ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 9409e240-661e-11dc-91ce-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 24 celkem · entity: place 48, person 96, org 8, work 2
1 masthead
Ročník XXX0l
2 masthead
V Praze, ve středu dne 6. listopadu 1901.
Praha
3 masthead
Číslo 306.
4 article
Na runní a odpol. ltsty přiiokami .Naudný Obsor“ ve střvdu a „literárni Hlidkal v pátek) předpládí set Preze v adnínistrat na něe ns čtvrt leta . . . . . 6 K — s dvojí čenáškoe na raěsie na čtvíi lela ve tinít. 7 K 50k no moěsle . . 9 KSoDt Peštou: na mlale sa čtrrti letn kei s dvolí zásilkeu so za miase sre leja
KSoDt Pešta Naudný Obsor
5 article Po parlamentních řečech zá- stupců národa českého.
Po parlamentních řečech zá- stupců národa českého. Člověk se smyslem pro právo a pro spravedlnost národa českého poněkud vyvi nutějším, než jakým obdařen jest pan dr. Körber, nebyl by se dopustil ani stého dílu skutků, zapsaných na účtě našem proti němu jako »saldo«. A člověk s citem pro osobní a úřadnickou čest svou jen poněkud vníma- vějším a jemnějším, než jakým se honos pan dr. Körber, byl by s křesla minister- ského v Rakousku už dávno sestoupil a byl by se uchýlil do soukromého zátiší, kam by k němu z politického hluku nemohla pro- niknouti ani nejslabší vzpomínka na jeho minulost. Pan dr. Körber patrně má kůži před- potopních velikánův! Obžaloby, které nej- nověji mu do tváře mluvili dva zástupci národa českého, pp. dr. Kramář a dr. He- rold, svezly se s ní jako zrnka hrachu. Ani se neotřásl po nich. Věru, nevýslovně to šťastný temperament pro státníka rakou- ského, jenž jako tělesnou stráž má kolem sebe největší nepřátele této říše. Nevýslovně šťastná to nátura pro ministerského před- sedu, jenž ve všem všudy vyhovuje vše- německé politice v tomto soustátí, založeném na ochranu práv a života tolika národů ne německých a napořád udržovaném nezvi- klanou věrností techto národů, jejich obětmi krve a penězl Byliť při vládním vesle ve Vídni, počí táme li jen od roku 1861, už před drem.
doktor Körber Kramář He Rakousko Vídeň
6 article
Körbrem »státníci«, kteří usilovali postaviti Rakousko na základy nepřirozené, proti dějinné a protirakouské; byliť mezi před- chůdci jeho za ten čas Schmerling, Herbst, Lasser atd. až po Clara, ale žádný nepro- půjčil se v úřadní činnosti své vlivu politiky germanisační tou měrou, jako už na třelí rok to činí dr. Körber. Všichni poškozovali, potlačovali, zkracovali jazyková, zemská státní práva, životní spravedlnost zdejších národů neněmeckých na prospěch zdejší menšiny německé; ale žádný z nich nejednal tak pod nátlakem, za assistence, za dozoru parcelářů království českého a Všeněmcův. Všichni byli urputnými škůdci národa českého, všichni těžce se pro- hřešovali na přirozené podstatě, na státní velikosti, na dějinném poslání, na vnitřním pořádku a míru, na velmocenském rozkvětu říše habsburské; ale žádný z nich to ne- činil v hypnotismu a v suggesci, utkané kolem jeho hlavy takovou společností ně meckou, jejížto úmysly, podniky a činy sám následník trůnu rakouského by byl veřejně prohlásil za protirakouské a proti dynastické. Tuto osudnou proměnu v germanisační politice vlád vídeňských, zvláště vzhledem k národu českému, první ze všech poněm- čovacích ministrů vídeňských provedl dr. Körber. Této pochybné zásluhy o trvání a budoucnost, o vnitřní mír a blaho říše habsburské dobyl si teprv dr. Körber. Poli- tika jeho, nemobouc vzchopiti a vznésti se k pojmu a k ochraně jazykových, zemských a státních práv národův neněmeckých, kteří obývají v této říši, ve směru germanisačním za dobu dvou let octla se už na onom stupni, kde počínají mizeti odvěčné hranice mezi msnarchií habsburskou a odvěkým soupeřem a škůdcem její na severozápadě.
