1
masthead
Ročnik XXXXIV.
2
masthead
V Praze, ve středu dne 2. března 1904.
Praha
4
article
Na ranní a odpol. listy
přeě lácí se
v Praze v ndministraei
na měste . . . . . . 2
ns čtvrt leia . . . . 6 K —
s dvojí čonáškou
s měs
ns čivrleta . . . . 7 K 60
ve stialkácki
. 2K30
no něsíc .
Poštou:
a nesic
nr . . . . koni
s dvojí zisllkou
na mésí
na čevrt leta . . . . 11 K 40
Praha
5
article
Válka.
Válka.
Z Londýna, 1. března. (Zvl. tel. »Nár
Lislů«.) Válečný zpravodaj »Daily
Mailu« v Njněvanu ozuamuje dnes,
že Rusové shromažďují tam velké
vojsko. Zákopnická oddělení ruská
pracují dnem i nocí, aby uzavřela
ústí řeky Liao. Poslední provolání
generála Stesslja v Port Arturu
vzbudilo zde jistotu, že Rusové v
době nejbližší čekají velký útok
japonský jak na suchu tak na
Z Londýna, 1. března. (Zvl. telegram)
»Daily Mail« oznamuje: O šesté
hodině ráno (1. března) podařilo
se několika japonským lodím, které
se přiblížily k Port Arturu, vylá-
kati ruské lodi na moře z dostřelu
pevnosti. Ruští křižáci pustily se
za torpédovkami japonskými, vlezly
však do nalíčené pasti a dostaly
se do křížového ohně jádra japon-
ského loďstva jež je zaskočilo ze
dvou stran. Dvě z ruských lodi
byly značné poškozeny, jedna méně.
Avšak také na japenskě
straně jsou veliké ztráty a mluví
se v došlém telegramu o třech zni-
čených lodích. Kromé toho sděluje
se, že při útoku na ruské loďstvo
s obou stran dvě japonské
lodi se srazily, zatím co
ruský křižák při panujíci
mlze proklouzl. Mlha a šero
byly tak husty, že lodi nerozezná-
valy ani signálů . ..
Z Petrohradu, 1. března o 7.50 hod.
večer. (Pův. telegram »Nár. Listů«.) Dle
telegramu z Irkutska zahájena
byla dnes po vykonané bohoslužbě
22 vozy železničními doprava přes
Bajkalské jezero. (Zprávu našeho do
pisovatele potvrzuje i depeše »Korresp. kan
celáře« jinde položená. Pozn. red.)
Kolují zde pověsti o velké po-
rážce Japouců před Port Arturem.
z Petrohradu, 1. března. Zprávy.
že Rusko objednalo za hranicemi
konservy a proviant, se vyvracejí.
Všechny objednávky ty byly uči-
něny v Rusku. Port Artur. jak se
oficiosně sděluje, byl již úplně za-
opatřen potravinami na celý rok.
(Ostatní telefonické a telegrafické zprávy viz
na straně 3.)
Rus
Stesslja
Port
Artur
Londýn
Liao
Petrohrad
Irkutsk
Rusko
národní Lisl
Daily Maila
7
article
Ruská výstraha západním Slovanům.
Ruská výstraha západním Slovanům.
Echo, které se ozvalo na naši neděln
zprávu petrohradskou se strany přirozených i ne
přirozených, poněvadž česky rozených nepřátel
národa a jeho další existence, zasluhuje v nej-
úplnější míře jméno mizernosti a podlosti.
Kuhův „Montagsblatt“ udal théma svým po-
šklebkem o „Tartarennachricht“, v zápěti dosta-
vily se ostatní německé listy pražské s příznač-
ným plemenným hysterismem a nadávkami,
krom chudého nápadu o tom, že naše ohromu-
jící, každou českou duši v nejutajenějším nitru
reztřásající zpráva, jest smyšlenkou, která má
maskovati královéhradeckou volební katastrofu,
tak jako kdybychom to nebyli bývali my, kteři
každého dne nejméně jednou držíme králové-
hradecký čin před očima českého svědomí. Palma
očekávala však realistického pověstného pracov-
níka pro krále pruského, pracujícího pod firmou
práce pro českou duši a pro český rozum. Pro
pochvalu oficiny synů Bohumila Háze anebo
kongeniálních kulturníků od „Rajtknechtů“, ho-
tov jest realistický hlasatel ke každé, sebe více
ponižující roli na potupu nejsvětějších zájmů ná-
rodních a uznamenav náladu v tisku německého
kasina, svlekl vestu a zahrál applaudujícímu ně-
mecko-židovskému diváctvu hloupého Vaškav
nejodpornějším jeho zjevu. Persifláží naší petro-
hradské zprávy o německých pokusech o ruský
souhlas k okupaci zemí koruny české v daném
historickém momentu, slavil realistický kreti-
nismus svůj nejkrásnější triumf. Tak dovedně
si umí Čech naplíti do vlastní tváře jenom ten-
kráte, stane-li se realistou!
