1
article
Z těchto cifer vyplývá hospodářská škoda,
kterou v jistém kraji tuberkulosa způsobuje.
Škoda ta je větší nežli zkáza od nejnakažlivěj-
ších chorob, protože tuberkulosa nejen postihuje
více obětí, ale postihuje je ve věku nejproduk-
tivnějším, kdežto spalničky, spála, zádušný ka-
šel, záškrt, neštovice ohrožují skoro výhradně
děti a protože tuberkulosa má průběh zdlouhavý
a způsobuje neschopnost k práci dlouhá léta
trvající. Dr. Linke ze statistiky nemocenských
pokladen v Lipsku vypočítal, že v městě tom
okoli náklad na dělníky (muže a zeny) tuberku-
losou onemocnělé činí ročně přes 3 milliony
marek. Uvažme, jaký nesmírný obnos stojí tu-
berkulosa ve všech městech země nebo dokonce
v celém civilisovaném světě! Tuberkulosa při-
pravuje člověčenstvo ročně o sta millionů.
Vedle toho nesmí se zapomenouti na ne-
přímé škody, jež tuberkulosa zaviňuje. Mladý
muž, který zemřel tuberkulosou, zůstavuje ne-
dospělé děti, kterým se nedostává vůdčí ruky
morální a hospodářské. Sociální úroveň dítek
takových klesá a najednou celá rodina upadá
ve zkázu.
V Italii je tuberkulosa méně zkázonosná
nežli v Německu a ostatních zemích evropských,
jak vysvítá z úřadních statistik různých národů.
Na million obyvatelů byla úmrtnost tuberkulosou
(různými formami) za šestiletí 1887—1892 tato-
Italie
1964 osob,
2107 ,
Linke
Lipsko
Německo
3
article
2290 ,
Anglie -
Skotsko . 2524 „
Prusko 2897,
Rakousko 3720 ,
Cifry ty mají jen relativní cenu, protože
jsou podle různých kriterií sestavovány a nelze
je proto porovnávati. Kromě toho nepusťme se
zřetele, že výpočty jsou mnohem menší nežl
ve skutečnosti. Mirnost tuberkulosy v Italii lze
vysvětliti mírným podnebím, které dovoluje žíi
celý rok na vzduchu. Dole v Italii převládá
živel zemědělský. Za to zůstává úmrtnost tuber-
kulosou v Italii stejná, kdežto v některých stá-
tech (na př. v Anglii) podařilo se úmrtnost tu
zmonšiti. Naproti tomu ubývá i v Italii úmrtnosti
na jiné choroby nakažlivé (záškrt, neštovice,
tyfus atd.) Z toho vysvítá, že ku potírání tuber-
kulosy nestačí ona hygienická opatření, která
jsou účinná proti neštovicím, tyfu atd., že je
třeba opatření energičtějších, neústupnějších.
Třeba zdvojiti úsilí, nikoli pustiti ruce bezna-
dějně v klín.
Lze očekávati, že by se obyvatelstvo tak
itelligentní, jako je u nás, spokojilo se smut-
nými fakty a nečinilo ničeho proti této morové
ráně? Zabijíť přece tuberkulosa více osob.
nežli všecky ostatní choroby nakažlivé do-
hromady — při normálním průběhu za rok po-
hubí větší počet lidí, nežli nejkrvavější válka
Kdož by s hrůzou nevzpomínal epidemií cho
lerových.
Od r. 1831—1870 zabila cholera v Prusku
343 tisíc osob, kdežto tuberkulose za stejné ob
dobí podlehlo více nežli 31/2 millionu. v
tiká válka r. 1870 stála Německo 43 tisíceži
votů, kdežto tuberkulosa zabijí jich každý rok
Dr. D. Panýrek.
čtyrikráte tolik.
doktor
D Panýrek
Anglie
Skotsko
Prusko
Rakousko
Německo
Italia
5
article
Národní továrna na porculán
v Sevresu.
Podává Ing. Chem. J. Pítra.
orientálských, jmonovitě čínských, v kterémžto
oboru vynikla mimo celou řadu jiných i to-
várna v Chantilly (založená r. 1725). V obou
těchto továrnách pracovali postupně bratří Du-
boisové, kteří r. 1740 nabídli Orry de Fulvyovi,
intendantu financí, že prodají mu tajemství vý-
roby porculánu. Nabídka byla přijata s tím
větší ochotou, že dvůr královský nelibě nesl
veliké úspěchy porculánu saského a doufal, že
nová továrna bude moci s cizí výrobou úspěšně
konkurovati. Byla tedy zřízena ve Vincennes
oběma bratřím laboratoř, ale po třech letech
marných zkoušek, které vyžadovaly nákladu
60.000 franků ze státní pokladny, byli propu-
štěni. Ale jeden z jejich dělníků, intelligentní
Gravant, pokračoval v jejich pracích s takovým
úspěchem, že mohl v roce 1745 postoupiti ta-
jemství výroby porculánu Orry de Fulvyovi,
jenž založil společnost, sestávající z osmi účast
níků, aby z vynálezu Gravantova lépe mohl
těžiti. Tato společnost zřídila ve Vincennes to-
várnu a vymohla pro ni privilej na 30 let.
