ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 912ee5d0-8f48-11dd-877d-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 35 celkem · entity: person 122, place 95, org 22, work 7
1 masthead
Strana 2.
2 masthead
NARODNÍ LIST Y.
3 masthead
7. května 1913. Číslo 124.
4 article
v souvislosti s celým zemským hospodářstvím ve sněmu, uschopněném ku práci národně politickým vyrovnáním. Jinak ovšem zůstává v platnosti, že čeští poslanci německou ob strukci sněmovní nebudou vykupovati žádný mi politickými ústupky, za něž Němci odpí rají ekvivalentní politické ústupky Čechům O tom promluveno už dávno poslední slovo
Němec Čecho
5 article
Z Moravy.
Morava
6 article
Dne 4. května 1913. (Národní jednota pro jihozápadní Moravu.) Ve smutných politických a veřejných pomě rech moravských, ve všeobecné lhostejností a na- prosté rozeštvanosti všech proti všem, je taková valná hromada Národní jednoty brněnské světlou. slunnou oasou. Přes 200 delegátů sejde se z polo- viny Moravy, aby s naprostou jednomyslností schválili činnost Národní jednoty, aby dodali chuli k další práci, aby manáfestovali, že boj za naše menšiny musí býti společným bojem všech českých lidí, kteří nesmějí tahanice a rozbroje politické zanášeti do řad nám všem společných. Brněnská Národní jednota si letos pospíšilaa byla první ze všech velkých obranných jednot. která složila účty ze své činnosti za rok minulý Litujeme, že nedostatek místa, jež je vykázáno naší rubrice, nedovoluje nám obšírněji probrati činnost Národní jednoty pro jihozápadní Moravu za rok 1912, než několik číslic přece musíme v zájmu vy- datné práce, která vykonána, uvésti: Národní jed- nota brněnská měla v roce 1912 celkem 26.563 členů, z toho bylo žen 3717. Počet členstva proti roku 1911 vzrostl o 1304 — číslice značná. Od roku 1906, co v čele stojí starosta cís. rada Jan Máša. vzrostl počet členů o 18.563! Odborů bylo ustave- ných 510 (neustaveno je 37), v roce 1906 v celku 171. Odbory seskupeny jsou ve 20 okrsků. Pří- jem ústředí činil za minulý rok 177.960 K 23 h odborů 160.023 K 75 h, celkem 337.984 K 98 h. Nej- více odvedl ústředí okres Vyškov 2180 K 67 h. pal Brno venkov. Kyjov a Brno město. Ostatní okresy odvedly pod 1000 K. Pomlázkový den vynesl 3843 korun 56 hal., loterie věcná pro „Fond ku podpo- rování české školní a studující mládeže v oblasti Nár. jednoty“ 50.000 K. Jednota vydržovala úplně anebo společně s jinými činiteli školky v Hustopeči.
Máša Morava Vyškov Brno Kyjov
7 article
Jundrově, Novém Lískovci, Černovicích, školy Komárově, Hustopeči, Želeticích, dvě měšťanské školy v Dol. Kounicích, zimní hosp. školu ve Znoj- mě, školy dívčí „Světlá“ ve Velkém Meziříčí, li- dovou malírnu v Telči, podporovala měšťanky ve Znojmě, Jihlavě, Mor. Krumlově, Břeclavě, Vra- novicích, školy v Rantířově, Skaličce a Dol. Ra- díkově. Několik školských akcí bylo přichystáno ku provedení v roce 1913. Velkou pozornost a fi- nanční podporu věnovala Jednota školkám brněn- ským. Pečováno o umísťování učňů, dělníků, čeledi. úřadnictva, sprostředkovány zprávy o prodeji realit atd. Pořádán zdařilý menšinový seminář a student- ská menšinová cesta. Obzvláštní pozornost věno- vána různým volbám po stránce národní. Obeslána výstava v Boskovicích. Na školství věnováno od- bory 57.935 K, ústředím 32.938 K. celkem přes 90.000 K. Jednota má realit v ceně přes 190.000 K.
Kounic Mor Jundrov Nový Lískovec Černovice Želetice Dolo Velký Meziříčí Telč Znojmo Jihlava Krumlov Břeclava Rantířov Skalička Boskovice škola Komárov Hustopeč
8 article
Přednášek konáno 792 nákladem 1587 K; knihoven spravuje Jednota 374 o 71.090 svazcích. V roce 1912 byl náklad na knihovní akci 7697 K, na novi- nářskou 6949 K. Pořádáno 327 divadel a 374 slav- ností. Velmi rozsáhlá byla činnost hospodářská. Na subvencích rozdáno 19.790 K, zakupovány stromky, stroje, knihovny hospodářské, pořádány kursy hospodyňské. „Úvěrní ústav Nár. Jednotyí — menšinová naše banka — měl podílů za 64.0000 k. vkladů přes 1 milion, obrat přes 10 mil. Za čtyři leta svého trvání odvedl Národní jednotě z čí- stého zisku přes 4000 K. Činnost odborů byla ob- sáhlá, rozmanitá a velmi zdárná a úspěšná. V kan- celáři bylo 5 sil úřadnických. Konána řada infor- mačních cest do území menšinového. Adenda vy- kázala podaných čísel přes 25.000, expedovaných přes 54.000. „Věslník“ vychází v X. ročníku. V čele Jednoty stojí pro rok 1913 starosta cis. rada Máša (zvolen po osmé starostou), místostarostové cis. rada K. Vozáb a insp. Charvát, jednatelé J. Vašica (dvanáct let ve výboru) a Ed. Toman, pokladník V. Tomanec. Těšíme se z toho, že můžeme tak ra- dostnou a potěšující zprávu z Moravy podati přejeme Národní jednotě, aby v další své činnosti nalezla plné pochopení ve všech vrstvách naší ve- řejnosti.
Máša K Vozáb Charvát J Vašica Ed Toman V Tomanec Morava úvěrní ústav
9 article Ze Slezska.
