2
masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3
masthead
27. ledna 1913. Číslo 2
4
article
cích situace i loupících a vraždících na účet bul-
harského jména., Prolo Hřeba protestovati prot
psaní německých i anglických listů, ličících bestiál-
ností, jakoby Bulhary páchané. To právda neni
Kamkoliv přišlo řadové vojsko, všude zavaden nej-
přísnější pořádek a ničeny čety bez ohledu, jsou-li
to křesťanské nebo bašibozucké. Vojenské soudy
v Seresů. Dedehgaču sta vinníků odsoudily/ už n
smrt.
To by byly svěllö stránky příměří. Jsou však
i černé. Svým dlouhým trváním vneslo příměř.
především únavu, a to jak do armády, tak do bul-
Marskéveřejnosti a částečně znepopulárnělo nž vál
ku. Proto to volání: „raději válku až do posledn
kapky krve než takovéhle příměři, plně nejistoty
kolébánía smlsuvání!“ Piněu sa liel
Bulhaři ztrácejí mnoho každý den. Statisíee
vojáků stojí nečinně před Drinopoli a Čataldžou,
zatím co doma váznou a klesají živnosti, obchody
průmysl. Všechna inteligence stojí ve zbrani. Vár
ne i administrace, ježto ve službě ponecháni byli
úředníci jen baď přilis staří nebo příliš mladí. Tar-
ci jsou na tom jinak. Turecké vojsko rekrutuje se
vždy jen z tříd nejnižších, hlavně pak venkovanů.
Bulhar
Pině
Tara
5
article
Kdo má peníze, vyplati se. Inteligentů mezi pro-
stými vojáky vůbec nenaleznete. A tak voják ln-
recký je zcela vhodnou potravou děl. Padne a ni-
kdo nadním ani nezapláče a společnost neucití je-
ho ztráty. Na balharské strane však hynou univer-
sitní profespři, umělci, učitelé, studentí, obchiodní-
ci, živnostníci, řemeslníci, zemědělci. A to mnoho
znamená. Ztráta každého z ních jestě dlouho po vál-
ce bude se cítiti ls ise k leu
Příměří na prvním místě poslouižilo ovšem Tur-
kům. Vzpamatovali se z nesčetných porážek, jakž
takž uvedli do pořádku rozbitou armádu, převenl
z Malé Asie nově pluky a zásobili vojsko potra-
vinami a střelivem, vyplnivše mezery, způsoben
obrovskými ztrátamí děl. To a pák chrabření ně-
kterých velmocí, dodalo Portě drzosti. Proto vy-
jednávání o mír polkává sel s tureckév strany s ta-
kovými překážkomi, oe olal ztlal
Ale Porta se klame. Čataldža přes veškeré vý-
hody terralnové není nedobytná. Vojáci, kteří pro-
dělali obléhání Lozengradu i velkou bitvu lule-
burgasskon. neleknou se čatáldžských močálů a za-
nedhaných pevnůstek. Nepomůže Turkům ni půl-
milionová armáda. Dvacstipětikilometrová bilevní
linie nedovolůje rozvinouti veškery síly. Stačí, aby
Bulhaři prorazili přední bitevní čáru, jež může bý-
tí obsazena na nejvýše 60.000 muži a celá armáda
turecká (iak už to zkušeností z předchozích bilev
dokazují) dá se bez boje na ústup. Na Čataldžis
tedy mnoho Turci nemohou zakládati, a bylo by to
právě v jejich vlastním zájmu, aby přijali podmínky
vítězů a mír podepsali.
Másto toho však svolávnji v Cařihradě velký
divan. A zstoho kouká válka V.s.
Turek
Bulhar
Asie
Cařihrad
6
article
Politcký přenled.
Politcký přenled.
Země české.
Německé přípravy k obnově vyrovnacího
ksrte
Olicielní orgáuněmeckého poslaneckého
Verbandu přináší zprávu, že se zítra v úlerý
sestoupí osmičlenný výbörněmeckých po-
slanců, aby přichystal pořud plné sehůzi ně-
meckých zemských poslanců, ustanovener na
sobotu dne 1. února. Nepochybně — dy eito-
vaná korespodene dostané se také něne-
ckým jednatelms vyrovnacím zpráv o výslello
cích poslední ministerské pořady v příčině
vládního stanoviska k vnitřní služební řečí ve
státních úřadech v Čechách. Nějaká ddalší niled-
pověď tou dobou jastprý všako nemožna. Ne-
hlede tomu, že požadsvela aby volební re-
forma zemiská byla pojata do první vyrovnn i
elapy, od českých stran vposlední době důraz-
ně kladený, od jednehoz vadoucích českých
zástupců dokonce za conditio sine qua non
prohlášený, situaci do jisté miry složitou činí
musí býtř vyčkáno mínění Stran ke zmíněným
vládním předlohám.
Ostatní obsah nedělní noty něměcko-po
slanecké koresponďence čpí kyšelostmi, jichž
pšychologické podněty le snadno uhodnouti
Ukazujeť prý se podle „Deutschnat. Korr.“, že
prý místodržitel kníže Thun nevyužil mi-
mořádně plné moci, kterou byl pověřen an
pro čistě stätní zájem nějak z vlá s
příznivě, takže nyní bylo nulno —d
„Deutschnát. Korr.“ usřednptiti se nal di-
s jednání.
