2
masthead
NARODNÍ LISTY.
3
masthead
23. ledna 1913. Číslo 22.
4
article
kánské války dr. Kramář stál na stráži,
varuje, objasňuje i povzbuzuje, hluboce nás
dojímá. Slované v monarchii pro nás učinil
tolik, že jsme toho nikdy neočekávali! Kdo
myslí, že jsme ještě na něco jiného spoléhali
klame sel
Poslední transport objednaného dělostřele-
ckého materiálu srbskéRo.
Z Bělehradu, 22. ledna. Do Soluna přibyl
poslední transport srbského dělostřeleckého
materiálu. Pozůstává z 10 hofnic a 12 polních
baterií, jakož i hojné zásoby nábojů. Zvláštn
vojenská komise byla jmenována pro tento
transport.
Srbské dementí.
Z Bělehradu, 22. ledna. (K. k.) Cizo-
zemskými časopisy šířená zpráva o demisi
náčelníka hlavního štábu generála Put-
nika je — dle úřadního udání — úplně
vymyšlena. Také zpráva o cestě král
Petra do Skoplje postrádá jakékoli pod-
staty.
Řecký následník na cestě do Epíru.
Z Athén. 22. ledna. Korunní princ řecký
přibude dnes do Prevezy a odebere se
k armádě.
Prohlídka lodí na útěku.
Z Cařihradu, 22. ledna. (K. k.) Dle no-
vinových zpráv turecký křižák »Hamidžíje
prohledal mezi Syrou a Egyptem ruskou
loď a zabavil jako válečný kontraband její
náklad cukru a konserv.
Strážní opatření na Chalkydice.
Ze Soluna, 22. ledna. (K. k.) Majákové
ohně na pobřeží Kasandry a před vjezdem
do solunskéhe zálivu se již dva dni z opa-
trnosti v noci nezapalují, ač nikoho nena-
padne, že by turecké vojenské lodí mohly
se ještě pokusiti o nový výpad z Dardanel
a ploutí až sem. Strážní služba na velkém
mysu Karaburnu je co nejpřísnější.
doktor
Kramář
Slovan
Bělehrad
Atény
Cařihrad
Egypt
Dardanely
Soluna
Soluna
5
title
Politický přehled.
6
article
Země české.
Země české.
Němcí a čeština.
7
article
Jak hluboko zakotvena jest do německo-
nacionálních zájmů otázka osvojení si češti-
ny, vidno z toho, že v německém tisku jeden
článek o tom druhý stíhá a vesměs dovozuje
bezpodmínečnou toho nutnost. Nejnověji se
ku předmětu tomu ozvaly německo-nacionální
kruhy severních Čech, vedoucí „Reichenberg
d. Volkaztg.“, kteráž prohlašuje, že definitiv-
ně bylo opuštěno na německé straně stanovi-
sko více než třicet let rozhodující, že učení
se češtině „do jisté míry přináší německé ct
újmu“ a že zvítězil konečně praktický náhled
a vydáno heslo: „Němci, učte se česky!“ ž
se znalost češtiny cenou nevyrovná znalosti
němčiny, o tom nebudiž prý ani řeči, mimo
Čechy, anebo mimo země sudetské se znalost
češtiny nevyžaduje, neboť tu němčina každé-
mu v před pomáhá. Naproti tomuto výměru
německých potřeb němčiny máme velmi cen-
né svědectví německé, které dokládá něco
docela jiného. Byl to zrovna výkřík z něme-
ckého srdce pražského kasiňáckého orgánu
jenž doporučoval češtinu mladému Něme-
ctvu přímo jakožto německý klíč ke slovan-
skému Balkánu, z toho výslovného důvodu,
že čeština jest prý prostředkem k dorozumění
s každým Slovanem. A co všechno dnes již
v Sofiji i v Bělehradě češtinu láme na důkaz
že to není němčina, která mimo „sudetské ze-
mě“ všude cestu klestí, o tom docházejí zají-
mavé zprávy.
Němec
Čechy
Reichenberg
Balkán
Bělehrad
8
article
Jinak přiznává německo-nacionální list
líberecký bez bolesti, že znalost češtiny Něm-
cům jest nutna se stanoviska dvojjazyčné kva-
lifikace německých uchazečů o úřady v ze-
mích českých, zásada to, kterou všechny ně-
mecké strany v theorii tak urputně potírají
Dedukce německého listu z českého požadav-
ku, aby na českých středních školách zavede-
na byla obligátní němčina podle německého
vzoru s češtínou, v ten smysl, že napomenutí
takové jest důkazem, že čeští uchazeči něme-
cky neznají, ježto se němčině teprve učiti
mají, jest docela průhlednou šidbou. Dosud
se Němec nesetkal s úřadníkem Čechem, kte-
rý by mu nebyl ve výkonu svém německy ob-
stál. Tuto námitku nemají Němci proti če-
ským státním úřadníkům ani v ryze českém
území. Tenť je rozdíl v německém a českém
stanovisku k učení se druhému zemskému ja-
zyku. Němec se češtině učí jenom z osob-
ního prospěchu sobeckého, za českým po-
žadavkem znalosti němčiny stojí však přede-
vším hluboké právní vědomí o rovném právu
obou jazyků v zemi, které u Němců naprosto
odpadá, a teprve potom v druhé řadě přicház
u Čechů ku platnosti také příkaz co nejlep-
šího výzbroje k soutěži na každém poli čin-
nosti, která dvojjazyčnou kvalifikaci vyža-
duje. Arciže je to mocný důvod a mělo by
stačit k ukončení všech sporů, nutnou zna-
lost němčiny vědomí, že se nesmíme dáti od
Němců předčiti v jazykové kvalifikaci, která
až dosud byla výhradou na české straně.
