1
masthead
Ročník padesátý třeti.
2
masthead
V Praze, v pátek 20. června 1913.
Praha
4
article
Naranní a večerní liaty
předplací se
V Praze v administraci:
za měsic. . . . . . 2 K —
na čtvrt leta . . . . 6 K —h
a dvojt donáškou
na měsíc. . . . . . 2 K
na čtvrt jeta . . . . 7 K elh
ve filišlkácha
na měslo . . . . . 2 K 80h
Poštou.
na měslo. . . . . . B K 20h
na čtvrt lota . . . . 9 K 60
s dvojí zásilkou
na měsie. . . . . . B K 8O h
na čtvrt ista : . . . 11 K 40
Praha
7
article
Vecerní
Vecerní
aní-
8
article
V drobném prodejir
ranní čislo o sobě
za s
večerní . . . .
za l
Ve fliálkách na venkově-
ranní čislo
večerní .
lnserátv
platí se hotově napřed-
Předplacení a inserty přijis
administrace v Mariansské ul.,a
Tam nacházoji se táž
redakce, tiskárna a sxpedi
„Národnlch Listů
Rukopisy se nevransi
Mariansský ulice
9
article
Hrdinami dne stali se Tisza a Miljukov
Jich řeči o balkánské otázce, proslovené
uherském a ruském parlamentě, nelze pomi-
nouti. Řeč Miljukova, opírá-li se o správná
data, odhalila velmi pikantní věc: že pozor-
nost Srbska na údolí Vardaru obrátil běle-
hradský vyslanec ruský Hartwig. Odtud
prý vznikla snaha srbská, podržet všechny
dobyté země až po Gjevgjeli.
Těžko rozhodovat, má-li Miljukov pravdu
ačkoli patrně zbytečně nebyl by obviňoval
vyslance svého státu. Či je to snad předem vy-
počítaná a dobře míněná rána? Psalo sev
těchto dnech o sporech mezi Sazonovema
Hartwigem, a spory tyto mohly se točit jen
kolem bulharsko-srbské otázky. I ledvinová
nemoc Sazonova přihlásila se tak náhle po
známém carském telegramu Srbsku a Bulhar-
sku, a zahojila se tak rychle po carském re-
skriptu Sazonovu, že vzbudila podezření oby-
čejné „diplomatické“ nemoci. Možná, že Sa-
zonov opravdu není zodpověden za nejnovější
slovanský kurs ruské politiky a že carský te-
legram Srbsku a Bulharsku i se znamenitým
obratem o „slovanské věci“ jest jen a jedině
zásluhou moskevského předvoditele A. S a-
marina, v němž se carovi tolik zalíbilo. Slo-
vanská strana, která se ozvala v carském te-
legramu, mohla vycházet ze starých slavjano-
filských rodinných tradie potomka Jiřího Sa-
marina, a ne ze zaprášených aktů Sazonovské
diplomacie.
Tisza
Miljukov
Hartwig
Sazonovem Hartwig
Sazonov
Bulhar
A S
Srbsko
Vardar
Bulharsko
10
article
Carský reskript byl snad jen žádanou ná-
plastí na rozteskněné srdce Sazonova, roz-
mrzelého tím, že se mu někdo druhý do ře-
mesla plete. P. N. Miljukov, který patří k nej-
oddanějším obráncům zahraniční politiky Sa-
zonova, považoval patrně za milou povinnost
ještě silněji se ujmout mírumilovného Sazo-
nova proti kazimírovi Hartwigovi.
Řeč hraběte Tiszy, který dělal včera
hlásnou troubu hr. Berchtoldovi, velice se
ovšem ve Vídni líbí. Vídeňské denníky sem
tam se sice ještě pozastavují nad převrácený-
mi konstitučními zásadami Tiszovými, ales
jeho principy vůči Balkánu a jmenovitě vůči
Rusku souhlasí docela. Smělá řeč uherského
ministra-presidenta, rázně odmitajícího ruské
pokusy o protektorát nad Balkánem, se ovšem
musí ve Vídni zamlouvat.
„N. Fr. Pr.“ prohlašuje Tiszovu řeč z
ozvěnu přesvědčení všech rozvážných lidí
monarchii. Událostí v této řeči jest obrat, jak
Rakousko-Uhersko stojí na straně balkán-
ských národů, kdežto Rusko je popuzuje proti
sobě.
Kdyby byla naše diplomacie v celé bal-
kánské otázce tak nevinná a nezištná, jakji
nyní líčí hr. Tisza, sotva bychom mohli dělat
něco jiného, než s ní souhlasit a ji podporovat
Jsme upřímnými přáteli balkánských Slovaní
a proto přejeme jim svobody a neodvislosti
Ale bojíme se, že cesta k neodvislosti nevede
tudy, kudy ukazuje hr. Tisza a naše diplo-
macie.
