1
masthead
14. srpna 1901
5
masthead
PRLOHA „NÁRODNÍCH
7
article
Mnoho-li lidí umírá tuberkulosou.
Mnoho-li lidí umírá tuberkulosou.
Neúspěchy v léčení této choroby (kochin,
tuberkulin atd.) vedly k akci sanatoriové, nebot
se poznalo, že jednoduché prostředky (zdravý
vzduch, slunce, klid, vhodná životospráva atd.),
spojí-li se s rozumným léčením věci znalého
odborníka proti zhoubné chorobě, nejvíce vydá.
Dobří pozorovatelé jali se upozorňovati, že tu-
berkulosa, které si nikdo nevšímá, je mnohem
vražednější nežli veliké epidemie, již proto, že
stále zabíjí, že je takovou nekonečnou epidemií,
které rok co rok všude vždy nové a nové oběti
podlehají. Tak se podařilo vzbuditi pomalu po-
zornost veřejnosti, takže obecenstvo počalo po-
zorněji sledovati snahy sanatoriové a současně
počalo si všímati více nebezpečné té choroby
hleděti si, jak by se šíření jejímu učinila přítrž.
Vyrostla celá literatura letáků, brožurek,
spisků i knih objemnějších, jimiž měly býti
nejširší kruhy upozorněny na nebezpečnost cho-
roby a spasitelnost sanatorií. Kdežto v Německu
už i sanatoria pro chudé souchotináře se zaři-
zují, nemáme v Čechách ještě ani jedinou bu-
dovu k léčbě souchotinářů, nepočítáme-li ústavy.
jež mají širší účely, na př. sanatorium dra.
Hamzy v Luži. Co se populární literatury o tu-
berkulose u nás týče, nemáme kromě letáku
dra. Waltera »Poučení o tuberkulose« (uJ.
Šolce na Kladně, cena 10 kr.) dosud ničeho.
Ze spisků literatur světových zdá se mi
nejlepším kniha prof. Giulia Bizzozera (nedávno
zesnulého): Contro la tubercolosi,
která vyšla letos v pěkné úpravě v Miláněa
má za účel získati široké vrstvy pro zřizování
sanatorií.
Hamza
Luža
Walter
Šolc
profesor
Bizzozer
Německo
Čechy
Kladno
Contro le tubercolosi
8
article
Několik kapitol z této knihy hodláme ztlu-
močiti českému čtenářstvu. Hned otázka, mno-
ho-li osob zmírá tuberkulosou, jeví se mi tak
důležitou, aby zasluhovala býti převedena na
jazyk český, neboť tou dobou obecenstvo naše
nemá, myslím, jasného ponětí o pravém stavu
věci. Až pozná, jak je tuberkulosa zhoubna,
lépe se bude chrániti, zvláště když zví, jakými
způsoby nemoc se šíří.
Mnoho-li obětí pohltí tuberkulosa ročně,
s úplnou přesností nelze ani pověděti. V ně-
kterých kulturních zemích jsou lékaři zákonem
vázáni udati příčinu smrti, když oznamují úřadu
případ úmrtí. Vydávají se pak statistické zprávy,
v nichž je počet úmrtí na jednotlivé choroby
v přehledných tabulkách udán, takže lze si
učiniti jasný obraz o tom, mnoho-li lidí v tom
neb onom kraji na tu neb onu chorobu umírá
(také se zřetelem na stáři, pohlaví, zaměstnání
atd. obyvatelstva). Díla taková poskytují cenný
obraz, ba skoro fotografii zdravotních poměrů
kraje a jsou bezpečným průvodcem všem, kdož
chtějí zdravotní poměry zlepšovati. Bohužel
dlužno toho litovati, že v posledních dobách
z jakési šetrnosti jsou díla taková na údaje
chudší.
9
article
Choroby jakožto příčiny smrti tvoří na př.
v italské statistice 154 čísla, v nichž figuruje
tuberkulosa povšechná a jednotlivé její místní
projevy pod č. 28. a 35. (tuberkulosa plic.
plen mozkových, žlaz krčních, skrofulosa, lupus,
tuberkulosa kloubů a kostí).
Roku 1896 zemřelo v Italii 758.129
osob; z těchto podlehlo tuberkulose 58.977
osob a z nich zhynulo souchotinami (tuberku-
losou plic) 33.302 osob, t. j. z 1000 zesnu-
lých bylo 77 souchotinami zhubeno (t. j. jedna
třináctina). Tyto cifry jsou však mnohem
nižší, než-li ve skutečnosti a neudá
vají ani z daleka pravou roční ztrátu jedné
země, způsobenou tuberkulosními nemocemi.
