ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 9402a440-8f11-11dd-bf2e-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 29 celkem · entity: place 74, person 63, org 13, work 4
1 masthead
Ročník padesátý třeti.
2 masthead
V Praze, v pátek 20. června 1913.
Praha
3 masthead
Číslo 167.
4 article
Naranní a večerní liaty předplací se V Praze v administraci: za měsic. . . . . . 2 K — na čtvrt leta . . . . 6 K —h a dvojt donáškou na měsíc. . . . . . 2 K na čtvrt jeta . . . . 7 K elh ve filišlkácha na měslo . . . . . 2 K 80h Poštou. na měslo. . . . . . B K 20h na čtvrt lota . . . . 9 K 60 s dvojí zásilkou na měsie. . . . . . B K 8O h na čtvrt ista : . . . 11 K 40
Praha
5 title
NAR
Nara
6 title
NLIS
7 article Vecerní
Vecerní aní-
8 article
V drobném prodejir ranní čislo o sobě za s večerní . . . . za l Ve fliálkách na venkově- ranní čislo večerní . lnserátv platí se hotově napřed- Předplacení a inserty přijis administrace v Mariansské ul.,a Tam nacházoji se táž redakce, tiskárna a sxpedi „Národnlch Listů Rukopisy se nevransi
Mariansský ulice
9 article
Hrdinami dne stali se Tisza a Miljukov Jich řeči o balkánské otázce, proslovené uherském a ruském parlamentě, nelze pomi- nouti. Řeč Miljukova, opírá-li se o správná data, odhalila velmi pikantní věc: že pozor- nost Srbska na údolí Vardaru obrátil běle- hradský vyslanec ruský Hartwig. Odtud prý vznikla snaha srbská, podržet všechny dobyté země až po Gjevgjeli. Těžko rozhodovat, má-li Miljukov pravdu ačkoli patrně zbytečně nebyl by obviňoval vyslance svého státu. Či je to snad předem vy- počítaná a dobře míněná rána? Psalo sev těchto dnech o sporech mezi Sazonovema Hartwigem, a spory tyto mohly se točit jen kolem bulharsko-srbské otázky. I ledvinová nemoc Sazonova přihlásila se tak náhle po známém carském telegramu Srbsku a Bulhar- sku, a zahojila se tak rychle po carském re- skriptu Sazonovu, že vzbudila podezření oby- čejné „diplomatické“ nemoci. Možná, že Sa- zonov opravdu není zodpověden za nejnovější slovanský kurs ruské politiky a že carský te- legram Srbsku a Bulharsku i se znamenitým obratem o „slovanské věci“ jest jen a jedině zásluhou moskevského předvoditele A. S a- marina, v němž se carovi tolik zalíbilo. Slo- vanská strana, která se ozvala v carském te- legramu, mohla vycházet ze starých slavjano- filských rodinných tradie potomka Jiřího Sa- marina, a ne ze zaprášených aktů Sazonovské diplomacie.
Tisza Miljukov Hartwig Sazonovem Hartwig Sazonov Bulhar A S Srbsko Vardar Bulharsko
10 article
Carský reskript byl snad jen žádanou ná- plastí na rozteskněné srdce Sazonova, roz- mrzelého tím, že se mu někdo druhý do ře- mesla plete. P. N. Miljukov, který patří k nej- oddanějším obráncům zahraniční politiky Sa- zonova, považoval patrně za milou povinnost ještě silněji se ujmout mírumilovného Sazo- nova proti kazimírovi Hartwigovi. Řeč hraběte Tiszy, který dělal včera hlásnou troubu hr. Berchtoldovi, velice se ovšem ve Vídni líbí. Vídeňské denníky sem tam se sice ještě pozastavují nad převrácený- mi konstitučními zásadami Tiszovými, ales jeho principy vůči Balkánu a jmenovitě vůči Rusku souhlasí docela. Smělá řeč uherského ministra-presidenta, rázně odmitajícího ruské pokusy o protektorát nad Balkánem, se ovšem musí ve Vídni zamlouvat. „N. Fr. Pr.“ prohlašuje Tiszovu řeč z ozvěnu přesvědčení všech rozvážných lidí monarchii. Událostí v této řeči jest obrat, jak Rakousko-Uhersko stojí na straně balkán- ských národů, kdežto Rusko je popuzuje proti sobě. Kdyby byla naše diplomacie v celé bal- kánské otázce tak nevinná a nezištná, jakji nyní líčí hr. Tisza, sotva bychom mohli dělat něco jiného, než s ní souhlasit a ji podporovat Jsme upřímnými přáteli balkánských Slovaní a proto přejeme jim svobody a neodvislosti Ale bojíme se, že cesta k neodvislosti nevede tudy, kudy ukazuje hr. Tisza a naše diplo- macie.
