1
article
movým hlasem, že da ihned zastřelit každého, kdo
by se hnul a tato hrozba účinkovala. Takto bylo
možno přemoci útočníka a buřiče, kteří spoutání na
rukou i na nohou odvedeni do vězení, kdež na roz-
kaz ředitele především udělen jim obvyklý trest
bitím, načež odkázáni byli k dalšímu trestu, jejž
ustanoví zvláštní komise.
= Ochránce života u soudu. New Yorku
se oznamuje: Michael Murtha zachránil ve středu
malého Tommy, jediného synka Bridgety Kellyové,
který s doku spadl do East Riveru, od smrti utonutí
a donesl zmáchaného hošíka jeho matce. Ačkoliv
sama chudá, byla paní Kellyová nad zachráněním
svého miláčka tak potěšena, že darovala Murthovi
dollar. Na to ochránce neměl nic pilnějšího na práci.
nežli aby dollar rychle propil, při tom se však opil
a byl zatčen. Murtha byl předveden u pol. soudu
v Yorkvillu a když se soudce Meade dověděl, proč
se opil, gratuloval mu za jeho neohrožené jednánía
propustil jej na svobodu.
= Dramatický básník, jenž odsuzuje
svoje dílo, jenž prosí časopisy, aby dále o něm
nemluvily a vyzývá ředitele, aby jej škrtnul z re-
pertoiru, jest zajisté zjev v letopisech divadla dosud
nebývalý. A předce se tak stalo a sice v Athénách.
Michael Murth
Kelly
Kellyová
Mead
New York
East Rivera
Yorkvill
Atény
2
article
Řecký dramatik, jenž již dvěma nebo třemi kusy
na athénském jevišti byl dosáhl úspěchu, sepsal před
nějakou dobou tříaktový kus: »Vzkříšení Lazara«.
Kus byl schválen čtenářským komitétem divadla
a obecenstvo přijalo jej s pochvalou. Avšak, kterak
Athéňané užasli, když druhého dne ráno v časopise
»Neologos« nalezli dlouhý článek, v němž básník
neobyčejně přísně strhal vlastní svůj kus. »Ne«,
praví v tomto článku, »sklamal jsem se, není to, co
jsem chtěl. Kus mohl se líbit čtenářskému komitétu
a obecenstvu, ale jest špatný, naprosto bezcenný.«
A pak uvádí příklady z bistorie evropského divadla,
zejména francouzského, aby dokázal, že již mnohá
dramatická díla, jež neměla nijaké ceny, byla obe-
censtvem při prvním provozování příznivě přijataa
jiné kusy značné ceny považovány za špatné.
= Ze sv. Heleny. Zpravodaj pařížského »Jour-
nalu«, jenž byl vyslán na ostrov sv. Heleny, ozna-
muje: Hrob Napoleonův neměl ještě nikdy tolik na
vštěvovatelů jako nyní a jest tragické a pohnutlivé
zároveň, vidíme-li putovati všecky ty staré burské
bojovníky (mluvím o těch, kdož jsou zajatci na čestné
slovo) všecky ty prosté muže většinou nevědomé, ale
plné důvěry, plné nadšení, plné naděje takřka instin-
ktivně k místu, kde odpočíval slavný vojevůdce.
Lazar
Athéňan
svatý . Helena
Napoleonův
Jour
3
article
Dlužno ostatně doložit, že též oni Burové, kteří ne
jsou zajatci na čestné slovo, předce občas mohou
podniknouti vycházku po ostrově a sice pod vedením
svých důstojníků, kteří jsou zodpovědní za to, že
jich mužstvo o půl šesté hodině odpolední se vrátí
do tábora. Všichni pak ubírají se, jakmile mají na
několik hodin prázdno, do přívětivého údolí, kdež se
nalezá bývalý hrob, setrvávají tu po dlouhou dobu
v tichém hovoru, osvěžujíce se občas ledově studenou
vodou, plynoucí z pramene, kde císař často hasil
svoji žízeň. Hrob najezá se pod dozorem nynějšího
strážce svého v dobrém stavu a okolní živé ploty
udržuje jeden z bílých obyvatelů ostrova, jenž bý-
valý hrob již po více než pět let opatruje, v dobrém
stavu. Take Longwood old house, kde císař v době
svého vyhnanství žil a zemřel, nalezá se v dobrém
stavu. Také tam přicházejí četní navštěvovatelé, ale
ne tak četní jako oni, kdož navštěvují hrob císařův
Longwood new house, jenž byl stavěn, aby byl oby-
dlím slavnému zajatci, ale nebyl ještě úplně hotov.
když zemřel, jest nyní obydlím lorda a lady Bathur-
stových. Lord Bathurst jest plukovník-velitel 4. pra-
poru milice gloucesterské, as 700 mužů silného, jenž
sem byl vyslán, aby střežil zajaté Bury.