Někteří lékaři, ne tak z omylu v diagnose, jako
proto, aby nepoděsili rodinu nemocného, která
se stydí za to, že má jednoho člena tuberku-
losního, udávají místo tuberkulosy jinou chorobu
jako příčinu smrti, na př. bronchitidu nebo
vleklý zánět plic (pneumonia chronica). Třebas
bychom měli za to, že všecky případy zemřelé
na chronickou pneumonii byly tuberkulosou, ne-
k číslu 223.
10
article
zvětšila by se příliš cifra úmrtnosti tuberkulo-
sou, protože ve statistikách úmrtnost na chro
nickou pneumonii není veliká. Jinak je s bron-
chitidou. Třebas některé případy jako tato cho-
roba vedené byly skutečnou bronchitidou neb
akutní pneumonií, dlužno přiznati, že jistě po-
lovice úmrtí dle udání bronchitidou zaviněných
dlužno přičítati zcela rozhodně
tuberkulose. A přece se ve statistikách
vedou nikoli jako tuberkulosa, nýbrž jako bron-
chiální katar, bronchitida prudká a vleklá. Roku
1896 zemřelo v Italii bronchitidou 72.646 osob.
Počítejme polovici za tuberkulosu — je to zase
30.000 př., což vedle hořejších 70.000 činí
už 100.000 za rok*)
Dále sluší pamatovati, že je něky poznání
tuberkulosy některých útrob obtížné (na př. tu-
berkulosa mozku, míchy a blan jejích, čidel,
střev, ledvin atd.), ba mnohdy nemožné i při
sebe svědomitějším vyšetřování. Ani klinika
někdy nedospěje k správnému poznání — jak
pak teprve vesnický praktik, který nemá po
ruce pomůcek ani času k analyse podrobnější,
je-li nějaké onemocnění ledvin tuberkulosní čili
nic. Zemře-li takový případ a není pitván, za-
řadí se do jisté skupiny, řekněme zánětů ledvin,
kdežto by měla figurovati v rubrice tuberku-
losa. Nelze ani přibližně stanoviti, oč se tu
stává cifra úmrtnosti tuberkulosou menší.
Dále je známo, že jsou případy, kde smrt
nenastala tuberkulosou samotnou, nýbrž kde
nemoc ta jen přispěla k rozvoji a smrtelnému
průběhu choroby jiné, která by byla skončila
uzdravením, kdyby nebylo tuberkulosy. Ani zde
nelze tušiti, jak veliký počet zemřelých spadá tu
vlastně na vrub tuberkulosy, ač je veden při
jiných chorobách.
11
article
Konečně třeba připisovati na vrub této
choroby ony případy, kde tuberkulosa se vyho-
jila nebo přestala postupovati, ale nemocného
po delší dobu od práce zdržela, čímž vzniká
nemalá ztráta finanční pro jednotlivce i společ-
nost (ztráta na mzdě, náklad na léčení atd.)
Tyto činitele nelze ani z daleka odhadnouti. Ta
kový nemocný zůstává často po celý život
slabý a neproduktivní. Je tudíž nesmírně
nesnadno stanoviti škody, ktere
tuberkulosa způsobuje.
Mohlo by se zdáti, že lze dosíci spolehli-
vějších čísel pro jednotlivá města: stanoviti na
př. v městské nemocnici počet úmrtí na tuber
kulosu a pak úmrtnost jinými chorobami a pak
ten poměr uvésti ve vztah s počtem všec
úmrtí za rok ve městě samém. Víme-li na př.
že v nemocnici dotyčné je poměr úmrtností
těch jako 1:5 a umírá-li ve městě 1000 osob.
byla by ztráta tuberkulosou za rok ve městě
tom 1/5 1000 t. j. 200 osob. Ale i takto do-
pracujeme se jen cifer nespolehlivých. Jeť tu-
berkulosa nemoc vleklá a nemocnice jsou někdy
nuceny odmítnouti přijetí takových nemocných
— i není tuberkulosa v nemocnici v takovém
poměru k ostatním chorobám, jako ve městě.
12
article
Nesprávnost takovéto kalkulace dovozuje
prof. Bizzozero na statistice turinské. Ze jest
úmrtnost tuberkulosou větší, než-li statistiky
uvádějí, dokazují také zkušenosti mnohých patho-
logických anatomů. Dr. Mueller v Mnichově
nalezl, že jak mezi dospělými tak i mezi dětmi
30 úmrtí zaviněno je tuberkulosou: ačkoliv
je to číslo vysoké, přece se zdá ještě nízkým
Goldschmiedtovi a Luxenburge-
rovi, kteří upozornili na to, že v nemocnici
mnichovské se přijímají převahou nemocní sti-
žení chorobami prudkými. Oba posléze jmeno-
vaní autorové, opírajíce se o materiál polikliniky
v témže městě nalezli, že ze 100 úmrtí osob
starších 15 let jen u 20 nebylo ani stopy po
tuberkulose. Z ostatních 80 byla ve 44 případech
tuberkulosa vlastní příčinou smrti, u 12 tuber-
*) Nikdo nenamítej, že to jsou italské cifry
Jinde nejsou věci o mnoho lepší a třeba jen uvedené
šablony užiti na čísla rakouských statistik, aby
chom se přesvědčili o poměrech u nás. Koho to těší
má příležitost ke hře — se smutnými poučnými vý
sledky.
