2
masthead
V Praze, v pátek dne 8. listopadu 190l.
Praha
4
article
Na ranní a odpol. listy
přilohami („Naněný Obzor“ ve
středu a „Literárni Hlidka
v pátek) předplácí sei
Praze v sdministraci
n něsíe . . . . .
za čtvrt leta . . . . . 6 K —
s dvojí denáškou
na měsíe
za čtvt lets . . . . . 7 K 50
ve silsikácha
sa něslo . . . . . . 2 K 00
Foštou:
na čtrrt jela : . . .
s dvojí zásilkou
a čtvrt lete
kgi
za měsít
Praha
Literárni Hlidek
5
article
Mette před vlastním prahem
Mette před vlastním prahem
Nejinak, než jakoby je řeřavým uhlím
ironie pálila na temenech pověstná ta po-
klona, kterou v přemrštěné zdvořilosti vy-
sekl před pěti léty Polák hr. Kazimír Ba-
deni té »zářící kultuře německé« v Cis-
lajtanii, — činí se odtud zdejší němečtí
kulturníci věru seč jsou, aby jí tu »falešnou
záři« slovy i činy nejbrutálnějši nesprave-
dlivosti a zášti vůči nám Slovanům s čela
strhli a nám ji v zcela opáčném
světle, v celém totiž její úpadku
a hrubém zesurovění, datujícím se
od vítězného rozmachu Bismarkovy éry
»železa a krve«, ad oculos ukázali.
Ne článek, ale tlustou knihu bychom
musili napsati, kdybychom měli vzpomínati
všech těch zářících důkazův osvícenosti.
vzdělanosti, snášelivosti a bodrosti humanní
co jich za těch pět let provedli němečtít
»předbojníci a kulturträgři« podle proslule
rady výtečníka Theodora Momm senaa
po příkladě universitního professora Pfer-
sche proti našim menšinám v Čechách.
na Moravě i ve Slezsku, ve Vídni i jinde.
Od Celje až po Duchcov a Cheb, o
Liberce a Trutnova až po Olomouc a Litovel
jaká to zářící garnitura ušlechtilých činůt
spanílé, velebné a skvělé kultury německé
A dnes je rozmnožena novými brillanty,
vzteklými to články »Neue Freie Presse«
a Wolfovy »Ostdeutsche Rundschau« proti
národu a jazyku našemu proto, že
vláda jmenovala konečně (v listopadu) pro
třetí ročník české techniky dalších pět pro-
fessorů. Nejen že to vydávají za novou
koncessi, kterou prý jsme na vládě
Mette
Slovan
Bismarkův
Momm
Wolfův
Čechy
Morava
Slezsko
Vídeň
Duchcov
Cheb
Liberec
Trutnov
Olomouc
Litovel
Pfer
Neue Frei Presse
Ostdeutsche Rundschau
6
article
Körbrově »vydřeli«, ale oba ty vůdčí orgány
našich národních nepřátel jsou tak
bídnými, že neštítí se bráti drze v po-
chybnost vědeckou kvalifikaci všech těch
pěti odborníků našich, na professury ty po-
volaných, ač jich naprosto neznají,
aby se mohly nám Čechům sve-
řepě posmívat, že prý nemáme mezi
sebou vzdělanců schopných zasednouti na
stolice vysokého učení, že prý je tedy
veškeré to naše pachtění se po stejném
poměru středních a vysokých škol českého
jazyka u porovnání s Němci nejen směšně
neoprávněné, ale drze zpupné a pro stát
záškodné, poněvadž prý naše české střední
školy, naše techniky a naše české university
z přírozeného nedostatku vědecky vzděla-
ných sil učitelských nikdy nedosáhnou vy-
soké té úrovně škol německých, nikdy ne-
mohou odchovati mládež tak vzdělanou jak
příslušné ústavy německé, spočívající na
starobylé kultuře 50millionového národa ně-
meckého.
