Ministr prohlásil, že čeští úřadnici po štovní konají svoje povinnosti úplně a cele,ž jsou věrně dbalí svých úkolů a svých povin ností a že považuje za příkaz srdce svého kon statovati, že české úřadnictvo poštovní platně
doktor Fiodler Vídeň poslanecký sněmovna
17 article
přispělo ke zdokonalení poštovnictví předlitav ského. Němci vyslechli klidně ministrův spra vedlivý projev pro české úřadníky poštovní Poblíže ministra stál dr. Herold, Iro, Malik a Eduard Stránsky, ale ani jediný z nich se ne- ozval. Dr. Fiedler vyložil pak, co chee učinit pro jednollivé kategorie poštovních, telegrafníe a telefánních zaměstnanců mužských i ženských předpokládaje ovšem, že bude uhražena rozpo čtová potřeba na provedení zamýšleného zlepšení Na odpor narazil ministr obchodu, když vy- slovil minění, že penize, věnované na zlepšen platů poštovních zaměstnanců posloužily by lépe obecnému dobru, nežli sleva daně cukerní. Jinak získal si dr. Fiedler hojnou pochvalu všecl stran; uznáváno, že v řeči min. opchodu obrá- želo se smýšlení pokrokového moderního poroz umění pro práci a pro sociální potřeby doby. Schůze trvala dnes opěť do půl dešáté ho diny noční. Na konei dostavili se ministerský předsoda bar. Beck, ministr vyučování dr. Mar chet, min. Prášek a ministr zeměbrany Georgi Čekalo se, že šl. Georgi zodpoví některé dotazy ale nestalo se tak V rozpočtové debatě promluvili dva češt agrárníci: Chaloupka a dr. Holý. Zástüpce obe klatovských, jakkoliv dostal se ke slovu pozdě sbromáždil přece četné posluchačstvo, kter zvláště jeho výklady o měně sledovalo velm pozorně. Zprávy, že poslanec tento, který jes povolán na hospodářskou akademii do Tábora složí nášledkem toho mandát, jsou bezpodstatny Všechny kluby korají zejtra porady, na kterých se usnesou o stanovisku svých zástupeů v konferenci přodsedů všech stran, kterou bar Beck na 12. hodinu svolal.
Němec Herold Malik Eduard Stránsko doktor Fiedler Beck Mara Prášek George Chaloupek Holá Tábor
18 article
Z Vídně, 22. června. (K. k) Předsoda dr. Weiskirchner zahájil schůz o 11.15 hod. Mezi došlými spisy jsou návrhy poslanců šl. Stranského a sp. na změnu § 55. říš. zák o školství obecném, a Kroye a spol. na úprave smluvních poměrů mezi rak. správami druh a jejicl zřízenci. Sněmovna rokovala dál o rozpočlu. Ministr obchodu dr. Fiedler pravil, že nová orga- nisace min. obcbodu, zejména zřízení sociálně- poli tického odboru vstupuje dněs v život. Bylo nutn rozmnožiti agendy i organisovati ministerstvo d rozděléné látky, aby vyhovovalo duchu času. Orga- nisace byla provedena potud, že věcí průmyslu, střed- ní a malé živnosti a sociálně-politické agendy vyři- zují se zvlášt. Nejvyšším rozhodnutím byl v sociálně- polilickém odboru sýslemisován statistický úřad prá- ce jako zvláštní oddělení. Vyslovuje naději, že mia obchodu po svě nové orgánisaci ještě intensivněji úspěšněji nežli dosud bude mocí dostáli svým roz- sáhlým agendám Z agend nového sociálně-politického odboru při pomíná ministr, mimo zákonnou úpravu dětské prá ce, vollačování zdraví a bezpečnost ohrožujících vli vů při živnostenské práci, opatření k ochraně zdrav dělníků v závodech na výrobu celluloidu, úpravu do mácké práce a živnostenské noční práce žen.
