2
masthead
NARODNÍ LISTY.
3
masthead
22, června 1908. Číslo 171.
4
article
našich nezbytných potřeb celonárodních i sou-
činnosti veškerých veřejných činitelů českýeh
v národní obraně a práci doma i za hranicemi
Důvěra všech vrstev národa, jež jest basí
a oporou vší činnosti N. R. Č. vzhledem k tomu,
že vyvíjeti může čínnost svou pouze na základě
dobrovolné díseipliny národní v období tomto
měrou značnou vzrostla, jak svědčí přečetná
stále závažnější korespondence a uznání z růz-
ných stran docházející. Touže měrou vzrůstá
znenáhla i autorita N. R. Č. v národě samém,
k níž druží se v období tomto stále rostouc
vážnost a známost jména našeho také v náro-
dech jiných, kde stává se N. R. Č. stále víee
povolaným representantem našeho národníh
celku.
Právním podkladem Národní rady české
jest, jak známo, společná parlamentní komise
českých stran politiekých, jež kooplovala si na
základě příslušných návrhů důvěrníky kze všech
oborů národního života. Už z toho plyne, že
Národní rada česká není (a ani nechce býti)
žádným spolkem, zejména však nikoli korporaci
takovou, která by zeela neodvisle
bez ohledu na poměry českých táborů po-
litických a parlamentních stran zvláště, jakož
nejzávažnějších institucí národních jako kte-
rákoli jiná korporace prostě projevo
vala dobrozdání svého výboru nebo činila takto
rozhodnutí a zařizovala akce.
národní rada
5
article
Nesporně bylo tímto sestoupením se činitel
z velké části na první pohled tak různé směry
representujících a pouze nejvyšší ideou národní
sdružených, značně ztíženo rozhodování v otáz-
kách sporných, kde bylo buď nutno vyhledávati
styčné body společné a teprve dle tohoto vý-
sledku postupovati dále, buď alespoň zřetel
bráti na mínění různá a sobě odporující, ale
s druhé strany spočívá vlastně teprve v tomto
souhlasu nebo v případě druhém alespoň obe-
zřelně všestranných úvahách vlastní dalekosáhlý
význám a celý smysl instituce všenárodní, její
síla, rostoucí znenáhla sutorita žádoucí, teprve
tak připravuje se možnost, aby Národní rada
česká stala se ve skutečnosti nejvyšším a vše-
obecně ve svém oboru respektovaným areopagem
národním.
Jelikož byla v poslední době získána k sou-
činnosti v pracích instituce naší strana radikálně
pokroková, nynější součást jednotné strany stá-
toprávně-pokrokové a dále strana realisticko-
pokroková, jsou nyní v N. R. Č. zastoupeny
také veškeré české strany v zemích českých
kromě jediné strany sociálně demokratické.
R Č
národní rada
6
article
Dalekosáhlý význam tohoto konečného kon-
solidování veškerých českých stran, stojících na
společném českém národním programu podce-
ňovati zajisté nelze a bude nyní, doufejme, že
se zdarem možno přikročiti postupně k důležitým
akcím všenárodním.
V dalším zmínil se řečník o činnosti N
R. Č. za účelem zlepšení říšské volební opravy
v ohledu národním, o dlouhé řadě různých in
tervencí v otázkách národních, jakož i dobro
zdání a informací, připominaje zejmena přiklad
nou činnost dra. Herolda, dále pak o pra-
clch odborů státoprávního, samosprávného.
národohospodařského, osvětového, menšinového
jazykového, zahraničního a finančního, připo-
menuv také činnost českého výboru pro my
šlenku Slovanského sjezdu v Praze od jara
roku loňského i vývoj projektu Slovanského
sjezdu v Rusku.
Herold
Praha
Rusko
7
article
Poděkovav veškerým přízniveům a pracov
nikům Národní rady české, mezi nimiž zejmena
českým ministrům, kruhům poslaneckým i sa-
mosprávným s královskou Prahou v čele, ná-
rodním korporacím i české žurnalistice, vzpo-
menul řečník s nejsrdečnějším díkem také zá-
sluh místopředsedy p. dra. Jindřicha Šolce, ze-
jmena v době poslední a skončil poukazem n
zářivý příklad účinné, byť nehlučné práce opět
a opět připomínaného tvůrce a budovatele Ná-
rodní rady české, zesnulého předsedy posl. dra.
Herolda, jemuž, zbudujeme před tváří celého
národa i dějin pomník nejkrásnější tím, že
v duchu jeho s rozvahou a promyšleností do
končíme dílo jeho, v Národní radě tak úspěšně
zahájené. (Pochvala.)
Jménem moravského zemského odboru Nár
rady české v Brně podal zprávu pan dr. Jar.
Pluhař. Potéšitelný rozvoj činnosti zemského
odboru pro Moravu budí právem naděje nej-
krásnější a zpráva o činnosti v roce minulém
přijata byla s povděkem na vědomí podobně
jako další zprávy organisačního výboru slezského
zemského odboru Národní rady české v Opavě,
kteroužto zprávu spolu s naznačením celkové
situace národní ve Slezsku podal pan poslane
vrehní rada Věnceslav Hrubý a zpráva před-
sedy dolnorakouského odboru Národní rady české
pana primáře prof. dra. Jos. Drozdy.
