1
masthead
19. června 1913. Číslo 166.
2
masthead
NÁRODNÍ LISTY.
4
article
Národní hospodář.
Národní hospodář.
Neakceptovatelná směnka jako ná-
hrada za nynější formu esko mptu
pohledávek.
JUDr. Josef Janda, sekretář Evidenční ústředny
úvěrové v Praze.
Při mezinárodní konferenci o jednotném práv
směnečném v létě roku 1912 v Haagu došlo k ujed-
nání mezi přílomnými s datem 23. července 1912
kterýmž se zastoupené státy zavazují zavésti při-
jatý návrh na jednotný směnečný řád. Mezi státy
sěmi jest též Rakousko.
Článek 21. odst. II. tohoto návrhu zavádí ne-
akceptovatelnou směnku předpisem:
Vydavatel smi zapověděti ve směnce předlo
žení směnky k přijetí (akceptu), nejde-li ovšem
směnku domicilovanou, nebo splatnou za určito
dobu po vidění.
Při poradách na jaře letošního roku v mini
sterstvu spravedlnosti navrhl zástupce průmyslové
rady prof. dr. Julius Landesberger vzhledem k to-
muto článku, aby do uvozovacího zákona bylo při-
jato ustanovení, jimž by vydáním a zadáním ne-
akceptovatelné směnky byla také postoupena pří-
slušná fakturovaná pohledávka.
Návrh tento rozbouřil vážně hladinu našeho
života úvěrního a vyskytly se již četné hlasy
odborných i denních listech jak pro, tak i proti
Budeme se návrhem zabývati se dvou bledisek
I. Zda jest návrh prof. Landesbergora s to na-
hraditi nynější formu eskomptu pohledávek.
II. Jak by působilo zavedení neakceptovatel.
né směnky s postupní klausulí na veškerý živoo
úvěrí a způsoby platební.
JUDr
Janda
profesor
doktor
Julius Landesberger
Landesbergora
Praha
Haag
Rakousko
5
article
Prof. Landesberger vytýká nynějšímu eskomplu
pohledávek obzvláště tři vady: Nejistotu právní
drahotu a obtížnou manipulaci, tajnůstkářství.
1. Prof. Landesberger označuje eskompt pohle-
dávek jako zástavní postup nebo „převod pohle-
dávek k vůli zajištění úvěru“. Tyto poměry, zvlá-
ště „převod pohledávek k vůli zajištění úvěru“ ne-
jsou však prý rakouským právem upraveny a proto
jest prý právní podklad eskomptu pohledávek ne-
jistý.
2. Prof. Landesberger poukazuje dále k tomu
že eskomptování pohledávek vyžaduje dnes veli-
kého apparátu a širokých zařízení kontrolních k
vůli zjištění, zda eskomptované pohledávky sku-
tečně pozůstávají a jsou proto s timto úvěrem spo-
jeny velmi velké výdaje.
3. Konečně jest prý nynější způsob eskomptu
pohledávek pro svoje tajnůstkářství, t. j. proto, že
se děje většinou bez vyrozumění poddlužníků a
bez vědomí věřitelů za zboží, zneuživán, jednak na
škodu eskomptních ústavů, jedník na škodu vě-
řitelů za zboží.
Ad 1. Navrhovatel přezírá tu naprosto, že judi-
katura poslední doby uznává oskompt pohledável
za pravou a čistou cessi (postup pohledávek], že
nejvyšší dvůr soudní výslovně prohlásil, že ani vy-
plácení 70—80% nominale postoupené pohledávky
nemění ničeho na tomto charakteru eskomptova
ných pohledávek jako cesse, a že obzvláště úmysl
stran nese se za převodem pohledávky do vlast-
nictví a nikoliv za zastavením pohledávek.
profesor
Landesberger
Ada 1
6
article
Jsou to rozhodnutí nejvyššího soudního dvora
ze dne 30. dubna 1912 R. V. II. 382/12 a ze dne 15.
října 1912 R. V. I. 775/12. Nemůže býti protoo
nějaké nejistotě právní v konstrukci eskomptu po-
hledávek již ani řeči.
Naproti tomu se návrhem prof. Landesbergera
nečelí nikterak skutečným právním nedostatkům
při eskomptu pohledávek, naopak vznikají ještě
vady nové.
a) Předně zůstává neupravena na dále celá
řada vedlejších otázek, jež souvisejí s eskomptem
pohledávek. Tak neupraveny jsou i v návrhu proí
Landesbergera, obzvláště otázky, komu má pod-
dlužník vytýkati vady boží, zda vessionáři nebo
cendentovi, zda nabývá se s postoupenou pohle-
dávkou také nárok na vrácení zboží cessionáři
případě nepřijetí pro vady, zda může cessionář
uplatniti obsah vlastnické klausule, kterou si vy-
hradil cedent vlastnictví až do úplného zaplacení
zboží a pod. Všechny tyto olázky vynořují se při
zadávání neakceptovatelné směnky znovu, zmen-
šujíce hodnotu směnky a její schopnost oběžní
neboť tyto nejistoty právních poměrů, které dosud
vznikají jenom mezi eskomptérem a úvěrníkem
budou rozšířeny na všechny nabyvatele neakcepto-
vatelné směnky.
b) K tomu družily by se nové právní, či spíše
technické oblíže, které jsou spojeny s uplatňováním
neakceptovatelné směnky, a kterých nynější tech-
nika eskomptu pohledávek nezná. Dle návrhu prol
Landesberger
vysoký soudní dvůr
7
article
Landesbergera má býti postoupená faktura uvedena
v textu směnečném podle svojí výše a data vy-
stavení. Tím způsobem byla by salda, jež se nyní
namnoze eskomptují, vyloučena vůbec z eskomptu
a jest mimo to nemožno individualisovati fakturu
obnosem a datem tak, aby souvislost určité směnky
s určitou fakturou byla nade vši pochybnost zna-
telnou, jako na příklad, když firma denně, nebo
týdně dodává stejné kvantum zboží, takže vždy
stejný obnos jest fakkturován a snadno se chyb
při psaní data. Pak bylo by naprosto nemožno na-
jiti správnou pohledávku k určité směnce. Vždyi
i dnes dokazuje se těžko totožnost postoupené po-
hledávky s fakturou při přepsání v obnosu neb
datu, jež se velmi často stává při dodávkách stej-
ných množství zboží na téhož poddlužníka. Ovšem.
