ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 911bb000-66ef-11dc-9619-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 22 celkem · entity: person 11, place 11, work 2
1 masthead
14. srpna 1901
2 masthead
NAUČNÝ OBZO.
3 masthead
Číslo 16
4 masthead
ZVLÁŠTNÍ
5 masthead
PRLOHA „NÁRODNÍCH
6 masthead
LIsTu
7 article Mnoho-li lidí umírá tuberkulosou.
Mnoho-li lidí umírá tuberkulosou. Neúspěchy v léčení této choroby (kochin, tuberkulin atd.) vedly k akci sanatoriové, nebot se poznalo, že jednoduché prostředky (zdravý vzduch, slunce, klid, vhodná životospráva atd.), spojí-li se s rozumným léčením věci znalého odborníka proti zhoubné chorobě, nejvíce vydá. Dobří pozorovatelé jali se upozorňovati, že tu- berkulosa, které si nikdo nevšímá, je mnohem vražednější nežli veliké epidemie, již proto, že stále zabíjí, že je takovou nekonečnou epidemií, které rok co rok všude vždy nové a nové oběti podlehají. Tak se podařilo vzbuditi pomalu po- zornost veřejnosti, takže obecenstvo počalo po- zorněji sledovati snahy sanatoriové a současně počalo si všímati více nebezpečné té choroby hleděti si, jak by se šíření jejímu učinila přítrž. Vyrostla celá literatura letáků, brožurek, spisků i knih objemnějších, jimiž měly býti nejširší kruhy upozorněny na nebezpečnost cho- roby a spasitelnost sanatorií. Kdežto v Německu už i sanatoria pro chudé souchotináře se zaři- zují, nemáme v Čechách ještě ani jedinou bu- dovu k léčbě souchotinářů, nepočítáme-li ústavy. jež mají širší účely, na př. sanatorium dra. Hamzy v Luži. Co se populární literatury o tu- berkulose u nás týče, nemáme kromě letáku dra. Waltera »Poučení o tuberkulose« (uJ. Šolce na Kladně, cena 10 kr.) dosud ničeho. Ze spisků literatur světových zdá se mi nejlepším kniha prof. Giulia Bizzozera (nedávno zesnulého): Contro la tubercolosi, která vyšla letos v pěkné úpravě v Miláněa má za účel získati široké vrstvy pro zřizování sanatorií.
Hamza Luža Walter Šolc profesor Bizzozer Německo Čechy Kladno Contro le tubercolosi
8 article
Několik kapitol z této knihy hodláme ztlu- močiti českému čtenářstvu. Hned otázka, mno- ho-li osob zmírá tuberkulosou, jeví se mi tak důležitou, aby zasluhovala býti převedena na jazyk český, neboť tou dobou obecenstvo naše nemá, myslím, jasného ponětí o pravém stavu věci. Až pozná, jak je tuberkulosa zhoubna, lépe se bude chrániti, zvláště když zví, jakými způsoby nemoc se šíří. Mnoho-li obětí pohltí tuberkulosa ročně, s úplnou přesností nelze ani pověděti. V ně- kterých kulturních zemích jsou lékaři zákonem vázáni udati příčinu smrti, když oznamují úřadu případ úmrtí. Vydávají se pak statistické zprávy, v nichž je počet úmrtí na jednotlivé choroby v přehledných tabulkách udán, takže lze si učiniti jasný obraz o tom, mnoho-li lidí v tom neb onom kraji na tu neb onu chorobu umírá (také se zřetelem na stáři, pohlaví, zaměstnání atd. obyvatelstva). Díla taková poskytují cenný obraz, ba skoro fotografii zdravotních poměrů kraje a jsou bezpečným průvodcem všem, kdož chtějí zdravotní poměry zlepšovati. Bohužel dlužno toho litovati, že v posledních dobách z jakési šetrnosti jsou díla taková na údaje chudší.
9 article
Choroby jakožto příčiny smrti tvoří na př. v italské statistice 154 čísla, v nichž figuruje tuberkulosa povšechná a jednotlivé její místní projevy pod č. 28. a 35. (tuberkulosa plic. plen mozkových, žlaz krčních, skrofulosa, lupus, tuberkulosa kloubů a kostí). Roku 1896 zemřelo v Italii 758.129 osob; z těchto podlehlo tuberkulose 58.977 osob a z nich zhynulo souchotinami (tuberku- losou plic) 33.302 osob, t. j. z 1000 zesnu- lých bylo 77 souchotinami zhubeno (t. j. jedna třináctina). Tyto cifry jsou však mnohem nižší, než-li ve skutečnosti a neudá vají ani z daleka pravou roční ztrátu jedné země, způsobenou tuberkulosními nemocemi. Někteří lékaři, ne tak z omylu v diagnose, jako proto, aby nepoděsili rodinu nemocného, která se stydí za to, že má jednoho člena tuberku- losního, udávají místo tuberkulosy jinou chorobu jako příčinu smrti, na př. bronchitidu nebo vleklý zánět plic (pneumonia chronica). Třebas bychom měli za to, že všecky případy zemřelé na chronickou pneumonii byly tuberkulosou, ne- k číslu 223.