Thun
Čechy
7
article
Sjezd slovanských právníků v Ra-
kousku.be
ích
V září minulého roku konal se ve Vídni sjea
německých právníků. Němci sami zdůrazňovalia
zdůrazňují nejen odborný význam svých právni-
ckých sjezdů, ale také jejich význam nacionální
praktickýrOčekávají od nich postlu německého
cítění, zvýšení zmužilosti k odrážení útoků nav bi-
storické postavení německého národního kmene
v Rakousku a otužení síly k odmítnutí zjevných
i skrytých snah zatlačiti v Rakousku německý
živel, který je zakladatelem (!) a nejpevnějším (i)
tmelem tohoto zvláštního, rozělánkovaného mno-
hojazyčného státního útvaru. Tak doslova psalv
„Deutsche Juristenzeitung“ senior rakouských
právníků Unger. Tím je ovšem vyloučeno, aby
se čeští nebo jižní slovanští právníci účastnili
sjezdů německých právníků, ale naopak je třeba.
aby čeští a slovanští právníci kontrolovali vliv
těchto sjezdů německých právníků na zákony a
instituce právní v Rakousku a je také třeba, aby
domohli se náležitou odbornou organisací stejného
vlivu na úpravu zákonů i právních institučí v Ra-
kousku, v tom směru, aby všechna právní zřízení
v naší mnohojazyčné říši nebyla řízena vlivem
německých právních názorů z říše, ale především
potřebou rakouských a tudíž především slovan-
ských národů.
V lednovém čísle „Zpráv“ spolku českých
advokátů v království Českém je věnován úvodní
článek těmto otázkám. Poukazuje se v něm k to-
nu, jak značný vliv mají tyto sjezdy na vývoj prá-
va v Rakousku a jak je chybno ponechávati tu
vliv pouze německému duchu a nepřičiňovati seo
to, aby i v rakouském právu bylo učíněno zadost
potřebám slovanských národů v Rakousku. Rovno-
cenné protiváhy k německému vlivu možno nabýti
pouze založením obdobné instituce, totiž sjezdů
slovanských právníků v Rakousku.
Němec
Unger
Ra
Vídeň
Rakousko
Deutsche Juristenzeitung
8
article
Jednotlivé spolky a společnosti právnické za-
bývají se většinou výkladem platného práva ai
když někdy pozvednou svého hlasu ve prospěch
rektivách, anebo jak zní oficiosní rčení če-
ských stran — hledati usjednocení mezi stano-
viskem vlády a místodržitele. Kdyby prý
reservátní práva státní, na něž kladl nedávne
důraz, byl v letě v jazykové otázce hájil, lec-
cos by prý lépe stálo, Takž prý neuhájil státn
autority. Němce několikráte znepokojil a na
konec prý i Češi rozčililí se, poněvadž nemohl
už sledovati jistě jazykové snahy z důvodů
státní nutnosti. Tim se prý stalo, že jeho po-
sice v žádném směru již není taková, jako když
přejal své poslání, kdežto jinak různé při-
pady, jako zbránen patrlotiek
ho“ projevu německých studentů
před očima jich profesorů nemo
klo zůstati nepozorováno ani n
jiných místech.—
To je skutečně velkolepé doznání, které
geniální německé vedení podává německé ve-
řejnosti na svém oficiálním talíři jakožto záku-
sek k nedělnímu obědu. Tak tedy „patriotická
půlnoc“ německých vysokoškolských patriotu
před pomníkem Radeckého v Praze měl
tyhle motivy, Proto byla demonstrace na-
strojena v hodinu duchů, aby na těch jistých
„jiných místech“ dokumentováno bylo, že pro-
slavení patrioti němečtí v Praze nesmějí se
za knížete Thuna jindy odvážiti, aby svým
srdcím, podle potřeby přeplněným jednou
velkoněmeckým, po druhé rakousko-ně-
meckým patriotismem, zjednali „vzduchu
Hle, jaká to vznešená politika a jak
velebný právní motiv vyrovnací! Jazy-
ková práva v Čechách podle německého ná-
vodu aneb očekávání mají býti vyměřována
dle buršáckých půlnočních kouskůl
Němec
Čech
Radecký
Thun
Praha
Čechy
9
article
Tak daleko ovšem ještě nejsme a jednání
o dohodu mezi národy v Čechách bude udržen
na seriosní výši vůči takovým pokusům,
nimž mají informátoři „Deutschnat. Korr.“ pa-
trně tisíc chutí.
l Na konec utěšuje se korešpondence něme-
ckých poslanců, že Němci v Čechách nalezli
cestu, kterouž učitelská otázka byla na jístou
dobu vyloučena z politického kalkulu. Tout
cestou jest prý usnesení ústeckého okra zastu-
pitelstva o drahotních přídavcích učitelům. v
usnesení tom bylo prý výslovně řečeno, že
se tím připravuje prakticky samospráva něme-
oké části v Čechách a to prý jest naproti kaž-
dému přebarvování ilustrací skutečného smý-
šlení Němců. Cestou centrály německých okre-
sů proklestěna prý dráha definitivní úpravy
této otázky pro Němce v Čechách a je to pr
začátek akce dalekých konšekvencí, několi-
kráte již odročeně,ěo rrdsla
Také „Neue Fr. Presse“ znovu klade dů-
raz na výzvu ústeckého okr. zastupitelstva k
ostatním německým okresům v zemi, aby do
jednoho následovaly tohoto příkladu a připra-
vovaly tak prakticky samosprávu německého
území v Čechách.