že takové přepsání opravuje se nyní v postupních
listinách ihned po periodických revisích u úvěm
níka. Kdyby však obíhala směnka, jest pozdějš
oprava vyloučena.
c) Nové právní obtíže vznikaly by proti ny-
nějšímu stavu dále v případě insolvence úvěrní-
kovy (vydatele směnky). Při nynějším eskomptu po-
hledávek vystavuje úvěrník na celou přijatou
eskomptní valutu směnku krycí, kterouž může
ústav snáze uplatniti svoje práva směnečným způ
sobem vůči úvěrníkovi, zvláště v případě jeho in-
solvence.
8
article
Při neakceptovatelné směnce má majitel směn-
ky regresní právo proti indossantům, vystavova-
teli směnky a ostatním směnečně zavázaným před
splatností směnky jen v případě konkursu (člá-
nek 42., bod 3.). Jestliže však vydatel zastavil
platy, nemá ústav eskomptující povinnosti směnku
u banky vyplatiti a nemá tak také v tomto ob-
dobí směnečného nároku vůči svému úvěrníkovi
(podateli). Tento případ zhoršuje posíci ústavu
eskomptujícího podstatně v případech, když jest
ústav na krycí směnce vydatelem a úvěrník akcep-
lantem.
9
article
Proto si dají vystaviti eskomptující ústavy i p
zavedení neakceptovatelné směnky vydatelem tři-
měsíční krycí akcept, aby měli proti němu v pří-
padě jeho insolvence právo směnečné. Krycí smén-
ky pak nebudou se moci ještě vzdáti z jiného dů-
vodu, totiž k vůli tomu, aby mohly býti stál
liquidními t. j. aby byly s to v krátkém čase úvě-
rem poskytnuté prostředky dostati zpět.
Proto bude musiti dáti vydavatel neakceptova-
ných směnek případně dříve a to k určitému jed-
notnému terminu krycí směnky za všechny
směnky, jim vystavené, které jsou v oběhu. Bude
tudíž každý úvěrník z úvěru pohledávkového při-
jímati na sebe dvojí směnečné ručení, bude-li chtíti
použiti neakceptovatelné směnky, což bude pro
něho nejen obtížno, ale také draho.
d) Pochybno jest dále, jak se bude zacházeti
se směnkou, jež nemůže býti eskomptována plným
nominalem, nýbrž 70—80%. Nominalem vyplacena
býti nemůže, poněvadž se nedá počílati s jistotou
na to, že trassat nominální obnos zaplatí. Ve vět-
lině případech činí si různé nároky na kassakonto,
rabatt, dovozné nebo z různých diferencí pro vady
zboží. Vydatel neakceptovatelné směnky však jest
při neobmezené její možnosti oběžní vydán nebez-
pečí, že musí platiti nominální obnos tratty, anil
by mohl namítati, že eskomptní valutu neobdržel.
Při dnešním stavu naproti tomu zaplatí poddlužní-
kem neplacené pohledávky ústavu sám a kompen-
suje vždy. oč obdržel na valutě méně.
10
article
Ad 2. Avšak i výtky, že by byl nynější eskomp
pohledávek proti systému neakceptovatelné směn-
ky manipulučně obtížný a drahý, jsou nepřípadny
Jak již bylo podotknutot
a) kryci směnky se ústavy, pohledávky
eskomptující, nebudou moci vzdáti. Proto bude
nutno platiti jak kolek na směnkách neakceptova-
telných, tak na krycích. Sleva na kolkovou škálu
I. nebude míti při neakceptovatelných směnkách
valného významu proto, že jest myšlena proí.
Landesbergerem jen pro směnky nejdéle v žesti
měsících splatné, avšak v branžích, jež eskomptu
pohledávek užívají nejvíce, platí se zboží často až
po 10, 12 měsících nebo ještě později. Musila b
se tudíž směnka buď po šesti měsících obnovovati.
anebo ihned vystavovati směnka s delší dobou
splatnosti než po 6 měsících. V prvním případě
pak by se kolkovní poplatek platil sice dle skály I.
ale dvakráte, v druhém ihned dle skály II., čímž
by se úvěr podstatně zdražil
b) Nejdůležitějším důvodem však, proč by se
neakceptovatelná směnka nedala u ústavů, po-
hledávky eskomptujících, vůbec zavésti, jest zdra-
žení, které by nastalo obrovským zvětšením mani-
pulace jak pro úvěrníka, tak zvláště pro ústav.
Musil
Ada 2
11
article
Střední ústav eskomptuje k ultímu denně 3 až
4 tisíce pohledávek. Tu by musil úvěrník mimo
soupísu pohledávek ještě vystavovati na každou
pohledávku směnku s přesným označením data vy-
stavení. Každá směnka musila by dále býti zkou-
mána ústavem eskomptujícím co do formálních ná-
ležitostí, a podává-li ústav směnky dále bance.
zanášena do nového bordereau. O splatnosti jedno-
tlivých směnek bylo by nutno vésti pečlivou evi-
denci a praesentovati je k inkasu. Nebyla-li by
směnka trassatem zaplacena, musil by poslední
majitel směnku protestovati, aby si zachoval re-
gressní nároky proti předchůdcům.
Všechny tyto nové manipulace vyžadovaly by
obrovských vydání, jež by vedly ústavy v nej-
lepším případě k tomu, aby směnek vůbec nedá-
valy dále, nebo, což jest pravdě nejpodobnější, vů-
bec nepřijímaly.
12
article
Ad 3. Konečně pak tajnůstkářství, jež se nynt
pohledávkovému úvěru se strany věřitelů za zboží
rádo vytýká, by se dokonce při neakceptovatelné
směnce ještě mnohonásobilo. Věřitelé za zboží
tvrdí, že poskytují zákazníkům úvěr ve zboží, v pev-
ném přesvědčení, že maji svoje pohledávky nezatí-
ženy; teprve při insolvenci jsou překvapení tím.
