ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 92a90800-727a-11dc-a518-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 26 celkem · entity: person 56, place 23, org 8, work 1
1 masthead
Strana 2
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3 masthead
30. července 1900.
4 masthead
Císlo 20
5 article
svědkem, kterak národní naše obrana rozšiřuje se na fronty dvě, kterak nám není více čeliti jen proti vídeňské centralisaci, nýbrž i proti Berlínu a v něm stělesněné myšlénce velko- německé. Od té chvíle otevřený jícen velko- německého žraloka pořád větší koná vliv na postup zápasu našeho; a jak by ne? Vždyí kyne mu kořist bohatá, neboť náhrobní kámen. položený na politicky zdrcený národ český, sli- buje být kdys základním pilířem slavobrány světového panství německého. (Hlasy: Tos nikdy nestane!) Drazí rodáci! Bratří Čechové! Máme vůč těmto nepopíratelně těžkým poměrům schoulitise v zbabělou malomyslnost ? Hlasy: Nikdy !) Máme poslechnouti skuhrání některých vlastních svých Vestoňů či máme dokonce vyhověti hlasům. k nám volajícím: vzdejte se snů o svépráv- nosti národa; zapomeňte na svou minulost spokojte se údělem podřízeného plemene v pod- maněné provincii a korunujte resignaci svou uznáním nadvlády jazyka německého! (Bouřlivé projevy nevole proti straně Masarykově.) Těm, kdož takto k nám volají, nechť slouž v odpověd: Dokud v hrudi české flouci bude živé srdce, my z něho nárok na svéprávnos vlasti nevýrveme. (Hlučná pochvala a pollesk.)
Čecho Berlín Masarykův
6 article
My ve své vlasti na věky podruhem zůstati ne- chceme. (Opětný souhlas a potlesk.) V naší duši hluboce zakotvena jest pravda slov, že hříchem jest proti bohu i přírodě, samochtějíc v porobu klást šíji. (Výborně !) My nechceme, aby národní naše bytnost utonula v dosavadním centralismu, aniž chceme býti hnojem pro rozvoj německé světovlády a pravíce to, jsme přesvědčeni, ž v tomto pevném nezvratném úmyslu jsou všichn věrní Čechové radikály nejčervenějšími! (Bouřlivý souhlas a potlesk.) A oněm, kdož ke smíru s Němci nás vy- bízejí, služiž v odpověď: Smír, poctivý smír, anoi Však může-li býti smíru, může-li byt svor- nosti bez rovnosti? Vy, kdož kážete smír, zdaž nejste poraženi slepotou, nevidouce, že Němcům nejde o rovnost, nýbrž o nadvládu? Vy, kdož kážete smír, zdaž můžete zapomenout, že pra- menem dnešní síly a platnosti Němců jsou sta leté křivdy a bezpráví na nás páchané, a že mir bez odčinění jejich jest nemožným ? Ano, my chceme mír, však nežádejte, abychom chtěl sebevraždu! (Hřimavá, dlouhotrvající pochvala a potlesk.) A poněvadž není hanebnějšího zániku, než smrt bez boje, proto voláme: v zápas další Víme, že ač již čtyřicet let plahočíme se pouští boje ústavního, snad nikdo z nás, ani z těch nejmladších, nespatří Kánanu, zaslíbené země politického vykoupení národního.
Čecho Němec
7 article
Však délka a obtíže zápasu nás nelekají Útěchou jest nám skalopevná víra v konečný úspěch, víra, dýšící již z věšteckých slov našeho Jana Amosa, řkoucího: »Věříme v boha, že p přejití vichřice správa věcí českých zas k tob se vráti, 6 lide český.« (Souhlas.) Ano, věříme v konečný zdar věci české, poněvadž věříme v jsouenost věčného zákona příčinnosti a účel- nosti, pronikajícího veškeré dějiny lidstva. Vě- říme v příšti svůj úspěch, poněvadž věříme v divotvornou moc idey národnostní, vykazující vývoji států moderních nové směry. Věříme v uskutečnění svých tužeb, po- něvadž věříme v neúmornou životní sílu národa, který týmž rozmachem, kterým kořen jedle trhá skálu, postupným vzrůstem doveds odvalit balvan národní a politické naší bídy. A věříme v budoucnost věci české i proto, poněvadž život náš jest podmínkou trvání suverénního soustát rakouského a poněvadž k životu šestimilliono- vého národa našeho poutají se zájmy celé Ev- ropy, zájmy to mnohem obrovštější, nežli jes rozpínavost po světovládě lačnící Germanie (Bouřlivá pochvala.) Sláb jest jenom, kdo ztratil v sebe víru, malým ten, kdo malý zná jen cíl. Národové nehynou, leč vlastní svojí vinou. A této viny na nás a dětech našich dějiny nenaleznou, jestliže zůstaneme věrni sami sobě, jestliže každý z nás bude mužem celým, rozšafným. mužem práce a etnosti občanských, jestliže všichní vespolek ostříhati budeme svatý oheň zanícení vlasteneckého a ve věcech národa po- vždy budeme za jedno. (Hlučná pochvala.) Stane-li se tak, pak nás ledajaké papírové cáry, jakým jest svatodušní program německý a různé ony plány na zkrácení práv jazyka našeho, v postupu dalším zastaviti nedovedou.