Němec
Čechy
Francie . Presse
10
article
V záležitosti stavby žofín-
ského zdýmadla lez
vydal klub „Za starou Prahuj žoto pejednání
Od let snaží se klub „Za starou Prahu“, aby
splavnění Vltavy s výhodami, jež přináší, nezpůso-
bilo zároveň škod, jež mohou se státi nenapravitel-
né při příslovečné dosud bezohlednosti inženýrské
právě v otázkách estetických.r ohrsdolos
S odporem jen vzpomeneme na návrh náhonu
pro staroměstské mlýny, jenž rozděloval hladinu
Vltavy podélní zdí — druhým nabřežím, běžícím o
žofina poděl břehu až ke staroměstským mlýnům
asodstraňoval jez. Tento náhon byl opuštěn nejví-
ce pro své estetícké vady,které již se stanoviska
zachování neporušeného pohledu na Vltavu a na
panorama Malé strany činí jej nepřijatelným. Mlu-
viti v tomto smysln o částech, které jsou již ve stav-
bě, bylo by velmi poučné, vzpomeneme-li na spusto-
šení ostrova Židovského asna mýtinu v pohledu
hradčanském od mostu Palackého zvláště bolest-
nou. Estetické vady nynějšího projektu jsou
Na severní straně ostrova Střeleckého se zři-
zuje osobní plavidlo, ostrov se tímto plavidlem
prodlužuje až k jezu staroměstskému. Protože tě-
leso plavidlově tvoři dělící hráz mezi horní a spodní
vodou, přes kterou nesmí přetékati velká voda, mu-
sí toto těleso býti přes 3 m. vysoké. jnotn
Tak vznikne uprostřed Vltavy na mistě nej-
patrnějším veliká více než 90 m. dlouhá, 3 m. vy-
soká a zrcadlením ve vodě dvojnásobně mohutná
kamenná massa. V pohledu s nábřeží Františkova
zakryje toto těleso druhé rameno Vltavy a súží ji
tak asi o 100 m.; od Národního divadla se bude je-
viti pozorovateli přímo pod Hradčany rušíc takto
Palacký
Praha
Vltava
Hradčany
staroměstský mlýn
národní divadlo
11
article
reformy některých poměrá právních a zákonných
ustanovení, nedbá se příliš jejich nepočetných
hlasů.
Skutečný význam a vliv by však měly projevy
všech slovanských právníků v Rakousku, jak po-
četností účastníků, tak sothrnem inteligence
životní zkušeností, kterou by sjezdy takové repre-
sentovsly. „Zprávy“ ve svém článku uvádějí prá-
vem, že by přes projev takového sjezdu nemohli
zákonodární činitelé přejíti k dennímu pořádku.
Účelem sjezdu by bylo spolupůsobiti při vývojí
práva soukromého i veřejného v Rakousku, sbí-
rání vědeckých dobrozdání vyníkajících právníků
slovanských v Rakousků o těch otázkách.
V Rakousku máme čtyři slovanské právnické
fakulty, máme celou řadu vynikajících pracovní-
ků v theoril i praxi právnické, máme také celou
řadu významných a vážných právnických společ-
ností a institucí slovanských a není tudíž nejmensí
pochyby, že by sjezdyslovanských právníků byly
skutečnou protivahou vlivu, který mají sjezdy ně-
meckých právníků na úpravu právních poměrů v
Rakousku. Myslíme také, že by se postupně mohl
sjezd rozšířiti na sjezd slovanských právníků vá-
bec, ale ovšem je správno začíti od rozsahu sjezdu.
který odpovídá skutečným a naléhavým potřebám
našeho státu.
Rakousko
12
article
Sjezdy slovanských právníků byly by beze v
pochyby také pobídkou k čilejšímu literárnímu ru-
chu odbornému, k vzájemnému poznání poměrů
osob mezi slovanskými národy a k uskutečňování
praklické vzájemnosti slovanské.
článek ve „Zprávách“ vyzývá profesory práv-
nických fakult, aby se ujali práce k mskutečnění
myšlenky sjezdu slovanských právníků a slibuje
že ostatní právníci i korporace právnické svěř
se oddaně jejich vedení a horlivě budou pracovati
na krásné myšlence, směřující k povznesení práv-
ni vědy slovanské, vlivu slovanských právníků na
rakouské poměry právní a k uskutečnění slovan-
ské ideje. Můžeme jistě očskávati, že české ča-
sopisy budou také dle svých sil pracovati k usku-
tečnění této myšlenky
Dr.
neobyčejně svojí masivností a velikostí tento po-
hledi
nický
13
article
Ostrov Střelecký sám ztrácí připojením k jezu
dojem ostrova a splyne v pohledu s malostranským
břehem. Střelecký ostrov se mimo to rozšiřujea
přisypává. Tímto přisypáním a podbřežím na le-
vém břehu městem projektovaným se rameno me-
zi ostrovem a malostranským břehem súžuje z pů-
vodních až 112 m. na pouhých 60 m. Mezi ostrovy
Střeleckým a Židovským nutno zříditi nákladný
jez. Střelecký ostrov bude tedy miti v celé své dolni
části dvojí hladiny vodní a bude sám tvořiti při
nejvyšších vodách jez. Od zmíněného nového jezu
až ke špičce ostrova u jezu staroměstského bude
nový břeh o 90 cm. vyšší klesnutím hladiny a o 70
cm. nasypáním, celkem o 160 cm. vyšší než nyní
bude míti nehezký, šikmý, dlážděný svah, jehož
úprava bude mime to velmi nákladná. Oproti dneš-
nímu stavu, kdy zeleň ostrova splývá přímo s vo-
dou, bude dojem velmi nepříznivý. V pohledu
z břehu malostranského bude plavidlo 4 m. z vody
vyčnívatil
Značné závady se objeví také u mostu Fran-
tiškova. U piliře mezi Střeleckým ostrovem a le-
vým břehem poklesne hladina vody ast o 1 m., pro-
to se objevi u nich horní kolmá část caissonů, je-
jichž vrchní hrana jest asi v niveau dnešní normál-
ní vody.
U mlýna Odkolkova se má odstraniti část do
řeky vystupující a tím má býti nábřeží malostran-
ské zbavéno jediného skoro místa, hodíního se pro
význačnou nějakou budovu. Velikou závadou pak
bude, že celá skoro třetina jezu staroměstského se
zruší velmi nevýhodně pro celkový dojem. Právě
dnešní veliká délka jezu přes 300 m. dává totiž vy-
niknouti celé imposantní šířce řeky. V takto zkrá-
ceném jezu byla by tím nápadnější a rušivější nová
rozšířená a prodloužená vorová propusť s kamen-
nýmiohlavimi a dlouhým vedením kozovým, podob-
né oné dnes již provedené v jezu šítkovském.
