2
masthead
NARODNÍ LISTY.
3
masthead
19. června 1913. Číslo 165.
4
article
že v něm zůstanou, ať Jednotný český klub kva-
lifikovanou většínou dvoutřetinovou se usne-
se na taktice kterékoliv a že se usnesení ta-
kovému vždycky podrobí, poněvadž poslanci
národní strany svobodomyslné chtějí, aby
Jednotný český klub zůstal také, kdyby se
nějaké usnesení někomu nelíbilo a poněvadž
nechtějí, by myšlenka jednotné formace
jednotné organisace národních poslanců če-
ských na říšské radě nebyla kompromitová-
na zase nějakým separatismem.
Poslanci katolicko-národní, kteří odjeli do
Brna na pohřeb posl. P. Šilingra, na valno
hromadě nebyli.
Poslanci, kteří se již dnes ke společnému
klubu přihlásili, vyzvou národní poslance svo-
bodomyslné a poslance katolicko-národní, by
se pronesli, zda a za jakých podmínek se
Jednotnému českému klubu přihlašují.
Poslanci národně-svobodomyslní na výzvu
takovou odpovědí písemně. Svoji odpověď vy-
tknou ve schůzi klubovní, která svolána jest
na zítřek o 1410. hod. dopolední. Možno však
pověděti již dnes, že národně-svobodomysln
poslanci by vstoupili do Jednotného klubu če-
ského jenom na základě stano
určitě formulovaných
P Šilingr
Brno
5
article
Vídeňská aféra císaře
Viléma II.
Vídeňská aféra císaře
Viléma II.
Ve vídeňském parlamentě nebyl možným hol-
dovací projev, jejž předlitavští Němci mínili 17
června t. r. uspořádati císaři Vilému II. v plenu
poslanecké sněmovny říšské rady. Slované způ-
sobili, že k němu nedošlo.
Včera teprve zvěděla veřejnost z vídeňských
listů, jak obrovskou blamáž si celé Rakousko způ-
sobilo tím, že v úterý vídeňský lidový parlament
neholdoval německému císaři. Dle „N. Fr. Pr
dal si tím vysvědčení nevzdělanosti a projevil sla-
bost proti útoku, který snad byl vpádem pansla-
vismu do Rakouska, činem urputného záštía
smrtelného nepřátelství proti slátu rakouskému.
povzbuzením snah, aby přepadeny byly jeho hra-
nice. Snad — utěšuje se „N. F. Pr.“ farisejsky —
tomu tak ani nebylo, a jen pole opanovala národ-
nostní vášeň; ale přece se stalo, že ruský car pro-
jevil Německu své přátelství zrovna v týž den.
kdy vídeňský parlament nemohl tak učiniti.
Leč dosti těchto ukázek hnusné licoměrnosti
„N. F. Presse“, jež zůstává hanebnou štvanicí přes
to, že je sepsána nejskvělejším slohem. „N. Fr.
Presse“ se včera již nevzpamatovala z hněvu, že
říšská rada předevčírem neholdovala císaři Vilé-
mu II. A podlehnuvši vášni, „N. F. P.“ z úterní
porážky německého nacionalismu v poslanecké
sněmovně vyvodila poučku, že zahraniční politika
monarchie jazykově smíšené nesmí míti národ-
nostního nátěru, a že všecky národní kmeny jsou
podrobeny osudu, obmeziti se na pěstění ideálů
svého kmene a býti rakouskými.
Vilém II
Němec
Slovan
N F
Rakousko
Francie
Německo
poslanecký sněmovna
6
article
Je tedy třeba „N. F. P.“ připomenouti, že tout
poučkou se ocitla v rozporu s německonacionální
politikou v Předlitavsku: zdejší Němci přece ze
spojenství Rakouska s Německem vyvodili poučku.
že důsledně také vnitřní politika předlitavská
musí býti německá. Nikdo se tedy nesmí diviti
když zástupci neněmeckých národů zamitají apo-
theosu cizímu panovníkovi v zákonodárném sboru.
ve kterém se má na prvním místě dle německýc
požadavků uplatňovati prusko-německý směr
vnitřní politiky předlitavské.
Jako „N. F. Presse“ je rafinovaná, antísemitský
„Deutsches Volksblatt“ je nízký: tvrdí, že vídeňský
parlament nesměl císaři Vilémovi II. holdovat pro-
to, že tomu nechtěli Češí a Slovinci, kteří s Ra-
kouskem a jeho zájmy nemají nic společného
vídeňský parlament činí nástrojem panslavistické
politiky.
O této lži není třeba mluviti ani slova. Ale
snad nebude nevhodno, připomenouti Němcům,
kteří letos dne 17. června chtěli ve vídeňském
parlamentě oslavovati císaře Viléma, že právě
datum 17. června je datum velice krvavé: právě
dne 17. června r. 1866 císař František Josef vydal
svým národům manifest, ve kterém jim oznámil.
že pruský nepřítel, chtivý loupeže, mu chce odníli
některé části jeho říše, a že týž pruský nepřitel
násilí kladoucí na místo práva, dával v šane čest
i bezpečnost Rakouska. Za to císař František
Josei volal Prusy k zodpovědnosti před bohem,
a pro válku sobě vnucenou dovolával se svornosti
všech svých národů.
