2
masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3
masthead
8. listopadu 190u
5
article
meckými. Až bude daplněn řádný učitelský sbor —
a k tomu snad již velmi brzy dojde — bude akade-
mickým úřadům v Inšpruku předložen k poradě do
taz, mají li italští docenti býti organisováni v ráme
zákona z r. 1873 v samoštatnou fakullu.
Bylo očekáváno, že v opatření tom uvidí italšt
i němečtí studenti svůj prospěch a že proti tomu ne-
budou ničeho namitati, ale nyní nasvědčují poslední
události, že předpoklad ten zklamal.
Vláda pokládá za svou povinnost, aby italským
studentům jiným způsobem byla opatřena možnost
věnovati se studiím právnickým nerušeně ve svém
mateřském jazyku. Správa vyučovací zjedná si k tomu
schválení říšské rady.
Posl. Berger prohlašuje tufo odpověď za jed-
nostrannou a myslí, že třeba zevrubného vyšetření.
aby nestala se křivda nevinným pro demonstrace.
způsobené Němci i Vlachy. Dává na pováženou.
kdyby propadl návrh, jejž učiní, že jeho strana podá
v té věci návrh pilný. Dovolává se celé sněmovny
zejmena vlnšských poslanců a lidové strany německé
aby vyslovili se pro jeho návrh. Ať zaháji se ještě
dnes debata o ministrově odpově di.
Návrh propadl 116 proti 62 hlasům. Hlasoval
pro něj Všeněmci, sociální demokraté, národní po-
slanci čeští, Jihoslované a část lidové strany ně-
mecké — s ní posl. dr. Erler
Ministr železnic dr. Wittek odnpvěděl na
Ellenbogenův dotaz po zvýšení sazeb jizdného
pro strojníky a průvodce na lokálních dráhách, že
dle výnosu ze dne 4. května t. r. je tu zavedeno za-
Umné jízdné a není zatím třeba je měniti.
Posl
Berger
Němec
Vlach
Jihoslovan
Erler
doktor
Wittek
Ellenbogenův
6
article
Ministr obchodu bar. Call odpověděl na Han-
nichův dotaz po vrácení časopisu »Wacht an der
Eger« s urážlivou českou poznámkou, že nevypá-
tralo se, kdo ji napsal, ale pošty byly vyzvány, aby
podobné případy byly znemožněny; — na Freslů
po výnosu pražského ředitelství pošt a telegrafů, dl
něhož veřejné zábavy pošlovních zřízenců povolují
se tímto ředitelstvem, že prý to vyžaduje služebný
poměr.
— na Prochaskův po obsazování míst po-
štovních sluhů pražským ředitelstvím, že zachování
příslušného výnosu nebylo oprávněno věcnými dů-
vody, pročež jej ministr zrušil.
Ministr vyučování dr. Hartel odpověděl na
Bergerův dotaz po učitelských poměrech a míst-
nostech na vídeňské technice; na Freslů v po
domnělých nepřístojnostech u okr. školní rady pře-
šlické a potom na Irův po platových poměrech
assistentů na státních reálkách, vyšších průmyslo-
vých a odborných školách, konstatuje, že vláda ve
zvláštních případech povoluje assistentům větší re-
munerace a zvýšení jich vesměs mohlo by se pro-
vést jen zákonem.
Ministr zemské obrany hr. Welsershežn
odpověděl na Malikův dotaz po dražbě erárních
koní, že ve společné armádě prodávají se po ukon
čení, u zemské obrany na začátku podzimních cvi-
čení;
— na dotaz téhož poslance po dodávkácl
prachu, že změnou dosavadního pořádku utrpěl by
důchod;
— na dotaz posl. Dašiňského, že četnický
závodčí Pohorecký byl degradován pro nepřístojnos
při zatýkání, vylouden z četnictva a odsouzen do těž-
kého žaláře. Poručík Deysenberg byl odsouzen a po-
trestán pro týrání a poranění záložníka. U kolomyi-
ského oddělení 24. pěšího pluku nebylo od r. 1898
žádné samovraždy.
Call
Fresl
Prochaskův
doktor
Hartel
Bergerův
Irův
Welsershežn
Malikův
Pohorecká
Deysenberg
Wacht an der Eger
7
article
Ministr vyučování dr. Hartel odpověděl n
Vukovičův dotaz po vydržování národních škol, že
dle řišského zákona je to povinnosti země, okresua
obce a stát ničím nepřispívá, »aby nebyla porušena
rovnováha ve státním hospodářství«. Uznává finanční
nesnáze zemí, ale troufá, že se jim pomůže prová-
děnou již akci.
Ministr dr. Wittek zodpověděl dolaz Treu
iníelsův stran koncessování dráhy meransko-
menské a Pogačnikův po zaměstnávání zahrani
čních dělníků v tunelových stavbách na karavanecké
a bochyňské železnici, že některé práce musejí ob
starávati zkušenější cizí dělníci.
Přechází se k jednacímu pořadu a ode
vzdávají hlasovací listky, načež posl. Stelne
podal stručnou zprávu o výpomoci v nouzi.
Posl. Brexel stěžoval si, že pomoc přicház
pozdě. Mělo se použiti § 14. Žádané 3 milliony ne-
stačí. (Pochvala.)
