čnogav

V Praze, v pátek dne 14. zaři. 1od K čislu 254. Čislo v Praze za 29 a na venkově za 3h

NARUDN

Na »Národní Listy ranní a odpolední předplácí se v Praze v administraci na měsíc 2 K —h ve filiálkách na měsíc 2 K 30b Poštou: na měsíc 3 K 20h s dvojí zásilkou

LSTi Předplacení a inseräty přijímá administrace v Marianské ulici, číslo 3. Tam je též redakce a expedice.

Telefonické zprávy „Nár. Listů“. Před volbami. Z Vídně, 14. září. Do volební kam paně, ještě nežli byla vlastně zahájena, za- lekla silná, varovná a výstražná slova císa- řova, promluvená k předsedovi polského kola posl. Jaworskému: Rozpuště- ní říšské rady a vypsání nových voleb je posledním konstitučním pokusem, který má vláda pod- niká. »Neues Wiener Tagblatt« po- dotýká k výroku tomu, že za jiných poměrů působil by jako poplašný signál. Nyní však že se pokládá za výsledek — — při- rozeného vývoje. »Neue Freie Prese« píše: Projev z takových úst, jak se podobá, hlásá, že ne- bude-li říšská rada dělnou, cesta ústav- ní bude opuštěna a nastoupena cesta mimoústavní. List se však těší, že pomohou zase Maďaři, jakož i tím, že rozpuštění sněmovny může se opětovati. Z nedalekého Badenu oznamují, že po- slanec Foller nehodlá již kandidovati. Ve Vídni samé dr. Kronawetter a dr Kopp nechtějí se již ucházeti o mandát. Onen pro churavost, tento pro vysoký věk. Ze Lvova, 14. září. Polské listy sdě- lují, že v V. kurii przemyslské proti známému posl. Lewickému kandidovati bude so- ciální demokrat dr. Hankiewic z. V jaro- slavském okresu kandiduje v V. kurii místo dosavadního posl. P. Pastora starosta dr Hibl se strany demokratické. Ve venkov ských okresích lvovských postaven bude proti redaktorovi »Gazety Narodowe« Meru- nowiczovi Mladorusín Nahórny. V městském okresu samborském pokládá se opětná volba prof. Roszkowského zma- řenou. Tolikéž soudí se, že propadne rusín- ský posl. Ochrymowicz v Drohobyczi, kde je starostou. Biskup Strossmayer kardinálem? Z Vídně, 14. zaří. Z Pešti sem ozna- mují, že biskup Strossmayer stane se záhy kardinálem, že však tato zpráva způsobila ve hlavním městě maďarském dojem naskrze nepříznivy.

Důtka pro arcibiskupa Stadlera. Z Vídně, 14. září. Nemůže býti žádné pochybnosti, že písemná veřejná důtka, udě- lená sarajevskému arcibiskupovi dru. Sta- dlerovi za jeho projev pro sloučení Bosny s Chorvatskem, je dílem vlády maďar- ské, stejně jako byla důtka, udělená ústně biskupu Strossmayerovi, dílem Kolo- mana Tiszy. »Neue Freie Presse« — patrně na zá- kladě informací, jež dostala od p. K a !la ve — sděluje, že tento byl napřed o důtce vy- rozuměn a tolikéž oba ministrpresidenti Szell a dr. Körber, kteří jsou ve smyslu zákona spoluzodpovědni za správu zabra- ných zemí. Bez součinnosti p. Kalla ve nemohlo býti toto psaní ani sepsáno an- uveřejněno. Jmenovaný žurnál očekává, že projev císařův působiti bude také na státo- právní aspirace velkochorvatské, čelící ke trialismu. »Vaterland« ke kommentáři, jejž vydala »Politische Correspondenz« z vlád- ního pramene peštského k listu dru. Stadle- rovi svědčícímu, ve kterém se praví, že tento list byl poslán, aby nebylo žádné pochyby o zámyslech rozhodujících kruhů na venek, podotýká: Nedorozumění na venek zažehnávati bývá jinde a jindy všude úkolem zahraničního úřadu. Či snad v Pešti nechtějí uznávati už žádného společného za- hraničního úřadu? O audiencích.

