ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 9122dbf0-66ef-11dc-be07-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 11 celkem · entity: person 26, place 23, org 4, work 1
1 title
Denní zprávy.
2 article
Z Londýna, 15. srpna. (C. - B.) V dolní sněmovně tázal se Mc. Neilí vlády, zdali byl válečný dopisovatel »Berli- ner Tageblattu« Mayerbach v Africe zatčen jako vyzvědač, zdali má byti váleč- ným soudem v Middelburgu odsouzena zdali v té věci došlo od německé vlády ně- jaké sděleni. Finanční tajemník lord Stan- ley odvětil, že vláda není o této záležitosti zpravena a od vlády německé že nedošlo žádné sdělení. John Redmond podal resoluci, v níž praví, že článek, uveřejněný v časopise »Globe«, v němž se vytýká irským členům sněmovny korrupce, jest porušením privilejí sněmovny. Vrchní sekretář lord-lieutenanta Irska, Gerald Balfour, připouští, že článek ten jest porušením privilejí, ale je toho mi- nění, že se má sněmovna omeziti na toto prohlášení. Resoluce ta se pak přijímá. Na to podal John Redmond dalši resoluci, dle které má býti vydavatel a na- kladatel jmenovaného časopisu předvolán na zejtřek do sněmovny. Balfour odvětil, že trvá na svém názoru, ale ponechává roz- hodnutí sněmovně. Resoluce byla pak po dalších vývodech jednohlasně přijata. Při druhém čtení osnovy appropriační učinil Harcourt dotaz na vládu ve pří- čině průběhu války a počtu nepřítele a do- vozoval, že politika vytčená v poslední pro- klamaci není ani čestná ani účinná. Vláda nemá práva nepříteli hroziti vyhostěním. Pro- klamace musi nepřítele jen roztrpčiti, ale nedonutí ho ke vzdání se.
Mc Stan John Redmond Gerald Balfour Balfour Londýn Afrika Irsko dolní sněmovna Glob
3 article
Ministr osad lord Chamberlain od pověděl, že zpráva, že se Kitchener dne 15. září vrátí, jest naprosto bezpodstatná 35.000 Burů bylo prý zajato anebo se vzdalo. Chamberlain popíral, že proklamace zbavuje Bury práv strany válku vedoucía prohlásil, že vláda má na konci války právo ze svého vlastního území vypověděti, koho chce. Jest prý jistá hranice mezi válčícími a bandity. Nepostupujeli prý nepřítel v četách, nýbrž proplíží se po dvou a po třech mužích strážemi, aby dran- coval a vraždil, pak prý lze těžko říci, že nebylo oné hranice dosaženo. Politika Ame- riky na Filippinách prohlášená v proklamaci Mac Arthura, bude prý také jistě politikou vlády anglické, jestli se válka zvrhne ve vál- čení banditů. (Souhlas.) Vůdcové Burů nechávají své lidi v poli v naději na cizí intervenci anebo na změnu veřejného mínění v Anglii. Je prý známo, jak marným jest obě toto očekávání. Budto bude proklamací válka ukončena neb budou jí aspoň kolonie zbaveny lidí, kteří se uká- zali nesmířitelnými a kteří by, kdyby v osa- dách zůstali, byli pro ně trvalým ne- bezpečím. Chamberlain trval pak na svých dřívějších prohlášeních o možnosti upotřebiti vojska domorodého a pravil, že Anglie měla v Číně indické voje úplně po boku vojsk národů civilisovaných. Indické voje neuká- zaly prý se špatnějšími civilisovaných. (Sou- hlas.) Z Kristianie, 15. srpna. (C.- B.
