4
masthead
23. června 1908. Císlo 172.
5
article
poštovních poslů, aby, pokud jde o odměnu, byli
nezávislými na poštmistrech.
Největší význam pro různé kategorie poštovních
zřízenců má nová úprava příplatků ve vlakové poště
Účelem télo akce je především zvýšení dotyčných
přídavků, které bude činiti průměrně 2595.
Zlepšení platů tří nejnižších tříd poštovnícha
železničních zřízenců uvádí se ve spojení s nepro-
vedením žádaného snížení cukerní daně. Podaří-li se
řešiti otázku tímto způsobem, bude nám možno v po-
štovnictví uskutečniti, co jsem nyní uvedl. Se stano-
viska svého resortu dal bych přednost tomu, aby
toho, co státu by ušlo smížením cukerní daně, bylo
částečně použito ke zlepšení těchto požitků. Tole
zlepšení prospělo by skutečně nejpotřebnějším vrs-
vám, kdežto snížení cukerní daně nemělo by oněch
blahodárných účinků na široké vrstvy, jako opatření
která jsem zde uvedl. Končím prosbou, aby posiane-
cká sněmovna mne na tomto poli co nejúčinnějí pod-
porovala. (Hlučná pochvala a pollesk.)
Posl. Moraczewski zastával se požadnvku želez-
ničních zřízenců.
Posl. Grafenauer stěžoval si, že korulanští Slo-
vinci jsou ve školství úplně odsirkováni, avšak vze-
prou se každému pokusu o zničení slovinského ná-
roda v Korutanech.
Posl. Onyškevič poukázal na truchlivé postaven
ruských sedláků v Haliči a na národnostní chauvi-
nismus polských velkostatkářů.
Posl. Gratz vyzýval všechny lidové strany, aby
poslavily se proti lidu nepřátelským snahám židov-
stva a podporovaly neodvislé noviny.
Posl
Onyškevič
Gratz
Tolo
Korutany
Halič
6
article
Posl. Bernt a jeho stmna by nelitovali, kdyby
se říše rozpadla. Čím dříve dojde k rozluce národů
tím lépe pro Němce. Dále přimlouval se, aby při re-
kultivaci byli zaměstnání trestanci. Vítá Steinwen-
drův návrh o kartelech. Konečně přimlouval se z
potřeby Rudohoří
Posl. Chaloupka protestoval proti neprotokolo-
vání českých řečí a stěžoval si do jednání orgánů
berní správy, zvláště berního referenta v Rychnově
Ze žalostného stavu zemských financí královslví
českého vinil centralistickou soustavu a zastaralý
system přirážek k přímým daním. Úděly nejsou ni-
čím jiným, než degrdací zemí na správní obvod-
Zamýšlené zvýšení daně z lihu nemůže uspokojiti
Jedinou odpomoc spatřuje v úplné reorganisaci celého
bernictví. Zemím musíme z dosavadních nepřímýcl
daní poskytnouti procenla dle spotřeby dotyčného dru-
hu zboží v zemi. Všcobccné, rovné volební právo do
zemských sněmů bylo by pak spravedlivým požadav-
kem a proto musí sociální demokraté podporovati tutc
pravu ze všech sil.
Dříve nebo později pedne výsáda, kterou má do-
sud německý národ. At německé strany se emanci-
pují z vlivu národního radikalismu a uznávajíce dů-
ležitost požadavků českého národa, ať mu podají ruku
k vyrovnání a společně práci. Jeho strana není spo-
kojena s příliš opatrným chováním se vlády. Pokud
však její zástupci, kteří požívají nejplnější důvěry
strany, nalézají se v radě koruny, považuje za svou
povinnost, aby je v tomto postavení podporovala a
z tohoto jediného důvodu bude hlasovati pro rozpo-
čet. (Pochvala.)
Posl. Marani přimlouval se za zřízení vlašsko
právnické fakulty v Terslu. Vítá hospodářskou po-
mocnou akci ve vlašských provinciích, avšak stejně
nutna jest národně-politická a kulturní pomocná akce.
Posl. Menki přednesl různé tužby v příčině re-
gulace řek a stavby silnic v Haliči.
Posl
Bernt
Němec
Chaloupek
Maran
Rychnov
Halič
vliv národní radikalizmus
7
article
Posl. Davyďak protestoval proti bezdůvodné ná-
mitce, že národní program ruských poslanců není
v souhlasu s obyvatelstvem, jež zaslupují. Nynější
vláda neuspokojuje nejnaléhavější potřeby ruského
národa a proto nemají jeho zástupci k ní žádné dů
věry a budou hlasovati proti rozpočtu.
Posl. dr. Roller prosil ministra orby, by se ne-
ustávalo v zahražování bystřin na hoř. Labi, při
mlouval se za provedení některých železničních pro-
jektů a prosil vládu, by pečovala o povznesení ná-
vštěvy cizinců v Krkonošich,
Litoval, že ohlášená reforma obecného občan-
ského zákonníka skončila dost úzkou novelou. Při-
mlouval se, aby všichni úřadníci byli shrnuti do spo
lečné hodnostní soustavy, jež by připouštěla take
postup podle času. Úpravu jazykové olázkky lze pro-
věsti toliko cestou zákona.