Schmerling Herbst Lasser Claro Körber Rakousko
7 article
Program Všeněmců v Rakousku mohl otevřiti vládě vídeňské oči, kam všechny jeji poněmčovací skutky proti národu českému konečně čelí, komu prospívají jedině: zjevná organisace Všeněmců na půdě rakouské jako zvláštní společnosti politickéa parlamentní, mohla a měla ministrům vídeňským konečně ukázatí a dokázati, kdo vlastně číhá na ovoce poněmčovací činnosti její, namířené především proti národu če- skému: p. dr. Körber, za jehožto vlády Všeněmci v Rakousku teprv sestoupili se ve zjevný spolek s paragrafovanými stanovam a k určitému konci, byl dobrým geniem Ra- kouska povolán, aby dalšímu poněmčování ve státní správě rakouské udělal přítrž, aby maje před sebou veřejně vyložený, okázale přiznaný a s klopotem bezohledným ke všem potřebám a životním interessům této říše se hrnoucí program Všeněmcův, zahájil ve vnitřní politice rakouské nezbytný obrat ku přiroze ným a dějinným právům jednotlivých krá- lovství, zemí a národův, sestoupivších se dobrovolně kolem jasné dynastie habsburské. Však co dr. Körber učinil? Podepsal s ostat- nimi kollegy svými v ministerstvu vídeňském dne 17. října 1899 kapitulaci autority a moci státní před nespravedlivými požadavky Vše- němcův a jejich spojencův zdejších, od te doby vězí v jejich náručí a plní všechna je- jich přání. Dru. Körbrovi připadl velice důležitýa vznešený úkol, aby hydru protirakouskéhoa protidynastického všeněmectví, objevivší se za vlády jeho, potřel, však on, stanuv na rozcestí, dal se dráhou, která vede ke všemu jinému, jen ne ku blahu a ku štěstí této říše. Německá a poněmčující politika vídeňská, která za jeho vlády ku blahu říše měla vzíti za své, naopak byla stupňo- vána a pokračuje ve smyslu vše německém. Tím dr. Körber liší se od svých předchůdcův na křesle ministerském od Schmerlinga až po Clara.
doktor Körber Claro Rakousko
8 article
Tento ostrý politický profil osudný pro Rakousko, dr. Körber má v dě- jinách této říše; s ním předstoupil i před pariament, nyní shromážděný. Stojí v něm jako ministr, jenž vznik organisace všeněmecké v Rakousku učinil možným a jenž vzrůst a činnos této organisace chrání a podpo- ruje. Takové politické pozadí ne- měl před ním žádný z jeho předchůdců s nimiž národ český musil podstoupiti krutý zápas o svá práva jazyková, zemská a státní Bylo už také v parlamentě nedávno dle pravdy vyznačeno, že Všeněmci jsou nejnovější vládní stranou v něm Jsou jí i mimo něj! A za takových poměrů mohl někdo roz umný se nadíti, že zástupci národa českého, o jehožto život a bezživotí v politice všeně- mecké především jde, zachovají se jinak než jak ve dnech právě minulých se zacho- vali pp. dr. Kramář a dr. Herold? Oba pro- mluvili z ducha a ze srdce svého národa a zcela dle skutkův p. dra. Körbra. Podivno jen, že někteří hlasatelé politiky páně Kör- brovy pohřešují v projevech obou řečníků českých očekávaného vyjasněn situace. Se strany národa českého zajisté stalo se všechno, čeho vyjasnění situace mělo potřebí. Zbývá jen, aby i p. dr. Körber se strany své přispěl k zaplašení nejasnoty, ač má-li za to, že po straně jeho posud jest něco nejasno a že by měl také něco říci. My myslíme, že ani toho není potřebí, nýbrž že všechny posavadní skutky jeho mluví za něho až příliš srozumitelně ... Dle těeh národ český bude se říditi dále.
Körber doktor Kramář Herold pán Rakousko
9 article Pelitické zprávy domácí.