Čecho
Němec
7
article
Wolfův štváčský list ulevil své kulturn
zlosti těmito krásnými slovy: »Jmenováni
tu professory mužové, kteří dosud učiteli
nebyli, čímž podán důkaz, jak ná-
silně česká vysoká škola technická na
Moravě se uskutečňuje. Poněvadž jest
tu škola, musejí býti na ni sehnáni profes-
soři, kde se vezmou tu se vezmou, bez
zřetele, jsou-li schopni vědecky působiti neb
nic. Nejedná se o hodnotu kulturní,
nýbrž o upokojení národní hrabi-
vosti.«
Možno-li ještě impertinentněji vede si
však dnešní »Neue Freie Presse«: pokládá
již předem za věc jistou a dokázanou, že
jmenovaní ti noví professoři jsou snad vý-
bornými inženýry neb staviteli, tedy osvěd-
čenými praktickými techniky, ale že
prý nejsou naprosto žádnými vědátory, žád
nými povolanými badateli, kteří dovedou vy-
sledky svých bádání mládeži poučně sdí
Odkud to »Neue Freie Presse« ví?Č
zná jen jediného z jmenovaných těch pro-
leti. —
fessorů brněnské techniky po jeho způsobi
Wolfův
vysoký škola technický na Morava
Neue Frei Presse
8
article
losti vědecké? Nemá o žádném z nich ani
ponětí a přece neváhá mrzce pochybovati,
ba upírat. A na této mizernosti vlastní stav
pak celé další své raisonnement, jež zní:
»Nemůžeme proto ani vládu pokárati, že ne-
vybrala lépe. Nemělať z čeho vy-
brati. Otázka zní: bylo-li vůbec zapotřebí
bylo-li užitečným — i s národně českého
stanoviska — zřizovati druhou českou
techniku s vyučovací řečí českou ? . . .
Vzdělávací ústavy, kteréž se zřizují na iso-
lační stoličce idiomu, jehož nelze více
užíti, přejedeme-li o tři hodiny železnicí dále,
živoří pod zcela jinými podmínkami život
ními, nežli ústavy, jimž přináší proud svě-
tové řeči plody staleté kultury, poklady roz-
šířené a bohaté literatury a hojný v živlec
těch uzrálý materiál lidový.« — Těmto roz-
dílům odpovídají prý také výsledky; to ne-
platí pouze o vysokých, nýbrž také o střed
ních školách.
Nestranní školní odborníci dávno prý
zpozorovali, že »hromadná výroba
neněmeckých středních škol jest
provázena neustále klesající úrovn
vzdělanosti žáků ze (slovanských)
těch škol vycházejících a že školy
tyto udržují se jen tím, že se na nich stále
umenšují požadavky při zkou-
škách. — Že nezpuchne jazyk německo
ústavácké Frýně z této nestoudné lži ! Pravý
opak jest pravdou: zrovna na českých
středních školách a zvláště mo-
ravských zkouší se mnohem pří-
sněji, nežli na německých, což
dosvědčili dávno všichní nestranní a povo-
laní znalci školství, tak jako jest a zůstává
nezvratnou pravdou, že naše jediná univer
sita česká přes všechno macešsky lakom
odměřování jí prostředků se strany Vídně
vyrovná se vědeckou výší a zdatností svoji
všem německým universitám Rakouska, ani
snad přebohatě nadané vídeňské nevyjímaje
Vídeň
Rakousko
9
article
Charakterisuje to tedy skvěle tu německou
vzdělanost a külturu, když »Neue Freie
Presse« »na základě těchto fakt« posmívá
a pošklebuje se naší »národní ješit-
nosti«, s jakou prý požadujeme, aby jazyk
náš, jazyk to »jedva národa pětimillionového«,
byl uznán vládou za rovnocenný s něme-
ckým, i aby se nám dostalo poměrně
a rovnoprávně tolikéž ústavů vzdělávacích
v našich vlastech, kolik jich tu mají Němci.
To prohlašuje orgán německé levice z
nepřístojnou arroganci naši, které by neměl
stát hověti, poněvadz prý takový malý národ
byť byl sebe nadanějším, nikdy nemůže kul
turně tak vyniknouti, jako veliký padesáti-
millionový národ německý, nýbrž jeho střední
a vysoké školy vždy prý budou co do výše
vědecké pokulhávati za stejnými ústavy ně-
meckými, vždy budou pouhými loudavými
lokálními dráhami, zdržujícími jízdní řád
rychlíků světové německé kultury. — A na
konec prý musí ubohý stát hraditi útraty té
naší zpozdilé ješitnosti národní, jelikož mu
připadne břímě, aby se staral o zaopatření
všeho toho vzdělaného proletariátu, jenž na
těch slovanských středních a vysokých ško-
lách mine se se svým povoláním. —
Němec
Neue Frei Presse
10
article
Nestydo! Tvé jméno jest »Neue Freie
Presse«, kteráž opovažuje se »ve jmenu říše«
z nadpolovice slovanské proti
tomu protestovat (I), když 15 millionů
její Slovanů požaduje zde pro sebe spra-
vedlivý počet svých středních
a vyšších ústavů vzdělávací ch,
k nimž právo přiznali jim sami ti němečtí
tvůrcové prosincovky v čl. 19. základních
státních zákonů. Tu prohlásili před tváři
Evropy veřejně a slavně, že každý národ
této říše má právní nárok na všeliké vzdě-
lávací ústavy v řeči své, aby nebyla mládež
nucena vzdělávati se jazykem cizím. A dnes
vůdčí orgán téže strany německo-ústavácké
— — »protestuje« drze proti tomu, aby ne
pěti, nýbrž 7millionovému národu českoslo-
vanskému dostalo se — druhé české tech
niky a druhé české university ve vlastech
jeho, oproti desíti vysokým školám techni-
ckým a universitním pro 8 millionů Němců
cislajtánských.
