3
masthead
V Praze, ve středu dne 12. června.
Praha
4
masthead
K číslu 160.
K číslu 160.
Číslo v Praze za 2b
a na venkově za 3h
Praha
5
masthead
Il
Il
a expedice.
6
masthead
Předplaceni
a inseráty
přijímá administrace
v Marianské ulici,
číslo 3.
7
article
190l.
Nz »Národní Listy«
ranní a odpolední
spřil. („Naučný Obzor“
ve středu a „Literární
Hlidka“ v pátek
předplácí se v Praze
v administraci
na měsíc 2 K — h
ve filiálkách
na měsíc 2 K 30h
Poštou
na měsíc 3 K 20
s dvojí zásilkou
na měsíc 3 K 80h
Telefonické zprávy „Nár. Listů“.
K císařově cestě do Čech.
Z Vídně, 12. června. Ministři dr. Re-
zek a dr. Hartel odejeli rychlíkem dráhy
Františka Josefa do Prahy, s nimi dvor.
rada Villani a odborní radové Flescha
Sieghart. Oba ministři udíleti
budou audience v sobotu od 10.
do 12 hod., po případě také ještě jiný den,
ukáže-li se toho potřeba. Pohoda jest nej-
krásnější. Meteorologická centrální stanice
ohlašuje pro království české střída vé pod-
mračno, teplo, s lokálními bouřemi.
Z Vídně, 12. června. Listy, které s
zabývají ve svých úvahách nynější cestou
císařovou do Prahy a do králov-
ství českého, skoro souhlasně vybudo-
valy výklady své na schematech dvou: na
jednom, které se týká minulosti a na
druhém, které se týče budoucnosti.
Re
doktor
Hartel
František Josef
Villani
Flesch Sieghart
Praha
Čechy
Vídeň
8
article
Ono jest: dělnost vídeňského parlamentu
ve 4 měsících prokázaná. Toto je: otázka,
jak utvoří se poměry dále a bu-
de-li možno na základě dohody česko-
německé v otázkách hospodářských do-
spěti také k dorozumění v otázkách národ-
ních, jazykových a politických.
Rozprava o této otázce zvláště vine se jako
červená niť veškerou zdejší publicistikou.
»Deutsche Zeitung« praví: »Bez
dorozumění obou národů nebudou plody
vídeňského sněmování zralými a nedospěje
se k žádnému pokroku a blahodárnému vy-
voji v Rakousku. List projevuje naději, že
předseda ministerstva dr. Körberl učiní
cestu císařovu základem, na kterém by se
budovalo dále pro budoucí dílo vy
rovnání a mír u.
»Deutsches Volksblatt« píše
»Dávno již jest si celý svět vědom, že mo-
narchie teprve tehdy bude se těšiti požitku
míru, budeli uklízena otáz ka česká.
K tomuto cíli se přiblížiti, jest hlavním úče-
lem nynější cesty císařovy.
»Fremdenblatt« soudí, že cesta
císařova se děje právě v okamžiku, kdy na-
doktor
Körberl
Rakousko
Deutsche Zeitung
Deutsches Volksblatt
9
article
NARU
NARU
stal obrat k hospodářské epoše. Čechové a
Němci přiblížili se toliko po stránce hospo-
dářské. Jejich názory národní a politické
třeba teprve sblížiti. Nicméně však počátek
na hospodářské éře v Čechách může býti
také jitřenkou snah po národním smíru,
které budou tím úspěšnější, čím více prou-
diti budou z vnitřní potřeby obou národů.
Ve stejném smyslu pronášejí se také
»Neues Wien. Tagblatt« a »Reichs-
wehr«, praví: »Mnoho bylo uděláno, ni-
koliv ale dokonce všechno. Jest však obec-
ným pocitem, že podzimní zasedání říšské
rady bude míti úkol, podati důkaz, zdali
obrat, který nastal, možno považovati za
trvalý. Do té doby bude třeba prodělati
otázky průpravní. Velké problémy
parlamentní budou se tlačiti a bude záležeti
na chování se Čechů a Němců.
Rozejdou se potom snad zase, ukázavše
světu, seč jsou spojenými silami?
»Neue Freie Presse« uděluje
slovo svému zpravodaji, do Prahy vyslanému,
tomuto zlomyslnému štváči a kazimíru, který
v dnešní den slavnostní neumí a nechce, leč
házeti pochodně zášti a nenávisti do veřej-
nosti.
