ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 926262f0-8f2b-11dd-a73e-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 30 celkem · entity: person 82, place 45, org 9, work 4
1 masthead
Strana 2
2 masthead
NARODNÍ LISTY.
3 masthead
23. ledna 1913. Číslo 22.
4 article
kánské války dr. Kramář stál na stráži, varuje, objasňuje i povzbuzuje, hluboce nás dojímá. Slované v monarchii pro nás učinil tolik, že jsme toho nikdy neočekávali! Kdo myslí, že jsme ještě na něco jiného spoléhali klame sel Poslední transport objednaného dělostřele- ckého materiálu srbskéRo. Z Bělehradu, 22. ledna. Do Soluna přibyl poslední transport srbského dělostřeleckého materiálu. Pozůstává z 10 hofnic a 12 polních baterií, jakož i hojné zásoby nábojů. Zvláštn vojenská komise byla jmenována pro tento transport. Srbské dementí. Z Bělehradu, 22. ledna. (K. k.) Cizo- zemskými časopisy šířená zpráva o demisi náčelníka hlavního štábu generála Put- nika je — dle úřadního udání — úplně vymyšlena. Také zpráva o cestě král Petra do Skoplje postrádá jakékoli pod- staty. Řecký následník na cestě do Epíru. Z Athén. 22. ledna. Korunní princ řecký přibude dnes do Prevezy a odebere se k armádě. Prohlídka lodí na útěku. Z Cařihradu, 22. ledna. (K. k.) Dle no- vinových zpráv turecký křižák »Hamidžíje prohledal mezi Syrou a Egyptem ruskou loď a zabavil jako válečný kontraband její náklad cukru a konserv. Strážní opatření na Chalkydice. Ze Soluna, 22. ledna. (K. k.) Majákové ohně na pobřeží Kasandry a před vjezdem do solunskéhe zálivu se již dva dni z opa- trnosti v noci nezapalují, ač nikoho nena- padne, že by turecké vojenské lodí mohly se ještě pokusiti o nový výpad z Dardanel a ploutí až sem. Strážní služba na velkém mysu Karaburnu je co nejpřísnější.
doktor Kramář Slovan Bělehrad Atény Cařihrad Egypt Dardanely Soluna Soluna
5 title
Politický přehled.
6 article Země české.
Země české. Němcí a čeština.
7 article
Jak hluboko zakotvena jest do německo- nacionálních zájmů otázka osvojení si češti- ny, vidno z toho, že v německém tisku jeden článek o tom druhý stíhá a vesměs dovozuje bezpodmínečnou toho nutnost. Nejnověji se ku předmětu tomu ozvaly německo-nacionální kruhy severních Čech, vedoucí „Reichenberg d. Volkaztg.“, kteráž prohlašuje, že definitiv- ně bylo opuštěno na německé straně stanovi- sko více než třicet let rozhodující, že učení se češtině „do jisté míry přináší německé ct újmu“ a že zvítězil konečně praktický náhled a vydáno heslo: „Němci, učte se česky!“ ž se znalost češtiny cenou nevyrovná znalosti němčiny, o tom nebudiž prý ani řeči, mimo Čechy, anebo mimo země sudetské se znalost češtiny nevyžaduje, neboť tu němčina každé- mu v před pomáhá. Naproti tomuto výměru německých potřeb němčiny máme velmi cen- né svědectví německé, které dokládá něco docela jiného. Byl to zrovna výkřík z něme- ckého srdce pražského kasiňáckého orgánu jenž doporučoval češtinu mladému Něme- ctvu přímo jakožto německý klíč ke slovan- skému Balkánu, z toho výslovného důvodu, že čeština jest prý prostředkem k dorozumění s každým Slovanem. A co všechno dnes již v Sofiji i v Bělehradě češtinu láme na důkaz že to není němčina, která mimo „sudetské ze- mě“ všude cestu klestí, o tom docházejí zají- mavé zprávy.
Němec Čechy Reichenberg Balkán Bělehrad
8 article
Jinak přiznává německo-nacionální list líberecký bez bolesti, že znalost češtiny Něm- cům jest nutna se stanoviska dvojjazyčné kva- lifikace německých uchazečů o úřady v ze- mích českých, zásada to, kterou všechny ně- mecké strany v theorii tak urputně potírají Dedukce německého listu z českého požadav- ku, aby na českých středních školách zavede- na byla obligátní němčina podle německého vzoru s češtínou, v ten smysl, že napomenutí takové jest důkazem, že čeští uchazeči něme- cky neznají, ježto se němčině teprve učiti mají, jest docela průhlednou šidbou. Dosud se Němec nesetkal s úřadníkem Čechem, kte- rý by mu nebyl ve výkonu svém německy ob- stál. Tuto námitku nemají Němci proti če- ským státním úřadníkům ani v ryze českém území. Tenť je rozdíl v německém a českém stanovisku k učení se druhému zemskému ja- zyku. Němec se češtině učí jenom z osob- ního prospěchu sobeckého, za českým po- žadavkem znalosti němčiny stojí však přede- vším hluboké právní vědomí o rovném právu obou jazyků v zemi, které u Němců naprosto odpadá, a teprve potom v druhé řadě přicház u Čechů ku platnosti také příkaz co nejlep- šího výzbroje k soutěži na každém poli čin- nosti, která dvojjazyčnou kvalifikaci vyža- duje. Arciže je to mocný důvod a mělo by stačit k ukončení všech sporů, nutnou zna- lost němčiny vědomí, že se nesmíme dáti od Němců předčiti v jazykové kvalifikaci, která až dosud byla výhradou na české straně.