Skvostný to zajisté výbuch té zářící
kultury německé, s jejíž »starobylostí« trouf
se měřit naše česká kultura tak odhodlaně
jako se mohla měřit v antice kultura ne
četného národa hellenského s kulturou svě-
tové říše římské. Ani rozum zdravý, an
dějinná zkušenost necení a neměří hodnotu
kultury dle čtverečných mil a dle rozsahu
hranic toho kterého národa. Byli malí ná
rodové, kteří vynikli svou kulturní čilosti
svým nadáním a svou křepkostí duševní jako
mravní vysoko nad národy olbřímské, byly
zářici kultury, které se vyžily a v nemrav
nosti národní zčervivěly a pohasly. Nechí
mají se páni Němci na pozoru, nejde-li to
i s jejich »kulturou« podobně s kopce
Aspoň s kulturou zdejších Němců jde to roz-
hodně.
Němec
Evropa
Neue Frei Presse
vysoký ústav vzdělávací ch
11
article
Neprospíváť ani duchem ani srdcem,
nejímá a nedobývá si národův ostatních
nýbrž stává se jim odpornou, ba děsnou
svými vražednými obmysly proti životu je-
jich. Před třiceti čtyřmi lety ještě jim slibo
vala vlastní národní a osvětový vývoja
rovné právo kulturního sebeurčení. Dnes
jim ho však — hle — brutálně závidí a
upírá!! A jakým právem?! Vynikl snad
za těch třicet let živel německý v této říši
vzdělaností, uměním, věděním tak epochálně
a velkolepě nad nás Čechy a Slovany?
Z ciziny musili býti povoláváni ti
vědátoři němečtí na zdejší universitu, a vý-
sledky jejich kulturní práce? Kde že se jeví
po německých universitách? Nebyla to žádná
slovanská, nýbrž německá universita, o níž
padlo s vysokých míst historické slovo, že
odchovává — ignoranty. Je tomu
přes třicet let. A dnes?
V panské sněmovně bylo letos váženo
to ovoce německých universitních professorův
a shledáno až běda zčervivělým. Alkoholism
a pangermánství že otravuje německé bur
šáctvo cislajtánských německých universit
A proto — meťte před vlastnín
prahem, vy jizliví a smutní »kulturníci-
němečtí a nechte naši poctivou práci českou
na pokoji ! —
Čecho
kulturní sebeurčený
Slovan
13
article
Poslanecká sněmovna.
Poslanecká sněmovna.
(69. schůze.)
Z Vídně, 7. listopadu.
(Telefonická zpráva »Národních Listů«.)
Celé tři hodiny četli ressortní ministrov
odpovědi na dolazy. Mají prý jich zásobu tak
nevyčerpatelnou, jako jest nekonečná řada inter
pellací a mohou prý jimi posloužiti, kdy jin
jest libo, kdy jest prospěšno a kdy jest ne-
zbytno, aby se promarnilo několik hodin.
Bylo patrno dnes, že účelem dlouhé te
lektury bylo oddáliti zase projednávání pilného
návrhu v příčině usazování se francouzskýcl.
řeholí v Rakousku. Když ujal se slova minist
obchodu bar. Call, by četl svoje odpovědi.
zvolal posl. Biankini, stojící na blizku, za vše-
obecné veselosti: »Podívejme se, vláda provo
zuje obstrukci!-
Podobá se, že se dr. Körber rozpravy
vzpomenutých pilných návrzích náramně bojí.
Strachuje se patrně, že dojde při ní ku prud
kým srážkám a že dostanou se na forum sně
movny vídeňské otázky náboženské o konfes
sionálni, které jsou ministerstvu stejně nevltány
jako otázky národní. Proto ty odklady, protc
ty věčné průtahy návrhů, které jsou dle jmen
pilnými, dle skutečnosti ovšem nevyřízeny tř
neděle.