Kuhův
Montagsblatt
Palma
Háze
Čechy
8
article
Již včera odpůldne upozornili jsme na
psychologický moment, z něhož vyplynul cynis-
mus realistického snižovatele ohromující vý-
strahy ruské ke všem západním Slovanům, v listě
našem uveřejněné. Směrnice podzemních praci
rezlistických, námi v létě odhalených, schyluje
se a přímo spojuje se s týmž podkopem pru
šáckým, o jehož existenci vynikající petrohrad
ská osobnost přesvědčuje celou veřejnost
ostatní slovanské národy, v říši rakouské bytu-
jící, způsobem zrovna hmatavým.
9
article
Výbuch křečovilého smíchu z realistických
plic uvital proto drlivé poselství, zaslané bratr
skou rukou slovanskou české veřejnosti, líčený
chacht čím strojenější, tím odpornější, grimasa
hnusná a politování hodná, jak bezduchá fraška
odpovědi na otázku, se kterou teskně zápasí kde
které nitro upřímně české. Odměna neminula
realistického policinella, nejsladší mzda, jakou
zná publicistika po česku na potupu českého
jména vycházející, byla jí včera večer vyplacena,
oba kasiňácké odpoledníky přeložily a otiskli rea-
listickou travestii ruské depeše o návrzích něme-
ckého kaneléře na odprodej českoslovanské větv
slovanské za blahovolnou nestrannost... Němečle
přátelé a očividní spojenci českých porušenců.
Němci a realisté válejí se tedy smíchy
domnívají se jedni, že před světem mimočeským,
druzí, že před světem českým odčinili událost,
která co nevidět může dojíti potvrzení chrastě-
ním kovových kostek, vržených náhle v samém
našem nejbližším sousedstvi aneb přímo na náš
vlastní — stůl. Jaký úspěch bude míti gaminstv
německých listů v posvátném dubovém háji ně-
mecké publicistiky vůbec, jest vlastně lhostejno
ale ani demonstrativní mlčení jistého druhu
pražského českého mínění veřejného, nasvědču-
jící primitivním poměrům, v nichž rozhoduje
živelní řevnivost, ani realistický paškvíl, kterýž
by se byl vlastně udal mimo všechen pozor če-
ské veřejnosti, nebýti našeho pokárání, nezasta-
vily mohutnou ozvěnu, jakáž odpověděla na ru-
ský výstražný výkřik námi ztlumočený, která
se v národě rozlehla a jejíž zpětný ozvuk počíná
se již některými ukázkami vraceti do Prahy.
Němec
Praha
10
article
Z orgánů českých, mimo Prahu již v pondělí
vyšlých, věnuje „Plzeňský Obzor“ pod záhla-
vím „Konec Rakouska“ naší petrohradské zprávě
úvodní článek, v němž nazývá ji neslýchanou
skutečně Jobovou zvěstí. Oproti přání něme-
ckého císaře chová list plzeňský všechnu dů-
věru v rozhodné slovo Ruska, nemůže se však
zhostiti teskné otázky, čím že jsme Rusku př
světové jeho politice, kdy půjde mu o věkové
dílo v Asii a po případě o Cařihrad? V úzkostné
úvaze jeho spočinul na historické reminiscenci
píše:
»Snad v rozhodujících kruzích do dnes převládá
duch, jejž zjistil náš František Palacký při své
pouti na Rus roku 1867 a nedlouho před svou
smrtí napsal: »Slyšel jsem a věřím, že jakmile
vyplní se touha hojných zuřivců německých
maďarských, a piklhauby i honvédi počnou žele-
zem a krví apoštolovati mezi námi, nebude v Ru-
sích pána dosti mocného, aby chtěl dusíti city
hlas . . . Však toho dopověděti ani nepotřebí —
Roku 1848 zachránila ruská armáda Rakousko
Világoše, má Rusko vážné příčiny učiniti tak p
druhé ?e
»Plzeňské Listy« písmem tučným ofiskují
naši zprávu doslovně, rovněž »Pondělník Jiho-
českých Listů«, rovněž tak brněnské »Lidové
Noviny«.