Fran
centimetr
14
article
K těmto estetickým vadám druží se také ještě
vady čistě technické. Z těchto se zde poukazuje n
následující:
Pilíř mostu Františkova na Střeleckém ostrově
jest založen na pilotovém roštu. Klesnutím hladiny
na levé straně ostrova vystoupí tento rošt částečně
nad hladinu vodní a byl by vysazen nebezpečí
setlení. Takto ohrožený pilíř musel by se velmi ná-
kladným způsobem zachraňovati.
Rameno mezi osirovem Střeleckým a levým
břehem, které již dnes jest poměrně málo hlubo-
ké a jehož hladina ještě o 90 cm klesne, by se
po zbudování celého zdýmadla tím více zanášelo
a okázalo by se nutným pro udržování plavební
dráhy odděliti vlastní tuto dráhu od ostatního ra-
mene hrází nebo zdí a to proto, aby se nemuseln
vždy bagrovati rameno v celě šířce s velikým
zbylečným ovšem nákladem (taková zeď je zříze-
na pod plavidly na Štvanici). A právě tato hráz
či zeď, k jejímuž zřízení by nutně došlo, jest vý-
chodiskem návrhu na změnu projektu zdýmadla
žofínského, při kteréžto změně by všechny dříve
uvedené estetické i technické závady odpadlya
docileno by bylo jak hydrotechnicky, tak i dn-
pravně výhodné kanalisace Vltavy, která by dneš.
ní vzhled Vltavy se vším, co jej činí imposantním
a vzácným, úplně zachovávala.
Vltava
most Františkov
centimetr
15
article
Od dolního konce Židovského ostrova vedla
by se zeď nebo hráz přes poslední pilíř mostu
Františkova, až k jezu staroměstskému a síce
jenom v takové vzdálenosti od břehu ( u něhož by
podbřeží odpadlo) aby vznikl plavební průplav o
dostatečné šířce pro plavbu lodi.
Staroměstský jez by zůstal celý zachován. Pro
plavební průplav stačilo by asi tolik, co zaujímá
dnes zříčenina Odkolkova mlýna! Výstupek Od-
kolkova mlýna mohl by býti zachován a na místě
mlýna mohla by býti jiná budova význačná; pla-
vební průplav by ji podcházel příslušně dimenso-
vaným otvorem. V plavebním průplavu je spodní
voda 90 cm nižší než v řece. Dělici hráz či zed
by nebylo zříditi vyšší než 1 m nad normální vodu.
Při tomto stavu vody jest plavba už nemožná, ba
zakázaná. Při vyšších stavech vodních by ovšem
hráz tvořila pevný jezi musela by proto býli dobře
opevněná anebo by se mohl průplav na dolním
konci svém uzavřiti při veliké vodě vraty nebo
jinou konstrukci o výší jezu, takže by se hladiny
vyrovnaly. Výhodnost tohoto uspořádání jest zřej-
má: odpadle by zřízení nového ježu mezi ostre-
vem Střeleckým a Židovským; hráz by s pravého
břehu vůbec nebyla patrna. dnešní hladína zacho-
vána až na úzký pruh plavebního průplavu. Ostrov
Střelecký nebude tvořiti jíž jez, nemusí se pro
dlužovat k jezu staroměstskému, zůstane tedy o-
strovem se všech stran stejně vysokou vodou ob-
lévaným úplně tedy v dnešním stavu.
Osobní plavídlo by se postavilo u břehu staro-
městského. Aby i tam co nejméně rušilo, bylo by
možno umistili jej mezi městskou vodárnu a mlýny
do tak zvané lednice staroměstské vodárny. Jelikož
má tato býti zrušena, mohlo by plavidlo částečně
zasahováti až do vodárny. Ovšem, že by na tomt
místě mohlo míti světlou výška jen asi 8m.
Odkolkův
most Františkov
centimetr
16
article
Při detailnějším žetření by se jistě ukázalo, že
síluování plavidla na místo toto jest možné. Aby
se ušetřilo, na šířce daly by se obtoky k plnění
plavidla do dna. Plavba parníku byla by takové-
muto uspořádání příhodnější zůstane u téhož bře-
hu. Plavidlo stačí úplně nejen pro šroubové par-
ničky, ale i pro větší kolové parníky typu „Ště-
pánka“ a „Rudolf“. Větší parníky by se musely
ovšem přeplavovati vlakovým plavidfem u Židov-
ského ostrova. Při velikém zakřivení řeky v oblast
pražské však nelze vůbec očekávati rozvlnutí míst-
ní plavby Prahou samotnou, a lo zvlášť ne parníky
velikými. Ostatně jest možné rozšiření plavidla n
plných světlých 11. m vybouráním voďárny nebo
použitím části mlýna Trnkova (umělecky bezcen-
néhol.
Kdyby se však přes to ukázalo, že plavidla
osobní nelze vpraviti mezi vodárnu a mlýny, kde
by se stanoviska estetického bylo ovšem nejvhod-
něji umístěno, zbývalo by proň místo po druhé
straně vodárny těsně při nynější zdí a hrází. Okol-
nost tá, že by pak stálo šikmo ke třetímu otvoru
mostu Karlova, není závadou, protože ctvor tento
jest o mnoho širší než 11 m. Plavidlo by mohlo
býti také lehce situováno tak, že by mezi ním
mostem zůstalo dosti volného prostoru pro průtok
velikých vod, že by tedy nezabíralo nikterak prů-
točný profil mostu.
