ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 20104e00-8f09-11dd-97fd-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 25 celkem · entity: place 65, person 44, work 4, org 7
1 masthead
Ročník padesátý třetí.
2 masthead
V Praze, ve čtvrtek 23. ledna 1913.
Praha
3 masthead
Číslo 22.
4 article
Na ranniavečerní liaty předplácí se V Praze v administrnci na měsle. . . . . . 9 K— na čbvrt leta . . . . 5 K —k s dvojí donáško na měsie. . . . . . 2 K. 54 na čtvrt leta . . . . 7 K esh ve fliálkáchí na měníe . . . . . 2 K t0 Foštou na měsla. . . . . . B na čtvrt leža . . . . 9 K 60h s dvojí zásilkou na měsle. . . . . na čtvrt leta : . . . 11 K d0
Praha
5 article Zbývající rozpaky v mírové akcl.
Zbývající rozpaky v mírové akcl. Není již o tom nijaké pochybnosti, že ve vůdčích kruzích tureckých se smířili s následky zdrcujících porážek, utrpených ve válce se spojenci balkánskými a jsou odhodláni říditi se radou ve společné notě velmocí vyslovenou, aby Turecko se zřeklo Drinopole a ponechalo rozhodnutí o Egej- ských ostrovech velmocem. Zprávy caři- hradské napovídají rovněž, že i tak zvané národní shromáždění, vlastně však poradní sbor vládou zvláště vybraných rádců, jenž včera zasedal, vysloví se dle přání vlády,a poskytne ji takto ochranný štít proti živ- lům, agitujícím proto, aby se válka obnovi- la. Jsou to jednak političtí odpůrci vlády. hlavně Mladoturci, jsou to dále někteří fa- natičtí derviši, popuzující v mešitách i mi- mo ně cařihradský lid, zvláště však jest to armáda čataldžská, pokud sestává z nově přibylých sil, jež nezažily dojmy krutých porážek a jež mají se vrátiti domů, aniž by byly daly jediný výstřel a doznati — že jsou ztraceny všechny evropské provincie turecké. Posavadní nečinnost a nepravidel- né zásobování náladu jejich jen ještě více roztrpčilo a — Cařihrad jest tak blízko Snad ukvapily se velmoci, že odvolaly své námořníky z Cařihradu dříve, než byl mír skoncován a asijské vojsko dopraveno do svých domovů.
Turecko Drinopol Cařihrad
6 article
Jinak již v době uzavřeného příměří, čili před půl druhým měsícem, bylo v in- formovaných kruzích tureckých známo, že není naprosto žádné naděje, že by se dalo obnovením války dobýti zpět, co porážka- mi ztraceno, ba i diplomatický zápas tu- reckých delegátů za zachování Drinopole jakožto prvního hlavního města a sídla sul- tánů — na půdě evropské vedl se v pře- svědčení, že se předstírá důležitost jeho pro obranu Cařihradu. Ochraně tohoto úplně stačí posice čataldžská, před níž Bul- haři své útoky zastavili, a z níž Turci ode dne 3. prosince přes domnělou početní pře- vahu svých branných sil vystoupiti se ne- odvážili, ač na jiných místech příměří ne- dbali! To samo o sobě svědčí, že nejsous to zachrániti a vybaviti obležený Odrinč Drinopol. Proto praví se v prozíravých kruzích tureckých: taková jest vůle Alla- hova. Ba ztráta evropských provincií po- kládá se i za štěstí: Turecko zbaví se bře- mene a svízelů stálých nepokojů, nebude musiti vydržovati vojska ani v nepokojné Albanii ani v Makedonii. Země evropské převahou křesťanů nikdy nepovažovali za stejné s posvátnými zeměmi mohamedán- skými v Asii, ale za území, jež mečem by- lo dobyto, mečem po staletí musilo býti bráněno a mečem opět bylo odňato. Za to při soupeřství velmocí bude držení Caři- hradu nyní tím bezpečnější, a mimo posá- dky na linii čataldžské nebude třeba vy- držovati v Evropě nijaké vojsko. Toť útě- cha Turků.
