ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 9439a4d0-661e-11dc-be8a-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 28 celkem · entity: place 36, org 10, person 85, work 5
1 masthead
Ročník XXXXl.
2 masthead
V Praze, v pátek dne 8. listopadu 190l.
Praha
3 masthead
Číslo 308.
4 article
Na ranní a odpol. listy přilohami („Naněný Obzor“ ve středu a „Literárni Hlidka v pátek) předplácí sei Praze v sdministraci n něsíe . . . . . za čtvrt leta . . . . . 6 K — s dvojí denáškou na měsíe za čtvt lets . . . . . 7 K 50 ve silsikácha sa něslo . . . . . . 2 K 00 Foštou: na čtrrt jela : . . . s dvojí zásilkou a čtvrt lete kgi za měsít
Praha Literárni Hlidek
5 article Mette před vlastním prahem
Mette před vlastním prahem Nejinak, než jakoby je řeřavým uhlím ironie pálila na temenech pověstná ta po- klona, kterou v přemrštěné zdvořilosti vy- sekl před pěti léty Polák hr. Kazimír Ba- deni té »zářící kultuře německé« v Cis- lajtanii, — činí se odtud zdejší němečtí kulturníci věru seč jsou, aby jí tu »falešnou záři« slovy i činy nejbrutálnějši nesprave- dlivosti a zášti vůči nám Slovanům s čela strhli a nám ji v zcela opáčném světle, v celém totiž její úpadku a hrubém zesurovění, datujícím se od vítězného rozmachu Bismarkovy éry »železa a krve«, ad oculos ukázali. Ne článek, ale tlustou knihu bychom musili napsati, kdybychom měli vzpomínati všech těch zářících důkazův osvícenosti. vzdělanosti, snášelivosti a bodrosti humanní co jich za těch pět let provedli němečtít »předbojníci a kulturträgři« podle proslule rady výtečníka Theodora Momm senaa po příkladě universitního professora Pfer- sche proti našim menšinám v Čechách. na Moravě i ve Slezsku, ve Vídni i jinde. Od Celje až po Duchcov a Cheb, o Liberce a Trutnova až po Olomouc a Litovel jaká to zářící garnitura ušlechtilých činůt spanílé, velebné a skvělé kultury německé A dnes je rozmnožena novými brillanty, vzteklými to články »Neue Freie Presse« a Wolfovy »Ostdeutsche Rundschau« proti národu a jazyku našemu proto, že vláda jmenovala konečně (v listopadu) pro třetí ročník české techniky dalších pět pro- fessorů. Nejen že to vydávají za novou koncessi, kterou prý jsme na vládě
Mette Slovan Bismarkův Momm Wolfův Čechy Morava Slezsko Vídeň Duchcov Cheb Liberec Trutnov Olomouc Litovel Pfer Neue Frei Presse Ostdeutsche Rundschau
6 article
Körbrově »vydřeli«, ale oba ty vůdčí orgány našich národních nepřátel jsou tak bídnými, že neštítí se bráti drze v po- chybnost vědeckou kvalifikaci všech těch pěti odborníků našich, na professury ty po- volaných, ač jich naprosto neznají, aby se mohly nám Čechům sve- řepě posmívat, že prý nemáme mezi sebou vzdělanců schopných zasednouti na stolice vysokého učení, že prý je tedy veškeré to naše pachtění se po stejném poměru středních a vysokých škol českého jazyka u porovnání s Němci nejen směšně neoprávněné, ale drze zpupné a pro stát záškodné, poněvadž prý naše české střední školy, naše techniky a naše české university z přírozeného nedostatku vědecky vzděla- ných sil učitelských nikdy nedosáhnou vy- soké té úrovně škol německých, nikdy ne- mohou odchovati mládež tak vzdělanou jak příslušné ústavy německé, spočívající na starobylé kultuře 50millionového národa ně- meckého.