Posl. Perič navrhl resoluci, jíž vláda vyzývá
se, by měla zřetel na přání, uvedená v pamětním
spise imoském.
Posl. Breiter brojil proti vládnímu vyjádření
že úvěr nemůže se věnovati na odpomoc v nouzi
pohořelým proto, že mohli se pojistiti.
Posl. Vagner líčil živelní spousty ve Štyrsku
a přimlouval se za racionální rozdělení podpor, na-
vrhuje příslušnou resoluci.
Posl. Jaroň líčil velkou nouzi ve svém voleb-
ním okresu i ostatních Čechách, zvlášť mezi země
dělským obyvatelstvem. Soma, v předloze stanovená
je nedostatečná. Vláda musí postarati se o pomo
vydatnější. Navrhl přiměřenou resoluci.
Posl. Doblinger líčil živelní pohromy v Ty-
rolsku, nedostatečné hráze a navrhl resoluci o pro-
vádění ochranných staveb.
Potom přijat návrh na konec debaty a zvoleni
blavními řečníky poslanci König a Udržal, one
contra, tento pro.
doktor
Hartel
Vukovičův
Wittek
Posl
Perič
Breiter
Vagner
Jaroň
König
Udržal
Štyrsko
Čechy
8
article
Posl. König horlil proti nedostatečnému od-
pisování daní. Příslušné žádosti se často zamítají.
nebo vyřizují teprve po delší debě. Odepsaná dan
byla by lepší, než podpora, jež podobá se často
almužně. Slibované rozmnožení melioračního fondu
ještě nestačí na skutečné potřeby. Stěžuje si, že ne-
byl proveden zákon o mýtech, neboť zruše ní jich
bývalo by pro rolníky opravdovou pomocnou akcí.
Posl Udržal viní centralislickou správu, že je
blavní příčinou nedostatečného úřadního Hízení ve
věcech nouze. Ústřední vídeňská správa není s to,
zjednati rychlou pomoc. Doporučuje vládní předlohu
ke schválení, ale žádá, by k dosavadním 3 mill., jež
nestačí, přidaly se ještě tři, aby se odpomohlo nouzi
mezi zemědělským obyvatelstvem. Doporučuje Čechy
vůbec vládní péči. (Hlučná pochvala mezi Čechy.)
Referent poslanec Steiner pravil ve svém do
slovu, že ministr slíbil požádati za další úvěr, ne-
slačí-li nynější. Je zmocněn prohlásiti také, že an
nynější arcibiskup vídeňský ani jeho předchůdce ne-
byli předsedy Unio Catholica. Uvažuje o vývodec
různých řečníků, oznamuje podané pilné návrhy ve
věcech nouze a doporučuje přechod k zevrubnému
rokování.
Sněmovna vyhovuje mu.
V zevrubném rokování poslanec Lan
navrhoval, aby podpora zvýšila se ze 3 na 5 millionů
korun.
§ 1. přijat bez další debaty dle výborového ná-
návrhu: ostatní články a celý zákon přijaty potom
bez další debaty v 2. a 3. čteni.
Sněmovna přijala dále také pilné návrhy podan
ve věcech nouze, čímž je věc odbyta.
Poslanec Barenther v dotaze k předlsedo
rozpočtového a ústavního výboru nalehal na svolán
ústavníbo výboru a přál si, by rozpočtový výbor
projednal návrh na zrušení § 14. před oběma
Posl
König
Posl Udržal
Steiner
Unio Catholica
Lana
Barenther
Čechy
9
article
Posl. Grabmayr, předseda ústavního výboru,
prohlašuje, že ústavní výbor pro nedoštatečné úča-
stenství svých členů nemohl dosud pojednat o roz-
šíření immumitního práva, jež sněmovna uznala z
nalehavé. Svotá výbor znova. Avšak není řadno, aby
dvě tak důležité do ústavy hluboko zasahující zále-
žitosti, jako rozšíření immunitního práva a zrušení
resp. oprava 8 14. projednávaly se ve výboru na-
jednou. Neračiž se mu vytýkati, že nejednalo se ve
výboru dosud o návrhu na zrušení § 1/4., postaral
se však, aby byl zvolen pro tu věc odbor, jenž
sejde se první dni příštího týdne. Pobádá členy
ústavního výboru, aby hleděli si obou těchto zále-
žitostí s náležitou horlivostí. (Pochvala.)
Posl. Kathrein, předseda rozpočtového vý-
boru prohlašuje, že tento výbor učinil již usnešení
a nemůže podporovati přání posl. Schalka.
Posl. Skene navrhl, aby se dala národohospo-
dářskému výboru do 18. t. m. lhůta k podání zprávy
o terminovém obchodu.
Posl. Barenther navrhl, aby císařská naří-
zení o rozpočlu byla přikázána úslavnímu výboru
k prozkoumání své ústavnosti.
Předseda prohlašuje, že o tomto formálním
návrhu nemůže dát hlasovati, protože ona nařízení
jsou přikázána zozpočlovému výboru. Konečně ozna-
rozpočty-
muje, že schůze rozpočtového výboru, jež se měla
dnes konati, je přeložena na zejtřejší dopoledne.
Konec schůze v 5.10 hod. odp.: příští bud
v úterý v 11 hod. dopol. Bude se pokračovat
v dnešním pořadu.
