ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 9421b620-66c5-11dc-9b4f-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 16 celkem · entity: place 25, person 29, org 5, work 1
1 masthead
dvaoe nto
2 masthead
sle vo
3 masthead
V Praze, ve středu dne 12. června.
Praha
4 masthead K číslu 160.
K číslu 160. Číslo v Praze za 2b a na venkově za 3h
Praha
5 masthead Il
Il a expedice.
6 masthead
Předplaceni a inseráty přijímá administrace v Marianské ulici, číslo 3.
7 article
190l. Nz »Národní Listy« ranní a odpolední spřil. („Naučný Obzor“ ve středu a „Literární Hlidka“ v pátek předplácí se v Praze v administraci na měsíc 2 K — h ve filiálkách na měsíc 2 K 30h Poštou na měsíc 3 K 20 s dvojí zásilkou na měsíc 3 K 80h Telefonické zprávy „Nár. Listů“. K císařově cestě do Čech. Z Vídně, 12. června. Ministři dr. Re- zek a dr. Hartel odejeli rychlíkem dráhy Františka Josefa do Prahy, s nimi dvor. rada Villani a odborní radové Flescha Sieghart. Oba ministři udíleti budou audience v sobotu od 10. do 12 hod., po případě také ještě jiný den, ukáže-li se toho potřeba. Pohoda jest nej- krásnější. Meteorologická centrální stanice ohlašuje pro království české střída vé pod- mračno, teplo, s lokálními bouřemi. Z Vídně, 12. června. Listy, které s zabývají ve svých úvahách nynější cestou císařovou do Prahy a do králov- ství českého, skoro souhlasně vybudo- valy výklady své na schematech dvou: na jednom, které se týká minulosti a na druhém, které se týče budoucnosti.
Re doktor Hartel František Josef Villani Flesch Sieghart Praha Čechy Vídeň
8 article
Ono jest: dělnost vídeňského parlamentu ve 4 měsících prokázaná. Toto je: otázka, jak utvoří se poměry dále a bu- de-li možno na základě dohody česko- německé v otázkách hospodářských do- spěti také k dorozumění v otázkách národ- ních, jazykových a politických. Rozprava o této otázce zvláště vine se jako červená niť veškerou zdejší publicistikou. »Deutsche Zeitung« praví: »Bez dorozumění obou národů nebudou plody vídeňského sněmování zralými a nedospěje se k žádnému pokroku a blahodárnému vy- voji v Rakousku. List projevuje naději, že předseda ministerstva dr. Körberl učiní cestu císařovu základem, na kterém by se budovalo dále pro budoucí dílo vy rovnání a mír u. »Deutsches Volksblatt« píše »Dávno již jest si celý svět vědom, že mo- narchie teprve tehdy bude se těšiti požitku míru, budeli uklízena otáz ka česká. K tomuto cíli se přiblížiti, jest hlavním úče- lem nynější cesty císařovy. »Fremdenblatt« soudí, že cesta císařova se děje právě v okamžiku, kdy na-
doktor Körberl Rakousko Deutsche Zeitung Deutsches Volksblatt
9 article NARU
NARU stal obrat k hospodářské epoše. Čechové a Němci přiblížili se toliko po stránce hospo- dářské. Jejich názory národní a politické třeba teprve sblížiti. Nicméně však počátek na hospodářské éře v Čechách může býti také jitřenkou snah po národním smíru, které budou tím úspěšnější, čím více prou- diti budou z vnitřní potřeby obou národů. Ve stejném smyslu pronášejí se také »Neues Wien. Tagblatt« a »Reichs- wehr«, praví: »Mnoho bylo uděláno, ni- koliv ale dokonce všechno. Jest však obec- ným pocitem, že podzimní zasedání říšské rady bude míti úkol, podati důkaz, zdali obrat, který nastal, možno považovati za trvalý. Do té doby bude třeba prodělati otázky průpravní. Velké problémy parlamentní budou se tlačiti a bude záležeti na chování se Čechů a Němců. Rozejdou se potom snad zase, ukázavše světu, seč jsou spojenými silami? »Neue Freie Presse« uděluje slovo svému zpravodaji, do Prahy vyslanému, tomuto zlomyslnému štváči a kazimíru, který v dnešní den slavnostní neumí a nechce, leč házeti pochodně zášti a nenávisti do veřej- nosti.