Čecho Němec
7 article
Wolfův štváčský list ulevil své kulturn zlosti těmito krásnými slovy: »Jmenováni tu professory mužové, kteří dosud učiteli nebyli, čímž podán důkaz, jak ná- silně česká vysoká škola technická na Moravě se uskutečňuje. Poněvadž jest tu škola, musejí býti na ni sehnáni profes- soři, kde se vezmou tu se vezmou, bez zřetele, jsou-li schopni vědecky působiti neb nic. Nejedná se o hodnotu kulturní, nýbrž o upokojení národní hrabi- vosti.« Možno-li ještě impertinentněji vede si však dnešní »Neue Freie Presse«: pokládá již předem za věc jistou a dokázanou, že jmenovaní ti noví professoři jsou snad vý- bornými inženýry neb staviteli, tedy osvěd- čenými praktickými techniky, ale že prý nejsou naprosto žádnými vědátory, žád nými povolanými badateli, kteří dovedou vy- sledky svých bádání mládeži poučně sdí Odkud to »Neue Freie Presse« ví?Č zná jen jediného z jmenovaných těch pro- leti. — fessorů brněnské techniky po jeho způsobi
Wolfův vysoký škola technický na Morava Neue Frei Presse
8 article
losti vědecké? Nemá o žádném z nich ani ponětí a přece neváhá mrzce pochybovati, ba upírat. A na této mizernosti vlastní stav pak celé další své raisonnement, jež zní: »Nemůžeme proto ani vládu pokárati, že ne- vybrala lépe. Nemělať z čeho vy- brati. Otázka zní: bylo-li vůbec zapotřebí bylo-li užitečným — i s národně českého stanoviska — zřizovati druhou českou techniku s vyučovací řečí českou ? . . . Vzdělávací ústavy, kteréž se zřizují na iso- lační stoličce idiomu, jehož nelze více užíti, přejedeme-li o tři hodiny železnicí dále, živoří pod zcela jinými podmínkami život ními, nežli ústavy, jimž přináší proud svě- tové řeči plody staleté kultury, poklady roz- šířené a bohaté literatury a hojný v živlec těch uzrálý materiál lidový.« — Těmto roz- dílům odpovídají prý také výsledky; to ne- platí pouze o vysokých, nýbrž také o střed ních školách. Nestranní školní odborníci dávno prý zpozorovali, že »hromadná výroba neněmeckých středních škol jest provázena neustále klesající úrovn vzdělanosti žáků ze (slovanských) těch škol vycházejících a že školy tyto udržují se jen tím, že se na nich stále umenšují požadavky při zkou- škách. — Že nezpuchne jazyk německo ústavácké Frýně z této nestoudné lži ! Pravý opak jest pravdou: zrovna na českých středních školách a zvláště mo- ravských zkouší se mnohem pří- sněji, nežli na německých, což dosvědčili dávno všichní nestranní a povo- laní znalci školství, tak jako jest a zůstává nezvratnou pravdou, že naše jediná univer sita česká přes všechno macešsky lakom odměřování jí prostředků se strany Vídně vyrovná se vědeckou výší a zdatností svoji všem německým universitám Rakouska, ani snad přebohatě nadané vídeňské nevyjímaje
Vídeň Rakousko
9 article
Charakterisuje to tedy skvěle tu německou vzdělanost a külturu, když »Neue Freie Presse« »na základě těchto fakt« posmívá a pošklebuje se naší »národní ješit- nosti«, s jakou prý požadujeme, aby jazyk náš, jazyk to »jedva národa pětimillionového«, byl uznán vládou za rovnocenný s něme- ckým, i aby se nám dostalo poměrně a rovnoprávně tolikéž ústavů vzdělávacích v našich vlastech, kolik jich tu mají Němci. To prohlašuje orgán německé levice z nepřístojnou arroganci naši, které by neměl stát hověti, poněvadz prý takový malý národ byť byl sebe nadanějším, nikdy nemůže kul turně tak vyniknouti, jako veliký padesáti- millionový národ německý, nýbrž jeho střední a vysoké školy vždy prý budou co do výše vědecké pokulhávati za stejnými ústavy ně- meckými, vždy budou pouhými loudavými lokálními dráhami, zdržujícími jízdní řád rychlíků světové německé kultury. — A na konec prý musí ubohý stát hraditi útraty té naší zpozdilé ješitnosti národní, jelikož mu připadne břímě, aby se staral o zaopatření všeho toho vzdělaného proletariátu, jenž na těch slovanských středních a vysokých ško- lách mine se se svým povoláním. —