Člen panské sněmovny pan vrchni ředite
dr. Mattuš poděkoval potom v uznání horlivé
a úspěšné činnosti Národní rady české v ústředí
i v zemských odborech vedení Národní rady
české a připojil žádost, aby Národní rada česká
vyvijela podobně blahodárně činnost svoji i na-
dále, kterážto řeč přijata byla se všeobecným
souhlasem, a zprávy schváleny.
Šolc
doktor
Jar
Pluhař
Hrubá
profesor
Drozda
Mattuš
Morava
Slezsko
královský Praha
odbor národní rada český v Brno
zemský odbor národní rada český v Opava
odbor národní rada
národní rada
Národný rada
8
article
Chorvatský poslanec Štěpán Radič, který
jako host valnému sboru byl přítomen, rovněž
s největším uznáním vyslovil se o činnosti Ná-
rodní rady české a poukázal na přiklad, jaký
svojí všenárodní institucí dávají Čechové take
v tomto případě všemu Slovanstvu. Rovněž vý-
vody posl. Radiče, v nejednom směru velice
zajímavé a živě aklamované, přijaty byly s hojnou
pochvalou.
Pan dr. Scheichl podal potom zprávy
pokladní za minulé období, které po návrhu
přehlížitelské komise, předneseném p. cís. radou
Voitlem, rovněž jednomyslně schváleny
panu pokladníkovi i ústřednímu výboru vysloven
za obezřetné vedení srdečný dík.
Potom přikročen. k volbám. Předsedajíe
pan dr. bar. Pražák podal zprávu o před-
běžné poradě zástupců poslaneckých klubů n
radě říšské stran kandidatury a návrhu ústřed-
ního výboru ve směru tom potom stanoveného
Poukázav na zásadní intenci, aby předsedou
Národní rady české byl vždycky poslanec, uvedl
jako jednomyslným souhlasem všech českých
stran navrženého kandidáta předsednictví zem-
ského i říšského poslance a osvědčeného člena
praesidiální komise Národní rady české, pana
dvorního radu a profesora české university dra.
Radič
Čecho
doktor
Scheichl
Voitl
bar
národní rada
9
article
Jaromira Čelakovského, za místopředsedy
pak navrhl posavadního volezasloužilého místo-
předsedu pana dra. Jindřicha Šolce, poslance
dra. Václava Šileného a posl. Karla barona
Rolsberga, jako místopředsedy za království
české, markrabství moravské a vévodství slezské.
Dále navrhl jménem porady předběžné do ústřed-
ního výboru a přehližitelské komise na správní
rok 1908 tyto osobnosti, k nimž kooplací při
budou ještě osobnosti další:
Poslanec dr. Karel Baxa, docent dr. Břeti
slav Foustka, tajemník dr. Frant. Herman, posl
Václav Choc, posl. Josef Jirousek, posl. dr
Karel Kramář, vrch. úř. Jindř. Nechanský, dr
František Scheichl, dr. Josef Scheiner, dr. Ant.
Steidl, dr. Přemysl Šámal, posl. Ant. Zázvorka,
posl. dr. Antonín Hajn, tajemník Kamil Har
mach, prof. Tomáš Stypa, posl. redaktor Václav
Klofáč, posl. Petr C. Krejčí, posl. dr. Edvare
Koerner, redaktor K. St. Sokol, of. Františel
Titěra, dr. Jindřich Vaniček, ředitel Jan Sedlák
tajemník dr. Vincene Deweter, posl. Josef Žďárský
Radou král, hlav. města Prahy zvoleni pp.
posl. dr. Jan Podlipný, dr. Vratislav Černý.
Zemskými odbory Národní rady české vy
sláni: (moravským odborem) prof. inž. M
Ursiny v Brně, (slezským odborem) posl. vrchní
rada Václ. Hrubý, (dolnorakouským odborem)
docent MUDr. Josef Drozda ve Vídni.
Jaromira Čelakovský
Šolc
Šilený
Karel
Rolsberg
doktor
Baxa
Břeťa
Foustka
František
Herman
Choc
Jirousek
Kramář
Jindřichův
Nechanský
Scheichl
Scheiner
Antonín
Steidl
Šámal
Zázvorka
Hajn
Kamil Haro
profesor
Stypa
Klofáč
Koerner
Sokol
Titěra
Jindřich vanička
Sedlák
Deweter
Žďárský
Podlipná
Černá
Ing
Ursiny
Hrubá
MUDr
Drozda
Praha
Brno
Vídeň
odbor národní rada
10
article
Přehližitelská komise na správní rok 1908-
rada zemského výboru dr. Josef Pilař, pokladník
Ant. Skála, císařský rada Ferdinand Voitl.
K návrhu a po odůvodnění člena panské
sněmovny a přisedícího zemského výboru posl.
dra. V. Škardy byla potom provedena volba
aklamací a veškeří navržení pánové, k nimž
přibudou kooptací ještě zástupkyně českých žen,
zvoleni jednomyslně, kterýžto výsledek přijat se
všeobecným zadostučiněním.
Když byly potom vysloveny panem posl. L
Čechem díky pp. dru. bar. Pražákovi a vreh-
nímu radovi Hrubému za činnost posavadnía
p. předsedajícím opětováno poděkování všem
pánům, z ústředního výboru na ten čas odstu-
pujícím, sdělil pan posl. dr. bar. Pražák, že
bod 7. jednacího pořadu pro toto shromáždění
odpadá, poněvadž Národní rada česká odevzdá
vyřízení o jednotném postupu v jazykové otázce
k předběžné úvaze výkonným výborům politi-
ckých stran v Národní radě české zastoupených
a teprve po těchto poradách bude možno Ná
rodní radě české jako takové podati návrhy
definitivní.