Němec
Čecho
Německo
9
article
Abrahamoviny dra. Titty.
President vedlejší velkoněmecké vládyv
Čechách, předseda německého Volksratu pro
Čechy v Třebenicích, dr. Wenceslaus Titta,
uvidí Abrahama — možno-li tohoto rčení po-
užíti vzhledem ke známým jeho antipatiím —
co nevidět, jíž zítra kyne historický ten den.
Německo-nacionální listy přinášejí oslavné
články o „nejnezíštnějším zápasníku za moe
Němectva v Čechách a její rozhojnění“ a jestli-
že v nich dra. Tittu velebí podle všech svých
možností, mají se svého protičesky škůdného
stanoviska pravdu, neboť není a nebylo většího
škůdce Čechů v Čechách nad tohoto mistra
krtčí, půdu pod nohama podrývající práce. Dr
Titta jest organisátorem české državy vyvlast-
ňovací agitace a jest vševlivným inspirátorem
každého podniku německo-nacionální politiky
v Čechách od největších akcí až do nejdrob-
nějších i čítá vedení rozhodujících německých
stran ke svým poslušníkům, přes všechen jích
druhdy až hlučný odpor. Co znamená ústředna
politické agitace, jím stvořená, jeho Volksrat,
vysvítá z toho, že, když ustalo první ohro-
mení z balkánských vítězství slovanskýcha
mezi rakouskými Němci ozvalo se slovo po
těsnějším sebrání se všeho rakouského Nč-
mectva proti slovanskému, do nezměrna prý
vzrostlému uvědomění, hlásáno bylo, že se tak
nemůže státi jinak, než Volksratem všech
doktor
Wenceslaus Titt
Abraham
Titta
Čecho
Němec
Čechy
Třebenice
10
article
Němců v Rakousku. Jedině slovo dra. Títty.
prozrazující ostatně dalekosáhlé jeho plány, že
napřed musí býti „Volksraty“ v jednotlivých
zemích vybudovány, než bude lze k tomu při-
kročiti, zastavilo předčasný, nesystematický
pokus k tomu. Životopis jeho, jak jej otiskuje
„Reichenb. Ztg.“ posl. Fahrner, prozrazuje
celou methodu jeho práce, od jeho vpádu do
českých Třebeníc, kdež hned započal s pře-
měnou utrakvistických spolků veteránského.
pěveckého a hasičského ve spolky německé.
načež následoval německý pivovar, německá
záložna až po pověstnou „Germanii“, matku
„Volksratu“, před deseti lety zřízeného, načel
došlo na školství všeho druhu a odboru až po
evangelický chrám a říšsko-německého ka-
zatele v něm. Činnost dra. Titty a jeho Volks-
ratu vyžaduje velikého napětí českých obran-
ných sil a hlučné německé oslavy jeho činnost
měly by vzpružiti a k novému úsilí podnítiti
českou obětavost pro naše obranné Jednoty
a Ústřední Matici školskou.
Němec
Fahrner
Rakousko
11
article
Rakousko-Uhersko.
Rakousko-Uhersko.
Nezdar Hussarkova návrhu.
Neosvědčila se ani poslední vídeňská
zpráva (sobotní), že polsko-ukrajinská do-
hoda o universitu jest „téměř“ hotova, poně-
vadž jest třeba odstraniti z chystaného císař-
ského prohlášení jen nepatrnou formální zá-
vadu. Pro tuto domněle nepatrnou závadu
rozbilo se v pondělí celé vyjednávání. Nebyla
to ovšem závada formální, nýbrž pro Ukra-
jince důležitá, poněvadž se týká polského rá-
zu nynější lvovské university, jejž Ukrajinci
neuznávají. V některých pondělních listech
byl otišťěn německý originál Hussarkova ná-
vrhu panovnického prohlášení a v něm je
zmínka o polskosti nynější lvovské university
třikrát. V úvodu se praví, že prohlášení se
vydává proto, aby se vyhovělo snahám malo-
ruského obyvatelstva v Haliči po universitě
zabezpečil a zjistil se polský ráz dosavadní
lvovské university. V posledních dvou odstav
cích pak se praví na prvém místě: I za pře-
chodné doby t. j. nejpozději do 1. října 1916
zůstane dosud platná polštína jako vy-
učovací, zkušební, úřadní a jednací jazyk do-
savadní university nedotčena. A na druhém
mistě se stanoví, že nejpozději 1. října 1916
pozbude maloruský jazyk na dosavadní uni-
versitě všech práv a nabude platnosti pou-
ze polština.
