Dne 19. prosince 1902.

KATOLICKÉ LISTY

Črlo 346. Strana s.

přál pak poslancům šťastné a vegalé svátky a sťastný i veselý nový rok a zakončil schůzi ve 3 hod. od- poledne.

Zprávy politické. V Praze, dne 18. prosince 1902. K situaci. Pamětní spla, kterým odpověděll čeští poslanci na německé návrhy dohodovací, na- lézá se ovšem v popředí politických rozprav všech časopisů. Mluvíce o jeho podetatném obsahu a poll- tickém významu na předním místě, podotýkáme tuto jen tolik, že všeobecně překvapil jeho vážný a míru- milovný tóa. Některé levičácké listy jsou jím přímo zaražsny, a třeba že mnohé v něm obsažené české požadavky považují za naprosto nepřípustné, dávají přece jenom na jevo, že společně s německými návrhy mohly by státi se podkladem nových česko-něme- ckých konferencí. Nejzávažnějším hlasem zdá se nám býtl v tom ohledu projev, jenž učiněn byl dle »Boh.« z vůdčí německé strany v Praze. Je to patrně projev posl. dra. Eppingra a zní takto: První a pravděpo- dobně správný dojem, který člní memorandum če- ských poslanců, jest dojem téměř úplného zamítnutí všech oněch základů, na kterých měla by dle návrhů něme- ckých poslanců z Čech pohybovati se akce dohodovací, takže ke konci vyslo- vená ochota k zahájení rokování o rozřešení národ- ních sporných otázek, vyhlíží jen jako formální pro- jev zdvořilosti. Vychází to na jevo již z toho, že podle memoranda smí státi se jen současné rozřešení otázek sporných pro Čechy, Moravu a Slezsko, kdežto dán byl podnět jen k dorozumívací akcí pro Čechy, toto pak dle výslovného důrazu německých navrhovatelů jest předmětem učiněného návrhu.

V ostatním věcném obsahu sleduje však memorandum docela ostentativně do popředí po- sta vený účel, aby ve všem chvatu a oddělení od ostatních sporných bodů docíleno bylo připu- štění vnitřní úřední češtiny, kteráž však nemá býti obmezena jenom na ryze české území v Čechách, nýbrž vztahovati se má na celé Čechy, ba také na Moravu a Slezsko. Krajské zřízení, na kteréž v německém elaborátu pomý- šleno jest jako na potřebný předpoklad a předchůdce pro urovnání jazykového sporu, kteréž by mělo býti uskutečněno národnostním ohraničením, odkládá se v českém memorandu ad calendas graecas a přijímá se jen jako pomocný prostředek pro posilnění auto- nomie. Co ostatně mělo by patřiti v okruh působ- nostl budoucích krajských úřadů, protože by nedo- znala jimi ani kompetence místodržitelství ani kompe- tence zemského výboru žádného obmezení a protože okresní zastupitelstva měla by trvati nadále nejen v Čechách, nýbrž také na Moravě a ve Slezsku měla býti zavedena — toť jest naprosto nesrozuml- telno. Slíbené v německém elaborátu připuštění vnitřní české úřední řeči v ryze českých krajinách a pro určité případy nejen že nepovažuje za ústupek z německé strany, nýbrž vyličuje se jako pouhé pro- vedení příslušných domněle jíž trvajících zákonů.

