Nla »Národní Listv.

V Praze, v pátek dne 7. září.

K číslu 247. Čislo v Praze za 29 a na venkově za 3b

ranní a odpolední předplácí se v Praze v administrac na měsíc 2 K —h ve filiálkách na měsíc 2 K 30h Pošton: na měsíc 3 K 20h s dvojí zásilkou: na měsíc 3 K 80b

Telefonické zprávy „Nár. Listů“. Po napjetí. Z Vídně, 7. září. Nastalo ono ztišení, jaké se dostavuje, když zmizely pochybnosti a také obavy a když se dostavila jistota určitosti. Rozpuštění říšské rady je rozhodnutou věcí a jako taková má zájem jen pro budoucnost. Počínají se také již strany a listy zabývati budoucností. Štyrsko-hradecká »Tagesposte našla pravé arkanum pro vyléčení choroby, kterou italský ministr Sonnino nazval »morbo au- striaco tedesco« (německá nemoc Rakouska). »Nemůže nyní« — praví jmenovaný žurnál — »přijíti nic jiného než na novo perioda vlády německo-centralistické. Při ní mohl by se státi pokus o vyrovnání s českým národem na základě daleko pří znivějším.« Podobá se však, že štyrsko-hra- decký hlasatel německo-liberální strany ne- volá tak po centralistické vládě v zájmu smíru národů rakouských jako jedině proto, by pan hr. Stürkgh se stal konečně mi- nistrem. O nových volbách. Z Vídně, 7. září. Údaje o nových vol bách do poslanecké sněmovny se rozchá- zejí. Tvrdí se dokonce, že konati se budou v prosinci. Snad se na tento termín po- mýšlelo. Avšak namítlo se, že letos koná se součet lidu, kterým politické úřady budou zaměstnány před novým rokem a také po novém roce. Kromě toho se ukazuje k tomu, že není záhodno, volební boj položiti do týdne vánočního. sv Cisař a Poláci. Ze Lvova, 7. září. Na audienci, kterou udělí císař za svého pobytu v Jasle 13. t. m., přijaty budou deputace ze m- ského výboru, šlechty, okresních a obecních zastupitelste v. Šlech- tická deputace polská záležeti bude ze 200 členů. Obecní rada lvovská vyšle starostu Malachowského, jeho náměstka a po- slance Byka.

DNl Polský klub a nové volby. Ze Lvova, 7. září. Konservativní listy zdejší ujišťují, že většina polského klubu ne- bojí se nových voleb, ačkoli v polském táboře následkem odštěpení de- mokratů nastal rozkol. Výsledek voleb vyhoví prý přes všechny štvanice pol- ských stran opposičních zájmů zemským. Dr. Körber a Němci. Z Vídně, 7. září. Od včerejška jsou zde pohromadě pohlaváři bývalé ně- mecké obstrukce i jejich inspiratoři a pomahači. Sešli se dr. Bärnreither, hr. Stürkgh, bar. Schwegel, hr. Osvald Thun, dr. Gross a také prý kn. Fürstenberg. Měli pilnou konferenci s ministrpresidentema také s ostatními svými důvěrníky v mini- sterském sboru. Až poznají zevrubně situaci a provedou, co té doby pro zajištění její pro sebe mohou učiniti, vydají manife st ke svým voličů m. Sociální demokracie a rozpuštěni parlamentu. Z Vídně, 7. září. »Arbeiter- Zeitung« oznamuje: Hned po sociálně- demokratickém sjezdu ve Štýrském Hradci sešli se delegáti k několikahodinné důvěrné konferenci, by stanovili nejbližší kroky ke přípravám pro volby. Zastupitelstva volební v jednotlivých okresích volebních budou neprodleně svolána, aby zahájila práci. Pomýšlí se na konferenci celé exe- kutivy strany, až bude termin pro nové volby vyhlášen. Delegáti prohlásili, že zpráva o rozpuštění poslanecké sněmovny byla příjata s největší radostí, a že všude je smýšlení odhodlané a bojovné. Hr. Goluchowski a vnitřní politika. Z Vídně, 7. září. Dodatečně ještě oznamujeme, že včera přijat byl u audience také ministr zahraničních záležitostí hr. Go- luchowski. Nezmiňovali bychom seo tomto slyšení, kdybychom najisto nevěděli. že souviselo s odporem Poláků proti rozpuštění říšské rady, Předplacený a inseráty přijímá administrace v Marianské ulici, číslo 3. Tam je též redakce a expedice.