Po odůvodnění a návrhu ústředního vý
boru dle referátu p. posl. dra. K. Baxy přijate
bylo potom jednomyslně a bez debaty za vše
obecného souhlasu a potlesku následující
doktor
Pilař
Antonín
Voitl
Čecho
bar
K Baxa
Pražák
panská sněmovna
11
article
Osvědčení.
»Zásada celistvositi a nedíl-
nosti království českého, jakož ii zá-
sada rovného práva obou národních kmenů
a zejmena požadavek nezkrácené a plné plat-
nosti českého jazyka jako jazyka státního v celé
oblasti zemí koruny české jiso
stěžejními body národního i politického
programu českého.
Valný sbor Národní rady české jako vše
národní české shromáždění odmítá prot
s největší rozhodností veškeré pokusy
ať vlády, ať Němců, jež by směřovaly jakkoli
k porušení těchto zásad. Proto tím víee
s rozhořčením odmítnouti musíme nynější pokus
německé politiky po utvoření nějakého ně me-
ckého jazykového územi, ať ve formě jaké-
koli a pokládáme volání po zřízení samostatné
provincie německé v Čechách, jak bylo žádáno
na sjezdu němackých měst v Liberci, za
vlastizrádný ůtok na celistv ost
nedílnost našeho království.
Všecky české strany a kluby poslanecké,
v Národní radě české zastoupené, žádá valný
sbor dnešní důtklivě, aby s veškerou rozhod-
ností hned předem postavily se proti každému
takovému pomyslu a aby daly jasným způsobem
znáti každému, že už sama zmínkao
něčem podobném znamená vypovědění
boje nejostřejšího.
Němec
Čechy
Liberec
12
article
Valný sbor Národní rady české ukládá
zároveň za povinnost všem vrstvám českého
národa bez rozdílu stran, stavů, povolání
náboženství, aby v celém svém konání e
veřejném ať soukromém zařidily své jednání
tak, aby veškerá veřejnost domácí i zahra-
niční nabyla o tom nezvratného přesvědčení.
že národ český nedopustí za
žádnou cenu a za žádných pod-
mínek, aby bylo sáhnuto na to,
co jemu dějiny vytvořily, v čem
byla jeho síla a v čem spočívá
jeho budoucnost, to jest na ne-
dilnost a celistvost stát ního
celku zemí koruny české.«
V dalším průběhu podal konečně rada
zemského výboru p. dr. Josef Pilař jak
předseda finančního odboru Národní rady české
poučný i zajímavý referát o myšlence a před-
běžných pracích k zavedení jednotné národní
daně, ve kterémžto směru bude pokračováno
po valném sboru v dalším jednání s přísluš-
nými menšinovými institucemi. Zpráva tatc
vzata s povdékem na vědomi.
Poděkováním předsedajícího posl. dra. bar-
Pražáka veškerým pánům referentům i pří
tomným byla potom o 142. hod. odpoledne po-
vznášející plenární schůze Národní rady české
skončena.
doktor
Pilař
Pražák
národní rada
13
article
Valná hromada Spolku pro zbudo-
vání Husova pomniku v Praze.
Včerejším usnesením rozhodnuto byloť o defi
nitivním návrhu pomníku a tím celá otázka posu-
nuta do konečného stadia. Posavadní průtahy ne
byly zaviněny spolkem samým. Když podařilos
opatřiti obnos, jenž zarnčoval již provedení vytknu-
tého úkolu, vznikly různé názory, pokud se týč
vhodného umístění i uměleckého pojetí pomníku
jak přirozeno vzhledem k tomu, že má se postavití
pomník osobnosti, jejíž idea vedla k největšímu roz
pjetí mravních i fysických sil národa a vytkla mu
nové dráhy a že jde o dílo monumentální, kter
má přetrvati věky. Všechny tyto okolnosti byl
nutno bedlivě uvážiti, než došlo ke konečnému
rozhodnutí.
Valnou hromadu, konanou v zasedací síní staroměst-
ské radnice, zahájil předseda p. dr. Podlipný, projeviv
potěšení, že výbor může konečně předstoupiti s ná-
vrhem delinitivním, načež vzpomenul zemřelých čle-
nů, puní Jos. Náprstkové, manželky prvního
předsedy spolku, dra. Herolda, dra. Engla,p
Červeného, p. Neuberta a zvláště vřelou
vzpomínku věnoval básníku Svatopluku Čechovi
Vyslovil také dík dennímu tisku, jenž snahy spolku
vždy podporoval.
Husův
doktor
Podlipná
Náprstek
Červený
Neubert
Čecho
Praha
14
article
Na lo přečetl p. Materka protokol předešl
valné hromady, jenž schválen a p. dr. K. B axa
podal zprávu jednatelskou.
Činnost výboru za poslední rok dála se ve snaze
míti definitivní rozhodnutí o modelu pomníku Mistra
Jana Husa. Jest známo, že po zkoušce s kašírovaným
modelem na Staroměstském náměstí v březnu roku
minulého umělecká komise rozhodla, že na modelu
nutno provésti změny. Akad. sochař pan Šalou
zavázal se předložiti nový model do září 1907, c
valná hromada přijala na vědomí a byla jednomyslně
přijata tato usnesení:
1. Valná hromada trvá na toní, že Slaroměstské
náměstí jest místem, na kterém pomník Mistra Jana
Husa má býti zbudován a od tohoto místa nikterak
neupustí
2. Valná hromada chová plnou důvěru k mistru
Šalounovi, že dílo započaté s podržením základn
ideje dokončí, a schvaluje, aby mu provedení bylo
svěřeno.