Posl
doktor
Roller
Labe
8
article
Řečník vykládá o škodáchi, jež vznikají z použi-
vání českého jazyka v německém území. Všude, kde
opouští se teritoriální soustava, vznikají jen dvoj-
smyslnosti a zmatky. Už autochtonní čeští králově
zaručovali německým přistěhovalcům jejich řeč
v městech, jejich německá městská práva. Karlovar-
skou aférou mělo se vzhledem k připravovanému ja-
zykovému zákonu vzbuditi zdání o čvojjazyčnost
Karlových Varů
Rozrešení jazykové otázky samo o sobě nebuie
ještě rozřešením národnoslní otázky v Čechách. Pod-
pora Němců v Čechách všemi Němci v Rakouskuj
bezpodmínečnou národní povinností k německémt
národu.
Posl. Schlossnikel praví, že sociálně-demokrati
cká strana není proti zemědělství, ohražuje se pouze
proti tomu, aby agrárníci mluvili jménem všech
vrslev venkovského obyvatelstva. Smutný jest osu
zemědělských a lesnických dělníků, tragický osu
malorolnických exislencí a prolo třeba vystupovati
proti vládě, která myslí, že učinila dosti, plní-li přán
agrárníků, ale nedbá širokých vrstev venkovského
obyvatelstva.
Němec
Posl
Karlová Vary
Čechy
9
article
Posl. Holý domlouval dělnictvu, aby se spojil
s jeho stranou v boji proti velkému kapitálu. Uhersko
jde vstříc hospodářskému úpadku. Zemědělství ta-
mější jest úplně pasivní. Stejné poměry jsou v Če-
chách. Zadlužení půdy v Čechách vzrostlo na 21
miliardy. Pro vybavení půdy z dluhů neučinila vládla
doposud nic. Rečník probírá zevrubně nevýhody zlaté
měny pro produktivní slavy a prohlašuje za šlěstí, že
níkdo nenaléhá na placení hotovými. Zlatá měna se
tevale nebude moci udržeti. Řečník doufá, že podvod
se zlatem najde brzy mocné odpůrce a že proti zlaté
lichvě budo brzo vystoupeno přiměřenými opatře-
ními.
Mají-li se rakouští a uherští zemědělci vůbee
udržeti, musí v obou říšských polovinách dojíti k
obilním cenám, jaké byly v posledních 12 letech
v Německu a Francii. Také pokud jde o platy země-
dělských dělníků musíme se snažiti, abychom napodobili
Německo. Boj o zlepšení výnosnosti zemědělství je
zároveň bojem o vyšší mzdové sazby zemědělských
dělníků. Zástupci venkovského obyvatelstva splní
svou povinnost svědomitě, aby se zemědělcům do-
stávalo existence, jak si jí zaslouží po mnohé a na-
máhavé práci. (Hlučná pochvala.)
Rokování přerušuje se.
Mezi došlými spisy jsau dva pilné návrhy
nouzové pro okresy jesenický, boršovolýnský a bla
tenský.
Pilně návrhy podali dále poslanci: Silbe
rer a sp. o okamžitém projednání automobilové daně
a Daszyňski a sp. o zahájení stavby vodního
průplavu Vídeň—Krakov 1. dubna 1909.
Príští schůze bude zejtra.
O dnešní doplňovaci volbě do rozpočtového vý-
boru zvolen byl posl. Udržal.
Posl
Udržal
Uhersko
Čechy
Německo
Francie
Vídeň
Krakov
10
article
Politické zprávy domáci.
Politické zprávy domáci.
V Praze, 21. června. (Zemskě voleb
ní opravy.) V pátek sešly se dva zemské
sněmy, kraňský a terstský a byly téhož
dne prvý odročen, druhý uzavřen. Ale za ten
jediný den projednaly a schválily reformy zem-
ského zřízení a sněmovního volebniho řádu.
Tak rychlá práce ve věci nad jiné vážnější byla
možna jen proto, že jak v Terstě, tak v Lublani
došlo se ve volebních výborech pomocí různých
kompromisů k dohodě mezi všemi stranami a
tím bylo už předem dáno jednomyslné schválen
připravených předloh. Důležitější změny, jež na
stanou v zemském zřízení a volebnímí řádu
v obou korunních zemích, sdělili jsme již dříve
a proto netřeba jich opakovati.
V Lublani klidné vyřizení volební před-
lohy umožněno tím, že hlavnímu městu, jež
mělo na sněmě dosud jen jediného poslance
přiřknuti nyní poslanci tři a sice dva za voliče.
vyhovující censu, třetí za kurii všeobecnou.
Ústupek tento umožnil i slovinským pokrokovým
poslancům, že hlasovali pro předlohu. V roz-
pravě ujali se slova jen tři poslanci, hr. Barbo
dr. Triler a dr. Krek, aby jménem klubu něme-
ekých velkostatkářů, slovinských liberálů a kle-
rikálů dali souhlas k reformě. Jediný poslanee
za Idrii, Gangl, jenž hlasoval proti reformě,
odůvodnil své záporné votum tím, že je přivržen-
cem všeobecného a rovného volebního práva, je-
hož však nynější vláda pro zemské sněmy ne
chce připustiti. Po vyřízení volební opravy kran-
ský sněm byl odročen; za doby prázdnin vyko-
nají se doplňovací volby v nově zřízených vo-
lebních okresích, t. j. v Lublani a v 10 okro-
sích všeobecné kurie.
