1
masthead
16. srpna 1901
3
masthead
LÍDKA LITERÁRNÍ.
4
masthead
ZVLASLNI PRÍLOHA „NÁRODNIC
ZVLASLNI PRÍLOHA „NÁRODNIC
k číslu 225.
6
article
»Petrklíče« atd.
»Petrklíče« atd.
22— Mohl bych místo Čechových »Petrklíčů«
zvoliti si pro svůj účel ještě dosti jiných pěkných
českých věcí, ale náhodou byly to právě »Petr-
klíče«, které jsem žádal v knihkupectví cestou
na dráhu. Nikde nečte se tak vděčně jako ve
vlaku, máte-li před sebou deset hodin cesty
osobním vlakem v prázdném kupé. Těšil jsem
se opravdu na Čechovy roztomilé verše, které
jsem podivným během okolností neviděl několik
let — ale knihkupec zkazil mi radost. Po těch
prostých — až příliš prostých snad — modra-
vých sešitcích Poetických besed, jimiž Neruda
chtěl šířit vzácné české práce do širokých
vrstev, není už ani památky. Měl jsem na vy-
branou mezi svazkem sebraných spisů, do něhož
je nalisováno hned několik velkých výtvorů Če-
chových najednou, a mezi velkým illustrovaným
vydáním, které — i kdybych se odhodlal dáti
za železniční četbu obnos poměrně tak značný
— nikdy bych nevlekl s sebou po vagonech.
abych je na konec zapomněl někde na sedadle.
Nezbylo mi tudíž, než zříci se požitku Čechových
veršů a spokojit se s několika sešitky Světové
knihovny. Bylo mi to přece však podivno, tím
více, že »Petrklíče« nejsou samotny. Našli byste
více výtvorů, oblíbených u českého obecenstva,
jež kryjí se v pevnosti »Sebraných spisů« neb
skvostných vydání, jinak jemu nepřístupných.
Čechův
Petr
7
article
Nedostatek ten je citelný i jinak. O tom
přesvědčil jsem se nedávno rozmluvou s jedním
z našich středoškolských professorů, jenž má
upřímnou snahu, čísti se svými žáky opravdu
moderní a dobré české věci a seznamovati je
prakticky a upřímně s českou poesií. Ten stě-
žoval si mi velice, jak těžko je čísti se žáky
moderní věci české, hned ze dvou důvodů
jednak vycházejí v souborných spisech s jinými
věcmi, jež z různých příčin nemůže žákům
ukládati ke koupi, a po druhé jsou ta vydání
pro žactvo příliš drahá. Tu zase cítiti týž ne-
dostatek, jako prvé. Během let některé věc
stanou se oblíbenými, jsou tichým souhlasem
uznány a obecenstvem hledány, mají všechny
vlastnosti, aby pronikly a rozšířily se, ale jich
forma vydání tomu brání. A přece myslím, ma-
teriální důvody nemohou býti příčinou. Báseň nebo
sbírka povídek, jež se pevně zakotvily v obecenstvu
— poznati to není žádným uměním — mohou
počítati na odbyt ve velkém a jsem pevně pře-
svědčen, že nikterak by nevadily odbytu Se-
braných spisů toho kterého autora. Kupci Se-
braných spisů a jednotlivých vynikajících, oblí-
bených prací náležejí pravidelně různým vrstvám
a nepřekážejí si navzájem. Dobrý příklad podává
právě ona »četba žákovská«. Dejme tomu, že
jednalo by se o »Petrklíče«. Na příkladu ne-
záleží. »Petrklíče« jsou celkem pro četbu na
střední škole jako stvořeny. Podnikavý nakla-
datel mohl by snadno vejíti ve styk s professory
8
article
češtiny na našich středních školách a když by
jich většina rozhodla se čísti »Petrklíče« v přištím
roce školním, vytisknouti pro ně laciné vydání,
jež by zajištěným značným počtem prodaných
exemplářů nebylo bez zisku, neškodíc při tom
soubornému vydání Čechových spisů a plníc při
tom nad to ještě poslání vskutku cenné a úcty
hodné tím, že umožňuje vzdělávání mládeže na
věcech opravdu cenných. Výběr z naší literatury
pro mládež ve škole je bohužel z různých
příčin dosti obtížný a přistupují-li k tomu ještě
obtíže formální a technické, je to studiu lite-
ratury u naší mládeže značně na závadu.