Jan Ámos Eva
8 article
(Výborně! Potlesk.) Vytrvat, jest dnes nejvyšší náš zákon. A šetříce tohoto zákona, rodáci drazí, obnovme i dnes přísahu, na prvních tá- borech našich hlaholivší, obnovmej před tvář otevřených nebes přísahu, že zápasu za právo jazyka, za právo sebeurčení vlasti nevzdáme se nikdy a nikdy! (Hlučné volání: Nikdy Potlesk.) Sílu pak k dodržení přísahy čerpejme z vědomí dobrého svého práva a z onoho kouzla sebedůvěry, kterouž povznášeli mys svou otcové naší, pějíce vroucně velebný chorál »Svatý Václave, vojvodo české země, nedej za hynouti nám i budoucím!« (Bouřlivý, dlouho- trvající potlesk a pochvala.) Zástupce strany radikální posl. dr. Bar dovozuje, že není účelem táborů ztěžovati si přednášeti žaloby do protivenství a útisků ne- přátelských. Mohl-li by dnešní tábor míti vý- znam a účel, může jím býti jen jediný: aby shromážděním českého lidu, kde není rozdílu mezi stranami a povoláním, byla dána direktiv české politice k ráznému konečně obratu. (Sou hlas.).
Svatá
9 article
Dosavadní česká politika odchýlila se — dle tvrzení řečníkova — daleko od národního státoprávního cíle. Co se dělo na říšské radě nebylo žádnou politikou státoprávní, k tomu — tak praví dr. Baxa — nebylo potřeba státo- právních hesel a programu. To se na národt vymstilo. Co přinesly obě dvě české delegace z par lamentu? pokračuje radikální rhetor. Prvá vrá tila se s punktacemi .. Hlas: Hanba jí Dr. Baxa: Pánové, žádnou hanbu. Může se státi politická chyba a stala-li se, je naš povinností ji napraviti. Dnes, za takového slav nostního okamžiku, nemám nejmenšího úmyslu někoho podezřivati. K tomu nemám příčiny. Strana staročeská r. 1879 měla k postupu svěmu — jehož chyby dnes uznáváme — jisté dů- vody, které uznala za správné a zajisté o po- ctivosti jejich vůdců nebude míti nikdo pochyb- nosti. Ale s čím přicházi letos česká delegace
Baxa doktor
10 article
mezi český lid? Není to její vinou, ale česká politika je dnes ve znamení obrany prot svatodušnímu německému programu, obsahují címu požadavek státní němčiny. A to vše stalo se proto, že česká politika nesetrvala na zása- dách, které si vytkla před dvaceti a třiceti léty. V dobách opposičních byla by si vláda nedovo- lila vystoupiti s podobnými návrhy, jakými jsou předlohy Körbrovy. A proto — soudí dr. Bax — vidí-li český lid, jak česká politika pořád ustupuje a vidí příčiny toho, je na čase, by diktoval jí sám obrat, ne na prospěch dělnost parlamentu, nýbrž na prospěch politiky státo- právní. (Souhlas.) Povinností naší naopak je, přičíniti se, by vídeňský parlament dělným nebyl. (Výborně!) Voláme k české delegaci, by všeho vyjednávání s vládou a německými od- půrci zanechala. (Souhlas.) Pro nevděčné Ra- kousko dost jsme učinili. Nečiňme nie, co by posílilo centralismus a instituci vídeňského par lamentu a skutky dokažme své smýšlení. Kdyby byla čoská delegace bývala důslednou ve své politice, k níž se přiznávala r. 1869 a 1879, nebyla by porušila své státoprávní stanovisko a nebyla by se vrátila z Vídně jako spráskaný lev s vylámaným zubem. (Pachvala.)
