1
masthead
Románová přítoha „Národních Listů“ k číslu 254. ze dne t4. září 1900.
2
article
= Generálmajor a kritika zpěvu. Z Mi
lána se oznamuje: Generálmajor mimo službu, com
menidätoré Cesare Bona má hezkou dceru, jež se mi
mo jině uči zpěvu a svým zpíváním již. zäpudlla
četné nápadníky. Jakýs mladík, Aftilio Glolli, jen
navštěvovál dům geněrálmajora, dovolil si vůči ně
kolika osobám několik jizlivých poznámek o neblahé
pěvecké mahii miadé damy a ovšem naležli sé dobři
přatelé, kteří to mladě dátě donéšli. Ve švěm špra
vedlivém bněvu ulevila si signořina Bohova několika
výrazy, jež se neftaléžají v žádném tajemniku läsky
Na to Giolli zasläl nářamfiě drzy dopis, jenž se ná
hodou dostal do ruky panu otcí. Katastrofa náslědd
vala v zápětí. Genérálmajor, vystrojil se jáko do
vojny a odebral se do bytu Giolliho l udělil nezdvo-
řilému mladíku dva důkladné poličky. Avšak Giolli tvrdí
mio to, že se geňérál neuspokojil pöuze políčky,
nýbrž že mimo to honil jej s revolverem v ruce po
celém domě až ke dveřím u sklépa a že neustále
kříčel, že mu musí nasolit do těla kopu kulí. Techto dnů
pohnán generálmajor před soud pro vyhružovaní
vražednou zbraní. Starý pán předložil soudu dřevěný
revolver a prohlásil, že to ona vražedná zbráň, kte-
rou chtěl mladíka sprovodit se světa. Celá sčéna
s revolverem bylá prý pouhou komedií, jež provědena
proto, aby bážlivý Giolli byl zastrášen; avšak Giöll
trval na svém, že není bázlivcem a že jej generát
neohrožovál revolverem dřevěným, nýbrž škutečným.
životu nebezpečným revolverem. Soudce odsoudi
generálmajora commendatora Cesara Bonu, přiznav
mů polehčující okoliiosti, na 25 dnů do vězení.
Cesar
Aftilio Glolli
Cesar Bono
3
article
= Benettova nová yachta. Z Löndýna se
oznamuje: Yachta »Lysistrata«, zhotovená firmou
Denny Brothers dle nákresu Geo. L. Watsona pro
mäjítele »New York Heräldu«, Jamesa Gordona Be-
netta, byla těchto dnů v Dumbartonu ve Škotsku
spuštěna na vodu. Je to jednä z nějvětších lodí toho
drühu, a rychlošt její páčí se na 18 uzlů za hodinu.
Je zhotovena z ocele, má dva šrouby a podobu šků-
neřu. Je 285 stop dlouha, 39 stop 9 pälců širokáa
ponor její je 21 stop 5 palců. Nosnost má 2000 tun
= Pán není doma. Z Brüsselü se oznämuje
V Ostendě ubytoväl se u jednoho lékáře předseda
belgického ministerstva, aby si poněkudi odpočinui
od. starostí o stát; přeje si tudíž, aby byl co možná
nejíéně věrušováň ä jako pán, tak i jeho sluha
miluje klid. Považujeť to sluha takřka za zločin proti
zaslouženému klidu, když i v pozdní hodině večerní
někde se Gdváží chtít mlüviti s ministrem, jako se
to stalo těehto dnů. Zuřivě otevřel sluha dvéře
utrhl se na vetřelce jak náleží nevlídně: »Co pak
chcete tak pozdě? Pán bežtóho hení doma.« — Ci-
zineč, muž vysokého vzrůstu, s dlouhým bílým vou
sem, pohlédí skřipcem ironicky na nevlidného Cer
bera. »Miňistr tedy neňí doma?« — »Ne, není
doma, jak jsem vámi již pravil. Ostatně nepřijíma
ministr nikoho tak pozdě večer.« — »Přijde pozdě
domů?« — »Nevími; dobřou nde, pane.« Již chtěl
lokaj přirazit dvéře cizinci před nosemy když ne-
známý posuhul hlavu více do světlá, takže bylo
možno tvář jeho rözeznat. »Tedy dobřá; ale řekněte
laskavě ministrovi, že jsém díles doma.« — Teď te-
prve poznal nevlídný sluha krále Leopělda II.