Veškerá činnost výboru byla nyní závislou n
tom, kdy mistr Šaloun provede opravený model a jak
umělecká komise tento model posoudi
Do schůze výborové 25. září 1907 dostavil se
p. Šaloun a sdělil, že bude s opraveným modelen
hotov co nejdříve. Bylo pak ujednáno, že 15. října
členové komise mají se sejíti v atelieru umělcově
aby model prohlédli, načež se mělo státi ve společno
poradě výboru a umělecké komise konečné roz
hodnutí.
Mistr Šaloun skutečně byl se svojí prací hotov
avšak umělecká komise se nesešla, ano někteří jej
členové vzdali se své funkce, čímž způsoben dals
odklad v konečném rozbodnutí.
Materka
Hus
Šala
Šaloun
staroměstský náměstí
Slaroměstský náměstí
15
article
Nastala doba zdlouhavého vyjednávání s býva-
lými členy umělecké komise, jakož i s těmi, kdož
měli býti do ní nově jmenováni. Vyjednávání to
táhlo se nikoliv ovšem vinou výboru tak, že se zdále
již, jakoby vůbec nebylo možno počílati s posudkem
umělecké komise.
Na výborové schůzi dne 9. ledna 1908 došl
ku pronikavé výměně názorů mezi členy výboru a členy
některými umělecké komise, kteří jsou zároveň čle
ny výboru,
Oba členové pp. architekt Bělský a profeso
Koula poukazovali k tomu, že model komisi ne
vyhovoval a že porota neměla důvěry k formě po
mníku, umělcem navrhované. V této schůzi byio
konstatováno, že po vzdání se některých členů ko
mise, zbývají v této pouze pp. arch. Bělský, prot
Sucharda, prof. Koula, prof. Roštla pil.
dvor. r. Zítek a prof. Ženíšek.
Byli navrženi novi členové a zvláštní komis
svěřeno, aby vyjednávala k vůli urýchlení s navrže-
nými ústně.
V této schůzí pak usneseno svolati valnou hro-
madu až po výsledku nálezu nové umělecké komise
Ve schůzi 13. února musili členové výboru opě
vyslechnouti, že ani nyní nelze podati zprávu k de-
finitivnímu rozhodnuti.
Bělský
Koula
Suchard
profesor
Roštl
Zítek
Ženíšek
16
article
Umělecká komise se dosud nesešla a ovšem tak
nemohla podati své dobré zdání. V této schůzi došlo
opělně k výměně názoru o pomníku samém, pii
které p. profesor Koula pronesl názor, aby umělec
změnil postavu Husovu a dosavadní útvar, aby po-
stava Husova vyznačena byla na hranici a to s hrdou
vztýčenou tváří. Na jeho doporučení dán umělcí daiší
měsíc času k potřebné úvaze
A zase musil výbor vyslechnouti zprávu, ž
vyjednávání s odstouplými členy umělecké komise
bylo marným. Navrženi proto opět dva jiní umělci
s nimiž ihned bylo jednáno, ale i ti odmítli
Členové výboru se svým předsedou těžce nes-
tyto průtahy i byly často ve schůzích proneseny
obavy, že za takovéhobo stavu věci by se mobie
státi, že ani v památný rok 1915 — v pěstisté výroč
mučenníka — nebude pomník hotov.
Koula
Husův
17
article
Konečně došlo k rozhodnutí v poslední schůz
výborové dne 29. května t. r. Všichni členové výb or
shodli se v tom, že bude nucen výbor sám učinit
rozhodnutí, když umělecká komise se pozvelna roz
padla. Usneseno pak jednomyslně, aby se valná hre
mada svolala na 21. června 1908 a vyhotovený mode
aby jí byl pledložen
Dne 19. června měli se ještě sejíti členově umě
lecké komise, kteří v ní setrvali a sděliti svůj úsudek
Dostavili se pouze pp. prof. Koula, dv. r. Zíteh
a prof. Roštla pil, kteří však posudku nepodali.
Proto výbor ve svém sezení den na to, 20. červ
na, uváživ, že rozhodnutí nelze odkládati, užil svého
práva, jemu valnou hromadou po dvakráte daného
jakož i smlouvy, valnou hromadou schválené, i uěi
nil následující konečné rozhodnutí:
Po stránce formální uvážil výbor, že jde o osmí-
nový model, uměleckou jurou dříve již přijatý, jemuž
po vykašírování byly vytknuty určitě vady a prone-
sena přání na odstranění jejich, při čemž jura se-
trvala na svém prvotním již prohlášení, že považuje
sochaře Lad Šalouna za úplně způsobilého a povo-
laného, aby vytvořil důstojný pomník mistra Jane
profesor
Koula
Zíteh
Roštl
Šaloun
Jan
18
article
Husa Sochař Šaloun podrobil se výroku jury a podle
přání téže přepracoval spolu s architektem Píei-
frem důkladně onen model, zhotoviv opravený mo-
del osminový, výboru předložený, o jehož přijetí po
dle znění smlouvy přísluší rozhodnouti výlučně vý-
Po stránce věcné lítuje výbor, který i v tomto
stadiu se snažil opatřiti si ještě dobrozdání umělců.