Rudolf
Trnkův
Karlův
Židov
Praha
17
article
Provedení projektu lakto pozměněného nen
nikterak spojeno s větším nákladem, ba naopak
Uváží-li se, že úplně odoadne náklad na posta-
vení jezu mezi ostrovem židovským a Střeleckým
rozsáhlé a nákladné opevnění jeho břehů, neméně
nákladné jeho prodloužení, zřízení plavidla upro-
střed řeky a o 2 m vyššího než v pozměněném pre-
jektu, odstranění značné části jezu staroměstského
a konečně i pronikavé bagrování a prohlubován
v celémrameni mezi ostrovem Střeleckým a levým
břehem, lze spíše očekávati, že se náklad značně
zmenší a to tím více, že zeď či hráz stavebního
kanálu by se heztoho i při provedení dle nyněj-
šího projektn dostatečně nutně musila zříditi. Zi.
skaného přebytku by se užilo na důkladné zřízení
osobního plavidla za staroměstskou vodárnou, n
jehož vhodné a nenápadné umistění by se nemělo
šetřiti nákladu vělšího, neboť nejdůležitějším m-
mentem, který má určovati způsob řešení kanali-
sace Vltavy uvnitř Pralíy, jest moment estetický
Vltava
18
article
Ideálem jest tu co možná nejmeuší porušení dneš-
ního pohledu. Alternativa projektu, zde navržená
tuto vlastnost má a jest nad to i hydrotechnicky
nezávadná, pro velkou plavbu a pro kanalisaci ná
kladní, která jest při kanalisaci jedině důležitá
jest stejně výhodná, ne-li výhodnější, a osobní
plavbě také prospívá, a jest popsaná zde alterna-
tiva tedy skutečně nejlepším, jdeálním projektem
na kanalisaci Vltavy uvnit? Prahy. Na uskutečněn
jedině bezvadného projektu musí záležeti všem
veřejným činitelům, především zastupitelstvu mě-
sta Prahy, poslancům Prahu zastupujícím, techni-
ckým a uměleckým spolkům, spolkům pro ochranu
památek historických i přírodních, vůbec veškeré
kulturní veřejnosti české.
Vyzýváme proto všecky, jimž není krása Pra-
lhostejna, aby se zasadili, slovem i písmem
změnu nynějšího projektu a zabránili tím dalšímu
olupování Prahy o její krásy přírodní i historické.
Vltava
Praha
spolek pro ochrana
19
article
Ze strany.
Ze strany.
Důvěrnický sbor místní organisace nár. strany
svobodomyslné pro dolní Nové město (odb, u s
Petra) koná dnes v pondělí o 8. hod. več, schůz
místnostech pivovaru „U Bucků na Poříči. Jes
žádoucno, aby členstvo v plném počtu se dosta-
vilo-
Praha-Malá strana. V poslední schůzi důvěrni-
ckého sboru místní organisace usneseno prověst
nové volby předsednictev odborů a důvěrníků; z
tou přičinou byly postupně svolány jednotlivé od-
bory. 1. Zivnostenský odbor konsl schůr
21. ledna, kterou zahájil za předsednictvo mistn
organisace p stavrada Matělovský, vyko-
nány volby a zvoleni: předsedou p. Václav Si sel
krejčí: za místopředsedu p. Jan Cuchý, truhlář
za jednatele p. Vilém Hrubý, čslouniki, za dů-
věrníky pp.! Joseí Alda, knihar; Václ. Dvořák
klempíří Em, Haní, klempiři Jos. Janda, nožiř
Ant. Páv. zámečník, Adam Rotta, zámečník
Karel 3afus, zámečník. Usnesen postup členských
schůzí s přednáškami, které konány budou společ-
ně s místní organisaci. Jednáno o způsobu pla-
cení členských příspěvků pro rok 1913. Do ústřed-
ního živnostenského odboru navržen p. Hrubý
Ujednány kroky k získání předplatitelů pro živno-
stenský týdenník „Národ“. Usneseno veškeré schů-
ze oznamovati předsednictvu místní organisace.
Petro
Bucek
Poříč
Jes
Matělovský
Václav
Cuchý
Hrubá
Alda
Václ
Dvořák
em
Jos
Janda
Antonín
Rott
Karel
Nová město
Praha
Malá strana
organizace národní
20
article
2. Úřadnický odblor konal schůzi 22. ledna
které předsedal místopředseda místní organisace
p. stav. rada Matějovský; provedeny volby a
zvoleni: za předsedu p. stav. rada Ant. Mate
jovský, za místopředsedu p. Jaroslav Svobo-
da, odb. učitel, za jedaatele p. Vách Friedrich
zem, akc. a za důvěrniky pp.: Jos. Balvín, odb
uč.: dr. Em. Grégr, vrch. bank. úř.: Ant. Jiřík
zem. dč. asistent: Jos. Libora, m. úč. revidenta
Václ. Nápravnik, zást. před. zem. výb., Jos
Peterka, místodrž, úč. revident a městský radní
Pan uč. Svoboda poděkoval místní organisae
za účinnou podporu při schůzi učitelstva pražského
na Malé straně dne 11. t. m. konané. K podnětu
p. stav. r. Matějovského rozpředl se dalšt
rozhovor o poměrech úřadnictva zem. výboru, jehož
se všichni přitomní zúčastnili, a schválen určitý
postup. Jednáno o placení členských příspěvků.
3. Zřízenecký odbor ustavil se na schůzi
konané 23. ledna; zvoleni: předsedou p. Karel
Fejtek sluha zem. výb.: místopředsedou p. M.
Micka, sl. z. v. a p. Jan Spuku p. tržní dozorce,
jednatelem p. E. Veselý, městský sluha; důvěr-
níky pp.: Pav. Kacl. c. k. úř. sluha; Fr. Krejča.
ob. šafář. Fr. Malý, krejčovský pomocník: Jos.