Benettův
L Watson
Nevím
Ted
Leopěld
New York Heräld
Dumbarton
Skotsko
Denny Brother
James Gordon Be
4
article
= »Vyslanec boži«. »Byl jsem od všemohoů-
cího výslán, abýeh svět napravil a hřisníky potre-
stal.« prohlásil 25letý Charles Helfelder z Williams-
burgu před soudcem Kramrem u pol. soudu v Le
avenue v Brookiyně, který jej odkázal do hospitálu.
aby jékäři jeho duševní stav přozkoumali. Halzfeldet
přišel do episkopálního kostela a počínal si ták, že
věřicí vyrušoval v pobožfiosti.. Když pak jej kostel:
níci vyzvali, aby še choval klidně, tu prohlásil, že
je »vyslancem boha« a hulákal dále. Na to někteří
z věřících zakroeili, načež došlo ke rvačce, které
polieisia Läng učinil přítrž tim, že sbožího vyslanče-
zátkl.
Lord pbdivín. Hräbě Henry Rušsell, hlavní
žästupce irské linie slavného rodu Russellů, Vede již
po mhoho Jet poustnvnický život v Pyrěnejích. Ná-
klonirost jeho ke köčovnému životu počala se u něho
jeviti již v mladých letech. Před 50 lety, jedva že
dospěl v mladíka, výdal se z Pau v jižni Francii na
cestu pevninou do Pekinu a dostal še škutečně ke
svému číli, vykonav cestu Sibiří a překonav hrůzy
pouště Gobi uprostřed zimy. Pak češtoväl po Japon-
šku, v severní a jižňf Americe; Indii, pfoniki do ne-
příštupných öbiastí Himalaje a navštivil konečně
Australii a Nový Zěland, kdež podnikal nebézpéčne
výletý do hor, jež bý he byly malem stálý život.
Helfelder
Kramer
Halzfeldet
Rušsell
Williams
HOSPITÁLU
Peking
Sibiř
Gobi
Amerika
Indie
Austrálie
5
article
Pák vrátil še do Paříže. Postävů dobrodružného
hraběte zpracoval Jules Veřne ve svém romäni
»Michajl Střogovk. V Paříži se hrabě hrozně nudi
a po krátkém pobylu odebral se opět do hor a úsadli
se trvale v Pyrenejích. Zde žijé po 40 let jako pou-
stevník. Třičetkřátě vystoupil hrabě ha hořu Vigne-
malé, 3298 metrů vysokou, obra francoužských
Pyrenejí. Poněvadž stoupání nähoru je velmi obtížné
a nelze je vykonäti ža jediný den, trávil hrabé noc,
žábálen ovčí kůží, nejednou pod záštitou velkého
skalfiho bálvanu; anebo v jamně niä rychlo vyhra-
bané. Ale přece musil snášeti zimu a tak si umínil.
že si vyhledá jiné přístřeší. Hrabě nehávidí, modern
civilisáci a především hotěly. Proto připadl ná iny-
šleňku žakládati skalní jeskyně. Bylo to spojeno
s neobyčejnými obtížemi, něboť potřebhé těžké na-
štroje dopraviti do výše 3000 metrů bylö velicě ob-
tížně. Po devatenácíileté krušné práci konečně zří-
zeno sedm jeskyň. Tři z nichy jeskyně »Bellevue«,
náležají se ve výši 8000 stop; tři jiné ve výši deset
tisíc stop a nejvyšší »Rájk ve výši 10.800 stop.
Jules Veřne
Michajl Střogovk
Hrabě
Paříž
Pyreneje
Bellevue
6
article
Vsechný tyto ješkýně mají výšku 61/2 stopy a jedna
z jeskvň »Beilevus« má dělkü 32 stopy. V těchto
jeskyních nyní hrabě střídavě obývá a také mnozí
jiní tuřišté halézli tu již ütulek.