Pelitické zprávy domácí. V Praze, 5. listopadu. (Krakovs k »Czas« o slovanské vzájemnos ti.) Téhož dne, kdy sněmovní polské kolo ústy hr. Vodického statečně střílelo do týlu české dele- gace, ač doznalo, že nezná důvodů, jež české poslance přiměly k ohlášení opposice Körbrově vládě, přinesl »Czas« článek, v němž si stýská, jak jsou Poláci málo obeznámeni se světem slovanským a jak je třeba znalostio Slovanstvu i mezi Poláky prohlubovati. »Všechno, co se v Rakousku podniká na půdě slovanské vzájemnosti — píše »Czase — nabývá stále většího, aktuálnějšího, politického významu. Na- cházíme se před proudem, s nímž nutno počí- tati, který může míti vliv nejen na poměry parlamentní, ale také na vnitřní poměry naší společnosti . . . Nechať se o politické stránce vzájemnosti soudí jakkoliv, nutno uznati, že jest třeba v těchto věcech se vyznati, třeba je vážně studovati, neboť čím jsou aktuálnější, uim ne- bezpečnější mohou býti výsledky dilettantismu. Jest tedy v našem vlastním zájmu, abychomse zabývali otázkami slovanskými, politickým, spo- lečenským, vědockým, literárním a uměleckým životem Slovanů. Musíme se domoci, abychom měli v každém oboru své vlastní znalce Slo- vanství a nemusili se o všem informovati bud v Petrohradě, neb v časopisech vídeňských.
Vodický Czas Polák Praha Rakousko Petrohrad Slovan
10 article
Hanbíme se, musíme-li se přiznati, že dnes »slovanská vzájemnosť« musí procházeti sítem německým ... Politiku ponechme politikům ale podporujme v zemi zájem o slovanské věci, podporujme studium těchto otázek. Za ny- nějších poměrů rozšíření znalosti o Slovanstvu bude znamením naší politické vyspělosli. Dnes již nestačí idyllické deklamace o pobratímství, ani válečná hesla o společném nepříteli. Jest třeba se učit... Ať si nastanou jakékoliv změny a vzniknou kombinace pro nás nebo proti nám, vždy bude jisto, že šťastných okol- nosti neužíjeme a nešťastným se neubráníme, dokud nebudeme míti informátorů, s věcí nále- žitě obeznámených. Pouze citové šíření my- šlenky vzájemnosti slovanské hez náležité znalosti věci jest stavěti bez základů . . .« Bylo by na čase, aby pisatel stati svou lekci přednesl několikrát v polském kole, kde pánové dosud nechápou, že český národ může miti důležitější zájmy, než držeti křeslo, povážlivě se víklající pod drem.
11 article
Körbrem. Ze Lvova, 3. listopadu. (Bezgramo- nost. — Ruská »Narodni torgovla«. Posledním sčítáním lidu zjištěno, že v Halič mezi 7.3 mill. obyvatelstva jest 4,666.416 oso negramotných, neznalých čtení ani písma. Nej zanedbanější v tom vzhledě jsou okresy východo- haličské, obydlené lidem ruským. Proto sluší vzdáti chválu výboru spolku Mich. Kačkovského, jenž utvořil zvláštní komitét, starající se o vzdě- lání ruského lidu. Při každě filiálce tohoto spolku, rozšířeného po celé východní Haliči, zřídí se zvláštní »komitét gramotnosti«, jenž bude míti za úkol vyučovati dospělé osoby čtení a psaní. Cvičení má se diti na základě ruského spisovného jazyka (a nikoliv vládní fonetiky) s náležitým zřením k jazyku eírkevně- slovanskému. — Důležitá obchodní organisace ruská, »Narodní torgovla«, jejíž účelem jest vydržovati na venkově sklady se zbožím, po- třebným venkovskému lidu a prodávati je za slušnou cenu, aby kupující nebyli odkázáni jen na židy, konala tyto dny valnou hromadu ve Lvově. Z přednešené výroční zprávy vysvítá, že spolek má ve Lvově hlavní ústřední skladiště, filišlní sklady ve všech větších městech východo- haličských a kupecké krámy v 745 místech.
