ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 9450a050-7716-11dc-b28f-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 25 celkem · entity: place 31, person 139, org 16, work 5
1 masthead
Ročník XXXXVIII.
2 masthead
V Praze, v pondělí 22. června 1908.
Praha
3 masthead
Číslo 17l.
4 article
Na ranní a odpol. Histy předylácí se v Praze v adm inistraci a něnsl na čtvrt leta . . . . s K —h s dvojí donáškon něs ntn 1.. . . . 7 K o0k ve nlizlkécht .. 2K8o na měsie . . Peštou: na mř natort le s droji zisilkon n.. . k
Pešta Praha
5 article Telefonické a telegraf. zprávy „Národních Listů“,
Telefonické a telegraf. zprávy „Národních Listů“, Z parlamentu. Z Vídně, 22. června. Také v tomto týdnu konati se budou sehůze poslanecke sněmovny den co den a každá nejměně 10 hodin bude trvali. Nerozpakujeme se říci že rozpočtová debata, jak se koná ve sněmovně, vyšlé ze všeobecného práva hlasovacího, jest netoliko prázdnou, jalovou a marnou. nýbrž také mařením drahého času peněz poplatnictva, zejména, pováží-li se, ž sněm království českého, zvolený v polovici únorové, dosud se nemob sesloupiti, aby se ustavil, protože nikým neposlouchané samomluvy lidí, kteří jsou zvyklí mluviti na schůzích lidových a kleři se chtějí ukázati také na tribuně parlamentní, pro tahují se do nekonečna. V oficiální nótě dnešního »Sonn- u. Mon tagszigu.« dělá se vládním úkolům tato atmo- sféra: »Není žádné překážky pre povolení zvýšeného kontingentu zeměbraneckého a výhody s ním spo- jené. Po té stránce všechny strany jsou za jedno. Také sociálně- politické zá- kony, které jsou ještě na jednacím pořadu, nesetkávají se s vážným odporem. Avšak po- tíže nastávají z nechuti jednotli- vých vlivných stran k předlohám o dani lihové, respektive k navrženému provisoriu. Oposiční ruch nalezl přívržence kole polském samém, který, jak se zdá, naději na parlamentní vyřízení osnov těch umenšil ještě vlče. Jsou však také rozmyslní politikové mezi poslanci, kleří počítají s nebezpečím, jež by ná sledkem zamitavého chování se většiny parla- mentu vzešlo. Největší nebezpeči záleží v z dánl podstatné vymoženosti při vyrovnán s Uhrami, totiž jednotného zákonodár- stvídaně potravní.
Vídeň Sonn Uhry
6 article
Těžký boj, který byl úplně marně veden a rozdíl mezi rakouskou a uherskou daní po- travní by vedl naposled a nezbytně ni e t o li ko k ideální, ale i materiální čáře daně potravnímezi oběma stá ty. Neméně vážným jest druhý důsledek: že by totiž zmařil se praktický krok k sanaci z e.m ských financí. Svízele, na které narážej osnovy o dani z lihu, mohou býti překonány spoji-li se všechny veliké strany, neboť odpo sociální demokracie jinak by způsobil rozhod nuti ve smyslu nepřiznivém.« Orgán uherské strany neodvislosti proti vládě Z Vídně, 22. června. Z Pešti telegrafují Sensaci působí náhlá změna fronty orgánu strany neodvislosli »Magvar Ország«, který včera napadl vládu pro zákon o dani lihové Vrchní redaktoři Visontayi, Baknyi a Bragyi vy stoupili z redakčního svazu, poněvadž útoky staly se bez jejich vědomí. Solidarita parlamentních žurnalistů. Z Vídně, 22. června. Parlamentních zpra- vodajů došel z Říma tento telegram: »Presidení komory dal zadostučinění, které jsme oprávnění byli žádati v zájmu své důstujnosti. Těší nás. že Vás můžeme o tom vyrozuměti a zárover vysloviti Vám dik za přátelský projev solidarity Za syndikát korespondence italského parlamentu Henrico R o s s i«
Magvar Ország Bragyi Vídeň Pešť redakční svaz Řím Visontayi Presidení komora zákon o daň Henrico R
7 article Telegramy korresp. kanceláře