Ze Slezska. (Obecní volby v Petřvaldě.) Volby do obecního výboru petřvaldského, jež před nedávnem pro renitenci závodních Němců musily býti přerušeny a v nichž v neděli za znač- ného napětí bylo pokračováno, skončily i v dru- hěm voličském sboru českým vítězstvím, čímž Petřvald naší věci byl zachráněn. Němci tento- kráte počítali s určitostí na úspěch, a za tím úče- lem neváhali použíti žádného prostředku, jen aby byl úspěch jejich rozhodný. Pracováno, jak ob- vykle, sliby, hrozbami, alkoholem, leč všechno nie platné. I v druhém voličském sboru našlo se v Petřvaldě tolik poctivých voličů, že přirozená če- ská většina v obci se uplatnila i ve volební míst- nosti. Domnívali jsme se, dle předběžných zpráv. že v nejlepším případě volby v druhém sboru skončí asi tak, že bude zvolena polovina kandidátů českých a polovina závodních. Avšak disciplino- vaným postupem českých a polských voličů docí- leno toho, že druhý sbor byl úplně Němcům vy- rván, jakkoliv z posledních voleb zde měli několil mandátů a mimo to odstraněni odtud i ti, kteří posledním čase přespříliš počali podléhati závod- nímu vlivu.
Němec Slezsko Petřvald obecní výbor
10 article
Potřvaldské vítězství má veliký význam pro českou věc na celém Těšínsku. Především již proto, že jde o obec, která má přes 7200 obyva- telů a dále také proto, poněvadž ztrátou Petř- valdu byla by velmi ohrožena také sousední Or- lová a Lazy, které zůstaly by ostrovem ze všech stran nepřátelským mořem obklozeným. O bu- doucnost českého Petřvaldu netřeba již, při trochu čilé a obezřetné práci, míti obav. Během nadchá- zející periody nového obecního zastupitelstva musí již zde dojíti k dlouho oddalovanému vyřešení škol- ských poměrů a ta okolnost, že řešení toto pro- vedou pocliví čeští lidé, jest zárukou, že bude paralysován i ten vliv, který až dosud Němci Petřvaldě měli, dík přičinění renegátských učitelů Jest nám líto této okolnosti a dvojnásob litujeme že se dal závody zlákati i nadučitel Budínský který ještě před nedávnem byl považován za spo- lehlivého našince. A ještě z jednoho důvodu máme radost z Petř- valdu. Petřvaldské vítězství jest také vítězstvín společného postupu česko-polského, neboť polšt voličové loyálně volili českou kandidátní listinu V druhém volebním sboru, kde diference činile jen 4—1 hlas, snad dokonce Poláci naše vítězství rozhodli. Jsme jisti, že jim toho Čechové petř- valdští nezapomenou a můžeme-li při této příle- žitosti tlumočiti nějaké přání, pak jest to jistě jen to, aby se Češi s Poláky sešli na společné zá- kladně i napříště všude tam, kde půjde o zdoláno německé chamtivosti.
Laza Němec Petřvald Polák Čech Těšínsko Or Petřvald
11 article Rakousko-Uhersko.
Rakousko-Uhersko. Výjimečný stav v Bosně. V Bosně a Hercegovině byl dne 3. květne vyhlášen výjimečný stav na základě § 20 zemského zřízení bosenského. Paragraf ter zní: „V případě války, nebo když se bezpro- středně očekává vypuknutí válečných opa- tření, konečně za nepokojů, nebo když sev širších rozměrech vyskytnou velezrádné nebe bezpečnost ohrožující rejdy, mohou v přede- šlých paragrafech vyjmenovaná ustanoven zemskou vládou po nejvyšším zmocnění být pro celou žemi nebo některé kraje omezen nebo zastavena.“
RakouskoUhersko Boseň Boseň a Hercegovina
12 article
V Bosně a Hercegovině panoval až do- sud klid, jak se také úřadně potvrzuje, a ne- stalo se nic takového, co by ohrožovalo bez- pečnost nebo mohlo býti pokládáno za vele- zrádné hnutí. Byly-li některé ústavní svo- body v zemi přece zastaveny, může příčinou toho býti pouze druhá možnost, předvídaná v § 20. zem. zřízení, totiž možnost bezpro- středně nastávající válečné akce. Dne 3. května skutečně se očekávalo válečné zakro- čení Rakouska proti Černé Hoře a zemská vláda bosenská, netušíc ovšem, že dne 5. května situace se v Londýně úplně změní, po- užila práva, jež jí poskytuje § 20. V Bosně Hercegovině zastaveno na neurčitou dobu právo shromážďovací a ani schůze nábožen- ských obcí nesmějí se konati bez dovolení vlády pod pokutou 2000 K. Omezeno je prá- vo volného pohybu; každý cizinec musí vy- kázati se průvodním listem a domácí obyva- telé musejí se na vyzvání policie legitimovati Každého hosta v domě musí hospodář policii ohlásiti. Všechny srbské spolky sokolské, pě- vecké, hudební, socialistické, všechny srbské národní organisace, spolky střídmostí, sdruže- ní pravoslavných duchovních, spolky učitel- ské, typografické, ochotnické atd. jsou rozpu- štěny. U jiných spolků, jako „Prosvjety“, do- bročinných spolků ženských, řemeslnických hospodářských jednot zastavena činnost na neurčitou dobu.