Hussarkův
Ukrajinec
RakouskoUhersko
Halič
12
article
Tyto dvě poslední zmínky o polskosti do-
savadní lvovské university ukázaly se pro
Ukrajince nepřijatelnými. V první uznává se
už nyní polskost university, což Ukrajinci na
základě císařského nařízení z r. 1871 právem
popírají; v druhé hrozí se zrušením práv
maloruského jazyka na dosavadní universítě
nejpozději 1. října 1916, ať je nová maloruská
universita do té doby zřízena nebo ne.
To jest hlavní ukrajínská námitka prot
Hussarkovu návrhu. Druhou námitkou je to.
že v návrhu Lvov jako sídlo příští maloruské
university se už předem vylučuje byť ne vý-
slovně, tedy dosti srozumitelně.
Jinak uveřejněný nyní text Hussarkov
návrhu nepodává nic nového, co by nebylo
známo již ze starších zpráv. Dne 1. října 1910
má býti otevřena samostatná maloruská uni-
versita o fakultách bohoslovecké, právnické
a filosofické. Nebude-li možno do té doby
otázku vyříditi cestou ústavní (v parlamentě).
má se zříditi „provisorní vysoká škola“ malo-
ruská pouhým ministerským nařízením, což je
za nynějších poměrů ovšem věc velice po-
chybná, poněvadž proti zřizování vysokých
škol pouhým nařízením vzeprou se v prvé řadě
Němci.
Ukrajinec
Hussarkův
Němec
Lvov
13
article
Navay proti vládní volební opravě.
Bývalý místopředseda uherské sněmov-
ny, Ludvík Navay mluvil ve voličské schů-
zi v Temešváru proti Lukacsově volební před-
loze, jíž vytknul množství nesprávností. Vláda
se prohřešila proti svému vlastnímu progra-
mu, neboť jak v trůnní řeči, tak v programo-
vých řečech vázali se hr. Khuen-Héderváry
Lukacs provésti v Uhrách všeobecné vo-
lební právo. Poukazovati na národní zá-
jmy se nehodí v tomto případě, poněvadž Lu-
kacsovou osnovou se nehájí zájmy národa
nýbrž pouze některých jeho tříd. Vlá-
da změnila svůj program a bylo by tedy jej
povinností, optati se novými volbami národa.
připouští-li změnu programu, schváleného před
třemi roky. Také hrozby nebezpečím se stra-
ny nemaďarských národností nesmějí se bráti
vážně. Jsou-li tu závady, mohou se odstraniti.
ale Uhry potřebují každého svého občanaa
jest nesprávno tvrditi, že národnosti jsou ne-
bezpečím pro jednotu uherského státu. Snad
není ještě možno zavésti v Uhrách skutečně
všeobecné volební právo, ale toto právo mělo
by se poskytnouti každému 24 let starému,
gramotnému, rok osedlému a bezúhonnému
občanu. Z negramotných musí se beztoho po-
nechati všem těm, kdo volební právo mají už
nyní. Řečník je ze zásady také pro hla so-
vání tajné a připustil by nějaké přechodné
ustanovení pouze v krajinách, notoricky ve
vzdělanosti opožděných. Ze všech těchto dů-
vodů L. Navay je přesvědčen, že Luka-
csův návrh nikdy se zákonem ne-
stane, což shromáždění přijalo s nejživější
pochvalou.
Navay
Khuen
Héderváry
Lukacs
L Navay
Temešvár
Uhry
Vlý
Luka
14
article
Za hranicemi.
Za hranicemi.
Srbské hledísko dle Miljukova.
Prof. P. N. Miljukov, vůdce kadetů, ne-
dávno překvapil, že v hosudarstvenné dumě
schválil politiku S. D. Sazonova, čímž dal na
jevo, že je slovanskému duchu ruskému blíže,
než se u něho předpokládalo. Nyní se rozjel po
Balkáně, jehož je znalcem, zvláště Bulharska
kde býval universitním profesorem. R. 1908
projel západní Balkán, zejména Bosnu a Her-
cegovinu. Z nové cesty posílá dopisy do orgá-
nu své strany, petrohradské „Rěči“. Dopisy
P. N. Miljukova jsou znamenitě psány, ale po-
někud dlouhé. V posledním vykládá srbské
hledisko na Rusko a Rakousko.
Srbský národ tone ve vítězoslávě, duch
jeho vysoko povznesen. A neslaví jen vítěz-
ství nad Turky, nýbrž také svou rehabilitac
v očích světa. Toto moralné vítězství Srby
těší nejvíce. Vítězem je v Srbsku všechen
národ, a národem je v Srbsku selstvo.