Lvov Halič spolek Mich
12 article
Členů má asi 1000. Peněžní obrat ve skladech a filiálkách činil za minulý rok přes 6 millionů korun. Z čistého zisku obdrželi členové 7proc. dividendu. »Narodni torgovla« jest ústav čistě lidový, jenž přináší venkovskému lidu značný zisk, aniž na něm žádá jakých obětí. Jest to vzorně spolčení drobných sil ekonomických. R. Ze Zemuna, 3. listopadu. (Charakte- ristika chorvatských sněmovních voleb.) Chorvatské volby, o nichž se zdálo, že budou smutným obrazem jednak roztřištěnosti chorvatských opposičních stran, jednak nesmi livosti mezi chorvatským a srbským partikula- rismem, stávají se dojemnou a místy mohutnou manifestací veškerého chorvatského a srbského
Zemuna
13 article
nezávislého voličstva na obranu národních politických práv. Pominul veškerý rozdil mez »praváší« a »obzoráši« (mezi radikálními a mír nými státoprávníky), takže redaktor pravášského denníku »Hrvatska«, spisovatel a advokát, dr August Harambašié, kandiduje v okrese klanjae ském u Záhřeba, kde před čtyřmi roky by zvolen jeden z obzorašských předáků, publicista a advokál dr. Mazzura. V bakarském okresu (v chorv. přímoří) i katolické kněžstvo přistoupilo na kandidaturu předáka réckých Chorvatův, dra Erazma Barčiče, advokáta, ač týž r. 1895 pro- hlásil, že by hlasoval pro civilní sňatek v Chor vatsku, pročež při volhách 1897 propadl jedním hlasem, neboť 7 kafolických kněží zdrželo se voleb (v Petrinji u Sisku v županii záhřebské). Kromě kandidatury bakarské nabídnut jest dru. Barčiči ještě mandát v Petrinji a v Nové Gra- dišce (na Sávě v žúpanii požežské), kde pro něho budou hlasovati i Srbové. To by však ještě nebylo tak významným, neboť Barčié vždy stál na základě jednoty chorvatskovarbské a vzá jemnosti slovanské a byl proto svého času vyloučen ze strany práva, poněvadž Antonlna
Hrvatska Harambašié doktor Mazzura Chorvatův Erazma Barčič Siska Barčič Srba Záhřeb Petrinja Nová gra
14 article
Starčevice nazval pro jeho zaryté nepřátelství k Srbům a Slovanům největším škůdcem chor vatského národa. Mnohem významnější jest fakt že srbská samostatná radikální strana ve svém denníku, v novosadské »Zastavě«, doporučuje srbskému voličstvu, aby hlasovalo pro opposič- ního chorvatského kandidáta, je-li týž pro bratr- skou shodu mezi Chorvaty a Srby a pro demo- kratické a liberální reformy. Chorvaté nezůstávaj pozadu v národní uvědomělosti, takže v Mitrovie vycházející »Hrvatski Branik«, orgán redigovaný katoliekým knězem, vyzývá své přívržence, aby hlasovali pro pravoslavného Srba, dra. Miloše Mojice. Volby se tedy budou konati ve znamen národní chorvatské a srbské koncentrace pod praporem společné národní obrany. To ovšen ještě není úplný obrat, ale jsou to neklamné příznaky, že maďarské násili a maďarská kor rupce budou míti zcela jiný výsledek než se to v Pešti očekává. Ze Sibíně, 2. listopadu. (O brat v po litice rumunské.) Rumuni letošních vše- obecných voleb uherských se neúčastnili. Vrchu nabyli opět přívrženci politiky passivní. Ale zdá se, že výsledek voleb, zejmena na Slo vensku, nezůstal bez vlivu i na Rumuny. Tyto dni sešel se výbor rumunské národní strany k důvěrné poradě, již se účastnili i vůdcové strany, advokát Julius Coroianu a Ratiu kteří se dosud rozcházeli v názorech na úspěš- nost politiky passivní. Za porady docíleno shody ve prospěch politiky aktivní, jež se má projeviti již při nejbližších volbách do zastupitelstva stoličného. Za tím účelem zvolen užší výbor. jemuž uloženo vypracovati provolání, kterým se Rumuni vyzývají, aby se voleb všude účastnil a snažili se zvoliti co nejvíce svých lidí do stoličných rad.
