ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 3115cf80-8fd2-11dd-8677-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 32 celkem · entity: person 78, place 59, org 9, work 2
1 masthead
Strana 2.
2 masthead
NARODNÍ LISTY.
3 masthead
19. června 1913. Číslo 165.
4 article
že v něm zůstanou, ať Jednotný český klub kva- lifikovanou většínou dvoutřetinovou se usne- se na taktice kterékoliv a že se usnesení ta- kovému vždycky podrobí, poněvadž poslanci národní strany svobodomyslné chtějí, aby Jednotný český klub zůstal také, kdyby se nějaké usnesení někomu nelíbilo a poněvadž nechtějí, by myšlenka jednotné formace jednotné organisace národních poslanců če- ských na říšské radě nebyla kompromitová- na zase nějakým separatismem. Poslanci katolicko-národní, kteří odjeli do Brna na pohřeb posl. P. Šilingra, na valno hromadě nebyli. Poslanci, kteří se již dnes ke společnému klubu přihlásili, vyzvou národní poslance svo- bodomyslné a poslance katolicko-národní, by se pronesli, zda a za jakých podmínek se Jednotnému českému klubu přihlašují. Poslanci národně-svobodomyslní na výzvu takovou odpovědí písemně. Svoji odpověď vy- tknou ve schůzi klubovní, která svolána jest na zítřek o 1410. hod. dopolední. Možno však pověděti již dnes, že národně-svobodomysln poslanci by vstoupili do Jednotného klubu če- ského jenom na základě stano určitě formulovaných
P Šilingr Brno
5 article Vídeňská aféra císaře Viléma II.
Vídeňská aféra císaře Viléma II. Ve vídeňském parlamentě nebyl možným hol- dovací projev, jejž předlitavští Němci mínili 17 června t. r. uspořádati císaři Vilému II. v plenu poslanecké sněmovny říšské rady. Slované způ- sobili, že k němu nedošlo. Včera teprve zvěděla veřejnost z vídeňských listů, jak obrovskou blamáž si celé Rakousko způ- sobilo tím, že v úterý vídeňský lidový parlament neholdoval německému císaři. Dle „N. Fr. Pr dal si tím vysvědčení nevzdělanosti a projevil sla- bost proti útoku, který snad byl vpádem pansla- vismu do Rakouska, činem urputného záštía smrtelného nepřátelství proti slátu rakouskému. povzbuzením snah, aby přepadeny byly jeho hra- nice. Snad — utěšuje se „N. F. Pr.“ farisejsky — tomu tak ani nebylo, a jen pole opanovala národ- nostní vášeň; ale přece se stalo, že ruský car pro- jevil Německu své přátelství zrovna v týž den. kdy vídeňský parlament nemohl tak učiniti. Leč dosti těchto ukázek hnusné licoměrnosti „N. F. Presse“, jež zůstává hanebnou štvanicí přes to, že je sepsána nejskvělejším slohem. „N. Fr. Presse“ se včera již nevzpamatovala z hněvu, že říšská rada předevčírem neholdovala císaři Vilé- mu II. A podlehnuvši vášni, „N. F. P.“ z úterní porážky německého nacionalismu v poslanecké sněmovně vyvodila poučku, že zahraniční politika monarchie jazykově smíšené nesmí míti národ- nostního nátěru, a že všecky národní kmeny jsou podrobeny osudu, obmeziti se na pěstění ideálů svého kmene a býti rakouskými.
Vilém II Němec Slovan N F Rakousko Francie Německo poslanecký sněmovna
6 article
Je tedy třeba „N. F. P.“ připomenouti, že tout poučkou se ocitla v rozporu s německonacionální politikou v Předlitavsku: zdejší Němci přece ze spojenství Rakouska s Německem vyvodili poučku. že důsledně také vnitřní politika předlitavská musí býti německá. Nikdo se tedy nesmí diviti když zástupci neněmeckých národů zamitají apo- theosu cizímu panovníkovi v zákonodárném sboru. ve kterém se má na prvním místě dle německýc požadavků uplatňovati prusko-německý směr vnitřní politiky předlitavské. Jako „N. F. Presse“ je rafinovaná, antísemitský „Deutsches Volksblatt“ je nízký: tvrdí, že vídeňský parlament nesměl císaři Vilémovi II. holdovat pro- to, že tomu nechtěli Češí a Slovinci, kteří s Ra- kouskem a jeho zájmy nemají nic společného vídeňský parlament činí nástrojem panslavistické politiky. O této lži není třeba mluviti ani slova. Ale snad nebude nevhodno, připomenouti Němcům, kteří letos dne 17. června chtěli ve vídeňském parlamentě oslavovati císaře Viléma, že právě datum 17. června je datum velice krvavé: právě dne 17. června r. 1866 císař František Josef vydal svým národům manifest, ve kterém jim oznámil. že pruský nepřítel, chtivý loupeže, mu chce odníli některé části jeho říše, a že týž pruský nepřitel násilí kladoucí na místo práva, dával v šane čest i bezpečnost Rakouska. Za to císař František Josei volal Prusy k zodpovědnosti před bohem, a pro válku sobě vnucenou dovolával se svornosti všech svých národů.