Eivnostenský výbor zvolil v dnešní schůz
posl. ryt. Chamce předsedou místo posl. Rothera.
jenž vzdal se této hodnosti.
Posl
Schalek
Skene
Rothera
10
article
Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí.
V Praze, 7. lislopadu. (Ještě k ná-
vštěvě velkoknížete Michaila Ni-
kolajeviče.) Jak se dalo očekávati, vzbu-
dila peštská návštěva velkoknížete Michaila Ni
kolajeviče v cizině více pozornosti, než si přáli
ve Vídni. Obšírný výklad o významu této ná
vštěvy obdržely mnichovské »Neueste Nachr.
z Petrohradu. Dle zprávy té byla peštská ná-
vštěva připravena vlastnoručním listem caře
Mikuláše II. k císaři Františku Josefu, ve kte-
rémžto listě cař projevil přání, seznati mínění
rakouského panovníka o celé řadě otázek,o
nichž jednal s cisařem Vilémem a presidentem
Loubetem, a sice přímo a nikoliv cestou diplo-
matickou. Za tím účelem přibyl velkokniže
Michail do Pešti. Dle názorů petrohradských
nejednalo se v Pešti pouze o otázkách, týka-
jíeích se nejbližšiho východu, aneb
jen o takových, které jsou zvláště charakteri-
stické pro poměr rusko rakouský. Pisatel pozna-
menává s důrazem, že se úmluva stran vzá-
jemných zájmů na Balkáně poctivě zachovává
oběma strunami. Předmětem rozhovoru byla
i možnost větších mezinárodních zá-
pletek, jež panovníci tuší na obzoru, a po-
něvadž tři sousední císařství mají největší zájem
v tom, aby mír byl zachován nejen v Evropě.
nýbrž aby ve hlavních rysech své politiky byly
za jedno i pro případ, kdyby nepokoje vznikly
aneb děle trvaly i v jiných dílech světa: slus
dorozumění mezi Ruskem a Rakouskem, jež
bylo upevněno v Pešti, pokládati za pokračování
oné politiky, za kterou se cař osobné přimlouval
v Německu i ve Francii.
Michail
Mikuláš
František Josef
Vilém
Loubet
Praha
Vídeň
Petrohrad
Pešť
Balkán
Evropa
Rusko
Rakousko
Německo
Francie
11
article
R. V Zemuně, 5. listopadu. (No vy
způsob maďaronského volebníh
násil1) Dnes přijeli sem dva professoři.
kteří byli na začátku školního roku ze Zemuna
přeložení a zejtra přijede ještě jiných pět, jimž
všem vláda přímo uložila, dostaviti se na místo
volby a hlasovsti pro maďaronského kandidáta
Každý z professorů obdržel 80 korun cestov
ného. Jsou mezi nimi i suplenti, kteří se ne-
jednou marně domáhali skromné peněžité pod
pory, aby se muhli vydati do Záhřeba a složili
tam professorskou zkoušku, neboť jejich měsíční
plat (90 kor.) nedovoluje jim se ani hnouti,
nechtějí-li se až po krk zadlužiti. Maďaronská
vláda páše tedy dvojnásobný zločin: nutí od-
vislé úřadníky k hlasování a mrhá národní pe-
níze, aby prvý zločin provedla. — Současně
vycházi na jevo, že horlivý srěmský veliký
župan po posledních volbách r. 1897 značný
agitační účet (400 kor.) jednoho vládního pří-
vržence zapravil tak, že přikázal bernímu úřadu
odečísti témuž statkáři uvedenou částku od jeho
berní povinnosti, čímž národní chorvatské přijmy
byly protizákonně o 400 kor. zkráceny. A tak
maďaronská vláda buď pod nátlakem z Pešt,
aneb z vlastní zkorrumpovanosti po násilích proti
bezpečnosti života, proti osobnm a ústavním
svobodám příšla tak daleko, že zločinnou rukou
mrhá anebo nezákonně zmenšuje veřejné příjmy
za účely, ku kterým si všude přispívají politické
strany samy.
Záhřeb
12
title
Politické zprávy zahraničné.
13
article
V Praze, 7. listopadu.
Praha
14
article
Lichunčan mrtev.
Čina ztrácí největšího a nejzchytralejšíhe
státníka svého. Lichunčan zemřel vleklou ne-
moci, jež neoznačena jasně ve zprávách, vedla
však, jak se v posledních dnech sdělovalo,
k výronům krve a k velikému vysílení. Od mě-
sícův stonal již Lichunčan, ale nedopřál si klidu
ni pro okamžik, hledě skoncovati ve prospěeh
vlasti své vyjednávání se zástupci cizincův,
kteří dík jeho přičinění, málem tak záhyz
hlavního města Pekina odečli, jak přišli. Pouze
jednání o Mandžursko, jež ke konci přivésti
Lichunčan nemohl a smrt obezřetného státníka
může právě v tomto směru dílo započaté ohro-
ziti a přivoditi snad i dalekosáhlé zápletky
Lichunčan zván byl »čínským Bismar
kem«, neboť bližil se mu svojí znalostí lid-
ských povah, všemožně získanými vědomostmi
o slabostech odpůrcův, jasným videm do bu-
douenosti a uměním společné odpůrce Číny ro-
zeštvati a jednoho proti druhému využívati.