Samo sebou se rozumí, že také za tento, jako takový poměrný ústupek nenabízí se žádné protikon- cesse ohledně užívání jazyků v zevnějším úřadování pro ryze německé jazykové území, nýbrž že jako dříve žádá se povinné utrakvistlcké úřa- dování všech zeměpanských úřadů ve všech sudetských zemích. Že takovýto protinávrh chová v sobě pro dorozumívací konference, kteréž mají býti svolány, jen ty nejsmutnější vyhlídky, toho věru nějak zvláště odůvodňovati netřeba. V koleji těchto vývodů pohybují se také úvahy všech ostatních levičáckých časopisů. Chabost a ja- lovost jejich bije přímo do oči, i netřeba proto jich vyvracetl, zvláště když jindy jíž učínlli jsme to ne- sčíslněkráte. Budíž proto dodatkem ještě jen uvedeno, že klub poslanců národní strany svobodomyslné pro- hlašuje, že mimo na požadavcích, uložených v me- morandu, trvá také ještě na všech svých kulturních a hospodářských požadavcích — a zejména na po- žadavku české university na Moravě. Ve společné schůzi, kterou konaly včera parla- meniní komise poslancův strany svobodomyslné, kon- rervativního velkostatku a sgrárníků, prohlásil nej- prvé předsedající dr. Pacák, že katolic ká lidová strana na Moravě prohlásíla mu ústy svých poslanců na říšské radě, že přístu- puje k memorandu, za to však že nepři- stupují k němu poslanci národní strany soclální. Na to prohlásil posl. hr. Sylva-Taroucca, že klub kongervativních velkostatkářů vypracoval sice a schváll také již svůj vlastní elaborát, protože však klade na to důraz, aby ohledně odpovědl na německé návrhy zachován byl společný postup s českými l- dovými poslanci, že usnesl se, aby o jeho elaborátu rozprava prozatím konána nebyla, že však sl vyhra- žuje, předložiti jej dorozumívací česko-německé kon- ferenci, která bude po případě svolána. Posl. Kubr

prohlásil, že vzhledem k důlešitosti věcl a vzhledem na svoji organisaci předloží elaborát nejprvé svému výkonnému výboru a po jeho vyjádření teprve od- povědí, přistupují-li k němu, čili nie, Ministr vojenství, svobodný pán Krieg- hammer, dle tvrzení duešního »Fremdenblattu« odstoupí. Císař příjal dnes ve zvláštním slyšení nově jme- novaného čínského vyslance. Rozšíření haličské samosprávy. Říšský poslanec prof dr. Glombiňski ve Lvově vydal pod záhlavím »Samostatnost Haliče a finance této země« brožuru, v níž přimlouvá se za rozšíření auto- nomie Haliče a za docílení takové samostatnosti, kte- ráž by umožnila zemi, aby, neodvisla jsouc od jiných, sama jediná rozhodovala o svých potřebách. Dále snaží se spisovatal na základě statistických dat roz- ptýliti obavy těch, kdož tvrdí, že Halič nemohla by ve finančním ohledu dostáti takové úloze. K opravám v Maeedonii. Porta dovozuje ve svém, předevčírem již rozeslaném oběžníku, že učl- nila vážná opatření pro evropské provincie a ostatně že vždycky pečovala co nejlépa o to, aby vallové přesně se řídili jejími rozkazy. Pokud se týče potla- čení tlup, bylo prý učiněno všecko, aby zabezpečen byl klid nyní zjednaný. Nadcházející návštěva hr. Lambsdorffa ve Vídni působí v Ylldizském paláci sllný dojem a živě se o ní pojednává.

Biskup chelmský (Calm) ulošil ve zvláštním výnosu, zaslaném činným učitelům na vyšších škol- ních ústavech, aby varovali katollcké žáky vyšších tříd před účastenstvím v taj- ných žákovských spolcích. Žáci mají být upozorněni na to, že všecky tajné spolky zakládány jsou proti církevním i státním zákonům. Zároveň oznamuje bískup, že od nynéjška žádný abiturient, je- muž bylo dokázáno, že byl účastníkem nějakého taj- ného spolku, nebude přijat v jeho dlecési mezi studu- jící theologie. Rozpočet bulharský. Státní rozpočet pro rok 1903, kterýž podán byl dnes sobrání, vykazuje 97,682.871 fr. vydání a 98,017.900 fr. příjmů. Obnáší tedy přebytek 335.029 fr. Válečný rozpočet obnáší 23,310.362 fr. Ke kulturnímu boji ve Franeil. Před- seda ministerstva zastavil biskupu v Nizze plat proto, že tento veřejně prohlásil v někollka časopisech, že jest jedním z původců známé petlce, podané parlamentě v záležitosti kongregací a že proto se diví, že zrovna tak jako ostatní biskupové nebyl potrestán zastavením svého platu. Rozpočtový výbor francouzské sněmo- vny ukončil včera své práce a docílil rovnováhy v rospočtu. Škrtnul totiž v peložkách jednotlivých ministerstev 11 mil. franků. Zařadil naprotl tomu do rozpočtu nové příjmy daně z dědictví ve výši 16 mil. franků a zisk z výnosu niklových mincí. Španělská ministerská rada usnesla se na změně dekretu vyučování katechismu v Ca- stilii a síce v tom smyslu, aby dítky vyučovány byly jazykem, jejž znají. Anglická dolní sněmovna schválila včera s několika odchylkami změny vyučova cího zákona, kteréž odhlasovala předevčírem horní an- glická sněmovna. Tím byl vyučovací zákon od ce- lého parlamentu schválen a parlament bude dnes od- ročen.