Němec N F Vilém II Vilém František Josef Josei Prus Předlitavsko Rakousko Německo Češit Deutsches Volksblatt
7 article
A v den 18. června, kdy v roce 1913 němečtí nacionálové předlitavští štvali kde koho, protože vídeňský parlament neholdoval králi pruskému. byl v roce 66. vydán manifest krále pruského, svůi lid štvoucího proti Rakousku, jež chce Prusko seslabiti, zničiti, znectiti. Pruský král prohlásil v témže manifestu, že válku s Rakouskem před- vídal, a že se tedy na ni přípravil, svůj lid pal volal do boje na život a na smrt proti Rakousku. Zároveň bylo v Prusku nařízeno modlení za zdar pruských zbraní proti Rakousku. V Německu, v Rakousku i v Čechách žijí do- sud pamětníci obou těchto manifestů, že se slo- vanktí tito pamětníci nedožili manifestu vídeňského parlamentu pruskému králi a německému císaři ve 47. výroční den výpovědi prusko-rakouské vál- ky, dojista mohou považovati za úlevu při takové vzpomínce na dny 17. a 18. června r. 1866
Prusek Rakousko Prusko Německo Čechy
8 article Spor srbsko-bulharský.
Spor srbsko-bulharský. Velký, ale nebezpečný sen Bulharů. Odpověď krále Ferdinanda na napomenut carovo není v rozporu s veřejným míněním v Bul- harsku. V Bulharsku podle všech známek byli carským slovem velice překvapení a jakoby vy- rušeni z práce. Bulhaři totiž myslili, že právě kladou základ k budově velikého státu bulhar- ského, jejž si jedni představovali jako všenárodní. všebulharský, druzí pak šli ještě dále a byli jisti, že je nedlouhá doba dělí od uskutečnění státu všebalkánského, který bude míti 20 milionů oby- vatelstva a domůže se významu velmocenského. Z těch snů byli carem probuzeni. Všecky bulharské listy píšou o carské depeši v tom smyslu, v jakém sepsána odpověď krále Ferdinanda a těžko rozeznati, zdaž odpověd králova působíla na noviny, anebo noviny na odpověď královu. Všecky listy prohlašují, že se Bulharsko podrobí rozsudku ruského cara, ale kromě vládních orgánú všechny považují carské slovo za velmi fvrdé, ano hrubé a brutalné. kterýchžto vlastností české Isty při něm ne- našly. „Dnevnik“ praví, že carský telegram má „velmi velitelský ton, jakého by žádný suzeren ne- směl užiti naproti svému vasalovi, a nejméně se ho nadálo Bulharsko od vauka svého osvoboditele.
Bulhar Ferdinand Bulharsko
9 article
Bulharsko je menší stát, než Rusko, ale nezávislé jest jak ono a nikdo druhý by si nesměl dovoliti takto s Bulharskem mluvit. Avšak nejde tu jen o formu, i věcně je carův telegram pochyben, nebot nelze vyrozuměti, proč vlastně byl poslán. Car měl dáti přísné napomenutí pouze Srbům, kteří se vymykají závazkům smlouvy, kdežto Bulharsko je pro přesné její splnění. V telegramu se mluvío nutnosti odvrátit „bratrovražednou vojnu“. Ale kdo pak si ji v Bulharsku žádal? Všichni Bulhaři jsou proti ní, ale Srbové jsou pro ni, nechtějíce uznati správnost bulharského stanoviska. Bulhaři začnou válku teprve potom, až Srbsko odmitne do- státi smlouvě. Bulharsko nestrpí, aby bylo poško- zeno, což by se stalo, kdyby Srbsko svým spoje- neckým závazkům nedostálo. Za následky toho pak Bulharsko nebude se cítit odpovědným před nikým, ani přěd Slovanstvem.
Srba Bulhar Bulharsko Rusko Srbsko
10 article
Podobně se vyjadřuje „Večerna Pošta“a „Národní Práva“ dra. Radoslavova spatřují ne- spravedlivost v tom, že carský telegram byl poslán v stejném znění oběma králům, Ferdinandu i Pe- trovi. To není v pořádku. K bulharskému králi měl car promluviti laskavě, ale k srbskému přísně, za to, že váhá splniti, co mu ukládá spojenecká smlouva. „Poslechnouli Bulharsko a Srbsko hro- zebné rady ruského cara, v boji o Makedonii bude se pokračovatí jen způsobem diplomatským, což bude pouhá papírová vojna. A za Bulharsko bude nyni diplomatisovati fatalný dr. Danev. Jen ne- bude-li v konci konců tento diplomatský boj „alo- činný“p Podle našeho mínění diplomatský boj nikdy nebyl tak na místě, jako nyní v připadě bulharsko- srbském. V horkosti novinových hádek o Make- donii, o splnění a neplnění spojenecké smlouvy na srbské i bulharské straně se pozapomnělo, že byla uzavřena ještě důležitější smlouva, než vojenská, a to je smlouva o poli- tický spolek čtyř balkánských států. Tate smlouva je základ. Smlouva vojenská byla pouze důsledkem. Za války se vojenské věci zdály nejdůležitějšími a na politické se zapomnělo. Nyní však je na čase, aby tomu, co původně bylo hlavní. zase byl dán význam hlavního a nejdůležitějšího. Jde o základy balkánské íederace na niž balkánské čtyři vlády před válkou pomýšlely a již si vytkly za cíl a ideál. K tomu cíli a ideálu bude nyní nutno se vrátit, a Bulharsko k němu se vrátí, jakž doufáme, dr. Danev, ten „Iatalný di- plomat“, jak jej nazývá Radoslavov. Skutek tento nebude pak „zločinem fatalného diplomata Dane- va“, nýbrž jeho největší, nesmrtelnou zásluhoua slávou.