Srba Chorvat Miloš Mojice Rumun Vrcha Julius Pešť Hrvatski Branik Zastava
15 article Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné. V Praze, 5. listopadu, Přednáška generála A. F. Rittichu o položení neruských Slovanů. Bylo nám už telegrafleky oznámeno, že generál A. F. Rittich minulý pátek ve schůzi petrohradského národního spolku »Pycenoe Coópauie« měl přednášku o položení Slovanů v západní i střední Evropě. Podle zpráv ruských listů schůze byla velmi četně navštivena. Předseda kníže D. Golicyn ji zahájil řečí, ve které vyložil, jak z vniterného života Rusů vyplývá potřeba sta rati se také o sousední země a národy, jmeno vitě o národy rodně. Udělil pak slovo gen. A.F Rittichovi. Přednášející nešetřil barev, aby Rusům vy maloval těžký i neblahý osud mimoruských Slovanů. Na prostranství 15.000 čtv. mil žije jich 35 millionů, ale ohromné to tělo nežije svobodně, nýbrž je trýzněno a rozdiráno nej rozmanitějšími cizorodými živly: Němci, Maďary Židy, Turky atd. Západní a jižní Slovanstvo je mučeno, je pokryto jizvami a boláky, avšak ono nehyne, jsouc plno zdravých sil. S na- dějemi ujařmení Slované vzhlížejí k rodnému východu, kde ještě žije velkomyslnosť a lidskost.
A F Rittich D Golicyn Rus Němec Maďar Žid Turek Slovan Praha Evropa Slovan národní spolek » Pycenoe Coópauie
16 article
Avšak Slovanstvo neoddává se při svých na- dějích zahálce. Z lůna Slovanstva vystupují na jeviště dějin národové, kteří vlastními silami měří se s odvěkým vrahem. V čele jich kráčí junácký národ český. Každé pokolení české s obnovenou silou a svěžestí staví se proti nepříteli. Němci vždycky se těší. že český národ na vždy jim podlehne, unaví-li se bojem s nimi ta generace, která právě stojí na jevišti. Ale ještě tu generaci neunavili a již druhá, mladší a bojovnější, touží ji vystřídati a s národním nepřítelem českým se utkati. Němci se klamou, myslice, kdyby přemohli, podvedli anebo oslabili Mladočechy, že by se stali pány osudu českého národa. Kdyby toho nakrásně dosáhli, opakovalo by se jen, co bylo, když se scény ustoupili Staročeši. Ale ten oka- mžik ještě nenadešel, Mladočeši ješté zdaleka nejsou zdoláni, touly jejich jsou ještě plny ostrých šípů . . . Za Čechy vystupuji na bojiště druzí slovanšti národové a bijou se za svá po- šlapaná lidská práva. Boj jejich není beznadějný a nemůže zůstati bez podpory, ve klerou doufaj šlechetní bojovníci. Den slovanského osvobozen nedalek.
Němec Čechy
17 article Jak Rusko odpoví Německu.
Jak Rusko odpoví Německu. Od chystaného zvýšení cel na ruské tovary Německo ustoupiti nehodlá. Pověsti, jakoby kan- eléř Bülow byl odpůrcem tohoto zvýšení, obá- vaje se podrážditi Rusko, ukázaly se pouhým manévrem německé žurnalistiky. Nová celná sazba byla německou vládou dobře promyšlena a pečlivě připravena. Vláda již od ní neustoup a pohněvá-li si Rusko, mysli, že je snadno zas usmíři laciným lichocením jeho velikosti a síle deklamacemi o nehynoucím přátelství mezi Ru skem a Pruskem, a na konec císař Vílém, aby se zavděčil caru Mikuláši, je vždy ochoten k nové expressní službě, jako nedávno v Vyštinách. »HoBoe BpeM« prozrazuje, jak ruská vláda přijme zvýšení německých cel, jež opravdu je svědectvím neobyčejné neomalenosti Němeů Zvýšujíť minimálné sazby dvakrát a maximálné třikrát. Rusko ve vší dobrolě odplatí Německu stejnou mincí a zvýší přiměřeně cla na německ dovoz. Sníží-li ale Německo elo, i Rusko je »My Německo šidit nechceme,« praví list »ale ovšem také nechceme, aby nás šidili Němei Nemáme Německu za zlé, že cla zvyšuje a oče káváme, že ani ono nebude se hněvati, učiní me-li taktéž. Je-li jednomu téžko, ať jest i dru- hému, je-li jednomu lehko, budiž i druhému.- sníží.
