1
article
* JUDr. F. Herman, Anarchisté a jich
učení. Nakl. V. Kotrba. Autor líčí vznik a dějiny
strany anarchistické a pojednává dále o ideích a zá-
sadách anarchismu vzhledem k náboženství, státu,
rodině a vlastnictví. V další kapitole pojednáváo
organisaci a o propagandě tiskem a propagandě činu,
načež vykládá o poměru anarchistů k sociální de-
mokracii a k ostatní společnosti státní. Výklady
autorovy jsou psány slohem populárním a jeví zna-
lost dotyčné literatury a bedlivé studium. Knížka jest
psána věcně a výklady její opírají se o fakta,
JUDr
F Herman
V Kotrba
jítmokracia
2
article
Z českých listů.
3
article
* Zprávy spolku architektů a inženýrů přinášejí
provolání »České Matice technické« k technikům če-
ským, aby účastnili se činně na sestavování českého
slovníku technických věd. Výbor slovníkový žádá
v provolání tom o cizí názvy technické, které dosud
do češtiny přeloženy nebyly a pak české názvy, jichž
v praxi se užívá, aniž by všeobecněji byly známy.
Podnik Matice lze vítati s upřímnou radostí. Je věru
již na čase, aby naše vědecké a praktické názvosloví,
jež zvláště v technických vědách v posledním padesáti-
letí doznalo obrovských změn, bylo ustáleno a v sou
stavu uvedeno. Náš jazyk je ještě dosti bohatý a má
značnou životní sílu, aby vytvářil si nové a nové ná-
zvy pro ten nesčíslný počet nových výrobků a před-
mětů, jež nám moderní technika skytá. Je však po-
třebí, aby toto vytváření nového názvosloví bylo pře-
hlíženo, vedeno, soustavně pěstováno, aby tak platně
přispělo k obohacení našeho jazyka. Akce technického
výboru slovníkového je k tomu dobrým počátkem. Je
jen na našich technicích, aby se jí hojně účastnili.
* »Volné Směry« svými posledními dvěma čísly
podnikly vážný krok k rozšíření větší znalosti ruského
umění u nás. Číslo předešlé věnováno celé Rěpinovi
a vzornými reprodukcemi právě tak, jako podrobným
textem průvodním seznámilo naše intelligentní obe-
censtvo s geniálním ruským malířem, jehož jmeno
bylo pro nás bohužel do nedávna prázdným zvukem.
spolek architekt
Český Matica
Matica
4
article
V čísle posledním pokusily se »Volné Směry« o sou-
stavnější práci podobného druhu. Podávají výběr
reprodukcí ze současného ruského umění a k tomu
otiskují informační přehledný článek Alexandra Be-
noise o hlavních representantech ruského malířství
v moderní době na Rusi a speciálnější studii Rosti-
slavovu »O novém ruském malířství«. Čtenář doví
se z těchto dvou studií asi vše hlavní, co se týká
hlavních směrů moderních malířských proudů, cha-
rakteristické přednosti i rady předních vůdců a jádro
sporů, jež vřou mezi jednotlivými směry, krátce vy-
stihne plnost uměleckého života na Řusi, při čemž si
asi všímne jedné pozoruhodné okolnosti, která tím
vice je nápadna, čím méně u nás se vyskytuje: pan
Benois píše svůj článek jistě s láskou k malířství
ruskému, hledá pečlivě čím vyniká, čím se odlišuje
od západu, ale při tom není nikterak shovívavý k ne-
dostatkům. Lépe snad ani neřekl bych »nedostatky«
a »přednosti«. U něho není této příkré distinkce, ale
prostě vedle sebe konstatuje, čím je který malíř silný
a slabý. Čtete-li, jistě nenapadne vám, že by v tom
bylo nějaké snižování umělecké hodnoty jednotlivých
umělců, naopak portréty jich tímto různým rozdě-
lováním světla i stínu tím jasněji vystupují.