Radoslavův Ferdinand doktor Danev Tate Iatalný diplomat Dan Bulharsko Srbsko Makedonie
11 article
Mnohým Bulharům bude se při tom rozloučiti s luzným snem o bulharské hegemonii na Bal- káně. My jsme dosud tuto snahu zamlčovalia zdálo se nám, že tak činíme v zájmu vážnosti bul- harského jména u nás ve světě slovanském. Ale nyní, kdy nadešel okamžik, aby Bulharsko poznalo že jeho snaha o hegemonii je nebezpečný omyl není už třeba zatajování a možno obecenstvo tímto snem Bulharů seznámiti. Sofijská „Rěč“ uveřejnila v jednom ze svých posledních čísel článek „Hegemonie na Balkánech““ v němž byla zavržena myšlenka balkánského spol- ku, jenž prý Bulharsku k ničemu jinému nebude. nežli že všichni spojenci budou olupovat — a „mu- síme sahnouti k jiné historické aspíraci, staré mnoho set let. To jest aspirace na hegemonii nad Balkánem. žádná ro vnováha! Rovnováha je fikce, utopie, pro kterou je místo leda ve spraže- ných mozcích kancelářských diplomatů. Naši spo- jenci nejsou tak naivní, aby se snažili o utopli, povnováhu. Každý z nich tajně aspiruje na hege- monii jako my a pase po vhodné chvíli, aby druhé spojence ošulil. Jde tedy o hegemonii, ale ji může uchvátiti pouze jeden. Kdo? Kdo pak jiný, než nejsilnější a života nejschopnější z balkánských národů, a tím jest beze vší pochyby národ bul- harský, národ, který má pravdivou a upřímnou politiku, obětavou a chrabrou armádu a vybojoval si sympatie všeho civilisovaného světa a uznání celé Evropy. A Evropa dnes jednomyslně na Bul- harsko ukazuje jako na zemi veliké budoucnosti, a na bulharský národ, jako na vůdce balkán. národů. bez ohledu na poplašné vytí podlých soupeřůa jejich podzemné rytí.
Bulhar Bala Bulharsko Balkán Evropa
12 article
Kdokoli nepodjatý si přečte tyto argumenty pro bulharskou hegemonii, nabude přesvědčení, že jsou bludné a bludný jejich účel. Ničí hegemonie balkánským národům netřeba, ale třeba jest jim rovnováhy. Možná, že rovnováha sil (ovšem ne naprostá, nýbrž přibližná) neučiní konec soupe- ření Balkánců, ale zajisté je uvede do slušných mezí, v kterých nebude rušiti ani svůj rozvoj, an ostatních spojenců. Chtějí-li Bulhaří mít příklad rovnovážné politiky v největším měřílku, aťs podivají na současnou mezinárodní politiku Evropy Tutéž politiku rovnováhy provozovati musejí bal kánské státy v malém. Rovnováha sil, politický vojenský spolek, federacel — to musí býti heslen balkánských národů po válce jako před ní.
Evropa
13 article
Mír bude zachován. Z Petrohradu, 18. června. (K. k.) „Rěč? píše o carově reskriptu mi nistru Sazonovu. Také na otázku, jež se sama sebou vnucuje, co by se stalo z míru Evro- py, kdyby balkánští panovníci chtěli vyří diti svůj spor zbraněmi, dává reskript jas nou kategorickou odpověď: Ať by se n. Balkáně přihodilo cokoliv, evropský mír ne- bude porušen. Balkánský požár bude, jak se stalo loni v září, také ve svém nynějším hrozivém stadiu lokalisován Pessimistická nálada v Petrohradě. Z Petrohradu, 18. června. Zde posuzuje se velmi pessimisticky bulharsko-srbský kon- flikt. Pochybuje se, že by došlo vůbec ke konferenci ministerských předsedů. Bulharsko dosud definitivně na pozvání Sazonova ne- dalo odpovědi. Tvrdí se, že bude činiti ne- možné podmínky a znemožní ministerskou konferenci. Ministerský předseda Pašíč na petrohradskou konferencí. Z Bělehradu, 18. června. Listy oznamuj že ministerský předseda Pašič příští neděl odebere se do Petrohradu, aby účastnil se navrhované konference čtyř ministerských předsedů balkánských států. Pašič hájíti bude v Petrohradě stanovisko Srbska be ohledu, zda Bulharsko se této po- rady zúčastní nebo ne. Vláda má úmysl svolati skupštinu ke krátkému zasedání. Poslanci byli dnes tele- graficky povoláni do Bělehradu. Předsedové stran měli s ministerským předsedou Pašíčen dlouhou konferenci, ve které bylo konstato- váno, že — jak listy oznamují — veškeré strany hájí stanovisko, že Srbsko trvati musí na revisi spolkové smlouvy s Bulharskem uza- vřené. Vláda hodlá ještě před zahájením pe- trohradské konference vyložiti své stanovisko ve skupštině, aby event. se o usnesení tohoto zákonodárného sboru mohla opírati.