Sazonov P N Miljukov Hartwig Tisza Berchtold Tiszův Vídeň Balkán Rusko Francie Rakousko Uhersko Tisza
11 article
Nevěříme danajským slibům Tiszovýmo zárukách neodvislosti balkánských národů. když sám řiká, že maďarský národ musí se připravovat pro tu chvíli, kdy nastane defini- tivní uspořádání na Balkáně. Snad nechce ma- ďarský národ se připravovat proto, aby zase jen nezištně hájil samostatnosti balkánské? A byla-li opravdu naše diplomacie tak mírumilovná a k balkánským národům blaho- sklonná, proč nahnala tolik set tisíc vojáků na jižní hranice? Má pravdu „Zeit“, když po- znamenává, že naše diplomacie vybrala si po- divné prostředky, aby projevila blahovůlik balkánským národům, když se tvářila tak, že Rusko uznalo za potřebné poslat na haličské hranice půl milionu vojáků, aby chránili bal- kánské národy před našimi „agresivními úmy- sly“. Jestli opravdu naše diplomacie z balkán- ské krise chtěla vyjít na prázdno, nač bylc třeba takových vojenských opatření? A potom, proč pak si stěžuje včerejší „Temps“, že jediná velmoc, která ještě čin obtíže při jednání o srbský přístav v Albanii, jest Rakousko-Uhersko? Snad ne proto, aby dokázalo svou „blahovůli“ Srbsku? V Praze, 20. června.
Balkán Rusko Albánie RakouskoUhersko Srbsko Praha
12 article Spor srhsko-bulharský
Spor srhsko-bulharský a ostatní věci balkánské. Bulharská odpověď na srbskou notu. Ze Sofije, 19. června. (Bulharská telegr agentura.) (Dokončení.) Nicméně bulharská vláda, vedena pocity solidarity, nejednou zpra- vila srbskou vládu, že je ochotna Srbsko pod- porovati. Rozhodnutí Srbska, vzdáti se jader- ského pobřeží, stalo se bez vědomí bulharské vlády, a jestliže upuštění od jaderského po- břeí znamená pro Srbsko oběť, uloženou vel- mocemi, jest odstoupení Silistrie, upuštění o Čataldže a marmarského pobřeží stejnou obětí pro Bulharsko. Ostatně nemá tato oběť veli- kého významu pro Srbsko, zvláště po rozhod- nutí velmocí poskytnouti mu obchodní přístup k Jaderskému moři a po spojení srbsko-černo- horských hranic, jež již nyní dává Srbsku disposici nad. dvěma výtečnými přístavy, totiž Ulciní a Barem, jež naprosto stačí, aby zabez- pečily v budoucnosti jeho úplnou hospodář- skou neodvislost. Kooperace Řecka a Černé Hory ve válce nezměnila sítuací, neboť zasáh- nutí řeckých a černohorských armád, jež bojo- valy s týmiž tureckými brannými silami, jež byly Bulhary odříznuty, usnadnilo značně operace srbské armády. Protože na druhé stra- ně řecké nároky směřují ke krajinám, jež ne- jsou ani nesporně řeckým ani makedonským územím, ve příčině kterých se Srbsko zavá- zalo, že na ně nebude činiti žádného nároku. není žádné příčíny, aby Řecku a Bulharsku byla poskytnuta účast na rozdělení území spor- ných jedině a pouze mezi Bulharskem a Srb- skem.