Turek Drinopol Cařihrad Turec Turecko Albánie Makedonie Asie Evropa dellahův
7 article
Rychlé uzavření míru jest však i zájmu spojenců, jejichž náklady na vy- držování vojska stávají se nesnesitelnými, aniž by kynula naděje, že Turecko budes to poskytnouti dostatečnou náhradu vá- lečnou; v Bulharsku pak za příznivého po- časí počíná se již v únoru s polními pra- cemi. Proto se očekává skoncování míru mezi spojenci a Turky ještě do konce mě- síce ledna. Turci ve své odpovědí na společnou notu velmoci budou žádati zabezpečení asijskéch území, podpory finanční, možnost zvýšiti cla a vyloučení peněžité náhrady válečné.
Turek Turecko Bulharsko
8 article
Tak by tedy zhruba dány byly rysy ob- novení míru mezi balkánskými spojenci a Tureckem; ale zbývá ještě upravení pomě- rů mezi spojenci samými ve příčině doby- tých zemí a ke prostředkujícím velmocem včetně s královstvím rumunským. Pokud se ýče Rumunska, pokládá se jeho dohoda s Bulharskem za zjednanou, dospěje-li se skutečně k míru; jinak obnoví a zvýší Ru- munsko své nároky, kdyby se ve válce po- kračovalo, a bude vymáhati bezodkladné jejich splnění. Ale tím již přicházíme k otázce no- vé, té totiž, zdali mírem mezi balkánskými státy a Tureckem se zažehná nebezpeč války evropské, před níž bylo a jest tolile obav, a na kterouž otázku přesnou odpo- věď očekávají zvláště kruhy výrobní a ob- chodní. Zde zajisté vězí hlavní příčina ne- snází všeho podnikání. A na otázku tuto nedá se dosud přesně odpověděti. Jí předcházeti musí i hladké vyřízení účtů, vzešlých mezi balkánskými spojenci, nejen pokud se týká podílů na do- bytých zemích, ale i dalšího upevnění ane- bo uvolnění jejich spojeneckého poměru Se zámysly málo tajenými dějí se pokusy znepřátelení Bulharů a Srbů, obojich pak se Řeky, ano i Srbů s Černohorci. Toť o- všem více než výstražný moment pro ně pro všechny, aby sami vlastní neopatrností ne- zmařili úspěchy, dobyté vítěznou zbraní na společném nepříteli a jeho příznivcích.
Bulhar Srba Řek Černohorec Turecko Rumunsko Bulharsko
9 article
Ani za trvání spojeneckého poměru na Balkáně nezdá se býti ještě hotovou sho- da v záležitostech mezi Srbskem a zájmy rakousko-uherské monarchie, a toutoa Černou Horou. Ještě spletitější věcí jest ohraničení samosprávné Albanie, na čemž vedle Řecka, Srbska a Černé Hory mají zá- jem i obě skupiny velmocenské, trojspolko- vá a trojdohodová. A jest nepopíratelnou skutečností, že všecko ostří křížících se zájmů pronikne až potom, až Turecko odpoví na společnou notu velmocí a nastane vyjednávání mezi spojenci a ostatními interesenty. Nelzeť ne- viděti, že společnou notou nebyla odstra- něna všecka nedůvěra mezi velmocemi sa- mými, přes to, že všecky ubezpečují, jak usilují zachovati mír. Nač by se dělaa trvala známá opatření, kdyby si důvěřo- valy? Proč by se na př. v Německu ozýva- ly hlasy pro další zbrojení na pevnině i na moři? A tyto rozpačité otázky trvati budou i po turecké odpovědi na společnou notu velmocí, dokud nedočkáme se zpráv, že odstraněny jsou všecky neshody jak v lůně spojenců tak i v poměru těch kterých vel- mocí ke převratu, jakýž změny na Balká- ně způsobily. Z Cařihradu a z Balkánu odpovědí tu- reckou prostě se vrací rozhodnutí o válce a míru — do rukou velmocenské diplo- macie.