Avšak i mimo tento důvod i prospěch lite-
ratury samé mluví pro to, aby věcí, jež během
let se v našem obecenstvu uchytily, bylo užito,
prostřednictvím laciných zvláštních vydání k úsil-
nějšímu a soustavnějšímu propagování české
knihy, k čemu mají naši přední autoři čekati
až po své smrti — možno dokonce až po
známých třiceti letech po smrti — na popula-
risaci a výdatné rozšíření svých spisů, jemuž se
těší autoři cizí? Toho nedosáhnou Sebranými
spisy, ale právě rychlým a hojným šířením těch
věcí, jež nabyly obliby. Nespouštím při tom se
zřetele ani stránku finanční a doufám, že dojde
k tomu v nedaleké době, jako došlo již tak k mno-
hým pronikavým změnám v našem nakládání knih
v posledních létech, k změnám, jež přirozeně
vyplynuly z daných okolností — a neústupné
vytrvalosti publika.
Čechův
9
article
Ceské spisy.
Ceské spisy.
* Nová rukověť správné češtiny. Sepsal
František Bartoš. Cena 3 K. V Telči, u Šolce,
1901. Str. VIII. + 228.
Po třetí již neunavný strážce čistoty jazykové,
Fr. Bartoš, vystupuje před české obecenstvo se svou
»rukovětí správné češtiny«. Od let sedmdesátých, kdy
broušení se rozmohlo tak, že skoro každý český
filolog tomuto modnímu odboru jazykovědy holdoval.
vlny poněkud opadly a, nepočítame-li nejnovější vy-
dání Matičního Brusu, zůstali »v poli pracující« jenom
téměř neodborníci, aspoň totiž v tom smyslu, že sami
nezabývali se intensivně studiem jazyka ať již živého
či knižního. A broušení takových brusičů bylo na
množe boží dopuštění; jeden žádal psáti »lahodně«.
druhý zase »srozumitelně«, třetí »přesně« a kniha
vyvracela knihu, nebylo konce ani kraje všemu tomu
broušení. Stalo se sportem, jako lupenkářství nebo
bruslení — z vědy se stala pavěda.
Na vědeckém základě v posledních letech pěstuje
broušení jazyka právě jen Bartoš. Není nic, co by
bylo potřebnější našemu písemnictví, než stálý dozon
— tak kvapně a tak valem se vše germanisuje a mo-
dernisuje. Není frase, kterou by si zvláště novinář
netroufal přesaditi do naší mateřštiny — ale nejen
novinář, i rychlý literát a pomalý učenec, do své
práce zabořený. Naši brusiči mají velikého zakladatele
svého cechu — Hus, jak známo, je patron našich
brusičů a jistě nejostřejší. Chtěl Pražany mrskati, že
říkají »hausknecht« místo »pacholek«, »knedlík« místo
»šiška« . . a odsuzoval »německé šprechéře« do ho-
roucího pekla. Tak přísní již dnešní nástupci
nejsou.
Bartoš
Šolc
Hus
Pražan
Telč
10
article
Jak nový jazyk spisovný broušení potřebuje,
tom svědcí úžasnou měrou ukázky Bartošovy. Mo-
ravský učenec vybírá příklady z novin i z krásné
prósy (Němcové, Nerudy, moderních básníků i re-
formních týdenníků a měsíčníků) a v jeho sítích tře-
petají se těžcí kapři v počtu nevídaném. U nás jen
jediný časopis hledí si také správnosti jazyka — je
to »Švanda Dudák« Herrmannův; ostatní naše listy
myslí si patrně, že čím dříve se poněmčíme ve-
skladně, tím spíše odoláme němčině. Ve Francii se
pokládá každy za nevzdělance, kdo neumí psáti
přesně francouzsky; Němec neškolený by se neod-
vážil vzíti péro do ruky — prohlédejte tak u nas
některé ty příležitostné publikace nebo »Volná slova«
pražských předměstí: jejich autoři si patrně myslí,
že pro jejich obecenstvo jest všecko dobré.
Bartošův
Němcová
Neruda
Švanda Dudák
Herrmannův
Němec
Francie
11
article
Kniha Bartošova je zařízena pro studium; není
psána novinářsky ani ve slohu francouzském; lpí na
ní ještě pot pracovníka a není zařízena pro lehké
poučení. Žádá studia, vytrvalého studia; popisuje
krok za krokem, podle kategorií grammatických,v
rozmanitých škatulkách a přihradkách, jednotlivé
hříchy, učí nápravě a podává hojnost dobrých a
správných vazeb a rčení nahradou. Ne všecko arci
jest bezpečné — není dosud historické skladby, není
ani jediné větší památky staročeské původní, kteréž
rozboru byl by mohl autor užiti. Proto zejmena
mnoho z toho, kde Bartoš zachází do historie, snad
se časem opraví a pozmění. Ale není tu nikde libo-
vůle, jako za starých dob »lahodnosti« a »srozumi-
telnosti«; všude doklady a cit pro jazyk vytříbený
hlubokým studiem.
