1
masthead
Románová příloha „Národních Listů“ k číslu 225. ze dne 16. srpna 190I.
3
article
= Vyučili se na vojně. Z Londýna se ozna-
muje: Vytýká-li se neustále anglické vládě, že nedo-
vede čerpatí z války v jižní Africe náležitých pou-
čení, nelze zajisté činiti tuto výčitku třem mladíkům.
kteří jakožto vojáci sloužili v jižní Africe a nyní se
vrátili do vlasti, aby to, čemu se v Africe naučili
doma využitkovali. Počínajíť se následky války jeviti
ve všech oborech. Tito tři vojáci mimo službu po-
cházejí z londýnského Eastendu a byli již po něja-
kou dobu v podezření, že byli účastní několikerých
vloupání a krádeží, jež se byly v poslední době
udály ve východních a severních předměstích lon-
dýnských. Teprve v posledních dnech byl ve před-
městí Finchlev vyloupen cricketový pavillon. Poně-
vadž policie nikterak se nemohla zmocniti zlodějů,
přestrojili se tři policisté za zemědělské dělníkya
prohledali celé okolí. Nejprve nenalezli nijaké stopy
Londýn
jižní Afrika
Afrika
4
article
po zlodějích, až se konečně dostali do lesíka neda-
leko Hampstead-Heathu. Uprostřed lesa, kde křoví
bylo nejhustší, nalezli malé, volné prostranství, kde
seděli tři hledaní výtečníci a právě si nad ohněm
vařili vodu na čaj. Policisté s největší opatrností,
což bylo velmi obtížno, přiblížili se dosti blízko, aniž
je zloději zpozorovali ještě v čas, aby mohli unik-
nouti do lesa. Tábor jejich byl dráty nataženými od
stromu ke stromu zcela pravidelně ohražen, právě
tak, jak to naši výtečníci činili na vojně. Patrně se
tam byli něčemu naučili. Když spatřili neznámé
muže, věděli ihned, kolik uhodilo a snažili se
uprchnout. Jeden z nich chycen na místě, oba ostatní
všakunikli, poněvadž policistům překážely natažené
dráty. Honili se za prchajícími přes křoví a příkopy
k městu, až konečně se podařilo chytiti také dru
hého. Třetí prchal dále, stále pronásledován poli-
cisty. Konečné proplaval ještě koryto plné vody, ale
na konec byl přece chycen.
Heath
Hampstead
5
article
= Soudce Lynch ve Francii. Z Paříže se
oznamuje: Před nějakou dobou byl bretonský pilař
Josef Menage z Caro u Ploěrmelu pohnán před soud
pro žhářství, avšak poněvadž nebylo proti němu do
statečných důkazů, musil býti propuštěn na svobodu.
Sedláci přes to byli přesvědčeni o vině Menageově
a bedlivé jej střežili. Před několika dny vypukl oheň
ve vsi Les Clötures a obyvatelé dopadli Menagea
při činu. Nečekajíce teprve na příchod četníků vrhli
se sedláci na žháře a zbili jej tak, že vypustil
ducha, když se četníci dostavili na místo. Státní za-
stupitelstvo v Ploěrmelu zavedlo vyšetřování.
= Sebevražda v nádržce lihu. Vrchní úřad-
ník peštské továrny na lih firmy »Singer a syn«, J.
Antscherl, jemuž hrozilo objevení defraudací, odho-
dlal se k sebevraždě. Minulého pátku dopoledne ko-
lem 10. hodiny odebral se k velké nádržce lihu. Ho-
dinu potom, když jej dal chef zavolat, nebyl již
k nalezení. Teprve v neděli dopoledne nalezli děl-
níci na schodech, vedoucích k nádržce, klobouka
šátek úřadníkův. Bylť patrně v pátek dopoledne, kdy
nebylo nikoho na blízku, s napjetím veškerých sil
otevřel poklop nádržky a vrhl se do lihu, jímž ná-
držka skorem po kraj byla naplněna. V neděli odpo-
ledne vyčerpána ohropiná nádržka a lih napuštěn
do sudů. Na dně nádržky nalezena mrtvola Antscher-
lova. Než se odhodlal ke skoku do nádržky, ovázal
si tvář šátkem a ucpal si nozdry vatou. Antscherl,
jemuž bylo 44 let, byl po 27 let zaměstnán u firmy
a byl ženat.