Prosvjeta Boseň a Hercegovina Rakousko Londýn Boseň Hercegovina spolek střídmost spolek učitelský
13 article
Všechny zbraně musejí se vydati polici i v tom případě, má-li kdo úřadní povolen k chování zbraně. Všechny zločiny a přestup ky proti státu, panovníku a veřejnému po- kojí podřízeny jsou nyní vojenskému soudu odstraňují se občanští přísedící při soudech a policie má právo provéstí domovní pro- hlídku i bez dovolení soudcova. Tiskopisy smějí se vydávati jen mezi 12.—9. hodinou odpoledne; místa v časopisech konfiskovaná musejí se vyplniti novým textem a takový časopis nesmí býti vydán jako „druhé vydá- ni“. Listovní tajemství se ruší a policie má nejen právo, nýbrž i povinnost prohlédnout každou podezřelou zásilku. Kontrole podlé hají také telegramy a telefonické rozhovory Poštovní holuby možno držeti jen s dovolením inspektora vojenského sboru v Sarajevě. „Srbska Řiječ“, podávajíc čtenářům zprá- vu o vyhlášení výjimečného stavu, radí jim držetí se přesně zákona, méně mluviti zabývati se obvyklým zaměstnáním. Časy jsou vážné a těžké; proto jest třeba říditi se chlad- nou rozváhou. Všechno na světě přechází všechno se mění a přejde také tento výjimeč- ný stav. Do té doby ponechme své myšlenky pro sebe.
Řiječ Sarajevo Srbsko
14 article Za hranicemi.
Za hranicemi. Ruští nacíonalísté a Černá Hora. Diplomacie učinila Černou Horu srdci ru- ského národa ještě bližší a dražší, než byla do skaderského epilogu své velkě epopeje Nikdy Rusové Černou Horu více nemilovali nikdy si jí víc nevážili, s ní necítili, jí se ne- obdivovali, jako nyní, když po heroickém do- bytí Skadru v největším sebezapření podro- buje se Evropě, či vlastně radám vlád států trojdohody. Měřítkem ruských sympati k Černé Hoře může býti V. M. Puriškevič známý předseda ruských nacionalistů-mon- archistů, tedy Rusů, kteří se obyčejně cil výlučnými Rusy a pro Slovany mnoho smyslu nemají. Pan Puriškevič poslal králi Nikolovi následující telegram: Vaše Veličenstvol Kdybych neměl štěst býti Rusem, přál bych si býti pouze Rusem ale kdybych nemohl býti Rusem, přál bych sí býti Černohorcem a sloužiti pod Vašim prapory tomu svatému dílu slovanské pravdy jejímž přeborníkem jste Vy i Váš chrabrý ná- rod, nemající rovně a uvádějící v obdiv vše- chen svět. V nynější nezapomenutelné dn vpisuje se na výšinách Skadru i v průsmy- cích Černé Hory v historlí balkánského Slo- vanstva nová stránka a za ní snad hned bude následovati nová stránka historie všeho Slo- vanstva. Vy. Černohorci, podrobujete se v tyto dni síle mocných, ale junácké cnosti jsou pří vás, kteříž jste síce malí počtem, ale velicí duchem. Věřte však, že bůh není v síle, nýbrž v pravděí
Puriškevič Rus Ruse bůh Černá Hora Evropa
15 article
Deputace města Bitolie v Bělehradě. Do Bčlehradu přibyla deputace měkťanstva dobytého města Bitolie se starostou Lešňarevičem v čele. Deputacé byla přijata předsedou běle- hradské obce Ljubomírem Davidovičem a měst- ským zastupitelstvem. Bělehraďané hosty všude prováděli a ukazovalí jim všecka zařízení obecní a státní. Také do skupštiny je zavedli. O hostině Bitolijan prof. Kosta Kosmesku vyjádřil radost svoji a svých spoluobčanů nad tím, že byli osvo- bozeni od srbského vojska, jež v téfo Válce ukázalo divy udatenství a připil Bělehradu jakožto hlavnímu městu rozšířeného, ale ještě ne velikého Srbska, k němuž Bitolie radostně se hlásí jako nový příslušník. Tím obyvatelstvo Bitolie osvědčílo, ke kte- rému státu si přeje přináležeti. Ruská díplomacíe a Albanie. Ruská diplomacie podle zprávy, kterou z těch kruhů obdrželo „Novoje Vremja“, zdržuje se ur- čitého mínění v otázce, má-li Essad paša bý- ti uznán za hlavu Albanie; ale prohlašu- je, že albanské hnutí nabylo činem Essada paše úplně určitá formy, a níž evropská diplomacie musí počítati. Evropa chtěla míti samostatnou Albanii — zde ji má. Essadu pašovi vídeňská žurnalistika ještě vytýká, že za- vinil v Albanii anavchii, kterou nikdo není povo- lán odklidit kromě Rakousko-Uherska spolu Italií. Essadu paši nedá se upříti, že jako rodílý Albanec, jehož rod v celé zemi se těší velké váž- nosti, a jenž sám osobně se v očích svého národa proslavil hrdinným hájením Skadru, je k úkolu to- mu povolanější než cizina. Ale na cizlně, t. j. aa diplomacii jest, aby ho v tom díle podporovala
Lešňarevič Ljubomír Davidovič Kosta Bitolie Bitolie Bělehrad Srbsko Albánie Evropa Rakousko Novoj Vremja Skadr
16 article
Anarchie byla v Albanii už před ním, a vlastně byla vždycky. Vídeňská žurnalistika vinu její ne- může sváděti na Essada pašu, jenž v každém pří- padě, bude-li doplomacií, zvláště rakousko-uher- skou, podporován, může nejspíš anarchii ve své vlasti učiniti přítrž. Proto také ruská diplomacie má za to, že by vídeňská vláda neměla tak ostře posuzovat ujednání mezi černohorským králem Ni- kolou a Essadem pašou. Kdyby vídeňská vláda zmírnila svůj názor na věcí albanské, přiblížila by se tím diplomacii trojhodody, jež jinak nedopustí aby Rakousko-Uhersko, ať v Albanii, ať kdekoliv jinde, podnikalo něco na svůj vrub. Trváť díplo- macie trojdohody na tom, že Rakousko-Uhersko právě tak se musí přizpůsobit rozhodnutí velmocí. jako učinil, ač nerad, černohorský král. Anglie a mladoturecký komitét. Turecký komitét „jednoty a pokroku“ chtěl obratným gestem získat si přízeň veřejnosti, kter není spokojena s mladotureckým systémem, od- straňovat nepohodlné politiky ranou z revolveru. jak se stalo s Nazimem pašou. Po Nazimu pašovi zůstaly značné dluhy, asi čtyři tisíce tureckých liber. Kabinet Mahmuda šefketa paše chtěl pro- jevit svou „velkodušnost“ tím, že dcerám Nazima paše nabídl úhradu otcova dluhu. Ale dcery Na- zima paše podle rady anglického vyslance odpověděly, že svatě si ctí jméno otcovo a z žádnou cenu nepřijmou výkupné za otcovu krev nabízené jeho vrahy. Anglické vyslanectví prý se živě zajímá o sudbu Nazimových dcer, poněvadž jedna z nich se bude vdávat za vynikajícího Edyp- ťanaj radí prý jim dokonce, aby zažalovaly vrahy svého otce. Z Londýna prý odjel do Cařihradu známenitý advokát, který má převzit hájení zájmo rodiny Nazima paše.