Předsod doktor Weiskirchner Fiedler Vídeň Org zákon o školství
19 article
Úprava živnostenské inspekce je nezbytna. Ku plánovitému vybudování živnostenské inspokce je tře- ba: Náležilého rozmnožení dozorčích okresů v k- runních zemích s příliš velkými dozorčími obvody a bohatě vyvinulým průmyslem, rozmnožení perso- nálu, jmenování odb. živn. inspektorů, zvláště syste- míisování místa živn hygienika v ústředně, rozmno- žení ženské živn, inspekce, zvláště se zřelelem na nastávající zákonnou úpravu domácké a dělské práce jmenování zvlášíních ambulaniních živn. inspektorů opatření prů výchovu theorelicky i prakticky vyško- leného dorostu, sproštění inspektorů kancelářskýel prací a povolávání zaměstnaných jako živn. inspek V prelimináři na r. 1909 budou požadovány pro středky na systemisování dalších 21 sil, z nichž 1. budou orzány vyššími a 10 výpomnocnými. lor.
20 article
V drobném Proucjít ranní čísle o zobě . .. od polednl Ve alialkách na venkovs- ranní číslo. . . . . . . . 10k odpolodní . . . . . . . . 4k Inserát plati se hotově zapřed. Předylacení a inserty přijímá sdmint- straoe v Maslanské vlicl č.a Tam nacházejí se táž redakee Hiskárna a ezpodice „Národnách Listů“ Rukopšsy s9 Bsvracejí-
Bsvracet
21 article
Ministr zabývá se zevrubně záležilostmi po šíovními. Nesmí se říci, že jsme pozadu za Ně- meckem. Naše pošlovnicví stojí úplně na stejném stupni jako tam a našim institucím dostalo se úplného uznání od expertů také z Německa. Ministr byl jacko poslanec též někdy rozmrzen, slyšel-li o zpozděných zásilkách. Jako ministr přesvědčil se však osobně, jak provádí se manipulace a celá pošta, v jakých místnostech poštovní personál pracuje, jak rychle se musí pračovali a tu se obdivoval činnosti personálu. Pokud jde o místnosti, třeba odstraniti namnoze ne- příznivé poměry. Bylo by dobře, aby konečně jednou na poštovní slavby a j účely použilo se půjčky. Na tyto výnosné investice bylo by třeha asi 70 mil.: 25 mil. na slavby poštovní, 10 mil. na trati telegrafní a 35 mil na trati telefonní. Nebylo správně a spravedlivé, že české pošlovní úřadnicivo v království českém bylo obviňováno při- mo z anarchie, přímo z revolučního chování se při poštovní manipulaci. Využitkovalo se nepatrných pod- nětů a nepatrných zjevů, které se — jak výslovně konslatuji — vyskytují a trpí ve všech několikajazyč- ných zemích, poštovní dopravě však naprosto nejsou na újmu a dokonalosti a rychlosti poštovní dopravy ani v nejmenším neškodí, aby se tu najednou víisklo českým úřadníkům na čelo znamení, jakoby neplniii správně svou povinnost. Jsem nucen ujati se s tohoto místa toholo pošlovního úřadnictva. Malicherné udá- losti nestály za to, aby se o nich ve veřejnosti tolik mluvilo. Svazovky, které se ostatně naposledy zahodí. nemají úřádního významu, mnohdy se jich ani ne- použivá, neměly býti podnětem, aby se vmella úřad- nictvu celého národa výtka ve tvář. To není při- pusíno.