Němec
N F
Vilém II
Vilém
František Josef
Josei
Prus
Předlitavsko
Rakousko
Německo
Češit
Deutsches Volksblatt
7
article
A v den 18. června, kdy v roce 1913 němečtí
nacionálové předlitavští štvali kde koho, protože
vídeňský parlament neholdoval králi pruskému.
byl v roce 66. vydán manifest krále pruského, svůi
lid štvoucího proti Rakousku, jež chce Prusko
seslabiti, zničiti, znectiti. Pruský král prohlásil
v témže manifestu, že válku s Rakouskem před-
vídal, a že se tedy na ni přípravil, svůj lid pal
volal do boje na život a na smrt proti Rakousku.
Zároveň bylo v Prusku nařízeno modlení za zdar
pruských zbraní proti Rakousku.
V Německu, v Rakousku i v Čechách žijí do-
sud pamětníci obou těchto manifestů, že se slo-
vanktí tito pamětníci nedožili manifestu vídeňského
parlamentu pruskému králi a německému císaři
ve 47. výroční den výpovědi prusko-rakouské vál-
ky, dojista mohou považovati za úlevu při takové
vzpomínce na dny 17. a 18. června r. 1866
Prusek
Rakousko
Prusko
Německo
Čechy
8
article
Spor srbsko-bulharský.
Spor srbsko-bulharský.
Velký, ale nebezpečný sen Bulharů.
Odpověď krále Ferdinanda na napomenut
carovo není v rozporu s veřejným míněním v Bul-
harsku. V Bulharsku podle všech známek byli
carským slovem velice překvapení a jakoby vy-
rušeni z práce. Bulhaři totiž myslili, že právě
kladou základ k budově velikého státu bulhar-
ského, jejž si jedni představovali jako všenárodní.
všebulharský, druzí pak šli ještě dále a byli jisti,
že je nedlouhá doba dělí od uskutečnění státu
všebalkánského, který bude míti 20 milionů oby-
vatelstva a domůže se významu velmocenského.
Z těch snů byli carem probuzeni.
Všecky bulharské listy píšou o carské depeši
v tom smyslu, v jakém sepsána odpověď krále
Ferdinanda a těžko rozeznati, zdaž odpověd
králova působíla na noviny, anebo noviny na
odpověď královu. Všecky listy prohlašují, že se
Bulharsko podrobí rozsudku ruského cara, ale
kromě vládních orgánú všechny považují carské
slovo za velmi fvrdé, ano hrubé a brutalné.
kterýchžto vlastností české Isty při něm ne-
našly.
„Dnevnik“ praví, že carský telegram má
„velmi velitelský ton, jakého by žádný suzeren ne-
směl užiti naproti svému vasalovi, a nejméně se ho
nadálo Bulharsko od vauka svého osvoboditele.
Bulhar
Ferdinand
Bulharsko
9
article
Bulharsko je menší stát, než Rusko, ale nezávislé
jest jak ono a nikdo druhý by si nesměl dovoliti
takto s Bulharskem mluvit. Avšak nejde tu jen o
formu, i věcně je carův telegram pochyben, nebot
nelze vyrozuměti, proč vlastně byl poslán. Car
měl dáti přísné napomenutí pouze Srbům, kteří se
vymykají závazkům smlouvy, kdežto Bulharsko je
pro přesné její splnění. V telegramu se mluvío
nutnosti odvrátit „bratrovražednou vojnu“. Ale
kdo pak si ji v Bulharsku žádal? Všichni Bulhaři
jsou proti ní, ale Srbové jsou pro ni, nechtějíce
uznati správnost bulharského stanoviska. Bulhaři
začnou válku teprve potom, až Srbsko odmitne do-
státi smlouvě. Bulharsko nestrpí, aby bylo poško-
zeno, což by se stalo, kdyby Srbsko svým spoje-
neckým závazkům nedostálo. Za následky toho pak
Bulharsko nebude se cítit odpovědným před nikým,
ani přěd Slovanstvem.
Srba
Bulhar
Bulharsko
Rusko
Srbsko
10
article
Podobně se vyjadřuje „Večerna Pošta“a
„Národní Práva“ dra. Radoslavova spatřují ne-
spravedlivost v tom, že carský telegram byl poslán
v stejném znění oběma králům, Ferdinandu i Pe-
trovi. To není v pořádku. K bulharskému králi měl
car promluviti laskavě, ale k srbskému přísně, za
to, že váhá splniti, co mu ukládá spojenecká
smlouva. „Poslechnouli Bulharsko a Srbsko hro-
zebné rady ruského cara, v boji o Makedonii bude
se pokračovatí jen způsobem diplomatským, což
bude pouhá papírová vojna. A za Bulharsko bude
nyni diplomatisovati fatalný dr. Danev. Jen ne-
bude-li v konci konců tento diplomatský boj „alo-
činný“p
Podle našeho mínění diplomatský boj nikdy
nebyl tak na místě, jako nyní v připadě bulharsko-
srbském. V horkosti novinových hádek o Make-
donii, o splnění a neplnění spojenecké smlouvy na
srbské i bulharské straně se pozapomnělo, že byla
uzavřena ještě důležitější smlouva,
než vojenská, a to je smlouva o poli-
tický spolek čtyř balkánských států.
Tate smlouva je základ. Smlouva vojenská byla
pouze důsledkem. Za války se vojenské věci zdály
nejdůležitějšími a na politické se zapomnělo. Nyní
však je na čase, aby tomu, co původně bylo hlavní.
zase byl dán význam hlavního a nejdůležitějšího.