Inga
Ch
J Pítra
Orr
Fulvy
Chantilly
Vincennes
6
article
Prvním ředitelem byl Charles Adam. Elegantní
výrobky nové továrny získaly si brzy také
obliby, že byly jinde horlivě napodobovány.
Když pak nástupce Adamův, Elov Brichard.
stěžoval si na nezřízenou tuto konkurenci, jíž
továrna velice trpěla, zúčastnil se v r. 175
král třetinou kapitálu tohoto podniku, továrna
dostala úřadní titul: »Manufacture rovale d
porcelaine de France« a na ochranu jejich vý-
robků vydáno zvláštní nařízení, kterým zakazo-
vala se v jiných továrnách výzdoba porculánu
skulpturami, malbou a zlacením, a zároveň za-
povídalo se zřizování nových továren na porcu-
lán. Přirozeným důsledkem tohoto nařízení
mocné protekce královské bylo, že výroba ne-
obyčejně stoupla, takže dosavadní místnosti v
Vincennes nestačily. I přesídlila královská to-
várna v r. 1756 do nově zřízených, rozsáhlých
budov v Sevres; odtud veškeré i dřívější vý-
robky její přezvány byly porculánem sevres-
ským. Známka továrny, dvě skřížené L, začala
si vítězně raziti cestu světem.
Charles Adam
Adamův
Franc
Vincennes
Elov Brichard
7
article
Až do veliké revoluce byl rozvoj královské
továrny nepřetržitou řadou úspěchů. Brzy po
přesídlení do Sevresu stal se král jediným jejím
majitelem a jeho jmenem převzal r. 1759 Boi-
leau řízení závodu. Roku 1773 vystřidal jej
Parent a po něm následoval Regnier, jenž stál
v čele podniku až do r. 1793. Jest zcela po-
chopitelno, že v bouřlivých na to letech továrna
sevresská velice utrpěla. Pádem royalismu ztra-
tila mocnou ochranu a veškeré své dosavadní
výsady, neboť nemohlo býti v intencích repu-
bliky podporovati jediný závod na úkor celého
odvětví průmyslového. Ale jako podnik ryze
umélecký, nevypočítaný na zisk, potřebovala to-
várna značných subvencí; těch však se jí re-
publikou nedostávalo. Tuhá konkurence a nedo-
statečná organisace podlamovaly její význam
tak klesala rychle s té výše, na které byla
před revolucí. Nescházelo již mnoho k úplnému
zastavení její činnosti, neboť poukazováno bylo
ve dnech revolučních na veliké náklady a byl
to zvláště Marat, jenž přičiňoval se o její zni-
čení z toho důvodu, že »stojí dvě stě tisíc
franků ročně několik těch porculánových pří
borů, jež král udílí darem vyslancům.« Továrna
podržela sice veškerý svůj personál, všecky své
malíře a zlatiče, kteří její jmeno tak proslavili,
ale výroba její neustále klesala, až konečně
byla úplně zastavena. Po 10. srpnu roku 1790
prohlášena byla majetkem národním a správa
její svěřena ministerstvu vnitra. Činnost továrny
měla se omeziti pouze na zakázky, ale těch
nebylo kromě t. zv. porculánů vlasteneckých
(porcelaines patriotigues); ale tento — ostatně
ne příliš rozsáhlý — druh výroby nemá leč
kulturně historické ceny a v uměleckém rozvoji
podniku neznamenal než krok zpět. A tak ko-
nečně existovala továrna pouze svým jmenem.
Boi
Regnier
Marat
Sevres
ministerstvo vnitro
8
article
Z tohoto neutěšeného stavu vyvedl ji roku
1800 první konsul (Napoleon), jenž celý závod
zreorganisoval a jmenoval ředitelem učeného
mineraloga Brongniarta. Znamenitý tento odbor-
ník zdokonalil výrobu porculánu po stránce
technické, postaviv ji na základ vědecký, zavedl
postupně četné reformy ve výrobě a rozšíři
značně celý závod. Jeho zásluhou jest založení
keramického musea v Sěvresu, o němž bude
později učiněna zmínka. Byl i literárně činným
a jeho dílo »Traité des arts céramiques ete.