Balkán Srbsko Černá Hora Albánie Řecko Turecko Německo Cařihrad
10 article Turecko pro mír.
Turecko pro mír. Z Cařihradu, 22. ledna. (Zvl telg. „N. L.“) Rada Porty vy- slovila se pro přijetí noty mocností a uzavření míru. Z Cařihradlu, 22. ledna. (K k.) Schůze notáblů vyslovila se pro příjetí koliektivní noty moonoslí a pro uza- vření míru.
Turecko Cařihrad Port ty
11 article
Z Londýna, 22. ledna. (Zvl. telegr. „N. L..“9) Dovídám se, že francouzský velvyslanec v Ca- řihradě. Bompard, telegrafoval včera mi- nisterstvu zahraničných věcí, že velká národni rada, jež se dnes sejde, přijme radu vel- mocí, aby se postoupila Drinopol ostrovy byly vydány Řecku. Tato zpráva potvrzuje optimistický dojem, který zde máme již 48 hodin Velvyslanecká koníerence ro- kovala dnes odpoledne zevrubně o albán- ské otázce. Coudurier de Chassaigne.
Chassaigne Londýn Ca Drinopol Řecko
12 article
Poradní sbor turecký. Z Cařihradu, 22. ledna. (K. k.) Poradní sbor sešel se dnes o půl 1. hod. odpol. v pa- láci Dolmabagdže ve dvoraně II. poschodi, ur- čené pro přijímání velvyslanců. Tu chvíli — jest 1 hod. odpol. — přicházejí stále ještě po- zvané osoby. Před palácem lze pozorovati jen několik zvědavců. Býv. velkovezír Hakki. bývalý mladoturecký ministr Mahmud šeí- ket a princ Said Halim se také dostavili Také všichni členové kabinetu jsou přítomni. Před zahájením porady přijal sultán prinee Sara Eddina a Abdula Medžidav audienci a pak v jejich přítomnosti velkove- zíra a šejka ul Islam. Princové zúčastnili se porad v salonu, vedle jednacího řádu. Velkovezír zahájil shromáždění sul- tánovým jménem. Na to přečell generální t- jemník ministerské rady kollektivní notu vel- vyslanců v tureckém překladu a ministr vo- jenství podal nástin o situaci armády. Po něm vylíčil obšírně ministr financí finanční situaci. Pak opět povstal generální tajemník minister- ské rady, aby v zastoupení zahraničního mi- nistra, jemuž nastuzení znemožnílo účast, pře- četl výklad o zahraniční situaci. Hned potom zahájeno bylo rokování, jež nabylo živého rázu. Debaty zúčastnili se býv. poslanec Mustafa, býv. ministři Azim bej, Damad Ferid paša, maršálek Fua paša, býv. poslanec Mahir Said, jakož senátoři Rešid Akiv a Aristidi, maršá- lek Mahmud Muhtar, Aristarch bej a býv. velkovezir Kučuk-Said.
