stale udržeti v dovrem stavu a tak vzdy více vzmáhá se přesvědčení, že střídmost má také své dobré stránky. = Tornado v Missouri. Ze Sedalia, Mo., se oznamuje: Zdejší město bylo postiženo bouří, která ponenáhiu nabyla prudkosti tornada. Tři cihelné budovy na Main streetu byly sbořeny, střecha z Wood-Opera-House zničena a mnoho menších budov více méně poškozeno. Tisíce stromů vyvráceno z ko- řene, telegrafní a telefonní dráty přetrhány a do- prava na pouliční dráze úplně přerušena. Na štěstí nepřišel nikdo o život. Po bouři následoval prudký liják, který město zaplavil.

= Drahá 1óže. Časopis »Cri de Paris« vypra- vuje o jakés americké rodině, jež přibyla na výstavu do Paříže a vzbuzuje tam pozornost svou marnotrat- ností. Obývají celé patro v jednom hotelu na Place Vendome a platí denně maličkost, 2000 fr. Klenot- níci z ulice de la Paix znají již veškeré členy rodiny, tatínka, maminku, synáčky a dcerušky. Všichni při- cházejí k nim denně utrácet peníze. A za týden dostane se mezi lidi několikrát stotisíc franků tak snadno a tak rychle, jak to jen dovedou američtí millionáři. Také tajemník tohoto amerického Naboba jeví podobnou nevážnost k penězům. Jednoho večera chtěl vidět Saru Bernhardtovou v dramatě L'Aiglon, ale nebylo možno dostat lístek. Celý hotel byl vzhůru agenti a posluhové jezdíli po městě, aby sehnali ně- jakou lóži. Nadarmo. Tu případl tajemník na zname- nitou myšlenku. Vešel do jedné z lóží divadla Sary Bernhardtovy a nabídl divákům zde sedícím tisíci- frankovou bankovku, přenechají-li mu 1óži. Návrh byl náhodou přijat. Diváci s díky vzali bankovku, Amerikán měl syoji lóži a mohl se dívati na Saru Bernhardtovu. Když se diváci z lóže dělili o oněch tisíc franků, pravil jeden z nich spokojeně se usmí- vaje: »Byl bych to udělal laciněji.« — Výtečník mě totiž volnou vstupenku.

Hřbitov v Kimberleyi. Londýnský jeden časopis oznamuje: Cecil. Rhodes dal před několik lety založiti v Kimberleyi hřbitov a snažil se co nej- úsilovněji, aby byl v každém ohledu dokonalý. Usta- novil pečlivě jeho polohu, dal vysázet štromy, zkrátka učinil vše, aby dosahl úspěchu. Krásnějšího hřbitova vůbec nebylo. Když byl hotov, odcestoval Rhodes na nějakou dobu z Kimberleye a když se po vy- puknutí války vrátil a navštívil hřbitov, shledal, že jest dosud úplně prázdný. »To nejde, co pak to zna- mená? Proč pak je prázdný?e Odpověděli mu, že si ženské zamanuly, že byl se na novém hřbitově ne- božtíkům tuze stýskalo. »0 — ale to nejde. Usta- novím cenu prvnímu, kdo se tu dá pohřbít,«i pravil mr. Rhodes, poněkud nervosní při pouhé myšlénce, že by se mu nějaký z jeho plánů mohl zhatit asod- hodlán nepopustit, nechať to stojí cokoli. Nejprve slíbil vdovám, jež by své manžely nechali pohřbíti na novém břbitově, velmi pěknou sumičku. Ale na- darmo. Konečně se odhodlala jakás chudá vdova, že přece dá pobřbíti svého manžela na novém hřbitově. Byl pohřben s velkou okázalostí a nad jeho hrobem zřízen mramorový náhrobek. Ale ani to netáhlo. Obyvatelé, jdouce mimo nádhernou bránu, dívali se mřížemi, viděli jediného nebožtika v osamělé jeho slávě, potřásalí hlavou a prohodili: »Tu musí být smutno! Nevěda si jiné pomoci, zvýšil mr. Rhodes cenu, až vzrostla na značnou sumu. Teprve pak lidé povolili. Jeden po druhém pohřbíval svoje nebožtíky na osamělém hřbitově a nový hřbitov pozvolna počal se plnita teď jest již obsazen zcela slušně. Ale každému jinému mimo mr. Rhodesa byl by se tento plán zhatil.