Jako Bísmark dožil se i Lichunčan od dvora ne-
vděku za služby prokázané, ale na rozdíl od
»železného kancléře«, jemuž souzeno bylo, po-
znati dějinnou Nemesis za tolikero křivd, jichž
jiným způsobil — Lichunčan dočkal se přeee
toho, že dvůr poznav nevděk svůj, Li-
chunčana opět nejdůležitějšími úkoly pověřil.
Jako získal si »zásluhy« o dynastii, již zachránil
potlačiv velikým vojskem i popravčími, obrovské
povstání taipinské a dobyv Nankinu, mocného
střediska jeho — tak zjednal si skulečné zásluhy
o rozvoj Číny, že hleděl ji přizpůsobovati —
nikoli slepě jako jiní — pokrokům moderním.
Čínská síť lelegrafní, čínské loďstvo, čínská velká
paroplavební společnost a železnice v Číně jsou
dílem jeho snah a jeho vlivu. O muži, jenž
tolik desítiletí měl vliv, často rozhodující, v nej-
lidnatější říši světa, zajímati bude zde zajiste
i několik prostých dát životopisn ých.
Lichunčan
Nemesis
Čína
Nankin
15
article
Lichunčan narodil se 14. února 1821
v čínské provincii v Nanhui, vstoupil do stát-
ních služeb, v nichž rychle postupoval. Roku
1861 jmenován soudcem v provineii Če-kian,
později povolán jakožto místodržící do provincie
Kiansu. V odměnu za velikou obezřelost a ráz-
nost, s jakou potlačil povstání v této provincii
povýšen Lichunčan do stavu šlechtického a r
1864 jmenován vrchním místodržícím v Če- kianu
a Kjansu, r. 1870 vrchním vojenským velitelem
v Pečili. Svoje státnické vloby ukázal nejlépe
v čínsko francouzských diplomatických jednáních
r. 1883, ještě více však při ujednání čínsko-
japonské smlouvy z 8. listopadu 1895, v nížs
velikou rázností hájil zájmů činské vlády ve
válce přemožené. Fanatický jeden Japonec chtěje
odkliditi tak nebezpečného diplomata, jakým
ukázal se Lichunčan, střelil jej do hlavy, rána
však nebyla smrtelná a nezabránila Lichunčanov
skončiti své důležité poslání. Roku 1895 od-
volán ze svého úřadu vrchního místodržícíh
a povolán za říšského kaneléře a prvého mi-
nistra ke dvoru cisařskému do Pekina. Roku
1896 poslán jako zástupce čínské vlády k ru-
skému dvoru do Petrohradu ke korunování
odkudž odcestoval později ke dvoru německému,
belgickému, do Francic, Anglie, Spojených obe
severo-amerických, kdež všude s velikou poctou
byl přijat. Navrátiv se do Činy byl jmenován
ministrem zahraničním. Po loňských vílězstvích
spojeneckého vojska jmenován byl vedle prince
Čina plnomocníkem pro vyjednávání o mír, při
němž se mu podařilo odvrátiti aspoň nejkruts
podmínky, jež zvláště Německo navrhovalo.
Význam Lichunčana spočívá zvláště v tom, že
náležel k prvním současným činským průkopní
kům myšlénky, aby Čína emancipovala se z
starých předsudků k ostatním národům a přijala
vzdělanost západní.
Japonec
Nanhui
Petrohrad
Anglie
spojený obe severo
Německo
Čína
16
article
Francouzové ve vodách tureckých.
V celě francouzské veřejnosti zavládlo po o
jezdu francouzských válečných lodi do vod tureck ých
nemalé rozechvění.
Jisto jest však, připomínají »Paris Nouvelles«
že Francie sporu nehledala a že vždy až do posled
ního okamžiku odkládala s jakoukoliv odvetou. Jak mi-
nistr zahrapičních záležitostí p. Delcassé s určitosti
v poslanecké sněmovně prohlásil, a to za hlučného
souhlasu veliké většiny, Francie pevně doufá i v tomto
rozhodném okamžiku, že Turecko povolí. Jak se samo
zebou rozumi, francouzská veřejnost jest nadšena
tímto krokem. Otázka turecká se diskutuje na všec
boulevardech a va všech veřejných místnostech.
Francouz
Paris Nouvelles
Turecko
17
article
S napjetím vysvětlitelným se očekávají další zprávy
z tureckého souostroví, zdaž velké lodi »Charlemagne-
a »Gauloise počaly svou hroznou kanonádu melini-
tovými střelami, jež jsou s to, aby obrátily v nivec
i nejpevnější tvrze turecké. Listy nacionalistické jsou
výjimkou spokojeny s panem Delcassésem a přály
by si jedině, aby akce byla ještě ostřejší azaby tak
těžce poškozená »prestiže« Francie doznala úplné
satisfakce. Svědčiť tomu některé projevy jejich stran-
níků, mezi nimiž jmenujeme dva bývalé ministry
pp. Berthelola a de Mercére-a, kteří byli interviswo-
vání redakterem žurnálu »La libre Parole«. První
z nich mluví způsohem následujícím o sultánu
»Čím jest vlastně tento člověk, jenž se všeobecno
nazývá »krvavým sultánem.?« Tenio Turek nen
vlastně žádným Turkem, nýbrž Levantincem. Odku
vlastně je? Nikdo neví; jeho křestní list jest ta-
jemstvím.e
Ostatně oba ministři pokládají tuto demonstrac
za prohlášení války, klerá by byla satisfakcí z
hrozné katanské činy turecké v Armensku. I oka
mžik jest příznivý, praví »Le Matin«, abychom uká
zali Anglii, že jsme nezapomněli Fašody a ani po
věstného slova Salisburyova, který počítal Franei
k národům vyhynutí blízkým.