Němec Čecho Německo
9 article
Abrahamoviny dra. Titty. President vedlejší velkoněmecké vládyv Čechách, předseda německého Volksratu pro Čechy v Třebenicích, dr. Wenceslaus Titta, uvidí Abrahama — možno-li tohoto rčení po- užíti vzhledem ke známým jeho antipatiím — co nevidět, jíž zítra kyne historický ten den. Německo-nacionální listy přinášejí oslavné články o „nejnezíštnějším zápasníku za moe Němectva v Čechách a její rozhojnění“ a jestli- že v nich dra. Tittu velebí podle všech svých možností, mají se svého protičesky škůdného stanoviska pravdu, neboť není a nebylo většího škůdce Čechů v Čechách nad tohoto mistra krtčí, půdu pod nohama podrývající práce. Dr Titta jest organisátorem české državy vyvlast- ňovací agitace a jest vševlivným inspirátorem každého podniku německo-nacionální politiky v Čechách od největších akcí až do nejdrob- nějších i čítá vedení rozhodujících německých stran ke svým poslušníkům, přes všechen jích druhdy až hlučný odpor. Co znamená ústředna politické agitace, jím stvořená, jeho Volksrat, vysvítá z toho, že, když ustalo první ohro- mení z balkánských vítězství slovanskýcha mezi rakouskými Němci ozvalo se slovo po těsnějším sebrání se všeho rakouského Nč- mectva proti slovanskému, do nezměrna prý vzrostlému uvědomění, hlásáno bylo, že se tak nemůže státi jinak, než Volksratem všech
doktor Wenceslaus Titt Abraham Titta Čecho Němec Čechy Třebenice
10 article
Němců v Rakousku. Jedině slovo dra. Títty. prozrazující ostatně dalekosáhlé jeho plány, že napřed musí býti „Volksraty“ v jednotlivých zemích vybudovány, než bude lze k tomu při- kročiti, zastavilo předčasný, nesystematický pokus k tomu. Životopis jeho, jak jej otiskuje „Reichenb. Ztg.“ posl. Fahrner, prozrazuje celou methodu jeho práce, od jeho vpádu do českých Třebeníc, kdež hned započal s pře- měnou utrakvistických spolků veteránského. pěveckého a hasičského ve spolky německé. načež následoval německý pivovar, německá záložna až po pověstnou „Germanii“, matku „Volksratu“, před deseti lety zřízeného, načel došlo na školství všeho druhu a odboru až po evangelický chrám a říšsko-německého ka- zatele v něm. Činnost dra. Titty a jeho Volks- ratu vyžaduje velikého napětí českých obran- ných sil a hlučné německé oslavy jeho činnost měly by vzpružiti a k novému úsilí podnítiti českou obětavost pro naše obranné Jednoty a Ústřední Matici školskou.
Němec Fahrner Rakousko
11 article Rakousko-Uhersko.
Rakousko-Uhersko. Nezdar Hussarkova návrhu. Neosvědčila se ani poslední vídeňská zpráva (sobotní), že polsko-ukrajinská do- hoda o universitu jest „téměř“ hotova, poně- vadž jest třeba odstraniti z chystaného císař- ského prohlášení jen nepatrnou formální zá- vadu. Pro tuto domněle nepatrnou závadu rozbilo se v pondělí celé vyjednávání. Nebyla to ovšem závada formální, nýbrž pro Ukra- jince důležitá, poněvadž se týká polského rá- zu nynější lvovské university, jejž Ukrajinci neuznávají. V některých pondělních listech byl otišťěn německý originál Hussarkova ná- vrhu panovnického prohlášení a v něm je zmínka o polskosti nynější lvovské university třikrát. V úvodu se praví, že prohlášení se vydává proto, aby se vyhovělo snahám malo- ruského obyvatelstva v Haliči po universitě zabezpečil a zjistil se polský ráz dosavadní lvovské university. V posledních dvou odstav cích pak se praví na prvém místě: I za pře- chodné doby t. j. nejpozději do 1. října 1916 zůstane dosud platná polštína jako vy- učovací, zkušební, úřadní a jednací jazyk do- savadní university nedotčena. A na druhém mistě se stanoví, že nejpozději 1. října 1916 pozbude maloruský jazyk na dosavadní uni- versitě všech práv a nabude platnosti pou- ze polština.