Němec Neue Frei Presse
10 article
Nestydo! Tvé jméno jest »Neue Freie Presse«, kteráž opovažuje se »ve jmenu říše« z nadpolovice slovanské proti tomu protestovat (I), když 15 millionů její Slovanů požaduje zde pro sebe spra- vedlivý počet svých středních a vyšších ústavů vzdělávací ch, k nimž právo přiznali jim sami ti němečtí tvůrcové prosincovky v čl. 19. základních státních zákonů. Tu prohlásili před tváři Evropy veřejně a slavně, že každý národ této říše má právní nárok na všeliké vzdě- lávací ústavy v řeči své, aby nebyla mládež nucena vzdělávati se jazykem cizím. A dnes vůdčí orgán téže strany německo-ústavácké — — »protestuje« drze proti tomu, aby ne pěti, nýbrž 7millionovému národu českoslo- vanskému dostalo se — druhé české tech niky a druhé české university ve vlastech jeho, oproti desíti vysokým školám techni- ckým a universitním pro 8 millionů Němců cislajtánských. Skvostný to zajisté výbuch té zářící kultury německé, s jejíž »starobylostí« trouf se měřit naše česká kultura tak odhodlaně jako se mohla měřit v antice kultura ne četného národa hellenského s kulturou svě- tové říše římské. Ani rozum zdravý, an dějinná zkušenost necení a neměří hodnotu kultury dle čtverečných mil a dle rozsahu hranic toho kterého národa. Byli malí ná rodové, kteří vynikli svou kulturní čilosti svým nadáním a svou křepkostí duševní jako mravní vysoko nad národy olbřímské, byly zářici kultury, které se vyžily a v nemrav nosti národní zčervivěly a pohasly. Nechí mají se páni Němci na pozoru, nejde-li to i s jejich »kulturou« podobně s kopce Aspoň s kulturou zdejších Němců jde to roz- hodně.
Němec Evropa Neue Frei Presse vysoký ústav vzdělávací ch
11 article
Neprospíváť ani duchem ani srdcem, nejímá a nedobývá si národův ostatních nýbrž stává se jim odpornou, ba děsnou svými vražednými obmysly proti životu je- jich. Před třiceti čtyřmi lety ještě jim slibo vala vlastní národní a osvětový vývoja rovné právo kulturního sebeurčení. Dnes jim ho však — hle — brutálně závidí a upírá!! A jakým právem?! Vynikl snad za těch třicet let živel německý v této říši vzdělaností, uměním, věděním tak epochálně a velkolepě nad nás Čechy a Slovany? Z ciziny musili býti povoláváni ti vědátoři němečtí na zdejší universitu, a vý- sledky jejich kulturní práce? Kde že se jeví po německých universitách? Nebyla to žádná slovanská, nýbrž německá universita, o níž padlo s vysokých míst historické slovo, že odchovává — ignoranty. Je tomu přes třicet let. A dnes? V panské sněmovně bylo letos váženo to ovoce německých universitních professorův a shledáno až běda zčervivělým. Alkoholism a pangermánství že otravuje německé bur šáctvo cislajtánských německých universit A proto — meťte před vlastnín prahem, vy jizliví a smutní »kulturníci- němečtí a nechte naši poctivou práci českou na pokoji ! —
Čecho kulturní sebeurčený Slovan
12 title
Říšská rada.
13 article Poslanecká sněmovna.