Denní zprávy. Dnešní číslo přináší pokračování ro- mánu „Chouani čili Bretoňsko v roce 1799“, jejž sepsal Honoré de Balzac, str 101—104. — Významná slova: Císař, jenž dlí n velikých manevrech v Haliči, vřelou chiválou zasypal Poláký za ochotu, kterou vždy osvěd- čují, když o to jde, přinésti oběti říši, i vyšlo- vil se, že jeho vůlí i přáním je, aby Halič vzkvétala. »N. Fr. Presse« uvažujíc o tomto výroku má za to, že panovník v neskonalé lásce své a šetrnosti při tom patrně zmíniti se nechtěl o nejednom kroku polského kola, který nesrovnával se s naprostou, nezištnou náklonností k říši. Kromě toho uvádí zmíněný list, že Po- láci jako národ saturovaný mohou klidně státi opodál, poněvadž vnitřní válka v Rakousku vede se jen mezi Čechy a Němci. »N. Freie Presse«, která dokonce snad opováží se tvrditi, že Němci naproti Polákům národně nasyceni nejsou, vytýká Polákům, že prý se »v zájmu říše« nespolčili ihned upřímně s Němci proti nám, nýbrž že dělali poslancům českým až do posledního okamžiku obstrukce tak zvanou »zed«. O tom, co jest na »prospěch říše« a co na její škodu, pozbyla »N. Fr. Presse« dávno již právo rozhodovati, dosud se neví, nebyla-li obstrukce poslanců českých sporným činem. Však císař pronešl v Haliči ježto významnější slovo: Že totiž nynější svolání říšské rady je poslední pokus konstitucio- nální i projevil obavu, že i tento pokus asi marným bude. Nebude-li učiněno zadostnašemu národu, nedá se ovšem očekávati nie jiného, nežli že zástupci našeho lidu v dosavadní taktice, o níž před zrušením jazykových nařízení příslušné kruby loyálně byli zpravili, budou pokračovati. Zejmena nyní, když se na pouhý povel Němců a na zakročení bar.

Chlumeckého, který zasluhuje, abý jako nej- větší skůdce této ríse hned za živa vedle Schmerlinga zvěčněn byl v kameni, i ty po- slední zbytky rovného práva uvnitř úřadu bezohledně« vy ha- zujf. Co jiného zástupcům národa českého za takovýchto okolností zbude? Protestovat prý proti křivdě, jež se nám děje — radí staro- český »Hlas Národa« — mařit německé pikle za každým krokem a domáhat se na spojenci českého práva. Domůžete se ho? Němci jsou odhodláni nastoupiti v obstrukci beze všeho na místo naše, dostane-li se nám jen stínu práva, bez prohlášení jazyka německého za jazyk státní. Proto vláda z obavy té k uspokojení ná- roda našeho nepřistoupí. Takové jsou následky činu ze dne 17. října 1899. Dříve musí býti opět z prachu zdvižena autorita státní, výno onen zrušen, než bude možno přistoupiti k ně- jaké nadějíplné práci vnitřní. Dřív ne. Císařova slova stanou se tedy skutkem: v C issil aj- tanii zavládne absolutismus. Ne naší vinou, nýbrž zpupností a pa- novačností německou. Těší-li se »N.

Fr. Presse«, že experiment s rozpuštěníma opětným syoláváním parlamentu může se opa- kovat, je to naděje kandidáta šibenice, že než ho oběsígněkolikrát se přetrhne provaz. Naděje v pomoc maďarskou snad ctihodný list také sklame. Nevíme, stačí-li vřelé přátelství Szella ke Chlumeckému, aby Cislajtanii byl diktován regiment la Koller, kterého, mimochodem ře- čeno, také ani dost málo se nelekáme, — Němec zástupcem vlády v úrazové pojišťovně dělnické. Píše se nám: Různé úkazy nasvědčují tomu, že vláda dra. Körbra, když neuspokojila Němce svým volebním mani- festem, stará se jinak, aby jejich přání a pokyny byly splněny, aby panství německé, které ve mnohých ústavech veřejných nepřirozeným způ- sobem dosud trvá i na dále bylo udrženo. Tak sděluje se nám, že zástupcem vlády v úrazové pojišťovně dělnické pro král. české, jenž v sou- hlase se zemským výborem má býti jmenován, ustanoven byl ministrem vnitra ředitel eskomptní banky G. Holfmann, routinovaný finančník, který však am slova českého nezná. A za koho