Lynch
Menage
Cara
Ploěrmela
Sedlák
Singer
J Antscherl
Francie
Paříž
Les Clöture
6
article
= Policejní skandál v Nov. Yorku. Dle
telegrafických zpráv objeveny u nov.-yorské policie
velké skandály. Vysocí úřadníci nov.-vorské policie
jsou obviněni z trestuhodných styků s hernami.
Herny platily měsíčně až 1000 dollarů vysokým po-
licejním úřadníkům. Za to je tito úřadníci chránilia
varovali, hrozilo-li jim překvapení se strany podří-
zených policejních orgánů. Podobným způsobem vy-
dírali policejní úřadníci lehké ženštiny a brali od
osob, dopustivších se všelikých přestupků zákona,
značné sumy. Věc odevzdána již státnímu zástupci.
Guvernér nov.-yorský jest odhodlán sesaditi policej-
ního ředitele; republikáni žádají, aby státní legisla-
tura svolána byla k mimořádnému zasedání a přijala
zákon o proměnění městské policie v policii státní.
Na straně demokratické prohlašují celou tuto záleži-
tost za volební manévr před nastávajícími volbami.
= K bombovému attentátu ve chrámě v
Troyes se oznamuje: Jakožto původce bombového
attentátu ve chrámě St. Diziers zatčen byl jakýs Vil-
lanueva Franquet z Barcelony. Při prohlídce v jeho
bytu nalezeno značné množství pikranu draselnatého
a číslo anarchistického časopisu »Libérataire«. Odpo-
ledne byl Franquet u přítomnosti soudu konfronto-
ván s farářem, kosteiníkem a několika dětmi, z nichž
některé poznaly v něm muže, jenž v době výbuchu
nalézal se ve chrámě. Ve středu zatčen byl spolu-
bydlitel Franquetův, anarchista Lambin, jsa podezřelý
ze spoluviny.
Franquet
Lambin
York
Troyes
St . Diziers
Barcelona
7
article
= Poštovní holubi na Maltě. Guvernér
maltský vydal některá nařízení ve příčině chovu
poštovních holubů na ostrově. Od nynějška nesmí
nikdo na ostrově chovati poštovního holuba, aniž
by o tom podal policii zprávu. Nikdo nesmí bez
určitého povolení zaříditi holubník s poštovními
holuby. Korrespondence pomocí poštovních holubů
dovoluje se toliko pod přísnou kontrolou policie, jež
k tomuto účelu ustanovuje zvláštního úřadníka.
Z textu těchto nařízení vychází na jevo, že hlavní
příčinou těchto omezení jsou důvody politické, nebot
praví se výslovně: »Kdo by používal poštovních ho-
lubů způsobem, jenž by mohl býti nebezpečen
bezpečnosti státu a vlády, může býti odsouzen do
žaláře neb do vězení od 3 měsíců do 3 let. « — Zdá
se, že páni Angličané již ani na Maltě necítí se dost
bezpečnými.
= Cyklista na náměstí sv. Marka. Z Be-
nátek se oznamuje: Onehdy odpoledne byly celé
Benátky ve značném rozčilení. Zpozorovánť na ná-
městí sv. Marka skutečný cyklista na svém stroji.