Triler
doktor
Krek
Gangl
Praha
Terstě
Lublaň
Idrie
11
article
V Torstu volební opravu umožnili Slo
vinci svou ústupností. Původní vládní návrh
dával slovinským venkovským obcím 15 man-
dátů proti 68 vlašským mandátům za město
Terst. Poněvadž však obchodní komora terstská
se domáhala samostatného zastoupení na sně-
mě, jaké mají obchodní komory ve všech jiných
korunních zemích, vlašská většina se uvolil
postoupiti obchodní komoře ze svých 68 man
dátů čtyři, když se Slovinci vzdají tří mandátů
za venkovské obce. Tento vlašský kompromisn
návrh podporoval i místodržitel princ Hlohenlohe
a Slovinci jej přijali. Ztratili tím ovšem tři sli-
bované mandáty, kdežto Vlachové podrží všech
68 mandátů, poněvadž i obchodní komora bude
voliti jen Vlachy; ale počet slovinských zá-
stupců v městské representaci stoupne z pěti
na dvanáct a poněvadž nový volební řáď jest
i jinak lepší, než byl starý, dobromyslně přijal
kompromis. Sněm terstský byl uzavřen a bude
v brzku rozpuštěn, načež budou vypsány volby
už dle nového volebního řádu.
V Praze, 21. června. (Dementi o vo-
jenských otázkách.) Tyto dni koloval
novinami zpráva, že obě vlády, vídeňská a pešt
ská vyjednávaly o rozřešení vojenských otázel
a že úprava těchlo otázek nastane již v nej-
bližší době. Uharská tisková kancelář byla zmoe-
něna prohlásiti, že tyto zprávy jsou smyšleny.
že se v poslední době mozi vládamí o vojen-
ských otázkách vůbec nevyjednávalo a take
nyní nevyjodnává.
V Praze, 19. června. (Trojspole k
slovanské sbližení.). Jako ondyno „Sl.
pol.“, tak nyní i konservativný „Dzien. Pol.
otiskuje vídeňský dopis, v němž se dovozuje, že
trojspolek nomůže míti dlouhého trvání. Doku
v říšské radě seděli zástupci různých kurií,
bylo možno udržovati nepřirozený spolek Ra-
kouska s odvěčným jeho nepřítelem, Pruskem.
Hlohenloh
Vlach
Pol
Terst
Praha
Prusko
Ra
12
article
Parlament lidový dříve nebo později spolek ten-
to zruší. Vznikající nyní ruch všeslovanskýa
nedávná schůze revelská mohou samy dáti po-
pud k odstranění spolku, dnes už beztoho pro
Rakousko zbytečného. Spolek s Německem
mohl miti smysl, dokud se Rakousko bálo války
s Ruskem a Německo války s Francií. Tyto
obavy zmizely a v Evropě vznikají nové kon-
stellace. Marně také dokazuje „N. Fr. Pr.“, že
zájmy slovanských národů jsou tak protichůdné
že nepřipusti nikdy spoločného postupu všecl
Slovanů. O to se starají sami Němci, aby nás
ke společnému postupu přinutili. Jen slepý ne-
vidí, kam směřuje široce založená politika ně-
mecká. Třeba jen si vzpomenouti na německé
snahy v Polsku a Rusku, na to, jak Německo
ovládá ruskou politiku pomocí němockých ba-
ronů, jak podporovalo svými penězi teroristický
ruch v Rusku, jak se roztahuje na Balkáně atd
Tu není třeba sentimentálnosti, poněvadž zdravý
rozum politický ulazuje, co se má podnikati
proti německému nebezpečí.
Jest zatím lhostejno, zrodí-li se z ruchu
všeslovanského nějaká hlubší vzájemnost; za
tím běží jen o svorný postup slovanských národů
proti hrozivé přemoci germánské. Táž obava,
která krále Edvarda vedla do Re-
velu, přivede i slovanské politiky
na všeslovanský sjezd do Petro-
hradu.
Jestliže — končí „Dz. Pol.“ — agitace,
zahájená posl. Kramářem, bude míti jen ten
účinek, že probudí ze spánku ruský národa
vzbudí v Rusku ruch proli německým hodno-
stářům, už to bude veliká porážka německé poli-
tiky. Na vnější válku není pomyšlení; jde jen
o to, aby každá slovanská země pochopila ne-
bezpečenstvo německé, byla si vědoma, cojí
hrozí a ve svých hranicích se bráníla nadvládě
německé. Neboť „kam Němec jednou vstoupí.
tam sto let země krváeí“.
Němec
Pol
Rakousko
Německo
Rusko
Francie
Evropa
Polsko
Balkán
Re
Slovan
Petrahrad
13
title
Politické zprávy zahraničné.
14
article
V Praze, 22. června.
Praha
15
article
C. k. přípravy k slovanskému sjezdu v Praze
Moskevské „Russkoje Slovo“ se dovídá, že
c. k. úřady v Praze dostaly z Vídně rozkaz, aby
„zvýšily svou pozornost“ k Rusům, v Praz
meškajícím. Tvrzení toto se ilustruje dobro-
družstvím, které měl s c. k. berním úřadem
pražským moskevský občan S. N. Gr., jenž se
přede dvěma lety přistěhoval do tohoto slovan-
ského města, aby ušel ruské revoluci. V Praze
hned, jak se zde uvelebil, předepsali mu dan
z příjmu 30 K. Rus platil a byl spokojen; ale
tu nedávno, po návratu pp. Kramáře, Hribar
a Glěbovického z Petrohradu, bbdržel platební
rozkaz, aby zaplatil 390 K daně z přijmu. Pří-
jem jeho odhadnut na 15.000 K. Rus běžel
s berním rozkazem k advokátu dru. V. Č., jenž
mu vysvětlil, že z příjmů, které má v Rakousku,
musí platiti předopsanou zde daň, ale nikoli ze
všech přijmů, které vůbec má ve své vlasti
z kterých platí daň tam. Rus se domníval, že
postači c. k. bernímu úřadu napsati, že daň plat
doma, v Rusku, a zde že nemá jiných příjmů
kromě těch, které si dává z domova posílat.