(Paříž 1844) patří k nejdůležitějším spisům, po-
jednávajícím o keramice ze stanoviska techni-
ckého. Po Brongniartovi, jenž zemřel r. 1847.
převzal řízení továrny Ebelmen; nebylo mu však
dopřáno dokončiti krásné práce vědecké, jež
podnikal s továrním chemikem Salvetatem, n-
boť zemřel jiz r. 1852. Po něm vystřidali se.
Viktor Regnault, slavný fysik, jenž vzdal se
svého místa v r. 1870, Louis Robert do roku
1879 a konečně Lauth.
Zabýváme-li se podrobněji uměleckými pra-
cemi národní továrny sevresské, musíme přesně
rozlišovati dvě období její činnosti. Rozhraní
mezi oběma tvoří rok asi 1765, kdy objevena
byla v Saint-Yrilix rozsáhlá ložiska kaolinová,
kterýžto objev způsobil naprostý převrat ve fa-
brikaci porculánu.
(Dokončení.)
Napoleon
Brongniart
Salvetat
Regnault
Louis Robert
Sěvres
Paříž
SaintYrilix
9
article
Výroba a spotřeba mědi mohutně vzrůsta
Výroba a spotřeba mědi mohutně vzrůsta
a jest skvělým obrazem vzrůstu čilosti průmyslua
zvláště pak pádným důkazem náhlého rozkvetu mla-
dého průmyslu elektrotechnického. Světová výroba
mědi obnášela na začátku 19. století, tedy v době
pravého zrození průmyslu měďařského 9000 tuna
stoupla v r. 1899 na 463.000 tun; skok to zajisté
obrovský, když zejmena vezme se v úvahu neustálé
stoupání cen mědi v posledních letech. Rozvoj vý-
roby byl následující: V r. 1880 obnášel 153.959 tun,
v r. 1885 225.592 tun, v r. 1890 240.450 tun, v r.
1891 279.309, v r. 1893 303.975, v r. 1895 334.565
tun, v r. 1897 397.390 tun, v r. 1899 okrouhle 463.000
tun. Z této výroby nejvíce spotřebují dle výkazu
z r. 1899: Spojené státy sev.-americké 162.000 tun,
Německo 102.618 tun, Anglie 88.624 tun, Francie
56.341 tun, Rusko 21.424 tun, Rakousko 18.770 tun.
Když pohledne se na spotřebu mědi v r. 1893, kdy
Severní Amerika vykazovala 77.433 tun, Anglie
96.615 tun, Německo 60.513 tun, Francie 33.886, jest
viděti, že průmysl měďařský a s ním i průmysl elek-
trotechnický ve všech jmenovaných státech, vyjímaje.
Anglie, vzkvétá, kdežto v této ochabuje a přesunuje.
se hlavně do Ameriky, kdež vzkvetl skorem o 100
procent, do Německa o 70 procent a Francie o 40
procent.
spojený stát
Německo
Anglie
Francie
Rusko
Rakousko
severní Amerika
Amerika
10
article
Ve Varšavě zřídili sedmitřídní obchodní školu,
ve které byla zavedena některá pronikající hygieni-
cká zařízení. Žáci ve třech nejnižších třídách, jak
sděluje dr. St. Kopczyúski, nedostávají žádných do-
mácích úkolů; vše probírá se s nimi ve škole. Zá-
pisků si nečiní žáci; trestem jediným je pochvala
nebo pokárání učiněné před celou školou. Činí-li
žák špatné pokroky nebo chová-li se špatně, oznámí
se to ihned rodičům. Vyučování trvá od 9 hodin do-
poledne do 4 hodin odpol. Mezi jednotlivými hodi-
nami je pausa 15minutová; velká pausa obnáší 112
hodiny, v kteréžto době dostanou všickni žáci na na-
klad ústavu snídani (dvě obložené housky s masem
a sklenici mléka). Před snídaní chvíli cvičí na nářa-
dích nebo cvičení prostná. Vedle každé učebny na-
lezá se veliký sál, kam se odeberou žáci po každé
hodině a mezitím se větrá učební síň. Hygienický
dozor je svěřen zvláštnímu školnímu lékaři, který je
povinen stráviti denně 2 hodiny ve školní budově.
Vede zvláštní »lékařskou knihu«, kam zanáší zá-
znamy o každém žaku, pokud se týče jeho zdra-
votního stavu. Lékař sám rozsazuje žáky ve škole
podle jejich vývinu a podle toho, jak slyší a vidí.
O každé konstatované vadě nebo chorobě žáka uvě-
domují se jeho rodiče nebo pěstouní. Na vysvědčení
je uvedena výška a váha každého žáka před obdo-
bím, za které se vysvědčení dává a po tomto období.