Před tváří národa přestaly všechny různice
inteligenci a politických stranách. Hrdost in-
teligence sklonila se před uvědoměním se-
dláka-vojína. Jeho obětavost až do těch
hrdel a statků naplnila všechnu ostatní spo-
lečnost a dala jí pocit nepřemožiteln
sily. Rázem se otevřely nedohledné per-
spektivy národního rozvoje a jednoty. Všem
se zdálo, že nadešel nějaký velký svátek v še-
obecné národní obnovy.
A najednou do toho světlého obrazu padl
temný stín. Vítězům řekli: vydejte nejlepší
plod svého vítězství, odejděte od mořského
břehu, o kterém jste tak dlouho snili. Ústup-
nost Pašičova narazila na odpor v národě.
Miljukov
profesor
Sazonov
P N
Turek
Srba
Pašičův
Balkán
Bulharsko
Bosna
Rusko
Rakousko
Srbsko
obecný národní obnova
Heracegovin
15
article
Málo je těch, kdo schvalují, že se Pašič přizpů-
sobil ruské politice a dělá vše, jen aby se vy-
hnul další válce.
V Petrohradě konservativný i národní tisk
pronesl obavy, že ruská politika odvrátí srb-
ské rusofily od Ruska a přinutí je hledat po-
mocí u Rakouska. Tyto obavy jsou zcela bez-
důvodné. Rusko nepozbylo a pozbýti nemůže
v Srbsku aureoly. Láska k Rusku zachovala
si u srbského sedláka všechnu počátečnou bez-
prostřednost a svěžest. Ale v Srbsku ne-
poměrně víc než v Bulharsku
sedlák dělá svou vlastní politiku.
V skupštině ze 167 poslanců je 73 sedláků
Srbský sedlák je zámožný inteli-
gent. Je si úplně vědom své ceny a svého
významu v státě. Všichní znalci kon-
statují ohromný pokrok srbské
vsijak co dokultury, tak co do bla-
hobytu. A sedlák, hospodář srbského státu,
je rusofil od přírody. Nic ho nepřinutí, aby se
změnil v té příčině. Byť i Rusko dělalo zjevné
chyby, on pro ně najde vysvětlení i ospravedl-
nění — a přenese své naděje v Rusko, v lepší
budoucnost.
Z té příčiny i srbská inteligence je ruso-
filská. Opačné city Srbové chovají k Rakous-
ku. Logicky srbští politikové připouštěji
možnost obratu k Rakousku. Politicky by
si časem takového obratu i přáli, ale psy-
chologicky jest úplně nemožno, aby srb-
ská demokracie přešla na stranu Rakouska.
Proto v ruské veřejnosti hlasy Rusku nepří-
znivé jsou řídké a nedocházejí ozvěny. Ná-
rodní smýšleni řídí v Srbsku poli-
tiku a státníci spravují se jím jako
mořeplavci kompasem. Žádné rány
nemohou Srby přivěsti v úplné zoufalství, pro-
tože v národní úkoly a v jich vyplnění do-
chází stále věcné opory v nepřetržitě
rostoucímnárodnímvědomívšech
částí Srbska. Co je vzato, není ztraceno, říká
jejich politický optimism.
Pašič
Srba
Petrohrad
Rusko
Rakousko
Srbsko
Bulharsko
Rakousy
16
article
Hrozící nesvár mezí Bulhary a Srby.
Věříme tomu, co bulharské a srbské
listy psaly před početím války, že mezi
vládami spojených států bylo dosaženo
úplně dohody o rozdělení osvobozeného
území a že není možno, aby po válce na-
staly z té příčiny mezi nimi neshody. Jen
prý o některých podrobnostech, k jichž pro-
pracování nedostávalo se již času, bude
třeba ještě se dohodnouti. Věříme tomua
doufáme, že vlády spojených států dostoji
učiněné smlouvě a provedou ji přesně,i
kdyby se některá její ustanovení nesetkala
s pochvalou krajních živlů. Šovenům kaž-
dého spojeného národa bude se zdáti, že
ztrácí ve prospěch sousedův. Až do války
potýkalo se spolu na Balkáně několik »vel-
kých« myšlenek: velkosrbská, velkobulhar-
ská, velkorumunská, velkořecká a nyní Ra-
kousko-Uhersko formuje myšlenku velko-
albánskou. Přilišnosli těchto plánů musejí
si rozumně ustoupit a ústupky ty nebudou
bolet, když budou vzájemné. Nebudou-li
spojenci proniknuti přesvědčením, že jen
svornost může býli zárukou, aby dílo jejich
vítězství vytrvalo a se upevnilo, ztratí na
konec všeí
Sofijský »Dnevnik« dovozuje nutnost,
aby co nejdříve byl svolán národní sbor
bulharský k ochraně národních zájmů bul-
harských v Makedonii, jež prý jsou ohroženy
Srby a Řeky. Všecky bulharské strany jsou
prý srozuměny, aby takový sbor byl svolán
a slibily jej obeslat.
Bulhar
Srba
Řek
spojený stát
Balkán
Makedonie
RakouskýUhersko
17
article
Jasná Poljana bude rozdělena mužikům.