Poslanecká sněmovna. (69. schůze.) Z Vídně, 7. listopadu. (Telefonická zpráva »Národních Listů«.) Celé tři hodiny četli ressortní ministrov odpovědi na dolazy. Mají prý jich zásobu tak nevyčerpatelnou, jako jest nekonečná řada inter pellací a mohou prý jimi posloužiti, kdy jin jest libo, kdy jest prospěšno a kdy jest ne- zbytno, aby se promarnilo několik hodin. Bylo patrno dnes, že účelem dlouhé te lektury bylo oddáliti zase projednávání pilného návrhu v příčině usazování se francouzskýcl. řeholí v Rakousku. Když ujal se slova minist obchodu bar. Call, by četl svoje odpovědi. zvolal posl. Biankini, stojící na blizku, za vše- obecné veselosti: »Podívejme se, vláda provo zuje obstrukci!- Podobá se, že se dr. Körber rozpravy vzpomenutých pilných návrzích náramně bojí. Strachuje se patrně, že dojde při ní ku prud kým srážkám a že dostanou se na forum sně movny vídeňské otázky náboženské o konfes sionálni, které jsou ministerstvu stejně nevltány jako otázky národní. Proto ty odklady, protc ty věčné průtahy návrhů, které jsou dle jmen pilnými, dle skutečnosti ovšem nevyřízeny tř neděle. Pozornosti největší a zasloužené došla od- pověď ministra vyučování dra. Hartla na dotaa vlašských poslanců z Tyrol a Přímoří ve pří čině událostí na inšprucké universitě a ve pří
Biankini doktor Körber Hartl Vídeň Rakousko Tyroly poslanecký sněmovna
14 article
čině zřízení vlašské university v Terstu. Minist Hartel snažil se býti objektivním: dal stejnou důtku německým nacionálům v hlavním městě tyrolském pro jejich agítaci proti vlašskému soukromému docentu, jako vlašským studentům, po ulicích inšpruckých demonstrujícím. Ale ni- koliv tato čásť má pro nás interess, nýbrž ona, která se týká zřizování nových vysokých škol vůbec. Po této stránce pronesl ministr ně- které výroky povahy všeobecné. Pravil: » Přes noc nedá se zříditi žádná fakulta, neřku-li sou- bor fakult. Podminkou jest náležitá volba místa a existence osvědčených akademických učitelů.« Na konec slibil Vlachům, že studentstvu jejich, ukáže-li se nemožnost vlašských parallelek na universitě inšprucké, zaručena bude jiným způ- sobem možnost, aby se bez přestávky mohli věnovati studiu svým jazykem mateřským aže vláda nebude se rozpakovati, vyžádati si k účelu tomu po případě souhlasu parlamentu.
Minist Hartel Vlach Terst vlašský univerzita
15 article
Co jest v odpovědi té připověděno Vla- chům, reklamujeme my důvodně a důrazně pro sebe. Může-li ohlašovati se pro 800.000 při slušníků vlašského kmene ve dvou zemích, v jižních Tyrolech a Přímoří, universita, mů- žeme my právem žádati, aby se zřídila pro 1,600.000 Čechů na Moravě. A nečiníli se zří- zení vlašské university pro těchto 800 000 oby- vatelů závislým ani na souhlase Němců tyrol- ských, ani na souhlase slovanské majority ve Přímoří, tož máme my se své strany také nárok, aby pro vysokou školu moravskou nebylo či- něno podminkou předchoží placet německé men- šiny na Moravě. Tato podminka může býti nej- méně činěna tam, kde se nechce zříditi univer- sita jednojazyčná, nýbrž universita utrakvistická. Vedle university vlašské v Terstu mají právo i Slovinci a Chorvaté žádati, aby pro ně zři zena byla zvláštní universita v zemích přímoř- ských, kde jsou ve většině. Ještě větší práve maji k tomu veškeří Jihoslované, počtem mno- hem silnější, nežli všichni Vlachové ve všeck třech zemích, v Přímoří, Dalmacii a Tyrolech. Opět, jako často a jako jinde, také tu s ukazuje dvojí loket, kterým měří se národům rakouským. Pro 1400 slovinských dětí v Terstu ne stává dosud ani školy obecné. Pro několik se posluchačů však jest vláda ochotna zříditi hne celou vysokou školu. Tak se rozděluje v Ra kousku stin a světlo a pak se diví držitele moci, že ti, kteři jsou zatlačeni do stínu. kdežto jiní jsou dále stavěni do světla a jasu, jsou roztrpčeni, rozhněváni a naplněni nej- palčivější nevoli.