Sazonov
P N
Miljukov
Hartwig
Tisza
Berchtold
Tiszův
Vídeň
Balkán
Rusko
Francie
Rakousko
Uhersko
Tisza
11
article
Nevěříme danajským slibům Tiszovýmo
zárukách neodvislosti balkánských národů.
když sám řiká, že maďarský národ musí se
připravovat pro tu chvíli, kdy nastane defini-
tivní uspořádání na Balkáně. Snad nechce ma-
ďarský národ se připravovat proto, aby zase
jen nezištně hájil samostatnosti balkánské?
A byla-li opravdu naše diplomacie tak
mírumilovná a k balkánským národům blaho-
sklonná, proč nahnala tolik set tisíc vojáků
na jižní hranice? Má pravdu „Zeit“, když po-
znamenává, že naše diplomacie vybrala si po-
divné prostředky, aby projevila blahovůlik
balkánským národům, když se tvářila tak, že
Rusko uznalo za potřebné poslat na haličské
hranice půl milionu vojáků, aby chránili bal-
kánské národy před našimi „agresivními úmy-
sly“. Jestli opravdu naše diplomacie z balkán-
ské krise chtěla vyjít na prázdno, nač bylc
třeba takových vojenských opatření?
A potom, proč pak si stěžuje včerejší
„Temps“, že jediná velmoc, která ještě čin
obtíže při jednání o srbský přístav v Albanii,
jest Rakousko-Uhersko? Snad ne proto, aby
dokázalo svou „blahovůli“ Srbsku?
V Praze, 20. června.
Balkán
Rusko
Albánie
RakouskoUhersko
Srbsko
Praha
12
article
Spor srhsko-bulharský
Spor srhsko-bulharský
a ostatní věci balkánské.
Bulharská odpověď na srbskou notu.
Ze Sofije, 19. června. (Bulharská telegr
agentura.) (Dokončení.) Nicméně bulharská
vláda, vedena pocity solidarity, nejednou zpra-
vila srbskou vládu, že je ochotna Srbsko pod-
porovati. Rozhodnutí Srbska, vzdáti se jader-
ského pobřeží, stalo se bez vědomí bulharské
vlády, a jestliže upuštění od jaderského po-
břeí znamená pro Srbsko oběť, uloženou vel-
mocemi, jest odstoupení Silistrie, upuštění o
Čataldže a marmarského pobřeží stejnou obětí
pro Bulharsko. Ostatně nemá tato oběť veli-
kého významu pro Srbsko, zvláště po rozhod-
nutí velmocí poskytnouti mu obchodní přístup
k Jaderskému moři a po spojení srbsko-černo-
horských hranic, jež již nyní dává Srbsku
disposici nad. dvěma výtečnými přístavy, totiž
Ulciní a Barem, jež naprosto stačí, aby zabez-
pečily v budoucnosti jeho úplnou hospodář-
skou neodvislost. Kooperace Řecka a Černé
Hory ve válce nezměnila sítuací, neboť zasáh-
nutí řeckých a černohorských armád, jež bojo-
valy s týmiž tureckými brannými silami, jež
byly Bulhary odříznuty, usnadnilo značně
operace srbské armády. Protože na druhé stra-
ně řecké nároky směřují ke krajinám, jež ne-
jsou ani nesporně řeckým ani makedonským
územím, ve příčině kterých se Srbsko zavá-
zalo, že na ně nebude činiti žádného nároku.
není žádné příčíny, aby Řecku a Bulharsku
byla poskytnuta účast na rozdělení území spor-
ných jedině a pouze mezi Bulharskem a Srb-
skem.
Bulhar
Srb
Srbsko
Silistrie
Bulharsko
Řecko
Černá Hora
13
article
Pokud jde o teritoriální nároky Černé
Hory, prohlašuje Bulharsko, že v této příčině
nemá žádného zájmu. Poněvadž Srbsko tvrdí.
že pokračování ve válce se stalo po ztrosko-
tání londýnského vyjednávání výhradně v zá-
jmu Bulharska, musí býti podotčeno, že pře-
rušení vyjednávání a znovuzahájení nepřátei-
ství bylo usneseno v zájmu a ve společné do-
hodě spojenců, aniž Srbsko proti tomu vzneslo
nejmenší námitky.