Nedávno v Evropě vzbudila velkou po-
zornost zpráva, že ruská vláda, jež zakou-
pila od dědiců Lva N. Tolstého Jasnou Pol-
janu, rozdělí ji mezi mužíky. Mnohým se
zdála málo podobnou pravdě, protože zá-
padoevropské vlády takových presentů svým
bezzemkům nedávají.
Jak ruské listy nyni oznamují, jsou pří-
pravné práce k rozdělení Jasné Poljany do-
končeny a půda bude mužíkům odevzdána
na jaře. Ovdovělé hraběnce Sofii A. Tolsté
bude ponechán zámeček s 200 desjatinami
pozemků a s hrobem jejího muže. Mužikům
se dostane 684 desjatin, za něž pět synů
Lva N. Tolstého dostane od vlády 400.000
rublů.
Zbývá podotknouti, že po smrti L, N.
Tolstého Jasná Poljana byla odhadována asi
za 200.000 rublů. Vláda tedy z uznání ne-
smrtelných zásluh L. N. Tolstého o ruskou
literaturu, Jasnou Poljanu třikrát přepláci.
N Tolstý
Pol
A Tolstá
L N
Tolstý
Evropa
smrtelný zásluha L . N
18
article
Přední úkol Briandovy vlády.
Přední úkol Briandovy vlády.
V rozporu mezi skupinami republikánské levi-
ce při volbě presidenta republiky hrála vážnou
úlohu také otázka velební reformy pro různé sta-
novisko k poměrnému zastoupení, jež radikálové
a radikální socialisté potírají, zastávajíce princi
většiny, ponévadž z rozdělení hlasů ve volbách
předešlých lze předvídati, že volbami dle propor-
cionálního systemu by získali především umírnění
republikáni a sociální demokraté.
Také při rekonstrukci kabinetu Poincaréova.
kterou právě provedl Briand, přicházela u osob-
ností, s nimiž vyjednával, v úvahu volební refor-
ma na neposledním místě a Pichon, člen dřivěj-
šího kabinetu Briandova, jemuž bylo nabídnute
portefeuille zahraničních záležitostí, doznal přímo.
že nevstoupil do kombinace jen z obavy, že by
se v otázce volební reformy musil prohlásití soli-
dárním s ostatními členy kabinetu, jemuž odcho-
dem Léona Bourgeoise byla odňata hlavní opora.
Briand přichází s programem nejširší republi-
kánské dohody, k níž se po volbě presidenta jevi
ve všech skupinách jisté disposice, ale posud za-
chovává se zdrželivost na všech stranách právě
pro otázku poměrného zastoupení. Předním úkolem
Briandovým bude tudiž proplouti tímto nebezpeč-
ným úskalím. O tom, podaří-li se mu to, se posu
mínění různí. Skeptikové uvádějí, že složení ka-
binetu nepodává dostatečné záruky, že provede
volební reformu, která by mohla býti přijata sená-
tem, kdežto značná část republikánů spoléhá při
tom na obratnost politika, jenž dovedí provésti
bez zmatků rozluku církve a státu
Briandův
Briand
Pichon
Léon Bourgeois
19
article
Projevy z táborů proporcionalistů a antipro-
porcionalistů posud ovšem skýtají málo naděje na
dohodu. „Radical“, orgán strany radikální a radi-
kálně-socialistické, píše: „Mezi poměrným zastou-
pením, jež jistí lidé tvrdošíjně vyžadují, a nynějším
stavem, kterého si ostatně nepřeje nikdo, bude
konečně nutno nalézti střední cestu. Návrh, vy-
pracovaný komisí senátu pro velební reformu, po-
skytne znamenitou basi pro diskusi. Pokud je na
nás, jsme ochotní přijali dodatečné návrhy, které
by mohly uspokojiti republikánské stoupence re-
formy a zavazujeme své přátele, aby svolili k roz-
sáhlým ústupkům. Ale obojživelná koalice nesm
pokládati tyto ústupky za známku slabosti. Naši
přátelé a my jsme pevně odhodláni hájiti princip
většiny. Doufáme, že Briand dovede dosáhnouti
maximum vzájemných ústupků a provésti takt
reformu, přijatelnou pro všechny republikány.
Naproti tomu prohlásil Jaurěs v „Humanité“
rozhodně: „My nepřestaneme jménem socialistické
strany žádati energičtěji, než kdy dříve, poměrné
zastoupení skutečné, upřímné a úplné.“
Předseda parlamentní skupiny pro volební re-
formu. Benoist, pak prohlašuje v „Matinu“, že ná-
vrh, vypracovaný komisí senátu a princip většiny
vůbec nemohou býti základem diskuse, že pro-
porcionalisté učinili již všechny nebo skoro všech-
ny možné ústupky a v zásadě že nikdy nepovolí.
Za těchto okolností soudí skeptikové, že ústa-
vou předepsaná demise celého kabinetu v den.
kdy nový president republiky se ujme svého úřa-
du, totiž 18. února, by mohla býti více než pou-
hou formalitou, optimisté však jsou přesvědčeni.