Bulhar Srb Srbsko Silistrie Bulharsko Řecko Černá Hora
13 article
Pokud jde o teritoriální nároky Černé Hory, prohlašuje Bulharsko, že v této příčině nemá žádného zájmu. Poněvadž Srbsko tvrdí. že pokračování ve válce se stalo po ztrosko- tání londýnského vyjednávání výhradně v zá- jmu Bulharska, musí býti podotčeno, že pře- rušení vyjednávání a znovuzahájení nepřátei- ství bylo usneseno v zájmu a ve společné do- hodě spojenců, aniž Srbsko proti tomu vzneslo nejmenší námitky. Naopak, Srbsko vyslalo po znovuzahá- jení války své vojsko, aby podporovalo Černou Horu při dobývání Skadru, kde nepřátelstv nepřestalo, stejně jako před Janinou neustalo Srbská vláda prohřešuje se na smlouvě. označuje-li za sporné celé území mezí Šarda- gem, pohořím rhodopským, Archipelem Ochridským jezerem a prohlašuje-li, že způsob rozdělení tohoto území není smlouvou defini- tivně upraven. Odstavec 2. tajné dodatečné smlouvy spojenecké stanoví, že všechna úze- mí dobytá společnou akcí spadají pod kondo- mínium a že jejích líkvidace okamžitě nebo nejpozději tři měsíce po obnovení míru má býti provedena a to na těchto zásadách: Srb- sko přiznává Bulharsku právo na území vý- chodně od pohoří rhodopského a Strumy. Bul- harsko přiznává Srbsku právo na území sever- ně a západně od Šardagu. Pokud jde o územ mezi šardagem, pohořím rhodopským, Archi- pelem a Ochridským jezerem, t. j. Makedonii bude postupováno na základě těchto prohlá- šení, jestliže obě strany dospějí ku přesvěd- čení, že organisování těchto krajů je nemož- ným jako autonomní provincie: Srbsko se za- vazuje, že nebude žádatí nic mimo čáru, jež vychází od Golemvrchu severně od Palanky na nynější srbsko-bulharské hranici a celkem probíhá jihozápadním směrem a končí u
Srb Bulharsko Srbsko Makedonie Golemvrch Palanka
14 article
Ochridského jezera u kláštera Gabovzí. Bul- harsko zavazuje se přijmouti tuto hranici, vy- sloví-li se ruský car, jehož nejvyšší rozhodčí výrok v této otázce se vyžaduje, ve prospěch této čáry. Rozumí se samo sebou, že obě části přejímají závazek přijmouti jako definitivn hranici čáru, kterou ve shora naznačených me- zích car uzná za správnou a zájmům obou části nejlépe vyhovující. Tento článek, jenž obsa- huje podrobnou trassi zmíněné čáry, stanov přesně hranice sporného pásma. Chce-li srbská vláda učiniti se smlouvou tabulu rasu, zapomíná, že politickým účelem války nebylo dobytí sporných nebo nesporných území, nýbrž osvobození bulharských a srb- ských soukmenovců od tureckého jha, že pro bulharský národ Makedonie nikterak není res nullius nebo kolonie, jež může býti rozkousko. vána, nýbrž částí životného národního orga- nismu a kolébkou bulharské kultury. Zapomíná též bojů, které vedli Bulhaři makedonští za svou svobodu a svou národní individualitu a která je stála větší oběti, nežl jsou oběti Srbů za okupaci jejich země. Zapo- míná konečně, že převzalo-li Bulharsko nebez- pečí války s Tureckem, a utrpělo-li dvojnásoh- ně tak veliké ztráty, jako jsou ztráty tří ostat- ních spojenců dohromady, učinilo to hlavně na osvobození svých potlačovaných bratří v Ma- kedonií.
Gabovzet Bulhar Srba Zapa Makedonie Bulharsko Turecko Ma
15 article
Jestliže bulharská vláda po dlouhém trapném váhání přijala připustiti námitky ve příčíně jedné části Makedonie a svěřiti jeji osud rozhodčímu výroku carovu, stalo se to, aby ukončila útrapy svých soukmenovců a protože měla důvěru ve vysoký smysl smírčího soudce pro spravedlnost, jenž by značnou část sporného pásma přiřknul národu, který tvoři většinu obyvatelstva tohoto celého pásma av solidaritu spojeneckého Srbska, o němž prá- vem doufá, že bude míti v úctě svobody a ná- rodní práva. Nynější nároky srbské vlády na revis smlouvy, které jsou odůvodňovány podmin- kami za války prý zpěněnými, nejsou nové Už dne 15. září 1912 za 612 měsíců po uza- vření spolkové smlouvy a 20 dnů před vypo vězením války zaslalo srbské ministerstvo zá- ležitostí zahraničních svým zástupcům v cizin tajný cirkulář pod číslem 5669, jenž byl pode- psán předsedou ministerstva Pašičem, ve kte- rém jim s ohledem na návrh hr. Berchtolda ve příčině decentralisování evropského Turecka doporučoval pracovati pro autonomii starého Srbska a zvláště trvati na jeho ohraničení. Tento cirkulář pojal do hranic starého Srbsk celý vilajet kosovský se sandžakem Novopa- zarským, se severozápadní částí vilajetu ska- derského s jaderským pobřežím, severní a vý- chodní částí vilajetubitoljského s Dibrou. Perlepem, Kičevem. Ochridou a jejím okolím. Srbská vláda dříve ještě nežli znala výsledky války jednala už s úmyslem zvětšiti své bu- doucí území v Makedonii. Důvody nyní za tím účelem uváděné jsou tedy zřejmě pouhé zá- minky.