Naopak, Srbsko vyslalo po znovuzahá-
jení války své vojsko, aby podporovalo Černou
Horu při dobývání Skadru, kde nepřátelstv
nepřestalo, stejně jako před Janinou neustalo
Srbská vláda prohřešuje se na smlouvě.
označuje-li za sporné celé území mezí Šarda-
gem, pohořím rhodopským, Archipelem
Ochridským jezerem a prohlašuje-li, že způsob
rozdělení tohoto území není smlouvou defini-
tivně upraven. Odstavec 2. tajné dodatečné
smlouvy spojenecké stanoví, že všechna úze-
mí dobytá společnou akcí spadají pod kondo-
mínium a že jejích líkvidace okamžitě nebo
nejpozději tři měsíce po obnovení míru má
býti provedena a to na těchto zásadách: Srb-
sko přiznává Bulharsku právo na území vý-
chodně od pohoří rhodopského a Strumy. Bul-
harsko přiznává Srbsku právo na území sever-
ně a západně od Šardagu. Pokud jde o územ
mezi šardagem, pohořím rhodopským, Archi-
pelem a Ochridským jezerem, t. j. Makedonii
bude postupováno na základě těchto prohlá-
šení, jestliže obě strany dospějí ku přesvěd-
čení, že organisování těchto krajů je nemož-
ným jako autonomní provincie: Srbsko se za-
vazuje, že nebude žádatí nic mimo čáru, jež
vychází od Golemvrchu severně od Palanky
na nynější srbsko-bulharské hranici a celkem
probíhá jihozápadním směrem a končí u
Srb
Bulharsko
Srbsko
Makedonie
Golemvrch
Palanka
14
article
Ochridského jezera u kláštera Gabovzí. Bul-
harsko zavazuje se přijmouti tuto hranici, vy-
sloví-li se ruský car, jehož nejvyšší rozhodčí
výrok v této otázce se vyžaduje, ve prospěch
této čáry. Rozumí se samo sebou, že obě části
přejímají závazek přijmouti jako definitivn
hranici čáru, kterou ve shora naznačených me-
zích car uzná za správnou a zájmům obou části
nejlépe vyhovující. Tento článek, jenž obsa-
huje podrobnou trassi zmíněné čáry, stanov
přesně hranice sporného pásma.
Chce-li srbská vláda učiniti se smlouvou
tabulu rasu, zapomíná, že politickým účelem
války nebylo dobytí sporných nebo nesporných
území, nýbrž osvobození bulharských a srb-
ských soukmenovců od tureckého jha, že pro
bulharský národ Makedonie nikterak není res
nullius nebo kolonie, jež může býti rozkousko.
vána, nýbrž částí životného národního orga-
nismu a kolébkou bulharské kultury.
Zapomíná též bojů, které vedli Bulhaři
makedonští za svou svobodu a svou národní
individualitu a která je stála větší oběti, nežl
jsou oběti Srbů za okupaci jejich země. Zapo-
míná konečně, že převzalo-li Bulharsko nebez-
pečí války s Tureckem, a utrpělo-li dvojnásoh-
ně tak veliké ztráty, jako jsou ztráty tří ostat-
ních spojenců dohromady, učinilo to hlavně na
osvobození svých potlačovaných bratří v Ma-
kedonií.
Gabovzet
Bulhar
Srba
Zapa
Makedonie
Bulharsko
Turecko
Ma
15
article
Jestliže bulharská vláda po dlouhém
trapném váhání přijala připustiti námitky ve
příčíně jedné části Makedonie a svěřiti jeji
osud rozhodčímu výroku carovu, stalo se to,
aby ukončila útrapy svých soukmenovců a
protože měla důvěru ve vysoký smysl smírčího
soudce pro spravedlnost, jenž by značnou část
sporného pásma přiřknul národu, který tvoři
většinu obyvatelstva tohoto celého pásma av
solidaritu spojeneckého Srbska, o němž prá-
vem doufá, že bude míti v úctě svobody a ná-
rodní práva.
Nynější nároky srbské vlády na revis
smlouvy, které jsou odůvodňovány podmin-
kami za války prý zpěněnými, nejsou nové
Už dne 15. září 1912 za 612 měsíců po uza-
vření spolkové smlouvy a 20 dnů před vypo
vězením války zaslalo srbské ministerstvo zá-
ležitostí zahraničních svým zástupcům v cizin
tajný cirkulář pod číslem 5669, jenž byl pode-
psán předsedou ministerstva Pašičem, ve kte-
rém jim s ohledem na návrh hr. Berchtolda ve
příčině decentralisování evropského Turecka
doporučoval pracovati pro autonomii starého
Srbska a zvláště trvati na jeho ohraničení.
Tento cirkulář pojal do hranic starého Srbsk
celý vilajet kosovský se sandžakem Novopa-
zarským, se severozápadní částí vilajetu ska-
derského s jaderským pobřežím, severní a vý-
chodní částí vilajetubitoljského s Dibrou.
Perlepem, Kičevem. Ochridou a jejím okolím.
Srbská vláda dříve ještě nežli znala výsledky
války jednala už s úmyslem zvětšiti své bu-
doucí území v Makedonii. Důvody nyní za tím
účelem uváděné jsou tedy zřejmě pouhé zá-
minky.
