ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 912c78e0-66ef-11dc-b13b-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 16 celkem · entity: person 49, place 16, org 2, work 2
1 masthead
16. srpna 1901
2 masthead
Číslo 18.
3 masthead
LÍDKA LITERÁRNÍ.
4 masthead ZVLASLNI PRÍLOHA „NÁRODNIC
ZVLASLNI PRÍLOHA „NÁRODNIC k číslu 225.
5 masthead
LISU
Lisa
6 article »Petrklíče« atd.
»Petrklíče« atd. 22— Mohl bych místo Čechových »Petrklíčů« zvoliti si pro svůj účel ještě dosti jiných pěkných českých věcí, ale náhodou byly to právě »Petr- klíče«, které jsem žádal v knihkupectví cestou na dráhu. Nikde nečte se tak vděčně jako ve vlaku, máte-li před sebou deset hodin cesty osobním vlakem v prázdném kupé. Těšil jsem se opravdu na Čechovy roztomilé verše, které jsem podivným během okolností neviděl několik let — ale knihkupec zkazil mi radost. Po těch prostých — až příliš prostých snad — modra- vých sešitcích Poetických besed, jimiž Neruda chtěl šířit vzácné české práce do širokých vrstev, není už ani památky. Měl jsem na vy- branou mezi svazkem sebraných spisů, do něhož je nalisováno hned několik velkých výtvorů Če- chových najednou, a mezi velkým illustrovaným vydáním, které — i kdybych se odhodlal dáti za železniční četbu obnos poměrně tak značný — nikdy bych nevlekl s sebou po vagonech. abych je na konec zapomněl někde na sedadle. Nezbylo mi tudíž, než zříci se požitku Čechových veršů a spokojit se s několika sešitky Světové knihovny. Bylo mi to přece však podivno, tím více, že »Petrklíče« nejsou samotny. Našli byste více výtvorů, oblíbených u českého obecenstva, jež kryjí se v pevnosti »Sebraných spisů« neb skvostných vydání, jinak jemu nepřístupných.
Čechův Petr
7 article
Nedostatek ten je citelný i jinak. O tom přesvědčil jsem se nedávno rozmluvou s jedním z našich středoškolských professorů, jenž má upřímnou snahu, čísti se svými žáky opravdu moderní a dobré české věci a seznamovati je prakticky a upřímně s českou poesií. Ten stě- žoval si mi velice, jak těžko je čísti se žáky moderní věci české, hned ze dvou důvodů jednak vycházejí v souborných spisech s jinými věcmi, jež z různých příčin nemůže žákům ukládati ke koupi, a po druhé jsou ta vydání pro žactvo příliš drahá. Tu zase cítiti týž ne- dostatek, jako prvé. Během let některé věc stanou se oblíbenými, jsou tichým souhlasem uznány a obecenstvem hledány, mají všechny vlastnosti, aby pronikly a rozšířily se, ale jich forma vydání tomu brání. A přece myslím, ma- teriální důvody nemohou býti příčinou. Báseň nebo sbírka povídek, jež se pevně zakotvily v obecenstvu — poznati to není žádným uměním — mohou počítati na odbyt ve velkém a jsem pevně pře- svědčen, že nikterak by nevadily odbytu Se- braných spisů toho kterého autora. Kupci Se- braných spisů a jednotlivých vynikajících, oblí- bených prací náležejí pravidelně různým vrstvám a nepřekážejí si navzájem. Dobrý příklad podává právě ona »četba žákovská«. Dejme tomu, že jednalo by se o »Petrklíče«. Na příkladu ne- záleží. »Petrklíče« jsou celkem pro četbu na střední škole jako stvořeny. Podnikavý nakla- datel mohl by snadno vejíti ve styk s professory
8 article
češtiny na našich středních školách a když by jich většina rozhodla se čísti »Petrklíče« v přištím roce školním, vytisknouti pro ně laciné vydání, jež by zajištěným značným počtem prodaných exemplářů nebylo bez zisku, neškodíc při tom soubornému vydání Čechových spisů a plníc při tom nad to ještě poslání vskutku cenné a úcty hodné tím, že umožňuje vzdělávání mládeže na věcech opravdu cenných. Výběr z naší literatury pro mládež ve škole je bohužel z různých příčin dosti obtížný a přistupují-li k tomu ještě obtíže formální a technické, je to studiu lite- ratury u naší mládeže značně na závadu. Avšak i mimo tento důvod i prospěch lite- ratury samé mluví pro to, aby věcí, jež během let se v našem obecenstvu uchytily, bylo užito, prostřednictvím laciných zvláštních vydání k úsil- nějšímu a soustavnějšímu propagování české knihy, k čemu mají naši přední autoři čekati až po své smrti — možno dokonce až po známých třiceti letech po smrti — na popula- risaci a výdatné rozšíření svých spisů, jemuž se těší autoři cizí? Toho nedosáhnou Sebranými spisy, ale právě rychlým a hojným šířením těch věcí, jež nabyly obliby. Nespouštím při tom se zřetele ani stránku finanční a doufám, že dojde k tomu v nedaleké době, jako došlo již tak k mno- hým pronikavým změnám v našem nakládání knih v posledních létech, k změnám, jež přirozeně vyplynuly z daných okolností — a neústupné vytrvalosti publika.