Gaulois
Delcassés
Mercére
Turek
Francie
Anglie
18
article
Turecko ale odvetou hledí Francii způsobiti ob
tíže v Alžíru rozdmychováním tamějšího fanatismu
mohamedánského,
Pářižské listy přinášejí totiž zaručené zprávy
z Alžíru, že povážlivé hnutí se počíná jeviti v již-
ních krajinách Alžírska, kol Tnatu. Dle minister-
ského rozkazu odešlo více než 2000 mužů z různých
posádek Oranska do Afn-Sefry, odkud budou dopra-
veni nově zřízenou dráhou až do Beni Abběsu, po-
slední to stanice trati. Tím dostoupí počet vojsk
koncentrovaných kol Igli a kol Tuatu početní síly
8000 mužů.
Rovněž veškeré francouzské posádky na hrani-
cích marokanských a tripolských byly početně roz-
množeny. Turecké noviny přicházející do měst alžír-
ských a tuniských podlehají pěísné censuře
Beň
Turecko
Francie
Alžír
Alžírsko
Sefr
19
article
Matiční slavnost chrysanthém.
Myšlenka stejně pöelicka, jako originální,
poskytla půvabné sujet k letošnímu matičnímu
bazaru. Čarovný proutek neunavné činnosti vla-
steneckých našich dam, který před třemi lety
rovněž v listopadovém údobí vykouzlil na Žofině
rozkošnou pohádkovou féerii »Tisíce a jedné
noci«, dotkl se i lelos dvorany zofinské, aby
přeměnil ji v utěšenou aquarellu j a pon s ké
chrysanthémové slavnosti. Jak sama
vignetla slavnosti napovidá, uvedou nás naše
dámy do říše Japonců, která dle líčení cesto-
vatelů plna fantastických a netušených půvabů
a k tomu hned pozvou nás k účasti na charak-
terislické, něžné slavnosti květin zajímavého toho
národa Orientu . . . Přírozeně naskytá se otázka
po původním námětu japonské slavnosti. Jak
z četných cestopisů po Japanu, jmenovitě
z úchvatného líčení Pierra Lottiho »Japonerie
d'automne« letmo postihnouti jsme mohli, jest
slavnost chrysanthém poslední z pěti slavnost
květinových v Japanu obvyklých. Japonci úzee
přilnuli k přírodě a jmenovitě k rostlinstvu. Již
od nejútlejšího věku učí se děvčata japonská
zvláštnůstce národní dovednosti, vkusnému ku-
pení a pořádání květin. Mají o tom celou sv
nauku, jménem ikébana; kdežto co u nás na-
plní se váza květinami, pokud se jich vejde,
jen aby jistý soulad barev byl šetřen, u Ja-
ponců ve váze smi trčeti nejvýš dvě tři snítky-
Za to však nejmenší detail polohy poupětea
květu, lupení a stonku má svůj význam. Umění
tomu Japonci pak vzájemně se obdivují; jsou
zvláštní dny, dle doby roční, kdy společnost
tokijská schází se po zahradách předměstských,
kde kvetou tičně, macešky neb chrysanthémy.
Japonec
Lotti
20
article
Ve dnech takových zahrady téší se značné ná-
vštěvě, jako evropské obrazárny, výstavy a ba-
zary. Vlastní slavnost chrysanthémová koná se
koncem měsíce října, někdy i později. Lotti ličí
slavnost tu v dnech 9. a 10. listopadu.
Té doby rozvijí se květ opěvované kopre-
tiny ve vší své oslňující nádheře, a odrůdy její
pestří se všemožnými barvami, jimiž hárá jen
malířská palleta. Rozumi se, že umělé a do-
vedné pěstění zahradníků japonských nemálo
pomahá různým útvarům, množství a variace
květů. Výstavy chrysanthém, jimiž prosluly
nejvíce květnice tokijské v Dangosace a sady
v Asakuse, vykazují veškery nuance barev
sněhobilá bělost, nejdelikálnější růžové tóny
krémová žluť, šeříková bledéfialová barva, na
chová červeň, brunátný až temný nádechi —
střídají se v poetických květech chrysanthém.