Pašič
Berchtold
Makedonie
Srbsko
Turecko
16
article
Závěrečný úsudek bulharské vlády obrac
se se vší energií a pevnestí, kteréž jí propij-
čují smlouvy a spravedlnost věci bulharské
proti každé myšlence, ať revise spolkové
smlouvy, ať nového rozdělení dobytých území
mezi Bulharsko a Srbsko, ať účasti Řecka
Černé Hory na tomto rozdělení.
Upřímně jsouc přesvědčena o nutnostia
prospěšnosti spolku, kterýž dosud přinášel tal
příznivé výsledky oběma národům, vláda bul-
harská pronáší bratrský apel k vládě srbské.
aby se nechala prodchnouti týmíž city a uvá-
živší nutnost, zachovala v úctě ustanovení
spolkové smlouvy a je plnila a jich dbala a aby
svolíla, by bylo upuštěno od žádosti po revisí.
ve příčině likvidace a rozdělení sporného
pásma spoléhajíc na rozhodnutí nejvyššího
smírčího soudce, které má býti vyneseno v nej-
kratší době.
Srbský tisk o bulharské odpovědi.
Z Bělehradu, 20. června. („N. F. P.“) Také
časopisy posuzují poslední bulharskou nólu
nepříznivě. Některé poukazují, že Bulhar-
sko svým chováním snaží se Srb-
sko vehnati do tísně. Toto chován
bulharské vlády zostřuje sice situaci, avšak
touženého výsledku prý nedocílí, protože
žádná srbská vláda neobětuje a nemůže obě-
tovati životní srbské zájmy přemrštěným a ne-
oprávněným bulharským aspiracím.
Srbská odezva na bulharskou odpověd.
Z Bělehradu, 19. června. (K. k.) Vládní
orgán „Samouprava“ konstatuje, že Bulhar-
sko zamítlo návrh Srbska na demobilisací
armád obou států. Tvrzení příslušné noty bul-
harské, že Bulharsko bylo z důvodů bezpeč-
nosti donuceno koncentrovati svá vojska po-
dél hranic srbských a bulharských, neshoduje
se se skutečnostmi, protože pohraniční čáry
Bulhar
Srb
Bulharsko
Srbsko
Řecko
Bělehrad
17
article
nebyly dosud porušeny ani srbským, ani ře-
ckým, nýbrž výhradně bulharským vojskem
Srbsko dalo svým návrhem na demobilisac
Bulharskem zamítnutým nový důkaz své míru-
milovnosti.
Srážky srbsko-bulharské.
Z Bělehradu, 19. června. (K. k.) Srbská
tisková kancelář sděluje: Dovídáme se ze spo-
lehlivého pramene, že u osady Kamzali, se-
verozápadně od Doiranu, na srbském územ
bulharští vojáci dne 4. června (pravoslavného
kalendáře) o 3. hod. odpol. zahájili palbu na
srbskou hlídku. Na srbské straně byl jeden
seržan raněn. Útok trval 10 minut.
Ze Sofije, 20. června. Zvláštní vydání listů
sdělují vážně srážky v Makedonii
Bulharští dobrovolníci přepadli
na několika místech Srby. Na úřad-
ních místech nic o tom není povědomo, Sou-
časně oznamují noviny depeše ze Soluna, ve
kterých se oznamuje, že Řekové předstihují
nepřátelstvím proti Bulharům ještě turecké ú-
řady. Zatýkají prý všechny bulharské kněze
jako revolucionáře. Věznice v Solunu jsou
Bulhary přeplněny. Zajatým podařilo se do-
stati do Sofije telegram, který vyzývá bulhar-
skou vládu za pomoc a žádá, by domohlase
zakročení velmocí.
Srba
Řek
Bulhar
Srbsko
Bulharsko
Bělehrad
Kamzat
Doiran
Sofijá
Makedonie
Soluna
18
article
Vojenská opatření dosavadních spojenců.
Ze Soluně, 20. června. 10.000 Černohoreů
soustředěno je ve Skoplji. Bulhaři posílili své
posice poblíže Srjubice a Skoplje. Generálové
Ivanov, Theodorov a Georgov dostali rozkaz
aby bulharské posice přísně střežili.
Rumunské vojsko překročí Dunaj.
M. Z Kolína n. R., 20. června. (Zvl. telegr
„Nár. L.“) „Kölnische Ztg. obdržela tento te-
legram z Bukurešti: Od několika dnů pluj
kolem rumunských přístavů a zastavují sev
nich také ruské parníky s náklady
střeliva a dobrovolniky. Parníky
ty plují prý do Radujevce v Srb-
sku. — V rumunských politických kruzíc
tvrdí se, že je napětí mezi Srbskem a Bulhar-
skem nyní hrozivější, než bylo před uveřejně
ním carova telegramu. Rumunská vláda sle-
duje s největším napětím vývoj událostí v sou-
sedních zemích a není už naprosto žádné po-
chybnosti, vypukne-li válka mezi Srbskem a
Buiharskem, že Rumunsko svým vojskem pře-
kroči Dunaj.
