2
masthead
V Praze, ve středu dne 6. listopadu 1901.
Praha
4
article
Na runní a odpol. ltsty
přiiokami .Naudný Obsor“ ve
střvdu a „literárni Hlidkal
v pátek) předpládí set
Preze v adnínistrat
na něe
ns čtvrt leta . . . . . 6 K —
s dvojí čenáškoe
na raěsie
na čtvíi lela
ve tinít. 7 K 50k
no moěsle . .
9 KSoDt
Peštou:
na mlale
sa čtrrti letn
kei
s dvolí zásilkeu
so
za miase
sre leja
KSoDt Pešta
Naudný Obsor
5
article
Po parlamentních řečech zá-
stupců národa českého.
Po parlamentních řečech zá-
stupců národa českého.
Člověk se smyslem pro právo a pro
spravedlnost národa českého poněkud vyvi
nutějším, než jakým obdařen jest pan dr.
Körber, nebyl by se dopustil ani stého dílu
skutků, zapsaných na účtě našem proti němu
jako »saldo«. A člověk s citem pro osobní
a úřadnickou čest svou jen poněkud vníma-
vějším a jemnějším, než jakým se honos
pan dr. Körber, byl by s křesla minister-
ského v Rakousku už dávno sestoupil a byl
by se uchýlil do soukromého zátiší, kam by
k němu z politického hluku nemohla pro-
niknouti ani nejslabší vzpomínka na jeho
minulost.
Pan dr. Körber patrně má kůži před-
potopních velikánův! Obžaloby, které nej-
nověji mu do tváře mluvili dva zástupci
národa českého, pp. dr. Kramář a dr. He-
rold, svezly se s ní jako zrnka hrachu. Ani
se neotřásl po nich. Věru, nevýslovně to
šťastný temperament pro státníka rakou-
ského, jenž jako tělesnou stráž má kolem
sebe největší nepřátele této říše. Nevýslovně
šťastná to nátura pro ministerského před-
sedu, jenž ve všem všudy vyhovuje vše-
německé politice v tomto soustátí, založeném
na ochranu práv a života tolika národů ne
německých a napořád udržovaném nezvi-
klanou věrností techto národů, jejich obětmi
krve a penězl
Byliť při vládním vesle ve Vídni, počí
táme li jen od roku 1861, už před drem.
doktor
Körber
Kramář
He
Rakousko
Vídeň
6
article
Körbrem »státníci«, kteří usilovali postaviti
Rakousko na základy nepřirozené, proti
dějinné a protirakouské; byliť mezi před-
chůdci jeho za ten čas Schmerling, Herbst,
Lasser atd. až po Clara, ale žádný nepro-
půjčil se v úřadní činnosti své vlivu politiky
germanisační tou měrou, jako už na třelí
rok to činí dr. Körber. Všichni poškozovali,
potlačovali, zkracovali jazyková, zemská
státní práva, životní spravedlnost zdejších
národů neněmeckých na prospěch zdejší
menšiny německé; ale žádný z nich nejednal
tak pod nátlakem, za assistence, za dozoru
parcelářů království českého a
Všeněmcův. Všichni byli urputnými
škůdci národa českého, všichni těžce se pro-
hřešovali na přirozené podstatě, na státní
velikosti, na dějinném poslání, na vnitřním
pořádku a míru, na velmocenském rozkvětu
říše habsburské; ale žádný z nich to ne-
činil v hypnotismu a v suggesci, utkané
kolem jeho hlavy takovou společností ně
meckou, jejížto úmysly, podniky a činy sám
následník trůnu rakouského by byl veřejně
prohlásil za protirakouské a proti
dynastické.
Tuto osudnou proměnu v germanisační
politice vlád vídeňských, zvláště vzhledem
k národu českému, první ze všech poněm-
čovacích ministrů vídeňských provedl dr.
Körber. Této pochybné zásluhy o trvání
a budoucnost, o vnitřní mír a blaho říše
habsburské dobyl si teprv dr. Körber. Poli-
tika jeho, nemobouc vzchopiti a vznésti se
k pojmu a k ochraně jazykových, zemských
a státních práv národův neněmeckých, kteří
obývají v této říši, ve směru germanisačním
za dobu dvou let octla se už na onom stupni,
kde počínají mizeti odvěčné hranice mezi
msnarchií habsburskou a odvěkým soupeřem
a škůdcem její na severozápadě.