Ze Lvova, 14. září. »Dzennik Polski oznamuje z Jasla: V rozmluvě s maršálkem hr. Stanislavem Badenem, bývalým mini- strem Jendrzejowiczem, poslanci Jaworským, Kozlowským, Davidem Abrahamowiczem, dále s kníž. Jiřím Czartoryjským a hr. Stadnickým vyslovil císař uznání politice kola pol- ského na říšské radě a dodal, že doufá, že také další politika kola polského bude se vyvíjeti dle způsobu racionálního. Císař mlu- vil o nastávajících volbách do říšské rady. o poměrech v monarchii vůbec a v Halič zvláště. Vůči starostovi Malachowské- mu vyslovil se, že té doby do Lvova přijeti nemůže, ale že snad Lvov záhy navštíví.

Nemocní a ranění. Z Vídně, 14. září. Z Krakova ozna mují: V Novém Saczu dopraveno bylo do vojenské nemocnice 5 smrtelně raně- ných vojáků, 1 hulán a 4 dělostřelci. Přišli k úrazu výbuchem děla, jež mělo špatnou záklopku. Je prý naděje, že budou zachováni na živu, ale je prý jisto, že zůstanou doživotními mrzáky. Ve vojen- ské nemocnici té leží 49 vojáků, dílem raněných, dílem nemocných. Telegrafické zprávy. Z Vídně, 14. září. (C.-B.) »Wiene Zeitung« oznamuje: Císař udělil předno- stovi revírního horního úřadu v Mostě, vrch- nímu báňskému radovi dru. Josefu Gatt- marovi řád železné koruny III. třídya přednostovi revírního horního úřadu ve Sla- ném, báňskému radovi Josefu Titlovi ja- kož i báňskému radovi Vilému Pokorné- mu, přidělenému báňskému hejtmanstvív Praza, rytířský kříž řádu Františka Josefa. Z Vídně, 14. září. Listy oznamují, že císař daroval anglickému velevyslanci siru Rumboldovi za příčinou jeho odchodu z Vídně svou podobiznu s vlastnoručním podpisem v drahocenném rámci. Z Paříže, 13. září. (C.-B.) Generál Baldissera sem dnes odpoledne přibyl, aby oznámil presidentovi Loubetov vstoupení krále Viktora Ema- nuela na trůn. Baldissera byl přijat soukromým sekretářem Loubeta, kterýz jej jmenem presidenta i vlády uvítal. Bal- dissera, jemuž byly prokázány vojenské pocty, byl doprovoděn do svého příbytku vojenskou eskortou. Z Paříže, 13. září. (C.-B.) Ministr ko- lonií Decrais obdržel z Brazzavillu telegram setníka Rebella ze dne 28. srpna, ve kterémž se sděluje: V řadě bojů, jež svedeny byly mezi 1. a 7. květnem, zmoc- nila se francouzská kolona osady Dikoy u Čadského jezera a rozprášila zbytek

FEUILLETON.

Dvě krásky. Jeti do lázní neznamená nic veselého .. U těžce nemocných bývá to poslední prostředek, poslední pokus, jenž je obyčejně marný a jejž podnikáme jen, »abychom si neměli čeho vy- čítati«. .. . Komu radí lékař lázně, s tím je už zle, ten má už na mále .. . Vzbudí jen ještě naděje nemocného — takové hezounké, jako červánky před západem ... Pacientovi nejbližší ještě jedenkráte — naposled osvědčují neunav- nou obětavost svou, — vzpruženi také ještě jednou těmi rozkošnými nadějemi. »Jel do lázní,« praví se teď o něm. Bože, pomoz chudákovi, tak zle už je s ním? litu- jeme ho a často doslýcháme brzo: »Je mu hůře,« nebo: »Ten se už nevrátí,« a: »Měli ho raději nechat doma, v klidu umřít, nač to cestování před smrtí« Odpusťte, černá tato perspektiva otvírá se jen nezhojitelně nemocným, předem smrti zasvěceným ubožákům. Jen tak tomu račte rozuměti, dobře víme o případech právě opáč- ných, kde nemocný v lázních nalezl ztracené své zdraví a žehná vděčně šťastným místům, blahoslaveným pramenům. A pak máme roztomilé zdravé pacienty kterým, bohudíky, nic neschází a kteří hledají zábavu — k vůli rozmanitosti také jednou — v místech bolesti a v sousedství smrti. A ne- zazlíváme jim. Svým jasným zjevem, svým života plným hovorem, svým zajímavým počináním