K sanaci Svatováclavské záložny. Z kuratoria. Nejmenovaný poctivec zaslal proboštovi dru. Mik. Karlachovi částku 300 kor. jako stržený obnos za prsten, který svého času od + účet- ního Orta byl darem obdržel. Upotřebí se této částky na prospěch nejchudších členů záložny. Kéž by po- dobně učiníli i jiní zemřelým Ortem obdarovaní jak jednotlivci, tak i spolky; sešla by se veliká suma. — Na garanční a sanační fond upsáno K 1,305 576.26. Slevy vkladatelů ční K 862.453.66, což znamená, že teprve jedna třetina vkladatelů uposlechla vyzvání zá- stupců vkladatelů. — Kuratorlum oznamuje znova, že bez zoučinnosti všech vkladatelů odvrácení konkursu je nemožné. Kuratorium pro zanování Svatováelav- ské záložny obrátilo se na Jednotu záložen se žá- dostí, by jako prostředník mezi kuratoriem a zá- ložnami těmto doporučila, by poskytováním úvěru členům Svatováclavské záložny byly nápomocny, aby mohli splatíti povinné příspěvky na úhradu schodku. Přání tomu ochotně se vyhovuje, neboť není pochyb- noetl, že záložny nikomu, kdo dostatečnou záruku bude moci poskytnouti, úvěru neodeprou a, pokud to v moci jich bude, jej ochotně poskytnou. Straeh před konkursem. Řada osob, které by nepřímo dotčeny byly katastrofou, kdyby záložna Svatováclavská padla, dali k rukoum vlád. rady p. Oliče větší obnosy na sanaci záložny. — Za příčinou zjištění nestávajících vkladů spořítelních vyslechnuto dosud v bezpečnostním oddělení zdejšího policejního

řidltelství celkem 1600 osob a dalších 1500 osob ještě bude vyslechnuto. Z venkova z kruhu kleru se nám píše: Mluvíl- jsem onehdy s jedním okr. hejtmanem, jehož si celý okres pro jeho výbornou povahu váží. Ten mě přímo interpelloval: »Co pak je s tou korunovou sbírkou? Usnulo to? To nebyla špatná myšlénka. Ovšem by se s tou shnilou vodou trochu ještě hnulo, ale co na- plat? Lepší malá pomoc, nežli veliká nemoc. Každý spolek a stav sbírá na své potřeby, když již katol. kněšstvo přijalo tu aféru za svou, nemyslím, že by bylo chybou, kdyby se obrátilo na uvědomělé katolíky a že takové posud v národě máme, o tom není po- chybnosti. Ať křiklouní křičí! Nového již nic nepo- vědí, ježto pověděli, co uměli a věděli. Dnes každé dítě na poslední vesnici o tom ví, nic se tím nepo- škodí, naopak, obětavost kněží, o níž též ví, ještě do lepšího světla celou věc postaví. Od rozumných ne- bude proti sbírce námitek, ano, já jsem přesvědčen, že se najdou, kteří dají i více než korunu.« Tak así pan hejtman a já spěchám s tím, třeba hořel již Ukalegon. Píše se nám z Vlachova Březí: Duchovenstvo ven- kovské přineslo úplsy svými k sanačnímu fondu po- měrně největší obětl; ale na vkladatelích a hlavně. venkovských žádá se mnoho, ba při slevě o celých 10 proc. více než na druhých. Nutno však také, aby členové prokázali se svým garančním fondem.

