1
masthead
Románová příloha „Národních Listů“ k číslu 25l. ze dne lI. září 1900.
2
article
Různé zprávy.
Různé zprávy.
= Monopol pohlednic zaveden v poslední
době v Řecku. As od čtyř neděl řecká vláda, aby
státní finance zlepšila, monopolisovala veškeré po
hlednice. Toliko lístky, jež jsou opatřeny zvláštním
úřadním kolkem, jsou připuštěny k dopravě. Lístky
nekolkované zůstanou ležet na poště a zasílatel může
si přijít pro ně, jsou-li ještě k nalezení. Obchodníci
kteří se chtějí zbýti starých lístků, vyloučených z do-
pravy, zamlčují nejnovější nařízení vlády a podvá-
dějí takto cizince, již lístky kupují. Poštovní správa
sice pohlednice na požádání opět vrací, avšak přile-
pená desetileptová známka jest překolkována, takže
jí zasílatel nemůže nadále použít. Poštovní správa
dosud nevydala monopolové lístky v dostatečném
počtu a obchodníkům se nechce dáti okolkovat lístky.
jež mají v zásobě, poněvadž jest to ovšem spojeno
s nákladem. Možno si představit, jaké mrzutosti po-
vstávají, když odeslané lístky nedostanou se na místo
svého určení a zasílatel nedostává odpovědi.
= Podivný disciplinární trest. V obci
Brani oznámeno bylo onehdy starostovi Costandu
Bergaminimu, jenž jest svým zaměstnáním inženýr.
že dvě dítky kradly jablka. Obeslal k sobě oba malé
zločince, pokáral je a udělil jim výstrahu. Avšak
státnímu zastupitelstvu nezdálo se v pořádku, že sta-
rosta neposlal oba hochy do kriminálu, aby se tam
vycvikovali na dokonalé zloděje a podalo žalobu na
starostu, jenž podle některého paragrafu italského
trestního zákonníka měl odevzdati oba hochy stát-
nímu zastupitelstvu. Starosta pro svůj soucit byl
těchto dnů odsouzen ku pokutě 300 lir a na dobu
jednoho roku prohlášen za neschopna zastávati úřad
veřejný. Rozumí se, že starosta Bergamini se z tohoto
podivného rozsudku odvolal. Ve druhé stolici buje
jej hájiti poslanec prof. Ferri.
Costanda Bergamini
Bergamini
profesor
Ferri
Řecko
3
article
= Vzácné stáří. Ze St. Louis se oznamuje
Zde zemřela krajanka paní Marie Svobodová, nej
starší osadnice v St. Louis, ve stáří 108 roků. Do-
žila se pěti generací a zůstává po ní 80 potomků.
V kterém roce se narodila, určitě nevěděla, vždy ale
vypravovala, že v Napoleonských válkách byla již
odrostlou dívkou. Před měsícem upadla paní Švobo-
dová na dvoře a od té doby churavěla. Plných 50
roků bydlela v domě, v němž zemřela a když se tam
přistěhovala, byla všude pustá prérie, kdežto nyní
jest vše kolem zastaveno. Paní Svobodová přistěho-
vala se do Ameriky z Čech a sice jako vdova se
třemi dcerami. Její syn, který zůstal v Čechách, jest
dosud živ, kdežto z dcer jedna již zemřela. Stařena
nebyla nikdy nemocná a všecky domácí práce vyko-
návala až do posledního okamžiku.
= Drahé doutníky. Způsobem neuvěřitelně
naivním upadl těchto dnů v Paříži jakýs bodrý ven-
kovan do tenat šejdířů. Jakýsi pan Lemétayer opu-
stil na polích elysejských výstavu a otázal se dvou
elegantně oděných panů, kudy by se nejsnáze dosta!
na Place de la Trinité. — »Právě tam jdeme také
chcete li, můžete jíti s námi,« odpověděli mu. Pan
Lemétaver s díky přijal tuto nabídku a všichni tři
zamířili k velké Opeře. Před jakousi kavárnou blíže
Svobodová
dová
Lemétayer
jít le Trinité
Lemétaver
St . Louis
Amerika
Čechy
Paříž
4
article
Opery jeden z »kavalírů« zastavil a navrhl, by vy
pili sklenici piva. Pan Lemétayer souhlasil a vyžá-
dal si dovolení, aby směl pivo zaplatit. Všichní tř
usedli v kavárně a počali hrát écarté. Pan Lemétayer
vyhrál první partie a jeden z obou »kavalírů« na-
vrhnul, aby hráli tři poslední partie o sázku 1000
franků. Lemétaver, jenž již zpozoroval, že oba jsou
velmi slabí hráči, nabídku přijal, ale připomenul, že
má při sobě toliko 700 franků. — »Také dobrá; bu-
deme tedy hrát o 700 franků.« — Zatím přibyí
třetí »kavalír«, jenž k tomu ke všemu měl v knofí-
kové dírce rudou stužku čestné legie a tomu svěřena
celá částka 1400 franků, aby ji odevzdal tomu, jenž
vyhrál. Dle obvyklé praktiky šejdířů toho druhu byl
by teď pan Lemétayer svých 700 franků prohrál;
avšak pánové provedli to mnohem prostěji. — »Ma
někdo při sobě nějaké kuřivo?« tázal se před počát-
kem hry jeden z »kavalírů«. Lemétaver nabídnul
své cigarety. — »Děkuju vám, kouřím toliko pravé
doutníky. Vy jste zaplatil pivo, já zaplatím dout-
níky. Zde je 20 franků; prosím, přineste nám z nej-
bližší trafiky půl tuctu Londres«. — Milý pan
Lemétaver šel, koupil doutníky a když se vrátil,
shledal, že tři jeho přátelé beze stopy zmizeli. Ne-
zbylo mu, než udati věc policii a vykouřiti sám
oněch šest Londres, jež ho stály 680 franků.