= Chytil se do léčky. Z Filadelfie se ozna-
muje: Před spolkového komisaře Craiga byl předve-
den Charles Spinner, obchodník s padělanými papí:
rovými penězi, na žalobu, že zneužíval pošty k pod-
vodným účelům a pod zárukou 1500 dol. odkázán
ku procesu. Dal jej zatknouti Charles Ferris, z Pit-
man, N. J. Týž dostal dopis, podepsaný jmenem C.
Burová
Bathurst
Chytil
Craig
Charles
Ferris
Bura
Filadelfie
Take Longwood old house
Pitoman
4
article
Morton, ve kterém se Morton, ve skutečnosti Spinner,
nabízel, že Ferrisoví prodá »zelené zboží«. Dopisu
byl přiložen koncept telegramu, který měl Ferris
Mortonovi zaslati pro případ, že by chtěl obchod
uzavříti. Ferris odevzdal dopis i s telegramem po
licii, která telegram odeslala, načež Spinner, alias
Morton, sem přijel. Jakýs detektiv vydával se za Fer-
risa a mezitím, co se Spinnerem vyjednával, přišel
jiný detektiv a Spinnera zatkl.
= Neštěstí při požáru. Z Londýna se ozna-
muje: V Tonbridge, městečku v jižní Anglii, vypukl
v pátek časně z rána v malém krámě se šatstvem
oheň, jenž v nejkratší době nabyl ohromných roz-
měrů a jemuž padly za oběť také lidské životy.
Plameny šířily se tak rychle, že majitel obchodua
jeho tři dcery ve věku 17, 16 a 5 let uhořely, než
mohli býti zachráněni. Podařilo se toliko zachrániti
matku dívek a jediného jejího syna. Přese všecko
namáhání hasičů vyhořel celý dům až do základů.
Zachráněná manželka obchodníkova dostala se ještě
v čas oknem na balkon, odkud po žebříku byla za-
chráněna. Syn její vyšinul se z okna a držel se za
podprsí, avšak brozný žár přinutil jej, aby se pustil,
dříve než bylo možno přispěti mu ku pomoci. Spadl
na ulici, avšak na štěstí na několik diváků, čímž
náraz zmírněn tou měrou, že nikdo neutrpěl znač-
nějšího zranění. Ohromně rozčilení zmocnilo se davu,
když shledáno, že majitel krámu a jeho tři dcery
dosud se nalezají v domě. Avšak nebylo již možno,
přispěti jim ku pomoci a teprve když dům úplně vy-
hořel, mohly býti úplně zuhelnatělé mrtvoly ze
ssutin vyneseny.
Morton
Ferris Morton
Ferris
Fery
Londýn
Anglie
5
article
= Kara Kurt, černý pavouk. Ruské časo-
pisy přinášejí znepokojivé zprávy o hojném vysky-
tování se velmi jedovatého černého pavouka, jejž
Kirgizové nazývají »Kara Kurt«. Škodlivé toto zvíře
v posledních letech se v kirgizské stepi značně roz-
množilo, takže na každý čtverečný metr stepi příjde
nejméně jeden pavouk. Kousnutím tohoto jedovatého
pavouka zahýnulo 97—98 procent kousnutých vel-
bloudů a 7—8 procent kousnutých lidí. Pavouk tento
est Kalmykům a Kirgizům již dávno znám a vypra-
vují o jeho jedovatosti báječné historie. Kousnutí
pavouka jest pro velblouda takřka bez výjimky smr-
telné, kdežto ovce pavouka beze všech zlých ná-
sledků požírají. U člověka objeví se na kousnutém
místě malý nádor, z něhož kape krev, a silný zánět
kůže. Pokousaný, zachvácený horečkou, cítí tíseňv
prsou, závrať, silné pálení rány a pozbývá prvního
dne vědomí. Jakožto obyčejného léku užívají Kalmy-
kové silné polévky ze skopového masa, jakož i silné
kořalky s rozpuštěným máslem. Nastane-li silné dá-
vení, jest pacient zachráněn, po třech neb čtyřech
dnech nabude opět vědomí a cítí značnou úlevu.
Kyrgyz
Kurt
Karo Kurt
6
article
Na podzim klade pavouk několik vajec a byne. Kal-
mykové tvrdí, že vylíhlá mláďata ještě v kokonu se
navzájem požírají, takže zbude jediné zvíře. Proto
také dali mu jmeno »černý vdovec«. Na štěstí ne-
objevuje se tato pohroma každoročně stejnou měrou,
nýbrž zvláště jen v letech značně suchých a hor-
= Náboženské šílenství. Z New Yorku se
oznamuje: Zachvácena náboženským šílenstvím byla
Marie Andrewsová, 32letá švadlena, bytem ve stráv-
ním domě paní S. Gorransové, dopravena do Flower
hospitálu. Nebohá již delší dobu se zajímala o nauky
Christian Science. Před osmi dny onemocněla, zdrá-
hala se však poslati pro lékaře. V pondělí vyskytly
se u ní záchvaty zuřívosti a dle názoru lékařů byla
její nemoc v počátcích zanedbána tou měrou, že nyní
stav její jest beznadějný.
kých.