Körbrův doktor Bax Vídeň
11 article
Jak pohližíme na svou budouenost ? Můžeme chovati se přátelsky k říši nám nepřátelské která nám naděje v lepší život neskytá? Do padne-li odpověď na tuto otázku kladně, bylo by lépe, by poslanci chodili stále do Vídně tvořit pravici nebo levici a kdyby stali se z na- šeho lidu nejen fortnýři, nýbrž i hofráti a mi nistři. Ale tkví-li ještě v srdcích našeho lidu památka bývalé minulosti a naděje v lepš budoucnost, chceme-li býti skutečné samostatným národem, pak nesmíme se hnáti za takovýmito pomíjejícími věcmi. Nebojme se o budouenost Postavme si určité své cíle, nesledujme centra- listickou politiku vídeňskou a nezapomínejme, že dnes politika rakouská nerozhoduje seve Vídni, nýbrž v Berlině (Souhlas.), že česk otázka stala se otázkou evropskou, že náro náš se přičiní, by jí zůstala a že nebude se o ní rozhodovati jen ve Vídni, nýbrží take v Paříží a Moskvě. (Pochvala.) Sešli jsme se, bychom demonstrovali pro svůj státoprávní program a naznačili cestu české delegaci. Až nadejde chvíle, kdy vám voličům bude o zástupcích vašich rozhodovati, nežádejte od nich politiky jiné, než státoprávní a proti- cislajtánské! (Pochvala.) Zástupce »Sdružení zemědělců« pan St Kubr vzpomenul hezprávi, které českému ná rodu zejmena posledním činem vlády Clarovy se bylo stalo a známého lokte, jimž měřís nám a jímž měři se našim odpůrcům. Prohla- šuje však, že přese vši bídu a útrapy své rolnictvo české nezapomene národních svých po- vinností a že v boji za práva českého lidu z ujímati bude místo přední, at již padne nebo zvítězí.
Kubr Clarův Prohl Vídeň Berlín Paříž Moskva
12 article
Stále snad se hašteříme, kdo z nás lepším a poctivějším býti měl, ale při obratu, který nastal, je zajisté celý národ jednolitým a ten své právo svorně reklamuje. (Hlučná pochvala.) Delegát národního dělnictva red. Klofáč prohlašuje, že stoupenci jeho v zápase o ná- rodní práva českého lidu povždy nalézati se budou v řadách prvních. Myšlenku národní v dělnictvu utlumiti vládě se nepodaří. Se žádným pronárodem na světě nenakládá se tak, jako se šestimillionovým národem českým a to jen proto, že řeči svých matek nezapomněl. Jestliže jisté kruhy intelligence »české« dle vzoru pověstného Crhy činí propagandu intencím vládním, pak konečně na čase říci: »Pryč se šetrností k lidem, kteří zavádějí do řad našich lhostejnost a blaseovanost a kteří pracují vídeňské vládě vším úsilím do rukou. (Pochvala) Proti útoku dlužno postaviti protiútok A bude-li se stejnou jako dosud proti nám po- kračovati, půjdeme do jistých řad, kde agitace dosud ještě nebylo. Mám dnes přes 1100 adres Okresní hejtman béře se k před sedovi a žádá, by řečník se mírnil. (Demon strativní potlesk a pochvala.) Red. Klofáč (pokračuje): Nejsme tal pošetilými, bychom plány své prozradili. Vláda z resolucí a politických článků nedělá si ničeho Politika je věcí činu a my v boji svém žádných obětí báti se nesmíme. A mluvil-li dr. Foře o tom, že vyvoláme-li bázeň, máme vyhráno, připravujme se k činům, které tuto bázeň mus vyvolat. (Pochvala). Řečník dovozuje potřebu pěstění politiky sociálně-pokrokové. Političkou silu hledati dlužno jen v lidu pracujícím a zárukou zdaru nušeho národního boje jest zavedení všeobecného hlaso vacího práva. Řečník přimlouvá se za zlepšení hmotných poměrův učitelstva a poukazuje na křiklavý jich nepoměr k situaci zřízenců státních.