Bulhar
Ivanov
Theodorov
Georgov
Srb
Soluň
Dunaj
Kolín
Bukurešť
Srbsko
Rumunsko
Černohore
Kölnische Ztg
19
article
Komíse bulharsko-rumunská.
puknrekji 19 června. (K. k.) Komise
jmenované na základě petrohradského proto-
kolu přibudou v pátek do Silistrie, kdež bude
první schůzka plnomocníků rumunských
bulharských.
Finanční požadavek Černé Hory.
Z Londýna, 20. června. („N. Fr. Presse.
„Daily Telegraph“ oznamuje z Paříže: Černo-
horský král Mikuláš předloží mezinárodn
finanění konferenci otázku výplaty sirem
Eduardem Greyem mu slíbených 30 milionů
franků. Obnos tento nežádá jako půjčku.
nýbrž jako dar Evropy, ale je ochoten při-
pustiti evropský dozor nad tím, jak se obnosu
tohoto použije.
Přelíčení s vrahem Mahmuda šeiketa paše.
Z Cařihradu, 19. června. (K. k.) Před vo
jenským soudem započalo dnes přelíčen
s vrahy velkovezíra. Jsou přítomni 22 obžalo-
vaní, 14 bude jich odsouzeno in contumaciam
Rozsudek bude asi vynesen ještě dnes v noci
Počítá se s tím, že bude vyňeseno 10 rozsud
smrti.
Mikuláš
Grey
Mahmud
Silistrie
Černá Hora
Londýn
Paříž
Evropa
Cařihrad
Daily Telegraph
20
article
Z Caříhradu, 19. června. (K. k.) Před za
hájením líčení s vrahem bývalého velkovezíra
byli pozváni zástupcové zdejších zpravodaj-
ských kanceláří a velkých časopisů, aby byli
přítomni zevrubnému výslechu hlavních pacha-
telů za přítomnosti vojenského guvernéra caři-
hradského. Topal Tewfik, který byl první vy-
slýchán, spáchal, jak se zdá, čin z přesvědčeni
a v důvěře ve spolupachatele, kteří ho dušev-
ně převyšovalí. Vyprávěl, jak následkem poli-
tické propagandy, která vyličuje, že země jest
ohrožena, dostal se na scestí a líčil pak čin,
při čemž své spoluvinníky obvinil, že nedo-
stáli slovu a nechali ho na holičkách. Bývalý
poručík Mohamed Ali vypověděl, že prine Sa-
bah Eddín věnoval 1700 liber na provedení
spíknutí. Tutéž sumu věnoval bývalý vyslanec
ve Štokholmě šerif paša. Tajemník šerifa Per-
tew Tewfík byl prostředníkem. Několik dní
před atentátem odebral se Kiazím do Kysten-
dže, kde se sešel s bývalým ministrem vnitra
Rešidem, který přívezl z Paříže peníze, jimiž
mělo býti podporováno provedení zločinu. Ob-
žalovaný učinil pak přitěžující výpovědi o Da-
madu Salihu pašovi, načež vylíčil boj v domě.
ve kterém pachatelé se ukryli. Jeho spolupa-
chatel Kiazim měl plán vlákati do domu bý-
valého ministra vnítra Talaata, držeti jej tam
v zajetí a díktovati mu podmínky spiklenců.
Mohamed Al
Tewfík
Rešid
paša
Talaata
Paříž
Ob
21
article
Výpovědi vraha Ziy velice přitěžovaly Dama-
du Salihoví, Rešidu beyovi, plukovníkům ge-
nerálního štábu Fuadovi a Kemaloví, jakoži
plukovníkovi Zerimu. V souvislosti s těmito
výpovědmi podal vojenský guvernér cařihrad-
ský zprávu o vyjednávání Kiazima s princem
Sabahem Eddinem a Damadem Salihem, který
si dopisoval s výborem, jenž byl v Paříži
a k němuž náleželi Šerif paša, Rešid bey,
Mukhtar bey, syn bývalého šeik-il-Islamaa
Said paša, syn Kiamila paši. Spiklenci chtěli
zříditi kabinet s Kiamilem v čele a s princem
Sabahem Eddinem jako ministrem záležitostí
zahraníčních a Rešidem neb Ismailem jako mi-
nístrem vnitra.
Zi
Dam
Rešid
Damad Salih
Šerif
Rešid bey
Mukhtar
Kiamil
Sabah
Ismail
Paříž
Zerim
Sabah Eddin
Islamao Said paša
22
article
Telefonické a telegrafické
zprávy „Národních Listů“.