Jde o základy balkánské íederace
na niž balkánské čtyři vlády před válkou pomýšlely
a již si vytkly za cíl a ideál. K tomu cíli a ideálu
bude nyní nutno se vrátit, a Bulharsko k němu se
vrátí, jakž doufáme, dr. Danev, ten „Iatalný di-
plomat“, jak jej nazývá Radoslavov. Skutek tento
nebude pak „zločinem fatalného diplomata Dane-
va“, nýbrž jeho největší, nesmrtelnou zásluhoua
slávou.
Radoslavův
Ferdinand
doktor
Danev
Tate
Iatalný diplomat
Dan
Bulharsko
Srbsko
Makedonie
11
article
Mnohým Bulharům bude se při tom rozloučiti
s luzným snem o bulharské hegemonii na Bal-
káně. My jsme dosud tuto snahu zamlčovalia
zdálo se nám, že tak činíme v zájmu vážnosti bul-
harského jména u nás ve světě slovanském. Ale
nyní, kdy nadešel okamžik, aby Bulharsko poznalo
že jeho snaha o hegemonii je nebezpečný omyl
není už třeba zatajování a možno obecenstvo
tímto snem Bulharů seznámiti.
Sofijská „Rěč“ uveřejnila v jednom ze svých
posledních čísel článek „Hegemonie na Balkánech““
v němž byla zavržena myšlenka balkánského spol-
ku, jenž prý Bulharsku k ničemu jinému nebude.
nežli že všichni spojenci budou olupovat — a „mu-
síme sahnouti k jiné historické aspíraci, staré
mnoho set let. To jest aspirace na hegemonii nad
Balkánem. žádná ro vnováha! Rovnováha je
fikce, utopie, pro kterou je místo leda ve spraže-
ných mozcích kancelářských diplomatů. Naši spo-
jenci nejsou tak naivní, aby se snažili o utopli,
povnováhu. Každý z nich tajně aspiruje na hege-
monii jako my a pase po vhodné chvíli, aby druhé
spojence ošulil. Jde tedy o hegemonii, ale ji může
uchvátiti pouze jeden. Kdo? Kdo pak jiný, než
nejsilnější a života nejschopnější z balkánských
národů, a tím jest beze vší pochyby národ bul-
harský, národ, který má pravdivou a upřímnou
politiku, obětavou a chrabrou armádu a vybojoval
si sympatie všeho civilisovaného světa a uznání
celé Evropy. A Evropa dnes jednomyslně na Bul-
harsko ukazuje jako na zemi veliké budoucnosti, a
na bulharský národ, jako na vůdce balkán. národů.
bez ohledu na poplašné vytí podlých soupeřůa
jejich podzemné rytí.
Bulhar
Bala
Bulharsko
Balkán
Evropa
12
article
Kdokoli nepodjatý si přečte tyto argumenty
pro bulharskou hegemonii, nabude přesvědčení, že
jsou bludné a bludný jejich účel. Ničí hegemonie
balkánským národům netřeba, ale třeba jest jim
rovnováhy. Možná, že rovnováha sil (ovšem
ne naprostá, nýbrž přibližná) neučiní konec soupe-
ření Balkánců, ale zajisté je uvede do slušných
mezí, v kterých nebude rušiti ani svůj rozvoj, an
ostatních spojenců. Chtějí-li Bulhaří mít příklad
rovnovážné politiky v největším měřílku, aťs
podivají na současnou mezinárodní politiku Evropy
Tutéž politiku rovnováhy provozovati musejí bal
kánské státy v malém. Rovnováha sil, politický
vojenský spolek, federacel — to musí býti heslen
balkánských národů po válce jako před ní.
Evropa
13
article
Mír bude zachován.
Z Petrohradu, 18. června. (K. k.) „Rěč?
píše o carově reskriptu mi nistru
Sazonovu. Také na otázku, jež se sama
sebou vnucuje, co by se stalo z míru Evro-
py, kdyby balkánští panovníci chtěli vyří
diti svůj spor zbraněmi, dává reskript jas
nou kategorickou odpověď: Ať by se n.
Balkáně přihodilo cokoliv, evropský mír ne-
bude porušen. Balkánský požár bude, jak
se stalo loni v září, také ve svém nynějším
hrozivém stadiu lokalisován
Pessimistická nálada v Petrohradě.
Z Petrohradu, 18. června. Zde posuzuje
se velmi pessimisticky bulharsko-srbský kon-
flikt. Pochybuje se, že by došlo vůbec ke
konferenci ministerských předsedů. Bulharsko
dosud definitivně na pozvání Sazonova ne-
dalo odpovědi. Tvrdí se, že bude činiti ne-
možné podmínky a znemožní ministerskou
konferenci.
Ministerský předseda Pašíč na petrohradskou
konferencí.
Z Bělehradu, 18. června. Listy oznamuj
že ministerský předseda Pašič příští neděl
odebere se do Petrohradu, aby účastnil se
navrhované konference čtyř ministerských
předsedů balkánských států. Pašič hájíti bude
v Petrohradě stanovisko Srbska be
ohledu, zda Bulharsko se této po-
rady zúčastní nebo ne.
Vláda má úmysl svolati skupštinu ke
krátkému zasedání. Poslanci byli dnes tele-
graficky povoláni do Bělehradu. Předsedové
stran měli s ministerským předsedou Pašíčen
dlouhou konferenci, ve které bylo konstato-
váno, že — jak listy oznamují — veškeré
strany hájí stanovisko, že Srbsko trvati musí
na revisi spolkové smlouvy s Bulharskem uza-
vřené. Vláda hodlá ještě před zahájením pe-
trohradské konference vyložiti své stanovisko
ve skupštině, aby event. se o usnesení tohoto
zákonodárného sboru mohla opírati.