Jednoho dne časně ráno dostavili se k němu
dva páni, chovali se velmi zdvořile a prosili,
aby jim podepsal jakýsi papír. Rus tak zdvořilým
„bratřím Slovanům“ nemohl odpeřít a podepsal.
Ale jakmile podepsal, „bratři Slované“ obrátili
jinak: přísně a hrubě žádali, aby vyklopi
390 K daně, sice že provedou u něho kupesn
zájem a vezmou mu i hodinky. Rus se vyrval
c. k. exekutorům a chvátal na berní úřad, kde
si stěžoval na to, že mu nedána ani 30denní
lhůta k zaplacení libovolně uložené daně, jaka
se poskytuje každému. C. k. „bratři Slované“
na berním úřadě mu odpověděli, že 30denní
lhůta je pro domácí poplatníky, ale nikoli pr
„zaběhlé cizince“. Rus na to rozpřáhl ruce
prohlásil, že dobrovolně nedá ani halíře, aťs
Rus
S N Gr
Hribar
Glěbovický
Slovan
Praha
Vídeň
Rus
Petrohrad
Rakousko
Rusko
16
article
B o
mu sami vezmou z kapes, co tam má; aspoř
prý se přesvědčí, čím se rakouští úřadníci za
městnávají jmenem své vlády. Na to berní úřad-
níci obrátili zdvořileji a řekli Rusu, aby oněch
390 K u nich nechal jako deposit, a zatím že
může podat námitky proti výši vyměřené daně.
Rus na to odpověděl, že jest ochoten peníze de-
positem složit, ale jen k rukám úřadu, ke kte-
rému má důvěru, a to je ruský konsulát ve
Vídni. Na to „bratří Slované“ c. k. berního
úřadu stali se ještě o stupeň zdvořilejšími a řekli
Rusovi, aby zaplatil 89 K, což on učinil, aby
měl pokoj-
Rus
Slovan
Vídeň
17
article
Francouzští radikálové a socialisté.
Francouzští radikálové a socialisté.
Politické poměry francouzské charakterisuje
případně událost radikálního poslance Ferdinanda
Buissona, který byl obviněn, že při volb
do obecní rady podporoval socialistu proti radi-
kálovi. Na schůzi federace radikální byl skutel
Buissonův pokárán, jako čin politické nekázně
Buisson se hájil dosti obratně. Je nutno věděti
zda-li se radikálové chtějí přikloniti k pravici neh
k levici. On prý chtěl udržeti své sympatie levému
křídlu sněmovny. Je známo, že Buisson je po-
etivým přívržencem bývalého bloku levice a dával
vždy na jevo příchylnost pro Jaurésovu stranu
sjednocených socialistů, přes to, že tuto jeho
strana prohlašuje za zpátečnickou a kompromitu-
jící všechno pokrokové hnutí. Pan Buissons
vrhl v rozpor se svým přesvědčením zastance
bývalého bloku levice a disciplinou radikální
strany, jež nechce mít nic společného se socia-
listy. Velká většina radikální strany odsoudila
jeho jednání.
Posilnění anglické strany dělnické.
Anglická strána dělnická uzavřela formální
spolek s převážnou části libérálních tradennioni-
stů. Tato okolnost znamená velké posilnění děl-
nické strany v anglickém parlamentu. Parla-
menlní výbor kohgresu tradeunioništů vyslovil
svou spokojenost nadl uzavřeňím spolku. Menšinu
liberálních tradeunionistů utvoří zvláštní skupinu.
Buisson
Buissonův
Jaurésův
Buissons
18
article
Úspěchy Maleje Hafida.
S Ajsse Ben Omar. ministr zahraničních
záležitosti Muleje Hafida, zaslal vyslancům
cizích mocností list,. v němž oznamuje, že
Mulej Hafid příbyl do Fezu a ve
kterém žádá, aby mocnosti uznaly Muleje
Hafida za jediného a pravého
sultána. Vyslancí oznámili, že prostě před-
loží tento list svým vládám. O osudu Buchty
Bagdadiho, který se nechlěl přidat k Mulejí
Hafidovi, se oznamuje z. Tangeru, že byl za-
tčen se svým bratrem, poněvadž nechtěl do
tábora Muleje Hafida převésti kmeny, jimž
veleli a s nimiž slíbili věrnost Abdul Azizovi.
Oba bratři byli v poutech dopravení do Mek
nesu. Jejich dům býl opuštěn a vyloupen.
ben Omar
Mulej Hafid
Mulet
Aziz
Tanger
19
article
Prohlášení Tafta kandidátem. — Americký
Prohlášení Tafta kandidátem. — Americký
Dauphin.
Po všem, co jsme uvedli o kandidátu na
presidentský stolec Spojených států, podávám
o něm několik dat zivotopisných, třeba by ne
misté byla spíš, bude-lí skutečné zvolen. Taft
jenž jest nyní 51 roků stár, po svých studiich,
stav se advokátem, dosáhl r. 1890 hodnosti
generálního auditora Spojených států, byv před
tím soudeem v Ohiu. R. 1901 po svém jme-
nování profesorem čincinnatské university (v Čin-
cinnati jest Taft narozen) stal se eivilním gu
vernérem na Filipinských ostrovech. Tři roky
potom svěřen mu důležitý úřad tajemníka války
a r. 1906 dlel na Kubě, byv tam vyslán ny
nějším presidentem; účelem jeho pobytu bylo,
aby hleděl utlumiti tamější povstání. V poslední
době cestoval Taft po Japonsku i Rusku, strá-
viv před tím delší čas v Panamě, na Portoriku
a opět na Kubě, studovav pilně na rozkazy
vlády politické i jiné poměry tamější. Taft vě-
noval se také v dřívějších lelech žurnalistice
vedle provozování praxe advokátní.
