ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 5 93589a70-681d-11dc-ada1-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 5
Chunky — 18 celkem · entity: person 34, place 21, org 8, work 3
1 masthead
Románová přítoha „Národních Listů“ k číslu 254. ze dne t4. září 1900.
2 article
= Generálmajor a kritika zpěvu. Z Mi lána se oznamuje: Generálmajor mimo službu, com menidätoré Cesare Bona má hezkou dceru, jež se mi mo jině uči zpěvu a svým zpíváním již. zäpudlla četné nápadníky. Jakýs mladík, Aftilio Glolli, jen navštěvovál dům geněrálmajora, dovolil si vůči ně kolika osobám několik jizlivých poznámek o neblahé pěvecké mahii miadé damy a ovšem naležli sé dobři přatelé, kteří to mladě dátě donéšli. Ve švěm špra vedlivém bněvu ulevila si signořina Bohova několika výrazy, jež se neftaléžají v žádném tajemniku läsky Na to Giolli zasläl nářamfiě drzy dopis, jenž se ná hodou dostal do ruky panu otcí. Katastrofa náslědd vala v zápětí. Genérálmajor, vystrojil se jáko do vojny a odebral se do bytu Giolliho l udělil nezdvo- řilému mladíku dva důkladné poličky. Avšak Giolli tvrdí mio to, že se geňérál neuspokojil pöuze políčky, nýbrž že mimo to honil jej s revolverem v ruce po celém domě až ke dveřím u sklépa a že neustále kříčel, že mu musí nasolit do těla kopu kulí. Techto dnů pohnán generálmajor před soud pro vyhružovaní vražednou zbraní. Starý pán předložil soudu dřevěný revolver a prohlásil, že to ona vražedná zbráň, kte- rou chtěl mladíka sprovodit se světa. Celá sčéna s revolverem bylá prý pouhou komedií, jež provědena proto, aby bážlivý Giolli byl zastrášen; avšak Giöll trval na svém, že není bázlivcem a že jej generát neohrožovál revolverem dřevěným, nýbrž škutečným. životu nebezpečným revolverem. Soudce odsoudi generálmajora commendatora Cesara Bonu, přiznav mů polehčující okoliiosti, na 25 dnů do vězení.
Cesar Aftilio Glolli Cesar Bono
3 article
= Benettova nová yachta. Z Löndýna se oznamuje: Yachta »Lysistrata«, zhotovená firmou Denny Brothers dle nákresu Geo. L. Watsona pro mäjítele »New York Heräldu«, Jamesa Gordona Be- netta, byla těchto dnů v Dumbartonu ve Škotsku spuštěna na vodu. Je to jednä z nějvětších lodí toho drühu, a rychlošt její páčí se na 18 uzlů za hodinu. Je zhotovena z ocele, má dva šrouby a podobu šků- neřu. Je 285 stop dlouha, 39 stop 9 pälců širokáa ponor její je 21 stop 5 palců. Nosnost má 2000 tun = Pán není doma. Z Brüsselü se oznämuje V Ostendě ubytoväl se u jednoho lékáře předseda belgického ministerstva, aby si poněkudi odpočinui od. starostí o stát; přeje si tudíž, aby byl co možná nejíéně věrušováň ä jako pán, tak i jeho sluha miluje klid. Považujeť to sluha takřka za zločin proti zaslouženému klidu, když i v pozdní hodině večerní někde se Gdváží chtít mlüviti s ministrem, jako se to stalo těehto dnů. Zuřivě otevřel sluha dvéře utrhl se na vetřelce jak náleží nevlídně: »Co pak chcete tak pozdě? Pán bežtóho hení doma.« — Ci- zineč, muž vysokého vzrůstu, s dlouhým bílým vou sem, pohlédí skřipcem ironicky na nevlidného Cer bera. »Miňistr tedy neňí doma?« — »Ne, není doma, jak jsem vámi již pravil. Ostatně nepřijíma ministr nikoho tak pozdě večer.« — »Přijde pozdě domů?« — »Nevími; dobřou nde, pane.« Již chtěl lokaj přirazit dvéře cizinci před nosemy když ne- známý posuhul hlavu více do světlá, takže bylo možno tvář jeho rözeznat. »Tedy dobřá; ale řekněte laskavě ministrovi, že jsém díles doma.« — Teď te- prve poznal nevlídný sluha krále Leopělda II.