Sazonov Petrohrad Balkán Bulharsko Bělehrad Srbsko
14 article
Pašičovy konference. Kc. Z Bělehradu, 18. června. M.-p. Pašič konferoval dnes s četnými representanty po- litických stran. Všeobecně překvapuje, že po- slanci skupštiny byli telegraficky povoláni do Bělehradu; zdá se, že vláda chce po případě svolati mimořádnou schůzi skupštiny a vyvo- lati před odjezdem Pašičovým do Petrohradu potřebná usnesení. Konference Pašiče z pře- dáky stran potvrzují, že srbské politické stra- ny trvají na stanovisku, aby bylo setrváno n požadavku revise smlouvy. „Samouprava“ o telegramu bulharského krále. Kc. Z Bělehradu, 18. června. „Samo- uprava“ provází telegram krále Ferdinand gloesami a praví, že faktum, jak bulharská vláda odmítla návrhy na demobilisaci, dává dosti důvodů pesimismu, srovnáme-li je s mi- rumilovnými tendencemi Bulharska, o nichž se v telegramu krále Ferdinanda tolik mluví Prohlášení, že Pašičův projev vyvolal v Bul- harsku údiv a rozhořčení, není správné, poně- vadž bulharské veřejnosti bylo srbské stano- vísko již dříve známo, a bulharská vláda byla srbskou již před čtvrt rokem úřadně vy- rozuměna o způsobu, jak má býti rozdělena Makedonie.
Pašičův Pašič Ferdinand Bělehrad Petrohrad Bulharsko Makedonie
15 title
Říšská rada.
16 article Poslanecká sněmovna.
Poslanecká sněmovna. Z Vídně, 18. června. (Zvl. telef, zpráva „Nár. Listů“) Pro věci, které dály se ve sněmovně po slanecké, byl zájem dnes všeobecně podří- zený. Do zasedací síně stíhly záhy pověsti že president dr. Sylvester podal v něme- cko-nacionálním svazu demisí, že však jí zase k nalehání politických přátel svých odvolal Příčina rozkolu mezi německo-národním sva- zem a jeho zástupcem v předsednictvu je po- vědoma. Dr. Sylvester vida, že by proti pro- jevu za příčinou 25letého vládního jubilea cí- saře Viléma II. ozval se na lavicích slovan- ských rozhodný odpor, upustil od projevu toho vůbec. Obával se však věci ještě jiné, že by totiž návrh, aby se zahájila neprodleno debata ve sněmovně o jeho gratulaci, byl při- jat, poněvadž němečtí nacionálové a křesťan- ští sociálové ve chvíli, ve které dr. Sylvester chtěl promluvit chvalořeč o Vilémovi II., ne- byli v zasedací síni vůbec a nechali dra. Syl- vestra na holičkách.
doktor Sylvester Vilém II Vídeň poslanecký sněmovna
17 article
Ještě víc a ještě pronikavěji než včera věnována pozornost nové akci, podniknuté na pokračování v sessi letní, akci, která nabyla dnes příkrých forem, když německo- nacionální a ve shodě s nim také křesťansko- sociální svaz usnesl se podati přímý návrh aby počátkem července poslanecká sněmovna po několikadenní přestávce a vykonaných volbách haličských sešla se opět a zasedala. dokud nebude ve 2. čtení finanční plán schvá- len. V dnečním odhodlání obou německých klubů po včerejších proposicích vlády spatřo- ván krok, namířený na dvě strany. Není žád- ným tajemstvím, že křesťanští sociálové a ně- které kruhy za nimi usilují o rozpuštění ny- nější sněmovny a vypsání nových voleb,o kterých doufají, že přinesly by křesťanským sociálům ve Vídni vítězství a tak odčinění ztrát, které utrpěli před dvěma roky. Něme- cko-nacionální svaz, který by zaplatil útraty nové kampaně volební, bezděky přisluhuje křesťanským sociálům, ani netuše, co činí.
Vídeň Nout ný sněmovna
18 article
Vedle toho běží potajná intrika ze dvou koutů proti nynějšímu ministru financi ryt. Zaleskému, intrika, jejíž původ je znám a povědom, kteráž však asi mine se účelu. Řečníci ve sněmovně mluvili následkem momentů právě vytčených ke skrovnému po- čtu posluchačů. Posl. dvorní rada dr. Hráský založil svou řeč na zprávě rozpočtového výboru a probíral zejména prohlášení ministra finaneí a železnic ve výboru učiněná. Dokazoval, že rozpočet a zpráva výboru byly uměle upra- veny, že tají pravý nepříznivý stav finanei státních. Prohlásil jménem Českého klubu zá- sadné jeho stanovisko při povolování roz- počtu, které kotví v tom, že lidový parlament musí se snažiti velkou kompetenci, která v projednání rozpočtu mu přísluší, sobě zacho- vati a nemůže vládě přenášeti svoji vlastní působnost k suplování. Proto nemůže býti hlasování pro rozpočet projevem důvěry, ný- brž spíše zajištěním nerušené činnosti a kom- petence parlamentu. Že Český klub nemá žádné příčiny vládě. ve které rozhodující slovo v některých důle- žitých otázkách má dr. Hochenburger, pro- jevovati důvěru, je samozřejmo. Na druhě straně je však jisto, že v krajních případech dovede Český klub užiti přiležitosti projedná- vání rozpočtu též proti vládě, kdyby k tomu vyskytla se příčina stejně jako za bar. Bie- nertha. Posl. Hráský probíral pak prohlá- šení ministra Zaleského v příčině nepovole- ných úvěrů vojenských a zabýval se otázkou, zdali a jaký hospodářský zisk Rakousko mů- že míti z akce balkánské a kterak nepříznivě tato působila na peněžní trh rakouský.