Telegramy korresp. kanceláře Bar. Aehrenthal do Marianských Lázní. Z Vídně, 21. června. (K. k.) Ministr zahr záležitosti sv. p. Aehrenthal odjel v so- botu večer do Marianských Lázní. Ministr Derschatta ve Lvově. Ze Lvova, 21. června. (K. k.) Ministr že leznic dr. sl. Derschatla přibyl sem dnes ráno a byl na nádraží uvitán místodržitelem drem. šl. Bobrzynským a jinými osobnostmi. V 9 hod. odjel do Boryslavi. Vysokoškolská stávka Z Brna, 21. června. (K. k.) Posluchači če- ské techníky usnesli se jednomyslně na včerejší večerní valné schůzi, konané za přítomnosti rektora Grimma, stávku na technice zastaviti. Zároveň se stávkový výbor rozešel. Zejtra budou tudíž opět přednášky v celém rozsahu zahájeny. Z Vídně, 21. června. (K. k.) Dle »Hoch- schulkorrespondenz« usnesli se zdejší německo nacionální studenti zejtřkem stávku zastavíti. Doplňovací volba do uherského sněmu. Z Pače, 20. června. (K. k. uh.) Při dnešní doplňovací volbě do řišského sněmu byl zvolen poslancem kandidát strany neodvislých dr. Jan Mandi-Kovacs.
Aehrenthal Derschatt doktor Grimm Mand Kovacs Vídeň Lvov Brno Pač
8 article
Valný sbor Národní rady české. Včera o 10. hod. dopolední sešel se v pa mátné síni staroměstské radnice v Praze valný sbor Národní rady české k plenárnímu svému zasedání. Shromáždila se zde vzácná a vybraná spo- lečnost předních representantů veškerého českého života národního z oborů nejrůznějších a bez rozdilu stran i přesvědčení politického a to ze všech zemí koruny české, jakož i z Vídně, za- hraničí pak české representováno bylo členy dru- hého oddilu zahraničního odboru Národní rady české. Pravé to všenárodní české shromáždění národní parla ment! Dnes už věru možno říci, že myšlenka Ná rodní rady české jako autoritativní instituce celo- národní nejen se vžila, ale i zvítězila. Tu ra dostnou zprávu můžeme sděliti s celou českou veřejností, jež nebyla — důvěrného ovšem — shromáždění nedělního účastna. Bolestným dojmem působilo a radostnou náladu rušilo jen zarmucující vědomi, že geniál- ního tvůrce a předsedy Nár rady české, posl. dra- Herolda, jehož neocenitelné zásluhy o společnou věc českou došly ode všech řečníků uznání tak jednomyslného, není více mezi živými. Dojmem nejhlubším působila pak posmrtná pocta pamálee tohoto národního pracovníka, jehož duch jakoby povznášel celé několikuhodinné jednání, jež mělo průběh nejdůstojnější. Před 10. hod. dopolední shromáždilos v zasedací síni radnice celkem 260 členů val- ného sboru, pánů i dam, a to zejmena místo- předsedové Národní rady české posl. dr. O. baron Pražák z Brna a poslanec vrchní rada Věnceslav Hrubý z Opavy, starosta král. blav. města Prahy posl, dr. Groš a jeho náměstek dr. Štych, rektor české university dvorní rada dr. Goll, z poslanců dále pp. Anýž, dr. Baxa, Čech, dr. Černohorský, Douša, Dürich, dr. Ant
doktor Pražák Hrubá Groš Štych Goll Anýž Baxa Čo Černohorský Douša Dürich Antonín Praha Vídeň Brno Opava národní rada staroměstský radnice sbor národní rada odbor národní rada národní rada český
9 article