Alexandr Be
Rost
Benois
Rus
5
article
»Naše Doba« a »Osvěta« věnovaly téměř zá-
roveň delší úvahu zajímavému úkazu nasí-literatury
Sebraným spisům živýchy i mrtvých autorů a probí
raly otázku, jak mají spisy ty býti vydávány. Aniž
bychom šíře rozváděli jich vývody, připojujeme dvě
poznámky: jednak, aby pořízena byla konečně do-
konalá vydání starých autorů, u nichž úkol nestěžo-
ván autorským právem a po druhé, aby u těch, jež
vázána jsou právem autorským, souborná vydání ne-
překážela šíření se jednotlivých děl autorovych, t.j
aby nakladatel vydávající díla souborná, nezdržova
úmyslně nová vydání hojně čtených spisů jednotli
vých. Tato kapitola zasluhovala by zevrubnějšího uvá
žení našich spisovatelů i nakladatelů.
6
article
sick: Frederyk Chopin. 8. St. Žoziarski: Máurycy
Goslawski. 9. Piotr Chmielowski: Klementyna
z Taúskich Hofmanova. 10. Týž: Tadeusz
Czacki. 11. H. Wernic: St. Konarski. 12. Wlad.
Nehring: Jan Kochanowski. 13. Leon Šwie-
zawski: Jedrzej Šniadecki. 14. Fr. Rawita-Ga-
wronski: Michal Czavkowski (Sadik paša), 15.
M. Mazanowski: J. B. Zaleski. 16. B. Wilezyňski:
St. Moniuszko. Ve sbírce této, tak důležité, se
Dr. B. Prusík.
dále pokračuje.
Chmielowski
Klementyna
Hofmanův
Czacký
Kochanowský
Šwie
František
Rawita
Czavkowski
M Mazanowski
Zaleski
B Wilezyňski
Prusík
St
Sadik paša
Frederyk Chopin . 8
Máuryca Goslawski . 9
Taúskich
St . Konarski . 12
wyborcza Šniadecký
St . Moniuszko
7
article
Ze slovanských listů.
Ze slovanských listů.
* V »P « vypravuje V. A. P
najev zajímavé zprávy o tom, kterak se stavěla
první ruská železnice, t. j. nikolajevská dráha, spo-
jující Petrohrad s Moskvou. Sedm let po zahájení
prací železnice nebyla ještě hotova. Samému caru
zdálo se to již dlouho a kdysi otázal se hlavního
podnikatele, kdy ho přece poveze do Moskvy po že-
leznici. »Nejdéle za rok«, odpověděl podnikatela
skutečně dostál slovu, ač bylo potřebí napnouti
všecky síly, aby práce byly v čas ukončeny. Zahá-
jení jízdy bylo zkaleno velikou katastrofou. Když po
dva dny nepřijížděl první vlak z Petrohradu, hlavní
podnikatel dal vypraviti z Moskvy zvlaštní vlak do
Petrohradu, ač mnozí ho zrazovali od tohoto úmyslu.
U Klina na zatáčce nastala za tmy srážka obou
vlaků, při čemž několik osob bylo zabito. Stroj-
vedoucí a topič jednoho vlaku byli přiraženi vozem
k lokomotivě, kde se v pravém slova smyslu upekli.
Při této příležitosti Panajev popírá rozhodně známou
anekdotu o tom, jako by car Mikuláš určil směr že-
leznice pravítkem na podané mu mapě, spojiv přímou
čarou Moskvu s Petrohradem.
Mikuláš
Petrohrad
Moskva
Klina
8
article
* Zesnulý člen petrohradské akademie Micha-
jil Ivanovič Suchomlinov, o jehož smrti
»N. L.« zprávu již přinesly, byl synem professora
chemie na universitě charkovské a žákem nezapome-
nutelného slavisty I. I. Srezněvského. Již jeho disser-
tace »Br i
a »O ;
« pojistily mu professuru rus. sloves-
nosti na universitě petrohradské. V letech 1858—60
Suchomlinov podnikl cestu po slovanských zemícha
seznámil se osobně též se Šafaříkem. Vedle hlavní
své práce »rpi poccico ai« napsl množ-
ství monografií, z nichž hlavní jsou: »O iu
Pi«, » P
Mapór pcer« a mnohé jiné. Ve všech
pracích byl stoupencem směru humanistického, jaký
vládl ruskou společností v létech 50tých. Narodil se
roku 1848., dosáhl hodnosti skutečného tajného rady
a byl vyznamenán celou škálou řádů až do bílého
orla inclusive.