Hussarkův Ukrajinec RakouskoUhersko Halič
12 article
Tyto dvě poslední zmínky o polskosti do- savadní lvovské university ukázaly se pro Ukrajince nepřijatelnými. V první uznává se už nyní polskost university, což Ukrajinci na základě císařského nařízení z r. 1871 právem popírají; v druhé hrozí se zrušením práv maloruského jazyka na dosavadní universítě nejpozději 1. října 1916, ať je nová maloruská universita do té doby zřízena nebo ne. To jest hlavní ukrajínská námitka prot Hussarkovu návrhu. Druhou námitkou je to. že v návrhu Lvov jako sídlo příští maloruské university se už předem vylučuje byť ne vý- slovně, tedy dosti srozumitelně. Jinak uveřejněný nyní text Hussarkov návrhu nepodává nic nového, co by nebylo známo již ze starších zpráv. Dne 1. října 1910 má býti otevřena samostatná maloruská uni- versita o fakultách bohoslovecké, právnické a filosofické. Nebude-li možno do té doby otázku vyříditi cestou ústavní (v parlamentě). má se zříditi „provisorní vysoká škola“ malo- ruská pouhým ministerským nařízením, což je za nynějších poměrů ovšem věc velice po- chybná, poněvadž proti zřizování vysokých škol pouhým nařízením vzeprou se v prvé řadě Němci.
Ukrajinec Hussarkův Němec Lvov
13 article
Navay proti vládní volební opravě. Bývalý místopředseda uherské sněmov- ny, Ludvík Navay mluvil ve voličské schů- zi v Temešváru proti Lukacsově volební před- loze, jíž vytknul množství nesprávností. Vláda se prohřešila proti svému vlastnímu progra- mu, neboť jak v trůnní řeči, tak v programo- vých řečech vázali se hr. Khuen-Héderváry Lukacs provésti v Uhrách všeobecné vo- lební právo. Poukazovati na národní zá- jmy se nehodí v tomto případě, poněvadž Lu- kacsovou osnovou se nehájí zájmy národa nýbrž pouze některých jeho tříd. Vlá- da změnila svůj program a bylo by tedy jej povinností, optati se novými volbami národa. připouští-li změnu programu, schváleného před třemi roky. Také hrozby nebezpečím se stra- ny nemaďarských národností nesmějí se bráti vážně. Jsou-li tu závady, mohou se odstraniti. ale Uhry potřebují každého svého občanaa jest nesprávno tvrditi, že národnosti jsou ne- bezpečím pro jednotu uherského státu. Snad není ještě možno zavésti v Uhrách skutečně všeobecné volební právo, ale toto právo mělo by se poskytnouti každému 24 let starému, gramotnému, rok osedlému a bezúhonnému občanu. Z negramotných musí se beztoho po- nechati všem těm, kdo volební právo mají už nyní. Řečník je ze zásady také pro hla so- vání tajné a připustil by nějaké přechodné ustanovení pouze v krajinách, notoricky ve vzdělanosti opožděných. Ze všech těchto dů- vodů L. Navay je přesvědčen, že Luka- csův návrh nikdy se zákonem ne- stane, což shromáždění přijalo s nejživější pochvalou.
Navay Khuen Héderváry Lukacs L Navay Temešvár Uhry Vlý Luka
14 article Za hranicemi.
Za hranicemi. Srbské hledísko dle Miljukova. Prof. P. N. Miljukov, vůdce kadetů, ne- dávno překvapil, že v hosudarstvenné dumě schválil politiku S. D. Sazonova, čímž dal na jevo, že je slovanskému duchu ruskému blíže, než se u něho předpokládalo. Nyní se rozjel po Balkáně, jehož je znalcem, zvláště Bulharska kde býval universitním profesorem. R. 1908 projel západní Balkán, zejména Bosnu a Her- cegovinu. Z nové cesty posílá dopisy do orgá- nu své strany, petrohradské „Rěči“. Dopisy P. N. Miljukova jsou znamenitě psány, ale po- někud dlouhé. V posledním vykládá srbské hledisko na Rusko a Rakousko. Srbský národ tone ve vítězoslávě, duch jeho vysoko povznesen. A neslaví jen vítěz- ství nad Turky, nýbrž také svou rehabilitac v očích světa. Toto moralné vítězství Srby těší nejvíce. Vítězem je v Srbsku všechen národ, a národem je v Srbsku selstvo. Před tváří národa přestaly všechny různice inteligenci a politických stranách. Hrdost in- teligence sklonila se před uvědoměním se- dláka-vojína. Jeho obětavost až do těch hrdel a statků naplnila všechnu ostatní spo- lečnost a dala jí pocit nepřemožiteln sily. Rázem se otevřely nedohledné per- spektivy národního rozvoje a jednoty. Všem se zdálo, že nadešel nějaký velký svátek v še- obecné národní obnovy. A najednou do toho světlého obrazu padl temný stín. Vítězům řekli: vydejte nejlepší plod svého vítězství, odejděte od mořského břehu, o kterém jste tak dlouho snili. Ústup- nost Pašičova narazila na odpor v národě.