Klofáč Crha doktor Fora nuše národní boj
13 article
Hesla naše — končí — hlásal Havlíček Provádějme je, řiďme se jimi a řekněme zde jako Havlíček proti nepřátelské nám Vídni: »Nepopustíme!« (Hlučná pochvala a potlesk.) Zástupce strany staročeské p. dr. Baštýř je povděčen pořadatelstvu, že jeho předvída vost povsnesla všecky zúčastněné pro tuto chvili nade všecky ohledy strannické a sprostila je obavy, že by slovům promluveným podkládán býti mohl jakýkoliv utajený záměr postranní. Kdyby ústa i největši výmluvností oplývala, nepromluví řečí tak zřetelnou, jakou hřmí do dáli jediná myšlenka, sálající z očí těch tisíců a opět tisíců věrných duší českých, dnes zde shromážděných a hlásající přiteli i odpůrci, že pro všechny věky se klame a marně doufá, kdo bláhovou se kojí nadějí, že národ náš jednou odloží paměť své minulosti, odřekne se ideálů v kolébku probuzení uložených a zaměři na scestí, cizí rukou záludně mu nachystané. Národní i politické eredo své, jemuž na- učila historie naše buditele, nezměněné zacho- váme -potomstvu v nezvyklaném přesvědčení, že nesmíme popřáti ani sobě, ani odpůrcům svým oddechu, dokud země koruny české, jež jsou našim tisíciletým dědictvím, nebudou vypraveny všemi příznaky samostatného, politicky i hospo- dářsky vnitř i vně neodvislého útvaru státního, jenž svobodnou volbou předků s ostatními zeměmi tohoto mocnářství byv sdružen, jinde sice budouenosti hledati nechce, ale také ne- ztrpl, aby mu ji jiní jednostranně vytvářeli.
Havlíček doktor Baštýř Vídeň
14 article
(Souhlas.) Nechceme převratů násilných a uvolněná dráha české samostatnosti nemá jíti přes hlavy porobenců níjakých, ale rovni s rovnými chceme sdíleti se o tuto zemi, vrácenou svobodě; ne- žádámeť ničehož pro sebe a zápasíce za tuto pravdu dávno poznanou, víme, že opatřujem i prospěchy těch, kdož nám jich a tím i sobě dosud odpírají Po leta sloužili naší poslanci centrastickému státu, pracujíce převážně jen na zákonech, jichž vlastní účel vždy byl fiskální, nebo militaristický a když konečně mělo dojíti na národní postu- láty, žádá se na nás, abychom o národních svých potřebách jednali se stanoviska národa německého a ústavní fikce o nutnosti lěsnějšího ještě přitužení centralistických pout za lichým heslem jesinoty státní.
15 article
Správcové tohoto státu dobře znají a čast již sami trpké pronášeli nářky, jak těžké hospo dářské rány zasazuje ústavní a národnostní bo říši. My veškeru vinu na tom od sebe odmí- táme; jsneť tím své minulosti, i tém, kteří po nás přijou, povinni, abychom ponížením svého národa nevykupovali blahobyt říše. Sami ovšem musímei za dnů politických a národních bojů stále o to se snažiti, abychom každý z nás celý národ dohromady hospodářského sesílenía tím i osamostatnění měrou co možná největší se dodělali. Tuto povinnost nám ukládá již sám důraz, jaký na náš blahobyt klade nepřítel. Při- pomínejme si vždy výrok jednoho z našich nej větších odpůrců, že není příčiny k obavám před námi, poněvadž své pěstě zatínáme v prázdných kapsách. Nuže, svírejme svoji pěst, pokavad nám ji ruka přátelskébo smiru neotevře, ale pracujme a snažme se o svoji neodvislost ho- spodářskou, neboť ti, kdož nejsou odkázáni na cizí podporu, mohou čekati a těm, kdož mohou čekati, náleží v Rakousku budoucnost. (Hlučná pochvala.) Na to promluvil zástupce strany radikálně pokrokové p. Hubka. Pravil, že každý poku organisace v českém lidu končivá nezdarem.
Hubka Rakousko
16 article
Kárá zejmena jednání některých starostů, kteří pokorně panu hejtmanovi se omlouvali, že d opposice byli vehnáni. (Projevy nevole.) Řečník ostře kritisuje předlohy Körbrovy zvláště projektovanou instituci krajského zřízení která samoslatnosti českého království rozhodně je na úkor. Několikaletá práce delegace naši ve Vídni má bohužel menší vliv, než jednonočn česká muzika. (Souhlas.) Jsou body, v nichž by se dnes strany po- krokové mohly sejíli. Je to boj za národn samostatnost, nejširší občanská práva na základ úplné rovnosti národní as politické, za uzdravení naší samosprávy, za rovžé právo hlasovací, bo proti reakci a ve prospěch českých menšin Nejen vládě, nýbrž i poslancům dlužno ukázati že český národ s vídeňskou politikou spokojen není. Připojuje se ke přání, by boj českého lidu za osamostatnění české země a emancipaci od centralisace stal se prvním krokem ku předu k lepší budoucnosti. (Souhlas.) Tajemník okresního výboru českobrod- ského, pan Axamit, doporučil po tom ke schválení tuto- resoluci »Ačkoli v otázkách některých jedni jdeme dále, druzí zase prostřední cesty volíme, v tom jsme všichni za jedno, že s amo statnos státní jednoty zemí koruny če- ské na základě historického práva a spravedl- nosti musí nám všem stranám a národu ce- lému býti vůdčí hvězdou. Všichni stejně cí tíme své ponížení z nahodilého někdy vítěz- ství zbrani, stíhajícího svými důsledky ješte desáté pokolení poražených, avšak ani ty nej- tvrdší rány nepřipravily nás o naději, že bude jednou lépe, že musí býti lépe, a že přesta- nou křivdy a útisky našich lidí i snah na poli osvětovém, hospodářském i národním.