že pohledávky byly postoupeny. To prý se stává
tím, že se pohledávky eskomptují bez vyrozuměni
poddlužníků a že proto věřitelé za zboží se o po-
stupu nedovědí. Toto tvrzení jest jednak nesprávno.
jednak se ale bude totéž vytýkati úvěru na pod-
kladě neakceptovatelné směnky. Výtka jest ne-
správnou proto, že věřitelé ve většině případech
vědí o postupování pohledávek svých zákazníků,
jednak proto, že se postupy namnoze dějí s vy-
rozuměním poddlužníků, jednak také proto, že j
infovmnční kanceláře zmiňují se ve svých zprávách
o tom, že firma postupuje pohledávky. Avšak ani
postup pohledávek prostřednictvím neakceptova-
telné směnky nebude uveřejňován v časopisech
jak návrh prof. Landesbergera nyní zní, dovědí se
věřitelé za zboží až při insolvencí, že všechny nebo
část pohledávek zmizely z majetkové podstaty je-
(Dokončení.)
jich dlužníka.
Obchodně polítická celní konference.
Z Vídně, 18. června. Celní a obchodní
společná konference konala v posledních
dvou dnech v ministerstvu zahraničních
záležitostí porady, pří kterých došlo také
k diskusi o otázkách, týkajících se obchodně
politických smluv s Balkánem. Určitá usne-
sení se v tomto ohledu nestala. Dnes došlo
k poradám jednotlivých členů konference.
Za dnešního stavu chybí předpoklady pro
zavedení jednání o revisi smluv. Jednati se
může teprve po zajištění míru.
profesor
Landesberger
Vídeň
Balkán
13
article
Porady petrolejních raifinerii.
Porady petrolejních raifinerii.
Z Vídně, 18. června. Dne 24. t. m. koná
se schůze petrolejařských rafinerií, ve které
bude učiněno usnesení o dalším postupu
ohledně terminových nabídek. Předběžné
porady konaly se dnes.
Volná rozprava o zdražení petroleje a benzinu
Z Vídně, 18. června. (K. k.) Předs. posl. Špaček
zahájil schůzi, jíž se zúčastnili odb. předn. sv. p. Engel
[min. fin.), dv. rada Kroupa, báňský rada dr. Meyer
achemik dr. Kolbe (min. veřejných prací) a podal
zprávu o rozpravě, konané předešlého týdne. De-
baty zúčastnili se poslanci Angermann, Friedmann.
dr. Diamand. Povše a Tomaschitz a dvor. rada
Kroupa. V ní byly zevrubně projednány nejen udá-
losti v produkci petroleje, jež stoupnutím cen pe-
troleje způsobily zdražení naftových derivatů, nýbrž
i uvedeny prostředky, jež by mohly sloužiti ke
zlevnění nafty a benzinu, mezi nimi zejména změna
berního systemu v tom směru, že též lehčí modré a
plynové oleje, jež dnes jsou zdaněny 13 K za 1 a.
by mohly býti prodávány konsumu prosty daně.
Bylo poukazováno na to, že beztak státním financím
ničeho nevynášejí, poněvadž všechny tyto produkty
se vyvážejí daně prosty za 612 K do cidny, kdežto
těžké modré oleje se zde prodávají za 81/2 K. Z
další prostředek proti drahotě petrolejových pro-
duktů bylo prohlášeno přímé účastenství státu na
produkci petroleje otevřením nových dolů. Důle-
žitost parlamentního projednání celé záležítosti
byla všeobecně uznána a za účelem vypracování
a podání definitivního návrhu byl zvolen výbor,
sestávající z poslanců Angermanna, dra. Diamanda,
Langa, Povšeho a Špačka, jenž se sejde zítra.
Engel
Kroupa
doktor
Meyer
Kolb
Angermann
Friedmann
Diamand
Lang
Povše
špaček
Vídeň
14
article
Sjezd uherských zemědělců.
Z Košic, 18. června. (K. k. uh.) Dnes byl zde
zahájen sjezd uherských zemědělců. Předsedal mu
bývalý ministr orby Daranyi. Ve své zahajo-
vací řeči nazval památnou událostí, že poprvé se
zúčastní sjezdu také rakouští hosté a uvítal říš.
ryt. Hohenbluma, který ujav se potom slova
pravil: Agrárníci Rakouska a Uher musí po boku
bojovati proti společnému nebezpečí. Heslem bud
Není dovozu dobytka ani masa, není zvýšení kon-
tingentu, není obnovení mlecího řízení, není ter-
mínového obchodu.
Předsedovi rakouské ústředny kn. Karlu
Auerspergovi byl poslán pozdravný telegram
Kongres schválil pak tulo resoluci: »Sjer
protestuje, aby z ilusorních hledisk zahraniční
politiky nebo z nátlaku velkoprůmyslu byly mě-
něny balkánské smlouvy, uzavřené do r. 1917
dále proti povolení dovozu dobytka, proti snížení
minimálních cel a proti zrušení zákazu mlecího
řízení v jakékoliv formě. Dále protestuje sjezd
také, aby při vyjednávání s Rakouskem o novém
stavu po r. 1917 byla ztenčena agrární a veteri-
nářská celní ochrana. Nebude-li na toto stanovi-
sko uherského zemědělství vzat zřetel, uklád
kongres ředitelskému výboru, aby okamžitě za-
hájil přípravy pro zřízení na základě samostat-
ného celního území. Ku provedení všech těcht
usnesení bude zahá ena zemská akce a usnesení
budou sdělena rakouské agrární ústředně, aby je
vzala na vědomí a podporovala je.
Daranyi
Hohenbluma
Auersperg
Košice
Rakousko
Uhry
15
article
Americké bursovní a tržní zgrávy
Americké bursovní a tržní zgrávy
(Kabelové telegramy „Národních Listů“,)
Elektrolytícká měd.
Z Nového Yorku, 18. června. Amalgamated
Copper Co. snížila prodejní cenu evropských do-
dávek na 15 ct. za amer. lib. Obchodníci prodávají
po 14ž4 ct. za lib.