Pozornosti největší a zasloužené došla od-
pověď ministra vyučování dra. Hartla na dotaa
vlašských poslanců z Tyrol a Přímoří ve pří
čině událostí na inšprucké universitě a ve pří
Biankini
doktor
Körber
Hartl
Vídeň
Rakousko
Tyroly
poslanecký sněmovna
14
article
čině zřízení vlašské university v Terstu. Minist
Hartel snažil se býti objektivním: dal stejnou
důtku německým nacionálům v hlavním městě
tyrolském pro jejich agítaci proti vlašskému
soukromému docentu, jako vlašským studentům,
po ulicích inšpruckých demonstrujícím. Ale ni-
koliv tato čásť má pro nás interess, nýbrž
ona, která se týká zřizování nových vysokých
škol vůbec. Po této stránce pronesl ministr ně-
které výroky povahy všeobecné. Pravil: » Přes
noc nedá se zříditi žádná fakulta, neřku-li sou-
bor fakult. Podminkou jest náležitá volba místa
a existence osvědčených akademických učitelů.«
Na konec slibil Vlachům, že studentstvu jejich,
ukáže-li se nemožnost vlašských parallelek na
universitě inšprucké, zaručena bude jiným způ-
sobem možnost, aby se bez přestávky mohli
věnovati studiu svým jazykem mateřským aže
vláda nebude se rozpakovati, vyžádati si k účelu
tomu po případě souhlasu parlamentu.
Minist Hartel
Vlach
Terst
vlašský univerzita
15
article
Co jest v odpovědi té připověděno Vla-
chům, reklamujeme my důvodně a důrazně pro
sebe. Může-li ohlašovati se pro 800.000 při
slušníků vlašského kmene ve dvou zemích,
v jižních Tyrolech a Přímoří, universita, mů-
žeme my právem žádati, aby se zřídila pro
1,600.000 Čechů na Moravě. A nečiníli se zří-
zení vlašské university pro těchto 800 000 oby-
vatelů závislým ani na souhlase Němců tyrol-
ských, ani na souhlase slovanské majority ve
Přímoří, tož máme my se své strany také nárok,
aby pro vysokou školu moravskou nebylo či-
něno podminkou předchoží placet německé men-
šiny na Moravě. Tato podminka může býti nej-
méně činěna tam, kde se nechce zříditi univer-
sita jednojazyčná, nýbrž universita utrakvistická.
Vedle university vlašské v Terstu mají právo
i Slovinci a Chorvaté žádati, aby pro ně zři
zena byla zvláštní universita v zemích přímoř-
ských, kde jsou ve většině. Ještě větší práve
maji k tomu veškeří Jihoslované, počtem mno-
hem silnější, nežli všichni Vlachové ve všeck
třech zemích, v Přímoří, Dalmacii a Tyrolech.
Opět, jako často a jako jinde, také tu s
ukazuje dvojí loket, kterým měří se národům
rakouským.
Pro 1400 slovinských dětí v Terstu ne
stává dosud ani školy obecné. Pro několik se
posluchačů však jest vláda ochotna zříditi hne
celou vysokou školu. Tak se rozděluje v Ra
kousku stin a světlo a pak se diví držitele
moci, že ti, kteři jsou zatlačeni do stínu.
kdežto jiní jsou dále stavěni do světla a jasu,
jsou roztrpčeni, rozhněváni a naplněni nej-
palčivější nevoli.
Čecho
Němec
Chorvat
Jihoslovan
Vlach
Tyroly
Morava
Terst
Dalmacie
16
article
Oslatně, jak na jiném místě oznamujeme,
podají Slovinci a Chorvaté pilný návrh na zří-
zení jihoslovanské university buď v Terstu, bud
v Lublani. V rozpravě o tomto pilném návrhu
ujmou se slova také Čechové a budou co nej
rozhodněji naléhati na zřízení druhé university
české. Vláda nebude se moci v rokování tom
vyhnouti prohlášení určitému, jak se k postu-
látu tomu, který jest dnes kardinálním poža-
davkem veškerého českého národa, staví.
Jsou situace, ve kterých přesné slovo.
jasné prohlášení, zřejmé rozhodnuti jest ne-
zbytností. Taková jest a taková bude situace.
kdy dostane se olázka zřízení university mo-
ravské do rozhodného stadia. Okamžik ten
jest blízkým a vláda musí věděti již dnes, že
nebude moci skrývati se v mlžinách neurčitosti,
nýbrž vystoupiti musí na pevnou půdu kon
kretnosti.