»Daily Graphie« poukazuje na triumf, jehož
dosáhl Roosevelt jmenováním Tafta, triumf, ne-
bývalý ještě v dějinách republiky. Taft jest jen
politickým dědicem Rooseveltovým a nositelem
jeho tradicí. Slovem, americkým Dauphinem.
Jest cosi napoleonského v utvoření této
dynastické legitimity ve stínu amerických hvězd.
I dokazuje to, že nejlepší plány zakladatelův
ústavy republikánské nechrání před osobním
panstvím. V každém případě jest to novum
v Americe. Bez ohledu na programy přijat byl
Taft prostě proto, že Roosevelt jej doporučil
Roosevelt utvořil taklo nový typ státnického
postavení,
Taft
Roosevelt
Rooseveltův
spojený stát
Ohio
Kuba
Japonsko
Rusko
Panama
Portoriko
Amerika
20
article
Albert Lefaivre.
Albert Lefaivre.
R. 1870 přijel do Prahy francouzský plno-
mocník, důvěrník Léona Gambetty, mladý diplo-
mat a publicista Albert Lefaivre. Francie
byla pokořena vítězným vpádem německé ar
mády. V obležené Paříži probouzelo se revo-
luční hnuti nejvýstřednějších živlů vlasteneckých
a sociálních, jež se stupňovalo v zoufalý výbuch
komuny. Zatímní vláda v Toursu pokoušelase
o zachránění vlasti. Ohnivá výmluvnost Gambet-
tova burcovala pokleslé mysli Francouzů. Záro
veň počala zatímní vláda hledat sympatie za hra-
nicemi. Vyslala Lefaivra, osvědčeného znalee
poměrů středoevropských, do Vídně. Albert Le-
faivre zařídil tu svou informační kancelář a po-
sílal do Francie spousty šifrovaných depešl.
Jeho bystrozraku neušla politická důležitos
české otázky.
Věděl, že Čechové jsou prodchnuti nej-
srdečnějšími sympatiemi k Francii. Spěchal do
Prahy, kde vešel ve styk s Palackým a Riegrem.
»Přicházíte pozdě, ale přec!« oslovil ho Pa-
lacký. Jeho porady s českými politiky vedly
k uskutečnění známého manifestu všech českých
poslanců, protestujících proti německému úmyslu
anektovati Elsasko a žádajících, aby Rakousko
zakročilo ve prospěch Francie. Manifest tento
byl důležitým činem a není zapomenut ve
Francii. Dosud vděčně vzpomínají Francouzi na
české poslance, kteří ve chvíli tragické prohlá-
sili své přátelství Francii.
Při hostině, dávané v Praze na počest Le
faivrovu, pronesl Palacký přípitek Franeii
v němž pravil:
»Máme stejného nepřítele, s tím rozdílem
že jsme ještě více nežli vy ohroženi teutonismem
Německo usiluje jen o jednu z vašich provincií
Lefaivre
Léon Gambetta
Francouz
Albert Le
Čecho
Palacká
Riegr
Franeie
Praha
Francie
Paříž
Tours
Vídeň
Rakousko
Německo
Gambet
21
article
ale nám Slovanům českým neodpouští, že vůbec
existujeme. Čechové vždy se vyznamenával
zřejmou příchylností k Francii: litujeme, že
vaši státníkové nikdy si toho nevšimli. Ale po-
něvadž Francie nyní podává nám ruku, dove-
deme jí dokázati skutky svou sympatii«.
Bývalý spolupracovník Gambettův, zvláštní
vyslanec francouzské vlády, diplomat a konsul,
jenž též literárně působil ve prospěch styků
slovansko-francouzských a byl zejména vřelým
zastancem potlačených Slovanů v Uhrách, pan
Albert Lefaivre, zesnul u vysokém věku 23.
března 1907.
Čecho
Gambettův
Lefaivre
Francie
Uhry
22
article
Pan Georges Goyan, známý redaktor
»Revue des Denx Mondes«, výtečný znalec Ně-
mecka i Rakouska, vydal zajímavý životopis Le-
faivrův. *) Čteme tu mnoho interesantního o ži
votě a působnosti francouzského vlastence,u
nás málo známého. Lefaivre od mládí žil v Ně-
mecku jako úřadník francouzských konsulátůa
vyslanectví. Poznal raeu a ducha německého.
Vycitil záhy nebezpečí germánské rozpínavost
a německý kult brutální síly. Nesdílel nijak
pošetilý Micheletův oplimismus vůči Némecku,
který r. 1870 doznal tak krutého sklamání.
Uhry, emancipované dualismem, byly Le-
faivrovi nebezpečím pro Francii. Viděl správně
v Maďarech úslužné přívržence germanismu. Na
počátku francouzsko-německé války dověděl se
od markýza de Cageaux, prvního sekretáře fran-
couzského vyslanectví ve Vídni, že hrabě An-
drassy, předseda kabinetu peštského, stavěl se proti
jakémukoliv úmyslu císaře Františka Josefa uči-
niti něco ve prospěch Francie. Lefaivre znal
výtečně Rakousko. Věděl, že vídeňský tisk je
v rukou Německa a že generál Schweidnitz, vy-
slanec pruský, každodenně inspiroval »Neue Fr
Presse «.