Druhé podobné školy v Rusku a jiných evropských
státech — není.
Stanislav
Kopczyúski
Varšava
Rusko
11
article
Krok ku předu v otázce barevné foto-
grafie učinil fotograf amateur Adolf Gurtner v Bernu.
Ve zvláštní schůzi fotografů z povolání i amatérů
v Bernu předvedl Gurtner pomocí projekčního appa-
rátu několik ukázek barevných fotografií. Tak kra-
jina z okolí Bernu, jezírko vroubené v pozadí lesem,
jevila se na positivním obraze ve zcela přirozených
barvách; avšak obloha činila dojem intensivní modře,
asi jako skalice modré. Procedura, jakou vyrabí
Gurtner své fotografie, prozatím zůstala jeho tajed-
stvím, neboť hodlá si svůj vynález dáti patentovati.
Ovšem úplný přesný přírodní obrázek fotografie
Gurtnerova neskýtá. Oproti některým barvám přírod-
ním zůstává deska i zvláště připravený kopirovací
papír nepřístupným. Úplné rozřešení problemu ba-
revné fotografie, čistě chemický to proces, Gurtnero-
vým objevem není dokonáno, ale značí dozajista
slibný krok ku předu v otázce, která snad za několik
let bude hravě rozřešena.
Gurtner
Bern
Gurtnero
12
article
Nedávno pořádaná výstava keramická zů
stala širším obecenstvem téměř nepovšimnuta.
Tato netečnost k výstavě, která byla velice za-
jímavá, dá se vysvětliti nedostatkem článků
statí, které by popularisovaly umění keramické
a obracely zřetel obecenstva k vysokému vý-
znamu uměleckých prací tohoto oboru. *) vy-
stavou nádherného daru města Paříže obci
pražské vzbuzen byl zájem širších kruhů,
tvůrce tohoto daru, slavná národní továrna
v Sevresu, stala se předmětem všeobecné po-
zornosti. Seznámiti širší veřejnost s dějinami
tohoto podniku a upozorniti na vysoký uměle-
cký stupeň jeho výrobků, jest účelem této stai.
První francouzská továrna na porculán,
níž máme bezpečné zprávy, existovala r. 1690
v Saint-Cloudu. Dle svědectví Angličana Martina
Listera, tělesného lékaře královny Anny, byly
výrobky této továrny pro svou krásu a uměle-
cké malby vysoce ceněny a draze prodávány
Neobyčejně zdařilé byly zvláště kopie porculánu
*) V příštích číslech »Naučného Obzoru« přine
seme obšírnější stať poučnou o výrobcích kerami
ekých od povolaného odborníka prol. A. Haškovce.
Angličan
Martino Lister
Anna
A Haškovec
Paříž
SaintCloud
13
article
Nové léčení tuberkulosy doporučuje bývalý
professor německé university v Praze dr. E. Klebs.
Jsou to antitoxické látky, vyrobené z kultur tuber-
kulosního bacilla: antiphtisin a tuberculocidin. Léčení
musí se dle autora díti dlouho. Nové prostředky ne-
mají účinku ani na teplotu těla, ani na chuť, ani na
tělesnou váhu. Jest naprosto nutno vyhledati pří-
pady, vhodné k léčení (!). Nejlepší výsledky jsouu
mladých lidí. Krtičnatost léčí se též výtečně. Anti-
phtisin a tuberculocidin není nutno vstřikovati pod
kůži, jak se to děje s praeparaty Kochovými, nýbrž
léčený může je požívati nebo se mu dopravují do
těla dolem. Je známo, že professor Klebs vynalezl
již mnoho prostředků léčebných, které bohužel
vždycky — selhaly.
Tuberkulosa přenáší se dle nejnovějších vy.
zkumů (Cornet) uschlým chrchlem souchotinářůa
malými kapěnkami, které poletují kol souchotináře
při jeho kašli a při jeho mluvení (Flügge). Dopo-
ručuje se tudíž, aby nebylo pliváno na zemi. Již
děti ve škole mají býti k tomu vedeny, aby ne-
plivaly na zemi; vžije-li se věc v jednu generaci,
bude nezpůsob rozhazovati chrchle kolem sebe przy
odstraněn. Nemá se plivati ani na ulici a dlužno
vystupovati proti damským vlečkám, jimiž se zvedá
na ulicích prach, v němž může býti nahromaděno
hojně tuberkulosních bacilů a potom třeba také
dbáti řádné desinfekce veřejných budov a veřejných
dopravních prostředků.
doktor
E Klebs
Kochův
Praha
Corneto
Klebs