Sazonov
Petrohrad
Balkán
Bulharsko
Bělehrad
Srbsko
14
article
Pašičovy konference.
Kc. Z Bělehradu, 18. června. M.-p. Pašič
konferoval dnes s četnými representanty po-
litických stran. Všeobecně překvapuje, že po-
slanci skupštiny byli telegraficky povoláni do
Bělehradu; zdá se, že vláda chce po případě
svolati mimořádnou schůzi skupštiny a vyvo-
lati před odjezdem Pašičovým do Petrohradu
potřebná usnesení. Konference Pašiče z pře-
dáky stran potvrzují, že srbské politické stra-
ny trvají na stanovisku, aby bylo setrváno n
požadavku revise smlouvy.
„Samouprava“ o telegramu bulharského krále.
Kc. Z Bělehradu, 18. června. „Samo-
uprava“ provází telegram krále Ferdinand
gloesami a praví, že faktum, jak bulharská
vláda odmítla návrhy na demobilisaci, dává
dosti důvodů pesimismu, srovnáme-li je s mi-
rumilovnými tendencemi Bulharska, o nichž
se v telegramu krále Ferdinanda tolik mluví
Prohlášení, že Pašičův projev vyvolal v Bul-
harsku údiv a rozhořčení, není správné, poně-
vadž bulharské veřejnosti bylo srbské stano-
vísko již dříve známo, a bulharská vláda byla
srbskou již před čtvrt rokem úřadně vy-
rozuměna o způsobu, jak má býti rozdělena
Makedonie.
Pašičův
Pašič
Ferdinand
Bělehrad
Petrohrad
Bulharsko
Makedonie
16
article
Poslanecká sněmovna.
Poslanecká sněmovna.
Z Vídně, 18. června.
(Zvl. telef, zpráva „Nár. Listů“)
Pro věci, které dály se ve sněmovně po
slanecké, byl zájem dnes všeobecně podří-
zený. Do zasedací síně stíhly záhy pověsti
že president dr. Sylvester podal v něme-
cko-nacionálním svazu demisí, že však jí zase
k nalehání politických přátel svých odvolal
Příčina rozkolu mezi německo-národním sva-
zem a jeho zástupcem v předsednictvu je po-
vědoma. Dr. Sylvester vida, že by proti pro-
jevu za příčinou 25letého vládního jubilea cí-
saře Viléma II. ozval se na lavicích slovan-
ských rozhodný odpor, upustil od projevu
toho vůbec. Obával se však věci ještě jiné, že
by totiž návrh, aby se zahájila neprodleno
debata ve sněmovně o jeho gratulaci, byl při-
jat, poněvadž němečtí nacionálové a křesťan-
ští sociálové ve chvíli, ve které dr. Sylvester
chtěl promluvit chvalořeč o Vilémovi II., ne-
byli v zasedací síni vůbec a nechali dra. Syl-
vestra na holičkách.
doktor
Sylvester
Vilém II
Vídeň
poslanecký sněmovna
17
article
Ještě víc a ještě pronikavěji než včera
věnována pozornost nové akci, podniknuté na
pokračování v sessi letní, akci, která
nabyla dnes příkrých forem, když německo-
nacionální a ve shodě s nim také křesťansko-
sociální svaz usnesl se podati přímý návrh
aby počátkem července poslanecká sněmovna
po několikadenní přestávce a vykonaných
volbách haličských sešla se opět a zasedala.
dokud nebude ve 2. čtení finanční plán schvá-
len. V dnečním odhodlání obou německých
klubů po včerejších proposicích vlády spatřo-
ván krok, namířený na dvě strany. Není žád-
ným tajemstvím, že křesťanští sociálové a ně-
které kruhy za nimi usilují o rozpuštění ny-
nější sněmovny a vypsání nových voleb,o
kterých doufají, že přinesly by křesťanským
sociálům ve Vídni vítězství a tak odčinění
ztrát, které utrpěli před dvěma roky. Něme-
cko-nacionální svaz, který by zaplatil útraty
nové kampaně volební, bezděky přisluhuje
křesťanským sociálům, ani netuše, co činí.
Vídeň
Nout
ný sněmovna
18
article
Vedle toho běží potajná intrika ze dvou
koutů proti nynějšímu ministru financi ryt.
Zaleskému, intrika, jejíž původ je znám
a povědom, kteráž však asi mine se účelu.
Řečníci ve sněmovně mluvili následkem
momentů právě vytčených ke skrovnému po-
čtu posluchačů.
Posl. dvorní rada dr. Hráský založil
svou řeč na zprávě rozpočtového výboru a
probíral zejména prohlášení ministra finaneí
a železnic ve výboru učiněná. Dokazoval, že
rozpočet a zpráva výboru byly uměle upra-
veny, že tají pravý nepříznivý stav finanei
státních. Prohlásil jménem Českého klubu zá-
sadné jeho stanovisko při povolování roz-
počtu, které kotví v tom, že lidový parlament
musí se snažiti velkou kompetenci, která v
projednání rozpočtu mu přísluší, sobě zacho-
vati a nemůže vládě přenášeti svoji vlastní
působnost k suplování. Proto nemůže býti
hlasování pro rozpočet projevem důvěry, ný-
brž spíše zajištěním nerušené činnosti a kom-
petence parlamentu.