Suchomlinov
Šafařík
petrohradský akademie Micha
9
article
Z cizích revuí-
10
article
* S. P. Lambrosův referát o řecké litera-
tuře r. 1900 v londýnské revui »The Athe-
naeum« začíná ovšem filologickými publikacemi.
Těch jest celá řada, s monumentálním dílem N. Po-
litisa »Řecká přísloví« v čele. Jako vždy, jest i hi-
storická literatura veimi hojně zastoupena: Deme-
trios Kamburoglus napsal »Dějiny Athen za turecké
vlády,, zajímavý to příspěvek k novodobým dějinám.
vedle celé řady jiných spisů historických zasluhuje
zvláštní zmínky Psilakisova »Historie Krety od nej-
starších dob až po dnešek.« Autor sám je rodák
kretský. V archaeologii zasluhují zmínky »Dějiny
archaeologické řecké společnosti.« Krásná literatura
až dosud v Řecku pěstována jest méně než vědecká;
hlavní události minulého roku byla sbírka veršů
»Alabastra« J. Polemise a básně S. Martzokise. D-
ležitou událostí jest zřízení »Společnosti užitečných
knih«. Společnost tu zorganisoval Demetrios Bikelas,
známý řecký spisovatel, a cílem této společnosti jest
vydati každý měsíc jednu knihu, dobře tištěnoua
co nejlacinější, ježto vydání Společnosti určena jsou
pro nejširší vrstvy lidové. Již vyšlo 16 knih, jež
měly vesměs zasloužený úspěch. V knihovně té vy-
dávány jsou jak originály tak i překlady.
Lambrosův
Kamburoglus
Kret
Alabastra
J Polemis
S Martzokis
Demetrios Bikelas
Řecko
the Athe
12
article
novella »Zákony lásky«. Vedle těchto vynikajících,
objevila se i řada prostředních novellistů. Nový mě-
síčník hollandský »Onze Eems« (Naše Století) jest
výrazem reakce proti pokrokovým snahám revne
»Gids«. Z dramatických autorů za loňský rok pouze
dva zasluhují zmínky: Heyermanns svým mohutným
dramatem ze života rybářů »Sedmé přikázání«a
De Koo veselohrou »Vier Ton«. Referent v závěrku
praví, že Hollanďané, kdyby loni nic nebyli získali,
než jediného Streuvelsa, mohli by býti s loňskou
literární žní docela spokojeni!
Eems
jít Koo
Hollanďaný
Viera Ton
13
article
* Pěkný přehled maďarské literatur
za rok 1900 z péra Leopolda Katschera otiskuje lon-
dýnské »The Athenaeum«. Staří románopisci
maďarští velmi zřídka piší delší věci. Proto jest to
opravdovou literární události, že Koloman Mikszáth.
jenž pro povinnosti poslanecké a žurnalistické již po
delší dobu se odmlčel, přihlásil se dvousvazkovým
románem »Podivné manželství«. Mikszáth jest nejen
nejlepším maďarským soudobým novellistou, on jes
i v cizině nejhledanějším z maďarských spisovatelů
Jeho poslední román má zcela národní ráz. Je t
obraz z uherské společnosti. Mladý autor Tamás
Kóbor vydal serii novel z budapešťského života poo
titulem: Budapest. Kóbora počíťají maďarští deka-
denti k nejlepším svým členům. Historický román
o napoleonských válkách v Rakousku napsal pod
názvem »The struggles of the Huns« mladý autor
Gyula Werner. Vše absorbující, smrtelnou lásku
ženy nadsmyslné opěvá István Bassony ve své po-
vídce »Bařina«. Téhož autora novela »Děvče cha-
meleon« náleží prý mezi nejlepší plody moderní ma
ďarské literatury vůbec. Deszö Malonyay vydal dvě
knihy novel, většinou humoristických a ze života
maďarské šlechty vzatých. I starý Jokai při svých
76 letech jest ještě velmi čilý, ačkoliv letos vydal
skoro většinou jen otisky svých starších prací
Ferencz Heczeg vydal knihu novel »Asianna« a
mimo to drama, s nímž dosáhl nejhlučnějšího
úspěchu na budapešťské scéně. Jeho drama »Bri-
gádník Oscay« přijato bylo s frenetickým úspěchem.