Hajn, Huci, Hybš, Hyrš, dr Jeřábek, MUDr. Ma šek, člen panské sněmovny vrch. řed. dr. Mattuš vicepresident Němec, Petr Krejčí, dr. Pippich, dr Lad. Pluhař z Brna, dr. Podlipný, chorvatský poslanec Štépán Radič (jako host), dr. Schauer. dr. Schuster, Slavik, dr. Vlad. Srb, člen pan- ské sněmovny a přisedící zemského výboru dr- Václav Škarda, přísedíci zemského výboru mo- ravského posl. dr. Václav Šilený, MUDr. Šu- bert a Ant. Zázvorka, dále z profesorů vyso- kých škol dr. Gruber, dr. Břetislav Foustka, dr. Arn. Kraus, děkan dr. Niederle, Fran- tišek Brábek, z uměleckých a literárníeh Frant. Herites, Jös. Holeček, Oskar Fiala, prof. Hantich, prof Sekanina, prof. St. Sucharda, žurnalisté, dámy F. Anýžova, dr. Babákova, A. Elblová, J. Hořicová, M. Ilinková, J. Hrdi- nová, P. Klenková z Vlastimilů, A. Kuklová- Bezděková, M. z Lešehradu, Pavla Maternová, A. Mařiková, L. PlIvová, J. Patočková, z Purkyňů, dr. M. Slaviková, B. Slonková, B Studničková, A. Teysslerová, M. Tůmová a p Vobořilová, řada dalších representantů české sa- mosprávy okresní i obecní, národních institucí. kruhů hospodářských, živnostenských i průmy- slových, dělnictva, učitelstva, profesorstva, úřad- nictva i ústředních organisací českých, bank peněžních ústavů a to ze všech zemí koruny české i z Vídně, jakož i pánové, činní v Národní radě české a jejím ústředním výboru; nepřl- tomnost svoji omluvili: ministr dr. Fiedler ministr Karel Prášek srdečnými blahopřejnými projevy, místopředseda Národní rady české pan dr. Jindřich Šole, poslanci dvorní rada prof. dr. Čelakovský, náměstek J. Jirousek, red. Klo- fáč, dr. Karel Kramář, ředitel Josef Macháček, Boh. Novák, C. Papoušek, baron Rolsberg a P.
Hajn Huk Hybš Hyrš Jeřábek MUDr ma doktor Mattuš Němec Krejčí Pippich Pluhař Podlipná Štépán Radič Schauer Schuster Slavik Vlad Srb Škarda Václav Šilený Šu Zázvorka Gruber Foustka Arn Kraus Niederle Fran Brábek František Herites Jös Holeček Fiala profesor Hantich Sekanina Stanislav Suchard F Anýžův Babákův A Elblová J Hořicová M Ilinková Vlastimil A Kuklová Bezděková Pavel Maternová A Mařiková L PlIvová J Patočková M Slaviková B Slonková A Teysslerová M Tůmová Vobořilová Fiedler Prášek Šole Čelakovský J Jirousek Kt Kramář Macháček Boh Novák Papoušek Rolsberg Brno Lešehrad Purkyně B Studničková Vídeň panská sněmovna doktor lada
10 article
Milo Záruba, dále dr. Stejskal, dr. Šamánek, prof. Ursiny, dr. Dolanský, nám. superinten- denta Ferd. Hrejsa, katecheta Svojsík, dr. Ošta- dal, dr Prusík, dr. Kordač, prof. techniky Hor atd. atd. Za omluvivšího se I. místopředsedu pana dra. Jindřicha Šolce zahájíl velevýznamn shromáždění místopředseda pan poslanec dr Olakar baron Pražák takto: Pokládám si za čest, že mohu jménem ústředního výboru uvitati a pozdraviti vás, spa- nilomyslné dámy a slovutní pánové, ve význam- ném dnešním shromáždění všenárodním, v němž representován jest národ náš jako jednotný ústrojný celek a sdruženy býti mají vždy více všechny síly a mohutnosti národa ke zdárné práci pro věc společnou. Atu jest ovšem přirozeno, že ve vlastním tomto okamžiku myšlenka všech nás zalétá tam na památný hrbitov vyšehradský, kam uložili jsme 7. května letošního roku náhle nám vy- rvaného předsedu Národní rady české, posl. dra. Herolda, jehož ztrátu národ náš vůbeca Národní rada česká zvlástě tak přetěžce všude pocituje. Byltě učiněn úmrtím dra. Herolda řadách národních pracovníků široký průlom, který dlouho ještě nebude vyplněn. Význam dra. Herolda jako výtečného právníka, temperament- niho řečníka, geniálního politika a nade všecko jako pravého českého člověka byl při jeho úmrti povolanými činiteli vysoko oceněn a vždy bude jeho vzpomináno se stejnou vděčností, kdykol bude se jednati o nejsvětějších stalcích českého národa. Národní radě české byl zesnulý poslanee aanleo
Záruba doktor Stejskal Šamánek profesor Ursiny Dolanský Hrejsa Svojsík Ošta Prusík Kordač technik Šolc Olakar Pražák národní rada
11 article
nel e
12 article