jednak členů výboru, jednak dožádaných znalců, že
přes nejšetrnější ohled jeho k umělockým posudkům
a přes veškeré úsilí nepodařilo se obdržeti znalecké
dobrozdání o přepracovaném osminovém modelu. Ve-
den však úvahou, že každým dulším oddalováním
rozhodutí znemožňuje se provedení celého pomníku
do jubilejního roku 1915, že nerozhodnost ve věci te
oslabuje úspěšné působení spolku, jak jeví se ze-
jména i v ubývání počtu členstva a že ochabuje vů-
bec zájem české veřejnosti na zbudování pomníku
a také tvůrčí sila sochaře Šalouna by tím mohla
býti podlomena, konečně že závazky uzavřené smlou-
vy ukládají takové rozhodnutí, musil se výbor usné-
sti bez opětného dobrozdání znaleckého a usnesl se
jednomyslně na tom, že předložený opravený osmi-
nový model se přijímá jako definitivní ku provedení
nodelu třetinového a pak ku provedení ve skutečné
velikosti podle ustanovení smlouvy a toto usnesení
předkládá valné hromadě, aby je na základě předcho-
zího zmocnění výboru a schválení smlouvy vzala na
vědomí.
Hus
Šaloun
19
article
Výbor molivuje své usnesení po stránce věen
touto další úvahou: Umělecká jura vylkla kašírova-
nému modelu kromě přílišnosti celých rozměrů ze-
jména potřebu větší koncentrace a vyvýšení postav
Husovy. Opravený osminový model jeví se v každěn
směru jako umělecké zdokonalení modelu dřívěj-
šího. Pledně, jak velice názorně vyznačeno v siluač
ních nákresech, byly celé rozměry pomníku znien
šeny a navrženo vhodnější umístění jeho na Staro
městském náměstí. Základní tvar celé architektury
byl výhodně pozměněn a docíleno vyvýšení postavy
Husovy v mohutném vztýčení se sklonem architekto
nické podstaty na obě strany i na zad, při čemž
byla skupina pobělohorská přimknuta úplně k nohám
mistra Jana Husa, vztahujícího ruku nad těmito tro-
skami českého lidu na záchranu jeho národního byt
a na označení přištího opětného probuzení a obro-
zení národa. Skupina husitská zmenšena, stěsněna
přičleněna ku postavě Husově tak, že dřívější zejíc
mezera byla odstraněna. Po přání jury, zejména de
opětně projeveného přání p. prof. Kouly bylo posla-
vení mistra Jana Husa na hranici markantněji vyzna-
čeno a ve tváři jeho hrdě vztýčené vyznačena výraz-
něji energic a síla přesvědčení, které zůstalo vítězem
a vneslo vítěznou myšlenku svobody a sebeurčení
do českých dějin a celého života českého nároča
Plocha pod figurálním provedením oživena plastikou
fenixa, vznášejícího se z plamenů. Celek působí takto
vzletně, mohutně i rázovitě a jeví se náležitě zladěný
a zcelený.
Husův
Hus
profesor
Koula
městský náměstí
20
article
Výbor béře proto na sebe s klidným vědomím
nejvážnější snahy o důstojné zřízení pomníku Hu-
sova zodpovědnost za ono své usnesení, zejména té
v důvěře ve tvůrce pomníku, sochaře Šalouna, který
v první řadě nese zodpovědnost za dílo monumen-
tální, na němž visí jeho čest umělecká, i v důvěře
ve výrok všech znalců, kteří sochaře Šalouna uznali
za schopna tohoto velkého díla. Zmenšením roz-
měrů, skoncentrováním celě komposice, zladěním
všech komposičních linií v architektuře i v plastice
a větším odloučením pomníku od zádě architektury
náměstí dociluje se také možnosti, aby pomník by
postaven na Staroměstském náměstí bez újmy ce
boru
kového souladu. Výbor nemá teď opakování zkoušky
Hu
Šaloun
staroměstský náměstí
21
article
kašírované za nutné a se zřetelem ke značnému ná
kladu za účelné, ale ponechává si volnost rozhod
nutí, až bude zhotoven model třetinový
Zpráva jednatelská i usnesení výboru schválen
jednomyslně, což zjištěno i zkouškou opačnou
Pan dr. Pulkrábek přednesl pak zprávu
pokladní, z níž vysvitá, že jmění spolku činí 259.94
korun 14 hal. a se zvláštním fondem, uloženým
u města Prahy „jenž bude vyplacen po dokončení
pomníku, celkem 296.004 K 72 h. Po prohlášení re-
visorů účtů zpráva schválena a výboru uděleno abso-
lutorium, při čemž projeveny díky a uznání čtyřem
sednatelům spolku za zvláště horlivou činnost a sice
pp. Cerhovi v Náměšti na Moravě, Liškovi v Ji-
číně, Kurkovi v Nuslích a Berdychovi
Plzni.
Polom přikročeno k volbám a zvoleni pp.: před
sedou dr. Jan Podlipný, členy výboru: red. Anýž Jos.
dr. Baxa K., Q. Bělský, K. St. Sokol, Březnovský v.
Materka Ant., dr. K. Pík, Karbus V., dr. Kaftan Jan
prof. Koula Jan, Hadrbolec Č., dr. Mazánek, dr. Pi-
pich K., dr. Purkrábek Rud., Rašín Jos., Rechziege
R., Simonidos A., dr. Scheiner J., Štěpánek V., Soko
F.; náhradníky: Bušek J., Čupr L., Ryšánek T., Lan-
ner Boh., Hustoles Jar., Srb St.; účelními dozorci
Kavka Boh., Richter Em. Předsedou smírčího soudu
prof. Tilšer Fr.