jmenován byl? Za řed. Martina Pokorného, zná- mého českého matematika a odborníka ve věcech pojišťovacích. Tážeme-li se po příčinách, vypá- tráme je snadno. Přištím rokem, nezmění-li se do té doby stanovy úrazovny, konati se budou nové volby mezi jinými i ve skupině živností stavebních. K návrhu místopředsedy úrazovny pana posl. Heřmana Jandy přijato bylo v před- stavenstvu hlasy českých i dělnických zástupců proti hlasům německým, aby provedena byla úplná revise katastru. Z obavy, aby snad revise katastru nepřinesla straně české v některé sku- pině většinu, pojistili si ji páni jak za dávných dob protekce vlády. Pan Martin Pokorný zemřel v prosimci 1899 a teprve v srpnu 1900 jmenován místo něho Němec Hofmann. Pochy- bujeme, že tak se stalo v souhlasu se zemským výborem, který přece by se byl držel paritya za Čecha opět Čecha jmenoval. Co však na tom. že nejednáno po právu a zvyku. Němcí maji v úrazovně majoritu zajištěnou a toť největš starosti vládních orgánů.

— Vnucování úřadní němčiny. »Budi- voj sděluje :n V těchto dnecho došlo krajského soudu v Českýchv Budějovičích narízení vrchniho zemského soudu, jímž vytýká se užívání češtiny při vnitřním úřa dování zejmena při notách stát. zastupitelství zasíla- ných a nařizuje se, aby ve všech případech vnitřní služby pouze německy bylo úřadováno. oialosfoo ciod— Nst. 761/1 00. Panu Josefu Anýžovi odpovědnému redaktoru časopisu »Národní Listy« (do vlastních rukou). Žádám, hledě ku zprávě 5C. k. důstojníci kavalířis, která uveřej- něna byla v odpoledním vydání č. 244 »Ná- rodních Listů« ze dne 4. září 1900 ku dožá- dání c. a k. 9. sboru velitelství v Josefově ode dne 12. září 1900 č. 1069, aby dle § 19. zák. o tisku v nejblíže příštím anebo toto následu- jícím odpoledním číslečasopisu »Národní Listy« na témže místě, co výš uvedené články a touže literou byla uveřejněna následující úřadní oprava? »Není pravda, že 70 důstojníků c. a k. pěšího pluku č. 42 si objednalo u hostinského s míst- nost a všecko náčiní ku stolování, že hostinšký s přijednanými lidmi upravil sál a kuchyni, že do místností hostinských nesměl mimo důstoj- níky nikdo vstoupiti, že denním hostům nemohl hostinský posloužiti, že po plných 22 hodin důstojníci zaměstnali hostinského 1 jehol lidi domácíaže odešli, odepřevše vyrovnati b účet jim daný.« Správný jest tento příběh : Pr

nočním cvi čení tábořily dva prapory jmenova- ného pluku blíže Slatiny od 8 hodin večer do 5 hodin ráno. V hostinci, mimo obec ležícím, dal důstojník, menáži důstojnictva opatřující, se svolením hostinského připraviti as pro 35 dů- stojníků kuchaři pluku za pomoci potřebného mužstva večeři, sestávající z bramborové polévky a guláše a mimo to před odchodem kávu; jak služba dovolovala, střídavě večeřelo těchto 35 důstojníků a použilo při tom, aby vlastní ku- chyňské náčiní nemusilo býti vybaleno —, ná- činí hostinským propůjčeného. Několik pokrytých stolů, při nichž jmenovaný počet hostí seděl, a jedna petrolejová lampa byly ozdobou hostinské místnosti. Krátce před odchodem od hostinského předložený účet zní takto: brambory 80 kr., poškození kamen 2 zl., od půjčení nádoby 3 zl. 40 kr., za máslo 25 kr., za šest láhví 36 kr., za sirky 8 kr., za upotřebení kotle 2 zl., za upotřebení ubrusu 2 zl., světlo 1 zl. 50 kr., svíčky 1 zl. 80 kr., dříví 9 zl., od poškození skla 1 zl., vyčistění sálu 1 zl., vyčistění ku- chyně 2 zl. 50 kr.; celkem zl. 28.69 (27.69). Poněvadž tento účet zdál se býti nesprávnými přemrštěným, hostinský nabízenou náhradu za použití kuchyňských náčiní odmítl, intervence místního starosty byla nemožna následkem značné vzdálenosti od úřadovny i následkem nařízeného odchodu vojska, byl hostinský vy- zván, aby nečinil přemrštěné nároky, aby účet svůj opravil a plukovnímu velitelství zaslal. Jelikož toho neučinil, byl jemu dne 2. září celý obnos 28 zl. 69 kr., resp. 57 K 38 h, nehledě k početní chybě obnosu 1 zlatého, poštovní poukázkou prostřednictvím místního úřadu zaslán a tím pohledávka ještě pře- placena. V Praze, dne 14. září 1900. C. k. vrchního zemského soudu rada a státní zástupce: Morstadt.