Lefaivre měl velký plán. Chtěl všechny živly
slovanské v Translajtanii, přirozeně nepřátelské
Maďarům, i všechny protipruské živly v Cis-
lajtanii, zejména národ český spojiti, aby jejich
mocná koalice působila na vládu vídeňskou. Pro
svůj úmysl získal souhlas Gambetty i Ferry
a na podzim r. 1870 odjel do Rakouska. V té
době navštivil Prahu. Neunavný ve své akei
protipruské všiml si i protestu socialistických
poslanců německých Bebela a Liebknechta, kteří
se ozvali proti válce a anexi Elsaska a napsal
jim děkovací list, který učinil velkou sensaci.
Goyan
Denx Mondes
Micheletův
Némecko
Uher
Maďar
Cageaux
Ana
František Josef
Gambetta
Ferry
Bebel
Liebknecht
Rakousko
Francie
Vídeň
Německo
Praha
Neue Francie Presse
23
article
Vzdal diky socialistickým poslancům, kteří pro-
nesli ušlechtilá slova humanity v berlínském par-
lamentě, zfanatisovaném duchem dobývačnosti
a opilostí militaristickou. »Vy jste pravými re-
presentanty,« oslovil je Lefaivre, »liberálního a
humanního hnutí německého! V době všeobee-
ného úpadku vy zachováváte tradici německou.
V našich očich jste pravými zástupci šlechet-
ného národa, pro nějž jsme chtěli míti výrazem
jen pocity bratrské a kterého si nepřestáváme
vážiti. Francie vás zdraví a děkuje vám, nebot
vidí ve vás naději ve smíření obou národů.«
V Uhrách navázal Lefaivre styky s vůdei
Rumunů a Slovanů, zejména s biskupem Stross-
mayerem. Tam marně snažil se dostati od ma-
ďarského parlamentu projev pro Francii. Jeho
snahy podporoval Daniel Iranii, ale prudce je
otírnl Andránnya Jokaiy nktnří zvítězili. Po válee
byl Lefnivre jmenován konsulem I. třídy a ge-
nerálním konsulem v Guiberu, Washingtonu a
New-Yorku. Napsal řadu studií o poměrech ka-
nadských a severoamerických. Když r. 1888
odešel do pense s titulem ministra plnomocníka,
věnoval se publicistické činnosti. Vydal ve dvou
svazcích historické dílo: »Maďaři za ottomanské
vlády v Uhrách«, kde jménem historie potíral
historické důvody, jež Maďaři uváděli ve prospěch
dualismu. Poslední léta žil Lefaivre v tichém
ústraní ve Versaillesu.
*) Albert Lefaivre. (20. únor 1830 — 23
březen 1907). Notice biograpbique. Par Georges
Goyan. Versnilles. L. Bernard, libraire. 1908. S podo-
biznou.
Rumun
Stross
Daniel Iranie
Lefnivre
Maďar
Lefaivre
Goyan
Francie
Uhry
Guiber
Washington
NewYork
Slovan
24
article
Jubilejní výstava
Jubilejní výstava
pražské obchodní a živnostenské
komory.
Při každodenních návštěvách výstavy při-
padá člověk na řadu drobudstek, jichž občasný
návštěvník si nepovšimne. A je jistě zajímavé,
jak život denně na výstavě počíná a končí . .
Už po šesté ranní lze pozorovati v ulicích praž-
ských jistý proud lidí, kteří na výstavě mají eo
činiti. Nejsou to jen dozorcové v hnědě-žlutých
uniformách, nýbrž i zřízenci vystavovatelů
pak zásobovatelé restaurantů, živností uzenář-
ských a jiných podniků, obsluhující žaludek vý-
stavy. Tak putují již v časných hodinách ran-
ních mlékaři a pekaři, pokud ovšem nezásobuje
vzorné pekařství výstavní své abonenty; o něco
později dostavují se číšníci a prodavačky, po-
kladní, roznašečky losů a pohlednic, slečny
z novinářských kiosků a celá armáda lidí, jímž
přináleží poklid výstavy, pokud nebyl obstarán
již večer. Do osmé hodiny ranní musí býti již
vše v pořádku a všichni dozorcové na svém ml-
stě. Během určitých hodin musí býti také na
výstavu dopraveny a vyeleny zásilky piva, vína
a pod.
Večer opět zajímavo sledovati po odchodu
návštěvníků, rozuměj po vejtruně, rozchod per-
sonálu, pokud nebyl proveden po uzavření pa-
vilonů. Poslední ze zeměstnaných opouštějí vý
stavu sirojníci, mnobo jiných však tu zůstávé
pro noční službu. Na vyprázdněných cestáeh
mimo stráže viděti jest ženy, sbírající papíry
odpadky. Bývá toho na několik pytlů, zvláštěp
veliké návštěvě nedělní.
živnostenský komora
25
article
Pavilon Obchodní a živnostenské
komory pražské.
nern
Vlastní výstava pražské komory.
jest umístěna v prvém poschodí. Není zde místa, aby
chom se rozepisovali o významu pražské komory
Omezíme se na několik číslic, které ukazují kvapný
vzrůst její, výslednici to hospodářského rozvoje ko-
morního obvodu. V prvním desetileti svého trvání
vystačila komora s 2 konceptními úřadníky, podpo-
rovanými 4 kancelářskými silami. Dnes má 26 kon-
cepiních úřadníků, jimž jest přídělen štáb 71 jiných.