Körbrův Axamit Vídeň okresní výbor českobrodský
17 article
Cítime trpce, že dnešní stav škodí všem lidovým stavům a proto toužíme po svém osamostatnění hospodářském, politickém i ná- rodním, žárlivě střežíce požadavek státoprávní a odmítajíce s důrazem snahy, snižující jej na pouhou otázku jazykovou, ať děje se tk se strany kterékoliv. A ve zmenšování takovém spatřujeme nejhorší překážky na cestě k hlav nímu cíli, neboť tím třišti se naše síly zátemňují se pojmy o naší vůli, vtělené právě v programu státoprávním. Právem občanů konstitučních odsuzujeme systém, příčící se našemu programu a ne- uznávajíce říšské rady vídeňské, odmítám snahy, chtějící zachovati a podporovati děl nost tohoto parlamentu. Proto jsme s radost uvítali opposiční i obstrukční taktiku českýc poslanců, neboť jí byl alespoň na čas umlčer orgán nepřátelského šiku. Protestujeme rozhodně proti soustavnému znásilňování našich práv politických a náro ních, proti všemu ponižování a urážení na šeho jazyka ve vlastní domovině, kde považo váni jsme takměř již za podruhy. Protestujeme důrazně proti utlačování pří slušníků národnosti naší v území smíšeném proti všem kamenům, vrhaným na české školy a Besedy, a žalujeme před celou veřejností. že nedostává se nám proti všem těmto bar- barským násilnostem povinné ochrany státu Proti pokusům, majícím za účel trhati ne dílné království české, vystupujeme co nej rozhodněji a varujeme před takovým urážením a drážděním českého lidu. Stojíce na stanovisku spravedlnosti a plné rovnoprávnosti a rovnocennosti, zavrhujeme prineip jednojazyčnosti při úpravě jazykov otázky při státních úřadech, protestujeme prot neodůvodněnému vyvyšování jazyka něme- ckého na úkor jazyka našeho, a nemáme dosti ostrých výrazů pro odsouzení urážlivých jazykových návrhů Körbrových.
Körbrový
18 article
Myšlenku státní němčiny, jako nejopovážli vější nájezd proti českému lidu, odmítáme s rozhořčením. Protestujeme proti křiklavému stranění Němcům a proti odměřování práv dle známého dvojího lokte. Pozorujíce s ža- losti, jak krví a potem dobyté milliony z zemí českých ztrácejí se v bezedné pokladně státní, jak střední naše stavy, rolnický, řeme- slnický i živnostenský rychle upadají pod tíhou platů a neurovnaných poměrů hospodář ských, jak dělnictvo naše krutě trpi ná- sledkem nespořádaných poměrů sociálních — a stát nemá sluchu pro zoufalé stesky spravedlivé nároky stavů těchto — protestu- jeme hlasitě proti ochuzování zemí našicha žádáme důrazně za uspořádání těchto nesne- sitelných poměrů a to na základě sociáln spravedlnosti. Trpce musíme žalovati na křivdy, vyplýva jief z dosavadních volebních řádů a touzíme p0 spravedlivé nápravě těchto řádů netolik v ohledu národním, nýbrž i sociálním, totiž po všeobecném právu hlasovacím. Voláme p odstranění válek, které pokládáme za pouh hromadné vraždéní, nesrovnávající se nikteral ani s důstojností lidskou, ani s duchem času. žádáme za úplné odstranění militarismu, dokud tak se nestane, za důkladné zmírněn vojenských břemen a za naprosté šetření ná- rodního citu v armádě. Přejeme si nových zákonů spolčovacího shromažďovacího, které by nepřipouštěly žád ného obmezování a svírání svobod občanských a nového zákona tiskového na zákiadech po kroku a svobodv. Voláme po brzké opravě zákona trestního Národ český aureolou mučednickou vděčn obestírá hlavy svých trpitelů, nemůže všal ve věznění a bodácích, namířených prot skutkům, ba často i proli pouhým úvahán politickým, spatřovati konstituční řešení vnitro- rakouských nepoměrů, neřkuli spravedlaost.