Čecho
Němec
Nara
Čechy
Praha
Neue Wien
Neue Frei Presse
10
article
Ve stati, z Prahy telegrafované, plné
zášti a jedu, zuří takřka, že Praha se repre-
sentuje česky. Když prý císař poprvé krá-
lovství české navštívil, bylo v Praze více
Němců než Čechů. 30 let potom při ná-
vštěvě císaře bylo Čechů 130.000 a Němců
30.000. Roku 1890, po 10. letech vlády
Taaffeovy a rok před císařovou cestou na
výstavu (jubilejní) bylo Němců jen 26.000.
Nyní prý však již jest jich pouze 17.000.
Kdo — praví dále — shlédne význam ně-
meckých spolků, jež se dnes vypraví k uví-
tání císaře a kdo prohledne sumu hospodář-
ských a kulturních výkonů, jimiž prokázati
se může pražské Němectvo, každý bude prý
v pochybách, zdali při posledním sčítání
lidu nestala se hodně veliká chyba ve sčí-
tání, při kterém každých 10 let se Němcům
zasazuje rána pažbou.
V soukromých referátech o výzdobě če-
ské metropole musí všichni zpravodajové
Němec
Čecho
Taaffeův
Praha
Němectvo
11
article
souhlasiti ve věci, že žádné město v Rakou-
sku se tak skvěle nerepraesentovalo panovní-
kovi jako Praha.
Zároveň konstatují, že při žádné
návštěvě neměl císař průvod
tak četný jako tentokráte, kdy
průvod jeho čítá 340 osob.
Odjezd císaře z Vídně.
Přesně v ustanovený čas v 9 h. 55 m.
dopol. odejel císař zvláštním dvorním vlakem
do Prahy. V jeho průvodu se nalézají oba.
gen. pobočníci hr. Paar, šl. Bolfras, ministr
president dr. Körber a pobočníci, četné dvo-
řanstvo a úřadnictvo. Císař přibyl na nádraží
v otevřeném voze již v 9 hod. 35 min.
Obecenstvo čítající několik tisíc hlav,
shromáždilo se před nádražím a pozdravilo
panovníka co nejvřeleji a nejsrdečněji.
Císař vstoupil do dvorního vlaku a na
jeho pokyn učinili tak i ostatní spoluce-
stující.
V 9 hod. 55 minut dal císař pokyna
dvorní vlak se hnul. Pohoda jest nejkrás-
nější, vedro posledních dnů jest podstatně
ochlazeno nočními dešti.
Z Vídně, 12. června. Dozorce pan-
ství hr. Waldštýna v Třebíči Arnošt Ha-
nisch obdržel zlatý záslužný kříž s korunou.
Veterinářskému koncipistovi zemské vlády
těšínské v Opavě Františku Nesvedovi,
byl udělen zlatý záslužný kříž.
Paar
Körber
Waldštýn
Arnošt ha
Nesveda
Raka
Praha
Vídeň
Třebíč
Opava
12
article
Telegrafické zprávy.
Telegrafické zprávy.
Z Vídně, 12. června. (C.-B.) Císař
propůjčil řediteli obchodní akademie v Ústí,
cís. radovi Bedřichovi Scubitzovi titul
vládního rady s prominutím tax.
Císař propůjčil starostovi obce Rom-
mersrenthu Janu Adlerovi stříbrný zá-
služný kříž s korunou.
Čísař propůjčil Malvině Pollakové
v Jičíně, dceři nadučitele, za příčinou za-
chránění dítka před utonutím s nazazením
vlastního života, stříbrný záslužný kříž s ko-
runou.
Scubitz
Adler
Pollaková
Vídeň
Ústí
Rom
Jičín
obchodní akademie
13
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
nol
nlo
14
article
Přišel v čas.
Napsal J. Hašek
Na samém úpatí malých Karpat leží obec
L. Obyvatelstvo jest dosti zámožné, čehož do-
kladem jsou výstavné domky, pokryté namnoze
taškami, zjev to v Uhrách řídký.
Většina obyvatelstva živí se rolnictvím,
menší část pak kromě toho pálením slivovice
Nejzámožnější rodina z obce jest Stacho-
vičů. Stachoviči mají největší statek, velký kus
lesa, hojnost polí a rozsáhlé sady slívové. Ho
spodář Juro Stachovič má též velkou páleniei
slivovice, která jest proslulá v celém kraji.
Jest po žních. Juro Stachovič chystal se
právě do města platit daně, když tu otevrou s
dvéře, a vstoupí poštovní posel. Přinášel psan
z Ameriky od Jána Kohúta, bratrance Sta-
choviče.