Katscher
Mikszáth
Tamás Kóbor
Werner
István Basson
Bařina
Deszö
Ferencz Heczeg
Rakousko
Bri
Budapest
Kóbor
the Athenaeum
the struggle of the Hun
14
article
Důležito jest i čtyřsvazkové vydání sebraných spisů
Karla Eötvösa. V poesii zasluhuje jediné E. Ma-
kaiova sbírka veršů »Smrť básníkova« význačné
zmínky. Literární historie pěstována byla hojnou
měrou: autobiografická kniha Jokaiova »Řomán
mého života« má nesmírnou důležitosť literárně-
historickou; dějiny maďarského umění v XIX. sto-
letí od Tam. Szany, dosáhly neobyčejného úspěchu.
»Dějiny maďarských kostumů« od Gezy Nagyho
mohou rovněž býti počítány k nejzdařilejším plodům
vědecké literatury maďarské r. 1900.
* Táž revue obeznamuje nás důkladněi
s loňskou produkcí v Italii. Referent Guido Biagi
započíná nářkem, že loňský rok nepřinesl nic po-
zoruhodného, nic, co by mohlo se nazvati literární
událostí. Příčinu tohoto smutného stavu referent
svaluje na nesnesitelné poměry politické a sociální
v Italii, na všeobecnou nespokojenost a rozervanost,
kteráž udusila veškeru chuť k psaní, k uměleckému
tvoření. Otázka, jaká ještě nejvíce italské obecenstvo
r. 1900 zajímala, byla ta, počíná-li nové století roku
1900 či r. 1901? Článků a studií o otázce této jest
v italské literatuře pravá spousta. Nejnovější modou,
která uchvátila italskou společnost, jest to, že básníci
musí vystupovati i jako deklamatoři svých vlastních
básní; tato myšlenka vyšla z hlavy Cesara Pasca-
relly, nadaného římského básníka, jenž měl jako
deklamator i básník po celé Italii hlučný úspěch.
Eötvösa
E ma
Jokaiův
Geza
Biagi
Pasc
Řomán
15
article
Jeho sbírky znělek: »Villa Gloria« a »Objevení
Ameriky« jsou nejkrásnějšími plody italské poesie
našich dnů a jsou zároveň nejvyšším bodem loňské
literární produkce. Myšlenky deklamace vlastních
básní uchopila se živě florentská »Societa di Letture«,
jež uvedla po řadě svému členstvu všechny hlavní
soudobé básníky: B. Barbaraniho, veronského bás-
níka, zástupce neapolského dialektu v poesii Salva-
tora di Giacomo, Siciliana Nina Martoglia a Římana
Augusta Sindicia a j. I tento zjev referent svádí na
všeobecnou nespokojenost s trvajícími poměry,
jež zavládla v Italii: básníci nejsou spokojení s tím,
že jsou čteni, oni chtějí býti bezprostředně slyšeni,
oni chtějí slyšeti potlesk obecenstva; professoři
nejsou spokojeni s dosavadním úzkým kruhem
svých posluchačů, oni chtějí míti širší kruhy, proto
zřídili si »lidové university«. Literární historie a
zvláště biografie pěstovány byly v Italii loni
hojnou měrou. Poesie zaznamenavá vedle Pascarel-
lových básní ještě jenom d'Annunziovu »La canzone
di Garibaldi« a »Nerone Arrigo Boita.« Obé knihy
jsou hojně kupovány i čteny. Krásná prosa letos
byla uboze pěstována: A. Fogazzaro svými novellami
»Picolo Mondo Moderno« velice sklamal čtenáře,
poněvadž dřívější jeho sbírka novella »Picolo Mondo
Antico« stojí mnohem výše. Poměrně největšího
úspěchu dosáhla svou smutnou novellou: »Suor Gio-
vanna della Croce« Matilda Serao. Gerolamo Rovetta
letos napsal zcela prostřední novellu »La Signorina«.