Sněmovna projednala pak ve třihodinn
debatě vládní předlohu, kterou povolují se
3 mill. K na úlevu nouze v některých zemích,
způsobené živelními pohromami. Pak se odročila
do úterka.
Předseda zahájil schůzi o 11. hod. 45 min. do
poledne.
Mezi došlými spisy je přípis ministra finane
o rozpočtovém dodatku k roku 1901, tak žee
jeho veškerá vydání činí 1.650,653.596 K a všecky
příjmy 1.651.390.927 K. Zvýšený požadavek dotýká
se všech odborů.
Dále podána předloha o poplatkových sle
vách a poplatkové svobodě pro půjčky
obcí a jiných samosprávných svazků. Místo dosa
Slovinec
Chorvat
Čecho
Terst
Lublaň
17
article
V nrobném prodejit
raaní číslo o sobě . . . za Sh
odpoles dnt
. . . na z
a mlialkách na venkovš
ranní čísla. . . . . .
odpolední.
Inseráty
platí se hetevé napřel
Předplacení a inserty přijiiná sdmisl-
stracs v Marisuské ulici č.3
Tam nacházejí se těž redlakee
tiskárna a azpudiee „ Národnich Listů“.
Rukopisy ss nevracsjí.
Marisuský ulice
18
article
vadní zákonodárské akce v každém jednotlivém pří-
padě vláda zplnomocňuje se k povolování podobných
výhod. Mimo to prodlužuje se platnost kolkových
poplatkových svobod pro dělení vzdělávatelné půdy
v Dalmacii.
Dotazy podali poslanci Hybeš a soudruzi
po konfiskaci časopisu »Nová Doba«; — Choc
soudruzi po nezákonném jednání duchcovské a jiných
okolních obcí při vyřizování žádostí za propůjčování
domovského práva; — Fres! a soudruzi po opět-
ném zákazu zřízení dělnických spolků českým místo-
stodržitelstvím; — Zázvorka a soudruzi po jed-
nání okresního lékaře dra. Blocha v novobydžovském
hejtmanství; — Malik a soudruzi po provedení
osobní a věcné reformy v berních úřadech: — No-
wak a soudruzi po chování se berního úřadu lito-
měřického k verneřické spořitelně; — Pachera
soudruzi po bezodkladném rozpuštění obecního za-
stupitelstva v Karlových Varech; — Holer a sou-
druzi po odstranění dvojjazyčného poštovního věst-
níku a jeho vydávání pouze v němčině: — Hanich
a soudruzi po konfiskaci »Freigeista«; — Schücke
a soudruzi po domovní prohlídce v tiskárně »Marien-
bader Zeitungu« bez soudcovského rozkazu; — dr.
Heller a soudruzi po jednání okresního hejt-
manství žižkovského a berního úřadu říčanského při
vybírání daní od zemědělců: — dr. Pacák a sou-
druzi po berních slevách několika obcím okresu čá-
slavského, jež byly postíženy živelními pobromami
— Choc a soudruzí po úřadování živnostenského
komisaře na Král. Vinohradech.
Hybeš
Zázvorka
Bloch
Malik
Hanich
Marien
Heller
Pacák
Choc
Král
Dalmacie
Karlová Vary
bader Zeitung
19
article
Pilný návrh podali poslanci Steiner
spol. na zrušení blankoterminového obchodu a pro-
stý návrh posl. Nitsche a spol. na zařadění
Krumlova do telefonické sítě meziměstské
M.p. dr. Körber odpověděl na Biankinův do-
taz po nedostalečně ochraně rakouských pěislušníkův
chorvatské národnosti v cizině, že uvedená výtka
konkretním případě není odůvodněna a slibuje žeu
všech konsulátě, v jichž obvodu bydlí více chor-
vatů, bude dle možnosti postaráno, aby jednalo se
s nimi v jejich mateřštině.
— na Hanichův po loňském vyřízenív
Kodani podaného protestu proti delegátským volbám
do tamější okr. nemocenské pokladny, že zem-
ský nález, jímž reklamace stěžovatelův byla zamit-
nuta, nabyl moci práva, protože nebylo dalšího
odporu.