Německo
22 article
Nulilo mne sndce, abych to zde řekl ke cfi svě- domitého českého úřadnictva poštovníhe, které přece má na zdokonalení postovnictví našeho zajisté podíl nejvýš značný. Systemisováním míst a jmenováním al perso- nam, kde poměry byly příliš křiklavé, zjednal ministr odpomoc. Ve slavu úřadníků konceptních postoupila v této krátké době pětina, ve statu úřadnictva techni- ckého a ve statu úřadnictva dopravního po sedmině všeho úřadnictva. Bezprostředně bylo povýšeno 192 úřadníků na oficiály a 139 na vrchní oficiály. Od nynějka každoročně má celý ročník poštovních asi- stentů býti povýšen na oliciály, resp. z oficiálů na vrchní oficiály bez ohledů na apertury. Pokud jde o poštovní oficianty a poštovní oli- ciantky, vypočílává ministr učiněná opa tření. Úprava nemocenského a úrazového pojištění poštovních zří- zenců již zračně pokročila. Přes všechna ta opalř ení je však pošťovní správa přosvědčena, že hmotné po- měry, zvláště dolejších vrstev poštovního personálu vyžadují zlepšení. Především třeba upraviti platy poštmistrů, neboť tilo jsou živlem, který se výtečně osvěděil. Pomýšlí se na úpravu platů v tom smyslu, ž by poštmistři postaveni byli na roveň státním úřad- níkům tří nejnižších tříd. Tak byli by nynější post- mistři II. tř. postaveni na roveň co do požitků sl. úřadníkům XI., poštmistři I. tř. úřadníkům X. hodn. tř. Jest úmyslem zvýšiti plat poštovním expedientům, že by se napříště pohyboval mezi 600 a 1300 K.
23 article
Mimo to má se oněm poštovním expedientům, kteří konají službu také u telefonu, zaokrouhliti telegfafní příplatek při stupnicích 4—6 ze 120 na 150 K a při stupnicích 1—3 ze 180 na 200 K. Pokud se týče po- šlovních oficiantů pomýšlí se na stabilisovění po- slupových poměrů. Služební poměrý nynějších me- chanických pomocníků budou upraveny obdobně jako u poštovních oficiantů tim, že budou jmenováni úřad- níky poštovního a telegrafního ústavu. Zároveň se zamýšlí, aby změněn byl jejich titul a byly upravenvy jejich požitky v tom smyslu, že nejvyšší dosožitelný plat by se rovnal požitkům st. úřadníků IX. hodn. ti. nejnižšího stupně platového. Pokud se týče zeměpanského poštovního služeb- nictva, pomýšlí se na to, aby zvýšení počálečního platu u většiny činilo 200, u ostamních 100 K. Dále má býti nejvyšší dosažitelné služné slanoveno 1900 kor. a aktivní přídavek má býti vyměřován dosavad- ním procentovým poměrem. Poněvadž kromě teho má být i provedeno jakési slabilisování postupovélio poměru tohoto služebnictva, bude míti zamnýšlená re- farma po mnohé stránce příznivější následek, než služebnictvem samým požadované všeobocné zvýšení nynějšího plaiového schematu o 200 K. což by zna- menale pouze zvýšení platu n. nejvyšší plat 1800 K. kdežto mu pomýšlíme na plat 1900 K. Zároveň s úpravou platů poštmistrů zamýšlí se také změna služebních a platových poměrů plně zaměstnaných
24 article FEUILLETON
FEUILLETON Talaškino. Mluvě posledně o polské „Sztuce“, učini jsem zmínku o těžkém problemu, spojiti uměn lidové s uměním umělců. Problem tento jest těžký vlastně jen proto, že pouštíme se do sněho- když máme k tomu dobrou vůli, s duší nedosti prostou, nedosti očištěnou od modernistických předsudků a od mody, často mnohem horších předsudků tradice akademické nebo a hlavně fanatické lehkověrnosti. Dnes konstatuje se přece čím dále tím více, že nutno se snažiti, aby došlo k tomuto spojení všude, kde má se ještě zachovati umění lidové a kde cítime, že umění umělců jest na cestě k vyhynutí, nevzpruží-li se u pramenů inspirace národní. Tyto pokusy nedějí se nikde s větší upřímností než u Slovanů. Mám uvést pěle-měle hudbu Smetanovu, Dvořákovu, Rim- ského, Korsakova, malby Roerichovy a Vrube- lovy, ilustrace Bilibínovy, malby na skle slečny