Telefonické a telegrafické
zprávy „Národních Listů“.
Interpelace v příčíně barbarské nedbalosti
velitelstva ve Skadru.
Z Vídně, 20. června. V dnešní schůzi po-
slanecké sněmovny podali posl. Bechyně
a soudruzi na celou vládu dotaz, ve kterém
sdělují, že ještě nyní, pět neděl po zahájení
evropské správy ve Skadru, na Velkém a Ma-
lém Bardanjolu, na Brdici a na Taraboši leží
polosetlelé a polomumisované mrtvoly ture-
ckých vojáků. Velitelům a důstojníkům mezi-
národní posádky a diplomatickým zástupcům
vélmocenským ve Skadru je toto faktum zná-
mo. Vypravují o něm cizincům, upozorňujíce
je, aby nepropásli příležitosti a prohlédlisi
zajímavé to divadlo. Černohorci své mrtvoly
již pochovali. 1. června, dvě neděle po vy-
klizení Skadru Černohorci, viděl posl. Bechyně
mrtvoly lidí a zvířat ležící na bojišti. Velitel
mezinárodní posádky nedbalostí svojí nejen
poskvinil čest Anglie, nýbrž prokázal také
špatnou službu jménu ostatních velmocí po-
sádky zúčastněných tímto barbarstvím. Obsa-
zení Skadru zúčastnílo se také vojsko rakou-
ské. Velitelé rakouských válečných lodí jsou
si vědomí nebezpečí, hrozícího našim dětema
příbuzným, kteří musí proti vlastní vůli jako
vojáci meškati ve Skadru. Nenařídili síce, aby
se mrtvoly pochovaly, nařídili však za to vše-
obecné očkování rakouských vojáků. Protože
tyto poměry týkají se také našich zájmů, činí
se na vládu tento dotaz. 1. Je ochotna podati
o zdraví rakouských vojáků ve Skadru ze-
vrubnou zprávu a může dáti uklidňující uji-
štění, že žádný z nich nepodlehl moru? 2. Je
ochotna zasadití se u ministra zahraničních
záležitostí, aby vhodným způsobem přiměl ve-
litele skaderského, by konal povinnost kul-
tury a humanity a měl zřetel na život a zdra-
ví rakouské maríny a všeho obyvatelstva ska-
derského?
Velký
Skadr Černohorec
Vídeň
Bechyně
Ma
Anglie
slanecký sněmovna
23
article
Nové požadavky vojenské.
Z Vídně, 20. června. „Neue Freie Presse“
oznamuje, že letošním delegacím, které
zasedati budou patrně v říjnu a listopadu,
předloženy budou nové vojenské požadavky.
Volenská správa navrhne zvýšení kon-
tingentu nováčků a správa námořní
žádati bude prostředky k zahájení stav-
by válečných lodí, které mají býti ná-
hradou za zastaralé již třídy lodí „Monarch“.
Osnovy zákona o zvýšení kontingentu nová-
čků budou již v nejbližší době předloženy
oběma vládám. Proslýchá se, že pro s po-
lečnou armádu žádá se zvýšení kon-
tingentu o 15.000 mužů a pro obě z emč-
brany o 10.000 mužů. Zvýšení to má se po-
stupně provésti v několika ročních lhůtách
do r. 1917, kdy činil by počet nováčků po-
Vídeň
Neue Frei Presse
24
article
THEATRALIA
THEATRALIA
Nové divadlo v Šárce.
Mnoho nedůvěry i mnoho předem odsuzují-
cích úsudků provázelo chlášení prvého pokusu u-
vésti také u nás divadelní představení na volnou
scénu v přírodě. Divadlo v Šárce, jistě jeden z
největších podniků toho druhu v době současné
dříve než prošlo ohněm prvé zkoušky v praxi, mu-
silo projíti žhavou výhní předběžné kritiky.
bylo to snad dobřej neúprosný kriticismus předem
u nás mnoho podniků již vyhnal k dosažitelné vý-
šievýkonnosti. Úspěch zajímavého pokusu šárecké-
ho byl tím slavnější. „Prodaná nevěsta“ v přírodě
zásluhou provedení, jež zase bylo výsledkem ne-
úmorné snahy všech súčastněných činitelů, zvítě-
zila na novém jevišti na celé čáře. Nebýti zdvoj-
násobených požadavků jednoho z čelných činite-
lů, orkestru Národního divadla, byli bychom asi
letní saisonu divadelní skončili výhradně ve zna-
mení „Prodané nevěsty“ v Šárce. Po třech před-
staveních se tu připravuje divadlo zase zcela no-
vé, od prvého naprosto odlišné. Drama z doby
prvého rozpětí velkého českého divadla, Šuber-
tův „Jan Výrava“ vystřídá „Prodanou“, P
rozjásané hudbě Smetanově, po vesele barvitých
obrazech ozve se mezi šedými skalami a zelenými
svahy šáreckými těžký, vážný ton, jemuž dává po-
pulární autor zaznívati ze svého dramatu českého
robolníka, pozvedajícího hlavu z poroby. Ve „Vý-
ravovi“ není rekem a nositelem děje jediný muž.