Miljukov profesor Sazonov P N Turek Srba Pašičův Balkán Bulharsko Bosna Rusko Rakousko Srbsko obecný národní obnova Heracegovin
15 article
Málo je těch, kdo schvalují, že se Pašič přizpů- sobil ruské politice a dělá vše, jen aby se vy- hnul další válce. V Petrohradě konservativný i národní tisk pronesl obavy, že ruská politika odvrátí srb- ské rusofily od Ruska a přinutí je hledat po- mocí u Rakouska. Tyto obavy jsou zcela bez- důvodné. Rusko nepozbylo a pozbýti nemůže v Srbsku aureoly. Láska k Rusku zachovala si u srbského sedláka všechnu počátečnou bez- prostřednost a svěžest. Ale v Srbsku ne- poměrně víc než v Bulharsku sedlák dělá svou vlastní politiku. V skupštině ze 167 poslanců je 73 sedláků Srbský sedlák je zámožný inteli- gent. Je si úplně vědom své ceny a svého významu v státě. Všichní znalci kon- statují ohromný pokrok srbské vsijak co dokultury, tak co do bla- hobytu. A sedlák, hospodář srbského státu, je rusofil od přírody. Nic ho nepřinutí, aby se změnil v té příčině. Byť i Rusko dělalo zjevné chyby, on pro ně najde vysvětlení i ospravedl- nění — a přenese své naděje v Rusko, v lepší budoucnost. Z té příčiny i srbská inteligence je ruso- filská. Opačné city Srbové chovají k Rakous- ku. Logicky srbští politikové připouštěji možnost obratu k Rakousku. Politicky by si časem takového obratu i přáli, ale psy- chologicky jest úplně nemožno, aby srb- ská demokracie přešla na stranu Rakouska. Proto v ruské veřejnosti hlasy Rusku nepří- znivé jsou řídké a nedocházejí ozvěny. Ná- rodní smýšleni řídí v Srbsku poli- tiku a státníci spravují se jím jako mořeplavci kompasem. Žádné rány nemohou Srby přivěsti v úplné zoufalství, pro- tože v národní úkoly a v jich vyplnění do- chází stále věcné opory v nepřetržitě rostoucímnárodnímvědomívšech částí Srbska. Co je vzato, není ztraceno, říká jejich politický optimism.
Pašič Srba Petrohrad Rusko Rakousko Srbsko Bulharsko Rakousy
16 article
Hrozící nesvár mezí Bulhary a Srby. Věříme tomu, co bulharské a srbské listy psaly před početím války, že mezi vládami spojených států bylo dosaženo úplně dohody o rozdělení osvobozeného území a že není možno, aby po válce na- staly z té příčiny mezi nimi neshody. Jen prý o některých podrobnostech, k jichž pro- pracování nedostávalo se již času, bude třeba ještě se dohodnouti. Věříme tomua doufáme, že vlády spojených států dostoji učiněné smlouvě a provedou ji přesně,i kdyby se některá její ustanovení nesetkala s pochvalou krajních živlů. Šovenům kaž- dého spojeného národa bude se zdáti, že ztrácí ve prospěch sousedův. Až do války potýkalo se spolu na Balkáně několik »vel- kých« myšlenek: velkosrbská, velkobulhar- ská, velkorumunská, velkořecká a nyní Ra- kousko-Uhersko formuje myšlenku velko- albánskou. Přilišnosli těchto plánů musejí si rozumně ustoupit a ústupky ty nebudou bolet, když budou vzájemné. Nebudou-li spojenci proniknuti přesvědčením, že jen svornost může býli zárukou, aby dílo jejich vítězství vytrvalo a se upevnilo, ztratí na konec všeí Sofijský »Dnevnik« dovozuje nutnost, aby co nejdříve byl svolán národní sbor bulharský k ochraně národních zájmů bul- harských v Makedonii, jež prý jsou ohroženy Srby a Řeky. Všecky bulharské strany jsou prý srozuměny, aby takový sbor byl svolán a slibily jej obeslat.