Schmerling
Herbst
Lasser
Claro
Körber
Rakousko
7
article
Program Všeněmců v Rakousku mohl
otevřiti vládě vídeňské oči, kam všechny jeji
poněmčovací skutky proti národu českému
konečně čelí, komu prospívají jedině: zjevná
organisace Všeněmců na půdě rakouské
jako zvláštní společnosti politickéa
parlamentní, mohla a měla ministrům
vídeňským konečně ukázatí a dokázati, kdo
vlastně číhá na ovoce poněmčovací činnosti
její, namířené především proti národu če-
skému: p. dr. Körber, za jehožto vlády
Všeněmci v Rakousku teprv sestoupili se ve
zjevný spolek s paragrafovanými stanovam
a k určitému konci, byl dobrým geniem Ra-
kouska povolán, aby dalšímu poněmčování
ve státní správě rakouské udělal přítrž, aby
maje před sebou veřejně vyložený, okázale
přiznaný a s klopotem bezohledným ke všem
potřebám a životním interessům této říše se
hrnoucí program Všeněmcův, zahájil ve vnitřní
politice rakouské nezbytný obrat ku přiroze
ným a dějinným právům jednotlivých krá-
lovství, zemí a národův, sestoupivších se
dobrovolně kolem jasné dynastie habsburské.
Však co dr. Körber učinil? Podepsal s ostat-
nimi kollegy svými v ministerstvu vídeňském
dne 17. října 1899 kapitulaci autority a moci
státní před nespravedlivými požadavky Vše-
němcův a jejich spojencův zdejších, od te
doby vězí v jejich náručí a plní všechna je-
jich přání.
Dru. Körbrovi připadl velice důležitýa
vznešený úkol, aby hydru protirakouskéhoa
protidynastického všeněmectví, objevivší
se za vlády jeho, potřel, však on, stanuv
na rozcestí, dal se dráhou, která vede ke
všemu jinému, jen ne ku blahu a ku štěstí
této říše. Německá a poněmčující politika
vídeňská, která za jeho vlády ku blahu říše
měla vzíti za své, naopak byla stupňo-
vána a pokračuje ve smyslu vše
německém. Tím dr. Körber liší se od
svých předchůdcův na křesle ministerském
od Schmerlinga až po Clara.
doktor
Körber
Claro
Rakousko
8
article
Tento ostrý politický profil
osudný pro Rakousko, dr. Körber má v dě-
jinách této říše; s ním předstoupil i před
pariament, nyní shromážděný. Stojí v něm
jako ministr, jenž vznik organisace
všeněmecké v Rakousku učinil
možným a jenž vzrůst a činnos
této organisace chrání a podpo-
ruje. Takové politické pozadí ne-
měl před ním žádný z jeho předchůdců
s nimiž národ český musil podstoupiti krutý
zápas o svá práva jazyková, zemská a státní
Bylo už také v parlamentě nedávno dle
pravdy vyznačeno, že Všeněmci jsou
nejnovější vládní stranou v něm
Jsou jí i mimo něj!
A za takových poměrů mohl někdo roz
umný se nadíti, že zástupci národa českého,
o jehožto život a bezživotí v politice všeně-
mecké především jde, zachovají se jinak
než jak ve dnech právě minulých se zacho-
vali pp. dr. Kramář a dr. Herold? Oba pro-
mluvili z ducha a ze srdce svého národa
a zcela dle skutkův p. dra. Körbra. Podivno
jen, že někteří hlasatelé politiky páně Kör-
brovy pohřešují v projevech obou řečníků
českých očekávaného vyjasněn
situace. Se strany národa českého zajisté
stalo se všechno, čeho vyjasnění situace
mělo potřebí. Zbývá jen, aby i p. dr. Körber
se strany své přispěl k zaplašení nejasnoty,
ač má-li za to, že po straně jeho posud jest
něco nejasno a že by měl také něco říci.
My myslíme, že ani toho není potřebí, nýbrž
že všechny posavadní skutky jeho mluví za
něho až příliš srozumitelně ... Dle těeh
národ český bude se říditi dále.
Körber
doktor
Kramář
Herold
pán
Rakousko
9
article
Pelitické zprávy domácí.
Pelitické zprávy domácí.
V Praze, 5. listopadu. (Krakovs k
»Czas« o slovanské vzájemnos ti.)
Téhož dne, kdy sněmovní polské kolo ústy hr.