Čecho Němec Chorvat Jihoslovan Vlach Tyroly Morava Terst Dalmacie
16 article
Oslatně, jak na jiném místě oznamujeme, podají Slovinci a Chorvaté pilný návrh na zří- zení jihoslovanské university buď v Terstu, bud v Lublani. V rozpravě o tomto pilném návrhu ujmou se slova také Čechové a budou co nej rozhodněji naléhati na zřízení druhé university české. Vláda nebude se moci v rokování tom vyhnouti prohlášení určitému, jak se k postu- látu tomu, který jest dnes kardinálním poža- davkem veškerého českého národa, staví. Jsou situace, ve kterých přesné slovo. jasné prohlášení, zřejmé rozhodnuti jest ne- zbytností. Taková jest a taková bude situace. kdy dostane se olázka zřízení university mo- ravské do rozhodného stadia. Okamžik ten jest blízkým a vláda musí věděti již dnes, že nebude moci skrývati se v mlžinách neurčitosti, nýbrž vystoupiti musí na pevnou půdu kon kretnosti. Sněmovna projednala pak ve třihodinn debatě vládní předlohu, kterou povolují se 3 mill. K na úlevu nouze v některých zemích, způsobené živelními pohromami. Pak se odročila do úterka. Předseda zahájil schůzi o 11. hod. 45 min. do poledne. Mezi došlými spisy je přípis ministra finane o rozpočtovém dodatku k roku 1901, tak žee jeho veškerá vydání činí 1.650,653.596 K a všecky příjmy 1.651.390.927 K. Zvýšený požadavek dotýká se všech odborů. Dále podána předloha o poplatkových sle vách a poplatkové svobodě pro půjčky obcí a jiných samosprávných svazků. Místo dosa
Slovinec Chorvat Čecho Terst Lublaň
17 article
V nrobném prodejit raaní číslo o sobě . . . za Sh odpoles dnt . . . na z a mlialkách na venkovš ranní čísla. . . . . . odpolední. Inseráty platí se hetevé napřel Předplacení a inserty přijiiná sdmisl- stracs v Marisuské ulici č.3 Tam nacházejí se těž redlakee tiskárna a azpudiee „ Národnich Listů“. Rukopisy ss nevracsjí.
Marisuský ulice
18 article
vadní zákonodárské akce v každém jednotlivém pří- padě vláda zplnomocňuje se k povolování podobných výhod. Mimo to prodlužuje se platnost kolkových poplatkových svobod pro dělení vzdělávatelné půdy v Dalmacii. Dotazy podali poslanci Hybeš a soudruzi po konfiskaci časopisu »Nová Doba«; — Choc soudruzi po nezákonném jednání duchcovské a jiných okolních obcí při vyřizování žádostí za propůjčování domovského práva; — Fres! a soudruzi po opět- ném zákazu zřízení dělnických spolků českým místo- stodržitelstvím; — Zázvorka a soudruzi po jed- nání okresního lékaře dra. Blocha v novobydžovském hejtmanství; — Malik a soudruzi po provedení osobní a věcné reformy v berních úřadech: — No- wak a soudruzi po chování se berního úřadu lito- měřického k verneřické spořitelně; — Pachera soudruzi po bezodkladném rozpuštění obecního za- stupitelstva v Karlových Varech; — Holer a sou- druzi po odstranění dvojjazyčného poštovního věst- níku a jeho vydávání pouze v němčině: — Hanich a soudruzi po konfiskaci »Freigeista«; — Schücke a soudruzi po domovní prohlídce v tiskárně »Marien- bader Zeitungu« bez soudcovského rozkazu; — dr. Heller a soudruzi po jednání okresního hejt- manství žižkovského a berního úřadu říčanského při vybírání daní od zemědělců: — dr. Pacák a sou- druzi po berních slevách několika obcím okresu čá- slavského, jež byly postíženy živelními pobromami — Choc a soudruzí po úřadování živnostenského komisaře na Král. Vinohradech.