Bulhar Srba Řek spojený stát Balkán Makedonie RakouskýUhersko
17 article
Jasná Poljana bude rozdělena mužikům. Nedávno v Evropě vzbudila velkou po- zornost zpráva, že ruská vláda, jež zakou- pila od dědiců Lva N. Tolstého Jasnou Pol- janu, rozdělí ji mezi mužíky. Mnohým se zdála málo podobnou pravdě, protože zá- padoevropské vlády takových presentů svým bezzemkům nedávají. Jak ruské listy nyni oznamují, jsou pří- pravné práce k rozdělení Jasné Poljany do- končeny a půda bude mužíkům odevzdána na jaře. Ovdovělé hraběnce Sofii A. Tolsté bude ponechán zámeček s 200 desjatinami pozemků a s hrobem jejího muže. Mužikům se dostane 684 desjatin, za něž pět synů Lva N. Tolstého dostane od vlády 400.000 rublů. Zbývá podotknouti, že po smrti L, N. Tolstého Jasná Poljana byla odhadována asi za 200.000 rublů. Vláda tedy z uznání ne- smrtelných zásluh L. N. Tolstého o ruskou literaturu, Jasnou Poljanu třikrát přepláci.
N Tolstý Pol A Tolstá L N Tolstý Evropa smrtelný zásluha L . N
18 article Přední úkol Briandovy vlády.
Přední úkol Briandovy vlády. V rozporu mezi skupinami republikánské levi- ce při volbě presidenta republiky hrála vážnou úlohu také otázka velební reformy pro různé sta- novisko k poměrnému zastoupení, jež radikálové a radikální socialisté potírají, zastávajíce princi většiny, ponévadž z rozdělení hlasů ve volbách předešlých lze předvídati, že volbami dle propor- cionálního systemu by získali především umírnění republikáni a sociální demokraté. Také při rekonstrukci kabinetu Poincaréova. kterou právě provedl Briand, přicházela u osob- ností, s nimiž vyjednával, v úvahu volební refor- ma na neposledním místě a Pichon, člen dřivěj- šího kabinetu Briandova, jemuž bylo nabídnute portefeuille zahraničních záležitostí, doznal přímo. že nevstoupil do kombinace jen z obavy, že by se v otázce volební reformy musil prohlásití soli- dárním s ostatními členy kabinetu, jemuž odcho- dem Léona Bourgeoise byla odňata hlavní opora. Briand přichází s programem nejširší republi- kánské dohody, k níž se po volbě presidenta jevi ve všech skupinách jisté disposice, ale posud za- chovává se zdrželivost na všech stranách právě pro otázku poměrného zastoupení. Předním úkolem Briandovým bude tudiž proplouti tímto nebezpeč- ným úskalím. O tom, podaří-li se mu to, se posu mínění různí. Skeptikové uvádějí, že složení ka- binetu nepodává dostatečné záruky, že provede volební reformu, která by mohla býti přijata sená- tem, kdežto značná část republikánů spoléhá při tom na obratnost politika, jenž dovedí provésti bez zmatků rozluku církve a státu
Briandův Briand Pichon Léon Bourgeois
19 article
Projevy z táborů proporcionalistů a antipro- porcionalistů posud ovšem skýtají málo naděje na dohodu. „Radical“, orgán strany radikální a radi- kálně-socialistické, píše: „Mezi poměrným zastou- pením, jež jistí lidé tvrdošíjně vyžadují, a nynějším stavem, kterého si ostatně nepřeje nikdo, bude konečně nutno nalézti střední cestu. Návrh, vy- pracovaný komisí senátu pro velební reformu, po- skytne znamenitou basi pro diskusi. Pokud je na nás, jsme ochotní přijali dodatečné návrhy, které by mohly uspokojiti republikánské stoupence re- formy a zavazujeme své přátele, aby svolili k roz- sáhlým ústupkům. Ale obojživelná koalice nesm pokládati tyto ústupky za známku slabosti. Naši přátelé a my jsme pevně odhodláni hájiti princip většiny. Doufáme, že Briand dovede dosáhnouti maximum vzájemných ústupků a provésti takt reformu, přijatelnou pro všechny republikány. Naproti tomu prohlásil Jaurěs v „Humanité“ rozhodně: „My nepřestaneme jménem socialistické strany žádati energičtěji, než kdy dříve, poměrné zastoupení skutečné, upřímné a úplné.“ Předseda parlamentní skupiny pro volební re- formu. Benoist, pak prohlašuje v „Matinu“, že ná- vrh, vypracovaný komisí senátu a princip většiny vůbec nemohou býti základem diskuse, že pro- porcionalisté učinili již všechny nebo skoro všech- ny možné ústupky a v zásadě že nikdy nepovolí. Za těchto okolností soudí skeptikové, že ústa- vou předepsaná demise celého kabinetu v den. kdy nový president republiky se ujme svého úřa- du, totiž 18. února, by mohla býti více než pou- hou formalitou, optimisté však jsou přesvědčeni. že oba protivné tábory jsou již bojem unaveny že obratnému politikovi, za jakého je Briand vše- obecně uznáván, podaří se přece nalézti vhodné východisko.