Smetanův Dvořákův Korsakův Roerichův Bilibínův Slovan
25 article
Zdeňky Braunerovy, aplikované umění Maljuti- novo, Zinovieva a Beketova, archeologická pá- trání Borčevského a t. d. a t. d.? Nejdůležitější událostí letošní umělecké zimy pařížské byl ob jev v Galerie dos Artistes Modernes, umění, jež v dálném Rusku, v Talaškino, na venkově Smo- lenska, usiluje podporovati vzájemnou vesnu umění prostonárodního pomocí umělců a uměnt těchto kontaktem s lidem, co jeden z největších artistů naší doby, Mikuláš Roerich, definoval aliancí extrémů, základu a vrcholu, umění car- ského a venkovského. Jest to žena inteligence » aktivity podivuhodné, kněžna Marie Teniševa. jež se postavila v čelo bnutí a majíc všechny prostředky majitelky rozsáhlých pozemků, do- vedla změniti panství svá v uměleckou kolonii, která se stala krbem opravdové renaissance umění národního. A výsledky vyšly právě za- značeny v dvou krásných knihách: jest to nád- herná sbírka výšivek, vyprácovarých pod jejím dozorem selkami kněžninýcb pozemků a sbírka pohledů na Talaškino a reprodukcí předmětů tamže vyropených, vše doprovázeno textem pří- mo prorockým Mikuláše Roericha, tohoto věst- ce v prose jako v umění, a kritickým, dokona- tým textem slavného Rusa Sergěje Makovského,
Braunerův Beketov Roerich Tenišev Rus Makovský Rusko Talaškin Galerius do Artistes Stones
26 article
Domnívám se, že vyučování talaškinská mohla by býti prováděna právě tak dobře u nás jako v Rusku, a dílo kněžny Teniševy sloužiti může přikladem kterémukoliv šlechtici na jeho pozemcích. Jeden více, druhý méně mohl by prokázati tytéž slažby dobře pochopeného socia- lismu ve prospěch umění a kultury a zároveň ve prospěch humanity. Ostátně Ruskin prekoni soval a zavedl podobné instituce v Anglii. Venkované talaškinští tkají i nadále na svých starých stavech — a to ze surovin dodaných průmyslem domácím — ona znamenitá plátna ne tak pravidelná, ale pevnější a vzhledu seko- nečně pittoresknějšího než zoufalá pravidelnost mechanických výrobků továrních. Tyto továrny jsou na cestě vyhubiti v Rusku a jinde domác průmysl. Kněžna skupuje všechno plátno lidové jež tkalci jejího panství utkají, a hle, máme ven kovany od bídy a průmyslového najímání uchrá- něné. Emissaři kněžnini chodili po všech zemícth carství, aby sesbírali dávné recepty barviv sel ských, nerostných a rostlinných, jež pomalu při cházely v zapomenutí. Jest známo, že tato stří- zlivá a důstojná barviva, tónů levandule, maliny a resedy, nemají pražádného vztahu an pokud se týče vzhledu ani pokud se týče jakosti, neboť neblednou, s barvivy chemickými s anilinem, hanbou našich uměleckých industrií.
Ruskin Rusko Anglie
27 article
Vystavena barvírna, v níž užívá se výhradně receplů staré tradice prostonárodní, a všechna plátna, vycházejí z ní, ozdobena rozkošně ne- jasnými nuancemi staré modři, uhaslé zeleni, zvadlé žluti, červení benátských nebo pompej ských, jež jsou základnami bohatých a obdiva- hodných akordů antických výšivek. slovanských. Talaškinským tak se protiví všechen ráz industri- ální a obchodný, že jsou právě tak neschopni vytvořiti dvakráte touž nuanci jako dvakráte týž předmět. Dose indiga, pastelu, mořeny barvir- ské, kůry osykové rozvrhovány jsou docela em- piřicky, od oka, a smišeniny bez precisních vážek, bez nejmenšího karakteru mathemat- Hedvábí a nitě procházejí taktéž pravěkým přípravami. A pak vše odevzdáno jest venkova- nům a ponecháno jejich představám a jejich vkusu. Nu a postačilo dátí jim vybrané suroviny, aby již sami okamžitě spozorovali půvab těchto starých barev, a aby se v nich vzbudilo opovrho- ckého.