Posl doktor Hráská Hochenburger Rakousko
19 article
Největší část své řeči věnoval státní že- lezniční správě, ukazuje k obcházení zásady decentralisace správy té, k úmyslnému poško- zování hospodářských a národních zájmů če- ských, na ignorování českého úřadnictva a zřízenectva, pojednal pak o lokálních drahách a programu jejich výstavby pro střední a vý- chodní Čechy, o doplnění síti drah hlavních. o výstavbě nádraží a jiných aktuálních potře- bách železničních. Vylýkal vládě, že pochybila, nepřistou pivši na sumu na zlepšení hmotných poměrí zřízenců železničních sněmovnou povolenou a žádal po té stránce konečné rozhodnutí. Český řečník promluvil pak o záležito- stech správy vyučovací vysokého školství se týkající, o stavbách školních a požadavcích profesorských, docentských a asistentských Bral ministra pro veřejné práce v ochranu proti útoku německo-národního svazu, vytkl zásluhy nynějšího ministra veřejných prací v oboru reorganisace cívilně-technické správy stavební a naznačil směry, kterými by mělo býti pokračováno. Konečně promluvil o cest- mistrech, reformě předpisů pro úvěr bytový Zabývaje se sanací financi obecních, navrh resoluci na zlepšení státního asanačního fon- du, ze kterého by městům pro podniky asa- nační poskytovala se podpora. Jak vidno, za- býval se prof. dr. Hráský velmi četnými po- žadavky hospodářskýmí a kulturními velm znalecky. Ostatek schůze vyplnil posl. dr. Za hradní k.
profesor doktor Hráská Čechy národní svaz
20 article
Z Vídně, 18. června. (K. k) Předseda dr. Sylvester zahajuje schůzi 10. hod. dop, a věnuje zesnulému posl. Tomáši ši- lingrovi co nejvřelejší, hluboce procitěnou vzpo- mínku, kterou poslanci vyslechli stojíce. Sněmovna pokračuje pak ve druhém čtení zatímního rozpočtu Posl. Simionovíč žádá hospodářské zveleben Bukoviny a praví, že Rumuní v Bukovině uzná- vají němčinu jako sprostředkovací jazyk vnitřní- ho styku služebního, že však co nejdůrazněji žá- dají, aby obyvatelstvo rumunské u soudů a ve- řejných úřadů uživalo svého jazyka a aby vyřízení byla vydávána v jazyku rumun- ském. Pojednávaje o semknutí Němců. Maďarů Rumunů, prohlašuje, že Němci a Maďaři by musili splnit velkou povinnost vděčnosti Rumunům za je- jich historické poslání, chrániti západní kulturu střežiti věrně Karpaty. Pohříchu Maďaři nesplňují požadavek Rumunů po zvelebování jejich rozvoje. což dlouholeté martyrium Rumunů v Uhrách do- kazuje, jež, kdyby potrvalo, by semknutí bylo ne- možným. Řečník doufá, že též Němci splní skrom- né jazykové požadavky Rumunů, a prohlašuje ko- nečně, že Rumuní budou hlasovati pro zatímní rozpočet. Posl. Smítka prohlažuje, že sociální demo- kraté žádají řádné vyřízení rozpočtu. Řečník kri- lisuje postup stran většiny, jež zdržují každý po- krok v oboru sociální politiky. Probírá podrobně poměry v továrně na prach v Blumau a na Stein- felsu a žádá vládu, aby se energicky zasadilao zachovávání platných bezpečnostních opatření. Ko- nečně prohlašuje řečník, že sociální demokraté budou hlasovati proti rozpočtu, protože nemají k vládě žádné důvěry. Mezi řečí posl. Smitky vhozeny byly s galerie do zasedacího sálu petice, jimiž dva vídeňští sou- rozenci stěžují si do zneužívání úřadu rakousko- uherskými konsulárními úřady v Kahýře.
doktor Sylvester ša Posl Němec Maďar Rumun Stein Smitka Vídeň Bukovina Uhry Blumau ko Rumunět
21 article
Posl. Hráský prohlašuje, že nesnesitelné stát- ně-finanční poměry potrvají tak dlouho, dokud nebude vnitřní i zahraniční politika uvedenav souhlas s potřebami všech národů pro jich roz- voj. Český klub bude hlasovati pro prozatímní rozpočet, což však nesmí býti pokládáno za pro- jev důvěry vládě. Mluví o obavě, že budeme se musit o svoji mocenskou sféru na Jaderském mo- ři politicky rozděliti s druhým státem a stěžuje si. že hospodářsky nejdůležitější předpoklad, totiž rozvoj Dalmacie, není splněn.