Pozorunejhodnější ohlas shledáváme v olo
mouckých orgánech »Pozoru« a »Selských Li
stech«. Pod záhlavím »Až zemře cís a ře
uvažují »S. L.« o revolučních plánech, směřu
jicích k rozdrobení mocnářství rakouského, dávno
veřejně známých, i pokračují;
»Než co posud tušeno, o čem stále hovořeno jako
o tajných a záludných snech politiky německé
rázem do světla určitějšího staví sensačn
zpráva z Petrohradu, již upírat pra
vděpodobnost, ba dokonce i pravdi
vost, nebylo by radno«. . ..
končí:
Jobův
Palacká
Rus
S L
Praha
Rakousko
Rusko
Asie
Cařihrad
Petrohrad
11
article
»Na tolik hodnověrné sdělení z úřadních kruhů
petrohradských a byť snad nesplnila se ihned neb
zejtra panovačná přání berlínská, přece zůstane
vážným hlasem varovným, čeho mohou slovanšt
národové rakouští a zejmena národ český od budou-
cnosti očekávali a nač se jim třeba připravovat, ob-
zvláště dá-li se pozornost ruská odvrátit z Evropy
a neuvědomí li si Rusko, že oslabení nebez-
pečí slovanského nevězí jen v politi-
ckém oslabení Ruska, nýbrž i ve
ztrátě kterékoliv posice slovansk
— mimo Rusko.e
Obšírnou úvahu věnuje ponurému, tragikou
dějin oddychujícímu předmětu pokrokový list
olomoucký. Upozorňuje na vlastní články, věno-
vané v poslední době usilování německémuo
země české, i shledává v naší zprávě petrohrad-
ské jich potvrzení. K vyvarování omylu zjišťu-
jeme ještě jednou, že ani původcem a ani zasílate
lem naší zprávy nenístátnírada Vaclík
jak se „P.“ domnívá, že však obsah její do po-
slední písmeny neméně jest pravdiv, úplně za
ručen a nade vše spolehliv. Pochází od osob
nosti ruské, přímo z názorně zkušenosti
čerpající a ve straně slavjanofilské jedno z nej
přednějších míst zaujímající. Více říci nelze.
nejvýše snad tolik, že došla způsobem, vyluču
jícím všechen kontakt s censurou a přece s nej
větším urychlením. Co do věci, o jejíž pravdi
vosti olomoucký list zcela určitě jest přesvědčen
shledáváme se tu s názorem pessimistickým
přímo zoufalým, jehož jedinou světlejší naděj
vyslovuje v závěrečném odstavci.
Vaclík
Evropa
Rusko
12
article
Jaký příkaz vyplývá nám z toho pro budoucnost
jest jasno: odhoditi všechny malichernosti a osobn
nevraživosti, jež nás mezi sebou dělí, semknouti
šiky a ve sražených řadách brániti se přívalům
němectví, které na nás řítiti se budou. Však kolos
německý nepřelrvá na věky!
Z uvedených ukázek lze seznati, že ne
všude za lid český myslí hlavy jen s částečným
mozkem, z něhož vyňato je ústředi nejdůležitěj-
šího z popudů, totiž vůle sebezachování, vůle
žíti.
13
article
Není pochyby, že i v listech venkovských
kteréž možno klásti s jich prusky-realistickým
modelem k representací žlutého tisku v Čechách.
najde se tu a tam v nejřidších ovšem případech
něco nízkosti a frivolity, rozlezlé i z Prahy vli-
vem masarykismu, ale tolik je jisto, že
hanba zůstane shromážděna na hlavě realisti-
ckého rozkolu a na čele, znamenaném znamením
Kainovým, na tváři, kteráž mohla se smáti v
okamžicích rozhodování o tom, zdali jméno če-
ské má býti v seznamu národů škrtnuto ...