10 article
zvětšila by se příliš cifra úmrtnosti tuberkulo- sou, protože ve statistikách úmrtnost na chro nickou pneumonii není veliká. Jinak je s bron- chitidou. Třebas některé případy jako tato cho- roba vedené byly skutečnou bronchitidou neb akutní pneumonií, dlužno přiznati, že jistě po- lovice úmrtí dle udání bronchitidou zaviněných dlužno přičítati zcela rozhodně tuberkulose. A přece se ve statistikách vedou nikoli jako tuberkulosa, nýbrž jako bron- chiální katar, bronchitida prudká a vleklá. Roku 1896 zemřelo v Italii bronchitidou 72.646 osob. Počítejme polovici za tuberkulosu — je to zase 30.000 př., což vedle hořejších 70.000 činí už 100.000 za rok*) Dále sluší pamatovati, že je něky poznání tuberkulosy některých útrob obtížné (na př. tu- berkulosa mozku, míchy a blan jejích, čidel, střev, ledvin atd.), ba mnohdy nemožné i při sebe svědomitějším vyšetřování. Ani klinika někdy nedospěje k správnému poznání — jak pak teprve vesnický praktik, který nemá po ruce pomůcek ani času k analyse podrobnější, je-li nějaké onemocnění ledvin tuberkulosní čili nic. Zemře-li takový případ a není pitván, za- řadí se do jisté skupiny, řekněme zánětů ledvin, kdežto by měla figurovati v rubrice tuberku- losa. Nelze ani přibližně stanoviti, oč se tu stává cifra úmrtnosti tuberkulosou menší. Dále je známo, že jsou případy, kde smrt nenastala tuberkulosou samotnou, nýbrž kde nemoc ta jen přispěla k rozvoji a smrtelnému průběhu choroby jiné, která by byla skončila uzdravením, kdyby nebylo tuberkulosy. Ani zde nelze tušiti, jak veliký počet zemřelých spadá tu vlastně na vrub tuberkulosy, ač je veden při jiných chorobách.
11 article
Konečně třeba připisovati na vrub této choroby ony případy, kde tuberkulosa se vyho- jila nebo přestala postupovati, ale nemocného po delší dobu od práce zdržela, čímž vzniká nemalá ztráta finanční pro jednotlivce i společ- nost (ztráta na mzdě, náklad na léčení atd.) Tyto činitele nelze ani z daleka odhadnouti. Ta kový nemocný zůstává často po celý život slabý a neproduktivní. Je tudíž nesmírně nesnadno stanoviti škody, ktere tuberkulosa způsobuje. Mohlo by se zdáti, že lze dosíci spolehli- vějších čísel pro jednotlivá města: stanoviti na př. v městské nemocnici počet úmrtí na tuber kulosu a pak úmrtnost jinými chorobami a pak ten poměr uvésti ve vztah s počtem všec úmrtí za rok ve městě samém. Víme-li na př. že v nemocnici dotyčné je poměr úmrtností těch jako 1:5 a umírá-li ve městě 1000 osob. byla by ztráta tuberkulosou za rok ve městě tom 1/5 1000 t. j. 200 osob. Ale i takto do- pracujeme se jen cifer nespolehlivých. Jeť tu- berkulosa nemoc vleklá a nemocnice jsou někdy nuceny odmítnouti přijetí takových nemocných — i není tuberkulosa v nemocnici v takovém poměru k ostatním chorobám, jako ve městě.
12 article
Nesprávnost takovéto kalkulace dovozuje prof. Bizzozero na statistice turinské. Ze jest úmrtnost tuberkulosou větší, než-li statistiky uvádějí, dokazují také zkušenosti mnohých patho- logických anatomů. Dr. Mueller v Mnichově nalezl, že jak mezi dospělými tak i mezi dětmi 30 úmrtí zaviněno je tuberkulosou: ačkoliv je to číslo vysoké, přece se zdá ještě nízkým Goldschmiedtovi a Luxenburge- rovi, kteří upozornili na to, že v nemocnici mnichovské se přijímají převahou nemocní sti- žení chorobami prudkými. Oba posléze jmeno- vaní autorové, opírajíce se o materiál polikliniky v témže městě nalezli, že ze 100 úmrtí osob starších 15 let jen u 20 nebylo ani stopy po tuberkulose. Z ostatních 80 byla ve 44 případech tuberkulosa vlastní příčinou smrti, u 12 tuber- *) Nikdo nenamítej, že to jsou italské cifry Jinde nejsou věci o mnoho lepší a třeba jen uvedené šablony užiti na čísla rakouských statistik, aby chom se přesvědčili o poměrech u nás. Koho to těší má příležitost ke hře — se smutnými poučnými vý sledky.