Lemétayer
Lemétaver
Londres
Ma
5
article
= Kopání na Forum Romanum. Těchto
dnů oznámily některé časopisy, že kopání na foru
pro nedostatek prostředků bylo zastaveno. Avšak
pravda jest jen tolik, že ředitelstvo prací vykopáva-
cích, poněvadž nyní na foru jest méně práce, zmen-
šilo poněkud počet dělníků, zaměstnaných při ko-
pání; ze 152 dělníků bylo propuštěno 40. Avšak
dělnický personál bude rozmnožen ihned, jakmile
bude toho třeba. Ministr vyučování Gallo hodlá pro-
gram svého předchůdce prof. Baccelliho úplně pro-
vésti. Zatím se pokračuje v kopání velmi horlivě
přiházejí se dosud zajímavé nálezy. Nejbedlivěji
ohledává se místo, na němž se nalezal sbořený nyní
chrám Santa Maria Liberatrice. Zde objeveny těchto
dnů malby voskem ze starého chrámu Santa Maria
de Infero, znázorňující světce a světice v nejryzejším
byzantském slohu. Také blíže překrásného putealu,
jenž nalezen pod přední částí chrámu, pokračuje se
horlivě v kopání. Na okraji nádržky studny nalezá
se v překrásných, velkých literách nápis: M. BAR-
BATIUS POLLIO AED. CUR. IUTURNAI. SACRUM
PUTEAL. Těsně při samé »fons Juturnae« nalezena
ještě cisterna se svěží čistou vodou, prýštící se z kře-
menité půdy.
Roman
Galla
profesor
Baccelli
Santa
Marius Liberatrice
Infero
M bar
Santa Marius
6
article
= Chladnokrevný chlapec. Z New Yorku
se oznamuje: Bezpříkladnou chladnokrevnost osvědčil
ve středu 15letý Leonard Struck, který byl ve stro-
jovně továrny Josefa Topperyho, kde pracoval, za-
chycen odstředivým kolem a pravá ruka mu od trupu
odtržena. Chlapec usadil se klidně na lavici a sám
žádal, aby bylo posláno pro ambulanci. Když se
ambulance dostavila, shledal lékař, že vytržením ra-
mene byl přítok krve zamezen a tím se stalo, že
chlapec ztratil jen málo krve. Nežli se raněný do
ambulance odebral, ještě se obrátil a vyžádal si utr-
ženou ruku na památku. Byl dopraven do Roosevelt
hospitálu.
Zemřelí v Praze.
Dne 4. září: Špačková Marie, porodní ba-
bička, 78 roků. 1138—II. Černý František, syn obchod-
níka, 11/4 roku. 98—II. Vlček Jan, úřadník soukromý,
24 roky. 1385—II. Köpplová Johanna, soukromnice,
59 roků. 1737—II. Plohnová Kateřina, manželk
kupce, 46 roků. 1664—II. Stropnická Monika, vdova
po obchodníku, 94 roky. 402—II. Staněk Josef, sou-
kromník, 86 roků. 1939—II. — V chudobinci.
Leonard Struck
Toppery
František
Jan
Köpplová
Kateřina
Monika
Staněk
Josef
New York
Praha
Roosevelt HOSPITÁLU
Špačková Marie
7
article
Stillerová Anna, vdova po tiskaři, 90 roků. — ve
všeobecné nemocnici: Vokálková Aloisie,
manželka truhláře, 52 roky. Lukšová Anna, dělnice,
55 roků. Nerad Josef, dělník, 56 roků. Andressová
Anežka, kuchařka 59 roků. Fialová Františka, poslu-
hovačka, 47 roků. — U milosrdných bratří:
Richter Augustin, holič, 78 roků. Milfors Otakar, sou-
stružník kovu, 27 roků. Limon František, pomocník
pekařský, 53 roky. — U milosrdných sester
Mrázek Josef, nádenník, 58 roků.