Pašič Berchtold Makedonie Srbsko Turecko
16 article
Závěrečný úsudek bulharské vlády obrac se se vší energií a pevnestí, kteréž jí propij- čují smlouvy a spravedlnost věci bulharské proti každé myšlence, ať revise spolkové smlouvy, ať nového rozdělení dobytých území mezi Bulharsko a Srbsko, ať účasti Řecka Černé Hory na tomto rozdělení. Upřímně jsouc přesvědčena o nutnostia prospěšnosti spolku, kterýž dosud přinášel tal příznivé výsledky oběma národům, vláda bul- harská pronáší bratrský apel k vládě srbské. aby se nechala prodchnouti týmíž city a uvá- živší nutnost, zachovala v úctě ustanovení spolkové smlouvy a je plnila a jich dbala a aby svolíla, by bylo upuštěno od žádosti po revisí. ve příčině likvidace a rozdělení sporného pásma spoléhajíc na rozhodnutí nejvyššího smírčího soudce, které má býti vyneseno v nej- kratší době. Srbský tisk o bulharské odpovědi. Z Bělehradu, 20. června. („N. F. P.“) Také časopisy posuzují poslední bulharskou nólu nepříznivě. Některé poukazují, že Bulhar- sko svým chováním snaží se Srb- sko vehnati do tísně. Toto chován bulharské vlády zostřuje sice situaci, avšak touženého výsledku prý nedocílí, protože žádná srbská vláda neobětuje a nemůže obě- tovati životní srbské zájmy přemrštěným a ne- oprávněným bulharským aspiracím. Srbská odezva na bulharskou odpověd. Z Bělehradu, 19. června. (K. k.) Vládní orgán „Samouprava“ konstatuje, že Bulhar- sko zamítlo návrh Srbska na demobilisací armád obou států. Tvrzení příslušné noty bul- harské, že Bulharsko bylo z důvodů bezpeč- nosti donuceno koncentrovati svá vojska po- dél hranic srbských a bulharských, neshoduje se se skutečnostmi, protože pohraniční čáry
Bulhar Srb Bulharsko Srbsko Řecko Bělehrad
17 article
nebyly dosud porušeny ani srbským, ani ře- ckým, nýbrž výhradně bulharským vojskem Srbsko dalo svým návrhem na demobilisac Bulharskem zamítnutým nový důkaz své míru- milovnosti. Srážky srbsko-bulharské. Z Bělehradu, 19. června. (K. k.) Srbská tisková kancelář sděluje: Dovídáme se ze spo- lehlivého pramene, že u osady Kamzali, se- verozápadně od Doiranu, na srbském územ bulharští vojáci dne 4. června (pravoslavného kalendáře) o 3. hod. odpol. zahájili palbu na srbskou hlídku. Na srbské straně byl jeden seržan raněn. Útok trval 10 minut. Ze Sofije, 20. června. Zvláštní vydání listů sdělují vážně srážky v Makedonii Bulharští dobrovolníci přepadli na několika místech Srby. Na úřad- ních místech nic o tom není povědomo, Sou- časně oznamují noviny depeše ze Soluna, ve kterých se oznamuje, že Řekové předstihují nepřátelstvím proti Bulharům ještě turecké ú- řady. Zatýkají prý všechny bulharské kněze jako revolucionáře. Věznice v Solunu jsou Bulhary přeplněny. Zajatým podařilo se do- stati do Sofije telegram, který vyzývá bulhar- skou vládu za pomoc a žádá, by domohlase zakročení velmocí.
Srba Řek Bulhar Srbsko Bulharsko Bělehrad Kamzat Doiran Sofijá Makedonie Soluna
18 article
Vojenská opatření dosavadních spojenců. Ze Soluně, 20. června. 10.000 Černohoreů soustředěno je ve Skoplji. Bulhaři posílili své posice poblíže Srjubice a Skoplje. Generálové Ivanov, Theodorov a Georgov dostali rozkaz aby bulharské posice přísně střežili. Rumunské vojsko překročí Dunaj. M. Z Kolína n. R., 20. června. (Zvl. telegr „Nár. L.“) „Kölnische Ztg. obdržela tento te- legram z Bukurešti: Od několika dnů pluj kolem rumunských přístavů a zastavují sev nich také ruské parníky s náklady střeliva a dobrovolniky. Parníky ty plují prý do Radujevce v Srb- sku. — V rumunských politických kruzíc tvrdí se, že je napětí mezi Srbskem a Bulhar- skem nyní hrozivější, než bylo před uveřejně ním carova telegramu. Rumunská vláda sle- duje s největším napětím vývoj událostí v sou- sedních zemích a není už naprosto žádné po- chybnosti, vypukne-li válka mezi Srbskem a Buiharskem, že Rumunsko svým vojskem pře- kroči Dunaj.