— na Schumeierův po náhlém zmizení
14letého Štěpána Sepzana z domu jeho pěstounů
v Celi n. J., že úřady hned všude pátraly. Učitelka
Buchtova, jež je v podezření, že měla účastenství
při zmizení chlapce, je v soudním vyšetřování. Do-
posud potvrzuje se všeobecné mínění, že chlapee
nevrátil se k pěstounům ze strachu před trestem
— na Gessmannův po událostech na bě-
láckém nádraží, kdy tudy jel vídeňský purkmistr
dr. Lueger, že úřady neměly o zamýšlené demon-
straci ani nejmenších tušení a vlak zdržel se n
stanici déle pro větší poštu. Po demonstrantech pátrá
se a zavede se s nimi policejní řízení. Dosud bylo
pokutováno sedm osob a je postaráno, aby polito-
vání hodně nepřístojnosti bělácké neušly trestu
Steiner
doktor
Körber
Biankinův
Hanichův
Sepzan
Buchtův
Lueger
Krumlov
Kodaň
20
article
Vláda odsuzuje takové popudlivé a protizákonné pro-
jevy a bude dbát, aby byly mařeny;
— na Mazoranův po stavu statistických
pojišťovacích vyšetřování pro započítání aktivního
přídavku státních úřadníkův a učitelů do pense, že
materiál sešel se úplně minulý měsíc a teď zpraco-
vává se. Pro obšírnost práce nelze říci, kdy operát
bude hotov.
Posl. Schumeier žádá, by se zahájila de-
bata o odpovědi ministerského předsedy na jeho
dotaz, ale návrh propadí 113 proti 77 hlasům.
Ministr vyučování dr. Hartel odpověděl na
Malfattův dolaz po násilném zamezení vlaš-
ské zahajovací přednášky soukromého do-
centa civilního processu rakouského dra. Menestriny
na inšprucké universitě tamními německými stu-
denty.
Posl
doktor
Hartel
Malfattův
21
article
Jak došla zpráva o výtržnostech, jež nelze dosti
přísně odsouditi, nemeškal jsem upozorniti senát in
šprucké university na jeho povinnost a na to, aby
svoboda akademická účinně byla chráněna a aby byl
zachován pořádek. K výtržnostem došlo proto, že p
dlouhý čas v kruzích, od nichž by se to nejméně byl
čekalo, byla v tom směru rozvijena agitační činnost
Stejného odsouzení zasluhují pouliční výtržnosti ital-
ských studentů, které nejsou spůsobilé přispěti k do-
sažení jejich účelu a mohou přivoditi hrozné následky
Ministr zná svou povinnost a učiní vše, aby italšti
professoři a italští docenti ve výkladech svých nebyl
rušeni. Vyučovací správa snažila se po mnohá desíti-
letí vyhověti potřebě italské mládeže a opatřitij
přednášky v mateřském jazyku na právnické fakultě
ale prozatím neměla jiného prostředku, nežli před-
nášky ty zavésti na inšprucké universitě, zejmena
pokud jde o zkušební předměty k historické a judi-
cialní státní zkoušce. Tím vyhovovala správa vyučo-
vací jen poznenáhlu požadavku, jenž sněmem tyrol-
ským již v zasedání ze dne 9. května 1864 témět
jednohlasně byl vysloven. Sněm chtěl tím způsobem
pozvednouti návštěvu inšprucké university. Rozumí
se samo sebou, že ilalskými stolicemi původní ráz
universily inšprucké nemohl býti změněn.
Přes noc nelze fakultu, neřku-li celý soubor fakul
zříditi; předpokladá se tu volba vhodného místa
a vhodných učebných sil. Až dosud opatřeny byly
zdatné učitelské síly a usazeny na universitě inšpru-
cké; professoři jsou tam rovnocenni s professory ně-
Ministr
22
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
—a. Ve Vídni, 6. listopadu.
Vídeň
23
article
Drahá Karlol
Nevím, zdali také u Vás je teď taková tma
jaká je zde u nás, ale včera, když jsem vyšla
ven z domu, neviděla jsem pro mlhu ani na
deset kroků. A potom má míti člověk jasný
názor na situaci.
Ráda by's dojista i ty zvěděla, na čem jsme,
však marná touha tvá, to ví jen milý bůh
potom ještě někdo, jenom že ti v tomto oka
mžiku nemohu říci kdo.
Není také zapotřebí, aby bylo zasvěcených
mnoho, u nás, jak známo, neumí držet an
jediný ústa, a poněvadž prý je mlčelivost v poli-
tice zárukou zdaru, proto se nám všecko tak
dobře daři.