že oba protivné tábory jsou již bojem unaveny
že obratnému politikovi, za jakého je Briand vše-
obecně uznáván, podaří se přece nalézti vhodné
východisko.
Briand
Benoist
Matin
20
article
Francouzské zájmy v Solunu.
„Temps“ uveřejňuje dopis svého solunského
zástupce, jenž uvádí velké francouzské zájmyv
Solunu, kde je francouzský kapitál engažován su-
mou, převyšující půl miliardy franků. Francouzské
jsou tu hlavní společnosti, jako společnost přístav-
ní, společnost železné dráhy Solun—Dedeagač i so-
lunská banka, a francouzští vývozní obchodníci
mají tu věrnou klientelu. V Solunu je rozšířena
frančina. 35 tamějších francouzských škol má
15.000 žáků. Dopisovatel soudí, že tato francouz-
ská posice by byla ohrožena za nového režimu
poněvadž kterýkoli balkánský stát by prováděl
assimilaci a nebyl by přízniv cizím podníkůma
cizí kultuře. Proto doporučuje, aby Solun zůstal
autonomním, což prý by vyhovovalo i různorodé-
mu složení obyvatelstva, dle jeho údajů 60 israe-
litů, 15% Řeků, 15% Turků a 10% ostatních, i za-
bránilo konfliktu mezi balkánskými státy.
Naproti tomu zaujímá redakce „Tempsu“ sta-
novisko, že je nutno smířiti se s hotovými udá-
lostmi a nechtíti zastavit proud dějin umělými
útvary diplomacie, které by jen vegetovaly. Opa-
tření k ochraně francouzských zájmů jsou ovšem
nezbytna a budou učiněna, ale není dokázáno, že
by francouzské společnosti musily za režimu bul-
harského nebo řeckého prospívati hůře, než za re-
žimu tureckého, pokud pak jde o francouzské
školy, je viděti, že i v Plovdivě se francouzským
školám dobře daří. Co se týče konfliktu mezi bal-
kánskými státy, mohl by býti rozhodným důvodem.
kdyby se spojenci nemohli dohodnouti, ale o tom
ještě nelze mluviti, a je naděje, že se k dohodě
dospěje. V autonomním Solunu by se vyvíjely ln-
triky, které by nebyly intrikami balkánskými a
které by mohly býti francouzským zájmům mno-
hem nebezpečnějšími, než panství Bulharska nebo
Řek
Turek
Bulharsko
Soluna
železný dráha
Dedeagač
22
article
Z parlamentních výborů.
Z parlamentních výborů.
Z Vídně, 22. ledna. (K. k.) Právní výbor do-
končil dnes rozpravu o zbavování své-
právnosti.
Bylo usneseno škrtnouti ustanovení o důvěr-
nících, přes to však podle resoluce posl. dra.
Rennera, která byla současně schválena, ne-
změní se ničeho na nynějsím právním stavu a na
dosavadní praxi.
Na to bylo zevrubně rokováno o podnětech
zemských výborů a vzat byl příslušný zřetel na
část těchto podnětů v osnově.
Příští schůze bude zejtra a na pořadu jest
advokátní řád.
Finanční výbor pokračoval odpoledne v po-
drobné rozpravě o lihové dani.
Posl. dr. Renner soudí, že sanace zemských
financí musí se minouti cílem, poněvadž schodky
pouze v r. 1912 činí až 80 mil., v Čechách přes
35 míl. K. Po sanaci zbude ještě roční schodel
celkem 30 mil. K, takže bude ihned nutnou nová
sanace. Tím však státní finance budou uvedeny
úplně do nepořádku. Sociální demokraté zamítají
takovou sanační akci. Chtějí, aby poskytnuta byla
účelná dotace s určitým příkazem, aby sumy bylo
použito na zvýšení učitelských platů.
Posl. Bauchinger soudí, že otázka kon-
tingentu a bonifikací nemůže býti upravena ne-
závisle na Ubrách, poněvadž jinak znamenalo by
to přenášení produkce do Uher. Proti kartelům
lihovarů musí býti zakročeno. Navrhl resolucii
Vláda se vyzývá, aby individuální rozdělení roč-
ního kontingentu učínila závislým na tom, že zú-
častnění, pokud neexistuje zákon o kartelech
smějí býti členy prodejního sdružení jen tenkrát
jestliže toto sdružení dovolí vládě, aby kontrolo-
vala jeho cenovou politiku.
Renner
Posl
doktor
Vídeň
Čechy
Uhry
23
article
Posl. ryt. Abrahamowicz dovozoval, že nej-
správnější cestou proti alkpholismu je vysoká daň.
Zatížení obyvatelstva zvýšením daně z lihu je po-
měrně nejméně citelné, poněvadž tato daň uvaluje
se na všechny, kdežto zvýžení přirážek musí nésti
výhradně reální majetek a výrobní vrstvy.