dr. Herold budovatelem, prvním jejím předsedou po jejím definitivním zřízení od 13. září 1903, jakož byl už před tím činným v připravném období prvních začátků. Dr. Herold vystihl jako myslíci a prozlravý politik, že se nám nedostává organisace, která by v sobě v rozmahající se stále rozdrobenosti politické soustředila zástupce všech politických stran českých, kteráž by však byla zároveň také ústředím veškerých dalších vynika- jícíeh českých pracovníků na poli národnostním, osvětovém i národohospodářském. A jako v ná- rodě samém měla Národní rada česká represen- tovati ústředí pracovní v otázkách celonárodních. tak na venek vůči národům jiným chtěl zde vybudovati dr. Herold důstojného representanta národního našeho celku oproti cizině. Nelze se zde pro krátkost času zmiňovati o mnohostran- ných snahách a práci dra. Herolda, o němž možno právem říci, že není oboru veřejné pů- sobnosti, jemuž by nebyl věnoval v době své třicetileté práce národní a politické pronikavou pozornost a pěči. On to byl, který dřímajíeí přání myslicího českého člověka usiloval uvěsti ve skutek, aby národ náš jako živý organismus v koncertu národů se uplatnil a zaujal místo, které mu náleží po právu lidském a božském. On to byl, který zároveň viděl slabiny a roz- háranost Slovanstva a proto vedle své všestranné práce národní spolupůsobil vynikajícím způsobem také pro myšlenku slovanského sblížení jako předseda českého výboru pro uspořádání Slo- vanského sjezdu, kterýžto projekt bude bohdá zdárně uskutečněn, byť směrem poněkud od- chylným, za uznáníhodného vedení vídeňského komitétu poslanců slovanských.
doktor Herold budovatel Herold
13 article
Národní rada česká želí proto hluboce od chodu dra. Herolda, jako muže k řešení otázek velikých opravdu povolaného, jako muže objek tivního, klerý se vzáenou schopností a taktem dovedl vyrovnávati vzešlé spory v životě národ- ním, že nebylo vítězů ni poražených a docíleno žádoucí shody, kterážto vzácná vlastnost, dru- žicí se k připomenutým jeho schopnostem bezpříkladné pracovitosti a ochotě učinila jej Národní radě české nezapomenutelným. Budiž ledy jmenem celého slavného valného sboru Národní rady české vzdán timto ihned při za- hůjení významného sbromáždění dnešního Mánům zesnulého našeho milovaného předsedy dra. He- rolda náš dík nejvroucnější! Nesmrtelná čest vděčnost budiž jeho světlé památcel Zároveň jest mi se zmíniti o dalších bo- lestných ztrálách, jež národ český a Národní rada česká zvláště utrpěly úmrtím vysoce váže- ného poslance pana dra. Emanuelu Engla, který byl jako tehdejší předseda českého klubu posla- neckého prvním předsedou přípravného komitétu ke zřízeni Národní rady češké, jíž potom jako člen ústředního výboru jejiho i pozdějí v dobé nemoci až do svého skonu zachoval sympatie nejplnější. Dále jsou to vysoce vážení členové valného sboru Národní rady české: paní Dane- šová, paní Julie Fantová-Kusá, paní Josefa Ná- prstková, dvorní rada prof. dr. Jan Gebauer, poslanec dr. Edvard Grégr, prof. dr. Bohuš baron Rieger, býv. poslanec dr. Mil. Stránecký. konečně pak dva vynikající mužové, kteří měli býti povoláni ad honores do valného sboru Ná- rodní rady české, nesmrtelný pěvec a miláček národa Svatopluk Čech a šlechetný mecenáš president České akademie dr. Josef Hlávka. enr
Herold Engl Fantová Kusá Ná profesor doktor Gebauer Grégr Bohuš Rieger Stránecký Čo Hlávek He sbor národní rada český klub posel Český akademie paní Danšová Národný rada
14 article
V drobném prodejit ranni číslo o sobě . . aa 8h odpol ední . . . na zh Ve flialkéch na vonkově- ranní čísla. . . . . . . . 10k vapolodní . . . . . . . . a a Iuserát plati se hotově napřel. Předplacení a inserty přijímá admisl- strace v Marinaské ulici č. 3. Tam nacházejí se těi rečakee Uskárna a expadice „Národnich Listů“ Lakoplay se nevraoají.-