Ze železného trhu.
Z Nového Yorku, 18. června. (Iron Age.) V tý-
denní zprávě soudí se, že po vyřízení tarifního
billu nastanou větší koupě, zvláště budou-li také
dobré žně. Ceny budou však nízké, leda by zatím
došly hojnějši objednávky. Výroba černého i bílého
plechu a drátěného zboží bude asi omezena. Černý
plech platí tu a tam 2.25 ct. za lib., jihoslévárensk
železo 10.75 dol. za t
Nový York
Amalgamated Copper Company
Iron Age
16
article
Káva.
Káva.
Z Nového Yorku, 18. června. Trh byl vzestupný
na příznivější evropské kablogramy a zvýšené po
žadavky brasilské. Později haussa podnikala úhrad
ní koupě, rovněž komisní firmy, protože dovoz nen
tak velký, jak se čekalo.
Nový York
17
article
Peněžní bursa.
Peněžní bursa.
Z N. Yorku, 18. června. Dnešní bursa počala
nejednotně, převážně však za vyšších záznamů
čilé poptávce těšíly se při stoupajících kursech
akcie Union Pacific, které v první hodině stouply
o 114 dol. Také hodnoty obilných drah byly hledány
a spekulace zajímala se o akcie kanadsko-pacifick
dráhy. Dobrá poptávka po akciích Interborough-
Metropolitan Co, udržela se také dnes. Když v kur-
sovním niveau docíleno vesměs zlepšení, došlo k
haussovým prodejům a operacím kontreminy. Kursy
následkem toho klesly. Žávěr bursy po malém ko-
lísání byl pevný a jen akcie Illinois Central dráhy
na pověsti o dividendě klesly o 13% dol. Celkový
obrat činil 350,000 shares, státních papírů prodáno
za 1.9 mil. dol.
2— 2.50
2.50
Peníze poslední . s e
487.20 487 25 486 929
Kabel. transi. . .
66 87 65 62
65.37
Amalgamated. . .
Amerienn Smelting , 63..62 62.75
30..— 29.25
American Lokomotive
34.— 33.25
33,25
Anaconda . . . .
95.75
96 62 95.50
Atchison
93.37
93.50
Baltimore a Ohlo „
217. 75
218.75 217.62
Canadian Pacific : .
102.87
102 75
Chicago, Milwauke
103.75
24.25
24.75
123.37
121.50
120 75
Great Northern ..
140.—
129 87
Amerienn Smelting
N . York
Amalgamated
Baltimore
Canadian Pacifik
Chicago
Milwauke
Union Pacifik
Illinois Central
American Lokomotiv 34
Metropolitan Company
peníz
19
article
131.50
131.50
Louisville a Nashville
20.37
20.50
21.25
Missouri Kansas .
99.25
99.50 99.12
New-York Central:
106 25
108.50 107.62
Northern Pacilie 1
109 75
110.62 110.12
Pennsylvania . . »
156.-
158.50 157.65
Reading . . . . J
15.75
16.75 15.87
Rock lsland . . e
21.12
21.87 21.37
Southern Railway s
93.75
95.37 94.62
Southern Pacilic a .
52.75
54.12 53.12
Steel Comon . . .
14437
146.75 145.25
Union Pacific 1 .
7. 50
7.50
Stabash. pref. . s
103 87
Louisville
Nashville
NewYork Central
Pennsylvanie
Reading
Northern Pacilie
20.50
Missouri Kansas
21.87
Southern Railway
94.62 Southern Pacilic a . 52.75 54.12 53.12 Steel Comon
Stabash
20
article
104. — 103.75
104. — 103.75
Weel prel. ..
85.87
86.25 86.—
Southern Pacit. Bd 4
Southern Pacit
21
article
Obilí.
Obilí.
Z Chicaga, 18. června. Pšenice. Trh počal
pevně na koupě baissiérů a menší dovoz z Argen-
tiny. Záznamy následkem toho silně stouply. Závěr
byl pevný. — Kukuřice. Trh počal pevně na
zprávy o suchu a malém přívozu. Trh byl pevný.
Z Chicaga, 18. června.
18. 17. 16. 14. 13.
Pšenice
pohotová . . 111.— 112.— 112.— 111.— 110.—
na červenec . 91.62 91.50 93.50 92.25 91.3
na září . . . 92.25 91.75 93.37 92.12 90.
na prosinec . 95.25 94.75 96.12 94.62 93.25
Kukuřice č.2
pohotová . . 72.75 72.75 72.50 70.75 70.15
na červenec , 62.12 62.— 62.75 61.25 59.6
na září . . . 63.25 63.— 63.87 62.37 60.50
na prosinec . 62.12 60.87 61.62 59.87 58 25
Dves č. 2 pohot. 43.— 43.— 42.25 41.25 40.25
na červenec . 42.25 41.87 42.87 40.37 39.25
Z Nového Yorku, 18. června.
Pšenice zimní 18. 17. 16. 14. 13.
pohotová . . 110.75 —.— —.— nom. 111.—
na červenec . 100.— 99.87 101.25 100.— 99.2-
na září . . . 99.— 98.75 100.— 98.87 97.7
Kukuřice pohot. 70.75 70.— —.— nom. 68.25
Oves č. 2 pohot. 48.— 48.— 47.50 47.— 46.75
Chicago
Nový York
22
article
Bavlna.
Bavlna.
Z Nového Yorku, 18. června. Trh začal dlab
na zprávy o vydatné vláze a na nízké liverpoolské
záznamy. Termíny poněkud klesly.
18. 17. 16. 14. 13. 12.
Pohotová. . . 12.40 12.40 12.35 12.35 12.35 12.5
na červenec. . 12.10 12.15 12.17 12.02 12.01 12.05
na srpen. . . 12.08 12.12 12.11 11.92 11.89 11.8e
na září . . . 11.74 11.84 11.76 11.54 11.52 11.57
na říjen . . . 11.58 11.67 11.60 11.37 11.35 11.3
na prosinec. . 11.55 11.60 11.58 11.36 11.34 11.3
na leden . . . 11.48 11.58 11.53 11.29 11.27 11.2
Z Nového Orleanu, 18. června.