Čechův
9 article Ceské spisy.
Ceské spisy. * Nová rukověť správné češtiny. Sepsal František Bartoš. Cena 3 K. V Telči, u Šolce, 1901. Str. VIII. + 228. Po třetí již neunavný strážce čistoty jazykové, Fr. Bartoš, vystupuje před české obecenstvo se svou »rukovětí správné češtiny«. Od let sedmdesátých, kdy broušení se rozmohlo tak, že skoro každý český filolog tomuto modnímu odboru jazykovědy holdoval. vlny poněkud opadly a, nepočítame-li nejnovější vy- dání Matičního Brusu, zůstali »v poli pracující« jenom téměř neodborníci, aspoň totiž v tom smyslu, že sami nezabývali se intensivně studiem jazyka ať již živého či knižního. A broušení takových brusičů bylo na množe boží dopuštění; jeden žádal psáti »lahodně«. druhý zase »srozumitelně«, třetí »přesně« a kniha vyvracela knihu, nebylo konce ani kraje všemu tomu broušení. Stalo se sportem, jako lupenkářství nebo bruslení — z vědy se stala pavěda. Na vědeckém základě v posledních letech pěstuje broušení jazyka právě jen Bartoš. Není nic, co by bylo potřebnější našemu písemnictví, než stálý dozon — tak kvapně a tak valem se vše germanisuje a mo- dernisuje. Není frase, kterou by si zvláště novinář netroufal přesaditi do naší mateřštiny — ale nejen novinář, i rychlý literát a pomalý učenec, do své práce zabořený. Naši brusiči mají velikého zakladatele svého cechu — Hus, jak známo, je patron našich brusičů a jistě nejostřejší. Chtěl Pražany mrskati, že říkají »hausknecht« místo »pacholek«, »knedlík« místo »šiška« . . a odsuzoval »německé šprechéře« do ho- roucího pekla. Tak přísní již dnešní nástupci nejsou.
Bartoš Šolc Hus Pražan Telč
10 article
Jak nový jazyk spisovný broušení potřebuje, tom svědcí úžasnou měrou ukázky Bartošovy. Mo- ravský učenec vybírá příklady z novin i z krásné prósy (Němcové, Nerudy, moderních básníků i re- formních týdenníků a měsíčníků) a v jeho sítích tře- petají se těžcí kapři v počtu nevídaném. U nás jen jediný časopis hledí si také správnosti jazyka — je to »Švanda Dudák« Herrmannův; ostatní naše listy myslí si patrně, že čím dříve se poněmčíme ve- skladně, tím spíše odoláme němčině. Ve Francii se pokládá každy za nevzdělance, kdo neumí psáti přesně francouzsky; Němec neškolený by se neod- vážil vzíti péro do ruky — prohlédejte tak u nas některé ty příležitostné publikace nebo »Volná slova« pražských předměstí: jejich autoři si patrně myslí, že pro jejich obecenstvo jest všecko dobré.