Marinaský ulice
15 article
Všem těmto vynikajícím osobnostem českým za- chováme zajísté vzpomínku nejčestnější a trvalou. Ke konci své řeči přivital jmenovitě pana starostu posl. dra Groše, kierý si zároveň vy- žádal slovo k pozdravu jménem královské české metropole, jež veškeré snahy Národní rady české povždy daři přízní největšt. Po zabajovací řeči této, kterou vyslechl všichni přítomní stojíce, ujal se slova starosta měst pražských, posl. dr. K. Groš, který pro- mluvil takto: »Slavné shromáždění! Jměnem rady král. hlav. města Prahy dovolují si vás, vzácné dámy a slovutní pánové, na této staro- slavné radnici nejvřeleji uvitati a pozdraviti. Valný sbor Národní rady české, této nejpřed- nější instituce naší, která dovršuje organisaci všech našich národních institucí a všeho našeho veřejného života, sešel se dnes k výročnímu zasedání svému pod dojmem hilubokého dosud smutku celého národa nad úmrtím zakladatele a předsedy Národní rady české, předčasně ze- snulého velikého politika a předbojníka svého, slavné paměti dra. Josefa Herolda, který v insti- tuci télo spojíti chtěl všecky sily národní k obraně i útoku za práva naše. Odešel nám předčasně, právě uprostřed svého díla a boje, kdy nepřítel náš podniká na nás útoky nejbez- ohlednější, že diviti se musíme, odkud se ber jeho odvaha, nedbající ani zákona ani pořádku. Nemohouce se ve vyhlazovacím bojí tomto proti národu našemu stále ještě dovolávati náležíté ochrany u činilelů, k hájení zákona v prvé řadě povolaných, musíme se sami spolehnouti na sebe a na sily vlastní, na nikoho jiného. A tu jest naše Národní rada česká jako instituce vše- národní a sdružující také všecky národní strany české, nesporně činitelem a nejpovolanějším k hájení společných zájmů národa a vlasti.
Groš K Groš rada Josef Herold Praha národní rada národní rada český
16 article
Proto připojuje řečník jménem král. hl. města Prahy Národní radě české spolu s uznáním také srdečné přání všeho nejskvělejšího úspěchu a zdaru pro jednání dnešní i všecku budou- enost. (Pochvala a pollesk.) Po verifikaci zápísu posledního plenárního valného sboru Nár. rady české podal zpravodaj předsednictva p. Jindř. Nechanskýn obsažnou zprávu o činnosti Národní rady české za po- slední obdobl, z které vzhledem k důvěrnosti jednání a pro nedostatek místa uvádíme alespoů některé body všeobecnější. Po vzpomince a uznání nehynoucích zásluh zesnulého tvůrce a předsedy posl. dra. Herolua poukázáno na hojné zkušenosti z agendy posa- vadní, jichž v období tomto vhodně použilo, takže v něm byla Národní rada česká jako společná instituce celonárodní pro soubor otázek, společných národu celému, postavena na trvalý základ. Nedostatky posavadní cítí ústřední výbor sám nejlépe a to jest zároveň také další zá- rukou, že Nár. rada česká chce jiti v uplatňo- vání svého významu a své práci v před až k rozvoji žádoucímu. Ale i takto při veškeré objektivní úvaze konstatuje řečník, že práce v období minulém byla — při poměrech ne- příznivých — velice rozsáhlou, že účinněa většinou úspěšně zasahovala do veškerých oborů života národního, stávajíc se stále vlce autori- tativním jeho ústředím celonárodním, takže můžeme právem už dnes říci obdobně dle slov Palackého, kdyby dosud Národní rady české nebylo, že bychom ji musili založiti: v zájmu ústrojnosti českého života národního a v zájmu
Jindřichův Palacký Praha národní
17 article FEUILLETON.