Nazim Mahmud Nazimův Albánie RakouskoUhersko Rakousko Uhersko Anglie Londýn Cařihrad
17 article Církevní dohoda exarchistů s patriar- chistv.
Církevní dohoda exarchistů s patriar- chistv. Ze Sofije se oznamuje, že se vyjednává me bulharským exarchátem a řeckým patriarchátem způsobu, jak zrušit vyloučení Bulharů z pravoslav né církve, které se stalo r. 1872. Vyjednávání do- spělo prý k brzké dohodě. Hned po uzavření míru exarcha bulharský, který dosud sídlel v Caři- hradě, přestěhuje se do Sofije. Bulharská círke bude uznána autokelálnou, to jest samo- statnou. Exarchie s většinou exarchistů obdrž exarchátní metropolity, a jich patriarchátní men- šina bude mít biskupa in partibus infidelium. Tím byl by bulharský rozkol odstraněn. Ruští a polští Sokolové. O usnesení polských Sokolů, že vystoupí z Slovanského svazu sokolského, jednalo se v pátek a v sobotu na všeruském sjezdě sokolském v Ky- jevě. Když několik řečníků žádalo, aby pomě ruského Sokola k polskému byl jasně vysloven předseda ruského svazu sokolského, posl. Giži- cký, prohlásil: „Ačkoli jsem rozhodného politi- ckého smýšlení jako nacionalista, přece jako před- stavitel Všeruského svazu sokolského vždy jsem příznivě se stavěl k Polákům a činil jsem vše mož- né, abych sklonil nebožtíka Stolypina k zastaven- pronásledování Poláků a ke spoutání pudů, které se projevily vůči polským Sokolům. Na sjezdech a sletech vždy jsem se snažil, aby naše ruce byly spojeny v bratrském stisknutí. Navrhuji, aby sjez vyslovil Všeslovanskému svazu sokolskému lítost nad vystoupením Poláků.“
Bulhar Sokol Polák Stolypin Ka polský Sokol ruský svaz
18 article
Po utichnutí potlesku promluvil starosta ky- jevského Sokola, dr. Vondrák, který doporu- čoval, aby v resoluci bylo vysloveno, že ruské Sokolstvo nemá nic společného s úřadní politikou protipolskou, že tudíž výtky polského Sokola ne- mohou být adresovány Sokolu ruskému. Návrk dra. Vondráka podporoval senátor Sultan- Krym-Girej. Na konec přijato, aby starostov Všeslovanského svazu sokolského dru. Scheine- rovi bylo posláno osvědčení: „Ruský svaz sokol- ský s velkou lilostí dověděl se o vystoupení Po- láků ze Všeslovanského svažu. Vystoupení to jest pravděpodobně odůvodňováno chledy rázu politi- ckého, které však nemohou míti místa vůči Šokol- stvu ruskému, jež chová city lásky ke všem Slo- vanům, tedy i k Polákům.“ Potom usneseno svolat slet jihoruského Sokola do Kyjeva na den 14. srpn 1913 a všeslovanský sokolský slet na léto 19144 do Moskvy. Při volbách zvítězila „pokroková“ kan- didátka. Zvoleni: starostou A. Gižický, místostaro- slou Sultan Krym-Girej, členy výboru: N. Pospíšil M. Danilovič, S. Spasskij. H. Schreiber, Erben V. Vendrák, Sklabinský, Gotlib, a Pavčinský
Sokol doktor Vondrák Girej Schein Polák A Gižický N Pospíšil M Danilovič S Spasskij H Schreiber Erben V Vendrák Sklabinský Gotlib SultanKrym Šokol Kyjev Moskva Zvolen Sultan Krym starostov všeslovanský svaz sokolský doktor
19 article Ke sporu polsko-žídovskému.
Ke sporu polsko-žídovskému. V dubnovém čísle „Ruské Mysli“ uveřejňuje p. Bukšpan článek o sporu polsko-židovském. Redakce poznamenává, že článek je psán s hlediska židovského a slibuje též s protivné strany příspě- vek. P. Bukšpan soudí, že Poláci marně jdou do hospodářské války, ke které nemají sil. Značná část židovského obyvatelstva v Polsku je hospodářsky neodvislá od Poláků a proto též kulturně samo- statná. Nalewki, židovská čtvrt Varžavy, jsou střediskem varšavského obchodu a drobného ga- lanterního průmyslu, ale žijí docela svérázným ži- dovským životem. Podobné zjevy možno pozorovaí v Lodí, v Zgieři, v Pabianicích, v Tomašově a jinde Jen tovární proletariát nedoplňuje se z řad židov- ských. Židovská mládež, která přichází do polských městeček, naučí se, kolik třeba, polsky, ale v ně- kterých odvětvích průmyslu znalost žargonu a ru- štiny je častější než kombinace žargonu a polštiny. Ruský proud je hodně cítit mezi polskými židy ve městech. Od let devadesátých, kdy mnoho židů z ruských gubernií přibylo do Polska, ustálily se těsné svazky mezi polským a ruským židovstvem „Litváci“ odstranili poslední přehrady, které od- dělovaly zájmové sféry Varšavy a Lodi od Moskvy Orenburgu a Taškentu, a v tom smyslu dokončili hospodářské sjednocení Polska s Ruskem, které se začalo zrušením celních hranie. Na ulicích varšav- ských ozvala se ruská řeč, v kioscích ukázaly se ruské noviny. „Litváci“ stali se pro Poláky nebez- pečnějšími šířiteli ruskosti nežli úřadníci a důstoj- nici. Představitelé ruské vlády ve Varšavě do spo- ru židovsko-polského se nepletou, ačkoliv vlastně naladění jsou antisemitsky.