Mahmud Eddin Medžidav Mustafa Fu Aristid Muhtar Cařihrad Said Islam Damad Ferid Mahir Said KučukSaid
13 article
Mimo jediného z řečníků všichni schva- lovali stanovísko vlády, ba bývalý velko- vezír Kučuk-Said přimlouval se za přijet noty velmocí. Shromáždění přijalo na vědomí vládní vysvětlení a vyslovilo se pro přijetí kollek- tivní noty. Vláda proto odpoví mocnostem, že jejich rady přijímá a přesvědčena jsoue o jejich dobré vůli, bere na vědomí ubez- pečení, že budou tureckou vládu finančně a morálně podporovatí a zakroči, aby ture- cké říši byla zachována zbývající území. Z Cařihradu, 22. května. (K. k.) Poradní shromáždění, jehož se zúčastnilo asi 80 osob. bylo ukončeno ve 4 hodiny odpoledne. Roko- vání bylo přísně důvěrné, ale zpravodajům bylo možno spatřiti účastníky, kteří před za- hájením shromáždění se sešli ve velké vele- vyslanecké dvoraně. Když velkovezír Kia- mil paša a bývalý velkovezír Said paša od- cházeli z dvorany, podali si ruce. Před palá- cem bylo jen málo obecenstva, jež čekalo na výsledky porady. Z Cařihradu, 22. ledna. (K. k.) Ačkoliv o sděleních vlády podaných v dnešním porad- ním shromáždění, ani o vývodech jednotlivých řečníků nebylo dosud nic uveřejněno, konsta- tuje se přece v úřadních palácových kruzích. že osobnosti, jež promluvily za debaty, při- mlouvaly se za uzavření míru. Též panovník sdílí prý naprosto názor o nutnosti uzavříti mír. Zpráva o usnesení shromáždění, jež ve- čer vešla v městě ve známost, učiníla vel ký dojem a byla i v tureckém obe- censtvu přijata s uspokojenim. Zdůrazňuje se skutečnost, že bývalý mi- nistr princ Said Halim, jenž jest generál- ním tajemníkem mladotureckého výboru, zá- častnil se shromáždění ve své hodnosti jako senátor. Jeho účastenství vykládá se v teu smysl, že výbor dal se jim zastupovati.
Cařihrad Said KučukSaid KIAmil paša
14 article
Úsnesení mladotureckého výboru. Z Cařihradu, 22. ledna. (K. k.) Vůdcové mladotureckého výboru konali včera schůzi prince Halima. Vzali nejprve na vědomi zprá- vu o diplomatické situaci, kterou zaslal nyni ve Vídni prodlévající býv. zahraniční ministr Assim bey a usnesli se, kdyby prohláše- ní, jež učinídnes poradný sbor, ne- byladostatečná, ženavrhneněkte- rý senátor, jenž je členem mlado- turecké strany, aby vláda svolala veškeré vyšší důstojníky, všech- ny hodnosty a bývalé ministry na poradu, která by učinila rozhod- nuti o miru nebo válce. Z Paříže, 22. ledna. „Temps“ oznamujez Cařihradu: Porta ocitá se před rozřešením ne- obyčejně obtížné otázky. Jde nejen o to, aby uzavřen byl mír s balkánskými státy, nýbrž také o mír mezi Portou a armádou. O té doby, co Enver bej a j. důstojnící z Tri- polska vrátili se k Čataldži, povznesena byl morální úroveň vojska, které mermomocí chce se utkat s nepřitelem, neboť považuje se za nepřemožitelné. Je obava, že 130.000 mužů. kteří koncentrováni jsou u Čataldže a trvají na obnovení války, po uzavření míru vrhne se rozhořčeně na Cařihrad. Tato záležitost je stálým nebezpečím vlády a musí být řešena s velkou opatrností. Odpověď bude dána dnes! Hned potom sešla se v paláci ministerská rada, aby stanovila definitivný text odpovědní noty na notu velmocí, odročila se však na zítřek. Odpověď bude vel- vyslancům odevzdána zítra od- poledne.