Okamžitě naplnily se arkády kolem náměstí zvědavci
kteří byli svědky nevídaného divadla, kterak cyklista
projížděl se na krásné, hladké, žulové dlažbě ná-
městí. Několik policistů běželo za cyklistou a snažili
se vysvětlití mu, že náměstí sv. Marka není závodní
dráhou. Avšak cyklista — později shledáno, že to
byl Američan — nedal se nikterak vyrušovat. Ko-
nečně dostavilo se 24 policistů, kteří po několika
strategických pohybech zahnali cyklistu na Piazzettu,
kdež pro moře a stupně na Ponte della Paglia ne-
mohl uniknout. Byl i s kolem naložen na goudolua
dopraven na radnici, kdež pro neposlechnutí veřej-
ných úřadů a přestupek policejních předpisů od-
souzen byl k pokutě 25 lir. Nemrzel se na to přílis
a prohlásil, že slávu, že první se projížděl po ná-
městí sv. Marka na bicyklu, nezaplatil příliš draho,
Angličan
svatý . Marek
Marek
Američan
Piazzetta
Malta
Be
Benátky
ko
Pont della Paglia
8
article
= Moderní Diogenes. Z Paříže dochází zpráva
o zatčení podivína, jenž ve svém okolí těšil se po-
věsti poctivce. Policejní hlídka, jež před několika dny
konala obchůzku v Charentonu, učinila nedaleko
města podivný objev, jenž mimo to měl v zápětl
dosti dobrý lov. Podařiloť se hlídce zatknouti člo-
věka neobyčejně nebezpečného cizímu majetku, jenž
ve společnosti zločinců znám byl pod jmenem »Pěre
Diogene« a zároveň s ním šest jiných darebů,
z nichž každý byl velmi hledanou osobností. Tatík
Diogenes, jehož občanské jmeno jest Francois Fěbre,
jest podivín; jest však v podezření, že podivínství
Fěbrovo, jež podobně jako u skutečného Diogena za-
kládalo se v podivném jeho »bytě«, nemělo ani tak
původ v jeho životní filosofii, jako spíše ve snaze,
skrýti se pokud možno zrakům policie. Na břeh řeky
ústí obrovské roury kanálu St. Maurice. Když hlídka
šla mimo jednu z těchto zděných rour, jichž se nyní
neužívá, zdálo se jednomu z policistů, že zaslechl
uvnitř jakýsi šramot. Policisté vnikli do vnitř a asi
po 20 krocích naskytlo se jim neočekávané divadlo.
Čásť roury zařízena byla na byt poměrně dosti po-
hodlný, jehož majitel se šesti více méně schátralými
osobami seděl u stolu. Při pohledu nezvaných hostí
byli patrně nepříjemně překvapeni, tím spíše, když v
nich poznali policisty. Avšak hostitel ihned se vzpama-
toval a tázal se zdvořile, čím může pánům posloužit.
Diogenés
Pěre Diogenés
Francois Fěbre
Stanislav
Mauric
Paříž
Charenton
Fěbrovo
9
article
Komisař vystihl správně situaci a zmocnil se pře-
devším majitele bytu a jeho hostí. Potom přikročeno
ku podrobnější prohlídce místností. Po jedné straně
kanálu stálo lože s poduškami, houněmi a žíněn.
kami. Na protější straně zapuštěna byla do zdi police,
jež obsahovala kuchyňské náčiní, mísy se zásobami
pokrmů atd. Sklepení, vyhloubené pod podlahou a
uzamčené, obsahovalo značné zásoby vína různých
známek. V jedné skříni nalezeny celé kupy jemného
prádla. Mezi tím podobně jako ve »sklepě«
skryto bylo množství drahocenných věcí, hodinek,
řetízků, prstenů atd. vedle hezcenného haraburdí.
Zkrátka objeven tu znamenitě zařízený zlodějský
brloh. Tatík Diogenes z počátku tvrdošijně zapíral.
Tvrdil, že jest počestný muž, jenž se poctivě živí
jako hostinský a holič. Zařídil prý si tu byt, aby
ušetřil drahé nájemné ve městě. Avšak jakožto pro-
hnaný šibal poznal záhy, že je marno zapírat a uči-
nil obsáhlé doznání. Veškeré zařízení a nalezené
cenné věci pocházely z krádeží. Všech sedm výteč-
níků bylo odevzdáno soudu.
Diogenés
10
article
= O nezdaru panamerické výsta vy v
Buffalu oznamuje se z Nov. Yorku: Buffalo, krá-
lovna na jezeře, bylo tak hrdo na svoji panameri-
ckou výstavu a možno tudíž pochopiti bolest ctižá-
dostivých občanů krásného města, prodchnutých sil-
ným lokálním vlastenectvím, když snahy jejich ne-
docházejí uznání četnou návštěvou v té míře, jak si
byli slibovali. Neboť hůře ještě, než uražená ctižá-
dost, bolí deficit. Jsou trpké stesky na nedostatečnou
návštěvu a ředitelstvo výstavy úzkostlivě ohlíží se
po zkušenostech Chicaga, jehož světová výstava také
teprv v pozdním podzimku jevila největší cifry ná-
vštěvy. Zlý osud pronásledoval panamerickou vý-
stavu. Když měla býti zabájena, nebylo ještě nic
hotovo a než byla výstava hotova, minulo mnoho
času a obecenstvo pozbylo trpělivosti. Trpělivosti ne-
dostávalo se též hotelierům ve městě, kteří z nedo
— 224 —
Buffalo
York
Chicago
11
article
Grimes, zahlédnuv při zápolení nůž a podrážděn
jím ještě víc, vyrval jej Batesovi a dříve než Frere mohl
tomu zabrániti, vrazil jej dvakrát v prsa nešťastníkova.