Bulhar Ivanov Theodorov Georgov Srb Soluň Dunaj Kolín Bukurešť Srbsko Rumunsko Černohore Kölnische Ztg
19 article
Komíse bulharsko-rumunská. puknrekji 19 června. (K. k.) Komise jmenované na základě petrohradského proto- kolu přibudou v pátek do Silistrie, kdež bude první schůzka plnomocníků rumunských bulharských. Finanční požadavek Černé Hory. Z Londýna, 20. června. („N. Fr. Presse. „Daily Telegraph“ oznamuje z Paříže: Černo- horský král Mikuláš předloží mezinárodn finanění konferenci otázku výplaty sirem Eduardem Greyem mu slíbených 30 milionů franků. Obnos tento nežádá jako půjčku. nýbrž jako dar Evropy, ale je ochoten při- pustiti evropský dozor nad tím, jak se obnosu tohoto použije. Přelíčení s vrahem Mahmuda šeiketa paše. Z Cařihradu, 19. června. (K. k.) Před vo jenským soudem započalo dnes přelíčen s vrahy velkovezíra. Jsou přítomni 22 obžalo- vaní, 14 bude jich odsouzeno in contumaciam Rozsudek bude asi vynesen ještě dnes v noci Počítá se s tím, že bude vyňeseno 10 rozsud smrti.
Mikuláš Grey Mahmud Silistrie Černá Hora Londýn Paříž Evropa Cařihrad Daily Telegraph
20 article
Z Caříhradu, 19. června. (K. k.) Před za hájením líčení s vrahem bývalého velkovezíra byli pozváni zástupcové zdejších zpravodaj- ských kanceláří a velkých časopisů, aby byli přítomni zevrubnému výslechu hlavních pacha- telů za přítomnosti vojenského guvernéra caři- hradského. Topal Tewfik, který byl první vy- slýchán, spáchal, jak se zdá, čin z přesvědčeni a v důvěře ve spolupachatele, kteří ho dušev- ně převyšovalí. Vyprávěl, jak následkem poli- tické propagandy, která vyličuje, že země jest ohrožena, dostal se na scestí a líčil pak čin, při čemž své spoluvinníky obvinil, že nedo- stáli slovu a nechali ho na holičkách. Bývalý poručík Mohamed Ali vypověděl, že prine Sa- bah Eddín věnoval 1700 liber na provedení spíknutí. Tutéž sumu věnoval bývalý vyslanec ve Štokholmě šerif paša. Tajemník šerifa Per- tew Tewfík byl prostředníkem. Několik dní před atentátem odebral se Kiazím do Kysten- dže, kde se sešel s bývalým ministrem vnitra Rešidem, který přívezl z Paříže peníze, jimiž mělo býti podporováno provedení zločinu. Ob- žalovaný učinil pak přitěžující výpovědi o Da- madu Salihu pašovi, načež vylíčil boj v domě. ve kterém pachatelé se ukryli. Jeho spolupa- chatel Kiazim měl plán vlákati do domu bý- valého ministra vnítra Talaata, držeti jej tam v zajetí a díktovati mu podmínky spiklenců.
Mohamed Al Tewfík Rešid paša Talaata Paříž Ob
21 article
Výpovědi vraha Ziy velice přitěžovaly Dama- du Salihoví, Rešidu beyovi, plukovníkům ge- nerálního štábu Fuadovi a Kemaloví, jakoži plukovníkovi Zerimu. V souvislosti s těmito výpovědmi podal vojenský guvernér cařihrad- ský zprávu o vyjednávání Kiazima s princem Sabahem Eddinem a Damadem Salihem, který si dopisoval s výborem, jenž byl v Paříži a k němuž náleželi Šerif paša, Rešid bey, Mukhtar bey, syn bývalého šeik-il-Islamaa Said paša, syn Kiamila paši. Spiklenci chtěli zříditi kabinet s Kiamilem v čele a s princem Sabahem Eddinem jako ministrem záležitostí zahraníčních a Rešidem neb Ismailem jako mi- nístrem vnitra.
Zi Dam Rešid Damad Salih Šerif Rešid bey Mukhtar Kiamil Sabah Ismail Paříž Zerim Sabah Eddin Islamao Said paša
22 article Telefonické a telegrafické zprávy „Národních Listů“.