Matějovský
Mate
Jaroslav Svobo
Friedrich
Balvín
em
Grégr
Jiřík
Libor
Václ
Peterek
Pan
Svoboda
Fejtek
Spuka
E Veselá
Kacl
Krejča
František
Francie
Jos
21
article
Mareš, školník; Fr. Trávníček, zříz. potr
daně: Karel Vojtěchovský, sluha zem. banký
a Karel Všetečka, sluha zem. výb. Po provede-
ných volbách předal předsedající p. stav. rada
Matějovský předsednictví nově zvolenému
předsedovi p. Fejtkovi a přál jemu a celému odboru
jménem organisace mnoho zdaru: p. Fejtek po-
děkoval za důvěru jemu volbou projevenou, v delš
řeči promluvil o snahách zřízenectva a ke konei
žádal o podporu místní organisace. Pan Zach
upozornil na projednávanou služební pragmatiku
zřízenectva zem. výboru a po delším rozhovoru
učiněno příslušné usnesení. Pan Kara s upozornil
na to, aby při stavbě nových domů na Malé straně
bylo pamatováno na malé byty. Pan Fejtek na-
vrhuje, aby pro místní organisací byla najmuta stála
místnost; odkázáno důvěrnickému sboru. Pan
Zach žádá, aby místní orgfanisace uspořádala
přednášku o Balkáně s promítanými obrazy; vzato
na védomí prohlášení p. Nevařila, že o této zá-
ležitosti jedná organlsační odbor. Během jednání
dostavil se do schůze p. taj. Pechar, jehož p.
předsedající vřelé uvítal. Pan tajemník uchopil se
slova a promluvil o organisaci veškerého zříze-
nectva, načež se rozpředl přátelský rozhovor,
němž vyložen podrobně program o postupu v orga-
nlsování zřízenectvaj všichni přítomní byli povděč-
ni p. tajemníkovi za jeho přátelská a upřímná slov
a rozcházeli se s pevným přesvědčením, že jest to
jedině národní strana svobodomyslná, která ber
demagogických hesel pro zřízeneetvo pracovati chee
a pracuje.
Mareš
Trávníček
Vojtěchovský
Všetečka
Matějovský
Fejtek
Zach
Kara
Pechar
Francie
Balkán
22
article
Denni zpravy.
Denni zpravy.
Klepy, klepy! Napsali jsme již minulý
týden, že český politický život — sit venia
verbo — vstoupil do nové éry, éry politického
klepaření. Jsme v té éře až po krk. plujeme
v ná. Kdybychom měli vyvraceti všecky hlou-
pé, hloupější i nejhloupější klepy, které se
denně objevují v žurnálech a plátcích protiv-
ných stran i straniček proti vedení, listůma
jednotlivcům naši strany, musili bychom na to
v „Nár. Listech“ založiti zvláštní rubriky. Ale
na většinu z toho plevele je škoda času i mí-
sta. Naši čtenáři nám jistě prominou, když
právě v těchto věcech budeme co nejvybíra-
vější. Jsou arci klepy příliš drzé a nestoudné.
při nichž třeba přemoci vrozenou štítivost
odpraviti je zavčas. Jedna taková líheň klepů
je v „neodvislém“ denníku státoprávním, který
při své zkušenosti z tragické panamy semil-
ské snaží se denně kaliti všecky vody, jen aby
v nich vlastní ostudu schoval. Včera 26. led-
na přišel tento nebohý list s novým klepem.
že prý bývalý tajemník klerikální strany
Jungr se stal redaktorem mladočeského listu
v Libni. Toť se vi, že když to tvrdí „Samo-
statnost“, není na tom ani slova pravdy. List.
který pan Jungr v Libni vydává, není listem
národní strany svobodomyslné a strana nen
s ním vůbec ve spojení.
Jungr
Libeň
23
article
Úkoly české samosprávy. Ze sobotní
přednášky dra. V. Joachima. tajemník
Svazu českých měst, o tomto thematu podává-
me dnes stručný obsah: Význam samosprávy
jest stále u nás podceňován, zanedbáván, a to
na schůzích veřejných i v časopisech, ačkoliv
samosprávné otázky zasloužily by si pro svůi
význam mnohem větší pozornosti než na př.