Až do Dušiček byly tak hezké dni, tak
roztomilé, že vybízely i člověka nejmorousovi-
tějšího, aby si vyjel do Prateru nebo na Kahlen-
berg. Zatím ale seděti jsme musili pro celou
tu dobu od rána do večera ve slavném domě
při plodné parlamentní práci. Kdyby ještě bylo
dost na té, ale pojednou přivalily se mrakya
položily se neomalené zrovna na skleněný vějiř
jímž do sněmovny vniká světlo. A nebyly prý
to mraky jenom tak pro strašáky, možná, že by
bylo z nich uhodilo, a následkem toho, bůh vl
jaké neštěstí se přihodilo, na štěstí máme zde
kanon, jejž jsme namířili proti stropu a vypálili
do něho několik důkladných ran. Mraky se roz-
ptýlily a pan Rataj bez otálení telegrafoval panu
Stastnému do Padařova radostnou zvěsť, že jeho
methoda se brillantně osvěděila.
Rataj
Stastný
Padařov
Prater
24
article
Až se zase politická obloha nad námi za-
chmuří, jen honem na ni několik liber prachu.
Však se záhy opět vyjasní. Pan dr. Kramál
osvědčil se býti dobrým kane nýrem. Řikalo se
o něm, že má moc měkké srdce a že ani
vidět to nemůže, když do pana ministra v
vychování zanodbaní poslanci bezohledný bušl,
zatím ale ukázalo se, že umí do toho též dů-
kladně sekat.
Při tom zajímavý byl pohled na pan
Körbra. Tušil již, že má vysocectěný poslanec
za Tábor cosi za lubem a proto s tužkou
v ruce sledoval páně Kramářův každý pohyb
a každě slovo. Tak jako pan Menger, který
když odchází večer z parlamentu, je samými
poznámkami nacpán. Za to ale také s každým
polemisuje, když ne v domě, tedy na ulie
a jako soudce ! Onehdy chtěl zdrtit dra. Strán-
ského a poněvadž nezbylo mu na to času ve
sněmovně, pustil se do něho cestou ze sně-
movny, při čemž vyrazil klukovi fogoše s ma-
jonesou, jejž nesl na tablett z blizkého re-
staurantu.
Teď ale abych se vrátila k panu Körbrovi
Ještě jsem ti ho napopsala, viď? Je spíše
malý, než velký a kdyby dnes se stavěl, vzali
by ho nanejvýš k myslivcům. Je, jak se u nás
říká, »subtilný«. Na šaty má zapotřebí nanejvýš
3 metry a 20 čísel, jak říkají švadleny. Limce
u košile má sotva 35centimetrové a rukavice
nosí asi 74kové. Pan Březnovský sice tvrdil, že
má ruku dost velikou a že nosí aspoň »osmičku«,
však nevěřím tomu, pan Březnovský je sice
znalee, ale zásadní nepřítel všech ministrůa
velkých pánů a proto o nich šíři nepravdivé
pověsti.
doktor
Kramál
Körbr
Kramářův
Menger
Březnovská
Tábor
25
article
Dlouho jsem se domnívala, že pan Körbei
nedovede se ani zasmát, když ale zpozorova
onehdy barona Stürgkha, jak radí se v couloi-
rech s panem Helanským, usmál se přec, ale
tak podivně, že jsem se toho až ulekla. Já pro
svou osobu bych si ostatně přála, aby se pan
Körber raději na mě pořád mračil. Kdyby
směl. Pan Körber je nejnešťastnější figura, vždy
přísahal, že nebude se smát ani na ty v levo.
ani se mračit na ty, kteří zasedají v pravo.
Hepčí! Pardon, má drahů, ani nevíš jakou
mám rýmu.
Pan dr. Körber ji má také a pan dr
Rezek jak by smel'. Vždyť by stačil k obstruke
kašel ve sněmovně a šustění kapesních šátků
Tak důkladně ve vídeňské sněmovně neuml
sice nikdo kýchat, jako to uměl v pražské pan
probošt Würfel, o němž hodnověrní svědci tvrdl
že když při západním větru kýchnul, celá Praha
nařizovala si hodiny, domnívajíc se, že spusti
kanon, ale některé důkladné exempláře jsou zde
také. Mezi Slovinci na příklad sedí tlustý pán.
který po každé svým kýchnutím rumunského
biskupa pana Reptu probudí z klimání.
Körbei
Stürgkh
Helanský
Körber
doktor
Würfel
Repta
Praha
26
article
Abych ale vrátíla se k panu Körbrovi.