Polák Litvák Polsko Pabianice Tomašov Varšava Moskva Orenburg Taškent Rusko
20 article Dohoda italsko-španělská.
Dohoda italsko-španělská. Italský ministr zahraničních záležitostí a špa- nělský velevyslanec podepsali v neděli v Římě tuto dohodus Vláda italská a vláda španělská se dohodly projevu svého vzájemného úmyslu, neči-ťiti na- vzájem žádné překážky, aby byla provedena ve- škerá opatření, jež uznají za dobré učiniti Italie v Lybli a Španělsko ve svém marockém pásmu vlivu. Obě vlády se rovněž dohodly, aby postup k němuž přihlíží prohlášení francouzsko-italské podepsané v Paříži dne 28. října 1912, byl stejně zajištěn vůči Italii v pásmu španělského vlivuv Marokku a Španělsku v Lybii, takže stejné vý- hody, které by v Lybli a v Marokku byly povo- leny s jedné i druhé strany příslušníkům, výrob- kům, závodům a podnikům kteréhokoli třetiho státu, budou přímo nabyty druhou signatární moc- ností přítomné dohody. Na toto ustanovení obmezuje se tudíž dohoda. kterou před časem ohlásil italský ministr zahra- ničních záležitostí di San Giuliano, jehož neurčité prohlášení zavdalo podnět k domněnkám, že Špa- nělsko hodlá se prostřednictvím Italie přikloniti k trojspolku. Ve Španělsku uznává se sice nutnosí určité orientace v zahraniční politice a vystoupení z posavadní passivity, ale vůdčí politické osob- nosti vyslovují se vesměs vzhledem k tradičním stykům s Anglií pro pevnóu politickou dohodu s Francií a očekává se, že nynější návštěva krále Alfonsa v Paříži bude míti v tomto směru určité výsledky.
Špa Alfonso Řím Španělsko Paříž Maroko Libye Anglie Francie Sana Giuliana Italia
21 article Obrana Anglie.
Obrana Anglie. Angličtí unionisté provádějí tiskem 1 veřejný mi schůzemi účinnou akci k sesílení obrany Anglie jejíž posavadní stav pokládají za nedostatečný, bo- jujíce zejména protí oněm živlům ve vládní straně i ve vládě samé, které doufajt v možnost sblížen s Německem. Lord Roberts neunavně pořádá mee- tingy, na nichž dokazuje nutnost povinné vojensko služby a admirál sir Edvard Seymour, vévoda Argyllu a lord Kinnaírd vyvinují podobnou činnost aby byla zjednána převaha Anglie také ve vzdu- chu, i zřizuje se za tím účelem národní společnost pro obrannou vzduchoplavbu, která má přispívat vládě opatřováním vzducholodí a létadel, vycviče- ním pilotů, zřizováním aerodromů i finančnímí pro- středky. Toto neustálé burcování veřejnosti působí, že i vládní kruhy jsou nuceny zabývati se těmito o- tázkami, jak viděti z častých projevů členů vlády. Nejnověji pronesl ministr námořnictva Winston Churchill na banketu královské malířské akademie v Londýně řeč, v níž vyslovil důvěru v sílu brit- ského leďstva jak se stanoviska materiální hodno- ty, tak i se stanoviska kvality lodí, výcviku muž- stva, i pokud jde o počet jednotek. Dodal, že bylo nyní uznáno, že pozemní vojenské síly musejí býti udržovány na dostatečné výši, má-li se dosáhnouti účinné obrany britských ostrovů.
Roberts Seymour Argylla Kinnaírd Winston Churchill Anglie Německo Londýn královský malířský akademie
22 title
Z Lékařské komory pro král
lékařský komora
23 article České.
České. Včera o 2. hod. odpol. konala Česká sekc lékařské komory pro království České XXXIX valnou hromadu ve vlastní zasedací síni ve Vla- dislavově ulici v Praze. Schůze, jíž z 24 členů (delegátů) zúčastnili se 22, a kterou zahájil a řídi předseda p. dr. Bailoni, vzdala povstáním úct kolegům, kteří zemřeli v prošlém období, a schvá- lila protokol minulé valné hromady, konané v li- stopadu 1912. Potom předseda přednesl presidiál- ní zprávu, v níž referoval o provedení úkolů, jež poslední valná hromada představenstvu byla ulo- žila. Zmínil se zejména o intervenci presidia ko- mory lékařské k smírnému urovnání známého kon- fliktu lékařů s okres. nemoc. pokladnou pražskou jejíž výsledek se však ztroskotal o neústupnost pokladny, takže došlo ke stávce lékařů. Pak re- kapituloval předseda šírokými rysy činnost ko- mory v minulém období. Z té nutno zvláště se zmíniti o krocích, jež podnikla proti uzákonění
doktor Bailoni Praha Český sekce lékařský komora království Český XXXIX
24 article
vládní předlohy o odnětí svéprávnosti, ohrožujíce ve znění, jak byla justičním výborem sněmovní- mu plenu předložena, důležité zájmy pacientů lékařů blázineckých, a proti požadavku novely k zákonu o osobních daních, jež se týká předkládá- ní lékařských záznamů za účelem zdanění lékařo- vých přijmů. Dále referoval řečník o četných po- dáních k politickým i samosprávným úřadům n ochranu zájmů lékařského stavu i jednotlivých je- ho příslušníků, o dosavadním výsledku akce, smě- řující k úpravě poměru lékařů k nemocenským pokladnám, o nové dohodě lékařských komor se životními pojišťovnami ve věci honoráře za lá- kařská dobrá zdání k účelům pojištění, í o tom. že mezi lékařskými komorami a soukromými úra- zovými pojišťovnami nastal stav bezesmluvný. Ke konci své zprávy zmínil se předseda o charitativ- ní činnosti komory lékařské, o jejim representa tivním vystupování, o počtu příslušníků (1610), rozmachu kancelářské agendy atd.
