ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 913d41c0-66ef-11dc-8e48-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 12 celkem · entity: place 20, person 39, org 2, work 1
1 masthead
V Praze, v úterý dne 20. srpna.
Praha
2 masthead
K číslu 229.
3 article
Nr »Národní Listy« ranní a odpolední spřil. (.Nančný Obzor“ ve středu a „Literární Hlidka“ v pátek) předplácí se v Praze v administraci na měsíc 2 K — h ve filiálkách na měsíc 2 K 30h Pošton: na měsíc 3 K 20 s dvojí zásilkou na měsíc 3 K 80h
Praha
4 title
NARU
Nara
5 article Telefonické zprávy „Nár. Listů“.
Telefonické zprávy „Nár. Listů“. Z Vídně, 20. srpna. Soudní adjunktv Jevíčku Mat. Klimetschek byl jmeno ván soudním sekretářem. Jmenování notářů. Notáři byli jmenováni: kand. notářství Jan Hromada ve Frenštátě. Karel Machacz ve Svitavách, Rober Střečka ve Velké Byteši, Vojtěch Ham- pel ve Vrbně, František Veselý v Dači- cích, Leopold Kribus ve Vyzovicích, dr Karel Ludvík v Hustopeči. Z Vídně, 20. srpna. Listy za příčinou ůmrtí dra. Kaizla přinášejí úvahyo významu a činnosti tohoto politika. Uznávají jednomyslně vesměs jeho veliký poli- tický a řečnický talent, jeho bo- haté vědomosti zvláště v oboru národohospo- dářském a prohlašují, že úmrtí jeho zanechá nejen v českém ale také v rakou- ském životě velikou mezeru, a chválí ryzost jeho úmyslů a čistotu jeho charakter u. »Reichswehr« praví: Všichni, kdož se v Rakousku zabývají politikou, stojí pod hlubokým dojmem smutné zprávy, která také u politických odpůrců zemřelého vzbudí po- litování, neboť jakkoliv posl. Kaizl byli jimi prudce potírán, nebyla tím úctak němu zmenšena. Jeho neposkvr- něný charakter byl respektován. Jeho skvělý talent, jeho bohaté vědomosti byly vždycky uznávány. Zanechá mezeru nejen u svých krajanů, ale také v Rakousku celém. Byl jedním z nejlepších a nejvěrnějších sy- nů svého národa, ale neuzavíral se po žadavkům rakouské celkové politiky. »Fremdenblatt« praví, že dr. Kaizl s nasazením celé své síly hájil národní sta- novisko české. Jeho zraky obracely se vždy- cky však jenom na dosažitelné a mo- žné. Dr. Kaizl nikdy nezapomínal, že cílem každého politika rakouského musí býti smír s Němci.
Mat Hromada Machacz Vojtěch Ham Veselá Kribus Karel Ludvík Kaizl doktor Němec Vídeň Jevíčko Frenštát Svitava Velká Byteš Vrbno Dač Vyzovice Hustopeč Rakousko
6 article
»Vaterland« píše: »V nebožtíku ze mřel vynikající talent. Jeho jmeno bylo jak ve světě učeném, tak v politické veřejnosti známé, dosti často jmenováno. Jeho velké vědomosti, spojené s mi- strovstvím řečnickým projevovaly se v jeho obsahuplných a i formou dokona- lých řečech. Ryzost jeho charakteru a pří větivost společenského obcování rozmnožily jen úctu a vážnost, které se zemřelý těšil.« Deutsche Žeitung« praví: »Jakkoliv vynikající duševní dary a kon- ciliantní povaha jeho vyžaduje všeobecného uznání, my Němci přece nemáme příčiny, abychom jeho úmrtí zvláště litovali. Jeho činnost byla pro Němce zvláště zhoubna za kabinetu Thunova. « »Arbeiterzeitung« praví: Dr. Kaizl byl mezi Slovany v Rakousku mužem, kterýž zdál se takřka praedestino- vaným ke zjednání míru mezi Čechy a Němci. »Neues WienerTagblatte praví: S drem. Kaizlem odchází nejvý- znamnější osobnost z veřejného života. Český národ pozbývá v nebožtíku jednoho ze svých nejnadanějších vůdců; po- slanecká sněmovna vynikající zje v. kterýž v posledních letech dobyl si posice a mocně zasáhl do koles vnitřn politiky. S velikými vědomostmi spojoval dr. Kaizl vzácné nadání řečnické. Jakkoliv byl vzdělán na německých školách vysokých, stal se zvláště povahou své bytosti nebez- pečným odpůrcem Němců.