Že Český klub nemá žádné příčiny vládě.
ve které rozhodující slovo v některých důle-
žitých otázkách má dr. Hochenburger, pro-
jevovati důvěru, je samozřejmo. Na druhě
straně je však jisto, že v krajních případech
dovede Český klub užiti přiležitosti projedná-
vání rozpočtu též proti vládě, kdyby k tomu
vyskytla se příčina stejně jako za bar. Bie-
nertha. Posl. Hráský probíral pak prohlá-
šení ministra Zaleského v příčině nepovole-
ných úvěrů vojenských a zabýval se otázkou,
zdali a jaký hospodářský zisk Rakousko mů-
že míti z akce balkánské a kterak nepříznivě
tato působila na peněžní trh rakouský.
Posl
doktor
Hráská
Hochenburger
Rakousko
19
article
Největší část své řeči věnoval státní že-
lezniční správě, ukazuje k obcházení zásady
decentralisace správy té, k úmyslnému poško-
zování hospodářských a národních zájmů če-
ských, na ignorování českého úřadnictva a
zřízenectva, pojednal pak o lokálních drahách
a programu jejich výstavby pro střední a vý-
chodní Čechy, o doplnění síti drah hlavních.
o výstavbě nádraží a jiných aktuálních potře-
bách železničních.
Vylýkal vládě, že pochybila, nepřistou
pivši na sumu na zlepšení hmotných poměrí
zřízenců železničních sněmovnou povolenou
a žádal po té stránce konečné rozhodnutí.
Český řečník promluvil pak o záležito-
stech správy vyučovací vysokého školství se
týkající, o stavbách školních a požadavcích
profesorských, docentských a asistentských
Bral ministra pro veřejné práce v ochranu
proti útoku německo-národního svazu, vytkl
zásluhy nynějšího ministra veřejných prací
v oboru reorganisace cívilně-technické správy
stavební a naznačil směry, kterými by mělo
býti pokračováno. Konečně promluvil o cest-
mistrech, reformě předpisů pro úvěr bytový
Zabývaje se sanací financi obecních, navrh
resoluci na zlepšení státního asanačního fon-
du, ze kterého by městům pro podniky asa-
nační poskytovala se podpora. Jak vidno, za-
býval se prof. dr. Hráský velmi četnými po-
žadavky hospodářskýmí a kulturními velm
znalecky.
Ostatek schůze vyplnil posl. dr. Za
hradní k.
profesor
doktor
Hráská
Čechy
národní svaz
20
article
Z Vídně, 18. června. (K. k)
Předseda dr. Sylvester zahajuje schůzi
10. hod. dop, a věnuje zesnulému posl. Tomáši ši-
lingrovi co nejvřelejší, hluboce procitěnou vzpo-
mínku, kterou poslanci vyslechli stojíce.
Sněmovna pokračuje pak
ve druhém čtení zatímního rozpočtu
Posl. Simionovíč žádá hospodářské zveleben
Bukoviny a praví, že Rumuní v Bukovině uzná-
vají němčinu jako sprostředkovací jazyk vnitřní-
ho styku služebního, že však co nejdůrazněji žá-
dají, aby obyvatelstvo rumunské u soudů a ve-
řejných úřadů uživalo svého jazyka
a aby vyřízení byla vydávána v jazyku rumun-
ském. Pojednávaje o semknutí Němců. Maďarů
Rumunů, prohlašuje, že Němci a Maďaři by musili
splnit velkou povinnost vděčnosti Rumunům za je-
jich historické poslání, chrániti západní kulturu
střežiti věrně Karpaty. Pohříchu Maďaři nesplňují
požadavek Rumunů po zvelebování jejich rozvoje.
což dlouholeté martyrium Rumunů v Uhrách do-
kazuje, jež, kdyby potrvalo, by semknutí bylo ne-
možným. Řečník doufá, že též Němci splní skrom-
né jazykové požadavky Rumunů, a prohlašuje ko-
nečně, že Rumuní budou hlasovati pro zatímní
rozpočet.
Posl. Smítka prohlažuje, že sociální demo-
kraté žádají řádné vyřízení rozpočtu. Řečník kri-
lisuje postup stran většiny, jež zdržují každý po-
krok v oboru sociální politiky. Probírá podrobně
poměry v továrně na prach v Blumau a na Stein-
felsu a žádá vládu, aby se energicky zasadilao
zachovávání platných bezpečnostních opatření. Ko-
nečně prohlašuje řečník, že sociální demokraté
budou hlasovati proti rozpočtu, protože nemají k
vládě žádné důvěry.
Mezi řečí posl. Smitky vhozeny byly s galerie
do zasedacího sálu petice, jimiž dva vídeňští sou-
rozenci stěžují si do zneužívání úřadu rakousko-
uherskými konsulárními úřady v Kahýře.
doktor
Sylvester
ša
Posl
Němec
Maďar
Rumun
Stein
Smitka
Vídeň
Bukovina
Uhry
Blumau
ko
Rumunět
21
article
Posl. Hráský prohlašuje, že nesnesitelné stát-
ně-finanční poměry potrvají tak dlouho, dokud
nebude vnitřní i zahraniční politika uvedenav
souhlas s potřebami všech národů pro jich roz-
voj. Český klub bude hlasovati pro prozatímní
rozpočet, což však nesmí býti pokládáno za pro-
jev důvěry vládě. Mluví o obavě, že budeme se
musit o svoji mocenskou sféru na Jaderském mo-
ři politicky rozděliti s druhým státem a stěžuje si.