Vodického statečně střílelo do týlu české dele-
gace, ač doznalo, že nezná důvodů, jež
české poslance přiměly k ohlášení opposice
Körbrově vládě, přinesl »Czas« článek, v němž
si stýská, jak jsou Poláci málo obeznámeni se
světem slovanským a jak je třeba znalostio
Slovanstvu i mezi Poláky prohlubovati. »Všechno,
co se v Rakousku podniká na půdě slovanské
vzájemnosti — píše »Czase — nabývá stále
většího, aktuálnějšího, politického významu. Na-
cházíme se před proudem, s nímž nutno počí-
tati, který může míti vliv nejen na poměry
parlamentní, ale také na vnitřní poměry naší
společnosti . . . Nechať se o politické stránce
vzájemnosti soudí jakkoliv, nutno uznati, že jest
třeba v těchto věcech se vyznati, třeba je vážně
studovati, neboť čím jsou aktuálnější, uim ne-
bezpečnější mohou býti výsledky dilettantismu.
Jest tedy v našem vlastním zájmu, abychomse
zabývali otázkami slovanskými, politickým, spo-
lečenským, vědockým, literárním a uměleckým
životem Slovanů. Musíme se domoci, abychom
měli v každém oboru své vlastní znalce Slo-
vanství a nemusili se o všem informovati bud
v Petrohradě, neb v časopisech vídeňských.
Vodický
Czas
Polák
Praha
Rakousko
Petrohrad
Slovan
10
article
Hanbíme se, musíme-li se přiznati, že dnes
»slovanská vzájemnosť« musí procházeti sítem
německým ... Politiku ponechme politikům
ale podporujme v zemi zájem o slovanské věci,
podporujme studium těchto otázek. Za ny-
nějších poměrů rozšíření znalosti o Slovanstvu
bude znamením naší politické vyspělosli. Dnes
již nestačí idyllické deklamace o pobratímství,
ani válečná hesla o společném nepříteli. Jest
třeba se učit... Ať si nastanou jakékoliv
změny a vzniknou kombinace pro nás nebo
proti nám, vždy bude jisto, že šťastných okol-
nosti neužíjeme a nešťastným se neubráníme,
dokud nebudeme míti informátorů, s věcí nále-
žitě obeznámených. Pouze citové šíření my-
šlenky vzájemnosti slovanské hez náležité
znalosti věci jest stavěti bez základů . . .«
Bylo by na čase, aby pisatel stati svou
lekci přednesl několikrát v polském kole, kde
pánové dosud nechápou, že český národ
může miti důležitější zájmy, než držeti
křeslo, povážlivě se víklající pod drem.
11
article
Körbrem.
Ze Lvova, 3. listopadu. (Bezgramo-
nost. — Ruská »Narodni torgovla«.
Posledním sčítáním lidu zjištěno, že v Halič
mezi 7.3 mill. obyvatelstva jest 4,666.416 oso
negramotných, neznalých čtení ani písma. Nej
zanedbanější v tom vzhledě jsou okresy východo-
haličské, obydlené lidem ruským. Proto sluší
vzdáti chválu výboru spolku Mich. Kačkovského,
jenž utvořil zvláštní komitét, starající se o vzdě-
lání ruského lidu. Při každě filiálce tohoto
spolku, rozšířeného po celé východní Haliči,
zřídí se zvláštní »komitét gramotnosti«, jenž
bude míti za úkol vyučovati dospělé osoby
čtení a psaní. Cvičení má se diti na základě
ruského spisovného jazyka (a nikoliv vládní
fonetiky) s náležitým zřením k jazyku eírkevně-
slovanskému. — Důležitá obchodní organisace
ruská, »Narodní torgovla«, jejíž účelem jest
vydržovati na venkově sklady se zbožím, po-
třebným venkovskému lidu a prodávati je za
slušnou cenu, aby kupující nebyli odkázáni jen
na židy, konala tyto dny valnou hromadu ve
Lvově. Z přednešené výroční zprávy vysvítá, že
spolek má ve Lvově hlavní ústřední skladiště,
filišlní sklady ve všech větších městech východo-
haličských a kupecké krámy v 745 místech.
Lvov
Halič
spolek Mich
12
article
Členů má asi 1000. Peněžní obrat ve skladech
a filiálkách činil za minulý rok přes 6 millionů
korun. Z čistého zisku obdrželi členové 7proc.
dividendu. »Narodni torgovla« jest ústav čistě
lidový, jenž přináší venkovskému lidu značný
zisk, aniž na něm žádá jakých obětí. Jest to
vzorně spolčení drobných sil ekonomických.