Bülow Vílý Mikuláš Rusko Německo Prusko HoBoe BpeM
18 article
Cesta královských manželů srbských do Petrohradu. Bělehradský zpravodaj »Tempsu« oznamuje že podle nejnovějších zpráv, které má z nej spolehlivějšího pramene, král Alexandr a krá lovna Draga vydají se co nejdříve na cestu do Petrohradu. Provázeti je bude zahraniční ministr dr. Vujíč a několik jiných ministrů. O Makedonii uveřejnil zajímavé pojednání André Chéra- dame v serii svých balkánských studií, jež publikuje v pařížském žurnálu »L' Eclair«. Vy světluje otázku makedonskou. Němci tlačí Ra kousko k Soluni, aby později shrábli jeho dě- dictví. Rakousko ve svém zájmu by nemělo bye poslušno nátlaku berlínského. Též Rumun mají své zájmy v Makedonii, dále Rusové, chtě- jící zajistiti rovnováhu malých států balkán- ských a zameziti přílišný vzrůst jednoho z nich. dále Řekové a Turci mají své stanovisko vt věci. Ale nejvíce interessováni jsou Srbovéa Bulhaři. Chéradame podává své zkušenosti, na- byté v otázce makedonské v Bělehradě i ve Plovdivě. V Srbsku navštívil francouzský publi cista mladého krále v jeho letním sídle Smede- revu a srbský panovník prostě a zřetelně mu naznačil srbské stanovisko v záležitostech ma- kedonských. Srbové a Bulhaři prohlašují své nároky na Makedonii. Bulharská propaganda je účinnější nežli srbská. Bulhaři chtějí Makedoni celou, aby tak získali přístup k moři v Solun a v Kavalle. Srbové se chtěji děliti tak, aby získali pravý břah Vardaru a tak i Soluň. Bul- haři zatím nemluví o skutečném připojení Ma kedonie, ale domáhají se pro ni autonomie, aby se vymanila z hrůzovlády Turecka. Ale Srbové protestují proti této autonomii, poněvadž by t znamenalo převahu vlivu bulharského a připra vení Makedonie ku připojení k Bulharsku.
Vujíč Chér L Eclair Němec Rumun Rus Řek Turek Bulhar Chéradam Srba Petrohrad Makedonie Soluň Rakousko Bělehrad Srbsko Turecko Bulharsko
19 article
Ostatně autonomie prý by byla velmi obtížná v Makedonii, kde není jednoty ani národní, ani náboženské, ani ethnografieké, ani politické. Srbové reklamují pro Makedonii pouze reformy. jež byly slíbeny smlouvou berlínskou a jichž provedení se murně čeká. Reformy týkají se administrace, školství, soudnictví a bezpečnosti. To je pro nynějšek. Co se tkne definitivního rozluštění otázky makedonské, posuzují ji v Bs lehradě velmi střízlivě. Buď dohodnou se v B lehradě a v Plovdivu o rozdělení Makedonie. nad níž budou obě země vládnouti za svrcho- vanosti sultána asi jako nyní Rakousko spra- vuje Bosnu a Hercegovinu, nebo že by nastal celní svaz Srbska a Bulharska, ve které konfe- deraci třetím členem by byla Makedonie, což by umožnilo provedení autonomie v Makedonii. Tato myšlenka zdá se p. Chéradamovi velm správnou, mající opravdový základ hospodář- ský, neboť obchodní zájmy bulharsko-srbské se ji nepotírají, nýbrž doplňují. Ale to jsou pouh domněnky pro budoucnost. Nynější hlavní sna- hou má býti prosazení reform slibených ber linskou smlouvou. Francie by měla celým vli- vem svým podporovati tyto snahy a měla by upevniti svou autoritu na Balkáně, otřesenou p sledními spory se sultánem. Ke článku připojí Chéradame mapku Makedonie.