Halima bey Enver Cařihrad Vídeň Paříž Tri
15 article
Domnělý turecký okružník. Z Caříhradu, 22. ledna. (K. k.) Die novin zaslala Porta svým velvyslancům oběžník, aby jej odevzdali kabinetům. Od- mítá v něm nároky Řecka na ostrovy v Archipelu. Vojenská okupace neposky- tuje prý mikdy práva na konečné převzetí vlastnictví. Porta dovozuje konečně, že frvalý mír nebyl by nikdy zabezpečen, kdyby Řecko annektovalo ostrovy, podporovalo by se tím prý jen podloudníctví Varuje se před přílišným optimismem. M. Z Kolína nad R., 22. ledna. (Zvl. telegr. »Nár. Listů«.) Inspirovaná berlínská depeše »Köln. Ztg.« varuje před přílišným optimismem o brzkém míru. Dosavadní zprávy o úplném podvolení se Porty nejsou ještě úřadně potvrzeny. Možná, že odpověď Porty bude taková, že mocnosti budou moci dopo- ručiti balkánským státům, aby obnovily v Londýně mírové vyjednávání. Ale k míru hned nedojde. Dle caříhradských zpráv dle »Köln. Ztgu.« Rusko vykonalo silný nátlak na Turecko a jeho důvody působily na vel- vezíra tak, že zdráhal se přijmoutí ruského dragomana, který mu ještě v noci chtěl předložiti písemný náčrtek rozmluvy, což velvyslance Giersa velice pohněvalo. Celková situace. Čm. Ze Sofije, 22. ledna. (Zvl. tel. „Nár Listů“.) Situace se stále vyjasňuje. takže mír možno považovatí za zabezpečený.
Port Köln Giersa Řecko Kolín nad R Londýn Rusko Turecko
16 article
V drobném prodejit ranní člslo o nobě za sh večerni . . . . na 4 Ve filislkách na venkově vanní čislo vecorni lnserátv plati so hrotová napřed. ředplaceni a Inserty přijinn kdnetnisrrnce v Marianské ul., . Tam nacházejí se táe redakce, Hskarua a expediee Národnícl Listů Ruboplsy se novrac-
Hskaru
17 article
Vládní kruhy považují za jisté, že Porta ustou- pí v otázce odrinské. Učiní tak bezpochybyv této formě: Prohlásí, že se poddáváz úcty k velmocem, že však od nich žádá, by jí zabezpečily maloasijskou državu a slibenou pomoc finanč- ní, snad požádá i plnou svobodu pro zvyšová- ní cel. Mimo to prohlásí, že postoupením Odrinu považuje všechny své ústup- ky učiněné spojencům za vyčer- pané, což by znamenalo, že nechce pla- tit válečnou náhradu. Všechny tylo výhrady a požadavky nemohou ovšem poško- diti dílo míru. Se strany Rumunska nyní se očekává od- pověď na bulharské návrhy. Obtíže se Srbskem, o kterých již delši dobu kolují zbytečně přehnané pověsti, nejsou valné. Pravdou je ovšem, že jmenovitě mladší důstojnictvo srbské usiluje, aby Srbsko po- drželo Bitolji, Ochridu, Prilep a Veles, ale rozhodující kruhy srbské nemohou, leč trvati na pevné půdě spojenecké úmluvy, která vy- lučuje jakýkoliv nárok Srbska na zmíněna srbská i bulharská města a území. Konečně také otázka sihánská se vyvi- nuje příznivěji; Rakousko už postupuje Srbům Prizren, Dibru zadržujíc nepochybně pro spo- jence. Poněkud pochybnější jest budoucnost Peče, Djakové a Skadru. Ale snad i v těchto bodech monarchie, která očekává řadu hospo- dářských výhod od Srbska a nemůže se nadíti od nového albánského státu, leč jistých zkla- mání, dá přednost očividnému hospodářské- mu prospěchu před politickou neústupností.
Port Ochrid Veles Srba Prizren Dibra Skadr Rumunsko Srbsko Prilep Rakousko Odrin
18 article Mezinárodní situac.