R. Ze Zemuna, 3. listopadu. (Charakte-
ristika chorvatských sněmovních
voleb.) Chorvatské volby, o nichž se zdálo,
že budou smutným obrazem jednak roztřištěnosti
chorvatských opposičních stran, jednak nesmi
livosti mezi chorvatským a srbským partikula-
rismem, stávají se dojemnou a místy mohutnou
manifestací veškerého chorvatského a srbského
Zemuna
13
article
nezávislého voličstva na obranu národních
politických práv. Pominul veškerý rozdil mez
»praváší« a »obzoráši« (mezi radikálními a mír
nými státoprávníky), takže redaktor pravášského
denníku »Hrvatska«, spisovatel a advokát, dr
August Harambašié, kandiduje v okrese klanjae
ském u Záhřeba, kde před čtyřmi roky by
zvolen jeden z obzorašských předáků, publicista
a advokál dr. Mazzura. V bakarském okresu
(v chorv. přímoří) i katolické kněžstvo přistoupilo
na kandidaturu předáka réckých Chorvatův, dra
Erazma Barčiče, advokáta, ač týž r. 1895 pro-
hlásil, že by hlasoval pro civilní sňatek v Chor
vatsku, pročež při volhách 1897 propadl jedním
hlasem, neboť 7 kafolických kněží zdrželo se
voleb (v Petrinji u Sisku v županii záhřebské).
Kromě kandidatury bakarské nabídnut jest dru.
Barčiči ještě mandát v Petrinji a v Nové Gra-
dišce (na Sávě v žúpanii požežské), kde pro
něho budou hlasovati i Srbové. To by však
ještě nebylo tak významným, neboť Barčié vždy
stál na základě jednoty chorvatskovarbské a vzá
jemnosti slovanské a byl proto svého času
vyloučen ze strany práva, poněvadž Antonlna
Hrvatska
Harambašié
doktor
Mazzura
Chorvatův
Erazma Barčič
Siska
Barčič
Srba
Záhřeb
Petrinja
Nová gra
14
article
Starčevice nazval pro jeho zaryté nepřátelství
k Srbům a Slovanům největším škůdcem chor
vatského národa. Mnohem významnější jest fakt
že srbská samostatná radikální strana ve svém
denníku, v novosadské »Zastavě«, doporučuje
srbskému voličstvu, aby hlasovalo pro opposič-
ního chorvatského kandidáta, je-li týž pro bratr-
skou shodu mezi Chorvaty a Srby a pro demo-
kratické a liberální reformy. Chorvaté nezůstávaj
pozadu v národní uvědomělosti, takže v Mitrovie
vycházející »Hrvatski Branik«, orgán redigovaný
katoliekým knězem, vyzývá své přívržence, aby
hlasovali pro pravoslavného Srba, dra. Miloše
Mojice. Volby se tedy budou konati ve znamen
národní chorvatské a srbské koncentrace
pod praporem společné národní obrany. To ovšen
ještě není úplný obrat, ale jsou to neklamné
příznaky, že maďarské násili a maďarská kor
rupce budou míti zcela jiný výsledek než se to
v Pešti očekává.
Ze Sibíně, 2. listopadu. (O brat v po
litice rumunské.) Rumuni letošních vše-
obecných voleb uherských se neúčastnili. Vrchu
nabyli opět přívrženci politiky passivní. Ale
zdá se, že výsledek voleb, zejmena na Slo
vensku, nezůstal bez vlivu i na Rumuny. Tyto
dni sešel se výbor rumunské národní strany
k důvěrné poradě, již se účastnili i vůdcové
strany, advokát Julius Coroianu a Ratiu
kteří se dosud rozcházeli v názorech na úspěš-
nost politiky passivní. Za porady docíleno shody
ve prospěch politiky aktivní, jež se má projeviti
již při nejbližších volbách do zastupitelstva
stoličného. Za tím účelem zvolen užší výbor.
jemuž uloženo vypracovati provolání, kterým se
Rumuni vyzývají, aby se voleb všude účastnil
a snažili se zvoliti co nejvíce svých lidí do
stoličných rad.
Srba
Chorvat
Miloš Mojice
Rumun
Vrcha
Julius
Pešť
Hrvatski Branik
Zastava
15
article
Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné.
V Praze, 5. listopadu,
Přednáška generála A. F. Rittichu
o položení neruských Slovanů.