K návrhu p. dra. Pippícha usneseno pak
umistiti definitivní model pomníku na výstavě ko
morní, o čemž se stane dohodnutí s výstavním vý-
borem, aby se takto opět zvýšil zájem velejnosti
načež památná schůze tato skončena doslovem před-
sedy p. dra. Podlipného, jenž uvedl, že průběl
valné hromady nikdy nebyl proň tak radostným jak
dnes, kdy rozhodnuto o dokončení velkého díla
doktor
Pulkrábek
Cerha
Liška
Kurek
Podlipná
Anýž
Baxa
Q Bělský
Sokol
Březnovská
Materka
Kaftan
Jan profesor
Koula
Jan
Hadrbolec Č
Mazánek
Pi
Purkrábek
Rašín
Scheiner
Štěpánek V
Soko
Ryšánek
Srb
Stanislav
Kavka Boh
Richter em
profesor
Tilšer
Podlipný
Praha
Náměšť na Morava
Nusle
Polom
Lana
Berdych Plzeň
Karbus V
Rechziege R
Simonido A
Bušek J
22
article
Sjezd českých měst na Moravě.
Sjezd českých měst na Moravě.
Z Brna, 21. června
Včera konal se zde druhý sjezd českýeh
měst moravských, svolaný ústředím starosten
ských sborů; zúčastnilo se ho na 70 zástupeů
moravských obcí. Městskou radu pražskou za-
stupovali pp. náměstek starostův Jirousek
m. r. Hubáček a dr. Mattuš; z politiekých
kruhů moravských dostavili se zemský hejtman
hr. Serenyi, místodržitel bar. Heinold a zemáti
poslanci Albrecht, Pokorný, Šromota a Votruba.
Po proslovech zemského hejťmana a místodržitele
referoval tajemník Hypoteční banky dr. Bublík
o sanaci obecních financí. Ve své
obsáhlé a podrobné přednášce vylíčil neblahý
stav obecního hospodářství a uvedl jeho přl-
činy, jakož i možnosti nápravy. Pojednal obšírně
o nanejvýš nutkavé otázce změny dnešního
systému samosprávy a doporučoaal zejmena,
aby byl rozšířen obor samostatné exekutivy
obecní a aby byl změněn dnešní daňový systém.
nejlépe přikázáním reálních daní obeím.
Jirousek
Hubáček
doktor
Mattuš
Albrecht
Pokorná
Šromota
Votruba
Bublík
český město na Morava
Brno
obecní finance
23
article
Při dnešním zuboženém stavu zemských
financí musí co nejdříve činně v akci sanační
zasáhnouti stát, ovšem ale prostřednictvím jedno-
tlivých zeml. Ve smyslu těchto vývodů byla
přijata resoluce s dodatkem dra. Hodáče, aby
otázka ozdravění financí obecních byla řešena
v souvislosti se stejně naléhavou sanaci finanei
zemských a aby bylo zejména dbáno na zvý-
šení a sesilení autonomie zemí. Další návrhy
a podněty, se sanaci obecních financí souvisíel,
byly odkázány anketě o samosprávě, jež bude
v nejbližší době svolána.
Druhým bodem programu sjezdu byla re-
forma obecního volebního řádu.
o níž referoval starosta Hranic, posl. dr. Šro-
mota. Své vývody sbrnul v tom, aby bylo za-
vedeno tajné pinemné volení, abymbyl zříza
čtvrtý abor se všeobecným právem hlasovacím
a aby pro volební právo v prvních třech sbore
rozhodovala nadále výše daní, s tím jen roz-
dilem, že osobní daně mají mít menší význam
než daně pozemkové, domovní a výdělkové.
Byla přijata resoluce, v níž se žádá brzké zmo-
dernisování volebního řádu. Ústředí starosten-
ských sborů na Moravě bylo vyzváno vypraco-
vati podrobnější program o postupu v této otázce
Hodáč
doktor
Šro
Morava
24
article
Jubilejní výstava
Jubilejní výstava
pražské obohodní a živnostenské
komory.
Včerejší neděle, podmračná a zakaboněná.
byla pro výstavu jako dělaná. Od mnoha tisíeů
návštěvníků dostala by asi první cenu její po
hoda, příjemná, bez obtížného vedra i bez pro-
livného deště. Osvěžilo to zřejmě všechen vý-
stavní život, jeho rušné kolotání a frekvene
jednotlivých pavilonů i výstavních objektů při-
bylo to, co ubylo na návštěvě v restauracích
ochutnavárnách-
Na výstavě je teď už vlastně málo co ne
hotového. Jen ještě v paviloně interierů nábyt-
kových tu a tam některá koje stydlivě zakrývá
svůj vnitřek režným plátěným přehozem, neb
některý z opozděných pavilonků ve spleti ulic
tříd a uliček dolního města vypadá spíš jak
zásobárna písku, malty a lešení, než jako vý
stavní jednička. Ale už by to všecko spočita
člověk na prsty:
Hlučnou atrakcí včerejšího nedělního od
půldne bylo ovšem očekávání a vítání půlmi-
lionlého. Dostavil se sic o nějakou hodinku po-
zději, než se tak odhadovalo podle zkušenost
minulých svátečních dnů, kdy největší příliv na
turnikety přicházel mezi 2.—4. hodinou. Včer
teprve krátce po půl šesté přišla ta chvilka
napjatého očekávání, kdy se tisícihlavý zástup
shromáždil kolem výstavní brány z venčí i uvniti
a všecky vážené hlavy výstavního výboru přišly
vykonati nejvyšší kontrolu k jedinému pracují
címu turniketu.