Nynější mohutný rozmach komory počiná r. 1885.
kdy po změně volebního řádu do ní (1883) se v n
uplatnila česká většina. Agenda, která v prvních
letech zahrnovala málo přes 2000 kusů, vzrostla v
minulém roce na 57.000. Rozvoj komory se ovšem
živnostenský komora
26
article
*) Viz »Národní Listv« 3. a 21. června
zrcadli v rozpočtech. Proti příjmu 16.800 K prvn
doby stojí dnes ohromný příjem 924.000 K, proti
vydání 14.000 K nyní vydává 750.000 K. Začavši
„s prázdnýma rukama“, má dnes 980.000 K, z nichž
436.000 K jest nemovitého jmění.
V prvém poschodí vystavuje komora, abychom
tak řekli, sebe samu. Zde v rozsáhlé síni umístilav
moderním, praktickém nábytku a registračních skří-
ních vesměs české práce (dodaném firmou Jirouško
vou) celé poklady statistického materiálu v uspořá-
dání, Mteré překvapuje přehledností. Žasneme, sly-
šíce, že v jedné skříni jest umístěno 120.000 adres
živností, uspořádaných jako lístkový katalog a zahr-
nujících 450 odvětví výrobních. A žasneme ještě více,
když na zkoušku vyslovíme na zdařbůh některé jmé-
no a v příští vteřině už známe celou spoustu údajů
o jeho nositeli. Obchodní rejstřík obsahuje 5800 fi-
rem osobních, společností akciových, s ručením ome-
zeným, společehstev. Dále tu umistěn katástr podniků
podléhajících úrazovému pojištění, berní katastr, ka-
tastr živností s přesným obsahem toho, co každá
opověděla, katastr výrobků atd.
národní Listv
Jirouško
27
article
Vedle vystavuje larifní kancelář komory;
řízená inspektorem p. Schmiedem, množství diagra-
mů, které znázorňujíce vývoj dopravy, dovolují či-
niti bezpečné závěry o hospodářském ruchu v ko-
morním obvodu. Tato kancelář má nejůplnější tarifní
sbírku v Čechách, která obsahuje 1500 čísel. Z dia-
gramů vidno, že komorní obvod pražský má více
kilometrů železnic, než na př. celý Balkán, že do-
prava v tomto obvodu je nejčilejší v Čechách vůbec,
že r. 1906 dopraveno v komorním obvodu 15 milionů
tun, patrný jest vzrůst rychlíkové dopravy a jiné a
jiné. Tarifní kancelář komorní se ovšem zabývá nejen
sbíráním materiálu a udělováním pokynů, nýbrž
působí i iniciativně.
. Dnešek na výstavě. Promenádní koncerty od
4. do 10. hod.: před průmyslovým palácem kapely
c. k. pěšího pluku č. 73., před býv. fontánou kapely
Sokola žižkovského řízením kapelníka p. Hermanna.
O 7. hod. večerní v koncertní stni populární koncert
výstavního orchestru. O 9. hod. večerní představení
uměl. kabaretu pí. Mařenky Zieglerovy v koncertní
síni. Od 9.—10. hod. slavnostní osvětlení.
. Dvořákovy Slovanské tance (obě řady, cel-
kem 16 čísel) provedeny budou souborně zejtra, ve
středu dne 24. června o 7. hod. večerní výstavním
orchestrem v koncertní síni při obvyklých nízkých
cenách populárních.
. Monstre koncert uspořádán bude na vý-
stavě na oslavu jubilea panovníkova dne 25. t. m.
za spoluúčinkování veškerých hudebních kapel pluků
pražské posádky. Pořad tohoto velkého koncertu, při
němž účinkovali bade přes 300 hudebníků, obsahuje
pět čísel, které společně provedou veškeré vojenské
hudby pražské. Po provedení těchto pěti skladeh
budou veškery hudby současně hráti na různých mí-
stech výstaviště. Pro veliký tento koncert nebude
vybíráno žádné zvláštní vstupné.
Schmied
Sokol
Hermann
Zieglerův
Dvořákův
Čechy
Balkán
28
article
. Nepřístojnost. Sděluje se nám z věrohodné
strany: V neděli 22. t. m. byl jsem svědkem nepří-
stojné scény, udavší se v restauraci smíchovského
pivovaru na výstavě. V restauraci té dlela společnost
9 žen, již vypravil na výstavu p. Švagrovský z Roud-
nice, hradě jak cestné tak i ostatní útratu. Chozením
znavené ženy, občerstvivše se, čekaly na slavnostní
osvětlení a dobře se bavily. V nejlepším však přišel
k nim jeden číšník a bez omluvy vytrhl jim židli,
na níž seděla jedna stařena se slovy: »U jedné
sklenice vás 10 sedět nebude!« (N. B. Sklenic bylo
osm.) Zajímavo je, že u stolu, kde já dlel, byly dvě
dámy, mající též jen jednu sklenici piva. Ale ty byly
oblečeny městsky — před těmí měl číšník větší
respekt než před takou venkovskou ženou! — Po
této scéně odebraly se ženy k pavilonu Prahya
čekaly, sedice na schodech, na příchod p. Svagrov-
ského. Židle u stolu pak byly prázdné.
Slevy jízdného z Vídně na návštěvu výstavy
C. k. státní dráhy vydávají nyní též z Vídně (z ná
draží cís Františka Josefa) do Prahy snížené vý
stavní lístky zpáteční s Sdenní platností. Cena jejich
iní: a) pro rychlovlaky II. tř. 42 K 50 hal., III. tř.
23 K 10 hal.; b) pro osobní vlaky: II. tř. 29 K 90
hal., III. tř. 16 K 30 hal. Z ostatních drah oznámila
výkonnému výboru rak. ub. společnost státní dráhy.