Posl. Kuranda vykládal, že všechny obavy.
souvisící s různým nakládáním s bonifikacemi
obou polovinách říše a týkající se poškození ra-
kouského lihového průmyslu, jsou neoprávněné.
Posl. Fink odmitl Rennerovy výtky proti ho-
spodářství zemí, které, dle jeho tvrzení, nemaj
spořádaného rozpočtu a činí prý zbytečné výdaje
na demagogii.
Posl. Miklas vyslovil se proti žádosti sociál-
ních demokratů, aby státní úděly byly účelnými
dotacemi na platy učitelské, což by již z důvodů
zemské samosprávy nebylo na místě.
Posl. dr. Stölzel brojil rovněž proti Rennerovi
odůvodňuje příčiny zemských schodků stále stou-
pajícími jejich břemeny.
Posl. Winarsky soudí, že protesty zástupeů
zemských správ nejsou s to oslabiti údaje dra.
Rennera. Poukázal na rozpor v jednání křesťan-
sko-sociální většiny ve vídeňské obecní radě
křesťanských sociálů ve výboru, pokud jde o osob-
ní daň z příjmu.
Posl. dr. Dlamand opřel se tvrzení, že sociálnt
demokraté maří uskutečnění finanční reformy.
načež rokování přerušeno.
Příští schůze bude zítr a dopoledne.
Na stupřované utiskování českého živlu
v Dolních Rakousích odpoví český náro
zvýšenou podporou spolku „Komenský“ ve
Vídní, který pečuje o české školy pro české
děti dolnorakouské.
Posl
Kuranda
Fink
Rennerův
Miklas
doktor
Stölzel
Renner
Dlamand
Komenský
Dolní Rakousy
Vídeň
24
article
Realistická práce „osvětová“,
Plný týden již koluje v českém tisku nestoud-
ný osobní útok na posl. dra. Kramáře, útok tako-
vého druhu, který i při všem zvlčení našich ve-
řejných poměrů je dosud neslýchaný, a nemá snad
vůbec příkladu v historii slepé strannické nenávi-
sti. Figura politického odpůrce, jenž snaží se sní-
žiti osobní čest protivníka, s nějž jinak není, a po-
špiniti jej aspoň klepem, jenž žije několik hodin
nebo dní, zálibně hltán škodolibým davem a oti-
skován ochotně všude tam, kde se zamlouvá, ať
té či oné příčiny, poněvadž je právě namířen na
protivníka, není arci nic nového ani vzácného.
Ale v tomto případě jde o útok tak nízký a dare-
bácký, a vtažena je do něho perfidně veřejná kor-
porace, která by měla být tak daleko ode všeho
rmutu a kalu politických i osobních zápasů, že
vskutku nemohl najíti místa nikde jinde, než právě
v tisku strany tak zv. pokrokové, v orgánu poli-
tické strany, jejíž duševní spolutvůrce a nominelní
vůdce prof. Masaryk již dávno je zatlačen a zastí-
něn, ba překřičen notorickými na cti utrhači a ře-
meslnými štváčí, klepaři z professe.
Nedávno byl námi z klepařství usvědčen dr.
Jan Herben. Připad, o nějž tentokrát jde, a jímž
jsme se prozatím neobírali na výslovnou prosbu
napadeného posl. dra. Kramáře, než bylo mu umož-
něno vyšetřiti vznik a podstatu bídné pomluvy, je
tento: „Čas“ otiskl v čísle ze 16. ledna vášnivou
invektivu z péra dra. Boučka), v níž stálo mimo
profesor
Masaryk
doktor
Herben
Bouček
25
article
„Pan dr. Kramář přihlásil se za zakládají-
cího člena Osvětového svazu s 1000 K. — Mlado-
češí kde komu o tom vykládali! — ale dosud pří-
spěvku nezaplatil, ač snad byl i upomínán. V
členské knize právě dnes jeden člen připsal, ž
příště odepře platit příspěvek, nebude-li na dru.
Kramářovi jeho příspěvek vymáhán. K valné
hromadě ohlášen návrh, aby byl o zaplacení ža-
lován.“
Toto „tučné“ sousto přejaly a ochotně dále
kolportovaly svorně mnohé listy české i německé
— soudružské „Právo Lidu“ stejně jako bratrské
„České Slovo“, a řada listů německých, v jejich
čele „Reichenberger Zeitung“, které k vůli pikant-
nosti už určitě sdělovaly, že na dra. Kramáře po-
dána žaloba „Osvětovým Svazem“ pro dluhovanou
tisícovku. Takto vypadá „osvětová“ práce pp.
Boučkův a Herbenů proti politickému odpůrci, tak
se pracuje (zdánlivě) ve prospěch a v zájmu „Osvě-
tového Svazu“. Dr. K. Kramář — jak nám včera
sděleno — zaslal zmíněné korporaci dopis tohoto
znění-
Ctěnému předsednictvu „Osvětového Svazu“v
Praze! Panem profesorem Němcem a Vaším ct. dopi-
sem byl jsem před vánočními svátky upozorněn.