Němec Thunův Arbeiterzeitung Kaizl Rakousko Čechy Deutsche Žeitung Slovan Neue WienerTagblatte
7 article
Mladočeská strana stala se zvláště jeho vlivem schopnou k vládě a on sám jako mi- nistr měl hlavní podíl na vládních opatřeních kabinetu Thunova. List vyslovuje politování že dr. Kaizl ve funkci jako ministr mohl uskutečníti jen málo z toho, co hlásal a že užil svého vlivu v kabinetě Thunově, aby zasadil parlamentarismu nejtěžší ránu v nej rozsáhlejším používání § 14. Dr. Kaizl byl muž, při jehož smrti přítel i nepřítel truchlí a list domnívá se, že v dru. Kaizlovi zemřel největší odpůrce radikalismu ve straně svobodomyslné. Český lid utrpěl těžkou, zvláště v ny nějším okamžiku citelnou ztrátu. Čechové ztrácejí v dru. Kaizlovi jednoho z nejčelněj- ších talentů, nejschopnější hlavu nynější po- litické generace. Němci v Rakousku často pocítili tvrdé zasáhnut Čislo v Fraze za 29 a na venkově za 3b Předplaeení a inseráty přijímá administrace v Marianské ulici, číslo 3. a expedice.
Thunův doktor Kaizl Čecho Němec Fraga Rakousko
8 article
ruky dra. Kaizla. Přes to však byl méně ovládán, než většina jeho strany nená- vistí k Němcům. »N. Fr. Pr.« vytýká dru. Kaizlovi, že za své činnosti jako ministr bezohledně počešťoval úřadya bezohledně používal § 14. Jeho realisační politika se ničeho nelekala, co by mohlo sloužiti jeho účelům. Proto byl nejvhodnějším nástrojem če- ských expansivních snah a proto, že jím byl a protože po ztrátě moci dovedl býti oheb- ným zrovna tak, jako když ji měl dovedl býti bezohledným, jest jeho smrt v nynějším okamžiku, když jeho strana opět stojí před rozhodnutím, zdali má setrvati při politice posledního zasedání či opětně přejíti k di- voké opposici, pro jeho národ těžkou ztrátou a v každém případě důležitou politi- ckou událostí. Politickou událostí jest také jeho smrt z té příčiny, že Kaizl byl proniknut přesvědčením, že jest také v českém zájmu, aby se s Němci v otázce jazykové uzavřelo dohodnutí a protože až do své smrti zabýval se úmyslem, jednou tuto shodu provésti.
Kaizl Němec Francie
9 article
Myšlenka ta nebude zajisté s Kaizlem pochována, ale nesnadno najde se mezi Čechy muž, jenž by myšlenku tak jasně pro- myslil a který by dovedl pro ni tak energi- cky pracovat. Proto bude dr. Kaizl postrádán nejen českým národem v širším slova smyslu, nýbrž i svými komillitony. Němcům byl někdy krutým od- půrcem, ale byl to rozumný nepřítel, ne- byl fanatikem, který pomýšlí více na skodu Němců, než na prospěch svého lidu. Dr. Kaizl byl talentem, který bohatého nadání své honepoužíval vždycky k dobru, ale u jeho rakve přece musíme říci s politová- ním: To zlo, které způsobil Rakousku v do- mnělých službách svého národa, byl by snad napravil dílem smíru, o kterémž pracoval, kdyby smrt svojí kosou ho nebyla sklátila. Z Tábora, 20. srpna. Poslední pouť dra. Kaizla. Ža prvního ranního úsvitu byla mrtvola zemřelého bývalého mi- nistra a poslance dra. Josefa Kaizla odvezena z letního bytu jeho v zámku myskovickém. O půl noci přibyli zřízenci pohřebního ústavu Fuchsova z Prahy, uložili nebožtíka do skvo-
Kaizl Čecho Němec doktor Fuchsův Rakousko Tábor Praha
10 article FEUILLETON.