25 article
Po přečtení presidiální zprávy navrhl p. MUUD Klíma následující resolu ci „Valná hromada lékařské komory vyslechla povděkem zprávu o způsobu, jakým presidium v- konalo její usnesení z listopadu 1912 ohledně boj okresní nemocenské pokladny pražské proti lé kařům. Valná hromada vyslovuje polito- vání těm příslušníkům komory, kteří nedbajíce předpisů stavovského řádu, přijali podle téhol řádu řádně neuprázdněná místa a žádá předsta- venstvo komory, aby vůči nim zjednalo stavovské- mu řádu plnou platnost. Resoluce jednomyslně přijata. Po schválení presidiální zprávy přednesl po- kladník p. dr. Kollinger účetní závěrky za rok 1912, dle nichž vykazuje Česká sekce lékařské ko- mory příjem 32.099 K 43 h, vydání 22.513 K a čistý přebytek 9586 K 43 h, podpůrný jubilejní fon jmění 85.884 K 37 h, z jehož úroků bylo vdován a sirotám po lékařich v r. 1912 uděleno na pod- porách 6100 K, nadace prof. dra. Michla pro lé- kaře znešťastnělého 11.278 K 88 h (nadační poži tek činí 400 K). nadace pí. Sudové pro vdovu neb sirotka po lékaři 8091 K 34 h (nadační požitek 320 korun), nadace dra. Součka pro lékaře nemocného neb práce neschopného 10.254 K 74 h (nadační po- žitek 400 K) a jubilejní studentské nadání 12.938 korun 75 h, z něhož se chudému studujícímu l- kařství dostává ročně 500 K Po přečtení zprávy revisorů schválilo plennn účetní zprávy jednomyslně a přijalo se souhlasem návrh představenstva, aby z přebytku sekčníh jmění bylo uděleno 2500 K podpůrné nemocenské sekci při Ústřední jednotě českých lékařů a 2500 korun k rozmnožení podpůrného jubil. fondu, Potom přednesl p. dr. Helbich obsáhlý re- ferát, týkající se úpravy poměru lékařů soukromým úrazovým pojišťovná m.
Muud Klím doktor Kollinger profesor Michl Sud Souček Helbich stavovský řád
26 article
Dle této zprávy platila od 1. ledna 1912 mezi lé- kařskými komorami a úrazovými pojišťovnami do- hoda, jež mimo jiné stanovila honorář za počátečn a konečné zprávy o úrazu. Ježto úrazové pojišťov- ny nechtěly přistoupiti na zvýšení těchto poplatků. ačkoli v Německu tytéž polišťovny platí lékařům obnosy daleko vyšší, než jaké požadovali rakou- ští lékaři, byly komory lékařské nuceny smlouvu vypověděti a nastal v únoru t. r. stav bezesmluv- ný, v důsledku čehož mají lékaři volno, požadovati za svou práci honorář nad minimální normu ko- morami lékařskými stanovenou. Pojišťovny na- vrhly nové vyjednávání na podkladě stupňovitého tarifu, který stanoví lékařský honorář dle výše denního odškodného, jež pojišťovna v tom, onem případě vyplácí. Resumé vyznělo v ten smysl, že v předloženě otázce nutno zaujati vyčkávací sta- novisko, až jaké zprávy dojdou od lékařských žup Ústř. jednoty českých lékařů. Vysloví-li se vělšina žup pro přijetí stupňovitého tarifu, budiž představenstvo České sekce lékařské komory val- nou hromadou splnomocněno k jeho přijetí.
Německo Český sekec lékařský komora
27 article
Valná hromada přistoupila jednomyslně na re- ferentův návrh. Týž referent podával zprávu o zamýšleném zřízení ústředního sekrefariátu lék ař- ských komor rakouských ve Vidui. Do vodil, že zřízení této instituce, jež by na lékařské komory uvalila veliké finanční břemeno, ježto by za každého příslušníka musily příspěti na sekre- tariát obnosem 2 K, což při České sekci lékařské komory vyžadovalo by ročního nákladu přes 3000 kor., je předčasné, a že by zejména pro nás, Če- chy, zřízení této centralistické instituce nemělo význačných výhod. Proto navrhl, aby valná hroma- da zaujala k tomuto projektu stanovisko za- mítavé, a doporučoval, aby lékařské komory požadovaly dříve reorganisaci výkonného výboru rak. komor lékařských, zjednodušení a doplněn jednacích řádů výkonného výboru a komorovéh sjezdu a pod.