Němec
19 article
Jak ve hmotném ohledě, tak i v osvě tovém snažení svém pocitujeme na všecl stranách soustavné zkracování. Pro záchranu své krve, aby ze svých synů nevíděl vy růstati janičáry, musí národ český, toliker ými daněmi obtížený, vydržovati za statisíce své školy matiční, — a i to školství, které mu vydržuje stát, jest kusé na počet ústavův, a ducha jeho svírají všelijaká nařízení mimo- zákonná. Žádáme proto důrazně za plné re- spektování požadavků našich ve příčině roz- množení škol, za vrácení školství, českému národu, především však za zrušení všech výnosů, které se příčí duchu doby a minu- losti i cílům národa Komenského. Ve školách našich zavládnouti musí duch, který srovnává se s naší minulostí, jehož nutně vyžaduje naše budoucnosť. S trpkými výčitkami vy- týkáme, že nebylo dosud vyhověno volání statisíců Čechů dolnorakouských po zřízení českých škol, a že jediná škola česká » Ko- menského« ve Vídni až dosud vydržována být musí z prostředků soukromých. Neméně hořkostí nás naplňuje, že vláda ještě stále váhá vyhověti, spravedlivému požadavku za zřizení české university n Moravě. Těžce při tom neseme i nedostafečn hmotné opatření veliké části učitelstva a přejeme si, aby stav ten byl zlepšen, což by se nejsnáze mohlo státi snížením břemen na vojsko a kanony. Jako přátelé osvěty a svobody svědom přejeme si míti školství svobodné a bezplatne a zamítáme všechny snahy zpátečnické, udr žování zatemnělé nevědomosti a otrocké pod danosti. Pro blížící se dobu konskripění žádáme důrazně za účinnou ochranu českých menšin před násilím přenárodňovacím, za vymýcen hesla germanisačního a za provedení sčítán- dle jazyka mateřského, protestujíce rozhodně proti sčítání dle řeči t. zv. obeovaci.
Komenský Vídeň český univerzita můj Morava
20 article
Od svých poslanců žádáme, by prováděl politiku rozhodně a důsledně státoprávní, ne- lekali se a neváhali užiti v boji za práv lidu českého zbraní opposičních i obstrukčních a dali na každé násilí patřičnou odpověd. V zoufalém boji za svá práva víláme sic pomoc věrných spojenců, nechceme však hledati spojenství a věrnost tam, kde jsme byli již častěji a trpce sklamáni. Odsuzuje- me proto snahy, čelící ke sklížení býval pravice. Poslanci naši nechť tedy po tolikerých zkušenostech a sklamáních nedají se zmást nikým a ničím. Nejvyšší vůlí jest vůle n roda, největší posilou v boji důvěra lidu nejpevnější zárukou vítězství vlastní síla Lépe bez spojenců, ale s vlastním lidem bez falešných přípovědí, ale s čistým svědo mím a zdravým ramenem. A ke všem spoluobčanům, ke všem lido vým třídám českým voláme z tohototá bora: Pryč se vši chabostí, s nestatečností, s ne tečnosti a klesloumyslí. Spolehání jen n vlastní sílu, sebevědomí a neustálá práce,t jsou pilíře, to jsou základy národního život a konečně, neodvratné samostatnosti.« Resoluce — jak i opáčnou zkouškou zji- štěno — přijata jedmomy slně za hlučné pochvaly.
21 article
Po řeči red. Sokola, jehož byl okresn hejtman pro některé výroky dvakráte dal napo menouti, přečleny došlé přípisy a telegramy které pozdraveny bouřlivým jásotem. Byly t zejmena omluvný přípis prof. Tilšra a tele gramy městské rady v Přelouči, táboru českého hidu ve Vídni a v Hořicích a Českého Národ ního domu ve Vídni. Tábor skončen po vřelém doslovu předse dově po 126. hod. odpolední. Za nadšeného zpěvu národních písní rozcházelo se shromáždění Účastníkům výpravy pražské prokázal okresn hejtman pozornost věru neobvyklou. Až do o jezdu vlaku čekal na perronu nádražním. Neby ostatně sám. Ještě zdaleka odjíždějícím poutní kům jako na rozloučenou kynula intensivní zán odrážejícího se jasu slunečního od piklhauber i bajonetů četnických.