Hybeš Zázvorka Bloch Malik Hanich Marien Heller Pacák Choc Král Dalmacie Karlová Vary bader Zeitung
19 article
Pilný návrh podali poslanci Steiner spol. na zrušení blankoterminového obchodu a pro- stý návrh posl. Nitsche a spol. na zařadění Krumlova do telefonické sítě meziměstské M.p. dr. Körber odpověděl na Biankinův do- taz po nedostalečně ochraně rakouských pěislušníkův chorvatské národnosti v cizině, že uvedená výtka konkretním případě není odůvodněna a slibuje žeu všech konsulátě, v jichž obvodu bydlí více chor- vatů, bude dle možnosti postaráno, aby jednalo se s nimi v jejich mateřštině. — na Hanichův po loňském vyřízenív Kodani podaného protestu proti delegátským volbám do tamější okr. nemocenské pokladny, že zem- ský nález, jímž reklamace stěžovatelův byla zamit- nuta, nabyl moci práva, protože nebylo dalšího odporu. — na Schumeierův po náhlém zmizení 14letého Štěpána Sepzana z domu jeho pěstounů v Celi n. J., že úřady hned všude pátraly. Učitelka Buchtova, jež je v podezření, že měla účastenství při zmizení chlapce, je v soudním vyšetřování. Do- posud potvrzuje se všeobecné mínění, že chlapee nevrátil se k pěstounům ze strachu před trestem — na Gessmannův po událostech na bě- láckém nádraží, kdy tudy jel vídeňský purkmistr dr. Lueger, že úřady neměly o zamýšlené demon- straci ani nejmenších tušení a vlak zdržel se n stanici déle pro větší poštu. Po demonstrantech pátrá se a zavede se s nimi policejní řízení. Dosud bylo pokutováno sedm osob a je postaráno, aby polito- vání hodně nepřístojnosti bělácké neušly trestu
Steiner doktor Körber Biankinův Hanichův Sepzan Buchtův Lueger Krumlov Kodaň
20 article
Vláda odsuzuje takové popudlivé a protizákonné pro- jevy a bude dbát, aby byly mařeny; — na Mazoranův po stavu statistických pojišťovacích vyšetřování pro započítání aktivního přídavku státních úřadníkův a učitelů do pense, že materiál sešel se úplně minulý měsíc a teď zpraco- vává se. Pro obšírnost práce nelze říci, kdy operát bude hotov. Posl. Schumeier žádá, by se zahájila de- bata o odpovědi ministerského předsedy na jeho dotaz, ale návrh propadí 113 proti 77 hlasům. Ministr vyučování dr. Hartel odpověděl na Malfattův dolaz po násilném zamezení vlaš- ské zahajovací přednášky soukromého do- centa civilního processu rakouského dra. Menestriny na inšprucké universitě tamními německými stu- denty.
Posl doktor Hartel Malfattův
21 article
Jak došla zpráva o výtržnostech, jež nelze dosti přísně odsouditi, nemeškal jsem upozorniti senát in šprucké university na jeho povinnost a na to, aby svoboda akademická účinně byla chráněna a aby byl zachován pořádek. K výtržnostem došlo proto, že p dlouhý čas v kruzích, od nichž by se to nejméně byl čekalo, byla v tom směru rozvijena agitační činnost Stejného odsouzení zasluhují pouliční výtržnosti ital- ských studentů, které nejsou spůsobilé přispěti k do- sažení jejich účelu a mohou přivoditi hrozné následky Ministr zná svou povinnost a učiní vše, aby italšti professoři a italští docenti ve výkladech svých nebyl rušeni. Vyučovací správa snažila se po mnohá desíti- letí vyhověti potřebě italské mládeže a opatřitij přednášky v mateřském jazyku na právnické fakultě ale prozatím neměla jiného prostředku, nežli před- nášky ty zavésti na inšprucké universitě, zejmena pokud jde o zkušební předměty k historické a judi- cialní státní zkoušce. Tím vyhovovala správa vyučo- vací jen poznenáhlu požadavku, jenž sněmem tyrol- ským již v zasedání ze dne 9. května 1864 témět jednohlasně byl vysloven. Sněm chtěl tím způsobem pozvednouti návštěvu inšprucké university. Rozumí se samo sebou, že ilalskými stolicemi původní ráz universily inšprucké nemohl býti změněn. Přes noc nelze fakultu, neřku-li celý soubor fakul zříditi; předpokladá se tu volba vhodného místa a vhodných učebných sil. Až dosud opatřeny byly zdatné učitelské síly a usazeny na universitě inšpru- cké; professoři jsou tam rovnocenni s professory ně-
Ministr
22 article FEUILLETON.
FEUILLETON. —a. Ve Vídni, 6. listopadu.