že hospodářsky nejdůležitější předpoklad, totiž
rozvoj Dalmacie, není splněn.
Posl
Hráská
Dalmacie
22
article
Cesta, vedoucí přes uherské území do Bosny
a vysoké tarify jsou velikou překážkou pro po-
vznesení našich styků s annektovanými zeměmi
Železnice v těchto územích měly by býti racionálně
zdokonaleny. Řečník zabývá se pak zevrubně mist-
ními dráhami a prohlašuje, že tyto dráhy nesmějí
býti posuzovány se stanoviska výnosnosti, nýbrž se
stanoviska hospodářského významu. Vybudován
sítí místních drah v Čechách narazilo na překážku
německé obstrukce a plody této politiky pocítí
nejen české, nýbrž také německé území. Junktim
mezi předlohou o lokálních dráhách a novými da-
něm ijest novinkou v opatřování úvěrů pro pro-
duktivní investice. V předloze o místních dráhách
jsou česká územi zkracována, což odůvodňuje se
tím, že těmto územím dostává se výhod regulacemi
řek, ale i při regulacích dává se přednost krajům
německým. Předloha o místních dráhách nevyhoví
dopravním potřebám českých zemí. Rečník zevrub-
ně kritisuje exposé, které ministr železnic pronesl
v rozpočtovém výboru, zabývá se reorganisací stál-
ních drah a stěžuje si na germanisační tendence.
které se vyskytují zejména u Severozápadní dráhy
Vítati dlužno ministrem železnic přislibené zjedno-
dušení instrukcí. Bylo by si přáti, aby při vnitřuí
službě nebyla menší znalost německé řeči překáž-
kou existence železničních dělníků. Prohlášení mi-
nistra o zlepšení požitků železničních zřízenců
může býti s uspokojením vzato na vědomí, ale mu-
síme se tázati, proč nebylo vyhověno jednomysl-
nému usnesení poslanecké sněmovny a proč na
místo 17 mil. bylo povoleno jenom 15 mil.
Bosna
Čechy
poslanecký sněmovna
23
article
Řečník si přeje, aby technikům byla dána mož-
nost dostatí se na místa ve vyšší správní službě.
Promlouvá pak o školství v Čechách a lituje, že
akce vysokoškolských staveb v Praze úplně utuchla.
Stěžuje si na nedostatečné platy vysokoškolských
učitelů, žádá zlepšení pro vysokoškolské docenty,
rozmnožení extraordinariátů, založení stipendiia
zlepšení pro asistenty. Řečník ujimá se pak mi-
nistra veřejných prací dra. Trnky proti výtkám, jež
pronesl proti němu nacionální svaz. [Šouhlas
Čechů.) Ministr Traka chová se vůči Němcům tak
nestranně, že jeho působení spíše vyvolává dojem,
jakoby Němcům dával přednost a české zájmy za-
tlačoval do pozadí. (Hlučný souhlas u Čechů.) Řeč-
ník přimlouvá se za to, aby mimořádnými úvěry
nmožněno bylo při nejmenším pokračování v regu-
laci oněch řek, kde by prodlení způsobilo škody
Malým finančním plánem má učiněn býti malý krok
k sanaci zemekých financí, ovšem naprosto nev
rozsahu, jak je ji třeba, a ne na podkladě samostat-
ného berního zákonodárství zemi, jak přejí si t
čeští poslanci.
Trnka
Čecho
Němec
Čechy
Praha
24
article
V sanaci obecních financí nedala vláda do-
posud žádné iniciativy a finanční situace obcí jest
ještě svízelnější než zemí. Navrhuje resoluci o za-
řadění 5 milionů korun do rozpočtu na příští rok.
z něhož podle klíče obecních přirážek mají býti
poskytovány příspěvky na asanaci. Pokud jdeo
provedení služební pragmatiky, přinášel český klub
vstříc nejen největší sympatii, nýbrž vykonal proni
také množství úspěšné práce. Za nynějších poměrů
jest vážnou povinností vlády hledati prostředky
a cesty, aby státní úřadníci a sluhové byli uhájeni
aspoň před hmotným poškozením, dokud finanční
zákony nenabudou platnosti. (Hlučná pochvalaa
potlesk u Čechů.)
Na to ujímá se slova posl. Zahradník, který
začíná mluviti česky, načež pokračuje německy a
prohlašuje za příznačno pro parlamentní životv
Rakousko, že od zavedení všeobecného hlasova-
cího práva byl státní rozpočet jenom jednou řádně
projednán.
Nynější rakouská politika je na venek i uvnitř
protislovanská a nepřiměřena složení říše
Český národ má důvody pro veliké žaloby. J
pravda, že žádný stáť není tak těžko ovládati jak
Rakousko. Avšak právě proto jest nutnou sil ná
vláda, jež postupuje na všechny strany koreklně
a spravedlivě.
Postup monarchie naproti balkánským ná-
rodům zavinil, že tito národové spatřili v Rakousku
svého úhlavního nepřítele. Ztracených sympatií za-
jisté nezískáme, ujímáme-li se nyní Albanců. Kře-
sťanští sociálové měli by se spíše starat o Čechy ve
Vídni, jimž nedovolují se služby boží v mateřském
jazyku. V Albanii má býti šířena kultura
a v Rakousku a Uhrách není ani oby-
čejných obecných škol pro Slováky.