Mezinárodní situac. Naděje v brzký mír. Slk. Z Bělehradu, 22. ledna. (Zvl. telegr. „N. L.“) Mírumilovné zprávy z Caribrodu vzbuzují radostnou náladu. Mír blíží se, poně- vadž sporu bulharsko-rumunskéh není víc a rakousko-srbský úplně pozbyl svého ostří. Společnost pozdra- vuje tyto zprávy jako červánky jitra po bouřné noci. Poslání Jovanoviče Sl—k. Z Bělebradu, 22. ledna. (Zvláštní telegram »Národnich Listů«.) Váš zpravodaj seznal na kompetentním místé, že referát srbského vyslance Jovanoviče, ve Vídni srbské vládě předložený, v podstatě byl úplně příznivý. Hned po příjezdu vyslancově měla srbská ministerská rada dlouhou poradu, na níž probírán podrobně všechen materiál, vy- slancem předložený. K úplné dohodé Ra- kouska se Srbskem ovšem dosud ještě ne- došlo, ale věci dospěly přece jíž tak daleko, že vyslanec Jovanovič vrací se do Vídně s nejlepšími nadějemi. Že v tak krátké době dovedl se orientovati ve vídeňské situací, to svědčí jen o jeho velké energii. Dlužno podotknouti, že vyslanec vděčí velmi za usnadnění svých osobních styků ve Vídni přátelské pomoci slovanských politiků.
Jovanovič Bělehrad Vídeň Srbsko
19 article
Srbský dík.
20 article
Sl—k. Z Bělehradu, 22. ledna. (Zvl. telegr. „N. L.“) Vysoká osobnost mi řekla: V této chvíli, kdy duha míru začíná se klenouti nad námi, je třeba vzpomenouti i ohromných zásluh Slovanů v monarchii, kteří, neopouště- jíce hranic státní loyálnosti, vytr- vale projevovali balkánským Slovanům svoje bratrské sympatie. Jim třeba přičísti hla vní díl zásluhy, že nedošlo ke konfliktu mezi námi a monarchii. Možnost, s jakou zastávali tito Slované své přesvědčení, že v zájmu mon- archie jest žíti v přátelství s balkánskými ná- rody, vlévala nám velikou důvěru v budouc- nost. Jsme povděčni slovanským politikům, kteří tolikráte chápali se slova k naší záštitě, zejména houževnatost, s jakou od počátku bal-
Jim Bělehrad Slovan
21 article FEUILLETON.
FEUILLETON. Pomníkové otázky. Spolek, který si vzal za úkol postaviti pomník Karlu Havličkovi a k tomu účelu nějaký peníz sebral, o němž se domnivá. že stačí k jeho provedení, míní, že je na čase a nejprvnější jeho starostí rozluštiti nějakým způsobem otázku místa budoucího pomníku. Poznal z nedávných a dosti hoj- ných zkušeností důležitost i velikou choulo- stivost tohoto bodu pracovního programu nespolehaje se na vlastní rozhodnutí, nebo chtěje předejíti v čas všelikému odporu proti němu, pátrá po mínění jiných, mno- hých, velmi mnohých. Rozeslal dotaz na četné adresy, snad také v naději, že vskutku dostane mínění a radu, které by těžkou otázku rozřešily na ráz. Zatím se osvěd- číla zkušenost ještě starší: kolik hlav, tolik smyslů. Tázaní odpovídají ochotně nejen spolku, nýbrž také zároveň zvědavým žur- nalistům. Nepochybně souhlasně na obě strany, a výsledek je, jaký bylo lze oče- kávati. Mínění jsou tu, návrhy dobře mi- něné též, ale spolkoví funcionáři jsou právě tam, kde byli, nežli svůj cirkulář sestavilia rozeslali. Ptali se kde koho: spolků národ- ních a uměleckých, pohlavárů, literatů, kri- tiků i umělců. Arciť stal se při tom malý omyl, při němž pomísili adresy těch, kteří měli právem být tázáni, má-li být v Praze postaven pomník velkému národnímu duchu a publicistovi, s těmi, kdo mocí svého na- dání, rozmyslu a umělecké výkonnosti do- vedou odpověděti, jaký a kde má býti. Výsledek dotazu, pokud se místa týče, nejspíše v pomníkovém výboru, který jest