Telefonické a telegrafické zprávy „Národních Listů“. Interpelace v příčíně barbarské nedbalosti velitelstva ve Skadru. Z Vídně, 20. června. V dnešní schůzi po- slanecké sněmovny podali posl. Bechyně a soudruzi na celou vládu dotaz, ve kterém sdělují, že ještě nyní, pět neděl po zahájení evropské správy ve Skadru, na Velkém a Ma- lém Bardanjolu, na Brdici a na Taraboši leží polosetlelé a polomumisované mrtvoly ture- ckých vojáků. Velitelům a důstojníkům mezi- národní posádky a diplomatickým zástupcům vélmocenským ve Skadru je toto faktum zná- mo. Vypravují o něm cizincům, upozorňujíce je, aby nepropásli příležitosti a prohlédlisi zajímavé to divadlo. Černohorci své mrtvoly již pochovali. 1. června, dvě neděle po vy- klizení Skadru Černohorci, viděl posl. Bechyně mrtvoly lidí a zvířat ležící na bojišti. Velitel mezinárodní posádky nedbalostí svojí nejen poskvinil čest Anglie, nýbrž prokázal také špatnou službu jménu ostatních velmocí po- sádky zúčastněných tímto barbarstvím. Obsa- zení Skadru zúčastnílo se také vojsko rakou- ské. Velitelé rakouských válečných lodí jsou si vědomí nebezpečí, hrozícího našim dětema příbuzným, kteří musí proti vlastní vůli jako vojáci meškati ve Skadru. Nenařídili síce, aby se mrtvoly pochovaly, nařídili však za to vše- obecné očkování rakouských vojáků. Protože tyto poměry týkají se také našich zájmů, činí se na vládu tento dotaz. 1. Je ochotna podati o zdraví rakouských vojáků ve Skadru ze- vrubnou zprávu a může dáti uklidňující uji- štění, že žádný z nich nepodlehl moru? 2. Je ochotna zasadití se u ministra zahraničních záležitostí, aby vhodným způsobem přiměl ve- litele skaderského, by konal povinnost kul- tury a humanity a měl zřetel na život a zdra- ví rakouské maríny a všeho obyvatelstva ska- derského?
Velký Skadr Černohorec Vídeň Bechyně Ma Anglie slanecký sněmovna
23 article
Nové požadavky vojenské. Z Vídně, 20. června. „Neue Freie Presse“ oznamuje, že letošním delegacím, které zasedati budou patrně v říjnu a listopadu, předloženy budou nové vojenské požadavky. Volenská správa navrhne zvýšení kon- tingentu nováčků a správa námořní žádati bude prostředky k zahájení stav- by válečných lodí, které mají býti ná- hradou za zastaralé již třídy lodí „Monarch“. Osnovy zákona o zvýšení kontingentu nová- čků budou již v nejbližší době předloženy oběma vládám. Proslýchá se, že pro s po- lečnou armádu žádá se zvýšení kon- tingentu o 15.000 mužů a pro obě z emč- brany o 10.000 mužů. Zvýšení to má se po- stupně provésti v několika ročních lhůtách do r. 1917, kdy činil by počet nováčků po-
Vídeň Neue Frei Presse
24 article THEATRALIA
THEATRALIA Nové divadlo v Šárce. Mnoho nedůvěry i mnoho předem odsuzují- cích úsudků provázelo chlášení prvého pokusu u- vésti také u nás divadelní představení na volnou scénu v přírodě. Divadlo v Šárce, jistě jeden z největších podniků toho druhu v době současné dříve než prošlo ohněm prvé zkoušky v praxi, mu- silo projíti žhavou výhní předběžné kritiky. bylo to snad dobřej neúprosný kriticismus předem u nás mnoho podniků již vyhnal k dosažitelné vý- šievýkonnosti. Úspěch zajímavého pokusu šárecké- ho byl tím slavnější. „Prodaná nevěsta“ v přírodě zásluhou provedení, jež zase bylo výsledkem ne- úmorné snahy všech súčastněných činitelů, zvítě- zila na novém jevišti na celé čáře. Nebýti zdvoj- násobených požadavků jednoho z čelných činite- lů, orkestru Národního divadla, byli bychom asi letní saisonu divadelní skončili výhradně ve zna- mení „Prodané nevěsty“ v Šárce. Po třech před- staveních se tu připravuje divadlo zase zcela no- vé, od prvého naprosto odlišné. Drama z doby prvého rozpětí velkého českého divadla, Šuber- tův „Jan Výrava“ vystřídá „Prodanou“, P rozjásané hudbě Smetanově, po vesele barvitých obrazech ozve se mezi šedými skalami a zelenými svahy šáreckými těžký, vážný ton, jemuž dává po- pulární autor zaznívati ze svého dramatu českého robolníka, pozvedajícího hlavu z poroby. Ve „Vý- ravovi“ není rekem a nositelem děje jediný muž. pyšný, sebevědomý sedlák tvrdé hlavy a pevných plecí — selský lid jako celek projednává tu svou věc, střetnuv se s cizím světem cizího, tuto vlád- noucího panstva. Úprava hry účelu divadla pod širým nebem a pojetí režie Kvapilovy uplatňují zde tento moment a zdůrazňují právě to, co v širokém