Srba Chéradam Makedonie Rakousko Bosna a Hercegovina Srbsko Bulharsko Francie Balkán
20 article
Francouzské loďstvo ve vodách tureckých. Včerejší rokování francouzské sněmovny o vyslání loďstva do vod tureckých nemělo pro vládu průběh veskrze příznivý. Utvořila se koalice z krajní levice a z pravice sněmovny jež po nějakou chvíli silně vládu ohrožovala. Ministr Deleassé neuspokojil totiž prohlášením svým ani onu, jelikož neslíbil ráznou ochranu Arménův, ani tuto, jelikož nepřipověděl důraz nou obranu missil a spokojil se obhajováním požadavků dvou bankéřův, Turbina a Loranda. Soud sněmovny byl nepříznivý a socialista Allemanne vtělil ho ve slova: »Nesmíme do Cařihradu jíti jako soudní vykonavatelé, kteř chtějí vymáhati dluh, nýbrž jak zástupci huma nity.« Skutečně také z rozhodnutí většiny sně- movní dána při hlasování přednost resoluci Sembatově, kteráž bez projevu důvěry vládě žádá za ráznou ochranu Arménův proti řežím tureckým. Waldeck-Rousseau ale, jako již ne- jednou, když vyslovila se sněmovna proti vládě jeho, nevstal a neopustil sněmovnu, by podal demissi, jako činívali předchůdci jeho přísně konstituční, nýbrž vyslal na bojiště dáv ného přítele svého, nejbombastičtějšího ora tora sněmovny, Brissona, kterýž jal se ličit věc, jakoby Francie pozbyla sily provésti vý pravu proti Turecku, kdyby právě v tomto oka mžiku ministerstvo její padlo. A sněmovna pod okamžitým dojmem takých úvah revotovala své prvotní usnesení a rozhodla se opět podporo- vati vládu až do zkoncování konfliktu s Tureckem, v drobněm prodeli: ranni číslo o sobě . . . za Sh odpolední . . . . . . . za 2 b Ve flialkách na venkovi ranní úéslo. . . . . edpolední . . . . . . . . 8 Inseráty plati se hetově sapřed. Předplsceni a inserty přijímá sdinínl- strace v Marianské ulici č. 8. Tan nacházejí se též redlskee tiskáraeepdice . Mirodaich Listt. lupiry se pevracsji
Deleassé Arménův Turbin Loranda Allemann Rousseau Brisson Cařihrad Waldeck Francie Turecko tor sněmovna
21 article
zapomínajíe zatím vlastních sporů vnitřních. Uvidíme, zdaž pan Deleassé bude si nyní počl- nati rázněji a to ne toliko v zájmu bankéřův, nýbrž také v zájmu celých národův potla- čených! Cil francouzské výpravy ovšem Delcassé včera nevyhlásil. V dnešní minislerské radě ale sdělil, že divise Caillardova nepo- chybně ještě dnes dorazí k cíli ji určenému. K porážce anglické. Zpravodaj »Daily Telegraphu« v Pretorii sděluje o boji u Bethelu ještě tyto podrobnosti Prudká bouře zuřila právě 30. října, když Botha v čele 1000 Burův vrhl se na zadní voj Ben- sonův a poraziv jej, odňal mu dvě děla. Tvrdí se, že Burové oděni byli v uniformu khaki že jen tím podařilo se jim k Angličanům se při- blížiti. (?) Když nepodařilo se Burům dobýti anglického postavení docela, ohradili se kol do kola něho a pokračovali v palbě, až 1. listo- padu plukovník Barker zbytek voje Bensonova vyprostil. Zpravodaj zmíněný tvrdí, že ani jeden z Angličanů se nevzdal a že raději padli pod kulemi burskými. — »Daily Mail« chváli si sice toto hrdinství, ale — praví, že přes to vše velmi znepokojivou jest právě okolnost, že Burové mohou se napořád bez vědomí angli- ckých generálův soustřeďovati a isolovaně voje anglické přepadati. Jeden z předákův liberální strany anglické měl v sobotu v Leedsu řeč, v níž žádal, by byly Burům bezodkladně nabídnuty rozumné podmínky míru. Ale také Asquith trval na tom, že neodvislost jim vrátiti nelze a proto také jeho projev Burův věru neuspokojí.