25
article
Nahodili jsme se právě k té zábavné
chvilce, která má do sebe mnoho bezděčného
humoru. Venku v hustých, stužených řadáeh
stojí sta návštěvníků, z nichž každý jednotlivý
pln rozčilení a očekávání myslí si: Budu to já,
či ten přede mnou, nebo za mnou? A v bráně
hlouček kontrolujících hlav dohromady sestrče-
ných sklání se nad kolonou cifer, počítá vý-
sledky posledně došlé ode všech ostatních vchodů
právě uzavřených a jakmile zjištěna výsledná
číslice, zachovávaná zatím pečlivě v tajemství.
odděluje se z hloučku pan předseda Bondy
s ledovým klidem sám počítá těch posledních
několik desítek. Nastává ticho až podivuhodné
v těch tisících zástupů stále rostoueích, takže
každé jednotlivé klapnuti turniketu je daleko
slyšitelno. Ale pojednou — co je to? Jakoby
všecko uvázlo ... Ačkoli počet nedočkavých
kandidátů půlmilionové slávy vůčihledě roste
každý z nich křečovitě svírá v hrati připravenou
vstupenku, nikdo nechce dál. Zřízenci nadarmo
pobízejí k postupu a ti prvnější v řadě jenom
neochotně vstupují, puzeni neodolatelným tlakem
ze zadu, a každý mimovolně vystupuje na špičky
snaže se vyčísti s přísné tváře posledního roz
hoděího, bude-li to už teď, ted ... A zasen
kolik minut turniket pravidelně a vesele klape,
propouštěje za minutu průměrně 60, 70 osob.
Bond
26
article
Na štěstí ani to poslední rozčilení netrvá
věčně a v tom už nastává všeobecné uvolnění,
když pan předseda Bondy najednou rázně chápe
za rameno vysokého, urostlého mladého muže
a povídá se žoviálním úsměvem »Tady ho máme!«
Hudba žižkovského Sokola spustila intrády,
deputace Habešanů se svým náčelníkem Roblym
vyrazila vítězný válečný řev a v tu chvíli dostala
vydatnou posilu z hrdel deseti tisíců před branou
a za ní. »Půlmiliontý« letošní výstavy dostavi
se o celé čtyři dny dříve, nežli na zemské
výstavě jubilejní z roku 1891 a o dvanáe
dní dříve, než na výstavě národopisně.
Bond
Sokol
Habešan
Robly
27
article
. Jednedenní sláva půlmiliontého. Štěstí půl-
miliontého usmálo se tentokrát na pana Franliška
Eibu, 27letého syna pražského řezníka. Dostal, roz-
umí se, ihned svoji slavnostní pásku, velikou kytici
růží od pana Bürgermeistera a když příjal všeobecné
gratulace, nasedala pestrá společnost s oslavencem v
svém středu do tří automobilů, jež dala ochotné
k disposici firma Laurin a Klement. Průvod, který
pan Pavlik hned ofotografoval (a v ne celých dvacet
minutách snímek vystavil), dal se na pochod výsta
vou, s budbou a zástupem habešských bojovníků
v plné zbroji v čele. Za veselých pozdravů a jásotu
představen půlmiliontý s balkonu průmyslového pa-
láce shromáždění panem sekretářem Hlaváčkem, potom
pohostěn v plzeňském restaurantu Choděrově panem
Vackem.
Franliška Eib
Bürgermeister
Klement
Pavlik
Hlaváček
Choděrův
Vacek
Laurin
28
article
Na všechny dary, jimiž byl půlmiliontý zasypán,
musil si pozvat jistě hodně silného řeznického po-
mocníka s vozikem, aby mu je dopravil domů. Ješta
dávno potom, když už kuriosní průvod s celebritou
včerejšího dne konal svoji obchůzku po všech dolejších
prostorách výstaviště, obléhaly závistivé zástupy ob-
sáhlou vitrinu, postavenou v loubí před blavní bránuu
a obdivovaly všechny zde vystavené dárky ve skříní,
v kusně panem Bürgermeistrem vyzdobené. Bylo l
zejména vedle permanentní vstupenky výstavní 20
výstavních losů a celá serie volných vstupenek do
všech atrakcí, které věnoval výstavní výbor, ozdobné
hodiny z terrakoty (od pražské filtálky Novoveské
kyselky), 10 jubilejních pětikorun (od dárce, jeni
nechce být jmenován), 10 vázaných knih pěkné lite
ratury (od nakladatele p. Otty), řada hudebnin (o
p. M. Urbánka), skleněné vázy, celá kolekce láhví
vína, likérů a minerálních vod od různých dárců,
veliký dort (od restauratéra p. Vacka), památník ve
vazbě z tepané kůže (od knihařského kursu techno
logicko průmyslového musea), množství voňavek
kosmetických přípravků, stereoskopické kukátko (o
Fr. Krátkého z Kolfna) atd. atd. Připraveného volnét
IIstku do Pražského salonu pro pěstění tělesné krásy
musil se půlmiliontý jako příslušník silného pohlaví
vzdát, a vziti za vděk pouze exemplářem Stratzovy
Krásy ženského těla« od nakladatele p. Kočího.