Čecho Němec Nara Čechy Praha Neue Wien Neue Frei Presse
10 article
Ve stati, z Prahy telegrafované, plné zášti a jedu, zuří takřka, že Praha se repre- sentuje česky. Když prý císař poprvé krá- lovství české navštívil, bylo v Praze více Němců než Čechů. 30 let potom při ná- vštěvě císaře bylo Čechů 130.000 a Němců 30.000. Roku 1890, po 10. letech vlády Taaffeovy a rok před císařovou cestou na výstavu (jubilejní) bylo Němců jen 26.000. Nyní prý však již jest jich pouze 17.000. Kdo — praví dále — shlédne význam ně- meckých spolků, jež se dnes vypraví k uví- tání císaře a kdo prohledne sumu hospodář- ských a kulturních výkonů, jimiž prokázati se může pražské Němectvo, každý bude prý v pochybách, zdali při posledním sčítání lidu nestala se hodně veliká chyba ve sčí- tání, při kterém každých 10 let se Němcům zasazuje rána pažbou. V soukromých referátech o výzdobě če- ské metropole musí všichni zpravodajové
Němec Čecho Taaffeův Praha Němectvo
11 article
souhlasiti ve věci, že žádné město v Rakou- sku se tak skvěle nerepraesentovalo panovní- kovi jako Praha. Zároveň konstatují, že při žádné návštěvě neměl císař průvod tak četný jako tentokráte, kdy průvod jeho čítá 340 osob. Odjezd císaře z Vídně. Přesně v ustanovený čas v 9 h. 55 m. dopol. odejel císař zvláštním dvorním vlakem do Prahy. V jeho průvodu se nalézají oba. gen. pobočníci hr. Paar, šl. Bolfras, ministr president dr. Körber a pobočníci, četné dvo- řanstvo a úřadnictvo. Císař přibyl na nádraží v otevřeném voze již v 9 hod. 35 min. Obecenstvo čítající několik tisíc hlav, shromáždilo se před nádražím a pozdravilo panovníka co nejvřeleji a nejsrdečněji. Císař vstoupil do dvorního vlaku a na jeho pokyn učinili tak i ostatní spoluce- stující. V 9 hod. 55 minut dal císař pokyna dvorní vlak se hnul. Pohoda jest nejkrás- nější, vedro posledních dnů jest podstatně ochlazeno nočními dešti. Z Vídně, 12. června. Dozorce pan- ství hr. Waldštýna v Třebíči Arnošt Ha- nisch obdržel zlatý záslužný kříž s korunou. Veterinářskému koncipistovi zemské vlády těšínské v Opavě Františku Nesvedovi, byl udělen zlatý záslužný kříž.
Paar Körber Waldštýn Arnošt ha Nesveda Raka Praha Vídeň Třebíč Opava
12 article Telegrafické zprávy.
Telegrafické zprávy. Z Vídně, 12. června. (C.-B.) Císař propůjčil řediteli obchodní akademie v Ústí, cís. radovi Bedřichovi Scubitzovi titul vládního rady s prominutím tax. Císař propůjčil starostovi obce Rom- mersrenthu Janu Adlerovi stříbrný zá- služný kříž s korunou. Čísař propůjčil Malvině Pollakové v Jičíně, dceři nadučitele, za příčinou za- chránění dítka před utonutím s nazazením vlastního života, stříbrný záslužný kříž s ko- runou.
Scubitz Adler Pollaková Vídeň Ústí Rom Jičín obchodní akademie
13 article FEUILLETON.
FEUILLETON. nol nlo
14 article
Přišel v čas. Napsal J. Hašek Na samém úpatí malých Karpat leží obec L. Obyvatelstvo jest dosti zámožné, čehož do- kladem jsou výstavné domky, pokryté namnoze taškami, zjev to v Uhrách řídký. Většina obyvatelstva živí se rolnictvím, menší část pak kromě toho pálením slivovice Nejzámožnější rodina z obce jest Stacho- vičů. Stachoviči mají největší statek, velký kus lesa, hojnost polí a rozsáhlé sady slívové. Ho spodář Juro Stachovič má též velkou páleniei slivovice, která jest proslulá v celém kraji. Jest po žních. Juro Stachovič chystal se právě do města platit daně, když tu otevrou s dvéře, a vstoupí poštovní posel. Přinášel psan z Ameriky od Jána Kohúta, bratrance Sta- choviče. Stachovič usedl a četl. Bratranec líčil pro- stými slovy nádheru velkých měst a život v nich vzkazoval pozdravení jeho celé rodině a svým dítkám, které zanechai ve vlasti. Ke konci pak dodával, že pro děti neposílá prozatím žádných peněz, poněvadž své veškeré jmění dal do pod niku, který mu vynese mnoho tisíc, s kterým pak se domů navrátí. Stachovič dočetl, vzal čepici, dal zapřá- hnouti a zamyšleně vydal se na cestu. Vzpomí- nal na svého příbuzného v Americe. Ján Kohůt byl po něm nejbohatší sedlál v obci. Před třemi roky mu umřela žena a or s tím větší láskou přilnul ke svým čtyřem dít- kám, pro něž pracoval úsilovně, aby jim zao patřil ještě větší jmění.