Stachovič usedl a četl. Bratranec líčil pro-
stými slovy nádheru velkých měst a život v nich
vzkazoval pozdravení jeho celé rodině a svým
dítkám, které zanechai ve vlasti. Ke konci pak
dodával, že pro děti neposílá prozatím žádných
peněz, poněvadž své veškeré jmění dal do pod
niku, který mu vynese mnoho tisíc, s kterým
pak se domů navrátí.
Stachovič dočetl, vzal čepici, dal zapřá-
hnouti a zamyšleně vydal se na cestu. Vzpomí-
nal na svého příbuzného v Americe.
Ján Kohůt byl po něm nejbohatší sedlál
v obci. Před třemi roky mu umřela žena a or
s tím větší láskou přilnul ke svým čtyřem dít-
kám, pro něž pracoval úsilovně, aby jim zao
patřil ještě větší jmění.
J Hašek
Stacho
Stachovič
Kohút
Uhry
Amerika
Vzpomí
15
article
Asi před pvěma roky přijel k němu v ko
čáru pán a dlouho s ním o samotě rozmlouval
Od té doby stala se s Kohútem změna. Byi
dlouhou dobu pryč.
Náhle se rozhlásilo, že Kohůt prodá statek
A vskutku v brzku přihlásil se kupec.
Kohút se s ním dohodl a za několik dní
měl peníze vyplaceny hotově.
Večer pak Kohůt v krčmě prohlásil, že od-
jede za týden do Ameriky.
Druhého dne navštívil Juru Stachoviče a
prosil, aby se ujal jeho dětí, on že z Ameriky
bude posílat peníze na výchovu a složil dvě
stě zlatých napřed.
U Stachovičů ujali se jeho dětí a Kohút
s lehkým srdcem odjel.
To vše tanule Stachovičovi po cestě na
mysli.
Viděl v duchu Kohúta, jak s vydělanými
tisíci se domů navrátil, a nemohl se sprosti
myšlénky, že je Kohůt bohatší než on. Když
se vracel z města domů, tu divný pocit jej jí-
mal při pohledu na luka, pole a lesy. Porovná-
val v duchu své stavení s domy, jak mu je
Kohút ve psaní líčil.
Pocit nespokojenosti více a více doléhal
naň. Přišed domů, hrubě ničeho nepojedl. Večer
odebral se do krčmy. Když se vrátil domů,
ulehl a ačkoliv byl unaven, přece nemohl dlouho
usnouti.
Časně ráno vstal již rozhodnut. Nerozlou-
čiv se s nikým, odejel do města. Tam zaměřil
přímo na stoliční úřad a žádal o pas pro celou
svoji rodinu.
Na otázku, kam pocestuje, odvětil, že do
Kohút
Stachovič
Amerika
16
article
Ameriky. Úřadník, který ho znal jakožto zá -
možného, odkázal jej na pozdější dobu.
Ze stoličního úřadu odebral se Stachovič
na nádraží a odejel do Pešti.
V Pešti vyhledal kancelář pro dopravu do
Ameriky a tam tázal se po podrobnostech.
Ochotně ukázali mu cestu na mapě, utvr-
dili v jeho růžových plánech o Americe a na
konec s haldou prospektů a podrobným popi-
sem cesty, v špatné slovenštině sepsaným, vy-
provodili s hlubokými poklonami Stachoviče až
na ulici. Zároveň s ním šel jeden zřízenec, aby
mu zaopatřil v novinách inserát o prodeji jeho
statku.
Stachovič navrátil se domů až druhého
dne. Doma byl již takřka oplakáván. Na otázky,
kde byl, dával vyhýbavé odpovědi, vymlouvaje
se na to a na ono.
Od svého návratu z Pešti Stachovič nedo-
hlížel již tak na své hospodářství. Jezdil často
do města a byl tam v hostincích vítaným
hostem.
Jednoho dne obdržel dopis. Byl psán ma-
darsky. Stachovič šel k starostovi, aby mu jej
přeložil.
Starosta mu oznámil, že někdo chce kou-
piti jeho statek za těch podmínek, jaké byl Sta-
chovič v inserátu udal, a že za dvě neděle se
osobně dostaví, aby vše na vlastní oči spatřil.
Když se starosta tázal po vysvětlení, Sta-
chovič přiznal se, že chce odjeti do Ameriky.
Starosta mu domlouval a zrazoval od toho,
Stachovič však domníval se, že ze starosty
mluví závist.
Za chvíli již věděla celá obec, že Stacho-
vič, nejbohatší sedlák, odjede do Ameriky.
Stachovič
Stacho
Amerika
Pešť