Vídeň
23 article
Drahá Karlol Nevím, zdali také u Vás je teď taková tma jaká je zde u nás, ale včera, když jsem vyšla ven z domu, neviděla jsem pro mlhu ani na deset kroků. A potom má míti člověk jasný názor na situaci. Ráda by's dojista i ty zvěděla, na čem jsme, však marná touha tvá, to ví jen milý bůh potom ještě někdo, jenom že ti v tomto oka mžiku nemohu říci kdo. Není také zapotřebí, aby bylo zasvěcených mnoho, u nás, jak známo, neumí držet an jediný ústa, a poněvadž prý je mlčelivost v poli- tice zárukou zdaru, proto se nám všecko tak dobře daři. Až do Dušiček byly tak hezké dni, tak roztomilé, že vybízely i člověka nejmorousovi- tějšího, aby si vyjel do Prateru nebo na Kahlen- berg. Zatím ale seděti jsme musili pro celou tu dobu od rána do večera ve slavném domě při plodné parlamentní práci. Kdyby ještě bylo dost na té, ale pojednou přivalily se mrakya položily se neomalené zrovna na skleněný vějiř jímž do sněmovny vniká světlo. A nebyly prý to mraky jenom tak pro strašáky, možná, že by bylo z nich uhodilo, a následkem toho, bůh vl jaké neštěstí se přihodilo, na štěstí máme zde kanon, jejž jsme namířili proti stropu a vypálili do něho několik důkladných ran. Mraky se roz- ptýlily a pan Rataj bez otálení telegrafoval panu Stastnému do Padařova radostnou zvěsť, že jeho methoda se brillantně osvěděila.
Rataj Stastný Padařov Prater
24 article
Až se zase politická obloha nad námi za- chmuří, jen honem na ni několik liber prachu. Však se záhy opět vyjasní. Pan dr. Kramál osvědčil se býti dobrým kane nýrem. Řikalo se o něm, že má moc měkké srdce a že ani vidět to nemůže, když do pana ministra v vychování zanodbaní poslanci bezohledný bušl, zatím ale ukázalo se, že umí do toho též dů- kladně sekat. Při tom zajímavý byl pohled na pan Körbra. Tušil již, že má vysocectěný poslanec za Tábor cosi za lubem a proto s tužkou v ruce sledoval páně Kramářův každý pohyb a každě slovo. Tak jako pan Menger, který když odchází večer z parlamentu, je samými poznámkami nacpán. Za to ale také s každým polemisuje, když ne v domě, tedy na ulie a jako soudce ! Onehdy chtěl zdrtit dra. Strán- ského a poněvadž nezbylo mu na to času ve sněmovně, pustil se do něho cestou ze sně- movny, při čemž vyrazil klukovi fogoše s ma- jonesou, jejž nesl na tablett z blizkého re- staurantu. Teď ale abych se vrátila k panu Körbrovi Ještě jsem ti ho napopsala, viď? Je spíše malý, než velký a kdyby dnes se stavěl, vzali by ho nanejvýš k myslivcům. Je, jak se u nás říká, »subtilný«. Na šaty má zapotřebí nanejvýš 3 metry a 20 čísel, jak říkají švadleny. Limce u košile má sotva 35centimetrové a rukavice nosí asi 74kové. Pan Březnovský sice tvrdil, že má ruku dost velikou a že nosí aspoň »osmičku«, však nevěřím tomu, pan Březnovský je sice znalee, ale zásadní nepřítel všech ministrůa velkých pánů a proto o nich šíři nepravdivé pověsti.
doktor Kramál Körbr Kramářův Menger Březnovská Tábor
25 article
Dlouho jsem se domnívala, že pan Körbei nedovede se ani zasmát, když ale zpozorova onehdy barona Stürgkha, jak radí se v couloi- rech s panem Helanským, usmál se přec, ale tak podivně, že jsem se toho až ulekla. Já pro svou osobu bych si ostatně přála, aby se pan Körber raději na mě pořád mračil. Kdyby směl. Pan Körber je nejnešťastnější figura, vždy přísahal, že nebude se smát ani na ty v levo. ani se mračit na ty, kteří zasedají v pravo. Hepčí! Pardon, má drahů, ani nevíš jakou mám rýmu. Pan dr. Körber ji má také a pan dr Rezek jak by smel'. Vždyť by stačil k obstruke kašel ve sněmovně a šustění kapesních šátků Tak důkladně ve vídeňské sněmovně neuml sice nikdo kýchat, jako to uměl v pražské pan probošt Würfel, o němž hodnověrní svědci tvrdl že když při západním větru kýchnul, celá Praha nařizovala si hodiny, domnívajíc se, že spusti kanon, ale některé důkladné exempláře jsou zde také. Mezi Slovinci na příklad sedí tlustý pán. který po každé svým kýchnutím rumunského biskupa pana Reptu probudí z klimání.