Pohotová , . . 12.50 12.50 12.50 121/ ., 12.3
Různé výrobky.
Z Nového Yorku, 18. června.
Koks pohotový . 1 . 2.15 až 2.25 2.15 a2 2.25
ne
18. 17. 16. 14.
4.30 4.35 4.30 4.25
Olovo: . . v r. 1 1
14.95 14.95 14.95 14.9
Měď elektr. „. r
14.25 14.25 14.43 14.6
» stand. pohotová.
5.07 5.1
5.10 5.07
Zinek . . . . .
45.05 44.50 45.35 46.—
Cín. . . . . . .
11.10 11.15 11.15 11.10
Sádlo prim. vest. a
22.50 22.50 22.50 22.50
Vepřové maso . .
22.50 23.50 22.50 22.50
Hovězi maso . . . .
4.35 4.35 4.35 4.3
Cukr gran. . . . .
8.50 8.50 8.50 8.50
Petrolej crude . .
40.— 39.— 39.— 39.50
Terpentin novoyorský
10.12 9.62 9.62 9.62
Káva pohotová . . .
9.8 9.2
9.55 9.39
na červenec a
9.52 9.47
9.80 9.63
na září . .
9.62 9.5
9.92 9.75
na prosinec ..
16.——16.50 16.——16.5
Železo sur. č. 2 Foundry
16.25—16.50
» South. Foun. č. 1. 16.25—16.50
měkké 16.25—16.75 16.25—16.75
* sur. jižní č. 2. . 15.75—16.25 15.75—16.25
Z Chicaga, 18. června.
Sádlo
Nový York
12.40
12.5 na červenec
12.15
na
12.12
e na zář
11.35
11.60
11.58
11.27
Z Nový Orlean
12.50
4.35
měď elektrum
14.25
Zinek
11.15
vepř masa
23.50
Hověz masa
Cukr gran
8.50
petrolej crude
9.80 9.63
železo sur
Foundra
South
měkký
16.75
15.75
Z Chicago
23
article
18. 17. 16. 14.
Sádlo na červenec . . 11.07 11.05 10.07 11.—
Žebírka na červenec . 11.80 11.75 11.771 11.72.
Vepř.maso na červenec 20.70 20.65° 20.75 20.57
Pražská úvěrní banka zažádala o přidě
lení losů rakouské třídní loterie
jejíž první tah konati se bude v listopadu t. r.
a přijímá již nyní nezávazně přihlášky n
losy (celé, čtvrtiny neb osminy).
O stavu řepného osení v Čechách píše
včerejší „Prag. Zuckerm.“: Počasí uplynulého
týdne bylo většinou zamračené a chladné při
častých srážkách. Chladno působilo na řepu
potud nepříznivě, že její vzrůst nemohl vy-
kázati další pokrok, odpovídající nynější roč-
ní době, takže se dosud proti loňsku získaný
náskok o něco zmenšil. Přes to je stav ře-
py všude dobrý, místy velmi do-
brý. Na škůdce není téměř slyšeti stížností
Kulturní práce jsou většinou skončeny a v
jednotlivých okrscích počato již s protahová-
ním řep. Teplé slunné počasí s občasným
klidnými srážkami mnoho by nyní prospělo
vzrůstu řepy i je všeobecně žádoucí.
Z trhu cukerního. V Praze, 18. června. Su-
rovina. V důsledku poptávky spekulace po no
vém zboží vykazoval dnešní první Hamburk zota-
vení záznamův o 212 fen. Dopoledne uskutečněny
i na našem trhu ojedinělé obchody při cenácl
K 21.50, resp. K 22.15 z Ústí. Polední Magdeburl
zněl souhlasně a depeší hamburskou. Londýn
odpolední Hambuk přinesly směr ustálený: po-
slednější pak další zotavení záznamův o 21/2 fen.
Naše bursa končí proto tendencí ustálenou
cenami zotavenými za promptní na K 21.65 a n
říjen-prosinec na K 22.20 v paritě ústecké.
Sádlo
Čechy
Praha
Hamburk
Ústí
Londýn
úvěrní banka
Praga
11.05
° 20.75
24
article
Na trhu s rafínádami za klidného obchodu
placeno beze změny K 76.— za homole ze stanie
továrních.
Z Hamburku zděluje depeše Společnost
pro obchod se zbožím ze dne 18. t. m.
Včerejší závěrek chabý na značnější rakou-
skou vybídku; zpráva Lichtova nezůstavila dojmu
Dnešní zahájení klidné, po polední převládala ná-
lada klidnější, odpoledne pevná souhlasně
Londýnem.
Z trhů peněžních, 18. června. Dle včerejšího
výkazu Říšské banky německé za druhý
týden června činilo zlepšení ve stavu bankyv
tomto období letos 90.2 mil. mk. proti 92.2 mil.
mk. v soudobí loňském. Daněprostá zúsob
bankovek zvýšila se tudiž ze 106.2 mil, mk. dne
7. t. m. na 196.4 mil. mk. proti 379.8 mil. mk. loni.
Stav říšské banky je tudíž vždy ještě o 183.4 mil.
mk. nepříznivější než loní touto dobou. JJi-
nak pokud jde o vlastní nároky úvěrní, byl tento-
kráte vývoj v Německu příznivější než loni, nebot
ve směnkách a lombardu ulehčilo se nyní bance
o 29.9 mil. mk. proti pouhým 7.9 mil. mk. v sou-
dobí loňském.