FEUILLETON. sotšn Říkání výstavní. Tak tedy včerojší neděle večer, osm minu potom, kdy kontury hlavních budov na letošní jubilejní výstavě zazářily nesčíslnými tisíci elek trických žárovek, vstoupilo slunce ve znamení Raka. Letní obrat slunce! Dokonalo jaro, ne- stalo léto. Byl nejdelší den, přespali jsme nej- kratší noc. Kalendář vlastně počítá několik takových nejdelších dnů. Skoro po celý týden vycházel. slunce ve tři hodiny a 52 minut ráno, zapadal v osm hodin u 11 minut večer. Ale brzy. brzoučko budeme znamenati patrné ubývání denního světla. Vylezli jsme se sluncem na ko- peček, na vrchol, pomaloučku budeme slézati v temné údolí. V tom krácení dne, v ubývání světla je cos tesklivého. ne
18 article
Taky výstava přečkala jaro své. Však ji okazovalo nějnk nepříznivou tvář. A zvláště le- tošní jarní noděle a svátky si „postavily hlavu“ Jestliže v témdní tlakoměr vesele stoupal — v pátek a v sobetu jako s uděláním počal kolisat klesal, klesal — a na neděli přichystala se bouřka, lijavec, záplava všech promenád, nastal zoufalý útěk z výstavy, a v pondělí časopisy se vzácnou (v politice na příklad nikdy nevídanou) svorností konstatovaly, že „vezba tramvajová potřebě oboconstva naprosto nevyhovuje“. Bo- dejt by výhovovala, když dvacet nebo třicet tislc lidí chce se rázem dostati domů, pod střechu do suchoi nrasn Zeptejte se oukrovarníků, vyhovuje-li jin v kampani cukrovarů vozba železničná, aby do- pravila všechnu řepu do továren a z továren zase vyrobený eukr. V té doně aby bylo o ně kolik tisíe vagonů více, kteréž by pak ostatních deset měsíců v roce klidně odpočívaly kdes v nádražích. Skoro to vypadalo, jakoby samo uplynulé jaro bylo vzhledem k výstavě provozovalo ob strukci. Nebo cosi podobného jako obstrukce vi nad výstavou od jajího počátku. Právem snad? Či neprávem? Otázal jsem se při setkané starého sou druha, co že o letošní „jubilejní“ soudí?
19 article
„Dej mi pokoj!“ odpověděl mi nevrle. „Ještě jsem tam nebyl a nepůjdu tam. „Protože to není výstava naše! Proto!“ Zajímavá věc. My říkáme, že výstava nen naše, Němci říkají, že není jejich. Čí pak vlastně ta výstava jest? „Ty tedy soudíš — —?“ chtěl jsem po znamenati nesměle. „Ze je to fiasko od počátku, a že bud fiasko. Budiž fiasko! „Ale příleli, nezapomeň, co je tu vynalo ženo taky našeho, českého kapitálu. „Vše jedno, věc není naše.“ „Co je tu zúčastněno tak zvaných drob ných lidí — —. „Neměli tam lézt! „A že na zdaru nebo nezdaru výstavy zá visí tedy nejen finanční a mravní úspěch mnoha podniků, ale snad i celých existencí vůbec.“ „To věděl každý hned od počátku, hne jak vznikla myšlenka téhle výstavy. Je-li tomu skutečně tak, pak tam ovšem „lezl“ každý na vlastní risiko. Mně však zdá se, že to nevěděl každý. Ale jestliže jsme to věděli všichni my, tak zvaní hlasatelé „veřej- ného mínění“, pak soudím, že bylo naší svatou povinností, abychom do toho udeřili hneda dřive, než bylo první motykou na výstavišti za- ryto. Abychom výstavu zabili v zárodku, v oka- mžiku, kdy záměr její poprvé byl s veřejností sdělen.