Körbei Stürgkh Helanský Körber doktor Würfel Repta Praha
26 article
Abych ale vrátíla se k panu Körbrovi. Jest známo, že když domluvil pan Kramář. který je mnohem hezčí, když se hněvá, než když dělá komplimenty, zvedl se pan předseda mini sterstva, aby mu odpověděl. Naši při tom dělali náramný rámus, ze jmena pan Maštálka, naproti tomu já bych říe- nemohla, že mne prohlášení J. Excellence roz čililo. Naopak, já vyslechla ho s diplomatickým klidem již proto, že jsem ani jedinému slovíčku nerozuměla, neboť pan Körber mluvil jako chůva, když uspává děťátko. Proč bych tak
Körbr Kramář Maštálek Körber
27 article
do pana chefa kabinetu bušila? Proč? On přece jazyková nařízení neodvolal? Však dobře to pan Körber některým z našich pověděl: »Clara který jazyková nařízení zrušil, jste vypudilia teď na mně chladite si žáhu, na němž chcete. aby vám je zase dal.« Řekli mu sice na to, že pan Körber pře vzav dědictví Clarovo, převzal tím zároveň zod povědnost za hřích ze dne 17. října 1899, pan Körber ale dokázal, že co prý my si v kalen dáři podškrtneme červeně, podškrtnou si Néme černě a tu prý nulla od nully pojde. My s Néme prý do sebe jako hloupí sekáme a Poláci pro odnášejí z nás obou tříštky, nejednou prý al sebrali celou kládu, když jsme nedáv ali pozor Pan Körber má pravdu a Poláci ji maj také. Vždyť by byli blázni, aby se rozčiloval pro federalismus, když my s Němci platíme do- hromady 82 procent osobní daně z příjmu všichni ostatní národové této zajímavé říše jenom 18 procent. Že by byl pan dr. Žáček takovým radi kžlem, jakým se osvědčil svou rozpočtovou řečí ani jsem netušila. Dr. Žáček nenáleží k tak zvaným parla mentním mluvkům, jeho předním úkolem jes sednouti si na místo páně Vettrovo, když tento výtečný muž neví kudy kam. A poněvadžs to stane v každé schůzi několikrát, má pan dr. Žáček plné ruce práce. V předsednictvu zasedá sice také pan Kaiser, který stal se proto prvnín místopředsedou, že jako předseda německých lidovců absolutně nebyl k potřebě. Poněvadž ale v tomto svém novém úřadě také nemůže s místa, dá se očekávat, že než ustane, zna menitou ještě udělá kariéru.
Körber Claro Clarův Polák Němec Žáček doktor pán Kaiser
28 article
Pan dr. Žáček mluvil moc pěkně, (ak že pánové Lecher, d'Elvert, Gross a Menger zlostí ječeli a barvu měnili jako ještěřice na slune i byla bych vzkázala panu místopředsedovi, že mám pro něj uchystanou hubičku, kdyby byl vynechal ten konee. Skončil sentimentálně. Kázal o míru, do- kazoval, že je optimistou a že přes všechno, co se děje a ještě díti bude, nevzdává se naděje, padnouti si navzájem s panem Chlumeckým de náruče. Jinak ať dá pozor, aby ho tento pán, si budou ležet na srdci, při tom samou láskou nerozmačkal. Plšu páté přes deváté, viď, má drahá? Nehněvej se na mne proto, je tím vinna prožluklá má rýma. Jaké že tu jsou módy? Nic nového, trochu secessionističtější odva toho, co modou bylo loni. Klobouky zase placky, ošklivé homespunové hábity zdá se že u mizí. Škoda by jich nebylo. Jinak Vídeň zá- služně a s utěšenou horlivostí žene se za Prahou. Také zde elektrická tramway denně několik lidi přejede, zabije nebo poraní. Jinak nevím, co bych ti ještě napsala. Pardon! Co dělá krise? Co bude dělat mi- nisterstvo, co dr. Rezek? Co naši? Pan Körber má za to, že bude nejlépe když každý dělat bude, co chce- Neříkej to, prosím, ale nikomu, je to tajnost a já třemi čestnými slovy a jednou velkou druhou malou přísahou se zavázati musila, že nikomu nie nepovím . . Teď ale s bohem, má drahá! Buď šťastna, buď zdráva a příjmi tisic polibků od své vérné Julky. družky
doktor Žáček Lecher Gross Menger Chlumecký Rezek Körber Vídeň Praha d ' Elvert