28 article
vání látkami průmyslovými a tóny chemickými Co pak hotového přinášejí — práce jest jim úplně zaplacena — jest přenádherné. Staré tradicionální umění výšivkové nacházíme tal čerstvé, tak mladé, tak božsky naivní a národní. jakmile na místo barev a jarmarečního zboži židovského lidovým umělcům vráceny škály tónů, plátna a nitě zašlých časů. A co se mohlo vykonati pro výšivku, vy konalo se týmž způsobem pro keramniku a ema el a zvláště pro všechen průmysl dřevařský, o nejdrobnějšího předmětu po nábytek a stavitel ství. Vystaveny, nábytkem a dekoracemi opatř ny byly teremy, domy a jizby starého stylu ruského, lidové divadlo, jehož opona s inspiro- vaným pěvcem, sedíeím v polích na výšině, ovlá dající vesničku a brnkajícím na cymbál, s potů- čkem a esy, s krajinkou ani není možn více ruskou, jest monumentální a nade vše při rovnání arcidilo Maljutinovo; otevřeli tam ate- liery a musen; uspořádali sbírky dokumentů bibliotheky: Talaškino se zkrátka stalo o sobě malým světem, jenž vystačí sobě samo, kde nic co se v cizině dobrého děje, nezůstává neznámo kde však okamžitě všechny hodnoty zaměňuj se v hodnoty ruské, mile národní
lidový divadlo Company
29 article
Takové hnutí nevyhnutelně musilo zajím přední umělce carství, jimž jest Rusko v kri Nejsilnější z nich přinesli okamžitě do Tala škina morální podporu souhlasu a rad, a neštitil se pracovati se žáky talaškinskými. V první řadě jmenovati musime pp. Roericha a Maljutina A výsledek toho byl, že u mnohých žáků vy vinula se ihned opravdová náklonnost umělecko venkovská: zůstávají lidovými a vědí, co jest veliké umění. Ve svých vesnicích budou mo stem mezi jedním a druhým. Pohleďme na př na tuto Maljutinovu balalajku, okrášlenou bá ječnou rybou, jakoby pošlou z kašmirského šálu; zde máme jinou, ještě originálnější, od Vrůbela, jejíž otvor jest přísně obtočen šíjí n hřbetě se kousajícího bílého koně. Žák Samussei vytvoří ihned kolem trojůhelníku třetího nástroje symetrický ornament vzácného důvtipu, kde dve ostnaté ryby a dva květy bodláku činí obrubu raku. A ejhle, umělecká produkce talaškinská nerozšiřuje se od nynějška toliko v enrství, ale po celém světě. Předměty, vyrobené v Tal
Vrůbel Rusko Tala Tal
30 article
škinu, koupiti můžefe ve všech hlavních mě- stech: od pohovek, skříní, židlí a stolů až p kolébky a kamna; dřevěné talíře, mísy a drobné hrnčířské nádobí podivných forem, matka-sle pice, chránící svá kuřátka, králík na bobku s na stavenýma ušima; rámy a nástroje budební španělské stěny a okrasy kostelní, duhy, tyto malebné zvláštnosti ruských potahů, a sáně . .. vše možné na světě. Avšak nikdy, stůj co stůj nedělána kopie jednoho předmětu; jestliže by se náhodou nebo rozvržením látky přišlo ku předmětu téměř podobnému, musí býti aspoi jeho ornamenty rozličné. Album výšivek, jež mám zde před očima, ukazuje šedesáte utěše ných vzorků oněch ubrousků, pokrývky prola mované s vyšívanými vlysy ornamentální geo metrie selské; druhé album, album architek tury a předmětů obsahuje 162 vzorků, stále do- jímavějších a obdivuhodnějších. Vyřezávaná historicky pomalovaná zakončení knokvíc. v Ta laškinu, toť celá báseň! A nejeden obraz, ne jednu slavnou knihu dal bych za ty rámečky umělecky a jednoduše otesané mladým tesařen venkovským, u něhož vzplálo drobet ruské duše z doby před Petrem Velikým ...