s odporem, který hr. Goluchowskim byl podporován, třeba by to p. hr. Golu- chowski zase v delegacích popíral. České štíty a nápisy ve Vídni. Z Vídně, 7. září. Ve včerejší schůzi městské rady zdejší předložena byla magi- strátní zpráva ve příčině českých ná- pisů na Národním domě v okresu Pětidomech. Bylo usneseno vzíti zprávu na vědomost. Navrhuje se v ní, by vznesena byla na dolnorakouské místodržitelství žádost, aby novým spolkům při jich žá- dostech za povolení stanov bylo uloženo, že veřejné vyhlášky, nápisy, štíty atd. ve Vídni musejí býti toliko německé. Aby se takové usnesení stalo magistrátem pražským! To by bouřil poplach po celém všeně- mecku ! Čestnou doktorkou? Z Vídně, 7. září. »Volkszeitung« ozna- muje, že známé spisovatelce paní Marii Ebner-Eschenbachové, Mo- ravance, která ve svých spisech líčí venkov- ský život český, udělen bude titul čestné doktorky vídeňské university.

Telegrafické zprávy. Z Vídně, 7. září. (C.-B.) »Wiene Zeitung« oznamuje: Císař jmenoval řád- ného professora university ve Vratislavi do- ktora práv a bohosloví Arnošta Commera řádným professorem dogmatiky na universitě ve Vídni. Z Vídně, 7. září. »Fremdenblatt« oznamuje: Včera odpoledne byla u minister- ského předsedy volná rozprava ministrů. Dnes koná se ministerská rada. V parlamentních kruzích se proslýchá, že se blíží rozhodnutí a že bude říšská rada co nejdříve rozpuštěna. Dle zprávy, která sem ze Lvova došla, budou nové volby provedeny ještě letos. Z Bonnu, 6. září. (C.-B.) Katolický sjezd byl dnes skončen po krátkém doslovu

FEUILLETON. Jidelní lístek.

U Kučerů ve statku strojí veselku. Vdává se prostřední z pěti dcer a dostane se bez věna do velikého statku. Její krása jí tam dopomohla. Veselka bude hlučná, hostí bůh ví kolik — panímáma Kučerovic dává si záležet na výpravě, když nevěstu bez věna vyvdává. Největší tram- poty má s kuchyní. Nebýt pantáty — všecko živé by byla ve dvoře pobila — odpusť Pán- bůh hříchy — snad i ryzku z konírny a Pu- míka z boudy od vrat. V úterý bude veselka, v neděli ráno už je plný statek napečených ko- láčů, masa ve všech koutech, panímáma chodí mezi tím všecka pitomá, hlavu mokrým šátkem zavázanou, achich, to je starostí Z hostí všecko vznešenstvo pozvala si strana ženichova — panímáma Kučerovic od starosti chodí již všecka náměsíčná — jen jak a co ustrojit, aby se vyznamenala, aby to nové přátelstvo vidělo, že nevěsta bude umět v ma- jetku chodit. Všecku svou naději skládá v Zárubku z Čtyrkolí, bratrovu ženu. Ta je vyhlášenou ku- chařkou — už jen aby tu byla. A zrovna co tak panímáma touží, Zárubk tu. Zadrnčel po návsi vůz, vjel do statku a Zá- rubka jen se pohupuje v košatině. Nastalo vítání, divení, dotazy a výklady, konečně je milý host vypobízen do sednice a usazen za stůl a ve chvíli stojí na stole mísa koláčů.