Andrewsová
Christian Science
Kala
New York
on dům paní S
Flower HOSPITÁLU
7
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
Dnešní číslo přináší pokračování ro-
mánu „Chouani čili Bretoňsko v roce
1799“, jejž sepsal Honoré de Balzac, str.
93—96.
— Volby do říšské rady v krá
lovství českém. Dnešní úřadní list uveřej-
ňuje následující
vyhlášení:
Jeho cís. a král. Apoštolské Veličenstv
ráčil Nejvyšším patentem, daným dne 7. září
1900 rozhodnouti, aby sněmovna poslanecká
rady říšské byla rozpuštěna, a naříditi, aby
obecné nové volby do sněmovny poslanecké
ihned byly zavedeny a vykonány.
Vykonávaje toto nejvyšší nařízení, vypi-
suji vedle vynesení pana c. k. předsedy mi-
nisterstva jakožto správce c. k. ministeria
záležitostí vnitřních ode dne 8. září 1900
obecné volby do sněmovny poslanecké rady
říšské v království českém a ustanovuji, že:
1. volby poslanců všeobecné třídy volič-
ské v celé zemi dne 3. ledna 1901;
2. volby poslanců obcí venkovskýchv
celé zemi dne S. ledna 1901;
3. volby poslanců měst v celé zemi dne
10. ledna 1901;
4. volby poslanců komor obchodnícha
živnostenských v celé zemi dne 12. ledna
1901 a
5. volby poslanců voličské třídy držitelů
velkých statků v celé zemi dne 15. ledna
1901 v místech zákonem k volbě ustano-
vených vykonány býti mají.
Všichni statní občané mužského pohlaví,
kteří nejsouce zapsáni v listinách voličů
obecních, činí nárok na volební právo ve
všeobecné třídě voličské, vyzývají se na zá-
kladě § 2. nařízení ministra věcí vnitřních
ze dne 23. září 1896 č. 170 ř. z, abyu
obecního úřadu bydliště své ohlásili a pro-
kázali nárok svůj nejděle v osmi dnech po
dni, kdy rozepsání v obci bylo vyhlášeno.
Což se u všeobecnou známost uvádí. V Praze,
dne 12. září 1900. C. k. místodržitel: Karel
hrabě Coudenhove.
— Tajný výnos o úřadní němčině
vydán byl v obvodu krajského soudu v Mladé
Boleslavi a zní v českém překladu takto:
Praes: 15
Balzac
Karel
Coudenhove
Praha
Mladá Boleslav
obecní úřad
8
article
Funkcionářům státního zastupitelstva
Funkcionářům státního zastupitelstva
Shledal jsem, že někteří funkcionáři nedba-
jíce určitého pokynu ze dne 19. října 1899
Praes: 201/1/99 podávají soudu návrhy jazykem
českým, nikoliv německým.
Připomínaje pánům funkcionářům státního
návladnictví přesné plnění vzpomenutého po-
kynu, vyzývám je opětně, aby všeliké návrhy
jakéhokoliv druhu, jakož i veškeré zprávy po-
dávali soudu jen jazykem německým, jinak byl
bych nucen zakročiti proti nim dle § 97. v.v.
bezohledně pro neuposlechnutí zdejších pokynů.
C. k. státní zastupitelství v Mladé
Boleslavi, 10. září 1900.
Himmer.
Publicistický obhájce tak zvaného
»národního federalismu«, antisemitický »D.
Volksblatt«, který ale nám zůstal dlužen vý-
klad, jak si ten svůj federalismus v praxi před-
stavuje, již zase zbytečně si láme hlavu úva-
hou o tom, jak prý na nás působilo rozpuštění
říšské rady a v jaké náladě dnes se nalezáme.
Jeho geniální dopisovatel sdělil mu, že prý nás
výnos dra. Körbra velice nemile překvapil.