Němec
20 article
Pravda, vznikala trochu jinak, než vznikaly všechny tři výstavy předešlé. — Arciže, mám-li děje posledních let ještě poněkud spolehlivě v paměti, zdá se mi, že taky naše slavná prvá „jubilejní“ měla býti dílem společný m A teprve když milí krajané „druhého zemského“ pronesli své abstinenční veto, stala se naší, je- dině „naší“ krásnou, nezapomenutelnou jubi- Pravda, tvrdí se, že letošní nevzněkla z žádné naší vnitřní potřeby. Tvrdi se, že vznikla ze snahy jakéhosi vlichocení se. Do- konce ze snahy po všelikém vyznamenání. A prý tak nějak opatrnicky, jen aby pro bůh ni kde se nevyskytl kamínek nějakého úrazu. Ne- postavili na příklad ani fontánu, kteráž prý by svým pohádkovým zářením, svými ohnivými barvami mohla vyvolávati nadšení někdejší prvé „jubilejní“, z nadšení by tryskal zpěv —. az lejní.
21 article
zpěvu prý by vznikaly všoliké mrzutosti pro pořadatele. Nevím, je-li to pouhá domněnka nebo měli-li pořadatelé vskutku nějakou takovou oba- vu. Ať tomu jakkoli, dnes již neběží o pořa- datele, dnes běží o věc, o výstavu. Ať lačnil kdokoli po čemkoli, přejme mu třeba plný kabát vyznamenání. Komu nestačí vědomí vykonané práce a zásluhy, měj si na to lesklý certifikát. Chodí mezi námi již tolik dekorovaných, že na několika dalších nezáleží. Starý Fridrich Pruský řikal: Budiž každý spasen dle své fasony- A v tom je taky kus pravdy. Nu, kdyby výstava trvala den anebo týden jako nějaký bazar, mohli bychom konečně při- hlížeti docela lhostejně. Ale podnik, vypočítaný téměř na půl roku a vyžadující obratu milionů korun, stojí za jiné uvážení. Proč není výstava „naše“, jak mi namí starý soudruh? Poněvadž je dvojjazyčná. V tom je tedy pro nás ten kámen úrazu Ale tu sluší pomysliti, že výstavu nepořádá an národ, ani královská Praba, ale že byla vyvo lána pražskou obchodní komorou. A nelze po- příti, že v obvodu této obchodní komory kvele nejen obchod a průmysl český, ale taky ně- mocký. A na télo výstavě stojí jeden vedle druhého a každý okazuje, co dovede.
Fridrich pruský
22 article
Mám za to, že nam není na škodu podívati se ob čas, co uměji naši krajané „druhého zemského“, a mám za to, že jsme již tak vy spělí, abychom bez ostychu mohli se pochlubiti jim, co zase dovedeme my. Naši nejbližší, domácí sousedě, vědí ji dávno, seč jsme. Přijdou však jiní, z daleka. z ciziny, a ti uvidí poprvé, v čem se hrdě a beze studu můžeme Němcům postaviti po bok. A v tomto kulturním významu leží zae jednou celá váha výstavy. Kdyby nás bylo jednou tolik, co nás je. a kdybychom neměli kultury — dávno by s ná- mi byli hotovi. Stojíme-li něčím, kdo stojíme. je to kulturou. Přijde-li cizinec, jemuž celý život náš po celý život líčen byl jako polobarbarský, tu otevře oči a pozná, jak byl klamán. Tuto uvidí, jak jsme pokročili v obchodu, v průmyslu, v ban- kovnictví, v řemeslech, jaký máme kus litera- tury, jaké umění výtvarné, uslyší umění hu- dební. A mám za to, že cizinec ten přes dvoj- jazyčné nápisy pozná, co v tom všem jest na- šeho. Neboť cizinoc přináší a sebou taky oči, ústa, uši, aby viděl, otázal se, poslechl. A každý ten cizinec pozná, že stojí před úspěchy národa nepopiratelně kulturního. A odejde, myslím s miněním o našem životě značně pozměněným než s jakým přišel. Krom toho ještě nějaká maličkost. Význam sice podřadného, ale přece jistého významu. Cizinec Němec odkudkoli z říše je po léta napájen a nasycován nestydatou pomluvou novi nářských šmoků německo-židovských, že se do Čech a do Prahy nesmí odvážiti, aby nevydáva v šane zdraví své, ba i život. Má o nás hroznou představu, že mu vrazíme nůž do týla nebo do žeber, jakmile vykročí z nádraží a otevře po ně- mecku ústa svá.