Bylo nám už telegrafleky oznámeno, že
generál A. F. Rittich minulý pátek ve schůzi
petrohradského národního spolku »Pycenoe
Coópauie« měl přednášku o položení Slovanů
v západní i střední Evropě.
Podle zpráv ruských listů schůze byla
velmi četně navštivena. Předseda kníže D.
Golicyn ji zahájil řečí, ve které vyložil, jak
z vniterného života Rusů vyplývá potřeba sta
rati se také o sousední země a národy, jmeno
vitě o národy rodně. Udělil pak slovo gen. A.F
Rittichovi.
Přednášející nešetřil barev, aby Rusům vy
maloval těžký i neblahý osud mimoruských
Slovanů. Na prostranství 15.000 čtv. mil žije
jich 35 millionů, ale ohromné to tělo nežije
svobodně, nýbrž je trýzněno a rozdiráno nej
rozmanitějšími cizorodými živly: Němci, Maďary
Židy, Turky atd. Západní a jižní Slovanstvo je
mučeno, je pokryto jizvami a boláky, avšak
ono nehyne, jsouc plno zdravých sil. S na-
dějemi ujařmení Slované vzhlížejí k rodnému
východu, kde ještě žije velkomyslnosť a lidskost.
A F Rittich
D Golicyn
Rus
Němec
Maďar
Žid
Turek
Slovan
Praha
Evropa
Slovan
národní spolek » Pycenoe Coópauie
16
article
Avšak Slovanstvo neoddává se při svých na-
dějích zahálce. Z lůna Slovanstva vystupují na
jeviště dějin národové, kteří vlastními silami
měří se s odvěkým vrahem. V čele jich
kráčí junácký národ český. Každé
pokolení české s obnovenou silou a svěžestí
staví se proti nepříteli. Němci vždycky se těší.
že český národ na vždy jim podlehne, unaví-li
se bojem s nimi ta generace, která právě stojí
na jevišti. Ale ještě tu generaci neunavili a již
druhá, mladší a bojovnější, touží ji vystřídati
a s národním nepřítelem českým se utkati.
Němci se klamou, myslice, kdyby přemohli,
podvedli anebo oslabili Mladočechy, že by se
stali pány osudu českého národa. Kdyby toho
nakrásně dosáhli, opakovalo by se jen, co bylo,
když se scény ustoupili Staročeši. Ale ten oka-
mžik ještě nenadešel, Mladočeši ješté zdaleka
nejsou zdoláni, touly jejich jsou ještě plny
ostrých šípů . . . Za Čechy vystupuji na bojiště
druzí slovanšti národové a bijou se za svá po-
šlapaná lidská práva. Boj jejich není beznadějný
a nemůže zůstati bez podpory, ve klerou doufaj
šlechetní bojovníci. Den slovanského osvobozen
nedalek.
Němec
Čechy
17
article
Jak Rusko odpoví Německu.
Jak Rusko odpoví Německu.
Od chystaného zvýšení cel na ruské tovary
Německo ustoupiti nehodlá. Pověsti, jakoby kan-
eléř Bülow byl odpůrcem tohoto zvýšení, obá-
vaje se podrážditi Rusko, ukázaly se pouhým
manévrem německé žurnalistiky. Nová celná
sazba byla německou vládou dobře promyšlena
a pečlivě připravena. Vláda již od ní neustoup
a pohněvá-li si Rusko, mysli, že je snadno zas
usmíři laciným lichocením jeho velikosti a síle
deklamacemi o nehynoucím přátelství mezi Ru
skem a Pruskem, a na konec císař Vílém, aby
se zavděčil caru Mikuláši, je vždy ochoten
k nové expressní službě, jako nedávno v
Vyštinách.
»HoBoe BpeM« prozrazuje, jak ruská vláda
přijme zvýšení německých cel, jež opravdu je
svědectvím neobyčejné neomalenosti Němeů
Zvýšujíť minimálné sazby dvakrát a maximálné
třikrát. Rusko ve vší dobrolě odplatí Německu
stejnou mincí a zvýší přiměřeně cla na německ
dovoz. Sníží-li ale Německo elo, i Rusko je
»My Německo šidit nechceme,« praví list
»ale ovšem také nechceme, aby nás šidili Němei
Nemáme Německu za zlé, že cla zvyšuje a oče
káváme, že ani ono nebude se hněvati, učiní
me-li taktéž. Je-li jednomu téžko, ať jest i dru-
hému, je-li jednomu lehko, budiž i druhému.-
sníží.