Výrava Smetanův Kvapilův Nová divadlo Šárka divadlo v Šárka národní divadlo Drama Šubertův
25 article
prostředí přírodního jeviště nejvíce působí — po- hyb a výkon lidových mass. J. Kvapil už loňského roku v rámci sletu sokolského „Marathonem“ uká- zal své umění v ovládání velikých celků, jimiž do- vedl oživiti rozsáhlou plochu tak, že upoutal na- pjatou pozornost tisíců od prvého zapestření are- ny až do konce velkolepého obrazu. S tím opráv- něnějším zájmem lze očekávati jeho nový výkon na monstre-scéně v Šárce. To, co došlo sluchu —a také zraku — interesentů ze zkoušek k „Výravo- vi“ dává dosti naděje na podívanou opravdu mi- mořádnou. Spádný děj Šubertovy hry, valící se ja- ko balvan, jenž posléze rozdrtí zápasícího hrdinu. dává příležitost k rozvinutí rázovitého obrazu za obrazem. Bezstarostné veselí obžinek před záme- ckým parkem, intimní sceny rokokového panetva v pavilonu nad parkovou zdí, hovory selských žen i mužů, rostoucí rozechvění v lidu, zoufalý útok několika set vzbouřených sedláků a konečně drti- vé zakročení vojska, jež bodákem, střelbou, pala- šem a koňskými kopyty zdeptá pokus vzpoury — toť rámec, v němž odehrává se tragedie hrdého selského muže až k jeho smrti pod potupnými ra- nami vojenské exekuce „ulicí“. Rozlehlého jeviště šáreckého využito bylo přímo rafinovaně k docí- lení dojmu skutečného děje. Zvláště výstižně za- chycená lavina, valící se se všech stran vzpoury překoná jistě všechno očekávání. Suggestivními prostředky — zvoněním na poplach, požárem pan- ského dvora, poplašnými ohni po vrších a pod. připravuje se vrcholná scéna, líčící selskou bouři v celé její živelné moci, rostoucí z hlubokého pře- svědčení a nezdolného odhodlání. Drsnost skuteč- ného života dvou na sebe narazivších sil vytváří ve „Výravovi“ strhující obrazy a v nich asi bude —oue. kotvití určitě očekávaný úspěch.
J Kvapil Šubertův Výrava
26 article Různé zprávy.
Různé zprávy. = Co stál panamský průplav? Náklad panam- ského průplavu se úřadně odhaduje na 375 mil. dolarů. Ke 3% zúročení této obrovské částkyje ročně třeba 11.250.000 dol. Dle úmluvy s republi- kou panamskou musí se jí za odstoupení krajiny kolem průplavu platiti ročně 250.000 dol., počínaje r. 1913. Výlohy dopravní a za udržování průplavu jsou vypočteny na 3,500.000 dol; k tomu třeb připočísti ještě výlohy za všeobecnou správu prů- plavu a za zdravotní opatření, přibližně 500.000 dol. a 1% na úmor stavebního nákladu, což činí 3,750.000 dol. Celkem bylo by ročních výloh 191 mil. dol. Aby tato částka byla vyzískána, musí býti v průplavu čilá doprava, = Všeruská výstava v Kyjevě. Dne 11. června (dle ruského kal. 29. května) o 1 hod. odpol. byla zahájena „Všeruská výstava“. Jak v Kyjevě vy- cházející český list „Čechoslovan“ píše, stalo se zahájení způsobem nejokázalejším, ačkoliv ke slav- nosti nepřijeli ministří, jak se původně očekávalo. Svěcení vykonal kyjevský metropolita Flavian za asistence četného duchovenstva a za přítomnosti 10.000 zvaných hostí. Výstava ještě většinou není hotova, ale to, co je viděti již nyní, svědčí, že „Všeruská výstava“ v Kyjevě zaujme nejpřednějšt místo mezi všemi dosavadními ruskými výstavami a bude se právem hlásit do řady světových výstav.