pyšný, sebevědomý sedlák tvrdé hlavy a pevných
plecí — selský lid jako celek projednává tu svou
věc, střetnuv se s cizím světem cizího, tuto vlád-
noucího panstva. Úprava hry účelu divadla pod
širým nebem a pojetí režie Kvapilovy uplatňují zde
tento moment a zdůrazňují právě to, co v širokém
Výrava
Smetanův
Kvapilův
Nová divadlo
Šárka
divadlo v Šárka
národní divadlo
Drama
Šubertův
25
article
prostředí přírodního jeviště nejvíce působí — po-
hyb a výkon lidových mass. J. Kvapil už loňského
roku v rámci sletu sokolského „Marathonem“ uká-
zal své umění v ovládání velikých celků, jimiž do-
vedl oživiti rozsáhlou plochu tak, že upoutal na-
pjatou pozornost tisíců od prvého zapestření are-
ny až do konce velkolepého obrazu. S tím opráv-
něnějším zájmem lze očekávati jeho nový výkon na
monstre-scéně v Šárce. To, co došlo sluchu —a
také zraku — interesentů ze zkoušek k „Výravo-
vi“ dává dosti naděje na podívanou opravdu mi-
mořádnou. Spádný děj Šubertovy hry, valící se ja-
ko balvan, jenž posléze rozdrtí zápasícího hrdinu.
dává příležitost k rozvinutí rázovitého obrazu za
obrazem. Bezstarostné veselí obžinek před záme-
ckým parkem, intimní sceny rokokového panetva
v pavilonu nad parkovou zdí, hovory selských žen
i mužů, rostoucí rozechvění v lidu, zoufalý útok
několika set vzbouřených sedláků a konečně drti-
vé zakročení vojska, jež bodákem, střelbou, pala-
šem a koňskými kopyty zdeptá pokus vzpoury —
toť rámec, v němž odehrává se tragedie hrdého
selského muže až k jeho smrti pod potupnými ra-
nami vojenské exekuce „ulicí“. Rozlehlého jeviště
šáreckého využito bylo přímo rafinovaně k docí-
lení dojmu skutečného děje. Zvláště výstižně za-
chycená lavina, valící se se všech stran vzpoury
překoná jistě všechno očekávání. Suggestivními
prostředky — zvoněním na poplach, požárem pan-
ského dvora, poplašnými ohni po vrších a pod.
připravuje se vrcholná scéna, líčící selskou bouři
v celé její živelné moci, rostoucí z hlubokého pře-
svědčení a nezdolného odhodlání. Drsnost skuteč-
ného života dvou na sebe narazivších sil vytváří
ve „Výravovi“ strhující obrazy a v nich asi bude
—oue.
kotvití určitě očekávaný úspěch.
J Kvapil
Šubertův
Výrava
26
article
Různé zprávy.
Různé zprávy.
= Co stál panamský průplav? Náklad panam-
ského průplavu se úřadně odhaduje na 375 mil.
dolarů. Ke 3% zúročení této obrovské částkyje
ročně třeba 11.250.000 dol. Dle úmluvy s republi-
kou panamskou musí se jí za odstoupení krajiny
kolem průplavu platiti ročně 250.000 dol., počínaje
r. 1913. Výlohy dopravní a za udržování průplavu
jsou vypočteny na 3,500.000 dol; k tomu třeb
připočísti ještě výlohy za všeobecnou správu prů-
plavu a za zdravotní opatření, přibližně 500.000
dol. a 1% na úmor stavebního nákladu, což činí
3,750.000 dol. Celkem bylo by ročních výloh 191
mil. dol. Aby tato částka byla vyzískána, musí
býti v průplavu čilá doprava,
= Všeruská výstava v Kyjevě. Dne 11. června
(dle ruského kal. 29. května) o 1 hod. odpol. byla
zahájena „Všeruská výstava“. Jak v Kyjevě vy-
cházející český list „Čechoslovan“ píše, stalo se
zahájení způsobem nejokázalejším, ačkoliv ke slav-
nosti nepřijeli ministří, jak se původně očekávalo.
Svěcení vykonal kyjevský metropolita Flavian za
asistence četného duchovenstva a za přítomnosti
10.000 zvaných hostí. Výstava ještě většinou není
hotova, ale to, co je viděti již nyní, svědčí, že
„Všeruská výstava“ v Kyjevě zaujme nejpřednějšt
místo mezi všemi dosavadními ruskými výstavami
a bude se právem hlásit do řady světových výstav.