Bizzozero
doktor
Mueller
Mnichov
13
article
kulosa byla vyvinuta, ale zemřeli na jiné cho-
roby a u 24 jen se zastavila nebo vyhojila.
Skoro stejná čísla obdržel Schlenker
v nemocnici sv.havelské ve Švýcarsku. Ze 100.
zesnulých osob kteréhokoli věku a na kterou-
koli chorobu bylo 66 tuberkulosních. Z nich
35 zemřelo skutečně účinkem tuberkulosy,4
zemřeli na choroby jiného rázu, ale smrt na-
stala nikoli bez účasti tuberkulosy, u 27 pak
nalezena tuberkulosa, která se zastavila nebo
byla latentní. Tato statistika není tak zlá jako
předcházející, ale nesmíme zapomenouti, že
obyvatelstvo ve sv. Havle žije v poměrech mno-
hem příznivějších nežli obyvatelstvo mnichovské
a kromě toho v nemocnici sv.-havelské nepřijí-
mají se chronicky nevylíčitelně choří. Více
nežli třetina úmrtí je zaviněna tu-
berkulosou a jen asi třetina zesnulých je
tuberkulosy prosta.
To však nestačí. Kdo se chce ještě přes-
něji poučiti o zhoubnosti tuberkulosy, necht
uváží ještě tato fakta:
Ve velkých městech, která jsou sídlem nej-
větší, nejúsilovnější činnosti lidské, je nemoc
ta prudčí. Dokazuje to na př. srovnání úmrtnosti
na tuberkulosu ve velkých městech italských:
Havel
Švýcarsko
14
article
Pádovo . . . . . 44.5
Benátky . . . . . 34.6
Řím . . . . . . 30.4
Milan . . . . . . 29 3
Neapol . . . . . 29.2
Menší obce . . . . 17.1
Nedávná statistika zdravotních poměrů děl-
nictva menšího průmyslu ve Vídni dokazuje ne-
blahý vliv tuberkulosy v těchto kruzích. Dvě
třetiny dělnictva umírají tuberkulosou. U hřebe-
nářů a výrobců vějířů úmrtnost na tuberkulosu
stoupá až na 75, u krejčích na 72, u čalou-
níků na 71.4, u ševců na 71.2, kdežto u pe-
kařů a cukrářů dostupuje jen 33.3%. Umírají
pak tito dělníci v tomto městě nejen u velikém
počtu na tuberkulosu, ale umírají v mladém
věku. Minimum mají cukráři (25 let) a maximum
pekaři (41.1 r.).
Pustíme-li se zřetele věk nejútlejší, bývá
největší úmrtnost tuberkulosou ve stáří od 15
nebo 20 do 60 let, to jest ve věku, ve kterém
je člověk nejdělnější. Autor uvádí pro Italii tuto
statistiku, ve které jsou seřaděna úmrtí na
tuberkulosu podle věku ve 4 letech (1890—91,
1895—96). V první řádce je počet úmrtí všech,
ve druhé je počet úmrtí tuberkulosou na jeden
million osob živých téhož věku. Na př. první
řádka naznačuje, že za 4 leta zemřelo 54.479
dítek mladších 5 let, t. j. že na 1 million dítek
v tom věku umřelo 3511 dítek tuberkulosou.
Milan
Benátky
Řím
Neapol
Vídeň
Italia
16
article
54.479 12.611 32.523
12.464
1.190
21
article
Úhrnem
235.979
1.902
22
article
Tabulky ty dokazují rozšířenost tuberkulosy
v nejkrásnějším věku, ale dovozují také, což je
málo známo, že největší úmrtnost na
tuberkulosu jest u dětí a za druhé,
že i ve věku pokročilém člověka dosti postihuje.
V tom ohledu však jsou s tuberkulosou v růz-
ných zemích zkušenosti různé; v Bavorsku ne-
byla pozorována největší úmrtnost mezi 20.a
40. rokem, nýbrž mezi 50. a 70.
Co se týče Německa celého, třetina osob,
které zmírají mezi 15. a 60. rokem, podléhají
tuberkulose. Z 1000 německých dělníků,
kteří jsou mezi 20. a 30. rokem in-
validní, 534 děkuje za svou invali-
ditu tuber kulo se.
Bavorsko
Německo