31 article
Poslyšte čarokrásná proroctví našeho vel kého Roericha; „Svým citem uměleckým byl. antické Rusko bližší Západu nežli my .. V dob kamenné rozuměli lépe důležitosti ornamentů jejich originalitě, jejich nekonečné rozmani tosti... Miti soustrast s barbarismem dávné minulosti a pýšiti se pokrokem zdá se jedno dušším než zastati se svou myšlenkou při star okrase. Jak absurdním jest někdy slovo po krokl .. Ne v hlavních městech třeba hledati krásu aniž v jejich museích a trzích uměleckých Každá krásná věc jest tem již jen náhodným hostem... Ve velikých kotlinách se živá vod kolí; neočekávaná a ryzí, vytryskuje ona toliko z klidu a ticha, z hrudi země samé. Vrchol základna. To ze skutků a ze základů vytryskne světlo krásy pro záhubu prostřednosti ... Kdo chce okrášliti život, tomu netřeba se sháněti po mutoriálech, ale po čistotě myšlenky Na svůj cíl třeba hleděti se stanoviska dnešního prosyliti se vznešeností forem antických (ru- ských). A vše, co se inspiruje příkladem staro- věku, musí býů velmi vzdáleno oné zvchlösti
Rusko
32 article
stylu, jejž my, ve své krátkozrakosti, zhusta označujeme za „styl nový“... — — „Talaškino představuje neočekávanou smě velkého hospodářství polního a fantasií uměle- ckých, moderního domu venkovského a fantasti- ckých teremů, starých písem slovanskýcha evropských myšlenek moderních ... Jistý druh vnitřního záchvěvu se jeví ve všem, co se dělá v Talaškinu. Dychlivost po umění vzbuzuje se u žáků a u mladých dělníků. Na obyvalelstvo okolní, v bezprostředním styku s uměleckým hnutím talaškinským, přechází tím, přirozeně, nesmazatelná stopa věčného smyslu pro život Tisíce dělníků a pracovníků přichází do Tala- škina, jehož význam jest nosmírný pro celý okres. Tímto utkává se jako by zacelující pavu- čina . .. Sedě u posvátného krbu, vzdálen nákazy měslské, tvoří lid předměty nového pojetí, bez úslužné podlézavosti, bez známky fabrické s láskou a bez chvatu. Vracíme se k tradici před- ků, ke kráse a pevnosti někdejších. Mládež eít v sobě zárodek touh nových, upovňovaných při- kladem práce umělecké. Nemá kdy toulati se po krěmách, nepotřebujeť toho, aby myslila na svátek, kdyžtě přede dveřmi nachází tolik věeí v pravdě zajímavých, jež odtrhují od živola všedního . ..
Tala
33 article
Takovéto věci, hle, mohou se ještě díti v ohromném moderním Rusku, revolucí šleha- ném a pustošeném špatnými vášněmi. Sem tam v ústraní se ale bdí, myslí, pracuje... I při- padá mi ona milounká vesnice československá z výstavy 1895, dnes prázdná ... Rád byéhji viděl postavenu v širém venkovu českém, v les- naté poloze hranic moravských, vzdálenu všeliké dráhy železniční, jako museum, školu, knihovnu a krb umění lidového. Kdo však u nás převezme úlohu kněžny Teniševy!? K malému začátku nejsou ani ták potřebny peníze, jako dobrá vůle. A Talaškino žije dnes z výdělku umění tam vy- ráběného: Ba pracují s dosti pěkným ziskem, aby si mohli vyslavěti rozsáhlé budovy,— tak chrám, jenž bude vzorem moderního umění ná- rodního, vížícího minulost k budouenosti pro nejvyšší slávu dueha, duše a vkusu slovanského. William Ritter.
Ritter Rusko