Rusíny a Čechy.
Čecho
Zahradník
Slovák
Rusín
Rakousko
Kře
Čechy
Vídeň
Albánie
Uhry
J pravda
25
article
Mobilísace způsobila obyvatelstvu nevy-
slovitelnou bídu a neví se, proč. Strany měly by
zde ukázati svoji moc a donutiti vládu, aby na-
slouchala jejich hlasům. Český národ nemá náleži-
tého zastoupení ve sťátní správě, jež
náleží mu dle jeho početnosti a významu. Počet
úřadníků české národnosti na vedoucích místech
v ústřednách je nepoměrně nepatrný. Sliby, učiněné
při zakládání ministerstva veřejných prací z ohledu
na národnostní poměry při sestavování úřadnického
sboru nebyly dodrženy. Mimo to je český živel vždy
více zatlačován. Pro českého ministra v Rakousku
není žádným potěšením seděti na ministerské la-
vici, dokud zde vane ledový vítr proti českému
národu.
Němečtí ministři mají volnou ruku, kdežto če-
ský ministr je bedlivě kontrolován a dovolí-li si
poskytnouti slovanským národům kus spravedlnosti.
jest haněn a pronásledován.
Rakousko
26
article
Čeští poslanci nemohou upustit od menšin
v tak zv. uzavíraných německých jazykových úze-
mích, což by se musilo státi, kdyby chtěli splniti
žádost Němců o rozdělení země. Kdyby vyrovnání
musilo míli v zápětí vydání menšin, nebylo byv
Čechách žádného vyrovnání. [Pochvala českých
agrárníků.) Vyrovnání přejí si čeští agrárníciv
zájmu obou národů; vyrovnání je však jen možné
na základě rovaoprávnosti obou národ-
ních kmenů v celém království Českém.
Posl. dr. Šmeral: Setrváte v oposici, až bude
vyrovnání hotovo, nebo lze vaší oposici dostati za
portefeuille?
Posl. Zahradník: že chcete učiniti naši oposici
tímto způsobem směšnou, není vaší demokracii
vskutku ke cti.
Posl. dr. Šmerals Neberu vaši oposici naprosto
tak vážně.
Posl. Zahradník mluvil pak česky.
Posl. dr. Šmeral: Proč to neřeknete německy
že jsem placen vládou, abych rušil vaši obstrukci?
(Výkřiky českých agrárníků.)
Posl. Zahradník prohlásil, že vyrovnání men
Němci a Čechy nemůže se uskutečniti, poněvadž
spolupůsobí ruka Maďarů, kteří nechtějí mír mezi
Němci a Čechy, aby i nadále mohli hráti první
úlohu v říši. Protestovati musí řečník, že oposice
českých agrárníků chce se učiniti směšnou a tvrdí
Němec
Čech
Posl
doktor
Šmeral
Šmerals
Zahradník
Čecho
Maďar
27
article
se, že čeští agrárníci jen proto šli do opesice, aby
vynutili parlamentní ministerstvo. Tuto směšnou
insinuaci řečník jménem českých agrárníků co nej-
rozhodněji odmítá. Čeští agrárníci budou podporo-
vati každou vládu ať je parlamentní nebo úřadni-
cká, osvobodí-li se od německého veta.
Ovšem musí žádati, aby každá vláda ve svém
složení byla obrazem národů říše. Zbraň oposice
zvolili jen, aby vybojovali své právo. Bude věcí
vlády a velikých stran, zejména Němců, chtějí-li
položiti své votum pro mír nebo pro další boj. (Po-
chvala českých agrárníků.)
Řečník zabýval se pak zevrubně různými ho-
spodářskými a dopravními otázkami v Čechácha
konečně prohlásil, že český národ nechce od vlády
žádné milosti, avšak také nestrpí žádného odstrko-
vání. Žádá od ní jen spravedlnost k českému ná-
rodu, pak bude český národ nejlepším přítelem
státu a též nejlepším spolupracovníkem k zacho-
vání parlamentarismu. (Hilučná pochvala a potlesk
českých agrárníků.)
Vládní předloha o započítání jednotli-
vých vojenských služebních výkonů
do doby soudcovské přípravné služby soud-
ních, advokátních a notářských kandidátů byla při-
kázána bez 1. čtení právnímu výboru.
Konec schůze ve 348. hod. večer: příšlí bude
zejtra o 10. hod.
28
article
Z parlamentních výborů.
Z parlamentních výborů.
Justiční výbor
29
article
pokračoval v rokování o zákonu, jenž týká se zjed-
nodušení soudní služby. Vládní zástupce, odborový
přednosta dr. Schauer prohlásil, že touto před-
lohou nemá býti ničeho změněno na osvědčených
základech nového ctvilního řádu soudního. Změny,
které se ukázaly býti žádoucími, směřují jenom k
tomu, aby řízení bylo zbaveno přebytečné přítěže.
Řečník poukazuje na vzrůst prací u soudů ve vel-
kých městech a průmyslových místech, především
však v Haliči a Bukovině. Přechodné hospodářské
zjevy, které podle zkušenosti projevily se takév
počtu soudních prací, nedaly by samy o sobě pod-
nět k trvalým opatřením, kdyby soudní aparát mě
žádoucí pružnost, aby vydržel silný vzrůst praci
Vzrůst této práce v r. 1912 a v prvních měsících
r. 1913 byl ohromný. Tak na př. počet bagjafelních
žalob zvýžil se o 400.000 (343%). Z tohoto zvýše-
ného počtu připadá lví podíl 348.000 na obvod
vrchního zemského soudu lvovského a krakovské-
ho 169.000. Počet směnečných příkazů zvýšil se
o 91.000 (90). Z toho připadá 12.000 na obvod
vrchního zemského soudu krakovského a lvovského.