Briand Benoist Matin
20 article
Francouzské zájmy v Solunu. „Temps“ uveřejňuje dopis svého solunského zástupce, jenž uvádí velké francouzské zájmyv Solunu, kde je francouzský kapitál engažován su- mou, převyšující půl miliardy franků. Francouzské jsou tu hlavní společnosti, jako společnost přístav- ní, společnost železné dráhy Solun—Dedeagač i so- lunská banka, a francouzští vývozní obchodníci mají tu věrnou klientelu. V Solunu je rozšířena frančina. 35 tamějších francouzských škol má 15.000 žáků. Dopisovatel soudí, že tato francouz- ská posice by byla ohrožena za nového režimu poněvadž kterýkoli balkánský stát by prováděl assimilaci a nebyl by přízniv cizím podníkůma cizí kultuře. Proto doporučuje, aby Solun zůstal autonomním, což prý by vyhovovalo i různorodé- mu složení obyvatelstva, dle jeho údajů 60 israe- litů, 15% Řeků, 15% Turků a 10% ostatních, i za- bránilo konfliktu mezi balkánskými státy. Naproti tomu zaujímá redakce „Tempsu“ sta- novisko, že je nutno smířiti se s hotovými udá- lostmi a nechtíti zastavit proud dějin umělými útvary diplomacie, které by jen vegetovaly. Opa- tření k ochraně francouzských zájmů jsou ovšem nezbytna a budou učiněna, ale není dokázáno, že by francouzské společnosti musily za režimu bul- harského nebo řeckého prospívati hůře, než za re- žimu tureckého, pokud pak jde o francouzské školy, je viděti, že i v Plovdivě se francouzským školám dobře daří. Co se týče konfliktu mezi bal- kánskými státy, mohl by býti rozhodným důvodem. kdyby se spojenci nemohli dohodnouti, ale o tom ještě nelze mluviti, a je naděje, že se k dohodě dospěje. V autonomním Solunu by se vyvíjely ln- triky, které by nebyly intrikami balkánskými a které by mohly býti francouzským zájmům mno- hem nebezpečnějšími, než panství Bulharska nebo
Řek Turek Bulharsko Soluna železný dráha Dedeagač
21 title
Řecka.
Řecko
22 article Z parlamentních výborů.
Z parlamentních výborů. Z Vídně, 22. ledna. (K. k.) Právní výbor do- končil dnes rozpravu o zbavování své- právnosti. Bylo usneseno škrtnouti ustanovení o důvěr- nících, přes to však podle resoluce posl. dra. Rennera, která byla současně schválena, ne- změní se ničeho na nynějsím právním stavu a na dosavadní praxi. Na to bylo zevrubně rokováno o podnětech zemských výborů a vzat byl příslušný zřetel na část těchto podnětů v osnově. Příští schůze bude zejtra a na pořadu jest advokátní řád. Finanční výbor pokračoval odpoledne v po- drobné rozpravě o lihové dani. Posl. dr. Renner soudí, že sanace zemských financí musí se minouti cílem, poněvadž schodky pouze v r. 1912 činí až 80 mil., v Čechách přes 35 míl. K. Po sanaci zbude ještě roční schodel celkem 30 mil. K, takže bude ihned nutnou nová sanace. Tím však státní finance budou uvedeny úplně do nepořádku. Sociální demokraté zamítají takovou sanační akci. Chtějí, aby poskytnuta byla účelná dotace s určitým příkazem, aby sumy bylo použito na zvýšení učitelských platů. Posl. Bauchinger soudí, že otázka kon- tingentu a bonifikací nemůže býti upravena ne- závisle na Ubrách, poněvadž jinak znamenalo by to přenášení produkce do Uher. Proti kartelům lihovarů musí býti zakročeno. Navrhl resolucii Vláda se vyzývá, aby individuální rozdělení roč- ního kontingentu učínila závislým na tom, že zú- častnění, pokud neexistuje zákon o kartelech smějí býti členy prodejního sdružení jen tenkrát jestliže toto sdružení dovolí vládě, aby kontrolo- vala jeho cenovou politiku.