Posl Hráská Dalmacie
22 article
Cesta, vedoucí přes uherské území do Bosny a vysoké tarify jsou velikou překážkou pro po- vznesení našich styků s annektovanými zeměmi Železnice v těchto územích měly by býti racionálně zdokonaleny. Řečník zabývá se pak zevrubně mist- ními dráhami a prohlašuje, že tyto dráhy nesmějí býti posuzovány se stanoviska výnosnosti, nýbrž se stanoviska hospodářského významu. Vybudován sítí místních drah v Čechách narazilo na překážku německé obstrukce a plody této politiky pocítí nejen české, nýbrž také německé území. Junktim mezi předlohou o lokálních dráhách a novými da- něm ijest novinkou v opatřování úvěrů pro pro- duktivní investice. V předloze o místních dráhách jsou česká územi zkracována, což odůvodňuje se tím, že těmto územím dostává se výhod regulacemi řek, ale i při regulacích dává se přednost krajům německým. Předloha o místních dráhách nevyhoví dopravním potřebám českých zemí. Rečník zevrub- ně kritisuje exposé, které ministr železnic pronesl v rozpočtovém výboru, zabývá se reorganisací stál- ních drah a stěžuje si na germanisační tendence. které se vyskytují zejména u Severozápadní dráhy Vítati dlužno ministrem železnic přislibené zjedno- dušení instrukcí. Bylo by si přáti, aby při vnitřuí službě nebyla menší znalost německé řeči překáž- kou existence železničních dělníků. Prohlášení mi- nistra o zlepšení požitků železničních zřízenců může býti s uspokojením vzato na vědomí, ale mu- síme se tázati, proč nebylo vyhověno jednomysl- nému usnesení poslanecké sněmovny a proč na místo 17 mil. bylo povoleno jenom 15 mil.
Bosna Čechy poslanecký sněmovna
23 article
Řečník si přeje, aby technikům byla dána mož- nost dostatí se na místa ve vyšší správní službě. Promlouvá pak o školství v Čechách a lituje, že akce vysokoškolských staveb v Praze úplně utuchla. Stěžuje si na nedostatečné platy vysokoškolských učitelů, žádá zlepšení pro vysokoškolské docenty, rozmnožení extraordinariátů, založení stipendiia zlepšení pro asistenty. Řečník ujimá se pak mi- nistra veřejných prací dra. Trnky proti výtkám, jež pronesl proti němu nacionální svaz. [Šouhlas Čechů.) Ministr Traka chová se vůči Němcům tak nestranně, že jeho působení spíše vyvolává dojem, jakoby Němcům dával přednost a české zájmy za- tlačoval do pozadí. (Hlučný souhlas u Čechů.) Řeč- ník přimlouvá se za to, aby mimořádnými úvěry nmožněno bylo při nejmenším pokračování v regu- laci oněch řek, kde by prodlení způsobilo škody Malým finančním plánem má učiněn býti malý krok k sanaci zemekých financí, ovšem naprosto nev rozsahu, jak je ji třeba, a ne na podkladě samostat- ného berního zákonodárství zemi, jak přejí si t čeští poslanci.
Trnka Čecho Němec Čechy Praha
24 article
V sanaci obecních financí nedala vláda do- posud žádné iniciativy a finanční situace obcí jest ještě svízelnější než zemí. Navrhuje resoluci o za- řadění 5 milionů korun do rozpočtu na příští rok. z něhož podle klíče obecních přirážek mají býti poskytovány příspěvky na asanaci. Pokud jdeo provedení služební pragmatiky, přinášel český klub vstříc nejen největší sympatii, nýbrž vykonal proni také množství úspěšné práce. Za nynějších poměrů jest vážnou povinností vlády hledati prostředky a cesty, aby státní úřadníci a sluhové byli uhájeni aspoň před hmotným poškozením, dokud finanční zákony nenabudou platnosti. (Hlučná pochvalaa potlesk u Čechů.) Na to ujímá se slova posl. Zahradník, který začíná mluviti česky, načež pokračuje německy a prohlašuje za příznačno pro parlamentní životv Rakousko, že od zavedení všeobecného hlasova- cího práva byl státní rozpočet jenom jednou řádně projednán. Nynější rakouská politika je na venek i uvnitř protislovanská a nepřiměřena složení říše Český národ má důvody pro veliké žaloby. J pravda, že žádný stáť není tak těžko ovládati jak Rakousko. Avšak právě proto jest nutnou sil ná vláda, jež postupuje na všechny strany koreklně a spravedlivě. Postup monarchie naproti balkánským ná- rodům zavinil, že tito národové spatřili v Rakousku svého úhlavního nepřítele. Ztracených sympatií za- jisté nezískáme, ujímáme-li se nyní Albanců. Kře- sťanští sociálové měli by se spíše starat o Čechy ve Vídni, jimž nedovolují se služby boží v mateřském jazyku. V Albanii má býti šířena kultura a v Rakousku a Uhrách není ani oby- čejných obecných škol pro Slováky. Rusíny a Čechy.