A což variace velikosti! Brzo jest tvar květu
sytě plný, jemně zaokrouhlen, lístky sbíhajíeí
se, ke středu fantasticky zkroucené; místy
bizarrně zahrála si příroda a veškerou bujívou
sílu na jednom keři věnovala jedinému obrov-
skému květu, aby jinde zas osypala keř druhý
sty květů drobných. Dovednost zahradniků ja-
ponských vštěpila někde opět kolik různobarev-
ných květů na jedinou lodyhu. Nejen však
příroda sama vystavuje na obdiv tu své plody ;
libůstka zahradníků připjala ohebné lodyhy
chrysanthém ku proutěné kostře, představujíeí
podobu páva s rozčepejřeným chvostem, nebo
vytvořila z jejich květů obraz jeřába, volavky,
poetického motýla, vážky, vybájeného draka,
bůžka, lodice, pagody, vějíře a pod. Ctitelé
kopretin nemají však dosti na místních výsta-
vách, ale navštěvují rozsáhlé květnice v okol
Lotti
21
article
Tokia; oděni jsouce ve sváteční šat prochá-
zejí záhonky tisícerých trsů kikových. —
Ovšem nejkrásnější exempláře chrysanthém.
jakými japonské zahradnictví může se pochlu-
biti, pěstují se v císařských zahradách. V ma-
lebném parku Akasaka shromážďuje se krom
japanského dvora vybraná společnost, aby ob-
divovala pod ochrannou stříškou ukryté skvosty
chrysanthém. Sama císařovna navštěvuje s dvo-
řenlny tyto zahrady a přítomnosti svou poctí
pořádané pikniky, při kterých podstatnou čás
buffetu tvoří čajovny. Rozumí se, že příleži-
tosti ohromného účastenství lidu využitkují
podnikaví obchodníci a rozbiji své květovím
vyzdobené stánky po způsobu bazaru tak, že
jedna čásť zahrady tvoři jakousi obchodní
čtvrt.
Tokio
22
article
Načrili jsme tak zběžně hlavními rysy
skizzu ehrysanthémové slavnosti v Japanu. Na
základě tom zbudován i náš bazar žofínský.
který úpravností svou a dokonale vystiženou
koncepeí doplní illuse čtenářovy a dozajista
i překvapl jeho očekávání . . . Přední jména
malířů, jimž svěřena dekoralivní výzdoba jedno
tlivých stanů, ručí za umělecké, skutečnosti od
povídající provedení. Nahlédli jsme do dvorany
žofinské, pokud ovšem při chvatu a dokončo-
vání exposicí bylo tak možno; laskavostí dan
dostalo se nám poučení, že pod estrádou bude
umístěna rozsáhlá, útulná čajovna zcela po způ-
sobu japonském. I mravy a zvyky Japonců mají
prý se zde, pokud se jim možno za tři dny
přiučit, rozhostit. Ovšem do detaillů není možno
Japonce ve všem napodobit. Na příklad jen
usedautí na rohož po způsobu tureckém! V ně-
kterých drobnůstkách japonské etikety možno
však zcela dobře na chvilku zahráti si na Ja-
ponce. Slyšme na přiklad ličení cestovatele
o mravech v čajovně: »Na zatleskání rukama
přibatolí se libezné stvoření a po slově s ato,
odběhne na chvilku, aby přineslo libovonný čaj
se třtinovým cukrem. Za každou službu v ča-
jovně prokázanou děkujeme uctivým ariga to.
Japonec
23
article
Rovněž tajemný likér jakýs, jménem s a ki,
možno dostati.« Nuže, pouhá tři slovíčka stačí
k úplné konversaci s našimi Japunkami. Ještě
jeden pokyn kladly mi dámy na srdce. Krom
obolu povinného za čaj možno za ochotu spa-
nilých Japonek odměniti se bakšišem, který,
jak netřeba snad uváděti, projde ručkami na-
šich dam do pokladny Matičky. Tedy i v tom
ohledu buďie štědři. A každý zavílej, nemožno-li
po všechny tři dny, aspoň na některý z nieh
do žofínské dvorany ke slavnosti chrysanthém,
řídě se věčně pravdivou dikci stále moderního
Horáce: že vše vykonal ten, kdo užitečné spoji
s příjemným.
Slavnost chrysanthém ve prospěeh
Ústřední Matice skolské.
Již zejtra odpoledne zavíří ve dvoranách
žofínských, provanutých vůní zpestřených květů.
šumný rej dálného východu, jehož část — pů-
vabné Japonsko — uzříme zejtra nám zcela n
blízku.
Ve fantasticky a effektně vyzdobených stán-
cích celé legie půvabných mladistvých proda-
vaček nabizeti budou předměty vsoho drub
ke koupi.
Nemalým oživením a attrakci celé slavnost
bude zajisté tlupa japonských obchodníků, kteří
rozloží své zboží v obchodní čtvrti
Zvláště mnoho zábavy a veselosti vzbudi
příchod šesti japonských cestujících uměleů
v originálních krojích s celým průvodem sluhů
a tanečníků, kteří provozovati budou národní
tance a zvyky, pečlivě nacvičené.
Dodati dlužno, že ke slavnosti vydány bu-
dou nádherné trojbarevné dopisnice dle návrhu
pana JUst. J. Baláka, jež budou trvalou upo-
mínkou na slavnost samu.
Just
J Balák
dálný východ
Japonsko
24
article
Slavnosť chrysanthém zahájena
bude v sálech Žofínských již zejtra o 2. hod.
odpolední slavnostní hudbou a přivítáním zva
ných hodnostů. Potrvá do 8. hod. večerni.