Havličk Praha spolek národ
22 article
asi přirozeně dosud úplně laický, velmi pře- kvapil. Dověděli se totiž, že Havlíčkův po- mník jistojistě a nejvýhodněji má státi: na náměstí Václavském, Havlíčkově, Riegrově, Malostranském, Josefském, Betlémském, Sně- movním, Tylově, před král. hradem, před Rudolfinem, u »Minuty« v sadech Čelakov- ského a snad ještě jinde. Každé prostranství tedy, kde posud nestojí nějaký pomník, zdá se anketě být docela způsobilým přijmouti pomník Havlíčkův. Důvody jsou arci různé některé laické, jiné uměleché. Není třeba a příčiny smáti se tomuto resultátu. Zavírát v sobě velké zrno pravdy. Vskutku každý architektonický prostor, každé skoro misto. velké či malé, odlehlé nebo frekventované, konec konců je schopno přijmouti nějaký pa- mátník, některé snadno a takřka hravě, u jiného nutno překonávati obtíže. Poddá se však každé — silné vůli a schopnosti umě- lecké. Na uměleckém řešení pak záleží, kde je jeden činitel dán. Zároveň vynořila se na povrch zájmů záležitost jiného pomníku, o nic méně ob- tížnější, ač proň je misto už po několik de- setiletí trvale určeno. Pomníku Žižkova na Žižkově, na Vítkově hoře. Možná že jenomz žurnalistického soutěžení, nikoli však nevhod. Nemůže býti na škodu, vynese-li se tato dlouho vleklá historie na širší veřejnost, na forum národní, neboť je jisto, že zde, dříve nebo později, musí přiložiti celý národ ruku k dilu, má-li toto všechny své latentní momenty v jednu mohutnost svésti. Památník vítěz- ného vojevůdce »národa ve zbrani«, památ- nik vitězství Čechů »proti všem« nemůže přece zůstati záležitostí jednoho města, jehož stáří nevyplňuje ještě ani jedno století. Žižkovská otázka zní jinak nežli hav- líčkovská. Jaký pomník má býti na vrchu
Havlíčkův Riegrův Čecho Havlíčkův Čelakov Žižkov Vítkov hoře Rudolfinum
23 article
postaven? Není nová. Ještě dnes se domní- vám, že jsem před jedenadvaceti lety trochu překvapil spolek pro postavení Žižkova po- mniku v jeho slavnostní valné hromadě, když jsem jí položil a hleděl theoreticky rozluštiti otázku, kterou měli asi dávno za rozluštěnou. Vykládal jsem, odůvodňoval a přesvědčoval, jak jen mohl a dovedl, že na mistě zvole- ném nelze vztýčiti sochu, nebo dílo čiré pla- stiky — s náležitým uměleckým a optickým efektem — nýbrž památník, v němž případne hlavní slovo architektonické koncepcia stavbě. (Otisk přednášky v Technickém Ob- zoru r. 1893.) Možno-li v anketě i jen sčítat hlasy, má v dnešních míněních tento princip většinu a trvám, že i tam, kde navrhujía žádají postup obezřetnější: soutěž ideovou. Nadějou se, že by při ní umělecká prakse, vtělená v obrazový nebo plastický náčrt, utkala se v souboji, z něhož by jako pře- svědčivý vítěz vyšla idea architektonická. Jen Frant. Bílek, který slovy hned sděluje svoji výtvarnou představu Žižkova pomníku, podává se cele svému sochařskému tempe- ramentu, který vždycky počitá jen s pohle- dem z blízka, kdežto budoucí pomník Žižkův by měl se uplatňovati a ozřejmovati do vzdá- lenosti několikakilometrové. Neznám finanční prostředky a nahroma- děné poklady žižkovského spolku; je však nepochybno, že náklad nutně poroste do sta- tisíců. Musí vyrůst, nemá-li krásný zámysl poroditi ideovou zakrnělost, pomníkovou ne- dostatečnost a uměleckou zakřiknutost. Také se někteří pozastavují nad nevelkým fondem, s nímž chce spolek pro pomník Havličkův počíti své dílo. Nepochybně předčasně. Pro- blém leží jinde. Jest otázka, jaký pomník může a má býti v určených mezích nákladu proveden. Tak podruhé vynořuje se zde tato