Jedna věc schází knize Bartošově — je to index.
Malá věc, ale jistě mnohého čtenáře zamrzí. Patron
brusičů, Hus, pověděl o té věci, že kniha bez indexu
jest jako halteřík plný ryb bez nevodu. Co platno
tolik dobrých sazeb, když není sítí, jak je z přehoj-
ného halteříku vyloviti? Ne každý čtenář ma dnes
tolik pokdy, aby jsa v rozpacích o nějaké vazbě, pro-
hledal celou knihu od desky do desky. Pro příšti
vydání — a tato výborná kniha zaslouží nového vy-
daní co nejdříve — bych tento doplněk poroučel
vlídné pozornosti váženého pana autora.
V. Flajšhan s.
Bartošův
Bartoš
Hus
V Flajšhan
12
article
* E. St. Vráz, V Siamu, zemi bíléh
slona. Cestopisné črty. (Cesty světem. Svazek
druhý.) V Praze, Bursík a Kohout.
Z pralesův a llanů jihoamerických, z báječného
Eldorada prvých španělských a portugálských con-
quistadorův, uvádí nás český cestovatel a badatel
do hlavního města východoasijské říše, jejíž král.
evropsky vzdělaný a pro osvětu evropskou s pravým
porozuměním zaujatý, před pěti roky Evropu na-
vštívil. Pokud dovídáme se z líčení Vrázova, za-
vítal náš neohrožený cestovatel do hlavního města
siamského Bangkoka, do sídla krále Čulalonkosna,
z Jávy a Singaporu a sice s určitým úkolem, aby
tam konal studia přírodovědecká i lidovědná.
Siam, prostřední ze tří domácích říší zadoind-
ských, které kromě Burmy r. 1885 skrze Angličany
annektované uchovaly se až do dob nynější koloni-
ální horečky evropské, jest vlastí dávné svérázné
kultury, stojící jaksi uprostřed mezi Čínou, Přední
Indií a malajským mnohoostrovím. Obyvatelé vnitro-
zemí. jeho, Laos zvaní, jsou zbytkem původního
obyvatelstva, proti tomu vládnoucí Siamci jsou při-
stěhovalí Mongolové, Panujícím náboženstvím jest
Vráz
Bursík
Vrázův
Čulalonkosna
Mongol
Siam
Praha
Evropa
Jáva
Čína
Indie
Laos
13
article
Buddhiom, ovšem už k nepoznání v pitvorných for-
mách ustrnulý. Ale tato směs různých ethnických i
kulturních živlův osvědčila se v pěstění samorostlé
vzdělanosti, jejíž památkou hlavní jsou obdivuhodné
chrámově a palácové stavby, provedené ve svéráz-
ném bohatém domácím slohu. Ano Siam má i své
dějiny, jež možno sledovati až do prvých století
našeho letopočtu, dějiny zajímavé a k mnohotvár-
ným osudům indočínského světa úzce se připí-
nající.
Nehojny za to byly styky siamské s Evropou,
ano možno právem tvrditi, že otevření Siamu jest
teprve dílem krále právě panujícího. Nyní jak v
Siamu evropské působení velmi patrno. Převahu
má působení anglické. Ovšem jest evropská vzdě-
lanost dosud v Siamu sotva politurou, nebo elektri-
cká tramway v hlavním městě, elektrické osvětlenía
polouevropský kroj vyšších tříd nesvědčí ještě, že
by byla »evropskost« pronikla hlouběji.
Siam
Evropa
Siam
14
article
Jest tudíž Siam v přechodu od svérázných vlast-
ních poměrů k pomíšení s vnějšími formami evrop-
ské civilisace a právě tento okamžik obral si zku-
šený, světa znalý a všestranně vzdělaný Vráz k za-
jímavé cestopisné črtě, již ve druhém díle svých
»Cest světem« českému čtenářstvu předkládá. Není
to popis života ve všem Siamu, nýbrž v kolossál-
ním hlavním městě, které Vráz nazývá nejzajíma-
vějším hlavním městem Asie, v nejbližším jeho
okolí, pokud jest přístupno nedávno dobudovanou
železnou dráhou a v ssutinách starého hlavního
města Ajuthie, jež v XVIII. stol. Burmané zbořili.
Procházíme se s ním po širých ulicích bangkok-
ských, plavíme se po veličenském Menamu, pozo-
rujeme život i prostého venkovana, který pracně za-
vlažuje své rýžoviště, i vnešeného, evropskou kultu-
rou načichlého Siamce i líného bonce, který v aské-
tické nečinnosti tráví účelu prostý život svůj. Na-
býváme obraz o životu krotkého i divokého slona,
o posvátných bílých slonech, o přírodě siamského
vnitrozemí — než z dobrých původních pramenu
dostává se nám poučení i o siamské minulosti, o
buddhistické náboženské soustavě, ano i o domo-
rodé siamské belletrii.