Hlad v Indii. Z Londýna se oznamuje
Reverend B. Joachim, jenž jest misibnářem v índi-
ckém křaji Radžputané, poslál domů denník, v němž
vypisüje některé výjevý, jež pozoroval ve krajích sti-
žených hladein. Píse mimo jině: »Když obchodníci
s obllím v Adžieru odklízeji öbili před svými sto-
dolami, pátrají nebozí hladovci, zdali by tu neb tam
nehalezli ještě nějaké zrnko. Viděl jsem jakés děcko
jísti křavský trüs a poblíž zpozdroval jsem mrtvolu
ženy. Dne 3. března vydal jsem se do Nimaje v Gva-
lioru. Na čestě tam potkal jsem na stá živých koster.
prosících nebe i zemi e pom6c. Nabídnul-li jim někdo
penny anebo kus chleba, zápasili o ně s veškerou
ještě zbývající šilou a nějsilnější odňesl kořist
K vůli nějakému penny byli by se dali přejet vlakem
Nikdé na celé ceště nebylo lze dostáti kapký vody
Na vlaku nalezala se káď s vodbu, z níž na někté
rých stanieích vodá rozdělována. Dne 6. března na
Joachim
Indie
Londýn
8
article
vštívil jsem město Sandiu a jeho okolí. Tu a tam
spatřil jsem mrtvoly lidí, některé bez ruky, jiné bez
nohy; šakalové a hvény týto údy odvlékly. Zved
jsem z bláta dvě dítky; jedno bylo bez vědomií
beš byl mu vykousí z paže kůs masá; nebožátko
ještě krvácelo! Bonesl jsem je domů; bylo pokryto
neštovicemi. O 10. hodině odebral jsem se do bazaru.
Několik metrů od svěho domu spatřil jsem ná uliti
ležící ženu, jež byla právě porodila děcko.. Pokřtil
jšém dítě. V bazaru nalezl jšem šedm dítek, jež jšem
dal naložit na povoz s volským potahem a dopravit
je domů. Všude v bazäru leželi hladem umírající
podobní koštrám. Jejičh Břicho bylo zapädlé a prsá
trčela do předu jako dvé ostrá křídlä.«
Sandio
9
article
Kräl. české zem. divadlo v Práze
Národní divadlo
Kräl. české zem. divadlo v Práze
Národní divadlo
V pátek 14. žáří.
Práze národní divadlo
10
article
2. Brá v předpl.
étvrtka.)
Byl jednou jeden král.
Pohádková komedie o 7 obrazech. Dánsky napsal
Holger Drachfnann.. Prd české divadlo upravil Boh.
Kainihský. Hudbu složil P. E. Lange - Mlůller.
Po lřetím obraze delší přestávka.
záčátek o. 7. hod.
Konec před 10. hod.
Arena na Smichove.
V pátek 14. září.
Začátek o 4/27. hea
P6 sedmé
21335
Bez lalíše do Faříže-
Holger Drachfnann
P E Lange Mlůller
Dánsko
Faříž
P 6
11
article
Pištěkovo letni divadlo ia Král. Vinohradech.
Pištěkovo letni divadlo ia Král. Vinohradech.
V pátek 14. záři.
Žačatek 8 1/27. Bod.
Pohostinšká Hra pí. Maroldové:
YPRIENNÁ
Pištěkův
Král
Marold
divadlo ia
Žačatek 8
12
article
Divádlo ,Uřanla“ na výstavištl v Kr. Oboře.
Divádlo ,Uřanla“ na výstavištl v Kr. Oboře.
Ředitel V. Suk.
21312
Žačáick o 1k7. hda
V pátek 14. žáří.
Vé přospěch slečny Zdeňky Teršové.
Po prvé:
Tatana Rěpina:
Drama 6 4 jednáních od S. Ř. Sdvořiňä. T' fel. k
Prusík. Režisér Fr. Šípek.
Deňní předprodej listků v hlavní trafice na Příkopě
proti »Spinkům« do 4. hod. odpolední
V Suk
Žačáick
Teršová
S Ř
Sdvořiňä
Prusík
Šípek
Francie
Tatan Rěpina
Drama 6 4
T ' fel
13
title
Corset Modelle P. D.
Corset Modelle
15
article
J. Novák ad
v Praze,
J. Novák ad
v Praze,
Vodičkova ulij „U Štajgrůd.
Ilustrovaný cenhík franko.