Bates hlasem zmíravým zvolal:
»Jest konec se mnou.«
Pohled na krev i výkřik oběti jeho vrátil Grimesovi
opět vědomí.
Vyděšen pohledl na nůž zkrvácený a odhodiv ho
pak od sebe, pádil k břehu a skočil střemhlav do vln.
Frere, jenž div nezkameněl, pozoruje strašnou tra-
gedii tuto, obrátil zrak svůj za uprchnuvším vojákem.
Viděl z hladiny vysoko vyčnívati vztýčené ruce; po-
tom objevily se černé obrysy hlavy mezi nimi rovněž nad
vlnami, náhle ale zmizelo vše za hrozného výkřikua
hladina jen se začeřivši, byla opět již tak klidnou jako
Grimes
Bates
Frere
13
article
Oči zděšeného Frera obrátily se od hladiny k noži
krvavému i zahledl na písku předmět, kterýž byl s to
vysvětliti náhlý výbuch šílencovy zuřivosti.
Soudek rumu ležel stranou vedle popelu po vče-
rejším ohni, podle něho i šátek, jímž hlava zraněného
byla obvázána.
Nešťastník v deliriu svém byl se dostal nepochybně
k soudku s rumem a požití hojné dávky nápoje tohoto
dovršilo jeho šílenství.
Frere kvapil k Batesovi, nadzvedl ho a pokusil se
zastaviti krev, jež prýštila z rány na prsou.
Bates byl bled a bez vědomí a Frera pojal strach,
nebyla li rána, jemu zasazená, smrtelnou.
Strhnuv svůj šátek s hrdla, Frere pokoušel se ová-
zati ránu, ale malý hedvábný šátek na to nestačil.
Soudek
Frere
Bates
14
article
— 221.
— 221.
Frere pokoušel se marně Grimesa upokojiti; ko-
nečně na radu Batesa pohroužili ho do vody.
Studená lázeň rozptýlila poněkud šílenství vojákovo
a když ho pak položili ve stín velké skály, Grimes, jehož
síly byly vyčerpány, usnul.
Potom rozdávány koláčky moučné. S kouskem masa
tvořily celý jich oběd.
Paní Vichersová vyprávěla jim, že byla pozorovala
na palubě briggy čilý život a že zdálo se jí, jakoby tre-
stanci shodili s paluby všechny části nákladu, jichž ne-
měli nezbytně zapotřebí, aby lodi ulehčili.
Bates shledal to správným a spatřil dále sám, že
vzbouřenci vyhodili i kotvu a že lanem dostali lod
dále k východu přístavu.
Dříve ještě než bylo po obědě, zavál větříka
z »Ospreye«, jenž byl vyvěsil obrácenou vlajku britskou,
zahučel výstřel, jímž chtěli snad dáti »S bohem !« aneb
vyhlásiti své vítězství — na to na lodi napjali plachty a
již zmizela brigga za západním ostrohem přístavu — —
Frere
Grimes
Vichersová
Bates
15
article
Paní Vichersová pojala Sylvii za ruku a popošla
několik krokův dále; opřela se o drsnou skalní stěnu
příštího jich obydlí a hořce plakala.
Bates a Frere tvářili se veselými, ale každý z nich
cítil, že až posud brigga mohla býti jimi pokládána jaksi
za ochranu a že teprve nyní zůstali opuštěnými nadobro.
Nutnost dáti se do práce nedopřávala jim ale příliš
času, by hroužili se v starostlivé přemýšlení o budouc-
nost, a oba pracovali tak zhurta, že ještě před setmě-
5a
Ziracsn pro Bivot.
Vichersová
Sylvie
Bates
Frere