Jest známo, že když domluvil pan Kramář.
který je mnohem hezčí, když se hněvá, než když
dělá komplimenty, zvedl se pan předseda mini
sterstva, aby mu odpověděl.
Naši při tom dělali náramný rámus, ze
jmena pan Maštálka, naproti tomu já bych říe-
nemohla, že mne prohlášení J. Excellence roz
čililo. Naopak, já vyslechla ho s diplomatickým
klidem již proto, že jsem ani jedinému slovíčku
nerozuměla, neboť pan Körber mluvil jako
chůva, když uspává děťátko. Proč bych tak
Körbr
Kramář
Maštálek
Körber
27
article
do pana chefa kabinetu bušila? Proč? On přece
jazyková nařízení neodvolal? Však dobře to pan
Körber některým z našich pověděl: »Clara
který jazyková nařízení zrušil, jste vypudilia
teď na mně chladite si žáhu, na němž chcete.
aby vám je zase dal.«
Řekli mu sice na to, že pan Körber pře
vzav dědictví Clarovo, převzal tím zároveň zod
povědnost za hřích ze dne 17. října 1899, pan
Körber ale dokázal, že co prý my si v kalen
dáři podškrtneme červeně, podškrtnou si Néme
černě a tu prý nulla od nully pojde. My s Néme
prý do sebe jako hloupí sekáme a Poláci pro
odnášejí z nás obou tříštky, nejednou prý al
sebrali celou kládu, když jsme nedáv ali pozor
Pan Körber má pravdu a Poláci ji maj
také. Vždyť by byli blázni, aby se rozčiloval
pro federalismus, když my s Němci platíme do-
hromady 82 procent osobní daně z příjmu
všichni ostatní národové této zajímavé říše jenom
18 procent.
Že by byl pan dr. Žáček takovým radi
kžlem, jakým se osvědčil svou rozpočtovou řečí
ani jsem netušila.
Dr. Žáček nenáleží k tak zvaným parla
mentním mluvkům, jeho předním úkolem jes
sednouti si na místo páně Vettrovo, když tento
výtečný muž neví kudy kam. A poněvadžs
to stane v každé schůzi několikrát, má pan dr.
Žáček plné ruce práce. V předsednictvu zasedá
sice také pan Kaiser, který stal se proto prvnín
místopředsedou, že jako předseda německých
lidovců absolutně nebyl k potřebě. Poněvadž
ale v tomto svém novém úřadě také nemůže
s místa, dá se očekávat, že než ustane, zna
menitou ještě udělá kariéru.
Körber
Claro
Clarův
Polák
Němec
Žáček
doktor
pán
Kaiser
28
article
Pan dr. Žáček mluvil moc pěkně, (ak že
pánové Lecher, d'Elvert, Gross a Menger zlostí
ječeli a barvu měnili jako ještěřice na slune
i byla bych vzkázala panu místopředsedovi, že
mám pro něj uchystanou hubičku, kdyby byl
vynechal ten konee.
Skončil sentimentálně. Kázal o míru, do-
kazoval, že je optimistou a že přes všechno,
co se děje a ještě díti bude, nevzdává se naděje,
padnouti si navzájem s panem Chlumeckým de
náruče.
Jinak ať dá pozor, aby ho tento pán,
si budou ležet na srdci, při tom samou láskou
nerozmačkal.
Plšu páté přes deváté, viď, má drahá?
Nehněvej se na mne proto, je tím vinna
prožluklá má rýma. Jaké že tu jsou módy?
Nic nového, trochu secessionističtější odva
toho, co modou bylo loni. Klobouky zase placky,
ošklivé homespunové hábity zdá se že u
mizí. Škoda by jich nebylo. Jinak Vídeň zá-
služně a s utěšenou horlivostí žene se za Prahou.
Také zde elektrická tramway denně několik lidi
přejede, zabije nebo poraní.
Jinak nevím, co bych ti ještě napsala.
Pardon! Co dělá krise? Co bude dělat mi-
nisterstvo, co dr. Rezek? Co naši?
Pan Körber má za to, že bude nejlépe
když každý dělat bude, co chce-
Neříkej to, prosím, ale nikomu, je to tajnost
a já třemi čestnými slovy a jednou velkou
druhou malou přísahou se zavázati musila, že
nikomu nie nepovím . .
Teď ale s bohem, má drahá! Buď šťastna,
buď zdráva a příjmi tisic polibků od své vérné
Julky.
družky
doktor
Žáček
Lecher
Gross
Menger
Chlumecký
Rezek
Körber
Vídeň
Praha
d ' Elvert