V. Doubek.
Siam
Vráz
V Doubek
Siam
Asie
Menam
15
article
Dr. Jan Šimsa, Alkoholismus. Krátký pře-
hled časových otázek. — Dr. Duchosl. Panýrek,
Alkoholismus a škola. Lidové rozpravy lékař-
ské, red. MUDr. Lad. Haškovec č. 20 a 21. Na-
kladatel J. Otto. Dvě pojednání o otázce, jež jest
právě nyní časová, ale o jejímž řešení se v Rakou-
sku toliko — mluví Autar první stare, rtdtcí lákai.
sanatoria pro nemoce nervové a duševní, pojednává
o účincích alkoholu na tělesný i duševní stav člo-
věka, o alkoholismu a dědičnosti duševních chorob,
o poměru alkoholismu k mravnosti a zločinnosti, o
sociálním významu otázky alkoholismu a obraně
proti alkoholismu. Druhé pojednání zabývá se úko-
lem školy v boji proti alkoholismu. — Avšak dlužno
tu připomenout, že má-li míti boj proti alkoholismu
u nás praktických účinků, dlužno hleděti ke skuteč-
ným poměrům a nenapodobiti prostě cizí vzory.
* Mark Twain, Cesty Toma Sawyera.
Přeložil Karel Kolman. Knihovna »Zlaté Prahy«.
Nakl. J. Otto. Povedený neposeda, o němž vypra-
voval americký autor již tolik báječných dobrodruž-
ství, podnikl tentokráte cestu kolem světa balonem,
či vlastně létacím strojem, jenž urazí 300 mil za ho-
dinu. Zde pouští autor plně uzdu své nezkrotné fan-
tasii dobrodružného šprýmaře, neohlížeje se mnoho
po pravděpodobnosti. Čtenář a on si rozumějí, oběma
jde o zábavu, o zasmání a účel knihy je dosažen,
podařilo-li se autoru čtenáře rozesmát.
* J. S. Machar, Golgatha (1896—1900). Na-
kladatel F. Simáček. Autor nám označuje přítom-
nou sbírku básní takto: Bůh — náboženství —
kněží — vlast — vlastenectví — vlastenci — ne-
konstruoval jsem sice z těchto pojmů přítomnou
knihu, ale ex post vidím, že ta konstrukce v ní jest.
doktor
Šimsa
Duchosl
Panýrek
MUDr
Lada
Haškovec
Otta
Twain
Toma Sawyer
Kolman
Machar
Golgath
bůh
Raka
zlatý Praha
16
article
Jiné básně, v tom čase psané, jsou přidány jako
ornamentální výplň. — Ve knize jeví se známá in-
dividualita básníkova: poetické obrazy biblické, lv-
rické elegie plné hlubokého citu, otázky sociální,
literární a národni a prudké polemické invektivý
básníka, kritisujícího ostře a trpce současnou společ-
nost. Forma básní jest všude dokonale bezvadná,
virtuosní.
* V. B. Plumlovská, Sůl nad zlato. Slo-
venská pohádka v šesti obrazích. S 12 vyobrazeními
F. K. Hetteše. Divadelní hry pro děti V. Nakl. F.
Šimáček. Pěkná hra pro dítky, obratně sestrojená
podle znamé pohádky o princezné, jež měla svého
královského otce ráda jako sůl a dovedla jej pře-
svědčit o významu tohoto slova. Děj jest zábavný,
řeč velmi pekná a pěkně se deklamuje. Kus spraco-
ván tak, aby provedení jeho na domácím jevišti ne-
spůsobovalo velkých obtíží.
* K. Herloš, Jan Žižka z Trocnova. Sesté
vydání. Illustruje J. F. Hetteš. Historické romány
sv. II. Nakl. 1. L. Kober. Stále nová a nova vy-
dání historických románů Heriošových svědčí nejlépe
o oblibě, jaké se tento německý autor, jenž jevil tak
vroucí nadšení pro historii národa českého, těšív
nejširších vrstvách čtenářstva. Jsou to spíše roman-
tické fantasie, než historické romány, ale jsou prod-
chnuty tak vroucí láskou k české věci a tak nadše-
ným vlastenectvím, že snadno pochopiti velkou
jejich oblibu i v širokém obecenstvu v době
nynější.
V B
Plumlovská
K Hetteš
F Šimáček
K Herloš
Žižek
Hetteš
L Kober
Heriošový
Trocnov
pro dítě V . nakladatelství
svatý . II