Hamburk
Londýn
Německo
25
article
Vídeň. Nepříznivá situace peněžního trhu.
která se projevila včera zvýšením berlínskéh
soukromého diskontu na 51/2%, a dnes stoupnutím
soukromého diskontu ve Vídni na tutéž výši, pro-
spěla jmenovitě realisačním sklonům a propůjčila
trhu slabý ráz. Zvláště byly to opět kursy žele-
zářských hodnot, jež vzhledem na opětné snížení
beldických cen železa trpěly prodeji a opět dále
poklesly. Také v jiných oborech došlo ovšemk
mírnému uvolňování závazků. Situační zprávy ze
zahraničních burs zněly málo uspokojivě a ne-
mohly proto trh upevniti. Ovšem přišlo při závěrku
k nepatrnému zotavení, když reprisa akcií Phö-
nixu přivodila úhradní koupě v Alpinkách. Po-
všechně nedosáhl však obchod ani v kulise ani ve
šraňcích čilejšího tempa. Pražské železářské po-
klesly o 27 K. buštěhradské lit. A o 17 a akcie
továrny na výrobu dřevěného uhlí 40 K. Na rento-
vém trhu částečně dostavily se poklesy, tak květ-
nová renta zlevnila o 15 h, uherská korunová o 2
hal. Devisy a valuty podražily. Z našich papírů ob-
chodovány akcie Živnostenské banky za 263, Kol-
benky umístěny za 438, Daňkovky za 417 a v če-
ských cukerních došlo k obchodu za 342.25. Na
eskomptním trhu byl stav peněz vzestupný. Saz-
by za prvé bankovní akcepty 5ž/6 0.
Petrohrad. Na méně příznivé zprávy pa-
řížské a domácí prodeje podstatně oslabeno.
Vídeň
Petrohrad
Phö
živnostenský banka
26
article
Neúspěch subskripce na poslední půjčky ně-
mecké. Nyní byly teprve uveřejněny definitivní
výsledky subskripce na poslední německé půjčky.
Jak známo, jednalo se o 50 mil. mk. 4 % německé
říšské půjčky a 175 mil. 4 pruských konsolů
Upsáno bylo dle konečného zjištění na prvou
půjčku jen asi 80%, tedy 40 mil. mk. a na druhou
dokonce pouze 40 proc., tedy 70 mil. mk., úhrnem
110 mil. mk., tedy ani ne polovice vylo-
ženého obnosu. Tento velmi citelný ne-
úspěch subskripce měl v zápětí, že od nynějška
všecky cizozemské půjčky budou co možná odda-
lovány od německých trhů, aby event. přebytky
kapitálové zůstaly reservovány pro domácí renty.
Výslovný zákaz takový síce dosud nebyl vydán
ale není vyloučeno, že vláda dala příslušné poky-
ny vůdčím bankám. Také zakročení pruského mi
nistra obchodu, o němž jsme přinesli zprávu ve
večerníku, zdá se nasvědčovati tomu, že se jedná
o soustavný postup.
Druhý zemský sjezd českých hospodářský h
společenstev bude se konati v Praze dne 29. června
1913 o 9. hod. dopol. v sále ostrova Žofínského
Den před sjezdem dne 28. června o 4. hod. odpol
v malém sále ostrova Žofinského konati se bude
konference revisorů s tímto pořadem
1. „Revisor ve styku s činovníky společenstev“.
ref. vrchní rev. B. Treybal. 2. „Projednání revisn
zprávy ve společenstvu“, ref. snoleč, rev. Antonín
Děták. 3. Rozhovor. Pořad jednání sjez do-
vého: 1. Zahájení. Uvítání domácích i cizích hostů.
B Treybal
Děták
Praha
Žofínský
Žofinský
27
article
Projevy zástupců úřadů a korporací. 2. Zpráva cís.
rady Ant. Blažka: „O vývoji zemědělskéh
sdružování v král. Českěm“. 3. Přednášk
univ. prof. dra. Cyrilla Horáčka: „Družstev ni-
ctví ve službách zemědělského úvěru“
4. Předloha zákona: „O všeobecném úvěr-
ním ústavu pro výdělková a hospo-
dářská společenstva“, ref. říšský poslane
Jaroslav Rychfera. 5. Předloha zákona: „O vý-
dělkových a hospodářských spole-
čenstvech“, ref. náměstek starosty Ú. j. Frant
J. Kroiher.
XIV. kurs nauk obchodních pro učitele pokra-
čovacích škol kupeckých i průmyslových, který
pořádán bude Českým obchodním museem od 21.
července do 12. srpna t. r., těší se v učitel-
ských kruzích všestrannému zájmu. Již nyní možno
počítati s velkou návštěvou, ježto denně docházejí
četné přihlášky. České obchodní museum upozor-
ňuje proto, že posluchačů bude přijat jenom určitý
počet, aby se docílilo, pokud možno, největšícl
úspěchů paedagogických, a že z toho důvodu ne-
bude s to vyhověti přihláškám, později došlým
Přihlášky (bez kolku) přijímá České obchodní mu-
seum v Praze-V., Mikulášská tř. č. 9., č. telef. 928
Blažek
profesor
doktor
Cyrill Horáček
Rychfer
František
J Kroiher
Praha
28
article
Nový ostrý pokles cen kávy. Na lhůtních trzích
na kávu došlo v posledních dnech k novému po-
klesu cen, a záznam na září poklesl na 483/% marel-
za 50 kg. Je to nejnižší úroveň v posledních 3 le-
tech. V řijnu loňského roku dosáhla termínová cena
mimořádně vysoké úrovně 73 mk. V posledních
5 dnech ochably ceny celkem o 4 marky. Minulé
soboty rozšířila se pověst, že více firem v Santosu
které již nedovedly udržeti své posice, octlo se
v nesnázích. Nynější tíseň peněžní v Brazilii na-
svědčovala tomu, že pověst může být správná,
beztak již otřesený trh silněji reagoval na zprávy.
zatím jen neurčitě znějici. Dovozy byly v posled-
ních dnech v Brazilii silnější, a očekává se, žev
nejbližší době, čím více se blíží nová kampan.
budou dále stoupati. Jakkoli tento zjev možno po-
zorovati každého roku a sám o sobě nemůže býti
pokládán za nepříznivý příznak, přispěl k tomu,
že uvolňování posic a likvidace závazků nabyly
většího rozsahu. Ve vnitřní situaci kávy se nie
nezměnilo; sklizeň se stále odhaduje pro Santos
na 91/4 až 10 mil. a pro Rio na 2 až 21/2 mil. pytlů.
Dodávka pro c. k. státní dráhy. C. k. ředitel-
ství státních drah v Praze zadá na dobu od 1. ledna
1914 do 31. prosince 1916 dodávku následujících
materialií: výrobků chemických a přírodních, ba-
rev, laků, emailových barev, materialií pro
telegrafy, stavebních hmot a zboží šamotového.