Bürgermeister
Ott
M Urbánek
Vacek
Krátký
Stratzův Krása
průmyslový muzeum
29
article
„. Program dnešního dne. Výstava ote
vřena do 12. hod. večer. Promenádní koncerty:
od 4. hod. odpolední do 10. hodin večer před prů-
myslovým palácem hudební kapely pěšího pluku
čís. 11 a před bývalou fontánou hudební kapela So-
kola žižkovského p. Hermanna. V 7 hodin v kon-
certní síni populární koncert výstavního orchestru
(dirigent Jan Elsnic). Pořad: 1. Ketschmer: Po-
chod z opery »Volkungerové«. 2. Dvořák: Ouvertura
k opeře »Šelma sedlák«. 3. Kovařovič: Vatčíi
4. Grieg: Lyrická suita. 5. Flotow: Ouvertura k opeře
»Marta«. 6. Entragt z opery »Mignon«. 7. Wein
2 tance z opery »Polský žid«. V 9 hodin promítání
kinematografických obrazů na stěně bioskopického
pavilonu Od 9. do 10. hodin slavnostní osvětlení.
Včera navštívilo výstavu do 9. hod. večen
36.788 platicích osob Celková návštěva číní tudi
dosud 503.292 platicích osob.
Hermann
Elsnic
Dvořák
Grieg
Flotow
Mars
Wein
Mignon
30
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
Spisovate
31
article
Kolda Malínsky
Kolda Malínsky
(prof. Josef Lacina)
zemřel.
Kolda
profesor
Lacina
32
article
V Rožďalovicích zemřel včera před pe-
lednem zasloužilý český spisovatel prof. Josei
Lacina (Kolda Malínský), jehož jméno po třicet
let objevovalo se v různých časopisech belletri-
stických. Josef Lacina narodil se 2. srpna 1850
v Malíně, studoval gymnasium v Hradci Králov
a v Praze.
V letech 1871 až 1875 poslouchal dějepie
na filosofické fakultě pražské, načež byl jmeno-
ván suplujícím učitelem na piaristském gymna-
siu ve Slaném, pak r. 1877 stal se suplujíefm
hlavním učitelem na c. k. paedagogiu v Kutné
Hoře, r. 1878 jmenován skutečným profesorem
na obecném gymnasiu ve Slaném a roku 1895
ustanoven profesorem při c. k. vyšší reálee
v Praze, zároveň pak jmenován konservátorem
c. k. ústřední komise za okresy Louny, Rakov-
ník, Podbořany a Slaný. Literární činnost svou
zahájil Lacina r. 1872 některými verši ve » Svě-
tozoru«. Roku 1874 vydal parodíí na Homěrovy
básně pod názvem »Lidiada«, po dvou letee
první povídku »Lesní růže« (»Světozor« 1876).
načer stále již pracemi svými přispival do »Svě-
tozora«, »Koledy«, »Ruchu«, »Vesny«, »Zlaté
Prahy«, »Květů«, »Osvěty«, »Přítele domovinys
a různých almanachů. Belletristické práce jsho
z největší části sebrány ve sbírkách : Kronikal.
a II. (Laciná knihovna); »Ze starých paměti«,
»Slanské obrázky«, »Starý dluh« (» Salonní
knihovna«); »Světlo a stín« (»Illustr. knihovna«);
»Před pádem« (»Modrá knihovna«); »Na vsj«
(»Matice lidu«). Významnější jsou Lacinovy
práce dějepisné, uveřejňované v programu
gymnusia slanského, v »Komenském«, »Histori-
ckém sborníku«, »Slovanském sborníku«, »Stu-
dentských listech«, »Osvětě«, »Lumiru«, »Kvě-
tech«, »Ruchu«, »Zlaté Praze« a j. O sobo
vydal »Paměti královského města Slaného«
(I., 1885) a »Českou Kroniku« (1892 až 1896);
1 —VIII.). Posléze pak psal »Obecnou kro-
niku«.
profesor
Josei Lacina
Kolda Malínský
Lacina
Homěrův
Lacinův
Rožďalovice
Malín
Hradec Králov
Praha
Kutná hoře
Slaný
Louny
Rakov
Podbořany
Světozor
Sv
Komenský
zlatý Praga
Lidiada
Český kronika
33
article
Tělesná schránka zesnulého bude v úterý
dne 23. června t. r. o 10. hodině dopolední
v domě smutku v Rožďalovieích vykropena ap
zádušní mši na tamějším hřbitově pochována.
— Svolání sněmu král. českého. K
zprávě o svolání sněmu království českého
oznamuje se nám z kompetentních kruhů, ž
národní strana svobodomyslná od jara k tomu
působila, aby byl sněm dojista před prázdni-
nami svolán, by se mohl ustaviti a před pod-
zimem vykonati naléhavé práce. Vláda také
slibovala pro letošní rok 8nedělní zasedání
z něhož polovice měla připadnouti na dobu
před prázdninami. Když byl později čevvem
vyhražen pro zasedání říšské rady a strana
agrární usilovala o to, aby sněm byl svolán
v červenci aspoň na 14 dní, by se mohl kon-
stituovati a vykonati přípravy k zasedání p
prázdninách, vyslovila se národní strana svobodo-
myslná v témž smyslu a usnesla se podpororat
všechny kroky strany agrární.
národní strana svoboda