V neděli otevřena bude od 10. hod. dopolední
a potrvá do 9. hod. večerní, v pondělí o 2.
hod. odpol. a potrvá do 7. hod. večerní, načez
ukončena bude tanečním vínkem. Dle připrav
jichž se byli ujali duchaplní naši umělei a roz-
tomilé dámy, bude to slavnosť v Praze dosu
nevídané krásy a vkusu. Paní Urbanová
Zahradnická navrhla neobýčejně origináln
stany z květin, představující páva, draka, mo
týla, slunečník, vějíř, kromě celých loubí květi
nových. Pan Arnošt Hofbauer maluje
japonský chrám, kteréž dílo hlásati bude jemný
vkus tohoto delikátního umělee. Pan Š tapf e
plný vynalézavosti stará se o obchodní čtvrt.
plnou vlajek, lampionů, barevných světel, vylo-
ženou zbožím a barevnými bednami, jak došly
z dalekých krajin zámořských. Pan Mutti ch
zařizuje k důvěrnému pohovoru lákající stánky,
kde bude prodávána mokka, saki, útulnou vi-
nárnu a čajovnu, kde útlé Japonky poslouží
čajem, vínem, černou kávou nebo hořkou saki.
jsouce plny úklon a jemných gest, jimiž vyni-
kají jejich půvabné vzory. Nepochybujeme, že
celá Praha dostaví se na tuto neobyčejnou
slavnosť vkusu a spojí krásné s užitečným, po-
baví se i nakoupí levně ceněných, nikomu však
nevnucovaných předmětů okrasných i potřeb-
ných. Vstupné v sobotu 1 K, v neděli a v pon-
dělí 40 h. Do věnečku 1 K.
Urbanová
Hofbauer
Mutti
Praha
25
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
K dnešnímu číslu připojena jest pravi
delná páteční příloha „Hlídka literární“,
— Po rozpuštění obecního zastupitel
stva v Karlíně. Válečné tažení Staročecho
karlínských proti příslušníkům národní strany
svobodomyslné, jimž neodůvodněně a neopráv-
něně vytýkají zavinění rozpuštění zastupitelstva,
den za dnem nabývá větší ostrosti. Nikoli o
zásadu a o pravé příčiny rozpuštění, nýbrž o
osoby svádějí pánové z bývalé většiny zastupi-
telstva ostrý boj. Předevčírem konali tajnou
poradu, v niž usneseno podati místodržitelství
memorandum. Dvoučlenná deputace a sice
pp. Demartini a Michner odjeli na
místodržitelství a přednesli místodržiteli stesk,
že do správní komise byl zvolen p. Engelmann,
který býval také členem výboru, obecní účty
revidujícího. Deputace navrátila se a refero-
vala, že byla místodržítelem velmi vlídně přijata
a dáno ji ujištění, že místodržitolstvi nemělo
Hlídek
Demartini
Michner
Engelmann
Karlín
26
article
žádného vlivu na jmenování členů správní komise.
S náležitým opopřením svěřila deputace výsledek
svého poslání staročeským orgánům. Kdyžo
útoku dověděli se členové správní komise, učinili
z toho důsledky. Pánově posl. Jindř. Ronz,
Josef Engelmann a Frant. Kneidi od-
jeli včera dopoledne na místodržitelství. P-
vodně tuto cestu mínili podniknouti za účelem
představení se, tentokráte však k tomuto důvodu
přibyl ještě jiný. (Ostatní dva členové správní
komise neodjeli na místodržitelství z toho dů-
vodu, poněvadž p. dr. Vejvar měl důležifou
intervenci při lIčení u obchodního soudu a notář
p. Feyerfeil upoután je chorobou na lože.) Číeny
správní komise přijal místodržitel neméně laskavě.
Jindřichův
Ronz
Engelmann
František
doktor
Vejvar
27
article
Pan posl. Ronz jménem svým a obou přítom-
ných pánů oznámil místodržiteli, že následkem
neustálých útoků jsou ochotni neprodleně vzdáti
se členství v komisi. Mi stodržitel dopo-
ručoval deputaci, aby se počínáním
protistrany nedala másti a požá-
dal pány, aby klidně v další práci
pokračovali. Jen následkem výslovného
tohoto zmocnění setrvali členové správní komiae
ve svých funkeích. Včera o 4. hodině odpo-
lední sešli se v úřadovně starostově na karlin-
ské radnici k opětné schůzi. V té bylo nejprve
schváleno následující prohlášení, o jehož
uveřejnění byli jsmo požádáni: »Voleváže-
nému občanstvu karlinskému
V úctě podepsaní dovolují si oznámiti, že
vzhledem ku projevům, v listech »Hlas Národa«
a »Nár. Politika« učiněným, jakož i k té okol-
nosti, že nikterak nechtějí dopustiti, aby osoby
jejich urovnání neutěšených poměrů v naší obci
byly na překážku, projevili na přislušném místě
ochotu vzdáti se členstvi v komisi,
ke správě obce zatímně zřízené. Byli však
požádáni, by na místě, kam k návrhu velesl.