Němec Čechy Praha
23 article
Ne poprvé setkal jsem se zase s takovým Němcem, který se na přimlouvání přátel svých „odvážil“ do Prahy, a když už putoval Prahou tři dny, sám a sám, když byl prošel všemi uli- cemi, prolezl všecky plzeňské pivnice a když dokonce se odhodlal i do zahrady u Fleků, ktera mu kýmsi byla vylíčena jako shromaždistě „nejstrašlivějšího“ výkvětu českého „elementu“ obrátil se ke mně pojednou a pronesl s výrazem jakoby byl učinil neslýchaný objev „Pane, vždyť mně tady nikdo vlasu ne- zkřivil, ač noumím ani slova českého!“ „Kdo neprovokuje, pane, kdo se nechová nestoudně, tomu ještě nikdy nebylo v Praze a vlasu zkřiveno, ať je Němec nebo Tatar.“ „Ale, pane, já čítám po léta v novinách .. „Víme to, pane. Přesvědčil jste se, jaká je to nestydatá lež. „Ale proč se takovému sveřepému očerňo vání své Prahy nepránite? „Zlolajnosti vašich časopisů říšských n- můžeme se brániti, nemáme prostředků. Česká publicistika se brání a vyvrací, ale to vy ne můžete čísti, nerozumite. „Já však četl stejné obviňování i ve vašich pražských listech německých. Což u vás nen instance — —?. „Ne, pane, na to u nás není in- staneel“ Němec vytřeštil oči, přejel dlaní čelo, dlou ho se na mne díval. Nebylo poprvé, co jsem viděl takový výraz ve tváři cizince. Rozhlédl se zahradou na živý ten ruch, naslouchal, jakoby si chtěl nabrati toho českého hlaholu a šumu do zásoby, k nezapomenutí, potřásl hlavoua „Vy zde máte přepodivné poměryl řekl:
Němec Tatar Praha
24 article
„Máme.“ — — Přijde-li takovýchto zabraničných Němeů na letošní výstavu deset tisíc a odnese-lisi z nich jen polovina stejný dojem z Prahy a če- ského života, je v tom tuším taky jistý užitek. Ta „našeckost“ výstavy jubilejní? Nebude-liž přes všecbny ty dvojjazyčné ná- pisy naše? Nedodává-liž Praha se všemi svými předměstími největší počet návštěvníků? Není-liž výstava krom svého kulturního významu největší „zábavní místností“ pro Prahu na celé léto? Může-liž mi tam vaditi sousedství Němce, baví-li se po svém a nás při tom neuráži? Soudím, že taky jeho neuráží ohromná většina české návště- vy, moře českého hlaholu. A přes všechnu dvojjazyčnost jest a bude výstava česká. Mám nezvratný toho důkaz, sly- šený na vlastní uši. Dnes týden to bylo, v pondělí večer. Měl jsem hosta Jihoslovana, na druhý den již odjížděl, i loučil se s výstavou, která nan učinila hluboký dojem. Sešla se nás větší spo- ločnůstka, po vejtrubě odcházeli jsme z pivniee Chodérovy.
Němec Jihoslovan Praha
25 article
Kdosi ze společnosti chtěl vhoditi psaní do sehnánky na výstavě. Kde je pošta? táže se. „Pokud vím, na levo, jdeme-li odtud. Tu- ším, že i na pravo je schránka, ale poštovní úřad je zcela bezpečně na levo, na levo — — V tom okamžiku zaharašily za námi šavle a naši společnůstku předešla tříčlenná společ- nost jiná. Dvě osoby v důstojnické uniformě, třetí ceivilní. Trojice ta byla seděla taky u Choděry, na verandě. Štíhlý jinoch v uniformě, který nyní sídlí a studuje v Praze a prý taky pilně češtině se učí. Starý pán v uniformě, nějaký generál, jeho vychovatel. A když nás předešli asi o pět kroků, v oka- mžiku, kdy jsem svého druha ujišťoval, že po- števní budova jest na levo, tu se pět kroků před námi ozvalo: „Jo, na levo — —“ Ta slova pronesl onen jinoch. Zúčastnil se tak nenadále našeho hovoru — — Byl jsem tím velmi, velmi překvapen. Může být ještě pochyby, je-li a bude-li vý- stava česká, když osoby tak vznešené tak li- dově se zúčastňují české rozprávky — Y pailon.
Choděra Praha Y pailon