V dramatické literatuře panovala loni hotová poušť,
kterou ani d'Annunziova »La Citta Morta« neosvěžila.
Za to úspěchu nesmírnému těší se v Italii cizinci,
Sienkiewicz, Tolstoj, Kipling! Je to pro Vlachy za-
hanbující. Duševní úpadek jejich objevil se r. 1900
Mr. Penn.
velmi hrozivě.
Villa
Letture
Salva
di Giacomo
Ninos Martoglio
Říman
Augusta Sindicio
Annunziův
Neron
Arrigo
Boit
A Fogazzaro
Serao
Rovett
Sienkiewicz
Tolstoj
Kipling
Vlach
Amerika
Penn
Picolo Mondo
Picolo Mondo Antico
Le canzone di Garibald
vann della Croce
Le Citta Mort
Italia cizinec
16
article
Slovanské spisy.
17
article
* Dvě knihy o Henryku Sienkiewiczovi.
Slavné jubileum 25leté literární práce Sienkiewiczovy
zůstavilo trvalé stopy ve dvou knihách Piotra
Chmielowského a Jozefata Nowi-
ského, jednajících výlučně o díle a životě jubilan-
tově. První z obou knih jest vedena duchem přísně
kritickým — jak už u kritika tak výtečného, jakým
jest P. Chmielowski, ani jinak není možno — druhá
je silně emfatická, a lépe by bylo bývalo, kdyby
nebyla bývala vytištěna. Chmielowski soudí velmi
střízlivě o první době činnosti Sienkiewiczovy, čím
dále však, tím více stoupá jeho obdiv, přecházející
leckdy až v nadšení. Poslední plody Sienkiewiczovy
staví Chmielowski nejvýše a z těch zase nade vše
staví »Krzyžaky«. Kniha Nowinského jest jednou
z oněch nešťastných knih, jež diktuje sice zápal,
vůle co nejlepší, jež však přece ukáží, že síly byly
chabé. Líčení, jaký dojem činily na autora jednotlivé
knihy Sienkiewiczovy, působí bohužel až komicky.
Proto pro literaturu cenu má pouze kniha Chmielow-
ského, toto jediné doposud vědecké ocenění literarní
činnosti Sienkiewiczovy.
Dr. B. Prusík.
Sienkiewicz
Sienkiewiczův
Chmielowski
P Chmielowski
Prusík
Jozefata Nův
Nowinský
Chmielowský
18
article
* Táž revue přináší i referát o holland-
ské literatuře roku 1900, z péra C. K. Elouta.
Referent považuje za nejvýznamnější událost hol-
landské literatury loňského roku objevení se flam-
ského pekaře Steyna Streuvelsa v literatuře hollandské
Jest poněkud nepřijemno referentu přiznati, že tento
mladý Flám za hranicemi své belgické vlasti, v Hol-
landsku, rázem nabyl tak silné superiority. Nebot
mezi domácími autory hollandskými nenajde se dílo
tak mohutné, jakým jest Streuvelsova kniha novell
»Zomerland«. V knize té jest pravdivým poetou rol-
níků, nepřísahajícím ani na školu Staré Arkadie ani
na školu pessimismu zolovského, ale mající svůj
vlastní realismus, při němž srdce jeho nepostrádá
nikdy své vřelosti. K rolníkům necítí ani přepjatý
enthusiasmus, ani zase pohrdání, hledí na rolníky
nejpřirozenějším zrakem, jako na dílo přírodní, jež
zasluhuje stejně naší pozornosti jako lesy, polea
louky. Žola nedovede rolníka odrůzniti od tvrdé půdy,
K Elout
Streuvelsův
Zomerland
Steyna Streuvelsa
Stará Arkadie
19
article
Streuvels hledá v rolníku lidské city a snahy. A na-
chází je v něm, třeba byly pouze v začátcích. Mimo
toto povýšené stanovisko a stylistickou mistrnost,
Streuvels kouzlem své řeči. Sám jsa Flám nepíše
flámsky ani zas hollandsky, nýbrž onou řečí, jakou
před časem byla i flamština i hollandština, řeč ta
působí kouzelným dojmem archaistickým. Streuvels
jest jedním slovem největší nadějí jak flamské částí
Belgie, tak i Hollandska samého. Směr psychologický
hraničící až v říši pathologie jest v Hollandsku velmi
oblíben. Jednou z lepších jest Van Eedenova novella
»Chladná jezera smrti«. I Couperus vrací se k pozo-
rování stavů psychologických. Jeho drama lásky
»Langs Lijnen van Geleidelijkheid« postrádá živého
děje, za to však má brillantní passaže psychologické.