Chamberlain Filippina Mac Arthur Anglie Čína Kristiania
4 article
»Morgenbladet« oznamuje: Norská hypoteční banka uzavřela dnes 31/2 procentovou půjčku obnosem 8 millionů švédských korun. Zahraniční bankovní družstvo, němž jsou Crédit Lyonais (v Paříži), L. Behrens a synové (v Hamburku), dánská zemská banka (v Kodani) a Stockholms Enskildabank (ve Štokholmě), půjčku tu převzalo. Z Manily, 15. srpna. (C.-B.) »Reute- rova kancelář« oznamuje: Plukovník Grant zajal při obhlídce, již konal s od- dílem 6. jízdného pluku v okolí sopky Taalu v provincii batangasské, vůdce povstal- ců plukovníka Martina Cabreru, jeho pobočníka a šest jiných povstalců. Vo- jenské úřady považují to za nejdůležitější událost od zajetí hlavního vůdce Aguinalda. Z Palerma, 15. srpna. (C.-B.) Mrtvola Crispova byla v kostele Albergo delle Povere pohřbena. Smuteční slavnost byla velkolepou manifestací ob- čanstva. Boje v Číně. Z Tjencina, 15. srpna. (C.-B.) »Reute- rova kanc.« oznamuje, že v celém Mandžursku snesly se silné lijáky a že velká část území jest pod vodou. Železniční spojení mezi Šanhajkvanem a Nučvanem jest velice obuížné, poněvadž všechny mosty jsou více méně poško- zeny. Trať mandžurské dráhy jest na míle za- topena. Z Port Arthuru nejsou vypravovány už žádné vlaky.
Lyonais L Behrens Martino Crispův Arthur Paříž Hamburk Kodaň Reut Palermo Čína dánský zemský banka Stockholm Enskildabank Albergo delle Povere
5 article
— O tom nemůže býti nejmenší po- ohybnosti, že dráhy byly od jaktěživa u nás nejvydatnějším poněmčovacím prostředkem. O svého prvopočátku nepřivážely k nám pouze zboží a milé hosty z Německa, nýbrž také pověstnou německou osvětu, jež hnána pudem na východ, s jistou oblibou používala tohoto dopravného prostředku. Co s dráhou souviselo, bylo od po- čátku všechno německé. Vnitřní i zevní služba, tiskopisy a označení. Dráhy byly jen pro Němce, Čech s obtíží vymohl si na stanici jízdní lístek.
Němec Čo Německo
6 article
Konduktor nemluvil jinak, než německy — tot se ví, že špatně německy — a zle byl by po- chodil, kdo by se byl »v kanceláři« ozval po česku. Také se o to nikdo ani nepokusil. Vě- dělť každý, že dráha a němčina jsou dva ne- rozlučitelné pojmy. Průběhem doby ovšem věc se změnila. Jazyková práva, která jsme ovšem jen po ždibci dobývali, nemohla zůstati bez účinku na ostatní poměry naše, zejmena jevili se musily v zařízení, jež rostlo a úžasně na všechny strany se šířilo, při němž zaméstnáni byli jen naši lidé a jež z velké části zbudováno bylo kapitálem naším. Následkem toho i na dráhách leccos se změnilo, však zbylo toho co naší národní věci není ani ku cti ani ku pro- spěchu, ještě tolik, že je nejvýš zapotřebí o tom promluviti. Železnictví již dle Badenových jazykových nařízení bylo vyňato z ostatního souboru administrační, politické a soudcovské činnosti. Dnes sice již obecenstvo nemusí si dát vnucovat ve všem na dráhách němčinu, však proto zbylo jí tolik ještě, že to v zemi naší a v našem kraji národní ostuda. Státa jeho orgánové omlouvají to nezbytnou jed- notou organisační a po tom oblíbenými důvody strategickými. V nyněj- ším panu ministru Wittkovi nalezla železniční němčina tak mocného protektora, že nutno je s největší žárlivostí střežiti na dráze každé če- ské slůvko. Však nejde tu pouze o to hájiti, co už máme, další povinnosti naší je též ter- rainu pro svůj jazyk na dráze dobývati. Ne- smíme se dát odbýti námitkou, to že nejde.