události sportovní, jimž se každodenně v na-
šich listech věnuje pravidelná pozornost. Dr
Joachím dotkl se pak zániku „Samosprávného
Obzoru“ a sludia samosprávných olázeka
zdůraznil, že musíme si všímati více naši sa-
mosprávy, našich obcí. Vzpomněl slov Havlí-
čkových, že záleží více na tom, jak jsou spra-
vovány obce, nežli jak jest spravován stát,
kritiky Bráfovy o naší samosprávě, ostře uka-
zující její vady. Dr. Joachim přiznává manoho
pravdy slovům Bráfovým, ale nachází také
lepší stránky samosprávy vůči správě státní
nebo samosprávě německé v Čechách. Naše
samospráva celkem není ani tak dobrá, jal
slýcháme ve slavnostních řečech, ani tak špat-
ná, jak slýcháme v soukromí a od našich ne-
přátel. Rozhodně naše samospráva neudržela
ve svém vývoji stejného kroku, jako na př
naše věda nebo samospráva v cizině. Korpo-
race samosprávné samy i úřadnictvo jejich na
tom mají vinu. Úřadníků a zřízenců okrešnícl
je v Čechách asi 8500, z toho českých 5500
Joachim
Joachí
Bráfův
doktor
Korpa
Čechy
svaz český město
24
article
Obecních asi 30.000, českých 20.000. Z toho
viděti, jak mnoho bychom dovedli vykonat
takovou armádou pracovníků samosprávy
kdyby vždy byli přijímáni lidé dobří, praco-
vití, lidé silných individualit, jak to před ne-
dávnem žádal dr. Kramář. Oč by bylo lépe
kdybychom si vážně všímali drobných dennícl
záležitostí a kdybychom si lépe uvědomsoval
a plnili povinnosti své k samosprávě. Samo-
správa neznamená, že každý může konati,e
mu libo. Samospráva má plniti zákon. Je třeb
zlepšiti vnítřní poměr občanstva k samosprá-
vě, zvýšiti občanské uvědomění, jak to žád
již Havliček. U nás by se měla podporoval
v samosprávě snaha po krásnějším vzhledr
obcí a po kulturním povznesení. Týká se t
podporování čítáren, knihoven, přednášek
vybudování a doplnění organisace školské
Jednou z hlavních vad naší samosprávy je pří-
lišné zdůrazňování momentů strannických
Řečník dovolává se tu slov Bráfových a uka-
zuje na poměry obcí některých v cizině, kde
dohodou uskutečňovala se zásada poměrného
zastoupení všech stran. Náprava všech těch
poměrů není lehká, ale třeba hned mládeži
vštěpovati lepší názory o obci a občanských
povinnostech, o dělbě a ekonomii práce,
respektování zájmů národních. Začátek necht
je učiněn v samosprávě. Ať se přibírají ku po-
radám obcí zástupcové tříd, které dosud vo-
lebního práva nemají, tedy na př. ženy a děl-
níci. V Praze je volebním řádem zbaveno lid
mnoho volebního práva, kteří ve venkovských
obcích by volební právo měli. Jak málo se
také u nás udělalo a dělá v bytové politicel
Chybou také je, že se dělá u nás tak jako jin-
de tak zv. čtvrťová politika a přehlíží se vý-
znam úřadnictva samosprávného. Bude třeba
mnoho práce, aby odstraněny byly všechny
nedostatky české samosprávy, ale musíme
všichni sami k tomu přispivati svým občan-
ským uvědoměním.
Bráfův
Praha
25
article
— Ze služby soudní. Kancelářský olicial Ignác
Vychodil u krajského soudu v Uher. Hradišti pře-
ložen byl ke krajskému soudu v Novém Jičíně.
— Pocta. Obecní zastupitelstvo města Star
Boleslavi zvolilo ve schůzi, konané dne 24. ledna
1913, p. Bohumíra Martinovského, ředitele
obecné a měšťanské školy, čestným občanem v
uznání jeho zásluh o zdejší školství
— Český pomocný lékařský sbor má obvyklou
schůzi dnes o 6. hod. večerní v místnostech Ná-
rodního klubu. Schůze výkonného výboru tamtéž
o 1/4 hodiny později
— Spolek majítelů domů na Malé straně
Hradčanech konal v pátek valnou hromadu v re
stauraci „U Petzoldů“ na Malé straně. Schůzi za-
hájil předseda p. Fr. Hubáček uvítáním četných
přítomných. Nejdříve věnoval posmrtnou vzpo-
mínku zemřelým členům pp. Cetlovskému a Pa-
žoutovi, býv. obec. starším a členům výboru. Čest
jejich uctěna povstáním a projev zaznamenán
protokole. Zápis minulé valné hromady schválen.
Vychodil
Martinovský
Petzold
Hubáček
Uhry
Nový Jičín
star Boleslav
Hradčany
26
article
Zpráva jednatelská a pokladní za rok 1912 nebyla
čtena, neboť byla zaslána všem členům tiskem.
Rozpočet na rok 1913 schválen. Při stanovení roč-
ního příspěvku členského na rok 1913 rozvinula
se debata, které se zúčastnili pp.: dr. Tauer. Do-
brý, Jerman, dr. Zelenka a taj. Moudrý. Konečně
k návrhu pokladníka p. Adamce přijato, aby při-
spěvek byl stanoven 6 K ročně a při tom aby se
všem členům zasílal časopis „Věstník spolku maji-
telů domů“ zdarma. K návrhu jednatele inž. Lédla
provedeny doplňovací volby výboru aklamací
zvoleni pp.: Hubáček Frant., Kubrycht Jan. Jer-
man Bedř. a JUDr. Tauer; náhradníky: Fiala Jan.
Vondraš Josef, c. k. fin. komisař a Šebek Ant-
nám. řed. měst. pojišťovny: revisory účtů: inž.
Straub Ant. a Karel Hofman. Zástupcí v ústřed-
ním sboru: Hubáček, Kubrycht a náhr. Ph. Mg.
Nykliček, a zástupcem v měst. bytovém ústavě-
Hubáček. Po vyčerpání programu přednášel pan
red. G. Moudrý, tajemník Ústřed. sboru majitelů
domů o požadavcích malostranského a hradčan-
ského majitele domu na reformě daně činžovní.
Zejména dovozoval nutnost požadavku, aby se
zřetelem na obmezení výšek domů a na zachování
domů historieky nebo tmělecky cenafchy býl
nejen pro novostavby, ale také přestavby povo-
leno náležité úlevy daně činžovní a na přírážkách
po řadu let. Po krátké rozpravě, jíž se zúčastnili
pp.: dr. Tauer. Vondraš. předseda Hubáček a j.
byla schůze skončena
— Spolek českých úřadníků poštovních konal
včera odpoledne „u Vejvodů“ valnou hromadu z
velmi hojného účastenství členů. Jednání řídil úřa-
dující místopředseda kontrolor Frant. Mráz, jenž
uvítal zastupce: za pošt. ředitelství pp. dra. Sládka,
Schidlofa a Petráka, p. Bušáka za Spolek matu-
rantů, p. Hrušu za Spolek čes. žel. úřadníků, p.