Čecho Zahradník Slovák Rusín Rakousko Kře Čechy Vídeň Albánie Uhry J pravda
25 article
Mobilísace způsobila obyvatelstvu nevy- slovitelnou bídu a neví se, proč. Strany měly by zde ukázati svoji moc a donutiti vládu, aby na- slouchala jejich hlasům. Český národ nemá náleži- tého zastoupení ve sťátní správě, jež náleží mu dle jeho početnosti a významu. Počet úřadníků české národnosti na vedoucích místech v ústřednách je nepoměrně nepatrný. Sliby, učiněné při zakládání ministerstva veřejných prací z ohledu na národnostní poměry při sestavování úřadnického sboru nebyly dodrženy. Mimo to je český živel vždy více zatlačován. Pro českého ministra v Rakousku není žádným potěšením seděti na ministerské la- vici, dokud zde vane ledový vítr proti českému národu. Němečtí ministři mají volnou ruku, kdežto če- ský ministr je bedlivě kontrolován a dovolí-li si poskytnouti slovanským národům kus spravedlnosti. jest haněn a pronásledován.
Rakousko
26 article
Čeští poslanci nemohou upustit od menšin v tak zv. uzavíraných německých jazykových úze- mích, což by se musilo státi, kdyby chtěli splniti žádost Němců o rozdělení země. Kdyby vyrovnání musilo míli v zápětí vydání menšin, nebylo byv Čechách žádného vyrovnání. [Pochvala českých agrárníků.) Vyrovnání přejí si čeští agrárníciv zájmu obou národů; vyrovnání je však jen možné na základě rovaoprávnosti obou národ- ních kmenů v celém království Českém. Posl. dr. Šmeral: Setrváte v oposici, až bude vyrovnání hotovo, nebo lze vaší oposici dostati za portefeuille? Posl. Zahradník: že chcete učiniti naši oposici tímto způsobem směšnou, není vaší demokracii vskutku ke cti. Posl. dr. Šmerals Neberu vaši oposici naprosto tak vážně. Posl. Zahradník mluvil pak česky. Posl. dr. Šmeral: Proč to neřeknete německy že jsem placen vládou, abych rušil vaši obstrukci? (Výkřiky českých agrárníků.) Posl. Zahradník prohlásil, že vyrovnání men Němci a Čechy nemůže se uskutečniti, poněvadž spolupůsobí ruka Maďarů, kteří nechtějí mír mezi Němci a Čechy, aby i nadále mohli hráti první úlohu v říši. Protestovati musí řečník, že oposice českých agrárníků chce se učiniti směšnou a tvrdí
Němec Čech Posl doktor Šmeral Šmerals Zahradník Čecho Maďar
27 article
se, že čeští agrárníci jen proto šli do opesice, aby vynutili parlamentní ministerstvo. Tuto směšnou insinuaci řečník jménem českých agrárníků co nej- rozhodněji odmítá. Čeští agrárníci budou podporo- vati každou vládu ať je parlamentní nebo úřadni- cká, osvobodí-li se od německého veta. Ovšem musí žádati, aby každá vláda ve svém složení byla obrazem národů říše. Zbraň oposice zvolili jen, aby vybojovali své právo. Bude věcí vlády a velikých stran, zejména Němců, chtějí-li položiti své votum pro mír nebo pro další boj. (Po- chvala českých agrárníků.) Řečník zabýval se pak zevrubně různými ho- spodářskými a dopravními otázkami v Čechácha konečně prohlásil, že český národ nechce od vlády žádné milosti, avšak také nestrpí žádného odstrko- vání. Žádá od ní jen spravedlnost k českému ná- rodu, pak bude český národ nejlepším přítelem státu a též nejlepším spolupracovníkem k zacho- vání parlamentarismu. (Hilučná pochvala a potlesk českých agrárníků.) Vládní předloha o započítání jednotli- vých vojenských služebních výkonů do doby soudcovské přípravné služby soud- ních, advokátních a notářských kandidátů byla při- kázána bez 1. čtení právnímu výboru. Konec schůze ve 348. hod. večer: příšlí bude zejtra o 10. hod.
28 article Z parlamentních výborů.