Badenův Wittek
7 article
V Uhrách to z počátku také nešlo, kde ale teď je němčina? Dánsko, Hollandsko, Ru- munsko i Srbsko jsou taktéž malé státy, ale přes to, že na dráhách státův těch úřaduje se jazykem lidu, vlaky tam velmí dobře jezdí. U nás třeba tedy především neústupně na tom trvati, aby dráhy ve všem přesně dbaly práv našeho jazyka a netrpěti v ohledu tom nejmenší výjimky. Ale též o to se zašazovati, aby dráhy, projíždějící buď úplně neb po většině českým krajem, respektovaly češtinu také uvnitř služby. Neněmči se ostatně jen na státních dráhách, činí se tak v míře ještě větší na mno- hých drábách soukromých. A čeho třeba tu činiti? Především nepromluviti ani jediného slova jiného, než českého: u pokladny, ve voze a vůbec ve všech stycích s dráhou. Nejlepším prostředkem ve směru tom je, na německé oslovení vůbec neodpovídati. Ignorovati je. Násle- dek toho bude někdy nepříjemnost, však tuv zájmu věci dobré třeba snésti. Kromě toho nikdo ne- přijímejž jediného tiskopisu, jenž nebyl by opa- třen textem českým. Není-li takových tiskopisů, je povinností každého Čecha stěžovati si a ne- vynechati v ohledu tom jediné instance. Jen houževnatostí a neústupností něčeho se na dráze domůžeme. V příčině té především zasazujtež se české obce a české korporace, po příkladu — německém. Hlavní činnost v této věci ovšem vyvinouti musí zástupci lidu o jeho práv ve sborech parlamentních.
Čecho Uhry Dánsko Hollandsko Srbsko
8 article
— Ve sporu o moravské smiřovačky uvádí proti nám dnešní »Politik« protinávrh dra. Stránského ve vyrovnacím výboru podaný proti elaborátu bar. d'Elverta, v domnění, že neznáme tohoto nadmíru prý důležitého momentu, jejž nám přivádí na paměť, abychom prý déle ve tmách netápali. Doufáme, že se »Politik« ne- bude domnívati, že bychom nebyli pročetli články dra. Stránského s touže pilnou péčí, jako který- koli jiný list, zabývající se moravským vyrov- náním a že bychom neznali výměru dra. Strán- ského o vetu. Dnes, kdy další trvání zástupců lidové strany ve stálém výboru vyrovnacím jest více než pochybno, vzhledem k prohlášení dra. Stránského, že strana jeho asi vystoupí z tohoto výboru (jakkoli ani to s jistotou očekávati nelze vzhledem k posudku dra. Stránského
Stránský Elvert
9 article
ve včerojším »Case« otištěnému) pozbývá jeho protinávrh onoho významu, jaký mu »Politik« přikládá. Jest totiž otázkou, jak bude vypadati český protinávrh po dalším pokračování v mo- ravských smiřovačkách, když jeho hájení bude scházeti i autor i celá strana, od níž jedině očekávati lze radikálnější jeho hájení. Od dra. Stránského prostřednictvím pražského »Času« slyšíme, že se věci moravského vyrovnání na- cházejí in statu nascenti, nám záleží na tom, zvěděti, jak budou vypadati in statu nato. A tu mezi dokumenty vyrovnacími schází nám se stran, kteréž v akci vyrovnací vytrvati hodlají autoritativní, taxativní prohlášení, veškerou po- chybnost vylučující, že veto nemá se tý- kati ničeho jiného, leč zemské konstituce moravské jak z vyrovnání vyjde. Se strany ob- hájců moravského vyrovnání neustále se ujišťuje, že veto nemá obsahovatiž nic jiného, leč zaji- štění neměnítelnosti volebního řádu zemského, nic jiného neobsahující leč »veto českého sněmu zemského«. Ustanovení kvalifikované většiny jed- nacího řádu českého povyšují moravští punktátoři na »veto«, patrně k omámení vlastního svědomí.