Bartošův Němcová Neruda Švanda Dudák Herrmannův Němec Francie
11 article
Kniha Bartošova je zařízena pro studium; není psána novinářsky ani ve slohu francouzském; lpí na ní ještě pot pracovníka a není zařízena pro lehké poučení. Žádá studia, vytrvalého studia; popisuje krok za krokem, podle kategorií grammatických,v rozmanitých škatulkách a přihradkách, jednotlivé hříchy, učí nápravě a podává hojnost dobrých a správných vazeb a rčení nahradou. Ne všecko arci jest bezpečné — není dosud historické skladby, není ani jediné větší památky staročeské původní, kteréž rozboru byl by mohl autor užiti. Proto zejmena mnoho z toho, kde Bartoš zachází do historie, snad se časem opraví a pozmění. Ale není tu nikde libo- vůle, jako za starých dob »lahodnosti« a »srozumi- telnosti«; všude doklady a cit pro jazyk vytříbený hlubokým studiem. Jedna věc schází knize Bartošově — je to index. Malá věc, ale jistě mnohého čtenáře zamrzí. Patron brusičů, Hus, pověděl o té věci, že kniha bez indexu jest jako halteřík plný ryb bez nevodu. Co platno tolik dobrých sazeb, když není sítí, jak je z přehoj- ného halteříku vyloviti? Ne každý čtenář ma dnes tolik pokdy, aby jsa v rozpacích o nějaké vazbě, pro- hledal celou knihu od desky do desky. Pro příšti vydání — a tato výborná kniha zaslouží nového vy- daní co nejdříve — bych tento doplněk poroučel vlídné pozornosti váženého pana autora. V. Flajšhan s.
Bartošův Bartoš Hus V Flajšhan
12 article
* E. St. Vráz, V Siamu, zemi bíléh slona. Cestopisné črty. (Cesty světem. Svazek druhý.) V Praze, Bursík a Kohout. Z pralesův a llanů jihoamerických, z báječného Eldorada prvých španělských a portugálských con- quistadorův, uvádí nás český cestovatel a badatel do hlavního města východoasijské říše, jejíž král. evropsky vzdělaný a pro osvětu evropskou s pravým porozuměním zaujatý, před pěti roky Evropu na- vštívil. Pokud dovídáme se z líčení Vrázova, za- vítal náš neohrožený cestovatel do hlavního města siamského Bangkoka, do sídla krále Čulalonkosna, z Jávy a Singaporu a sice s určitým úkolem, aby tam konal studia přírodovědecká i lidovědná. Siam, prostřední ze tří domácích říší zadoind- ských, které kromě Burmy r. 1885 skrze Angličany annektované uchovaly se až do dob nynější koloni- ální horečky evropské, jest vlastí dávné svérázné kultury, stojící jaksi uprostřed mezi Čínou, Přední Indií a malajským mnohoostrovím. Obyvatelé vnitro- zemí. jeho, Laos zvaní, jsou zbytkem původního obyvatelstva, proti tomu vládnoucí Siamci jsou při- stěhovalí Mongolové, Panujícím náboženstvím jest
Vráz Bursík Vrázův Čulalonkosna Mongol Siam Praha Evropa Jáva Čína Indie Laos
13 article
Buddhiom, ovšem už k nepoznání v pitvorných for- mách ustrnulý. Ale tato směs různých ethnických i kulturních živlův osvědčila se v pěstění samorostlé vzdělanosti, jejíž památkou hlavní jsou obdivuhodné chrámově a palácové stavby, provedené ve svéráz- ném bohatém domácím slohu. Ano Siam má i své dějiny, jež možno sledovati až do prvých století našeho letopočtu, dějiny zajímavé a k mnohotvár- ným osudům indočínského světa úzce se připí- nající. Nehojny za to byly styky siamské s Evropou, ano možno právem tvrditi, že otevření Siamu jest teprve dílem krále právě panujícího. Nyní jak v Siamu evropské působení velmi patrno. Převahu má působení anglické. Ovšem jest evropská vzdě- lanost dosud v Siamu sotva politurou, nebo elektri- cká tramway v hlavním městě, elektrické osvětlenía polouevropský kroj vyšších tříd nesvědčí ještě, že by byla »evropskost« pronikla hlouběji.
Siam Evropa Siam
14 article
Jest tudíž Siam v přechodu od svérázných vlast- ních poměrů k pomíšení s vnějšími formami evrop- ské civilisace a právě tento okamžik obral si zku- šený, světa znalý a všestranně vzdělaný Vráz k za- jímavé cestopisné črtě, již ve druhém díle svých »Cest světem« českému čtenářstvu předkládá. Není to popis života ve všem Siamu, nýbrž v kolossál- ním hlavním městě, které Vráz nazývá nejzajíma- vějším hlavním městem Asie, v nejbližším jeho okolí, pokud jest přístupno nedávno dobudovanou železnou dráhou a v ssutinách starého hlavního města Ajuthie, jež v XVIII. stol. Burmané zbořili. Procházíme se s ním po širých ulicích bangkok- ských, plavíme se po veličenském Menamu, pozo- rujeme život i prostého venkovana, který pracně za- vlažuje své rýžoviště, i vnešeného, evropskou kultu- rou načichlého Siamce i líného bonce, který v aské- tické nečinnosti tráví účelu prostý život svůj. Na- býváme obraz o životu krotkého i divokého slona, o posvátných bílých slonech, o přírodě siamského vnitrozemí — než z dobrých původních pramenu dostává se nám poučení i o siamské minulosti, o buddhistické náboženské soustavě, ano i o domo- rodé siamské belletrii. V. Doubek.