Brazílie
Rio
Praha
kg
29
article
Nabídky nadepsané: „Nabidka na dodávky růz-
ných materialii“ podati dlužno u tohoto ředitelství
nejdéle do 30. června t. r. do 12 hod. v poledne.
Stavba tratí Knín—Pribudič. Dle vyhlášky
ve „Wiener Ztg.“ mohou ti, kdož o stavbu drah se
zajímají, buď u c. k. ředitelství železničních staveb
ve Vídní aneb u c. k. železniční stavební správy
ve Splitu ještě před vypsáním stavby trati
Knina do Pribudiče a síce v době o d 1.
července do konce října 1913 do plánu
polohy a podélného řezu této projektované trati
nahlédnouti.
Telegralícké spojení s Tureckem. Východo-
evropská telegrafní společnost, jejímž zástupcem
pro Rakousko jest R. Luzzatto v Terstu, Vla S. Ni-
colo 33, upozorňuje na výhodné telegrafické spo-
jení s Tureckem, Egyptem a ostrovem Cyperským
přes Kystendži.
Milionový konkurs ve Frankiurtě. Na frank-
furtskou firmu Bauer Wiesbader, zabýva-
jící se správou nemovilostí, uvalen byl konkurs.
Závazky činí prý 20 mil. mk., kdežto aktiva páč
se asi na 15.3 mil. mk. Závazky sahají též do Kolí-
na n. R. a Curychu. Ve Frankfurtě má firma as
40 pozemků demovních, v tom i hotely Luitpol
a Drexel. Také na některých podnicích kinemato-
grafických jsou majitelé firmy značně zúčastněni
Mezi věřiteli je na prvém místě hypoteční banka
ve Frauenfeldu, která firmě skytla hypoteku
částce 6 mil. K.
Insolvence. Insolventní továrna deštníků M.
J. Lederer v Teplicích vykazuje aktiv
97.000 K, pasiv okrouhle 162.000 K. Nabízí 30
květu výrovnací ve 3 splátkách.
Wiener Ztg
Luzzatto
Drexel
M J Lederer
Knín
Vídeň
Split
Turecko
Rakousko
Terst
Egypt
Kolit
Curych
Frauenfeld
Teplice
Bauer Wiesbader
Luitpol
30
article
Trhy peněžni.
Pražská bursa.
V Praze, 18. června. Oliciální záznamy znějí
Zástavní listy čes. hyp. banky 5
Zást. listy čes. hyp. banky (v zl.) 49
Zást. listy čes. hyp. banky (v K) 49
Zástavní listy čes. hyp. banky 31/4
Zákl. úpisy čes. zem. banky 49
Kom. dl. úp. čes. zem. b. (ve zl.) 49
Kom. dl. úp. čes. zem. b. (v K) 4 %
Mel. úp. č. zem. banky (ve zl.) 4
Mel. úp. čes. zem. banky (v K) 4
Žel. úpisy čes. zemské banky 49
Zákl. dlužní úpisy bukovin-
ské zemské banky . . . . 49
Olužní úpisy Živnost. banky 41/29
Dluž. dpisy Čes. prům. banky
41/49
Dlužní úpisy Ústřední banky
českých spořitelen . . .
Zást. listy Hyp. ústavu Měst-
ské spořitelny pražské . . 4
Zást. listy mor. hyp. banky 5
Zást. listy mor. hyp. banky 49
Kom. dl. úp. mor. zeměd. banky 4
Žel. úpisy mor. zeměd. banky 4 %
Zást. listy I. mor. spořitelny 41/490
Zást. listy I. mor. spořitelny 4
Zást. listy hal. zemské banky 434 9
Zást. listy hal. zemské banky 4
Kom. dl. úpisy hal. zem. banky 49
Železníč. úp. bal. zem. banky 49
Zást. listy Hal. akc. hypí banky 41%
Zást. listy Hal. akc, hyp. banky 4
Zást. listy Rak.-uherské banky 4
Zást. listy Dolnorak. byp. úst. 49
Zást. listy Dolnorak, hyp. úst. 31/2
Kom. dl. úp. Dolnorak. byp. úst. 4
Kom. dl. úp. Dolnorak. hyp. úst. 3 1/2
Zást. listy Rak, hyp. banky 4
Prior. obl. spol. rak. míst. drah 39
Ruská státní půjčka z r. 1906 5
Bulharská stát. půjčka z r. 1909 41/2
Únorová společ. renta (v pap.) 4.2
Dubnová spol. renta (ve stř.) 4.2
Květnová spol. renta (v pap.) 4
Červencová spol. renta (ve stř.) 4
Rakouská zlatá renta . . . 49
korunová renta . 49
investiční renta . . 31/4
Mel
Dolnorak
Červencová
Praha
5 Zást
město
Hal
4 Zást
uherský banka
Zást
Železníč
Dubnová společenský
květnový společenský
31
article
Česká banka Unlon . . . . . .
Česká banka . . . . . . s s
Česká průmyslová banka . . s .
Česká zajišťovací banka . . . v
Hospodářská úvěrní banka s s .
Chorvatská zemská banka . . s .
Jadranská banka . . . . . . .
Lublaňská úvěrní banka . . . . a
Úvěrná banka úč. spol. v Růžom-
berku (Részahegy) . . . . ..
Moravská agrární a prům. banka.
Pozemková banka . . . . . ..
Pražská úvěrní banka . . . . .
První čes. akc. pojišťovna na život
První pražská zastavárna . . ..
Zál. úvěrní ústav v Hradci Král, ,.
Živnostenská banka . . . . ..
Haličská akc. hypoteční banka ..
Rakousko-uherská banka . . ..
Buštěhradská dráha (lit. A) . .v
Buštěhradská dráha jiit. B) „ .
Pražská paropl. po Vltavě a Labí,
Kolínská továrna chemická . ..
Alpinská montanní společnost ..
Kolfnská továrna na káv. náhražky
Podolská cementárna . . . ..
Česká společnost cukerní . .