Bizzozero doktor Mueller Mnichov
13 article
kulosa byla vyvinuta, ale zemřeli na jiné cho- roby a u 24 jen se zastavila nebo vyhojila. Skoro stejná čísla obdržel Schlenker v nemocnici sv.havelské ve Švýcarsku. Ze 100. zesnulých osob kteréhokoli věku a na kterou- koli chorobu bylo 66 tuberkulosních. Z nich 35 zemřelo skutečně účinkem tuberkulosy,4 zemřeli na choroby jiného rázu, ale smrt na- stala nikoli bez účasti tuberkulosy, u 27 pak nalezena tuberkulosa, která se zastavila nebo byla latentní. Tato statistika není tak zlá jako předcházející, ale nesmíme zapomenouti, že obyvatelstvo ve sv. Havle žije v poměrech mno- hem příznivějších nežli obyvatelstvo mnichovské a kromě toho v nemocnici sv.-havelské nepřijí- mají se chronicky nevylíčitelně choří. Více nežli třetina úmrtí je zaviněna tu- berkulosou a jen asi třetina zesnulých je tuberkulosy prosta. To však nestačí. Kdo se chce ještě přes- něji poučiti o zhoubnosti tuberkulosy, necht uváží ještě tato fakta: Ve velkých městech, která jsou sídlem nej- větší, nejúsilovnější činnosti lidské, je nemoc ta prudčí. Dokazuje to na př. srovnání úmrtnosti na tuberkulosu ve velkých městech italských:
Havel Švýcarsko
14 article
Pádovo . . . . . 44.5 Benátky . . . . . 34.6 Řím . . . . . . 30.4 Milan . . . . . . 29 3 Neapol . . . . . 29.2 Menší obce . . . . 17.1 Nedávná statistika zdravotních poměrů děl- nictva menšího průmyslu ve Vídni dokazuje ne- blahý vliv tuberkulosy v těchto kruzích. Dvě třetiny dělnictva umírají tuberkulosou. U hřebe- nářů a výrobců vějířů úmrtnost na tuberkulosu stoupá až na 75, u krejčích na 72, u čalou- níků na 71.4, u ševců na 71.2, kdežto u pe- kařů a cukrářů dostupuje jen 33.3%. Umírají pak tito dělníci v tomto městě nejen u velikém počtu na tuberkulosu, ale umírají v mladém věku. Minimum mají cukráři (25 let) a maximum pekaři (41.1 r.). Pustíme-li se zřetele věk nejútlejší, bývá největší úmrtnost tuberkulosou ve stáří od 15 nebo 20 do 60 let, to jest ve věku, ve kterém je člověk nejdělnější. Autor uvádí pro Italii tuto statistiku, ve které jsou seřaděna úmrtí na tuberkulosu podle věku ve 4 letech (1890—91, 1895—96). V první řádce je počet úmrtí všech, ve druhé je počet úmrtí tuberkulosou na jeden million osob živých téhož věku. Na př. první řádka naznačuje, že za 4 leta zemřelo 54.479 dítek mladších 5 let, t. j. že na 1 million dítek v tom věku umřelo 3511 dítek tuberkulosou.
Milan Benátky Řím Neapol Vídeň Italia
15 article
86.886 36.363
16 article
54.479 12.611 32.523 12.464 1.190
19 article
2.381 1.471
20 article
nad 80 let.
21 article
Úhrnem 235.979 1.902
22 article
Tabulky ty dokazují rozšířenost tuberkulosy v nejkrásnějším věku, ale dovozují také, což je málo známo, že největší úmrtnost na tuberkulosu jest u dětí a za druhé, že i ve věku pokročilém člověka dosti postihuje. V tom ohledu však jsou s tuberkulosou v růz- ných zemích zkušenosti různé; v Bavorsku ne- byla pozorována největší úmrtnost mezi 20.a 40. rokem, nýbrž mezi 50. a 70. Co se týče Německa celého, třetina osob, které zmírají mezi 15. a 60. rokem, podléhají tuberkulose. Z 1000 německých dělníků, kteří jsou mezi 20. a 30. rokem in- validní, 534 děkuje za svou invali- ditu tuber kulo se.
Bavorsko Německo