Siam Vráz V Doubek Siam Asie Menam
15 article
Dr. Jan Šimsa, Alkoholismus. Krátký pře- hled časových otázek. — Dr. Duchosl. Panýrek, Alkoholismus a škola. Lidové rozpravy lékař- ské, red. MUDr. Lad. Haškovec č. 20 a 21. Na- kladatel J. Otto. Dvě pojednání o otázce, jež jest právě nyní časová, ale o jejímž řešení se v Rakou- sku toliko — mluví Autar první stare, rtdtcí lákai. sanatoria pro nemoce nervové a duševní, pojednává o účincích alkoholu na tělesný i duševní stav člo- věka, o alkoholismu a dědičnosti duševních chorob, o poměru alkoholismu k mravnosti a zločinnosti, o sociálním významu otázky alkoholismu a obraně proti alkoholismu. Druhé pojednání zabývá se úko- lem školy v boji proti alkoholismu. — Avšak dlužno tu připomenout, že má-li míti boj proti alkoholismu u nás praktických účinků, dlužno hleděti ke skuteč- ným poměrům a nenapodobiti prostě cizí vzory. * Mark Twain, Cesty Toma Sawyera. Přeložil Karel Kolman. Knihovna »Zlaté Prahy«. Nakl. J. Otto. Povedený neposeda, o němž vypra- voval americký autor již tolik báječných dobrodruž- ství, podnikl tentokráte cestu kolem světa balonem, či vlastně létacím strojem, jenž urazí 300 mil za ho- dinu. Zde pouští autor plně uzdu své nezkrotné fan- tasii dobrodružného šprýmaře, neohlížeje se mnoho po pravděpodobnosti. Čtenář a on si rozumějí, oběma jde o zábavu, o zasmání a účel knihy je dosažen, podařilo-li se autoru čtenáře rozesmát. * J. S. Machar, Golgatha (1896—1900). Na- kladatel F. Simáček. Autor nám označuje přítom- nou sbírku básní takto: Bůh — náboženství — kněží — vlast — vlastenectví — vlastenci — ne- konstruoval jsem sice z těchto pojmů přítomnou knihu, ale ex post vidím, že ta konstrukce v ní jest.
doktor Šimsa Duchosl Panýrek MUDr Lada Haškovec Otta Twain Toma Sawyer Kolman Machar Golgath bůh Raka zlatý Praha
16 article
Jiné básně, v tom čase psané, jsou přidány jako ornamentální výplň. — Ve knize jeví se známá in- dividualita básníkova: poetické obrazy biblické, lv- rické elegie plné hlubokého citu, otázky sociální, literární a národni a prudké polemické invektivý básníka, kritisujícího ostře a trpce současnou společ- nost. Forma básní jest všude dokonale bezvadná, virtuosní. * V. B. Plumlovská, Sůl nad zlato. Slo- venská pohádka v šesti obrazích. S 12 vyobrazeními F. K. Hetteše. Divadelní hry pro děti V. Nakl. F. Šimáček. Pěkná hra pro dítky, obratně sestrojená podle znamé pohádky o princezné, jež měla svého královského otce ráda jako sůl a dovedla jej pře- svědčit o významu tohoto slova. Děj jest zábavný, řeč velmi pekná a pěkně se deklamuje. Kus spraco- ván tak, aby provedení jeho na domácím jevišti ne- spůsobovalo velkých obtíží. * K. Herloš, Jan Žižka z Trocnova. Sesté vydání. Illustruje J. F. Hetteš. Historické romány sv. II. Nakl. 1. L. Kober. Stále nová a nova vy- dání historických románů Heriošových svědčí nejlépe o oblibě, jaké se tento německý autor, jenž jevil tak vroucí nadšení pro historii národa českého, těšív nejširších vrstvách čtenářstva. Jsou to spíše roman- tické fantasie, než historické romány, ale jsou prod- chnuty tak vroucí láskou k české věci a tak nadše- ným vlastenectvím, že snadno pochopiti velkou jejich oblibu i v širokém obecenstvu v době nynější.
V B Plumlovská K Hetteš F Šimáček K Herloš Žižek Hetteš L Kober Heriošový Trocnov pro dítě V . nakladatelství svatý . II