Počet ostatních žalob, podaných u okres. soudů,
stoupl o 170.000 [31). Počet exekucí zvýšil se o
266.000 (20). Z tohoto počtu připadá na obvod
vrchního zemského soudu krakovského a 67.000 na
obvod vrchního zemského soudu lvovského. Počet
směnečných procesů stoupl o 13.000 (116%). Při-
padá s počtem 12.000 skoro úplně na obvod vrch-
ního zemského soudu krakovského a Ivovského.
Také počet konkursů značně se zvýšil, zejména ve
Lvově a Krakově. Tento vzrůst praci, jehož příči-
nou jest zhoršení hospodářských poměrů, začíná od
května t. r. opětně ochabovati, jak se zjistilo u ví-
deňských soudů.
Posl. Liebermann prohlašuje, že považuje
osnovu za pokrok, která prospěje nejen soudcům,
ale také obyvatelstvu. Přížtí schůze zítra.
doktor
Schauer
Posl
Liebermann
Halič
Bukovina
Lvov
Krakov
30
title
Politický přehled.
31
article
Země české.
Země české.
Nový projekt dorozumívací
odhalil včera večer „Prager Tagblatt“ vídeň-
ským svým telefonogramem, sepsaným —
prý — dle informací z kruhů panské sněmov-
ny. Obsah této zprávy „Prager Tagblattu“,
o sobě sensační, je v podstatě tento: za pře-
stávky v činnosti říšské rady bude v Čechách
zahájena velká nová akce dorozumívací, k níž
podnět však nedaly kruhy politické a která
aspoň v prvních stadiich svých má býti ve-
dena mimo ně. Obchodní komory v Čechách,
české i německé, zamýšlejí zahájiti doroz-
umívací akci na vlastní pěst; průpravné prá-
ce pro ni byly již zahájeny. V poslanecké
sněmovně bylo již sděleno, že v čelo této
akce se postavily nejsměrodatnější osobností
z kruhů průmyslových. Hned po zásedání ví-
deňského parlamentu vystoupí na veřejnost
ti, kdož k řečené akcí dali podnět. Jejím pů-
vodem je snaha, usnadniti zakročení vlády
pro sanaci finančních poměrů země české,
ježto se zamýšlí vydati císařský patent, jímž
by se zemská správa měla vzíti z rukou zem-
ského výboru a měla by se odevzdati komisi
úřadníků, která by záležitosti zemské vedla
dále, aby takto zamezena byla výčitka, že se
s berněmi hospodaří ve smyslu jednostranně
národnostním.
Dostavši tuto sensační informaci, otázala
se redakce „Prager Tagblattu“ vůdčích členů
obou německých obchodních komor v Če-
chách, mužů, kteří by bezpodmínečně musili
o řečených projektech věděti, co jim jesto
nich známo.
Redakci „Prag. Tagblattu“ bylo z kruhů
těch odpověděno, že jim o plánech těch není
nic známo. „Prag. Tagblatt“ dodává, že zprá-
va o plánech těch se v německém táboře po-
važuje za zkušební balon, že však řečené
projekty nedocházejí mezi Němci souhlasu,
poněvadž od dorozumívací akce obchodních
komor nelze si vůbec slibovati úspěchu.
Prager
Praga
Němec
Čechy
poslanecký sněmovna
Praga
32
article
Informace „Pr. Tagblattu“ o nové, ob-
chodními komorami chystané akci dorozumí-
vací a o převratech ve správě zemské, sou-
visících s akcí tou, jeví se sice býti na první
pohled již apokryíní; nicméně učinili jsmeu
presidenta obchodní komory pražské, poslan-
ce a úřadujícího náhr. přísedícího zemského
výboru Václava Němce dotaz, zda ví o do-
rozumívací akci obchodních komor. Pan pre-
sident Němec zmocnil nás k rozhodnému pro-
hlášení, že mu o takové akci obchodních ko-
mor není pranic známo.
Proč moravští Němci bylí roku 1905 pro
moravský pakt,
vysvětlil brněnským Němcům 16.t. m. brněnský
starosta dr. ryt. Wieser ve voličské schůzi
jako kandidát poslanectví: proto, že jim nic
jiného nezbylo. Poměry se do roku 1905 vy-
vinuly tak, že Němcům nezbylo než zachrá-
niti, co ještě bylo možno zachrániti, a tedy
přijali vyrovnání i s některými jeho nevý-
hodami, když přece dostali národnostní
rozdělení voleb, národní kurie ve sněmu,
částečné aspoň rozdělení školství dle ná-
rodnosti a zajištěni Němců proti libovolné
změně volebního řádu obecního, zvláště pro
města s vlastním statutem, čehož se Němc
musili od bezohledné české většiny obávati,
Němci — pravil ryt. Wieser výslovně — s
vědomě stali menšinou t. j. sami se vsadili
do politické situace, do které by dle všech
příznaků byli bývali i bez vyrovnání za-
tlačeni, avšak beze všeho toho zajištění,
jehož dosáhli vyrovnáním.
Václav Němec
Němec
doktor
Wieser
Němc