Bülow
Vílý
Mikuláš
Rusko
Německo
Prusko
HoBoe BpeM
18
article
Cesta královských manželů
srbských do Petrohradu.
Bělehradský zpravodaj »Tempsu« oznamuje
že podle nejnovějších zpráv, které má z nej
spolehlivějšího pramene, král Alexandr a krá
lovna Draga vydají se co nejdříve na cestu do
Petrohradu. Provázeti je bude zahraniční ministr
dr. Vujíč a několik jiných ministrů.
O Makedonii
uveřejnil zajímavé pojednání André Chéra-
dame v serii svých balkánských studií, jež
publikuje v pařížském žurnálu »L' Eclair«. Vy
světluje otázku makedonskou. Němci tlačí Ra
kousko k Soluni, aby později shrábli jeho dě-
dictví. Rakousko ve svém zájmu by nemělo bye
poslušno nátlaku berlínského. Též Rumun
mají své zájmy v Makedonii, dále Rusové, chtě-
jící zajistiti rovnováhu malých států balkán-
ských a zameziti přílišný vzrůst jednoho z nich.
dále Řekové a Turci mají své stanovisko vt
věci. Ale nejvíce interessováni jsou Srbovéa
Bulhaři. Chéradame podává své zkušenosti, na-
byté v otázce makedonské v Bělehradě i ve
Plovdivě. V Srbsku navštívil francouzský publi
cista mladého krále v jeho letním sídle Smede-
revu a srbský panovník prostě a zřetelně mu
naznačil srbské stanovisko v záležitostech ma-
kedonských. Srbové a Bulhaři prohlašují své
nároky na Makedonii. Bulharská propaganda je
účinnější nežli srbská. Bulhaři chtějí Makedoni
celou, aby tak získali přístup k moři v Solun
a v Kavalle. Srbové se chtěji děliti tak, aby
získali pravý břah Vardaru a tak i Soluň. Bul-
haři zatím nemluví o skutečném připojení Ma
kedonie, ale domáhají se pro ni autonomie, aby
se vymanila z hrůzovlády Turecka. Ale Srbové
protestují proti této autonomii, poněvadž by t
znamenalo převahu vlivu bulharského a připra
vení Makedonie ku připojení k Bulharsku.
Vujíč
Chér
L Eclair
Němec
Rumun
Rus
Řek
Turek
Bulhar
Chéradam
Srba
Petrohrad
Makedonie
Soluň
Rakousko
Bělehrad
Srbsko
Turecko
Bulharsko
19
article
Ostatně autonomie prý by byla velmi obtížná
v Makedonii, kde není jednoty ani národní, ani
náboženské, ani ethnografieké, ani politické.
Srbové reklamují pro Makedonii pouze reformy.
jež byly slíbeny smlouvou berlínskou a jichž
provedení se murně čeká. Reformy týkají se
administrace, školství, soudnictví a bezpečnosti.
To je pro nynějšek. Co se tkne definitivního
rozluštění otázky makedonské, posuzují ji v Bs
lehradě velmi střízlivě. Buď dohodnou se v B
lehradě a v Plovdivu o rozdělení Makedonie.
nad níž budou obě země vládnouti za svrcho-
vanosti sultána asi jako nyní Rakousko spra-
vuje Bosnu a Hercegovinu, nebo že by nastal
celní svaz Srbska a Bulharska, ve které konfe-
deraci třetím členem by byla Makedonie, což
by umožnilo provedení autonomie v Makedonii.
Tato myšlenka zdá se p. Chéradamovi velm
správnou, mající opravdový základ hospodář-
ský, neboť obchodní zájmy bulharsko-srbské se
ji nepotírají, nýbrž doplňují. Ale to jsou pouh
domněnky pro budoucnost. Nynější hlavní sna-
hou má býti prosazení reform slibených ber
linskou smlouvou. Francie by měla celým vli-
vem svým podporovati tyto snahy a měla by
upevniti svou autoritu na Balkáně, otřesenou p
sledními spory se sultánem. Ke článku připojí
Chéradame mapku Makedonie.
Srba
Chéradam
Makedonie
Rakousko
Bosna a Hercegovina
Srbsko
Bulharsko
Francie
Balkán
20
article
Francouzské loďstvo ve vodách
tureckých.
Včerejší rokování francouzské sněmovny
o vyslání loďstva do vod tureckých nemělo pro
vládu průběh veskrze příznivý. Utvořila se
koalice z krajní levice a z pravice sněmovny
jež po nějakou chvíli silně vládu ohrožovala.