Čechoslovan
Svěcený
Flavian
Kyjev
27
article
Neblahé okolnosti posledního roku, jež znemožnily
účastenství cizích vystavovatelů na kyjevské vý-
stavě a přiměly některé firmy, aby odvolaly uči-
něné již přihlášky, přece jen nebyly tak velkou
překážkou, aby výstava nemohla počítat na značný
úspěch. Větší část vystavovatelů ještě své výrobky
nevystavila a pavilony jsou naplněny bednami
balíky dosud nesestavených strojů a nevyloženého
zboží. Připomeneme zatím jen, že výstava sestává
z 25 oddílů, z nichž některé jsou opravdu velice
bohaté. Jednotlivé oddíly jsou: 1. vědecký a nauč-
ně vzdělávací, 2. zemství a domácí průmysl. 3. ře-
meslnická výroba, 4. továrně-průmyslový a fex-
tilní oddil, 5. papírnictví a tiskařství, 7. inženýr-
ství a stavitelství. 8. strojnictví, 9. elektrofechnika.
10. zemědělské strojnictví, 11. železnice, 12. lod-
nictví a dopravnictví, 13. cukrovarnictví. 14. po-
travnictví, 15. lihovarnictví a pivovarnictví. 16.
chlazení, 17. chemické výrobky a umělá hnojiva.
28
article
18. polařství, 19. zahradnictví, květinářství, zelí-
nářství, vinařství. 20. meliorace, 21. kooperace.
22. dobročinnost. 23. tělesná výchova, sport a lo-
vectví, 24. vzduchoplavba, 25. automobilism. Samo-
statné oddělení tvoří výstavy ministerstva orby
státní banky, ministerstva obchodu a průmyslu a
vězeňské správy. Všechny tyto oddíly jsou umí-
stěny ve 40 pavilonech, vybudovaných výstavním
komitétem a ve 108 soukromých pavilonech. Vý-
stava zaujímá obrovskou plochu 25 desjatin (asi
27 ha) a poloha její je velice malebná. Je instalo-
vána na Trojickém náměstí a k ní příléhajícímu
návrší, takže množství pavilonů je umístěno tera-
sovitě nad sebou. Náměstí je s terasami spojeno
širokým schodištěm. Na výstaviště, vybudované
většinou ve slohu empirovém, bude, zvláště večer
při osvětlení pohádkový pohled od Zemskéh
domu.
Polský malíř se zabil v horách. Z Milána
se oznamuje: Polský malíf Dean Klepnický, který
vystavuje právě v Mnichově, zabil se při odvážném
horském výstupu u jezera Comského.
Klepnický
Milán
Mnichov
Zemskéh dom
29
article
= Věnoval svou krev. Z Würzburg u, 20.
června. Vojín Frankfurter, náležející 11. polnímu
dělostřeleckému pluku, onemocněl rozkladem krve,
takže bylo třeba transfuse krevní. Když plukovník
vkročil před řady vojska a vyzval vojíny, aby se
přihlásil, který z nich vydá krev pro kamaráda,
předstoupilo 17 důstojníků, mezi nimi major.
Poručik Dittmar dal si lékaři vzíti 142 litru
krve, která vstřiknuta byla nemocnému vojinovi.
jehož stav se zlepšil.
Stávka v klášteře. V jižním Rusku u Mai-
kopu je velký michalský klášter, jehož mniši ob-
starávají obsáhlé polní hospodářství. Ale ani klá-
šterní ticho, ani klid horské samoty nezaplašily
od kláštera nespokojenost. Opat kláštera Ambrož,
příliš přísně bděl nad odříkáním se klášterních
bratrů, kteří tu a tam rádi učinili ústupky svět-
ským požitkům. Už před časem vypukla v klášteře
nespokojenost tak zjevně, že synod nařídil v klá-
šteře revisi. Při tom vyšlo na jevo, že i nejskrom-
nějším mnichům je jidlo, jež jim opat dává před-
kládati, odporné a že mniši i v nejtužších zimách
musí choditi v pouhé kutně, protože opat pova-
žuje kalhoty za hříšný přepych. Revisoři
odešli a klášterní bratři doufali, že se nyní ob-
měkčí tvrdé opatovo srdce. Ale vše zůstalo při
starém: Před několika dny se všichni klášternici
rozhodli, že budou stávkovati tak dlouho, až budou
splněny jejich „hospodářské požadavky“, hlavně až
dostanou lepší stravu a dostatečný oděv. Do té
doby nebudou konati žádných bohoslužeb, ani zpí-
vati při obřadech.
Frankfurter
Würzburg
Rusko
Mai