Deleassé Bethel Both Burův ben sonův Burová Angličan Bur Barker Bensonův Asquith Leeds Daily Telegraph
22 article
Německo ohroženo služkami. Fanalické nepřátelství proti všem Neném ům sv říši bohabojnosti a dobrých mravů« zabíhá již až do směšnosti, třeba že surových směš- nosti. V severním Šlesviku vypověděly úřady pruské služku hospodáře Möllera Marii Kjeldovu a dva čelediny, zaměstnané u rol- níka Ivana Hansena z odvety za to, že jich zaměstnavatelé zúčastnili se dánského ruchu. Nyní tedy bude jednota říše zachráněna pro všechny časyl President republiky unešen? »New-York Herald« uveřejňuje sensační zprávu, že president republiky kolumbijské klerikál San Ciemente, proti němuž liberálové, jak známo, zvedli povstání, byl svými o- půrci jat a do hor unešen. Zprávěté ale i v kruzich amerických se valně nevěřia také my zaznamenáváme ji jen s reservou. Jeden úspěch ale povstalci kolumbijšu přece zaznamenávají. Mužstvo dělové lodi kolum- bijské »Darrien«, jež operovala podel pře- vlaky panamské, vzbouřilo se a loď ocitla se v moci povstalcův. Panamerický sjezd. Senátor Spojených státův Davis mluvil na sjezdu o Monroeové doktrině. Prohlásil, že tato chrání nedotknutelnost jiho- a středoamerických republik a že není Unii nijak snad plášuíkem pro politiku anexí. Sjezd byl prohlášením lim zřejmě uspokojen.
Möller Kjeldův Hansen Monroe Německo NewYork Herald spojený státův Davis Sana Ciemente
23 article Obecní zastupitelstvo v Karlině mistodržitelstvim rozpustěno.
Obecní zastupitelstvo v Karlině mistodržitelstvim rozpustěno. Přes lýden kolovaly v Karlíně zprávy o tom, že zastupitelstvo tamní bylo rozpuštěno a že se to stalo následkem nepořádků, objevených v obecním důchodě. Vyprávělo se, že příslušné rozhodnuti mistodržitelství bylo již vypracováno před 10 dny a že očekával se návrat místo- držitele z honů na Hluboké, aby výnos podepsal. Tyto předzvěsti došly včera uskutečnéní a od včerejšího odpoledne zastupitel- stva města Karlína ve dřívějším svém složení není více. Místodržitel vyslal včera před polednem okresního hejtmana p. Kosinu na okresní hejtmanství v Karlině, kdež místodržitelskému radovi p. Řehákovi, jako chefovi politického úřadu, sdělil rozhodnuti místodržitelské, jímt se obecní zastupitelstvo v Karlině rozpouští k prozatimnému vedení správy v obci, jakož i za účelem vypsání a řízení nových obecních voleb dosazena zvláštní komise, sestá- vající z pp.: Jindřicha Ronze, cis. rady a zemského poslance, jako předsedy, Josef Engelmanna, továrníka v Karlině, Vincen Feyerfeila, c. k. notáře v Karlině, Frant.
Karlin Řehák Ronz Engelmann Feyerfeil František Karlín
24 article
Kneidla, ředitele škol a JUDra. Jana V ej- vara, advokáta v Karlíně. Vzhledem k tomu, že místodržitelskému radovi p. Řehákovi uloženo bylo, aby bez pro- dlení k rozpuštění zastupitelstva přikročil, ode- bral se týž do bytu nemocného starosty pana Václava Svitáka, jenž teprve před krátkým časem za starostu zvolen byl a jemu rozhodnuti místodržitelské, jímž zastupitelstvo se rozpöuští, osobně doručil. Na to odebral se místodržitelský rada p. Řehák s okresním komisařem p. drem. Kla- drubským, jakož i se všemi členy správní ko- mise na radnici karlínskou za účelem odevzdání správy obeení do rukou jmenované komise. V radnici shromážděni byli členové městské rady chtějíce právě za předsednictví p. Václava Nekvasila konati schůzi městské rady. Místodržitelský rada pan Řehák sděli městskému radnímu p. Václ. Nekvasil o vi účel cesty své a vybídl jej, aby členové městské rady následkem rozpušténí nekonali schůzi, je- likož svých funkci jsou zbaveni a aby dále účastnil se pan Nekvasil v zastoupení starostv odevzdávání správy obecní členům komise. Potom
Kneidl Jan Řehák Sviták Nekvasil Václ Karlín