Stránský Casa
10 article
Nejsme přesvědčeni, že tato theoretická posice českých zástupců srovnává se s praxí a to vzdor elaborátu dra. Stránského, neboť kdyby tomu tak bylo, znamenala by celá vyrovnaci akce zcela zřejmý monsens, nebot totéž »veto«, kteréž do zemského sněmu mo- ravského vyrovnání teprve zavésti hodlá a kteréž udánlivě trvá na sněmu zemském v Čechách, už se přece nachází i v řádu jednání sněmu moravského. Z pro- posic německých, z těch totiž, o nichž není mezi oběma stranami sporu, mělo by v té pří- čině smyslu jen přiznání železného minima ně- meckých mandátů čtvrtiny a jednoho poslance, jichž odchod ze sněmovny stačí, zameziti kva- lifikovou většinu, nutnou ke změně jednacího řádu. Tvrdí-li pak všichni Jznalci moravských poměrů, že cestou evoluce české nikdy nelze stav německých mandátů na toto minimum stlačiti, že spiš možno »projíti se mléčnou dráhou na nebes báni«, pak nelze pochopiti, k čemu se má uzákoniti nejen tato čtvrtina a jeden německý poslanec, ale i veto a kurie, udánlivě zakazující změnu příštího jedna- cího i volebního řádu. Nemá-li se týkati veto ničeho jiného, pak jsou přece kurie obrovským nadbytkem. Jinak jest ovšem, pakliže jest v době dozírné či nedozírně možno, že by se volební a jednací řád mohl změniti dle spravedlivých požadavků českých klesnutím německých mandátů pod čtvrteční minimum. A to Němci přiznávají svým přísluš- ným požadavkem, neboť vyhražují si ještě veto, kteréž může zmařiti jakoukoli změnu zřízení zemského i v tom případě, že nebude možno, zvoliti celou čtvrtinu německých poslanců
Stránský Němec Čechy
11 article
Jinými slovy Němci se české evoluce na Mo- ravě obávají s touž přesvědči vo. stí, s jakouž Češi, resp. vůdeové moravských Čechů nad ní zoufají Jest tedy v každém případě kuriatní veto, s če- ského stanoviska circulus vitiosus, t. j. nikoli chybný, nýbrž i hříšný cirkulus. A to i tehdáž, když by se podařilo českým zástup. cům přiměti Němce skutečně k přistoupení na český výměr veta, o němž dle domnění »Poli- tiky« i zajisté »M. Orlice«, kteráž podle »Poli. tik« tento trumf dojista opakovati bude, ne- máme prý ponětí. Němcům nejedná se však o pouhou případnou minimální sněmovní po- sici, kteráž by néměla pro ně ceny bez veta jejich, d' Elvertovského vý. měru, zabezpečujícího jim ce- lé dnešní panství moravské. Němci nepůjdou pod tento svůj výměr kuriát- ního veta, to z d'Elvertova prohlášení vysvítá na jevo neklamně, a prohlášení českých stran, kteréž by vyloučilo všechnu pochybnost, že žádného jiného veta nepřijmou než shora se strany české vyměřeného musilo by míti zmar vyrovnávací akce za následek a toho se lekají obě dvě strany zůstávající v akci po pravdě- podobném odchodu strany lidové. Neboť strany tyto, neuzavrou-li toto vyrovnání, nedostanou prý nikdy více vyrovnání tak laciného od nástupců nynějších umírněných Němců (viz pražský dopis »M. O.« z minulé neděle). Doufáme tudíž, že »Poli- tik« nyní nám rozumí, jaké autoritativní, taxativní prohlášení a jaký vůbec výměr českého veta bychom rádi slyšeli se strany české na Moravě. Při tom ovšem ohražujeme se proti tomu, jakobychom tímto rozkladem přistupovali na půdu kurií avetakuriatního proti němuž stojíme na Moravě i v Če- chách na stanovisku naprosto
Čech Čecho Němec Elvertův M O Orlice Morava