Český pivovar v Čes. Budějovicích
El.-tech, akc. spol. dř. Kolben a sp.
První česká raffinerie v Modřanech
Českomoravská strojírna . . .
Dzňkova strojírna . . . . . .
Poldina buť . . . . . . . .
Pražská železářská společnost ..
Rustonova strojírna . . . . .
Pražské papírny, akc. spol. . . .
Chorvatská cukerní . . . . .
Škodovy závody . . . . . ..
První česká továrna orlent. cukrov.
Záp.-české tov. kaol. a šamot. . .
Részahegy
Kolben
Dzňkův
Poldin
Rustonův
Škodův
Růžom
Hradec Královský
Rakousko
Vltava
Čes . Budějovice
Modřany
Zápy
Český banka
Unlon
Český průmyslový banka
Český zajišťovací banka
úvěrní banka
zemský banka
jadranský banka
úvěrný banka
pozemkový banka
úvěrní ústav
živnostenský banka
hypoteční banka
uherský banka
32
article
Vídeňská bursa.
Vídeňská bursa.
Z Vídně, 18. června. (K. k.) Dodatečná bursa,
Rakouské kredilky 619.50, uherské kreditky 812.50.
anglobanka 331.—, bankovní jednota 510.50, uni-
onka 586.—, banka pro země rakouské 509.—
státní dráha 707.25, lombardy 120.75, Škodovky
829.—, turecké tabákové 337.—, rýmavsko-mu-
ráňské 683.50, alpinky 921.—, květnová renta
82.30, uherská korunová renta 80.95, ruské —.—
turecké losy 231.50, marky za hotové 118.22, marky
na ultimo 118.42. Smýšlení chabé.
x. Z Vídně, 18. června. (Teletgr. »Nár. Listů«.)
Devisy. (První číslo značí peníze, druhé zboží
Amsterodam šek a krátké lhůty 100 hol. za
K 198.95, 199.25, Bukurešt na krátké lh. —.—
Brusel šek na krátké lhůty za 100 fr. —.—. —.—
Brusel na delší lhůty —.—, —.—. Německo šek
na krátké lhůty za 100 mk. 118.25, 118.45. Ně-
mecko na delší lhůty —.—, —.—. Londýn šek a
krátké lhůty, 100 lib. št. 241.521/2, 242.921/2, Londýn
na delší lhůty —.—, —.—. Nový York za 100 dol
—, Italie šek a krátké lhůty za 100 lir
93.171/2 93.371/4. Italie na delší lhůty —.—, —.—
Petrohrad a ruská města šek na krátké lhůty za
100 rb. 253.25, 254.25, Petrohrad delší lhůty
— ——. Paříž šek na krátké lhůty za 100 tr
95.75, 95.90, Paříž delší lh. —.—, —.—. Curych
a Basilej šek na krátké lhůty 95.50, 95.621/4, na
delší lhůty —.— —.—. Švýcary šek a krátké
lhůty 95.50, 95.621/4, na delší lhůty —.—
Vídeň
Brusel
Německo
Londýn
Nová York
Petrohrad
Paříž
Curych
Basilej
Italia šek
93.371 / 4
33
article
Německé bursy.
Německé bursy.
Z Berlina, 18. června. Zavěrkursy.) Amstero-
dam krátkodobé 168.05, Londýn krátkodobé 20.3914.
Paříž krátkodobé —.—, Vídeň krátkodobé 84.47.
Vídeň dlouhodobé —.—, rak, papír. peníze 84.65.
ruské papír. peníze 214.50, 39% německá půjčka
74.30, německo-rakouské doly 254.60, duchcovská
uhlářská spol. 319 60.
Z Berlina, 18. června. (Dodat. bursa.) Kreditky
195.—, berlínská obchodní 156.50, darmštatská
banka 114.12, německá banka 241.—, diskonto ko-
manditní 179.50, drážďanská banka 125.25, národní
nanka 117.75, státní dráha 154.50, lombardy 25.36.
Baltimore 92 87, Kanada 219.—, Gotthard —.—
Meridlonální dr. —.—, středomořská dráha —.—
dráha Henri 154.75, 3 řížská půjčka 74.30, ital-
ská —.—, španělská —.—, turecké losy 157.50,
uher. korunová renta 80.90, bochumské 207. 12,
Phönix 245.—, Lauřina huť 158.—. Consolidace
319.—, gelsenkirchenské 174.50, harpenské 181.—
Hibernia —.—, Paket hamb. 138.87, Hansa
276.—, severo-německý Lloyd 119.—, dynamit. trust
167.75. Smýšlení vleklé.
Z Berlina, 18. června. (K. k.) V 1 hod. 15 m.
Gotthard
Henri 154.75
Lloyd 119
Berlín
Londýn
Paříž
Vídeň
Baltimore
Kanada
Lauřin huť 158
darmštatský banka
drážďanský banka
národní nanka 117.75
Hibernia
Hansa 276
Phönix 245
34
article
Kreditky 195.—, stát. dráha 154.50, lombardy 25.36.
Smýšlení slabé.
Z Frankfurtu, 18. června. (Tlgr. závěr, kursy.
Kreditky 195.50, státní dráha 154.75, lombardy
25.50, 4 rak. korunová renta květnová 82.—
4% rak. kor. renta dubnová 85.20, 4% rak. zlatá
renta 86.95, 4% uherská zlatá renta 83.45, 45
uherská kor. renta 80.60, 312 půjčka Železných
vrat 69.80. Smýšlení klidné.
Z Frankiurtu, 18. června. (K. k.) Večerní bursa.
Úvěrní akcie 195.25, státní dráha 154.75, lombardy
25.25. Smýšlení klidné.
Z Hamburku, 18. června. (Peněžní bursa.) 49
rak. stříbrná renta (leden-červenec) —.—, 49% rak.
zlatá renta 86.—, 49% uherská zlatá renta 82.75,
rak. kreditky 195.—, akcie rakouské státní
dráhy 154.25, lombardy 25.25, akcie německé
paroplavební společností »Kosmos« 191.—, Vídeň
Frankfurt
Frankiurt
Hamburk
Vídeň
Kosmos