Ministr Deleassé neuspokojil totiž prohlášením
svým ani onu, jelikož neslíbil ráznou ochranu
Arménův, ani tuto, jelikož nepřipověděl důraz
nou obranu missil a spokojil se obhajováním
požadavků dvou bankéřův, Turbina a Loranda.
Soud sněmovny byl nepříznivý a socialista
Allemanne vtělil ho ve slova: »Nesmíme do
Cařihradu jíti jako soudní vykonavatelé, kteř
chtějí vymáhati dluh, nýbrž jak zástupci huma
nity.« Skutečně také z rozhodnutí většiny sně-
movní dána při hlasování přednost resoluci
Sembatově, kteráž bez projevu důvěry vládě
žádá za ráznou ochranu Arménův proti řežím
tureckým. Waldeck-Rousseau ale, jako již ne-
jednou, když vyslovila se sněmovna proti vládě
jeho, nevstal a neopustil sněmovnu, by podal
demissi, jako činívali předchůdci jeho přísně
konstituční, nýbrž vyslal na bojiště dáv
ného přítele svého, nejbombastičtějšího ora
tora sněmovny, Brissona, kterýž jal se ličit
věc, jakoby Francie pozbyla sily provésti vý
pravu proti Turecku, kdyby právě v tomto oka
mžiku ministerstvo její padlo. A sněmovna pod
okamžitým dojmem takých úvah revotovala své
prvotní usnesení a rozhodla se opět podporo-
vati vládu až do zkoncování konfliktu s Tureckem,
v drobněm prodeli:
ranni číslo o sobě . . . za Sh
odpolední . . . . . . . za 2 b
Ve flialkách na venkovi
ranní úéslo. . . . .
edpolední . . . . . . . . 8
Inseráty
plati se hetově sapřed.
Předplsceni a inserty přijímá sdinínl-
strace v Marianské ulici č. 8.
Tan nacházejí se též redlskee
tiskáraeepdice . Mirodaich Listt.
lupiry se pevracsji
Deleassé
Arménův
Turbin
Loranda
Allemann
Rousseau
Brisson
Cařihrad
Waldeck
Francie
Turecko
tor sněmovna
21
article
zapomínajíe zatím vlastních sporů vnitřních.
Uvidíme, zdaž pan Deleassé bude si nyní počl-
nati rázněji a to ne toliko v zájmu bankéřův,
nýbrž také v zájmu celých národův potla-
čených!
Cil francouzské výpravy ovšem Delcassé
včera nevyhlásil. V dnešní minislerské radě ale
sdělil, že divise Caillardova nepo-
chybně ještě dnes dorazí k cíli
ji určenému.
K porážce anglické.
Zpravodaj »Daily Telegraphu« v Pretorii
sděluje o boji u Bethelu ještě tyto podrobnosti
Prudká bouře zuřila právě 30. října, když Botha
v čele 1000 Burův vrhl se na zadní voj Ben-
sonův a poraziv jej, odňal mu dvě děla. Tvrdí
se, že Burové oděni byli v uniformu khaki
že jen tím podařilo se jim k Angličanům se při-
blížiti. (?) Když nepodařilo se Burům dobýti
anglického postavení docela, ohradili se kol do
kola něho a pokračovali v palbě, až 1. listo-
padu plukovník Barker zbytek voje Bensonova
vyprostil. Zpravodaj zmíněný tvrdí, že ani jeden
z Angličanů se nevzdal a že raději padli pod
kulemi burskými. — »Daily Mail« chváli si
sice toto hrdinství, ale — praví, že přes
to vše velmi znepokojivou jest právě okolnost,
že Burové mohou se napořád bez vědomí angli-
ckých generálův soustřeďovati a isolovaně voje
anglické přepadati.
Jeden z předákův liberální strany anglické
měl v sobotu v Leedsu řeč, v níž žádal, by
byly Burům bezodkladně nabídnuty rozumné
podmínky míru. Ale také Asquith trval na tom,
že neodvislost jim vrátiti nelze a proto také
jeho projev Burův věru neuspokojí.
Deleassé
Bethel
Both
Burův
ben
sonův
Burová
Angličan
Bur
Barker
Bensonův
Asquith
Leeds
Daily Telegraph
22
article
Německo ohroženo služkami.