Český sekec lékařský komora lékařský komora
28 article
Valná hromada odhlasovala přijetí předne- sených návrhů jednomyslně. Potom referoval p. dr. Helbich o navržené úpravě právních a smluvních pomě rů rakouských lékařů k závodním ne- mocenským pokladnám. Údálosti posled- ních let prokázaly nutnost, aby ustanovením urči- tých zásadních norem, umožněním odklizení kon- fliktů po dobrém a jinými vhodnými zákroky byí zjednán a udržen klid a mír mezi lékařstvem a zá- vodními nemocenskými pokladnami, při čemž by oboustranným zájmům bylo učiněno zadost a zaru- čena byla kontinuita ve vykonávání lékařské služ- by. Z těch důvodů uzavřelo tudíž lékařstvo v Ra- kousku, zastoupené výkonným výborem rak. komor lékařských, říšským Svazem rakouských lékař- ských organisací a Ústřední jednotou českých lé- kařů se svazem pro ochranu zájmů rak. závodních nemocenských pokladen zásadní ujednání, k ně- muž jsou připojena smluvní ustanovení, která v každé vzorné smlouvě musí býli obsažena, dále regulativ pro ústřední komisi a říšský rozhodčí soud rakouského lékařstva a Svazu pro ochranu zájmů rakouských závodních nemocenských po- kladen, jakož i regulativ pro smluvní komisl týchl stran.
doktor Helbich
29 article
Po důkladném vysvětlení, k ujednání se vzta hujícím, uvedl řečník, že jest formálně ku projed- nání úmluvy zapotřebí, aby došla schválení lékař- ských komor a organisací, než bude moci býti de- finitivně podepsána, načež bude možno přikročiti k ustavení institucí v ní stanovených a postupné- mu zjednávání smluv lékařů se závodnímí nemo- censkými pokladnami. Vzhledem k tomu, že vzorná smlouva lékař ská, Českou sekcí komory lékařské svého času schválená, je v tomto ujednání plně uplatněna, do- poručil referent smlouvu ku přijetí, což valná hro- mada jednomyslně učinila. Předseda p. dr. Bailoni referoval o projek- tu vybudování spolkového domu lé- kařského, který podniká Spolek českých me- diků za finanční i morální podpory České sekce komory lékařské, Ústř. jednoty českých lékařů Spolku českých lékařů, a navrhl, aby valná hroma- da dala své schválení k bezpečnému invesťován kapitálu v prozatímní výši 15 tisíc korun, a aby splnomocnila 3 delegáty k účasti na zakoupení vy hlédnutého objektu.
doktor Bailoni Český sekce spolek český I Český sekec komora lékařský spolek český lékař
30 article
Valná hromada po debatě, již se zúčastnili pp. dr. Klíma, prim, dr. Zahradnický, dr. Nohejl, pro- jevila s akcí souhlas a zvolila za delegáty pány dra. Bailoniho, dra. Kotýnka a dra. Kollingra, kteří již zasedají v přípravném komitétu. Primář dr. Zahradnícký (z Něm. Brodu) tlumočil návrh lékařské župy pohoří českomorav- ského, aby byla podniknuta revise minimál- ního tarifu komory lékařské z r. 1905, který neodpovídá již nynějším poměrům. Návrh byl s hlučným souhlasem příjat. Ježto volný návrh nebyl přihlášen, byl pořa valné hromady vyčerpán a předseda zakončilji srdečným doslovem. O 5. hodině konala se v presidiální zasedací síni XXXIX. valná hromada společné Lék ař- ské komory prokrál. České, již se zúčast- nilo z České sekce 19 delegátů a z Německé sek- ce 18 delegátů. Schůzi předsedali president p. vl. rada prof. dr. Petřina a vicepresídent p. dr. Bailoni. Schválen protokol minulé valné hro- mady a schváleny účetní zprávy za rok 1912, dle nichž komora lékařská přijala 5605 K 79 h a vy- dala 5231 K 40 h, a fond ze jmění bývalých chirur- gických gremii obnáší 16.023 K 91 h, jehož úroky bylí podělení členové těchto gremii neb jich po- zůstalí. Valná hromada schválila usnesení, učiněná v české sekci a tím jednání ukončeno.
doktor Klím Zahradnický Nohejl Kotýnek Kollinger profesor Petřina Bailoni Německo . Brod Český sekec
31 article Ze strany.
Ze strany. Odbor peněžních úřadníků národní strany svobodomyslné v Praze konal dne 5. t. m. řádnou výborovou schůzi za předsednictví pana Jos. Jiřího Nováka, na níž po vyřízení došlých dopisů pojednáno o nutných zájmech úřadnictva peněžního. V dohodě se Sdružením úřadnictva ústavů peněžních učiněn předsedou projev na valné hromadě delegátů pojišťovny »Prahy« ve prospěch brzkého uskutečnění služební pragma- tiky a usneseno záležitost tuto další intervencí uspišiti. Doporučeno členům Odboru zúčastniti se v počtu nejhojnějším všeúřadnického sjezdu, po- řádaného Svazem českých úřadnických spolků. Vzata s potěšením na vědomí zpráva ústřední komise organisační o úspěchu docíleném uspořá- dáním přednášek v organisacích strany a navá- záno v téže záležitosti jednání s organisacemi v Sobotce, Mladé Boleslavi a v Mnich. Hradišti. Studentská organisace národní strany svobod má členskou schůzi ve čtvrtek 8. květnao 5. hod. odpolední. Na programu referát o sjezdu Federace českého studentstva a jeho resolucio druhé české universitě na Moravě. Důvěrni- cký sbor dnes ve středu o půl 6. hodině večerní. Místní organisace národní strany svobodo- myslné v Praze-II., okres vojtěšský, svolává schůzi na pátek 9. května na 8. hod. večerní do re- staurace »u Bubeníčků« v Myslíkově ulici. na níž jednáno bude o důležitých otázkách živno- stenských.