Z parlamentních výborů. Justiční výbor
29 article
pokračoval v rokování o zákonu, jenž týká se zjed- nodušení soudní služby. Vládní zástupce, odborový přednosta dr. Schauer prohlásil, že touto před- lohou nemá býti ničeho změněno na osvědčených základech nového ctvilního řádu soudního. Změny, které se ukázaly býti žádoucími, směřují jenom k tomu, aby řízení bylo zbaveno přebytečné přítěže. Řečník poukazuje na vzrůst prací u soudů ve vel- kých městech a průmyslových místech, především však v Haliči a Bukovině. Přechodné hospodářské zjevy, které podle zkušenosti projevily se takév počtu soudních prací, nedaly by samy o sobě pod- nět k trvalým opatřením, kdyby soudní aparát mě žádoucí pružnost, aby vydržel silný vzrůst praci Vzrůst této práce v r. 1912 a v prvních měsících r. 1913 byl ohromný. Tak na př. počet bagjafelních žalob zvýžil se o 400.000 (343%). Z tohoto zvýše- ného počtu připadá lví podíl 348.000 na obvod vrchního zemského soudu lvovského a krakovské- ho 169.000. Počet směnečných příkazů zvýšil se o 91.000 (90). Z toho připadá 12.000 na obvod vrchního zemského soudu krakovského a lvovského. Počet ostatních žalob, podaných u okres. soudů, stoupl o 170.000 [31). Počet exekucí zvýšil se o 266.000 (20). Z tohoto počtu připadá na obvod vrchního zemského soudu krakovského a 67.000 na obvod vrchního zemského soudu lvovského. Počet směnečných procesů stoupl o 13.000 (116%). Při- padá s počtem 12.000 skoro úplně na obvod vrch- ního zemského soudu krakovského a Ivovského. Také počet konkursů značně se zvýšil, zejména ve Lvově a Krakově. Tento vzrůst praci, jehož příči- nou jest zhoršení hospodářských poměrů, začíná od května t. r. opětně ochabovati, jak se zjistilo u ví- deňských soudů. Posl. Liebermann prohlašuje, že považuje osnovu za pokrok, která prospěje nejen soudcům, ale také obyvatelstvu. Přížtí schůze zítra.
doktor Schauer Posl Liebermann Halič Bukovina Lvov Krakov
30 title
Politický přehled.
31 article Země české.
Země české. Nový projekt dorozumívací odhalil včera večer „Prager Tagblatt“ vídeň- ským svým telefonogramem, sepsaným — prý — dle informací z kruhů panské sněmov- ny. Obsah této zprávy „Prager Tagblattu“, o sobě sensační, je v podstatě tento: za pře- stávky v činnosti říšské rady bude v Čechách zahájena velká nová akce dorozumívací, k níž podnět však nedaly kruhy politické a která aspoň v prvních stadiich svých má býti ve- dena mimo ně. Obchodní komory v Čechách, české i německé, zamýšlejí zahájiti doroz- umívací akci na vlastní pěst; průpravné prá- ce pro ni byly již zahájeny. V poslanecké sněmovně bylo již sděleno, že v čelo této akce se postavily nejsměrodatnější osobností z kruhů průmyslových. Hned po zásedání ví- deňského parlamentu vystoupí na veřejnost ti, kdož k řečené akcí dali podnět. Jejím pů- vodem je snaha, usnadniti zakročení vlády pro sanaci finančních poměrů země české, ježto se zamýšlí vydati císařský patent, jímž by se zemská správa měla vzíti z rukou zem- ského výboru a měla by se odevzdati komisi úřadníků, která by záležitosti zemské vedla dále, aby takto zamezena byla výčitka, že se s berněmi hospodaří ve smyslu jednostranně národnostním. Dostavši tuto sensační informaci, otázala se redakce „Prager Tagblattu“ vůdčích členů obou německých obchodních komor v Če- chách, mužů, kteří by bezpodmínečně musili o řečených projektech věděti, co jim jesto nich známo. Redakci „Prag. Tagblattu“ bylo z kruhů těch odpověděno, že jim o plánech těch není nic známo. „Prag. Tagblatt“ dodává, že zprá- va o plánech těch se v německém táboře po- važuje za zkušební balon, že však řečené projekty nedocházejí mezi Němci souhlasu, poněvadž od dorozumívací akce obchodních komor nelze si vůbec slibovati úspěchu.
Prager Praga Němec Čechy poslanecký sněmovna Praga
32 article
Informace „Pr. Tagblattu“ o nové, ob- chodními komorami chystané akci dorozumí- vací a o převratech ve správě zemské, sou- visících s akcí tou, jeví se sice býti na první pohled již apokryíní; nicméně učinili jsmeu presidenta obchodní komory pražské, poslan- ce a úřadujícího náhr. přísedícího zemského výboru Václava Němce dotaz, zda ví o do- rozumívací akci obchodních komor. Pan pre- sident Němec zmocnil nás k rozhodnému pro- hlášení, že mu o takové akci obchodních ko- mor není pranic známo. Proč moravští Němci bylí roku 1905 pro moravský pakt, vysvětlil brněnským Němcům 16.t. m. brněnský starosta dr. ryt. Wieser ve voličské schůzi jako kandidát poslanectví: proto, že jim nic jiného nezbylo. Poměry se do roku 1905 vy- vinuly tak, že Němcům nezbylo než zachrá- niti, co ještě bylo možno zachrániti, a tedy přijali vyrovnání i s některými jeho nevý- hodami, když přece dostali národnostní rozdělení voleb, národní kurie ve sněmu, částečné aspoň rozdělení školství dle ná- rodnosti a zajištěni Němců proti libovolné změně volebního řádu obecního, zvláště pro města s vlastním statutem, čehož se Němc musili od bezohledné české většiny obávati, Němci — pravil ryt. Wieser výslovně — s vědomě stali menšinou t. j. sami se vsadili do politické situace, do které by dle všech příznaků byli bývali i bez vyrovnání za- tlačeni, avšak beze všeho toho zajištění, jehož dosáhli vyrovnáním.
Václav Němec Němec doktor Wieser Němc