osladili mnohé trpké chvíle smutných a nešťast ných! Učinili dobrý skutek. Nuže, kdo můžete, jezděte do lázní, bu- dete bezděky — potěšením zarmoucených! Jezditi do ciziny je drahé, není vlastene- cké a často v každém ohledu zklame. Můžeme se dáti zklamati laciněji. A není vlastně zapo- třebí zklamati se! Dívejme se vždy bez před- sudků, nečiňme přepjatých nároků, aniž zne- uznávejme a podceňujme. Máme v království českém několikery lázně s více méně kosmopolitickým nátěrem, tedy ša- blonovité, málo nebo docela nie charakteristické, s původností dávno zastřenou. A máme i jiné, menší a malé, prosté a — původní, české. Dvoje lázně české jsou jako dvě vzácné krasavice, na něž měli by se krajané jezdit dívat z daleka, široka. Obě krásky vynikají ne- obyčejně, a kromě předností oběma společných vyniká zvláště ještě jedna nad druhou svými speciálními, jen sobě vlastními krásami. Sedmihorky a Bělohrad!. .. Jak podobné sobě a přece zase jak různící se od sebe Zrovna jako dvě sestry, jedna půvabná, origi- nální žena, druhá moderní, modou nepohrdající krasavice. Zdá se vám, že Sedmihorky oplývají pů- vaby přirozenými a Bělohrad umělými. Kolem Sedmihorek příroda tvoří rámec skvostný a nád- herný, Bělohrad doplnil vkusnou prací, v čem příroda ho zkrátila. Sedmihorky obklopují oles- něné skály velikolepé, úchvatné, za to lázně samy se svou promenádou a lázeňskými budo- vami činí dojem jednoduchosti, dojem, řek- něme, geniální nedbalosti.

Naproti tomu Bělohrad s lesy vzdáleným a s jedinou procházkou parkem, za to kou zelně krásným, »Bažantnicí«, zamlouvá se okt příchozího rozkošným, pečlivě upraveným zevněj- škem. Příjezd ulicí, s obou stran malebným. vilami lemovanou až ku schodišti nádherného lázeňského hotelu (jsou zde i jiné hotely . všechny nádherné a sličné), dojímá zcela pe velkoměstsku. To malé české město vyšňořilo se na několika místech pro své hosty úpravou ve velkém slohu. Cizincům uchystáno pohodl a způsob zařízení, jakému jsou doma zvyklí. Pokoje velkoměstské, sál vysoký, jeviště vnadné, obsluha intelligentní. Noviny k disposici, piano, hry všeho druhu. Koncerty dvakrát týdně — všechno. Rozhovořili jsme se a — nyní máme strach, neřekli-li jsme snad něco kráskám proti srsti — pardón! Nechtěli jsme nikoho pohně- vati. Nedělali jsme žádnou reklamu. Nikdo nás o to nežádal, nikdo se také ovšem neprosil. Zahorovali jsme si z pouhopouhé, čisté a vroucí lásky k oběma krasavicím, z čehož se ostatně — nestřílí. Také jsme vědychtivým zvědavcům nevy- značili druh a účinky lázní, ani se nedovíte dle našeho náčrtku, vyvírají-li v Sedmihorkách horké prameny a v Bělohradě zázračné studánky proti nešťastné lásce — avšak o to se nesta- ráme, k tomu jsou zde jiné knihy, o tom vy- pravuje každý slovník. Nuže, pojďte sami. Zveme zdvořile všechny milovníky přírodních, výletních a lázeňských krás, aby přišli a pře- svědčili se. Vzhůru do vody! Na shledanou v rašelině Irma Geisslova.