Majitelé hrobek na pražských katol. hřbitovech olšanských a malostranských se upozorňují, že poplatky za dohlídku na hrobky za rok 1900 mají býti zapraveny buď přimo při správě hřbitovní v Olšanech neb při pokladně úřadu záduš- ního v Praze na Velkém náměstí č. 18 v I. patře. Zároveň se připomíná, že dlužné poplatky z let pře- dešlých budou nyní beze všeho dalšího upomínání politickou exekucí vymáhány.

— Vlnami shozen s loďky do řeky. Mezi obecenstvem, nalézajícím se na parníku František Josef I., který plul včera o půl 8 hodině večerní z Chuchle k přístavišti u Palackého nábřeží v Praze, povstalo veliké vzrušení z té příčiny, že před jeho zrakoma topil se dělník. Josef Kebl, zaměstnaný při stavbě pilíře nového železničního mostu, v tu dobu vstoupil do loďky a tplul ku břehu, aby spoluděl- níkům přivezl pitnou vodu. Pojednou připlul největší parník pražské paroplavební společnosti a ačkoliv plul se zmenšenou rychlostí, přece způsobil vysoké vlny, které narazily na loďku, rozhoupaly jí a dělník Kebl spadl do řeky. Kormidelník Alois Vondráček tonoucímu podal bydlo a za přispění jiných ještě zřízenců lodních dělníka zachránil. Mezi pasažery na lodi teprve potom nastalo uklidnění. čan — Učeň pod kopyty koní. Čtrnáctiletý zá- mečnický učeň Jaroslav Macek, zaměstnaný v dílně p. Václava Kadlce v Košířích č. 170, včerá dosta příkaz, aby na ručním vozíku odvezl několik dlou- hých železných tyčí na Smíchov. Na této cestě při- hodila se učňovi nepříjemná nehoda. Když totiž přijel s vozíkem do Plzeňské třídy, dostal se — prý vlastní svojí neopatrností — do cesty nákladnímu povozu, na kterém kočí Václav Carboch vezl náklad štěrku. Učeň upadl před koně a byl kopyty na čet- ných místech pokopán. Lékař p. dr. Musil poraně- nému mladíku poskyth pomoci a ponechal jej v do- mácím ošetřování.

— Náhlá smrt na ulici. Paní Vilémina Hau- noschková, manželka napovědy z nového německého divadla, včera po 9. hod. večerní ubírala se z divadla do svého příbytku v domě č. p. 953 na Král. Víno- hradech. V Palackého třídě byla pojednou stižena chorobou, klesla na dlažbu a zemřela dříve, nežjí mohla být poskytnuta lékařská pomoc. Pozdějí sice se dostavil lékař, ale příčinu náhlého úmrtí zjistiti nemohl. Proto byla mrtvola odvezena do pathologi- ckého ústavu. Paní Haunoschková byla 44 roky stará. — Posunovač zmrzačen nákladním va- gonem. V noci na dnešek dostal se 26letý Josef Prošek, posunovač na české západní dráze, ve Stra- donicích bydlící, ve stanici Berouně při posunování vagonů nákladního vlaku pod kolo jednoho vagonu, které mu levou nohu přejelo a v berci v pravém slova smyslu přeřízlo. Žmrzačený nebožák byl sou- druhy odnesen do nádražní budovy, kdež mu byla poskytnuta první pomoc. Nejbližším vlakem byi Prošek odvezen do Prahy a z nádraží v ambulanč- ním voze záchranné stanice převezen do všeobecné nemocnice. —Teplota vody u staroměstských mlýnů byla o 9. hod. ranní + 15° C., vzduchu + 12°. o obtv dnžsl ve F a = Osmeronásobný vrah ze žárlivosti. Z Casertý telegrafuje se korresp. kanceláři: V Pa- steně usmrtil jakýs Gaětono Longo, který právě se vrátil z Ameríky, ze žárlivosti svou ženu, dvě osoby,které považoval za její milence, a pět dalších osob; mimo to ješté dvě těžce zranil. Potom spá- chal vrah na hřbitově sebevraždu. Případ vyvolal nesmírné zděšení. = Požár továrny na petrolej, Z Rjeky te- legrafují korresp. kanceláři: Dnes večer vypukl v to- várně na petrolej požár. Dvě nádržky benizinu sho