J Hašek Stacho Stachovič Kohút Uhry Amerika Vzpomí
15 article
Asi před pvěma roky přijel k němu v ko čáru pán a dlouho s ním o samotě rozmlouval Od té doby stala se s Kohútem změna. Byi dlouhou dobu pryč. Náhle se rozhlásilo, že Kohůt prodá statek A vskutku v brzku přihlásil se kupec. Kohút se s ním dohodl a za několik dní měl peníze vyplaceny hotově. Večer pak Kohůt v krčmě prohlásil, že od- jede za týden do Ameriky. Druhého dne navštívil Juru Stachoviče a prosil, aby se ujal jeho dětí, on že z Ameriky bude posílat peníze na výchovu a složil dvě stě zlatých napřed. U Stachovičů ujali se jeho dětí a Kohút s lehkým srdcem odjel. To vše tanule Stachovičovi po cestě na mysli. Viděl v duchu Kohúta, jak s vydělanými tisíci se domů navrátil, a nemohl se sprosti myšlénky, že je Kohůt bohatší než on. Když se vracel z města domů, tu divný pocit jej jí- mal při pohledu na luka, pole a lesy. Porovná- val v duchu své stavení s domy, jak mu je Kohút ve psaní líčil. Pocit nespokojenosti více a více doléhal naň. Přišed domů, hrubě ničeho nepojedl. Večer odebral se do krčmy. Když se vrátil domů, ulehl a ačkoliv byl unaven, přece nemohl dlouho usnouti. Časně ráno vstal již rozhodnut. Nerozlou- čiv se s nikým, odejel do města. Tam zaměřil přímo na stoliční úřad a žádal o pas pro celou svoji rodinu. Na otázku, kam pocestuje, odvětil, že do
Kohút Stachovič Amerika
16 article
Ameriky. Úřadník, který ho znal jakožto zá - možného, odkázal jej na pozdější dobu. Ze stoličního úřadu odebral se Stachovič na nádraží a odejel do Pešti. V Pešti vyhledal kancelář pro dopravu do Ameriky a tam tázal se po podrobnostech. Ochotně ukázali mu cestu na mapě, utvr- dili v jeho růžových plánech o Americe a na konec s haldou prospektů a podrobným popi- sem cesty, v špatné slovenštině sepsaným, vy- provodili s hlubokými poklonami Stachoviče až na ulici. Zároveň s ním šel jeden zřízenec, aby mu zaopatřil v novinách inserát o prodeji jeho statku. Stachovič navrátil se domů až druhého dne. Doma byl již takřka oplakáván. Na otázky, kde byl, dával vyhýbavé odpovědi, vymlouvaje se na to a na ono. Od svého návratu z Pešti Stachovič nedo- hlížel již tak na své hospodářství. Jezdil často do města a byl tam v hostincích vítaným hostem. Jednoho dne obdržel dopis. Byl psán ma- darsky. Stachovič šel k starostovi, aby mu jej přeložil. Starosta mu oznámil, že někdo chce kou- piti jeho statek za těch podmínek, jaké byl Sta- chovič v inserátu udal, a že za dvě neděle se osobně dostaví, aby vše na vlastní oči spatřil. Když se starosta tázal po vysvětlení, Sta- chovič přiznal se, že chce odjeti do Ameriky. Starosta mu domlouval a zrazoval od toho, Stachovič však domníval se, že ze starosty mluví závist. Za chvíli již věděla celá obec, že Stacho- vič, nejbohatší sedlák, odjede do Ameriky.
Stachovič Stacho Amerika Pešť