Benettův L Watson Nevím Ted Leopěld New York Heräld Dumbarton Skotsko Denny Brother James Gordon Be
4 article
= »Vyslanec boži«. »Byl jsem od všemohoů- cího výslán, abýeh svět napravil a hřisníky potre- stal.« prohlásil 25letý Charles Helfelder z Williams- burgu před soudcem Kramrem u pol. soudu v Le avenue v Brookiyně, který jej odkázal do hospitálu. aby jékäři jeho duševní stav přozkoumali. Halzfeldet přišel do episkopálního kostela a počínal si ták, že věřicí vyrušoval v pobožfiosti.. Když pak jej kostel: níci vyzvali, aby še choval klidně, tu prohlásil, že je »vyslancem boha« a hulákal dále. Na to někteří z věřících zakroeili, načež došlo ke rvačce, které polieisia Läng učinil přítrž tim, že sbožího vyslanče- zátkl. Lord pbdivín. Hräbě Henry Rušsell, hlavní žästupce irské linie slavného rodu Russellů, Vede již po mhoho Jet poustnvnický život v Pyrěnejích. Ná- klonirost jeho ke köčovnému životu počala se u něho jeviti již v mladých letech. Před 50 lety, jedva že dospěl v mladíka, výdal se z Pau v jižni Francii na cestu pevninou do Pekinu a dostal še škutečně ke svému číli, vykonav cestu Sibiří a překonav hrůzy pouště Gobi uprostřed zimy. Pak češtoväl po Japon- šku, v severní a jižňf Americe; Indii, pfoniki do ne- příštupných öbiastí Himalaje a navštivil konečně Australii a Nový Zěland, kdež podnikal nebézpéčne výletý do hor, jež bý he byly malem stálý život.
Helfelder Kramer Halzfeldet Rušsell Williams HOSPITÁLU Peking Sibiř Gobi Amerika Indie Austrálie
5 article
Pák vrátil še do Paříže. Postävů dobrodružného hraběte zpracoval Jules Veřne ve svém romäni »Michajl Střogovk. V Paříži se hrabě hrozně nudi a po krátkém pobylu odebral se opět do hor a úsadli se trvale v Pyrenejích. Zde žijé po 40 let jako pou- stevník. Třičetkřátě vystoupil hrabě ha hořu Vigne- malé, 3298 metrů vysokou, obra francoužských Pyrenejí. Poněvadž stoupání nähoru je velmi obtížné a nelze je vykonäti ža jediný den, trávil hrabé noc, žábálen ovčí kůží, nejednou pod záštitou velkého skalfiho bálvanu; anebo v jamně niä rychlo vyhra- bané. Ale přece musil snášeti zimu a tak si umínil. že si vyhledá jiné přístřeší. Hrabě nehávidí, modern civilisáci a především hotěly. Proto připadl ná iny- šleňku žakládati skalní jeskyně. Bylo to spojeno s neobyčejnými obtížemi, něboť potřebhé těžké na- štroje dopraviti do výše 3000 metrů bylö velicě ob- tížně. Po devatenácíileté krušné práci konečně zří- zeno sedm jeskyň. Tři z nichy jeskyně »Bellevue«, náležají se ve výši 8000 stop; tři jiné ve výši deset tisíc stop a nejvyšší »Rájk ve výši 10.800 stop.