Ještě větší úspěch měl Couperus knihou »Stille
Kracht«, výsledek to jeho nedávné cesty na Javu.
Zajímavo jest, jak Couperus líčí degradaci a zvulga-
risování Evropanů delším pobytem mezi Indy. Není
to jediný útok na indoevropskou společnost: dva jiné
letos se přihlásily B. Vetha: »Život v Indii« a Hl. Borela
Streuvels
Eedenův
Couperus
Lijnen
Geleidelijkheid
Evropan
B Veth
Borel
Belgie
Indie
Still Kracht
Java
20
article
* Žyciorysy slawnych Polaków. Petro-
hradský nakladatel Grendyszyúski vydává velmi
záslužné dílo: životopisy slavných Poláků, za cenu
mírnou, ba nepatrnou a psané duchem prostonárod-
ním, všeobecně přístupným. Až posud vyšlo 16. sva-
zečků (po 30 kopějkách) a už zastoupení jsou v po
čínající teprve sbírce hlavní, vynikající Poláci. Co
obzvláště jest chvály hodno, to jest okolnost, že
autory těchto populárních životopisů jsou vesměs
kritikové a učenci na slovo vzatí a že i nevelké
tyto biografie mají vysokou cenu literární. Upozor-
ňuji vřele na tento podnik a uvádím ke konci tuto
seznam dosud vyšlých svazků: 1. H. Merczyng
Mikolaj Kopernik. 2. St. Tarnowski: Adam
Mickiewicz. 3. Piotr Chmielowski: Józef Ko-
rzeniowski. 4. Týž: Zygmunt Kaczkowski.
5. Witold Nowodworski: Jan Zamovski. 6. Leon
Swiežawski: Jan Sniadecki. 7. Ferdynand Hoe-
Petro
Grendyszyúski
Polák
H Merczyng
Kopernik
Mickiewicz
Chmielowski
Zygmunt
Zamovski
Swiežavský
Sniadecký
St . Tarnowski
Ferdynand Hoe
kopějka
Józef ko
22
article
»Rozhledy«, týdenník pro politiku, vědu,
literaturu a umění. Právě vyšlé číslo 19. obsahuje:
Dr. F. Joklík: Nový německý celní tarif. Dr. Lu-
boš Jeřábek: Upravení Starého města a části
dolního Nového města. J. V. Prochazka: Jan
Krejčí. Dr. Jos. Sedláček: Studie o Tolstém.
R. J. Kronbauer; Oslepl po druhé. Ozvuky
a paběrky: Moravské smiřovačky. — Česká
akciová tkalcovna v Zábřehu. — Kolisko. — Byro-
kratism v úrazové pojišťovně. — Z cizích listů. —
Směsování krve moc kulturně historická. — Umě-
lecká výstavka. — Obrana zemědělců. — Uniformo-
vaní radní. — Dr. Podlipný v záležitosti mostní.
Nakladatel Jos. Pelcl.
doktor
F Joklík
Lu
Prochazka
Krejčí
Jos
Sedláček
Tolstý
R J Kronbauer
Kolisko
Podlipná
Pelcl
Zábřeh
Uma
Jos
Český akciový tkalcovna