světícího biskupa z Kolína Fischera, který udělil účastníkům biskupské požehnání. Z Kristianie, 6. září. (C.-B.) Dle voleb volitelů pro storthing, do včerejška provedených, získá levice 12 a tratí 6 man- dátů. Pravice získá 6 a ztrácí 12 mandátů. Dle toho má levice dosud 57, pravice 16 mandátů. Pro 41 mandátů nejsou ještě pro- vedeny volby volitelů. Z Nového Yorku, 6. září. (C.-B. Dnes sešlo se 66 zástupců strany nacionální, kteří proti kandidaturám Kinleyově a Brya- nově odpor činí. Nacionální strana prohla- šuje za kandidáta presidentství senátora Archibalda Hove (ze státu Massa- chusets).

Boje v Čině. Z Petrohradu, 6. září. (C.-B.) Ruský generální konsul Popov telegrafuje ze dne 3. září z Fu-Ču, že v Amoyi na břeh vystou- pivší japonské vojsko bylo zase od- voláno a že je ve Fu-Ču trvalé ticho. Z Londýna, 6. září. (C.-B.) Večerníky uveřejňují tuto depeši z Honkonu ze dne 6. září: Tajemník Lihunčana, který dnes do Honkonu přibyl, prohlašuje, že Lihunč an zejtra Šanchai opustí a do Pe- kina odcestuje. Tajemník doložíl, že dle zprávy, již Lihunčan z Pekina obdržel. spojenci Číňanům dovolují, a by se zvolna opět ve správu města uvázali.j

Co píše náš krajan z Kalifornie o Čiňanech. Z listu zaslaného panu K. do Prahy píše náš vážený krajan mezí jiným také o Číňanech, an dí: »Tážete se mne, jak soudí zdejší (kali- fornští) Číňané o nynějším hnutí v jejich vlasti. Jsem s nimi ve styku po drahnou dobu let mohu Vám snad trochu odhaliti duševní stránku jejich. Víte zajisté, že mnozí z nich zaujímaj zde znamenité postavení obchodní a slova je- jich, vyplynulá z dlouhé zkušenosti, mohou se již vážiti. Snad všichni zdejší Kytajci touží po velikém převratě v Číně. Vláda, jež byla do nedávna v čele, zdála se pokrokovým Číňanům slabou a povolnou cizincům, a ježto vláda zna- mená vlastně v Číně dynastii, toužili pokrokovci již dávno po tom, jak by panovníka cizinci zo- tročilého svrhli a dosadili na trůn osobu ener- giekou a vědomou, že pány čínské říše mají býti Číňané a cizinci pouhými hosty. Zdejší (v San Francisku) list čínský vybízí zřejmě ke vzpouře a nenazývá čínského konsula, zde usa- zeného, jinak, nežli zrádcem vlasti. Den co den hlásá se revoluce slovy plamennými a v zápětí

následují veliké obnosy peněz na podporu čin- ského povstání. Konsulovi jest se míti zde na pozoru, aby se nestal obětí zfanatisovaného lidu čínského. Pamatujete se dobře, co se ho tu v čínské čtvrti usadilo. A jaký by měl býti cíl revoluce Praví, že si přejí míti obnovený pořádek ve své vlasti, vládnouti v ní jako dávní vlastníci země a trpěti v ní cizince právě za takových poměrů, jaké panují ve všech civilisovaných zemích, t. j. budou-li se chovati cizinci, mezi nimi usazení, jako dobří lidé a šetrní hosté, že vyplyne z toho přirozená shoda a vzájemné přátelství. Ale budou-li se roztahovati cizinci v jejich vlasti jako ježek v oné bájce s krtkem, potom že nezbývá, nežli zatočiti s nimi po způ- sobu a mravu třeba evropském a vyhnatije tam, odkud přišli, byť se Čína měla před ostat- ním světem západním třeba zcela uzavříti. Trhání a dělení vlasti že musí přestati stůj co stůj. Či dovolují Evropané, aby také Číňané zabírali v jejich říších území? Co bylo kdysi povyku v Berlíně, když se tam usadilo několik čínských pradlářů a provozovali živnost tak přičinlivě a znamenitě, že si každý dával práti raději k lacinému Číňanovi, nežli zahalčivějšímu Němci! Nežli se přičinliví Číňané v Berlíně na- dáli, byli z Němec vypovězeni. Oh, v Němcích umějí zatočiti s každým cizincem nepohodlným, byť se na ně jen zkřiva podíval. Divíte se tedy, že Číňan napodobí to, čemu se naučil od Evropy? Co žádají boxeři? Žá- dají, co žádáte u Vás od každého cizince: aby se slušně choval, nepletl se do záležitostí jiné říše a reformoval napřed sebe. Že věci v Čině dospěly tak daleko, svalují někteří publicisté n missionáře. Čítám o tom různé listy a potvrzuji slova těch, kteří troufají si pronésti se tak ve- ejně i proti nájezdům různých stran a časopisů sektářských.