profesor Tilšr Přelouč Vídeň Hořice Sokol
22 article
Naší pěvci na pouti za vavřínem Účastník výpravy odboru plzen ského »Hlaholus do Brusselu a Paříze píše o úspěchu, jehož odbor docílil také n mezinárodních závodech paříž ských, v dopise uveřejněném v »Plzeňskýc Listech«: »Úspěch brusselský korunován velkolepým úspěchem pařížským. I na půdě francouzské náš výborný odbor »Hlaholu« dobyl z na me nitého vítězství. Nutno doznati, že byl to zápas nesnadný a že jen opravdu umělecké výkony našic pěvců byly to, jež docilily zde úspěchu netu šeného. Sbor soudců sestával jen z odborníků kteří soudili přísně a naprosto nestranně, nedá vajíce se strhnouti nijakými národními sym patiemi. Tlm také nabývá vílězství plzeňské pravého významu. Dne 23. července ve velké, ano až příli velké síní Trocadera věl nás »Odbor«, Shro máždění nechtělo ani napřed věřiti, že by těch několik našich zpěváků mohlo tu pro- obáde razit. Představte si jen dobře, že před plzeňským Odborem pěly ohromné sbory, veliká pěvecká tělesa. Také zde byl veliký smíšený shor z An- glie, dále anglický sbor ženský a mužský, mnoho francouzských sborů — celkem asi dva tisíce pěvců a s těmi zápasil český hiloučék — Hlaholisté. Pochopitelno, — že očekávány jeho výkony s napjatostí, ba na jistých místech s pochybou Než záhy naši rozplašili všecky obavy. Sotva zapěli Wendlerovu »Věrnou milo u«, rozlehl se rozsáhilou dvoranou nadšený potlesk a jásot. A což když přišly na řadu překrásné Pal- lovy »Člesíké tance«, jež všude budily za- sloužený obdiv a získávaly na ráz srdce všého
Wendlerův Věrná Brusel Hlahol
23 article
Mdr posluchačstva. osí Sotva že tance ty Odbor dopěl, strhlas pravá vichřice nadšeného souhlasu a jásotu. St řičký Laurente de Riré, člen jury, spěcbal všecek rozradostněn se svého místa k sborm- stru Kubátovi a grafuloval mu slovy: »O ptravdu neuvěřitelné! Znamenitě! B en konkurencele ono Členové jury vůbec nelíčeným způsohe dávali mu na jevo, že podobných vý- konů neočekával. Nahlas obdivoval sílu, zdatnost sboru a preeisniost i procitěnost, s jakými skladby byly predněseny. Vše byl nadšeno. Předseda jury Saint Šlatěn sk pra- vil:»To dovedou jen Čechovél « Zpívaly ještě další pěvecké sbory, z nicha zvláště líbil se anglický sbor damský. A na t předseda ohlásil rozsudek: Hlaho lu pilze- skému z Čech udělena první čestná cena. Potlesk rozlehal se dvoranou. Dostali: zlatý věnec z dubovýl ch a vavřínových listů, skyostno zlatou desku s reliefem? »Mir« a sbor- mistru Kubátovi bude doručena z la tt medaille a diplom. (V Brusselu dosta sbormistr rovněž zlatou medailli.) »Plzeňský Hlahol« chystá svému odbor při jeho návratu skvěle uvítání a vyzývá vše- chny české spolky a společnosti plzeňské, b se k holdu tomuto připojily. Za příčinou úrady svolává »Hlaho!« společnou schůzi, která ko- nati se bude ve středu dne 1. srpna o 8. hod. večerní v literární sini v Měšťanské besedé Plzní.
Laurent jít Rirý Kubát Čechovél Hlaho Saint Šlatit sk Čechy Brusel Plzeň Hlahol
24 article
Vražda v hostinci „u krále Otokara Il.“ na Žižkově. V nejlidnatějším pražském předměstí, na Žižkově byl po půlnoci na včerejšek v hostinci usmrcen mladý muž a událost tato nesmírně vzrušíla veškeré místní obyvatelstvo. Zpráva o vraždě v hostinci »u krále Otokara II.« roznesla se záhy po krveprolití po ce- lém městě a měla v zápětí tak značné rozčilení, z že lídé probděli zbytek noci, rozmlouvajíce a uvažu- jíce o krvavém půlnočním výjevu. Harantova ulice v níž na rohu ulice Budovcovy nalézá se jmenovaný hostinec, byla od půlnoci a po celý včerejší den na- plněna tak velikými zástupy obecenstva, že vešker komunikace byla tam úplně přerušena. »Hllas lidue o truchlivém tomto případu byl rozdílný. Kdežto jední klonili se se sympathiemi pro oběť hostinské půtky, jiní opět omlouvali pachatele z různé okt- nosti polehčující jemu na prospěch uváděli. Opět jil s neslýchanou lhostejností popíjeli v hostinci, kde usmrcený mladík ležel na podlaze v kaluži krre .. O krvavé této půlnoční scéně sdělují se nám následující podrobnosti Jevištěm její byl hostinec, nalézající se v ná- rožním domě ulice Budovcovy a Harantovy na Žiž- kově č. p. 273. Je to nejzazší část města Zižkova. V průčelí domu nalézá se označení »Hostinec u' krále Otakara II.« Na rohu domu jest plechuvá tabul s obrazem tohoto českého pnnovníka. Na návěšt jest uveden jako hostinský p. Jakub Rálek, živno výčepnickou provozuje tam však p. Josef Gattermnann.