J Novák
Vodičkův
Praha
U Štajgrůd
16
article
který má původ svůj v umění, s jakým žena, ktěrá je
desti krásná, by mohlá poštrádati skvoštů, dovedje úskrov-
niti ůkol své toiletty täky že je při ní přědností a půva-
bem teprýe v druhé řadě. Méla zelené saty, jejichž krásný
střih spolu se živůtkemy snůrami zdöbeným, dovolöval v-
nikati její tvárůf s hledaností, méně še hodící pró mladou
dívku a stavěti ná odiv její pružně tílku, uslechtilý vzrůst-
a vděkuplné pohyby: Vesla, usiívajíé se, šoníin půvabem
vrozeňým ženám, které möhou úkázati v růžových ústáeh
krásnou řádu zoubků, skvoucích se bělostí pöteúlánua
v tvářích roztomilé dva důlky, tak svěží jako u dltka. Od-
loživši plašť, kterýž ji z počátku žrakům mládéh nämoř-
níka téměř žakřýval, mohla s lehkoští rozviněut tisic dfobs
ných, na pöhled tak prostých úškoků, poniöei kterýchí do-
vede žená Gáti vyniknouti vsem krásám své tvářé a pů-
vabům sve hlavy a učihiti je přelmětem obtivů. Jakýsí
17
article
soulad meži její chováním a její odévem vdedhl na její
tvář svěží pel mládosti, ták že paní du Gua se povazoválá
za štědrou, kladouc jí dvacet let: Zalibnost tohoto úboru;
který patrně zvolila v úmyšlu, aby se líbilá, musíla v mla-
dém muži vzbuditi naději; ale slečná de Vernéuil poždfa“
vila jej lehkým úklonem hlavy, ani naň nepohledhuvšia
zdálo se, jakoby na něho zápotiněla v těkavé bezstarost-
nosti, která jej uvedla v žmůtek. Tato zdržělivošt nezna-
čila v Bčích cizineů áni opatrnost ani zálibnost; nýbrž
přirozenou nebo líčenou lhostejnost. Nevinný výřaz, který
dovedla cestovatélka své tváří dodati, ji učínil nepfonik-
nútelnous Nedovolila problesknouti ani stinu nějakeho
úmtýslu a touhy po vitezství a zdálo se spíše, že obda-
řena ješt oněmi krástiými, drobnými náčsky; ktére svá-
dějt a kterě jiz obloúdily sebelasků mláděho namořniíka.
Prdtu neznámý usědi na své nlstu s jakbuši něvotn.
— 400—
Guo
18
article
otázku tuto pohyném těla, pbhledém a můvnutíth kuky,
což značilo: »Nevím v něm, na mod věřu, prahic, inlně
je podezřélejším dež vám.« Pak ponethávaje matce sve
péči o rozluštění tohutu tajemství, obratil se k hostiníské
a septal jí d6 ucha:
a Hléďte vypátrát, kd6 je tento dářebák, provází-li
skutečně tuto šlechu a z jaké přičiny.
— Tož, pravila paní du Gua, pohlížejíc na Coren
tiná, jsi tím jist, Uběane, ze šloéha de Veřneuil je
ná živa?
— Žije tělem i duchem tak jistě, madame, jak
občan du Güá-SaintGvr. so
V sloveth techto se jevila hluboká iroňie; jejíž tu-
jemstvi Bylo známo toliko paní du Gua a jež by kažůvu
jinu ženů byla üvetla do nesnází: Její syn pohleděl
náhle upřéne na Cořentiha, kterýž vytahl ehladně z kápsy
hodinky a zdálo se, neměl tušení, jaké zděsení způsöbilá
jeho odpověď. Dáma jsouc zhepökojeha h žářověň dychtíc
okamžitě zvěděti, ukrývá-li sé v oněčh slovech nějaká 6or-
měšilošt, čr dlužno-li tajuplný význam jich přičisti pouze
na vrüb nánody, pravila Corentinovi s tváří ča ňéjprí-
roženějši:
Mj bože, jak néjišty jsou nyní cešty! Byll
jsme přepadeni za Mortagní od chouanů. Můj sýn býřál
by tůlém žabít; když fié bránil, projely mhu dýě koule
klöBouRem.
— Jakžé, madatě, vý jste jeli v peštávním řýehlíků,
ktelý byl vydräneován lupiči přěš tu, že měl vojénský
průvod, á kíěrý hás šem právě Hoprávil? Pák žňalé vnen
vůz ! Když jsem jel Mortagní, vypravovali mi, že chouani-
v šíle ast dvöu. tisíc muzů přepadli vůz a že porubali
oq 1 l
vše i cestující. Hle, tak se píse RilátöFli.
Chouanl.
Guo
Veřneuil
Corentin