»Ouvej, Stázko, myslím, že jsem taky mohla zůstat doma — jak vidím — koláče máte juž napečené, tak abych se zrovna zas obrátila a jela domů,« upejpala se Zárubka. »Holka; ty bys mi dala! To hlavní čeká ještě na tebe, tyhle koláče jsou jen tak na roz- dávku, ty pravé budeš mít ty na starosti —a což pak teprve masa! Holka, celý týden jsem už skoro nespala — těch starostí !« stýskalasi panímáma Kučerovic. »No — však ti to za to stojí — takový statek! Udělá ta holka štěstí,« potřásala Zárubka hlavou. Panímámu Kučerovic jako když máslem maže a mateřská pýcha sladce v ní rozperutila křídla svá. »Holka zlatá, jen budeme-li v čas se vším hotovy,« tesknila po chvíli opět starostlivě. »I bodejť bychom nebyly, když je poma- hačů z celé vesnice,« troufala si Zárubka. »A hned se do toho podívám,« a juž svlé- kala těžkou vlněnku i sametový kabátec a za chvilku byla připravena. Na nohou trepky, sukni obkrátlou kana- fasku, halenku s krátkými rukávci, zástěru bílou a přes ni modračku tak na otření rukou, na hlavě šátek na babku — tetka Zárubovic stála tu jako generál. A hned se do toho vložila. Nejdřiv dů- kladně prohlédla všecky zásoby — tetka spí- nala ruce neskonalým údivem): tu bylo zábité tele, dva skopci, vepřík, několik hus, hejno kuřat, růženec koroptví, čtyři zajíci a ve vodě se šplouchali dva pořádní, kapři a panímáma hodlala ještě zapíchnouti dvě selátka a vyloupit holubník. »Ouvej, Stázko, toť jakobys čekala na veselku patalion vojáků! Kam s tím se vším?« křižovala se Zárubka.

»Holka zlatá — kam to myslíš! Považ, kolik jen výslužek musím přichystat — osm- náct jsem jich napočítala jen tak letmo. A mu- sím každému hodný uzlík navázat, aby se ne- řeklo, a tady unás po vsi taky abych poslala od čísla k číslu, toť víš, je to křížem skoro samé přátelstvo,« vykládala panímáma. »No, Stázko, když ty takhle počítáš, tu ovšem není nikdy dost všeho,« podrobovala se Zárubka. »No a jak to tedy chceš: nejdřív po- lívku, toť že s jaterními knedlíčky,« popochá- zela Zárubka. »No, a potom ty drůbky s květákem, ho- vězí a něco kyselého k tomu, potom ta kuřata, skopové, husu, telecí, vepřovou a potom ty za- jíce s koroptvemi,« zpovídala se hospodyně. »A jak pak ty holoubátka, selata a ryby?« »Máš pravdu! Což pak ty ryby napřed, na faře prý to tak mívají,« namítá hospodyně. »Dej pokoj s takovou rybí páračkou napřed, když je to všecko při chuti. Ryby udělej na modro a dej je na konec, ať si vezme kdo chce. A což ta holoubata — holka — nějak to musíme prohodit, aby pernatka šla po čtver- nohé, ta těžká masa až k posledu,« mínila Zá- rubka. »Holka, máš pravdu, ale člověk si to ani jak se patří nemůže v hlavě srovnat,« zas ho- spodyně. »Víš co, Stázko, musíme si to napsat, je tak líp, nemusíš to nosit ve hlavě, tuhle se koukneš a hned víš co a jak,« navrhovala Zá- rubka. »Vidíš, holka, to máš dobrý nápad. Kde pak je nějaká křída —« a hospodyně po všech koutech sháněla křídu. Konečně ji někde našla a praví: »Ale kampak to napsat, při takovém rumrejchu to není nikde jisté,« praví hospodyně.