Nemluvím ze záští, projevuji jen názory Číňanů zde usedlých. Praví, že missionáři pro- testantští hlásají chudobu a žijí jako v palácích, vyjíždějíce si v kočárech jako vladaři. Prav dále, že odvracejí lid od víry starých předků ač hlásá se všudy v Evropě: starobylost měj v uctivosti. Ale proč přijímají někteří Číňané křest, neslýchá se v novinách. Činí tak jen z hladu a bídy. Jakmile se soustem missionář ským nasytí, je po křesťanské víře. Moudřeji počínají si v Číně missionáři ka- toličtí. Ale ani jedno ani druhé neklidí bohaté ovoce za veliké namáhání. Což je těch několik set tisíc tak řečených Číňanů pokřtěných proti stům millionům národa ostatního? Víte, že ně- které missie pěstují zvláštní druh sportu: rozši- řovati bible. Pravím ještě jednou »sport«. Čím více mil- lionů biblí jde do světa, tím více se v Nev Yorku (sídle biblické společnosti) radují z úspěchů křesťanských. Poslední dobou byl zvláště pože- hnaný rok v Číně. Číňané toužili po nových bi- blích opět a opět. V New Yorku tisklo se ve dne v noci. Vydání za papír šla do statisíců dollarů, ne-li do millionů. Ale poněvadž objed- návky darovaných biblí nebyly nikdy tak veliké jako tentokráte, pátrala společnost po příčinách šťastných úspěchů missijních. Ale výsledek šetření byl, že Číňané užívali papíru z biblí na dělání raket a prskavek, u nás v Americe rovněž oblíbených jako v Číně. Tím způsobem vrátili nám chytří Číňané naše bible a mnuli si ruce radostí nad dobrým výdělkem. Jdouť všecky prskavky k nám takořka jenom z Číny. Radost biblické společnosti netrvala tedy dlouho.«

Ze Rěky, dne 2. září 1900. (Původní dopis »Národních Listů«.) (Soukromá filiálka erární továrny na cigarety, čili nový příspěvek k seznání maďarského hospodář- ství. — Střelený velký orel.) V starém městě (citt vecchia) ve Rěce objevena byla právě soukromá »továrna na cigarety«. Již delší dobu zaměstnává se policie rěcká vypátrá- ním zlodějů značného množství tabáku a ciga- retových papírů. Před několika dny ještě nevě- děla nic jistého, až pojednou — v pátek večer — zatčeno 9 zdejších rodin i se svými pomá- hači, celkem 104 osoby. Bylo totiž zjištěno, že neztratily se pouze tabák a papír, nýbrž že zmizel i celý stroj na vyrábění cigaret a také všeliké škatule pro různé druhy cigaret potřebné. Vyrábění dělo se »ve velkém« a sice měli tito »vyrabitelé« obchodní spojení s aktivními členy, v továrně maďarské vlády zaměstnanými, a tito za mírný honorář dodávali jim zase po- třebný materiál ku strojení krabíc. Jiní opět dodávali soukromé továrně tabák atd. Filiálka magyarské továrny na cigarety (jak se toto domácí podloudnictví zde nazývá), prodávala nejenom na soukromníky, nýbrž do- dávala i do veřejných trafik, jichž majitelé také dílem zatčeni, dílem jenom obžalováni. Charakteristické jest, že ztráty tabáku, pa- píru, krabic a stroje motorového revi- sorům neznámými zůstaly, ač se tento 'obchod dle obecného tvrzení více než dva roky již provozuje. Jest to nová, ačkoli jenom malá illustrace, skromný, ale zajímavý obrázek z maďarského pořádku a hospodářství.

Včera ráno v 6 hodin zastřelen byl panem Mayerem, velitelem hasičského sboru na Trsatu, ohromný orel. Jest to velmi krásný exemplář a měří v rozpětí křídel 2.06 metru. Pan Mayer jej daruje chorvatskému gymnasiu na Su- »Ale ukaž, tuhle na dvéře u hůry, dvéře se zavrou a je to,« odhodlaně chápe se křídy Zárubka a již stojí na schůdkách a z důležita šermuje rukama. »Tak nejdřív tu polívku,« káže tetka píše na dveře oblou čáru: = to je polívka. PPotom ty drůbky: KK = to jsou drůbky. Potom hovězí maso; tetka se chvilku rozmýšlí. po té hbitě udělá podle sebe několik čárek II]= to jsou řízky masa. Dobře — a teď ty kuřata: = to je dvou- nohé kuře. Po té skopovou: = čtyři nohy — to je skopec. Sláva — a teď dále. Holou- bata dvě nohy — vepřík čtyři — husa dvě tele čtyři — koroptve zas tak, i zajíci — ho- spodyně se na to chvilku dívá a míní, že by se mohly splést — to že tu drůbež i ostatní musí nějak označit, na př. k té skopové udě- lat vlnu. A tetka kreslí tědy vlnu = to jest skopové. A telecí taky rozlišuje — tele je velké — tedy ty nohy delší: = to jest tele Dobrá — husu zrovna tak — zajíce ozna čila v úprku 7), koroptve v párcích: A= AA to jsou koroptve.