Valná hromada spolku sv. Vincence z Paula pro dobrovolné ošetřování chudých v království če- ském, konala se 14. t. m. v sále Svatováclavské zá- ložny za přítomnosti J. E. ndp. knížete-arciblskupa kardinála Lva Skrbenského. Schůzí předsedal J. Ex. Karel Ervín hrabě z Nostitz-Rienecků. Týž v zahajo- vací řeči zmiňuje se o kalamitě, jež stihla Svatováclav- skou záložnu a jež nezůstala ani na spolek bez zhoub- ných následků. Spolku jest opustiti dosavadní místnostl, jichž dosud zdarma používal, čímž upadl do nesnází jednak hledáním místností nových, jednak a to hlavně zvý- šením nákladu, jejž tyto nyní vyžadovatl budou. Z úspor, jež spolek uloženy měl v této záložně, musil předseda jednati samostatně, a zavázati se ku 20 proc. slevě ze vkladů. Prohlašuje však, že utrpěl-li by spo- lek tímto jakoukoli škodu, že dífferenci onu na plné dřívější vklady ze svého nahradí. — Předseda si přeje, by jednotlivé konference nabyly větší flnanční samostatnosti, by nemusily od ústřední rady býti pod- porovány. Předčítá některé výtky předsedy ústředního svaru ve Vídni knížete Schwarzenberga, kde mezi jiným prc- jeveno přání, by schůze konferencí konaly se týdně, by předsedy konferencí byli lalkové, ne kněží, jelikož spolek jest spolkem lalků. Její Jasnost Anna kněžna z Lobkowic darovala opět 700 korun, jež rozdány 15 konferencím dle po- třeby. Vzpomíná 25letého jubilea trvání konference sv.

Cyrilla a Methoděje. — Na to čten protokol předešlé valné hromady. Předseda vítá nově přistouplé členy a s radostí konstatuje příjemný zjev, že při každé valné hromadě členů přibývá. Čteny jednate lské a pokladní zprávy jednotllvých konferencí a to: sv. Petra a Pavla na Král. Vyšehradě, Panny Marle Snežné v Praze, sv. Tomáše na Menším Městě Praž- ském, sv. Mikuláše ve Vršovlcích, sv. Petra, sv. Fran- tíška Regis, sv. Jakuba a sv. Antonína v Hradcl Králové, jež vesměs vykazovaly utěšený prospěch. Mezi jiným uvéatl dlužno, že jedíná konference dopo- mohla ku sňatkům 124 párů chudých snoubenců a legitimovala 149 jejich nemanželských dítek. Slova se ujímá P. Gustav Hans, Ozd. Cr.

Dotýká se též aféry záloženské a přirovnává letošní adventní dobu k době pohanského rozmařilého Říma. I náš věk přinesl lidstvu vzdělanost, pokrok ve vědě i umění — ale nikoliv štěstí a spokojenost. — Však přece rozdíl jest v dobách těch. Tehdá svět blížil se k Vykupiteli, dnes stále víc a více se mu vzdaluje — odcizuje. A tu jest úkolem katolických spolků stále a stále ukazovati na hvězdu spásy — nábo- ženství katolické, přes útoky nepřátel. Vzpomíná slov sv. apoštola Pavla: »Nyní pak zůstávají nám víra, naděje a láska!« Však víra — ta šlapána v prach; naděje — jako zlomená květinka; láska — jako do- hasínající jiskřička. Tupeno jest kněžstvo, tupeni čle- nové katollckých spolků, 1 toho ušlechtilého spolku lásky sv. Vincence z Paula. Však nezoufejme. dokud zůstává nám aspoň ta láska, láska k Bohu a láska k bližnímu. Tou láskou k Bohu budeme posvěcovatl samy sebe, láskou k bližnímu budeme pomáhati bra- třím svým v potřebách duchovních i tělesných. Tak pracovati hodláme i dále bez hluku a světské slávy. Našim praporem jest víra v srdci, našim odznakem svatý kříž, naší uníformou, tím dvojím suknem: láska k Bohu a láska k blížnímu. A Pán Bůh dá, že tato naše láska přemůže veškera protivenství naše, že pod ochranou nejsvětější Panny a patrona našeho