že dluhuji Svazu příspěvky za rok 1910, 1911
1912 v obnosu 300 korun. Poněvadž jsem dost ne-
jasně vzpomínal, že bylo ohledně mého členství v
doktor
Kramář
Mlada
Boučkův
Herben
K Kramář
Němec
Praha
Reichenberger Zeitung
osvětový svaz
26
article
„Osvětovém Svazu“ mezi jeho zakladately a mnou
jisté nedorozumění, neodpovídal jsem, pokud bych
se o věci blíže nejnformoval. Věe měla se, jak dnes
mohu říci, následovně: když utvořil se „O. S.“, byl
jsem ústně, beze všech formálností a bez předlo-
žení stanov svými přáteli vyzván, abych přistoupil
za člena zakládajícího s příspěvkem 100 korun, což
jsem také učinil v domnění, že je to příspěvek
jednou pro vždy. Teprve později bylo mně řečeno,
že v „O. S.“ zakládající člen platí 100 korun roč-
ně. Činil jsem proti takovému způsobu členství
takovému stálému závazku námitky, hlavně proto,
poněvadž nikde nezáleží tolik na tom, kdo rozho-
duje ve spolku a v jakém duchu jeho záležitost
se vedou, jako ve svazu „Osvětovém“, a ne-
bylo by zrovna v tomto případě dobře možno,
přispívati stále na účely instituce, s jejíž vedením
bych nesouhlasil. Avšak přes to jsem druhý roční
příspěvek beze všeho zaplatil a byl bych každo-
roční příspěvky ovšem platil za daných poměrů
dále, kdyby se bylo ke mně, jako se to děje v ji-
ných spolcích, každoročně pro příspěvek poslalo.
Že nemohu při svých zodpovědných starostech
mysliti na své příspěvky spolkové a ztrácetí ča
jich zasíláním, nebude mně snad ve zlé vytýkáno.
27
article
Říkám každému, že nebudu uražen, naopak velmi
rád, jestli se pro povinné běžné příspěvky ke mně
prostě pošle. To se však nestalo, a já na celou
věc úplně zapomněl. Prosím tudíž, abych byl pro
toto omeškání laskavě omluven. Zasílám pod jed-
nou poštovní poukázkou 400 korun jako příspěvek
za r. 1910, 1911, 1912 a také za rok 1913, který
již započal. Zároveň však prosím, abych byl ze
seznamu členů „Osvětového Svazu“ pro vždy vy-
škrtnut. Neslýchaně surovým útokem pana dra. B
v „Času“, který byl dokonce reprodukovánv
„Reichenberger Zeitung“, tedy v lístu, čteném
hlavně v kruzích průmyslových, ke kterým sám
patřím, a v kterém se říkalo, že mne bude „Osvě-
tový Svaz“ žalovati na zaplacení slíbených a ne-
zaplacených 1000 korun, byla mně učiněna tak
úžasná pohana, že nechci a nemohu chtíti, aby
mé jméno nadále bylo v jakémkoli spojení s
„Osvětovým Svazem“.
Reichenberger Zeitung
osvětový svaz
29
article
S veškerou úetou
30
article
dr. Kramář.
K celé této aféře, z níž je trapno a stydno
máme jen málo dodati. Zdá se nám, že máme prá-
vo v příšerném osvětlení takovéhoto způsobu „bo-
je“, jak jej vede v „Čase“ dr. Bouček, prohlásit
znova, že neměli jsme dosud v Čechách strany
schátralejší, než je t. zv. česká strana pokroková,
že neměli jsme dosud strany, v níž by bylo tolik
nadutosti, prolhaností a nešetření cizí cti.
Nepostrádá to ovšem silně komické příchuti.
když právě ze strany bývalých českých realistů
vytýká se někomu — neplacení peněz — — ale
převahy tu nabývá úžasně smutná stránka celé
věcí, že k takovému druhu zbraní se uchyluje stra-
na, jíž přece jen stále nomínelně stojí v čele český
učenec-filosof prof. dr. Masaryk, jehož právě jeho
stoupenci a žáci rádi prohlašují apoštolem lidsko-
stí, mravní poctivosti, dobroty a pravdy. Bylo by
pod důstojnosti dra. Kramáře, kdybychom měli
ztráceti slov na obhájení jeho cti osobní proti úto-
kům lidí kvalit Boučkových a Herbenových, kteř
se domnívají, že mohou do nekonečna hřešiti n
jeho noblesu a diskretnost, o níž zami nemají vš-
bec ponětí. Avšak s plnou vážností a s veškerjm
důrazem obracíme se veřejně a přímo na vůdc
české strany pokrokové:
Pane prof. Masaryku! Hodláte použiti veške-
ré svojí autority, abyste zabránil takovémuto hru-
bému a nečestnému způsobu útoků proti politickým
odpůrcům svojí strany a stranníků? Hodláte zame-
ziti, aby aspoň ve věcech tak vyloženě nízkých
doktor
Kramář
Bouček
profesor
Masaryk
Boučkův
Herbenův
Čechy