Jules Veřne Michajl Střogovk Hrabě Paříž Pyreneje Bellevue
6 article
Vsechný tyto ješkýně mají výšku 61/2 stopy a jedna z jeskvň »Beilevus« má dělkü 32 stopy. V těchto jeskyních nyní hrabě střídavě obývá a také mnozí jiní tuřišté halézli tu již ütulek. Hlad v Indii. Z Londýna se oznamuje Reverend B. Joachim, jenž jest misibnářem v índi- ckém křaji Radžputané, poslál domů denník, v němž vypisüje některé výjevý, jež pozoroval ve krajích sti- žených hladein. Píse mimo jině: »Když obchodníci s obllím v Adžieru odklízeji öbili před svými sto- dolami, pátrají nebozí hladovci, zdali by tu neb tam nehalezli ještě nějaké zrnko. Viděl jsem jakés děcko jísti křavský trüs a poblíž zpozdroval jsem mrtvolu ženy. Dne 3. března vydal jsem se do Nimaje v Gva- lioru. Na čestě tam potkal jsem na stá živých koster. prosících nebe i zemi e pom6c. Nabídnul-li jim někdo penny anebo kus chleba, zápasili o ně s veškerou ještě zbývající šilou a nějsilnější odňesl kořist K vůli nějakému penny byli by se dali přejet vlakem Nikdé na celé ceště nebylo lze dostáti kapký vody Na vlaku nalezala se káď s vodbu, z níž na někté rých stanieích vodá rozdělována. Dne 6. března na
Joachim Indie Londýn
7 title
Různé zprávy.
8 article
vštívil jsem město Sandiu a jeho okolí. Tu a tam spatřil jsem mrtvoly lidí, některé bez ruky, jiné bez nohy; šakalové a hvény týto údy odvlékly. Zved jsem z bláta dvě dítky; jedno bylo bez vědomií beš byl mu vykousí z paže kůs masá; nebožátko ještě krvácelo! Bonesl jsem je domů; bylo pokryto neštovicemi. O 10. hodině odebral jsem se do bazaru. Několik metrů od svěho domu spatřil jsem ná uliti ležící ženu, jež byla právě porodila děcko.. Pokřtil jšém dítě. V bazaru nalezl jšem šedm dítek, jež jšem dal naložit na povoz s volským potahem a dopravit je domů. Všude v bazäru leželi hladem umírající podobní koštrám. Jejičh Břicho bylo zapädlé a prsá trčela do předu jako dvé ostrá křídlä.«
Sandio
9 article Kräl. české zem. divadlo v Práze Národní divadlo
Kräl. české zem. divadlo v Práze Národní divadlo V pátek 14. žáří.
Práze národní divadlo
10 article
2. Brá v předpl. étvrtka.) Byl jednou jeden král. Pohádková komedie o 7 obrazech. Dánsky napsal Holger Drachfnann.. Prd české divadlo upravil Boh. Kainihský. Hudbu složil P. E. Lange - Mlůller. Po lřetím obraze delší přestávka. záčátek o. 7. hod. Konec před 10. hod. Arena na Smichove. V pátek 14. září. Začátek o 4/27. hea P6 sedmé 21335 Bez lalíše do Faříže-
Holger Drachfnann P E Lange Mlůller Dánsko Faříž P 6
11 article Pištěkovo letni divadlo ia Král. Vinohradech.
Pištěkovo letni divadlo ia Král. Vinohradech. V pátek 14. záři. Žačatek 8 1/27. Bod. Pohostinšká Hra pí. Maroldové: YPRIENNÁ
Pištěkův Král Marold divadlo ia Žačatek 8
12 article Divádlo ,Uřanla“ na výstavištl v Kr. Oboře.
Divádlo ,Uřanla“ na výstavištl v Kr. Oboře. Ředitel V. Suk. 21312 Žačáick o 1k7. hda V pátek 14. žáří. Vé přospěch slečny Zdeňky Teršové. Po prvé: Tatana Rěpina: Drama 6 4 jednáních od S. Ř. Sdvořiňä. T' fel. k Prusík. Režisér Fr. Šípek. Deňní předprodej listků v hlavní trafice na Příkopě proti »Spinkům« do 4. hod. odpolední
V Suk Žačáick Teršová S Ř Sdvořiňä Prusík Šípek Francie Tatan Rěpina Drama 6 4 T ' fel
13 title
Corset Modelle P. D.