Renner Posl doktor Vídeň Čechy Uhry
23 article
Posl. ryt. Abrahamowicz dovozoval, že nej- správnější cestou proti alkpholismu je vysoká daň. Zatížení obyvatelstva zvýšením daně z lihu je po- měrně nejméně citelné, poněvadž tato daň uvaluje se na všechny, kdežto zvýžení přirážek musí nésti výhradně reální majetek a výrobní vrstvy. Posl. Kuranda vykládal, že všechny obavy. souvisící s různým nakládáním s bonifikacemi obou polovinách říše a týkající se poškození ra- kouského lihového průmyslu, jsou neoprávněné. Posl. Fink odmitl Rennerovy výtky proti ho- spodářství zemí, které, dle jeho tvrzení, nemaj spořádaného rozpočtu a činí prý zbytečné výdaje na demagogii. Posl. Miklas vyslovil se proti žádosti sociál- ních demokratů, aby státní úděly byly účelnými dotacemi na platy učitelské, což by již z důvodů zemské samosprávy nebylo na místě. Posl. dr. Stölzel brojil rovněž proti Rennerovi odůvodňuje příčiny zemských schodků stále stou- pajícími jejich břemeny. Posl. Winarsky soudí, že protesty zástupeů zemských správ nejsou s to oslabiti údaje dra. Rennera. Poukázal na rozpor v jednání křesťan- sko-sociální většiny ve vídeňské obecní radě křesťanských sociálů ve výboru, pokud jde o osob- ní daň z příjmu. Posl. dr. Dlamand opřel se tvrzení, že sociálnt demokraté maří uskutečnění finanční reformy. načež rokování přerušeno. Příští schůze bude zítr a dopoledne. Na stupřované utiskování českého živlu v Dolních Rakousích odpoví český náro zvýšenou podporou spolku „Komenský“ ve Vídní, který pečuje o české školy pro české děti dolnorakouské.
Posl Kuranda Fink Rennerův Miklas doktor Stölzel Renner Dlamand Komenský Dolní Rakousy Vídeň
24 article
Realistická práce „osvětová“, Plný týden již koluje v českém tisku nestoud- ný osobní útok na posl. dra. Kramáře, útok tako- vého druhu, který i při všem zvlčení našich ve- řejných poměrů je dosud neslýchaný, a nemá snad vůbec příkladu v historii slepé strannické nenávi- sti. Figura politického odpůrce, jenž snaží se sní- žiti osobní čest protivníka, s nějž jinak není, a po- špiniti jej aspoň klepem, jenž žije několik hodin nebo dní, zálibně hltán škodolibým davem a oti- skován ochotně všude tam, kde se zamlouvá, ať té či oné příčiny, poněvadž je právě namířen na protivníka, není arci nic nového ani vzácného. Ale v tomto případě jde o útok tak nízký a dare- bácký, a vtažena je do něho perfidně veřejná kor- porace, která by měla být tak daleko ode všeho rmutu a kalu politických i osobních zápasů, že vskutku nemohl najíti místa nikde jinde, než právě v tisku strany tak zv. pokrokové, v orgánu poli- tické strany, jejíž duševní spolutvůrce a nominelní vůdce prof. Masaryk již dávno je zatlačen a zastí- něn, ba překřičen notorickými na cti utrhači a ře- meslnými štváčí, klepaři z professe. Nedávno byl námi z klepařství usvědčen dr. Jan Herben. Připad, o nějž tentokrát jde, a jímž jsme se prozatím neobírali na výslovnou prosbu napadeného posl. dra. Kramáře, než bylo mu umož- něno vyšetřiti vznik a podstatu bídné pomluvy, je tento: „Čas“ otiskl v čísle ze 16. ledna vášnivou invektivu z péra dra. Boučka), v níž stálo mimo
profesor Masaryk doktor Herben Bouček
25 article
„Pan dr. Kramář přihlásil se za zakládají- cího člena Osvětového svazu s 1000 K. — Mlado- češí kde komu o tom vykládali! — ale dosud pří- spěvku nezaplatil, ač snad byl i upomínán. V členské knize právě dnes jeden člen připsal, ž příště odepře platit příspěvek, nebude-li na dru. Kramářovi jeho příspěvek vymáhán. K valné hromadě ohlášen návrh, aby byl o zaplacení ža- lován.“ Toto „tučné“ sousto přejaly a ochotně dále kolportovaly svorně mnohé listy české i německé — soudružské „Právo Lidu“ stejně jako bratrské „České Slovo“, a řada listů německých, v jejich čele „Reichenberger Zeitung“, které k vůli pikant- nosti už určitě sdělovaly, že na dra. Kramáře po- dána žaloba „Osvětovým Svazem“ pro dluhovanou tisícovku. Takto vypadá „osvětová“ práce pp. Boučkův a Herbenů proti politickému odpůrci, tak se pracuje (zdánlivě) ve prospěch a v zájmu „Osvě- tového Svazu“. Dr. K. Kramář — jak nám včera sděleno — zaslal zmíněné korporaci dopis tohoto znění- Ctěnému předsednictvu „Osvětového Svazu“v Praze! Panem profesorem Němcem a Vaším ct. dopi- sem byl jsem před vánočními svátky upozorněn. že dluhuji Svazu příspěvky za rok 1910, 1911 1912 v obnosu 300 korun. Poněvadž jsem dost ne- jasně vzpomínal, že bylo ohledně mého členství v