Otokar Otokar II Harantův Budovcův Žiž Rálek Gattermnann Žižkov hostinec u ' král Otakar II rožnit dům
25 article
Vstup do hostinské místnosti jest z průjezdu. V ne- veliké místnosti nalézá se v levo od dveří výčep. uprostřed je kulečník a podél stěn stoly V sobotu po výplatě byl hostinec »U krále Oto- kara II.« navštíven četnými hosty z kruhů dělni- ekých. Byli tam přítomni zejména 19letý zámecnický pomocník Rudolf Zeman z čís. 311 na Žižkově. 21letý pokrývačský pomocník František Vl a sák. bydlíci v témž domě, kde se nalézá hostinec, dále barvíř koží Václav Kočka z čís. 311 a zedníci Kromus, Makola a Keltnor. Hosté bavili s klidně o různých denních záležitostech, zvláště o udá- lostech v Číně. Po 11. hodině v noci klidná nálada pominula. Hlavně působením barvíře koží Václav Kočky, který dělníky u vedlejšího stolu pokoušel konečně je slovem »pitomci« urazil. Uražení se vzchopili a Kočkovi by se špatně dařilo, kdyby s ho nebyl ujal nevlastní jeho syn, zámečnický po- mocník Rudolf Zeman. Z obou stran byli to zejmén pokrývač Frant. Vlasák a Rudolf Zeman, kteří se na- vzájem utkali. Pozvedli židle a útočilí na sebe. Bylo nejvýše na čase, že hostinský p. Gatte mann zakročil. Aby dalším výtržnostem a po pi- padě rvačce zabránil, uchopil svalnatýma rukam pokrývače Vlasáka a vystrčiv ho ze dveří, vybíz jej, aby šel domu.
Zeman František vládní Koček Kromus Makola Keltnor František Vlasák Žižkov Čína U král Ota
26 article
Toto zakončení sporu Vlasáka nesmírně roze zlilo. Co činil, o tom podrobnosti závažné vypra vuje služka Marie Čápova, v tomtéž domě zaměs naná. Čápova přišla do výčepu pro pívo v tu dobu když dole mezi hosty započala výtržnost. Jakmile pívo domů donesla, chtěla se vrátit do průjezdu, aby viděla průběh půtky hostů. A sotva že sestoupila s několika schodů, spatřila ke schodům blížiti s muže. Poznala v něm Vlasáka, u sousedky Františky Černé v podnájmu bydlícího. Služka stanula na schodech a viděla zcela jasně a zřetelně, že u lampičky svitící před krucifixem u schodů, Vlasák v yt á hl z kapsy nůž a rozevřel jej. Čápova dobře zaslechla cvaknutí želízka. Vlasák rozkročil se držel nůž v pravici, jakoby se chystal k útokn Služka zůstala rovněž státi se zatajeným dechem. Pojednou vrzly u hostinské místnosti dvéře. Vlasák zvolal: »Keltnere, pojď sem!« Ale Keltner nepřišel Z mistnosti hostinské vyšel Zeman a zaměii k nádvoří, kde se nalezá pissoir. Poznal hlas Vla- sákův a pobízel jej, aby šel domů. V tom oka- mžiku vyřítil se na něj Vlasák ze zadu tedy zákeřným útokem a vrazil mu nů do hlavy, Zeman obrátil se kobraně, ale síly rapidně jej opouštěly. Krev z rán za levým uchem stříkala mu jako ze stříkačky. Vrá- til se potácivým krokem do hostinské místnosti volal: sJež1š M ari a, zav ažte mně r á n ul-
Vlasák Čápův Černá Keltner Zeman Vl můj ulice