zemského výboru slav. c. k. okresním hejtman-
stvím v Karlině byli povoláni, setrvali do defi-
nitivního ustanovení řečené komise, jež stane
se za souhlasu sl. výboru okresního v době
nejbližší. Jindřich Ronz, Frant. Kneidl,
Ronz
František
Kneidl
Karlin
28
article
Jos. Engelmann.« — Okresní výbor kar-
linský koná dnos schůzi, na jejíž jednacím po-
řadu nalezá se záležitost rozpuštění obecního
zastupitelstva. — Z pramene kompetentního s
nám sděluje, že v případu dalšího útočení na
členy komise, tito odstoupí, a pak by byl
na radníci karlínskou dos az en
zeměpanský komisař. — Včerejší od-
polední schůze správní komise zúčastnil se také
revident zemského výboru p. Karel Dvo řák,
který provedl prohlídku knih obecního důchodu
a konstátoval schodek. Předmětem jednání byla
okolnost, jakým způsobem měla by se uspořá-
dali správa agendy důchodenské, v jejíž čele
nalezal se důchodní Václ. Farkač. Revident
p. Dvořák byl do schůze pozván, poněvadlž
provedenou revisí knih je se stavem v důchodě
náležitě seznámen. Usneseno podati zemskému
výboru žádost, aby p. Dvořákovi byla dána dovo-
lená k tomu účelu, aby převzal vedení důchodu
obce karlinské až do té doby, kdy nové zastu-
pitelstvo obecní počne úřadovati. — Rekurs
proti rozpuštění zastupitelstva nebyl podán. —
Engelmann
Karel Dvo
Václ
Farkač
Dvořák
obecní důchod
29
article
— K postátňovací akci severo-západní,
jihoseveronámecká spolačnosti a rake. j nl
společnosti státní dráhy. »Zemská jednota
zřizenců dráh v království českém«, organisace
čitající 4000 železničních zřízenců všech kate-
gorií, uváživši všechny okolnosti, jež by vyply-
nuly postátněním těchto dráh na prospěch zříze-
nectva, zejmena vzhledem k tomu, že všechny
dosavadní žádosti za zlepšení poměrů správám
těchto dráh podané soustavně se ignorují
v důvěře, že by se tímto postátněním bědná
poměry zřízenectva přece zlepšily, doručila
protest klubům německých po-
slanců na radě říšské, kteří, jak známo,
zaujali proti postátnění zmíněných dráh stano-
visko nepřátelské. Pádným důvodem jest it
okolnost, že z tohoto postátnění vzešel by stejný
užitek i personálu národnosti německé. Nad
stanoviskem německých poslanců vyslovuje
»Zemská jednota zřízenců dráh« hluboké poli-
tování, což oběma německým klubům poslanců
sděleno bylo.
— Volby do Úrazové pojišťovny a
liberecká obchodní komora. O velikém vý-
znamu, jaký mají letošní doplňovaci volby do
představenstva pojisťovny úrazové, svědčí zvlást
nápadně horečná agitace, jakou rozvinula strana
německá, jakož i to, že akci tuto řídí a finan-
cuje obchodní komora liberecká.
státní dráha
30
article
Předseda komory télo rozeslal všem starostům
německých měst důtklivá vyzvání k agitaci
sbírání lístků hlasovacích a zajímavo jest, že
nabízí všem starostům netoliko hrazení veške-
rých nákladů, ale že zasílá jim k disposici
i seznamy voličů ze všech kate-
gorií. Seznamy tyto mohly opatřeny býti pouze
ochotou Úrazové pojištovny, kte-
rážto ochota jest tím nápadnější, že straně české
katastry tyto jsou odpírány a pouze nyní v době
voleb vyloženy jsou na několik dní k nahléd-
nutí v místnostech úřadních. Jednání takové,
jež na jedné straně podporuje akci strany ně-
mecké, na straně druhé pak české voliče při-
pravuje o hlasy tím, že »nedopatřením« jim vy-
stavuje hlasovací listky místo na 40 na 4 nebo
místo na 200 na 100 a pod., jest tím odsouzení
hodnější, že děje se od úřadu, jakým Úrazová
pojišťovna, jako ústav dozoru místodržitelslví
podlehající, jest. Strana česká však tentokráte
nestrpí, aby věc snad byla umlčena a celým
vlivem svým přičiní se o to, aby veškeré ne
správnosti a nedopatření náležitě byly vyšetřeny
a aby provedeny byly i veškeré toho důsledky-
— Českým voličům nastává vzhledem k zuřivě
agitaci německé povinnost všemožně se zasadii
o zdar věci naší. — Veškeré hla sovae
listky buďtež ihned zasílány na
adresu: Boh. Kavka, tajemník českého voleh-
ního sboru v Praze—II., ve Vodičkově ulici,
»U Štajgrů«.
Kavka
Praha
Vodičkův ulice
úrazový pojišťovna
II
31
article
— Z Hostomic, 7. listopadu. (Zvl. tel.
»Nár. Listů«.) Za starostu města Hostomie zvolen
byl dnes téměř jednohlasně pan MUDr. Josei
Hradecký.
— Němčina všude. Místa přednostů sta
nic na trati Podmokly-Chomútov vypisována byla
dosud s podmínkou znalosti obou zemských
řečí; dle nejnověji vyhlášeného konkursu a
místo přednosty stanice v Podmoklech a v Ma-
lém Chvojně vyžaduje se toliko znalost samo-
spasitelné — němčiny. Jest vzhledem k tomu
tím nalehavější povinností českého obecenstva,
Hostomie
MUDr
Josei
Hostomice
Podmokly
Ma