Tauer
Jerman
doktor
Zelenka
Moudrá
Adamec
Ing
Lédl
Hubáček
František
Kubrycht
Jan
Jer
Fiala
Josef
Šebek
Straub
Hofman
G Moudrá
Ústřed
Vondraš
Vejvoda
Mráz
Sládek
Schidlof
Petrák
Bušák
Hruša
27
article
Kličku za Klub státních úřadníků, pp. Rataje a
Ždárského za Spolek poštovních oficiantů. Když
přečteny byly písemné a telegrafické projevy, ujal
se slova předseda organisace oficiál R. Pánek,
jenž v obsažné a zdůvodněné řeči promluvil o sna-
hách pošt. úřadnictva v zápasu o služební pragma-
tiku. Prohlásilo-li se úřadnictvo poštovní pro §i 25.
(32.), pak učinílo tak v krajním sebezapření, v o-
pravdové bídě postupové, v úžasných služebních
poměrech, jichž nejvýznačnější jsou případy úmrtí.
nemocných a z úřadního rozkazu službu konajících
úřadníků. Poměry politické a zahraniční působily
při vydání dnešní pragmatiky; budoucnost roz-
hodne, zda pragmatika úplně uspokojí úřadnictvo.
Pokud se týká časového postupu nutno zdů-
razniti, že úřadník dle služebních let dosáhne
plat i aktivitu vyšší hodnostní třídy. Místa v 10
a každé vyšší třídě budou pouze propůjčena. Nej-
výše budou do postupu započítána 4 léta. Při za-
počítání expeditorských a vojenských let budou
úvahu vzata pouze nejvýše 4 léta. Při povyšování
do VIII. hodnostní třídy lze počítati s nejvyšší bla-
hovůli sekčního šéfa dra. Wagnera z Jaureggů, kte-
rý ujistil organisace všestrannou podporou. Kvali-
fikace rozhoduje o postupu do vyšší platební stup-
nice. Organisace bude usilovati o získání výhod-
ných provozovacích nařízení; stejně nutno přivoditi
brzkou reformu zkoušky správcovské. Ježto fi-
nanční plán jest zajištěn, bude zákon sankcionován
před 1. březnem t. r.; za leden a únor žádá úřad-
nictvo náhradu v podobě drahotního přídavku.
Klička
Rataj
Ždárský
R Pánek
Wagner
Kvat
28
article
Jmenování dvou ročníků oficiálů a vrchních ofi
ciálů možno počítati za úspěch. Ve vnitřním hnut
možno vítati organisaci Moravy a Slezska, kdei
odbory v Přerově i v Brně vykonaly plně svou
povinnost. Rozšiření spolkového listu bylo podmín-
kou dalšího vývoje spolku. Přiští výbor čeká značna
práce při provozovacích nařízeních, přeshodinném.
poplatcích, dovolené. Jako ilustraci uvádí poměr
v Č. Budějovicích, v Chrudimi, v Praze 15, které
přímo zarážejí. Končil svou obsáblou řeč přánín
všeho zdaru pro příšti organisace. Za souhlasu
všech členů projevil předseda p. Mráz dik panu
Pánkovi za práci a nezištnou námahu, jakou po
celý rok přinášel organisaci. Stejně za všeobecné-
ho souhlasu vyslovil p. J. Eberl žádost, aby p. Pá-
nek uvázal se nadále v předsednictví a vedl orga-
nisuci úspěšně dále. Od čtení zpráv upuštěno. Zprá-
va pokladní po návrhu kontrolora p. Prchlíku
schválena. Při volbách zvoleni téměř jednomyslně.
Členové výboru: Beran Ant., oficiál, telefon. sekce.
Mráz
Pánek
J Eberl
Prchlík
Morava
Slezsko
Přerov
Brno
Č . Budějovice
Chrudim
Praha
Beran Ant
29
article
Brož Rud., vrch. ofíciál, tí. ústředna, Eberl Alois
oficiál, Praha-7., Hanke Ant., oficiál, Praha -5.
Hornof Frant., oliciál. Praha-1., list. výpr., Hrůza
Ant., oficiál, telef, sekce. Husák Jan, oficiál, Král-
Vinohrady-1., Kminek Zd., vrch. kontrolor. Kar-
lin-1., Mandelik A., oficiál, Praha-15., Mráz Frant.
kontrolor, Praha-19., Nekola Aug., asistent, teleí
úč. odd.. Nepauer Jar., asistent. Praha-8., Novák
Gustav, asistent, telegr. hl. stanice, Pánek Rudolí,
oficiál. Praha-15., Pavlík Em., oficiál. Praha-1., der.
listovni, ze Ságnerů M. šl., kontrolor, telegr. l
sťanice, Skokan J. Vl, asistent, telef, sekce, Skal-
ský Ed., oficiál, ředit. pokladna. Veřtat C., asistent
Praha-1., list. výpravna. Vlasák Frant., oficiál, Pra-
ha-1., poukázky, Výtvar Jan, kontrolor, Praha-l
list. výpravna, Wangler Jindř., oficiál. Praha-l.
list. výpravna, Schubert E., oficiál, za odbor Čen
Budějovice, Šubert Frant., oficiál, za odbor Tábo
Východský, za odbor Plzeň, Pecák Frant., oficiál
za odbor Pardubice. Haken J., oficiál, za odbon
Pardubice, Etčer, oliciál, za odbor Kolín, Moučka
Brož
Alois oficiál
Hanke
Hornof
Hrůza
Husák
Jan
Kminek
Mráz
František
Nekola Aug
Novák
Gustav
Pánek
Pavlík em
Vlasák
Wangler
Schubert
Šubert
Východský
Haken
Moučka
Praha
Kara
Výtvar Jan
Čen Budějovice
Plzeň
Pecák Františkův
Pardubice
Etčer
Kolín
KrálovskýVinohrady
Mandelik A
30
title
Karel, vrchní oficiál, za odbor Přerov, Pírek Jos.
Karel
Přerov
Jos