Fanalické nepřátelství proti všem Neném ům
sv říši bohabojnosti a dobrých mravů« zabíhá
již až do směšnosti, třeba že surových směš-
nosti. V severním Šlesviku vypověděly úřady
pruské služku hospodáře Möllera Marii
Kjeldovu a dva čelediny, zaměstnané u rol-
níka Ivana Hansena z odvety za to, že jich
zaměstnavatelé zúčastnili se dánského ruchu.
Nyní tedy bude jednota říše zachráněna pro
všechny časyl
President republiky unešen?
»New-York Herald« uveřejňuje sensační
zprávu, že president republiky kolumbijské
klerikál San Ciemente, proti němuž liberálové,
jak známo, zvedli povstání, byl svými o-
půrci jat a do hor unešen. Zprávěté
ale i v kruzich amerických se valně nevěřia
také my zaznamenáváme ji jen s reservou.
Jeden úspěch ale povstalci kolumbijšu
přece zaznamenávají. Mužstvo dělové lodi kolum-
bijské »Darrien«, jež operovala podel pře-
vlaky panamské, vzbouřilo se a loď ocitla se
v moci povstalcův.
Panamerický sjezd.
Senátor Spojených státův Davis mluvil na
sjezdu o Monroeové doktrině. Prohlásil, že tato
chrání nedotknutelnost jiho- a středoamerických
republik a že není Unii nijak snad plášuíkem
pro politiku anexí. Sjezd byl prohlášením lim
zřejmě uspokojen.
Möller
Kjeldův
Hansen
Monroe
Německo
NewYork Herald
spojený státův Davis
Sana Ciemente
23
article
Obecní zastupitelstvo v Karlině
mistodržitelstvim rozpustěno.
Obecní zastupitelstvo v Karlině
mistodržitelstvim rozpustěno.
Přes lýden kolovaly v Karlíně zprávy o tom,
že zastupitelstvo tamní bylo rozpuštěno a že se
to stalo následkem nepořádků, objevených
v obecním důchodě. Vyprávělo se, že příslušné
rozhodnuti mistodržitelství bylo již vypracováno
před 10 dny a že očekával se návrat místo-
držitele z honů na Hluboké, aby výnos podepsal.
Tyto předzvěsti došly včera uskutečnéní a od
včerejšího odpoledne zastupitel-
stva města Karlína ve dřívějším
svém složení není více.
Místodržitel vyslal včera před polednem
okresního hejtmana p. Kosinu na okresní
hejtmanství v Karlině, kdež místodržitelskému
radovi p. Řehákovi, jako chefovi politického
úřadu, sdělil rozhodnuti místodržitelské, jímt
se obecní zastupitelstvo v Karlině rozpouští
k prozatimnému vedení správy v obci, jakož
i za účelem vypsání a řízení nových obecních
voleb dosazena zvláštní komise, sestá-
vající z pp.: Jindřicha Ronze, cis. rady
a zemského poslance, jako předsedy, Josef
Engelmanna, továrníka v Karlině, Vincen
Feyerfeila, c. k. notáře v Karlině, Frant.
Karlin
Řehák
Ronz
Engelmann
Feyerfeil
František
Karlín
24
article
Kneidla, ředitele škol a JUDra. Jana V ej-
vara, advokáta v Karlíně.
Vzhledem k tomu, že místodržitelskému
radovi p. Řehákovi uloženo bylo, aby bez pro-
dlení k rozpuštění zastupitelstva přikročil, ode-
bral se týž do bytu nemocného starosty pana
Václava Svitáka, jenž teprve před krátkým
časem za starostu zvolen byl a jemu rozhodnuti
místodržitelské, jímž zastupitelstvo se rozpöuští,
osobně doručil.
Na to odebral se místodržitelský rada p.
Řehák s okresním komisařem p. drem. Kla-
drubským, jakož i se všemi členy správní ko-
mise na radnici karlínskou za účelem odevzdání
správy obeení do rukou jmenované komise.
V radnici shromážděni byli členové městské
rady chtějíce právě za předsednictví p. Václava
Nekvasila konati schůzi městské rady.
Místodržitelský rada pan Řehák sděli
městskému radnímu p. Václ. Nekvasil o vi
účel cesty své a vybídl jej, aby členové městské
rady následkem rozpušténí nekonali schůzi, je-
likož svých funkci jsou zbaveni a aby dále
účastnil se pan Nekvasil v zastoupení starostv
odevzdávání správy obecní členům komise. Potom
Kneidl
Jan
Řehák
Sviták
Nekvasil
Václ
Karlín