Corset Modelle
15 article J. Novák ad v Praze,
J. Novák ad v Praze, Vodičkova ulij „U Štajgrůd. Ilustrovaný cenhík franko.
J Novák Vodičkův Praha U Štajgrůd
16 article
který má původ svůj v umění, s jakým žena, ktěrá je desti krásná, by mohlá poštrádati skvoštů, dovedje úskrov- niti ůkol své toiletty täky že je při ní přědností a půva- bem teprýe v druhé řadě. Méla zelené saty, jejichž krásný střih spolu se živůtkemy snůrami zdöbeným, dovolöval v- nikati její tvárůf s hledaností, méně še hodící pró mladou dívku a stavěti ná odiv její pružně tílku, uslechtilý vzrůst- a vděkuplné pohyby: Vesla, usiívajíé se, šoníin půvabem vrozeňým ženám, které möhou úkázati v růžových ústáeh krásnou řádu zoubků, skvoucích se bělostí pöteúlánua v tvářích roztomilé dva důlky, tak svěží jako u dltka. Od- loživši plašť, kterýž ji z počátku žrakům mládéh nämoř- níka téměř žakřýval, mohla s lehkoští rozviněut tisic dfobs ných, na pöhled tak prostých úškoků, poniöei kterýchí do- vede žená Gáti vyniknouti vsem krásám své tvářé a pů- vabům sve hlavy a učihiti je přelmětem obtivů. Jakýsí
17 article
soulad meži její chováním a její odévem vdedhl na její tvář svěží pel mládosti, ták že paní du Gua se povazoválá za štědrou, kladouc jí dvacet let: Zalibnost tohoto úboru; který patrně zvolila v úmyšlu, aby se líbilá, musíla v mla- dém muži vzbuditi naději; ale slečná de Vernéuil poždfa“ vila jej lehkým úklonem hlavy, ani naň nepohledhuvšia zdálo se, jakoby na něho zápotiněla v těkavé bezstarost- nosti, která jej uvedla v žmůtek. Tato zdržělivošt nezna- čila v Bčích cizineů áni opatrnost ani zálibnost; nýbrž přirozenou nebo líčenou lhostejnost. Nevinný výřaz, který dovedla cestovatélka své tváří dodati, ji učínil nepfonik- nútelnous Nedovolila problesknouti ani stinu nějakeho úmtýslu a touhy po vitezství a zdálo se spíše, že obda- řena ješt oněmi krástiými, drobnými náčsky; ktére svá- dějt a kterě jiz obloúdily sebelasků mláděho namořniíka. Prdtu neznámý usědi na své nlstu s jakbuši něvotn. — 400—
Guo
18 article
otázku tuto pohyném těla, pbhledém a můvnutíth kuky, což značilo: »Nevím v něm, na mod věřu, prahic, inlně je podezřélejším dež vám.« Pak ponethávaje matce sve péči o rozluštění tohutu tajemství, obratil se k hostiníské a septal jí d6 ucha: a Hléďte vypátrát, kd6 je tento dářebák, provází-li skutečně tuto šlechu a z jaké přičiny. — Tož, pravila paní du Gua, pohlížejíc na Coren tiná, jsi tím jist, Uběane, ze šloéha de Veřneuil je ná živa? — Žije tělem i duchem tak jistě, madame, jak občan du Güá-SaintGvr. so V sloveth techto se jevila hluboká iroňie; jejíž tu- jemstvi Bylo známo toliko paní du Gua a jež by kažůvu jinu ženů byla üvetla do nesnází: Její syn pohleděl náhle upřéne na Cořentiha, kterýž vytahl ehladně z kápsy hodinky a zdálo se, neměl tušení, jaké zděsení způsöbilá jeho odpověď. Dáma jsouc zhepökojeha h žářověň dychtíc okamžitě zvěděti, ukrývá-li sé v oněčh slovech nějaká 6or- měšilošt, čr dlužno-li tajuplný význam jich přičisti pouze na vrüb nánody, pravila Corentinovi s tváří ča ňéjprí- roženějši: Mj bože, jak néjišty jsou nyní cešty! Byll jsme přepadeni za Mortagní od chouanů. Můj sýn býřál by tůlém žabít; když fié bránil, projely mhu dýě koule klöBouRem. — Jakžé, madatě, vý jste jeli v peštávním řýehlíků, ktelý byl vydräneován lupiči přěš tu, že měl vojénský průvod, á kíěrý hás šem právě Hoprávil? Pák žňalé vnen vůz ! Když jsem jel Mortagní, vypravovali mi, že chouani- v šíle ast dvöu. tisíc muzů přepadli vůz a že porubali oq 1 l vše i cestující. Hle, tak se píse RilátöFli. Chouanl.
Guo Veřneuil Corentin