Jos Novák Bubeníček Praha Sobotka Mladá Boleslav Morava Myslíkův ulice organizace národní strana svoboda II
32 article
Ústřední výbor organisací mládeže uspořádal 4. t. m. zájezd do Kutné Hory s plným úspěchem vnitřním i zevnějším. Pražská výprava, jež přijela ranním rychlíkem do Sedlce, prohlédla zprvu po- zoruhodnosti tohoto města, tabákovou továrnu, starobylý kostel a kostnici a odebrala se pak do Kutně Hory. V zasedací síni Vlašského dvora u- vítáni byli účastníci náměstkem starosty panem Tučkem, načež konala se veřejná schůze mlá- deže, již vřelými slovy zahájil a řídil p. redaktor V. Velinský. Ten uvítal všechny přítomné, ze- jména člena akč. výboru strany p. řed. Kar- buse, taj. Pechara i zástupce organisací mlá- deže v Praze III., v Praze VII., v Karlíně, Žižko- vě, Král. Vinohradech a v Plzni. Prof. inž. K Preis promluvil pak o úkolech svobodomyslné mládeže. Poukázal zejména na středostavovský ráz strany a apeloval vřele na mladou inteligenci, aby vstoupila v užší styk s mládeží živnostenskou, posilovala v ní její středostavovské vědomí a pra- covala tak nejlépe pro rozvoj strany. O proble- mech české politiky promluvil pak obsažnoua hluboce založenou řeč kol. PhC. R. Procházka z Prahy. Debaty se zúčastnili hlavně kol. Alex- andr a redaktor Velinský. Po skončení důstojné schůze nastoupena prohlídka Vlašského dvora instruktivním výkladem p. učitele O. Berana.
Tuček V Velinský Pechar Žižka Král profesor Ing Preis R Procházka Alex Beran Kutná Hora Sedlec Kara Praha Karlín Vinohrady Plzeň vlašský dvůr
33 article
Následoval společný oběd, po němž nastoupena prohlídka památek kutnohorských za obětavého vedení členů místní komise pro povznesení návště- vy cizinců pp. uč. Berana, prof. inž. Preise, red. Velinského a malíře Jareše. V kostele sv. Barbory připraveno účastníkům vzácné pře- kvapení virtuosní hrou na varhany p. řed. kůru Ledviny. Déšť zahnal k večeru výpravu do ho- telu Moravcova, kde setrváno v přátelské zábavě, zpestřené hudbou a recitací, až do odjezdu vlaku. živnostenský odbor. Ústředí v Praze. Schů- ze presidia konala se dne 28. dubna t. r. za předsednictví posl. Weignera. Ve schůzi podal taj. odb. zprávu o vykonané činnosti, jmenovitě o zřízení několika nových živnostenských odborů místních a o pořádání živnostenských schůzí a přednášek. Rovněž referoval o přijetí deputace akč. výboru spolu se zástupci živn. odboru staro- stou kr. hl. města Prahy. Deputace odevzdala sta- rostovi žádost živnostnictva, aby při schválení živnostenských dílen uvnitř města vzat byl zřetel na hrozný nedostatek dílen, následkem nynějšího způsobu staveb. Deputace také ústně panu sta- roslovi vylíčila zoufalé postavení živnostníků, kteří mají starou dílnu opustiti, a v celém okolí nové vhodné dílny nalézti nemohou. — Další část schůze věnována jednání o valné schůzi delegátů živnost. odboru nár. strany svobodomyslné, ustanovené na 15. června t. r. — Podrobně jednáno o otázce úpravy podpůrného zřízení při živnostenských od- borech strany. — Konečně jednáno o otázce zá- kona k zajištění pohledávek stavebních živnost- níků a usneseno v té věci několik významných podnětů. Vyřízením celé řady dopisů byla schůze skončena.
Beran profesor Ing Preis Velinský Jareš Barbora Ledvina Moravcův Weigner Praha Sch
34 article
Z Dejvic. V sobotu 26. dubna sešli se členové zdejší organisace ze stavu živnostenského, aby se ustavili v odbor živnostenský. Účastenství bylo vzhledem k místním poměrům celkem slušné. Před- sedou schůze zvolen p. Němeček, který uvítal pře- devším milé hosty z Prahy pp. Groha, delegála or- ganisační komise pražské, p. red. Kamelského a p. lajemníka Pechara. Na to promluvil p. Kamelský delší řeč o tom, proč se organisuje živnostnictvo při národní straně svobodomyslné. Šlova jeho, sym- patickým způsobem přednesená, došla úplného sou- hlasu u přítomných živnostníků. Na to navázán volný rozhovor, jehož se účastnili zejména pp. Ně- meček, Syrový. Klikož, Malý, Samek a Zelenka.
Němeček Groh Kamelský Pechar Šlův Syrová Samek Zelenka Dejvice Praha
35 article
Přijat návrh p. Syrového, aby byla umožněna živs nostníkům porada při přiznávání daní. Pan Samek upozorňuje na dorost živnoslenský a žádá, aby od- bor věnoval mu náležitou péči. Upozornění to u- znáno za velmi včasné a místné. Na to vykonány volby a zvoleni jednomyslně za předsedu p. Joseí Kopecký, za místopředsedu p. Fr. Klikoš, za jed- natele p. Karel Němeček, za zapisovatelo p. Jaro- slav Kekl a do výboru pp. Fr. Šamek, Václ. Syro- vý a Leop. Zelenka. Za delegáta do sboru důvěrní- ků zvolen p. Samek. Výbor odboru koná příšt schůzí ve čtvrtek 8. května v hostinci p. Müllera. Příbram. Organisace mládeže spolu s místní organisací národní strany svobodomyslné pořádají ve čtvrtek o 8. hod. večerní v Besedě přednášku PhC. R. Procházky z Prahy: »O politice pokrokové a konservativnle Čechovél Zaveďme všeobecně jednotný a dobrovolnou disciplinou výhradný národní kolek český, vydaný Národní radou českou ve prospěch souměrné podpory nejdůležitěj- ších účelů celonárodních vůbec a menšíno- vých zvláště. Konej každý, samosprávné a pe- něžní korporace, spolky i jednotlivcí faké zde svou národní povinnost! Národní kolky a účtenky kupujte v místních prodejnáchl
Syrový Samek Kopecká Němeček František Václ Zelenka Müller R Procházka Příbram Praha