FEUILLETON. Postilion Louhák. Napsal Karel Horký. Taková koňská nátura je to, ten Louhák Prosím vás, když je člověk třicet let u koní. tak na něm něco z těch valachů uvízne ! A Louhák už je na ty své šimly zvyklý tak, že bez nich je mu jako podagristovi bez hole; když necítí v rukou opratě, tak neví, co by s těma rukama počal, hned se drbe ve vlasech a hned zase jinde. Ale jak dostane opratě do ruky, pakto ani není Louhák! Oči mu září jako dva uhlíky a ta bronzově měděná tvář jakoby se leskla v takových chvilích by se vám vtip na jeh šimly špatně vyplatil! Louhák je s to sesko- čit s kozlíku a udělat hrubiánství! Jen se zeptejte krejčího »od mejta«, jak se mu to vyplatilo; krejčíkovi to nedolo a mě chuť Louháka poškádlit. »Jářku, Louháku, pozor! Nad vašima her- kama lítají vrány, čují, mrchy, asi zdechlinu!- Ale jen tak tak, že to krejčík dořek' ! Louhák s kozlíku, facka jako když mlaskne a Louhák zase na kozlík — to bylo dílem deseti vteřin. Pak se rovnali u pana soudního — krejčí prohrál a Louhák od té doby častěji vypne hrdě prsa. »Na mne si přijde! Na erárního člověka Kam s tou flintoul« Takto je však Louhák jako beránek. Když mu jde o to, aby chytil pasažéra, tak byse zdvořilostí rozplynul.
Horká
11 article
na ost »Mladý pane, ráčej si sednout, snad by k vůli dvoušestáčku nešli pěšky!« »Mladým pánem« je u Louháka každý Starý pán, hlavu má jako mléko — ale nato Louhák nehledí. A u ženských zrovna tak; když se mu přiheretí na sedadlo babka s třemi vnuky, Louhák hází »mladou paní« o všeck pryč. Proč ne? Tituly jsou zadarmo — a jemu to, lišákovi, vynese někdy šestáček »na extra«. Leckdy má však Louhák s tou zdvořilost smůlu; neumí v tom chodit. Jako tuhle: ja- kýsi starý, chromý pán se kulhal s kufříkem od nádraží pěšky. Louhák ho se svou archou dohonil. »Mladý pane, sednou si! Aspoň »na slepo!- Kdy pak by se takhle do města dopajdali ?!e Ale »mladý pán«, místo aby si sednul. vzal to za jiný konec. Zašel si na poštu a chtěl knihu stížností. Že prý se od postiliona uráže nedá . .. Rámus hotový! Louhák musil odprosit aby ten pán »nedělal z toho potřebu«. Však s odplivl, sotva byl z kanceláře venku. »Hrom do dědka! To má člověk za do- brou vůli !« Ale jednu nectnost má Louhák, ošklivou nectnost. Drží se lotynky ! Poslední groš by do ní strčil; vyhrál před několika lety pár set — a to je jeho neštěstí, od té doby je jako po- sedlý. Jakmile sežene nějaký ten šesták »diške- ILouháka žádný luxus! rece«, už s ním letí k pant Katy, co má na za tu poklonu poděkoval. On to myslil zajisté rynku lutrii. Vsadit na řádek zlatku to není u dobře, ta duše kostrbatá . ..
Louhák Hrom Katy
12 article
Ba on má u paní Katy privilej, že mu čeká. Louhák může sázet i bez peněz, paní Katy počká. Panečku, takové protekce každý nemá, sázet »na knížku«! A Louhák je z těch numer někdy celý pi- tomý, už i blázna si lidé z něho dělají. Jednou si v čekárně zdřímnul na lavici, tašku si dal pod hlavu, do vlaku ještě dvacet minut času, věděl, že jej hlídač vzbudí; za chvíli chrápal. Co mu však »hoši« ze štace nevyvedli! Jeden vlezl pod lavici a zařval Louhákovi zrovna vedle ucha: »33! 43 1 53 !« Louhák vyskočí jako jelen, chytne se z hlavu a volá jako smyslů zbaven: »Ježíš marjá, dejte sem křídu! Panenka Maria mi ve spaní povídala čísla ! Samý trojky ! Tak jsem to slyšel, jako tebe, Vomáčko ! Ty lumera jsou živý !« Vomáčka však utekl z čekárny, popadaje se smíchy za břicho — a u paní Katy přibyly do knížky dvě zlatky ještě ten večer. Nešťastný Louhák! Ondy jsem jel s ním z nádraží. »Jak se máte, pošťáku, jak jdou ob- chody ?« »Ani se neptaj'«, zněla odpověď, »sem tam tak ňákýho toho »slepáka« .. . kdo by si nejčko v letě sedl? Musil by bejt leda py- tlem praštěnej! Ještě, že si teď sedli voni, už třetí den nemám žádnýho.« Ani už nejím, jest-li jsem se Louhákovi
Katy privilej Katy Louhák Ježíš Panenka Marius Vomáčka Musil