Čechoslovan Svěcený Flavian Kyjev
27 article
Neblahé okolnosti posledního roku, jež znemožnily účastenství cizích vystavovatelů na kyjevské vý- stavě a přiměly některé firmy, aby odvolaly uči- něné již přihlášky, přece jen nebyly tak velkou překážkou, aby výstava nemohla počítat na značný úspěch. Větší část vystavovatelů ještě své výrobky nevystavila a pavilony jsou naplněny bednami balíky dosud nesestavených strojů a nevyloženého zboží. Připomeneme zatím jen, že výstava sestává z 25 oddílů, z nichž některé jsou opravdu velice bohaté. Jednotlivé oddíly jsou: 1. vědecký a nauč- ně vzdělávací, 2. zemství a domácí průmysl. 3. ře- meslnická výroba, 4. továrně-průmyslový a fex- tilní oddil, 5. papírnictví a tiskařství, 7. inženýr- ství a stavitelství. 8. strojnictví, 9. elektrofechnika. 10. zemědělské strojnictví, 11. železnice, 12. lod- nictví a dopravnictví, 13. cukrovarnictví. 14. po- travnictví, 15. lihovarnictví a pivovarnictví. 16. chlazení, 17. chemické výrobky a umělá hnojiva.
28 article
18. polařství, 19. zahradnictví, květinářství, zelí- nářství, vinařství. 20. meliorace, 21. kooperace. 22. dobročinnost. 23. tělesná výchova, sport a lo- vectví, 24. vzduchoplavba, 25. automobilism. Samo- statné oddělení tvoří výstavy ministerstva orby státní banky, ministerstva obchodu a průmyslu a vězeňské správy. Všechny tyto oddíly jsou umí- stěny ve 40 pavilonech, vybudovaných výstavním komitétem a ve 108 soukromých pavilonech. Vý- stava zaujímá obrovskou plochu 25 desjatin (asi 27 ha) a poloha její je velice malebná. Je instalo- vána na Trojickém náměstí a k ní příléhajícímu návrší, takže množství pavilonů je umístěno tera- sovitě nad sebou. Náměstí je s terasami spojeno širokým schodištěm. Na výstaviště, vybudované většinou ve slohu empirovém, bude, zvláště večer při osvětlení pohádkový pohled od Zemskéh domu. Polský malíř se zabil v horách. Z Milána se oznamuje: Polský malíf Dean Klepnický, který vystavuje právě v Mnichově, zabil se při odvážném horském výstupu u jezera Comského.
Klepnický Milán Mnichov Zemskéh dom
29 article
= Věnoval svou krev. Z Würzburg u, 20. června. Vojín Frankfurter, náležející 11. polnímu dělostřeleckému pluku, onemocněl rozkladem krve, takže bylo třeba transfuse krevní. Když plukovník vkročil před řady vojska a vyzval vojíny, aby se přihlásil, který z nich vydá krev pro kamaráda, předstoupilo 17 důstojníků, mezi nimi major. Poručik Dittmar dal si lékaři vzíti 142 litru krve, která vstřiknuta byla nemocnému vojinovi. jehož stav se zlepšil. Stávka v klášteře. V jižním Rusku u Mai- kopu je velký michalský klášter, jehož mniši ob- starávají obsáhlé polní hospodářství. Ale ani klá- šterní ticho, ani klid horské samoty nezaplašily od kláštera nespokojenost. Opat kláštera Ambrož, příliš přísně bděl nad odříkáním se klášterních bratrů, kteří tu a tam rádi učinili ústupky svět- ským požitkům. Už před časem vypukla v klášteře nespokojenost tak zjevně, že synod nařídil v klá- šteře revisi. Při tom vyšlo na jevo, že i nejskrom- nějším mnichům je jidlo, jež jim opat dává před- kládati, odporné a že mniši i v nejtužších zimách musí choditi v pouhé kutně, protože opat pova- žuje kalhoty za hříšný přepych. Revisoři odešli a klášterní bratři doufali, že se nyní ob- měkčí tvrdé opatovo srdce. Ale vše zůstalo při starém: Před několika dny se všichni klášternici rozhodli, že budou stávkovati tak dlouho, až budou splněny jejich „hospodářské požadavky“, hlavně až dostanou lepší stravu a dostatečný oděv. Do té doby nebudou konati žádných bohoslužeb, ani zpí- vati při obřadech.
Frankfurter Würzburg Rusko Mai