doktor Kramář Mlada Boučkův Herben K Kramář Němec Praha Reichenberger Zeitung osvětový svaz
26 article
„Osvětovém Svazu“ mezi jeho zakladately a mnou jisté nedorozumění, neodpovídal jsem, pokud bych se o věci blíže nejnformoval. Věe měla se, jak dnes mohu říci, následovně: když utvořil se „O. S.“, byl jsem ústně, beze všech formálností a bez předlo- žení stanov svými přáteli vyzván, abych přistoupil za člena zakládajícího s příspěvkem 100 korun, což jsem také učinil v domnění, že je to příspěvek jednou pro vždy. Teprve později bylo mně řečeno, že v „O. S.“ zakládající člen platí 100 korun roč- ně. Činil jsem proti takovému způsobu členství takovému stálému závazku námitky, hlavně proto, poněvadž nikde nezáleží tolik na tom, kdo rozho- duje ve spolku a v jakém duchu jeho záležitost se vedou, jako ve svazu „Osvětovém“, a ne- bylo by zrovna v tomto případě dobře možno, přispívati stále na účely instituce, s jejíž vedením bych nesouhlasil. Avšak přes to jsem druhý roční příspěvek beze všeho zaplatil a byl bych každo- roční příspěvky ovšem platil za daných poměrů dále, kdyby se bylo ke mně, jako se to děje v ji- ných spolcích, každoročně pro příspěvek poslalo. Že nemohu při svých zodpovědných starostech mysliti na své příspěvky spolkové a ztrácetí ča jich zasíláním, nebude mně snad ve zlé vytýkáno.
27 article
Říkám každému, že nebudu uražen, naopak velmi rád, jestli se pro povinné běžné příspěvky ke mně prostě pošle. To se však nestalo, a já na celou věc úplně zapomněl. Prosím tudíž, abych byl pro toto omeškání laskavě omluven. Zasílám pod jed- nou poštovní poukázkou 400 korun jako příspěvek za r. 1910, 1911, 1912 a také za rok 1913, který již započal. Zároveň však prosím, abych byl ze seznamu členů „Osvětového Svazu“ pro vždy vy- škrtnut. Neslýchaně surovým útokem pana dra. B v „Času“, který byl dokonce reprodukovánv „Reichenberger Zeitung“, tedy v lístu, čteném hlavně v kruzích průmyslových, ke kterým sám patřím, a v kterém se říkalo, že mne bude „Osvě- tový Svaz“ žalovati na zaplacení slíbených a ne- zaplacených 1000 korun, byla mně učiněna tak úžasná pohana, že nechci a nemohu chtíti, aby mé jméno nadále bylo v jakémkoli spojení s „Osvětovým Svazem“.
Reichenberger Zeitung osvětový svaz
29 article
S veškerou úetou
30 article
dr. Kramář. K celé této aféře, z níž je trapno a stydno máme jen málo dodati. Zdá se nám, že máme prá- vo v příšerném osvětlení takovéhoto způsobu „bo- je“, jak jej vede v „Čase“ dr. Bouček, prohlásit znova, že neměli jsme dosud v Čechách strany schátralejší, než je t. zv. česká strana pokroková, že neměli jsme dosud strany, v níž by bylo tolik nadutosti, prolhaností a nešetření cizí cti. Nepostrádá to ovšem silně komické příchuti. když právě ze strany bývalých českých realistů vytýká se někomu — neplacení peněz — — ale převahy tu nabývá úžasně smutná stránka celé věcí, že k takovému druhu zbraní se uchyluje stra- na, jíž přece jen stále nomínelně stojí v čele český učenec-filosof prof. dr. Masaryk, jehož právě jeho stoupenci a žáci rádi prohlašují apoštolem lidsko- stí, mravní poctivosti, dobroty a pravdy. Bylo by pod důstojnosti dra. Kramáře, kdybychom měli ztráceti slov na obhájení jeho cti osobní proti úto- kům lidí kvalit Boučkových a Herbenových, kteř se domnívají, že mohou do nekonečna hřešiti n jeho noblesu a diskretnost, o níž zami nemají vš- bec ponětí. Avšak s plnou vážností a s veškerjm důrazem obracíme se veřejně a přímo na vůdc české strany pokrokové: Pane prof. Masaryku! Hodláte použiti veške- ré svojí autority, abyste zabránil takovémuto hru- bému a nečestnému způsobu útoků proti politickým odpůrcům svojí strany a stranníků? Hodláte zame- ziti, aby aspoň ve věcech tak vyloženě nízkých
doktor Kramář Bouček profesor Masaryk Boučkův Herbenův Čechy