že budou z Vídně z nádraží společnosti státní dráhy
a z nádraží c. k. severní dráhy od 6. června t. r.
vydávány, však jen při osobních vlacích, sní žení
zpáteční lístky do Prahy a z Prahy za tytéž ceny
(pro osobní vlaky) jako u c. k. státních drah.
František Josef
Roud
Vídeň
Praha
státní dráha
29
article
Slevy jízdného, i pro každého jednotlivého
účastníka plstné, na návštěvu výstavy povolily pří-
slušné dráhy při jízdě do Prahy a z Prahy na vzdále-
nosti přes 50 km. od Prahy pro trati v království
českém ležící, takto: 1. C. k. rak. státní dráhy: při
jízdě osobními vlaky zaplacením polovičního lístkr
rychlíkového, při jizdě rychliky zaplacením celého
listku pro osobní vlaky: slevy tyto platí pro všecky
tři třídy (I.—III.) a to při vzdálenostech do 100 km
3 dny, při vzdálenostech přes 100 km. 5 dní. 2. Buště-
hradská dráha povolila stejné slevy se stejnou dobou
platnosti jako c. k. státní dráhy, však s obmezením
pouze na III. třídy. 3. Česká severní dráha povolila
při osobních vlacích zaplacení polovičního lístku
rychlikového a to pro II. a III. třídu. Při rychlících
nepovoluje se žádná sleva; doba platnosti lístků je
jako u c. k. státních drah. 4. Rak.- severozápadní
dráha, společnost státní dráhy a české obch. dráby
povolují při použití osobních vlaků slevu asi 30 proc.
a to při všech třech třidách (I.—III.) Při rychlících
se sleva nepovoluje. Doba platnosti jest při každé
vzdálenosti 5 dní. Při jizdách z mimočeských stanie,
kde vydávají se přímé výstavní lístky, započítává se
zmíněná zleva pouze na tratích v Čechách ležicích
(od hranic). Do snížených jízdních Iístků výstavních
jest započítáno jednoduché vstupné do výstavy, takže
listek ten opravňuje též k jedné volné návštěvě vý-
stavy. Pro jízdu zpáteční platí tyto lístky jen tehdy,
jsou-li opatřeny razítkem výstavním, což děje se při
procházení turniketem.
Praha
Čechy
státní dráha
km
30
article
. Opravdu populární koncezly možno slyšet
před palácem obchodu u pavilonu, o nějž se děll
s firmou Novotný Morel firma K. Jarušek a spol.
z Brna. Firma chtějíc čeliti dovozu cizího, namnoze
méně cenného zboží, zařídila I. českou dílnu
na gramofony. Modely její jsou navrženy před-
ními českými architekty a representují se velmi
vkusně. Že hlas jejich opravdu dokonalý, dosvědčuje
četné posluchačstvo těchto populárních koncertů,
v nichž hudební produkce se střidají s pěveckýmia
jichž úspěch den ode dne roste. A s úspěchem
ovšem i výborná pověst podnikavé a zdatné firmy
Jaruškovy, která, nepřestávajíc na dnešní osvědčené
jakosti výrobků, pilně pracuje na jejich zdoko-
nalení.
.. Vycházka Pražského klubu. Ve čtvrtek dne
25. června pořádá Pražský klub třetí vycházku do
Jubílejní výstavy. Prohlédnut bude pavilon grafiky.
Odborný výklad podá pan dr. Husník a někteří páni
vystavovatelé. Schůzka účastníků o 6. hod. odpol.
před průmyslovým palácem. Po prohlídce bude spo-
lečná večeře v plzeňském restaurantu Vackově.
Zbývající část večera věnována bude návštěvě
attrakčních podniků.
Novotná Morel
K Jarušek
Jaruškův
doktor
Husník
Brno
obchod u pavilon
restaurant Vackov
31
article
*. Vývozní kancelář komozní na výstavě. Dne
20. t. m. odstěhovala se na výstaviště vývozní kan-
celář komory, jež bude tam úřadovati mimo neděle
a svátky od 9. do 12. hod. dopol. a od 3. do 6. hod.
odpolední. Kancelář tato, již řídí p. Jan Jar. Dienelt
jest bohatě vypravena různými katastry, archivy
adresáři, jichž legitimovaní interesenti bezplatně
mohou použili. Zejmena sluší uvésti katasíry vývoz-
ních firem komorních, sestavených jednak dle druhů
zboží vyváženého, jednak pak dle zemí, do kterých
se vyváží, dále konsulární zprávy ze všech cízích
států, katastr obchodních zástupců v cízině, archit
úvěrních informaci o firmách zahraničních, sbírku
celních tarifa všech států, světové adresáře, různé
cizozemské puhlikace vývozní, konečně katastry
firem dovozních, aestavené jednak dle zemí, ze kte-
rých se sem dováží, jednak pak dle druhů zboží
dováženého.
. Na millon dvouhaléřů Národní jednoty po-
šumavské přispěli návštěvníci výstavy dne 22. červne
5911 dvouhaléři, takže dosud sebráno 136.139 dvou-
haléřů. Celý sloupec v krychli zajistili dále: »Obr-
haus« v hotelu Záložně v Terezíně, Stolní společnos
v host. p. J. Kunčíře v Sendražicích u Kolína, Vla
stenecká společnost »Veselé děti« v Plzni, Jiřenk
Jedličkova v Novém Bydžově, třetí ročník obchodn
akademie v Hradci Králové.
Jan Jar
J Kunčíř
Jiřenk Jedličkův
Terezín
Sendražice
Kolín
Plzeň
Nový Bydžov
Hradec Králové