Král. české zem. divadlo v Praze.
Národní divadlo
V úterý 11. září.
1. hra v předplacení.
(1. čtvrtka.)
Marya.
Začátek o 7. hod.
Konec o půl 10. hod.
Anna
Josef
Andressová
František
Otakar
Mrázek
Král
Praha
Limona
národní divadlo
Vokálková Aloisie
Richter Augustin
17
article
— Bah! žena prvního konsula je stará a tato jest
mladá, namítl Hulot. Ostatně rozkaz, který jsem dostal
od ministra, svědčí, že se jmenuje slečna de Verneuil.
Je to ci-devantka. Což to neznám? Před revolucí prová-
děly všecky toto řemeslo; tehdy se stal člověk na dvě
tempa a šest obratů náčelníkem polobrigady; bylo třeba
jen jim říci dvakráte nebo třikráte: »Mé srdéčko!«
Zatím co vojáci natahovali nohy — abychom po-
užili slov velitelových — dorazil bídný vůz, kterého se
tehdy používalo za dostavník, k hostinci »U tří mou-
řenínů« uprostřed hlavní třídy Alenconské. Rachocení
tohoto neforemného povozu vyvábilo hostinského na práh
dveří. Stalo se náhodou, kterou nikdo v Alengoně nemohl
předvídati, že vůz poštovní se zastavil u hostince »U
tří mouřenínů«, avšak hrozná událost morta-
gneská způsobila takový sběh lidí jej provázejících, že
obě cestovatelky, aby se vyhnuly obecné zvědavosti, vběhly
rychle do kuchyně, nezbytné předsíně hostinců na celém
západě; hostinský prohlédnuv si vůz, právě se chystal je
následovati, když jej postilion zadržel za rámě.
— Slyšte, občane Brute, pravil, je tu eskorta m-
drých. Ježto tu není ani konduktora ani depeší, přivážím
ti občanky já; zaplatí bezpochyby jako bývalé princezny;
proto . ..
— Proto vypijem spolu hned láhev vína, kamaráde,
pravil hostinský.
Když slečna de Verneuil jedním pohledem přehlédla
tuto kuchyň čmoudem začazenou a stůl znečisténý krvi
syrového masa, vklouzla se svižností ptáčka do sousední
místnosti, neboť se obávala jak pohledu a zápachu této
kuchyně, tak i zvědavosti nečistého kuchaře a malé otylé
ženy, kteří si je už s pozorností prohlízeli.
Hulot
jít Verneuil
Brutus
Bah
18
article
Proč chcete zúmyslně a vědomky jednati zle?
— Co chceš? S překvapením pozoruji, že myslím
jako žena padesátiletá a jednám, jakoby mi bylo teprve
patnácte let! Tys byla vždy mým rozumem, ubohé dítě;
avšak při tomto podniknutí jest mi potlačiti mé svědomí.
A přece se mi to nedaří, dodala po chvíli s povzdechem.
Kterak tedy můžeš chtíti, abych si opatřila ještě tak pří-
sného zpovědníka, jakým jsi ty?
A pleskla ji lehce do ruky.
— Aj, kdy jsem vám vytýkala vaše jednání? zvo-
lala Francine. U vás i zlé jest ozářeno půvabem, a svatá
Anna d'Auray, ku které se tak vroucně za vaši spásu
modlím, vám odpustí vše. A konečně, nejsem vám po
boku i na této cestě, ačkoli nevím, kam jdete?
A překypujíc něžností, zlíbala jí ruce.
— Avšak můžeš mě opustit, odvětila Marie, jestliže
tvé svědomí ..
— Mlčte, madame, přerušila ji Francine s tváří po-
někud rozdurděnou. Ach, tedy mi nepovíte ..?
— Pranic! odpověděla mladá dívka hlasem pevným.
Věz toliko: nenávidím toto podniknutí ještě více než onoho,
jehož obratný jazyk mi je vyložil. Budu upřímnou a při-
znám se ti, že bych byla nevyhověla jich přání, kdybych
v této nedůstojné frašce nebyla shledala směs hrůzya
lásky, kteráž mě uvedla v pokušení. A pak nechtělo se
mi odejíti z tohoto bídného světa, pokud bych se aspoň
nepokusila natrhati si tu kvítků, jichž od něho očekávám,
a kdybych měla třeba zahynouti! Avšak, pro čest mé
památky, vzpomeň si, kdybych bývala šťastnou, že pohled
na katovu sekeru, která již se vznášela nad mojí hlavou,
nebyl by mne přiměl, abych převzala úlohu v této tra-
gedii; neboť je to tragedie ... Kdyby však nyní byla
Chouani.
Aj
Francin
Marie
svatá Anno d ' Auray