František Bílek Žižkův Žižkov technický Ob
24 article
otázka. Laické představy jsou dosti stejnéa také dosti úzké. Skoro všichní mají na mysli portretní sochu, vyzvednutou na podstavee vysoký, pokud možno reliefy a alegoriemi vypravený. Uměleckých možnosti je zajisté nepoměrně více, ať jsou podmíněny a ome- zeny materiálně, finančně nebo polohoua prostorem místa. Obě ankety jenom zdánlivě a zraku méně pozornému ukazují se bezvýslednou krou mínění nad míru rozchodných. Na obou místech, v Praze i na Žižkově, mohou z nich přece vytěžit zásadní a zdravé poučení; mají v nich dobré ukazatele cesty, kudy se má bráti budoucí a nejbližší jejich starost. Zá- hada místa a otázka umělecké podoby jejich zamýšlených pomníků a památníků nemohou býti předmětem úvah laiků a nápadů, nýbrž přímým východištěm umělecké spekulacea uměleckého činu. Plodní a úrodní umělci tvoří zde jediný sbor, od něhož se smíme naditi rozluštění. Jim musí býti celá záležitost ode- vzdána. V anketách jsou všichni umělci v právu a toho se též dožadují. J. V. Mysl- bek, který se dokládá, že by »to« v hlíně dovedl povědět, praví totéž, co A. Jirásek. který je přesvědčen, že »umělec, tvoře návrh pomniku, vyvolí sobě i vhodné stano- víště pro něj« a tak by měl spolek »Havli- ček« nejdříve vymoci si na městu plnou moc pro budoucího tvůrce Havličkova po- mníku, aby mohl si pro své dílo vybrati místo jemu nejvhodnější a to mu bylo dáno. Jemu budiž ponecháno uvažovati o jeho umělecké přiměřenosti a výhodnosti. Ale, namítne se mi, přeneseme-li naše pomníkové starosti skupinám a výborům umělců, házíme jim jen Eridino jablko ke svárům a sporům, v nichž se pak nikdo nevyzná. Vskutku jsou zkušenosti podie
Jim A Jirásek Havličkův Eridin Praha Žižkov
25 article
toho. Nejen v Praze. A nejsou potíže při tom jen v »zájmech«, nýbrž i v osobně- uměleckých míněních a přesvědčeních. Právě toto druhé je přirozené i správné a na konec i užitečné, neboť nejde při uměle- ckém podniku a díle o vlažný kompromis, o otření hran a uhlazení výrazných vypuklin, nýbrž o vítězství silné a možno-li nové myšlenky a formy nad slabým a zrůdným. Váha ideje, rozšafnost přesvědčení, mohut- nost výrazu zde plati a v závěru stojí jenom individuálný čin umělecký, silný výkon umělecké osobnosti. Které poradní a pří- pravné sbory umělecké, výbory a poroty, jsou si dobře vědomy své úlohy, vědí, že jim náleží jen — připravovat cesty Páně, že je jejich povinnosti a věcí jejich svě- domí upraviti co nejlépe půdu ke zrození a vtělení mocného a svérázného díla uměle- ckého, upraviti ji tak, jak by si ji jen přáli mifi k vlastnimu tvoření. V knize o českých pomnících načínají se tak hned dvě nové kapítoly najednou. Vlastně jen znova, neboť se opakují v roz- měrech větších nebo menších v každém případu od prvního pomníku v Praze, od roku osmačtyřicátého až po naše dny, a budou pokračovati eště dlouto v budoue- nosti. Historie pomníků moderních vůbec, v celé Bvropě, jest soubérem velkých sví- zelů všude tam, kde je podnik záležitostí sborovou a ne rozhodnutím velmožného jednotlivce. Poněvadž i škodolibost někdy dovede potěšiti, uvádím zde v širší známost, že Pasteurův pomník od E. Frémieta pro- putoval v Paříži pětadvacet míst, nežli se usadil trvale na Place Medicis. Karel B. Mádl.
Pasteurův Frémiet Mádl Praha Paříž