Tak — a obě kuchařky byly se svým vy- nálezem na výsost spokojeny a nezpozorovaly. že jim ty ryby z jídelního lístku odplavaly, ho- loubátka uletěla a selata bůh ví kam se za toulala. Dvéře zavřely a bylo to. K večeru šla Nanka, nejstarší, na hůru, vidí tu dvéře celé pomalované, i zle se proto nahněvala. Toť že to udělal nejiný, než sestra Stázka, nejmladší — chlupáč nekřesaný, jer pro zlost je dobrá. A Nanka vzala hadr a důkladně dveře otřela a na dvoře potom Stázce nabuchcovala, co že by si hosté pomyslili, že tu mají v statku ještě nějaké mazalky košilaté. Darmo se Stázka věrovala, ona že nie, Nanka slibila jí ještě koštětem přetáhnout. Přišla veselka — u Kučerů jako v úle. Hostí plný dům, jen ženich nejel. A odjel prý z domova nejdřív. Panímáma Kučerovic chodila jako podlo- mený smrtonoš, v jiném světě bloudila a ne ve statku. Ženich nejde a nepřijde — Marjánka uloví hanbu a ostudu — jen panímámě slzy z očí vyletět.

Potácela se po záhrobni, tetka Zařubovic za ní přiběhne: »Stázko, je pryč — ani čoudu po něm, pro boha nebeského, takového jídla, to jen abychom to do studně naházeli — ta ostuda, to se mi ještě jakživo nestalo — já to nepřežiju —« panímáma už neslyší, jako snop se ve mdlobě svalila na záhrobni. Nastal poplach, křísili panímámu, ženich tu přijel s velikou kyticí, schválně pro ni do mě- sta zajel. A ženich rázem panímámu vzkřísil. Když odjeli do kostela, šeptá panímáma tetce do ucha: »Kdo ti řekl, že je pryč?« »Kdo? — Jdi se podívat,« odvětí tetka. »Kam a nač?« »Kam! — Na dveře u hůry — —je pryč a pryč, co si teď počnem, já mám hlavu jako ve flašinetě,« žehrala tetka. Panímáma pleskla se do čela. »To jako ten jídelní lístek? Já zas my- slila ženich. I jdi, s tím si hlavu nelam, jen když je tu ženich. Jídla dáme podle rozumua je to,« povídá panímáma. A bylo tak dobře.

Různé zprávy. = Záhadný zločin. Z Tillburgu v severním Brabantsku se oznamuje: As před týdnem zmizela zde jedenáctiletá dceruška továrníka hudebních ná- strojů Kesselsa. Rodiče poslali dítě, aby hodilo dopis do blízké poštovní schránky, načež mělo navštíviti dědečka, jenž rovněž bydlel v sousedství. Obojí se nestalo. Dopis, jejž měla dívka dáti do poštovní schránky, adresáta nedošel. Poněvadž byla právě pouť, předpokládáno, že kočovní komedianti přilákali dítě a vzali je s sebou. Avšak veškeré pátrání v tomto směru bylo marné. Před několika dny čekali dva zdejší četníci na nádraží na soudruha, jenž měl při- jet nejbližším vlakem. Když vlak přibyl, odepnuty dva vagony a pošinuty na vedlejší kolej. Jeden z těchto vagonů byl vůz poštovní. V tom přibyl na nádraží jakýs muž, hodil do poštovní skříňky va- gonu korrespondenční lístek a odešel. Četníci to vi- děli, jakož i jakýs poštovní úřadník. Poněvadž po- štovní vůz pro tento den byl mimo službu, vyňal poštovní úřadník lístek ze skříňky, aby jej dal do- pravit jiným způsobem. Při tom pohledl na adresu, jež zněla na jmeno vrchního strážmistra zdejšího četnictva a když lístek obrátil, četl na něm: »Hle- dejte dítě v nejbližším sousedství, pak je naleznete.«

Poštovní úřadník ukázal lístek četníkům, kteří jej vzali k sobě a odebrali se s ním ihned k panu Kes- selsovi, jenž rukopis nepoznal. Když četníci vyšli na ulici, potkali faráře nového chrámu Srdce Ježíšova, Bergmanna, ukázali mu lístek a ihned se jim dostalo odpovědi: »To psal L.« — L. jest kostelníkem onoho chrámu. Byl zatčen a četníci poznali v něm muže, jenž dal lístek na nádraží do poštovního vozu. Na to prohledáno okolí nového chrámu a v jámě pod rourou pro topení vzduchem nalezena polovice šatu zmizelého dítěte. Byla rozšířena pověsť, že v tuto záležitost zapleten jest též natěrač M., jenž již delší dobu v kostele pracoval; také on byl zatčen. V bedně na půdě nalezeny u něho ostatní šaty děvčátka. Pro- hlásil, že L. mu dal zpropitné 5 franků a žádal jej, aby šaty odhodil poblíže domu Kesselsova na ulici. Na místě toho vzal je s sebou. Konečně nalezena ve sklepení pod chrámem v komoře pro topení vzdu- chem mrtvola děcka, jež patrně bylo zardouseno

Bilý Jan.