Byli prý jsme zprávou tou konsternováni, poně-
vadž očekávali jsme zcela určitě ještě jedno
zasedání rady říšské, v němž by bylo, dle na-
šeho prý zdání, došlo ke smíru a shodě. Dnes
prý tato eventualita posunuta do daleké budoue-
nosti. Nevrlí prý jsou zejmena ti poslanci
v českém klubu, kteří vlastně byli proti ob-
strukci a kteří v trubičkovém koncertu nevidí
prostředek jak spasiti vlast. Nejvíce prý nám
dělá starosti naše státní právo. Třikrát prý
jsme se již pokusili je prosadit a pokaždé
prý plán náš se ztroskotal a tak prý
se nám povede i dnes. Na místě aby-
chom prý vztýčili prapor rozumného federalismu
národního, máme k vůli feudálům stále na
mysli jen historicko-politické individuality, na
něž prý Němci nikdy nepřistoupí. My za to
Himmer
D Volksblatt
Němec
Mladá Boleslav
9
article
máme, že roztrhat svazky, v nichž vznikly
průběhem času království a země a rozděliti
tyto dle kriteria národního v docela nové
správní či vlastně státní celky, znamenalo by
revoluci, kdežto provedení programu státopráv-
ního s naprostou, všemi garanciemi opatřenou
ochranou národních menšin, bylo by pouhým
pohybem evolučním. Vykládá-li »D. Volksblatt«,
že vlastně většina nynějších poslanců mlado-
českých myšlenky státoprávní se děsí, že ji po-
kládají jedni za »bílou paní«, která když se
objeví, z pravidla věští neštěstí pro národ náš,
je to domněnka čerpaná z kruhů domýšlivé
omladiny radikální. Není ještě nejvěrnějšíma
nejspolehlivějším stoupencem státoprávního pro-
gramu, kdo stále huláká do světa a na všechny
zdi a vrata píše: Chceme státní právo. Dojista
záslužnější je činnost, kdo pracuje a ideálu
tomu čím dál tím více se přibližuje. Máme za
to, že antisemitskému orgánu bude za ne-
dlouho poskytnuta příležitost přesvědčiti se, že
se ve svých domněnkách o Mladočeších klamal.
— Nenávisť oproti jazyku našemu, kterou
každý Němec chová jaksi z národní povinnosti,
přece jim nepřekáží jazyku našemu se učiti. Je
to zajímavý zjev, ale pro posouzení poměrů na-
šich velevýznamný. Ale těch, kteří snahu mají
češtině se přiučiti, stále přibývá, jako zejmena
počet žáků na německých středních školách,
již česky se učí. Však i jinak pěstuje se mezi
Němci studium češtiny. V »ryze německém«
Mostě mají na příklad zvláštní »Sprachenclub«,
v němž vyučuje se frančině, angličině a —
češtině. Ba, vyučuje se řečem těmto velmi
důkladně, jak jsme se z »Brüxer Zeitg.« do-
věděli. A co nejvýznačnějšího: kurs český
je v tomto spolku navštěvován
nejčetněji. Jak se to srovnává s tím, co
D Volksblatt
Němec
Most
Brüxer Zeitg
10
article
Němci neustále tvrdí ve svých novinách, pro-
jevech a řečech, že je totiž největším bezprávím,
žádá-li se na Němci, aby naučil se česky, ja-
zyku tomu že se nikdy nepřiučí, poněvadž není
stvořen pro německá hrdla, je Němci anti-
patický, zvláště ale proto, že mno-
hem dříve než češtině naučí se
Německterémukoli jinému jazyku
světovému, z jehož znalosti mu
plyne mnohem větší prospěch, než
z češtiny. Z jazykového klubu mosteckého
je patrno, že je to nepravda, že Němci sami
pociťují nutnost znalosti češtiny v této zemia
že, když svobodně mohou volit, přednost dávají
jazyku našemu jako domácímu, před sebe roz-
šířenějšímu jazyku cizímu.
— Dozvuky nedělních bouří v Olo-
mouci. Olomoucký purkmistr Brandhuber měl
pravdu, když v pondělní schůzi obecního zastu-
pitelstva prohlásil, že nedělních násilností do-
pouštěli se zvláště osoby přibyvší do města
z venkova, ale zmýlil se, když tvrdil, že lid
tento byl slovanský. Olomoučtí Němci spůsobiti
chtěli při nedělním sletu nějakou výtržnost, ale
citíce se býti proti masse Sokolstva a českého lidu
slabými, najali si ku pomoci hejna rváčů z okol-
ních vesnic německých. Jak zběsile lidé tito
pak v městě řádili, dosvědčil městský rada
Kornauth, který, jak sděluje »Olom. Pozor«,
Skřičkovi ze Slavonína, když přiveden byl na
radnici s probodnutou tváří a zde zraněným
Sychrou přímo označen byl jako původce po-
ranění páně Sychrova, řekl: »Pane Skřičko, já
vás přece sám nejméně šestkrát napo-
mínal, abyste přestal a vy jste nedal
pokoj.« Tento zuřivec počínal si tak divoce
i oproti zakročujícím vojínům 18. pluku. Dalším
dokladem zdivočelosti naverbovaných rváčů
z okolních vesnic jest případ, který udál se v
Němec
Brandhuber
Skřička
Sychra
Ola
Slavonín
pán Sychrov