„Vymřeli Polabané, proč ne
Čechové?“ šeptá rozjevená realistická mask
v dábelském úšklebku ...
Poslanec dr. Pantůček o politické
situaci.
V pondělní členské schůzi Novoměs
skéhoobčanského klubu v malém
sále Měšťanské besedy pražské, o které přinesl
jsme zprávu ve včerejším čísle, ujal se poví
Kainův
Polaban
Čecho
doktor
Pantůček
Čechy
Praha
Novoměs
14
article
znamné a upřímné řeči posl. dra. Edva rd
Grégra slova posl. rada zemského soudup.
dr. Pantůček a pravil:
Velectění pánovél
Vysoce vážený pan posl. dr. Grégr, bývalý
předseda ctěného vašeho klubu i senior klub
poslaneckého, osvědčený bojovník za práva ná
roda, objasnil vám způsobem, jenž je mu vlast
ním, celou vnitropolitickou situaci, jak utvářela
se v době nejnovější, naznačil vám těžké po
stavení české delegace slovy tak přesvědčivými
že vy všichni zajisté stojíte pod mohutným do
jmem jeho poutavých výkladů.
Pokládal bych za nemistně, abych ještě ja
o témže thematě se rozhovořil, abych ještě já
do podrobností se pustil v rozbor nynější silu
ace politické, nemohl bych říci ničeho jiného.
leč nějakou slabou parafrasí vzletných i vřelýeh
slov páně Grégrových.
Přihlásil-li jsem se přes to k slovu, che
jen několik stručných poznámek k řeči p. dra
Grégra připojiti a z výkladů jeho učiniti závěr
a abych tak řekl vyvoditi i mravné poučení
pro nás.
Jak velectění pánové zajisté z výkladů p.
referenta seznali, nalezáme se v době nad míru
vážné. Národu našemu, toužícímu po práci ho
spodářské a kulfurní, vyrvány z rukou nástroje
práce a vtisknuta v dlaň zbraň. Lid český, tou
žící jíti klidnou cestou svého vlastního rozvoje
donucen postaviti se na pole válečné, by bráni
proti nepřátelům svým svůj domov, svůj jazyk
ba i své byt.
Neboť národní naši odpůrci zpychlí jednak
úspěchy dobytými, jednak opojeni domnělou ve-
likostí svých soukmenoveů zahraničných, za
první národ světa se pokládajíeích, nabývaj
čím dále tím více troufalosti a vystupují ole
vřeně se snahami, jež čelí proti nejdražším na
šim statkům národním i jež dotýkají se naší ná
rodní existence.
Edv
Grégr
doktor
Pantůček
Grégrův
15
article
Daleko by mne to vedlo, abych vše
chny jejich politické aspirace zde citoval
Však i když vynechám všechno to, co, jako jes
na př. uzákonění státní řeči německé, jest hud
bou daleké budoucnosti, přes to vidíme, že
dosti aktuálných vyvolali otázek, v nichž jde
nás, o naše národní práva, ba i o podmínky
našeho národního života i naší politické budoue
Poukazují jen příkladem na boykot, kte
rým vystupují proti ustanovení úřadníků národ
nosti české nebo i jen český jazyk ovládajícíeh
nejen v končinách ryze německých, nýbrž i
končinách se značnou minoritou českou, jako na
př. v kraji mosteckém a litoměřickém i kterým
má býti zabráněno, aby vládě ani nenapadlo t-
kového úřadníka v končiny ony jmenovati.
16
article
Poukazuji dále ke krokům stále vášnivěj
a impetuosněji podnikaným, aby roztrháno bylo
naše království, a aby tu zřízením nového finan
čního ředitelství, tam novým rozdělením okresů
soudních, tam národnostním rozdělením diécesí
byl položen základ pro zřízení národnostní hra
nice v království českém a pro vytvoření čistého
německého území, z něhož by jazyk český ne
jen z úřadů vůbec, nýbrž i z kazatelny a zpo
vědnice byl vyloučen.
Poukazuji dále ke všem urputným snahám
jímiž má býti zabráněno každému ukojení na
šich i nejuznanějších i nejnalehavějších potřeb
kulturních, jakou jest zajisté zřízení vysokého
českého učení na Moravě (Tak jest !), jimiž
mají nám i hospodářské podmínky našeho dal-
šího vývoje (Hanba !), ba i našeho dalšího byt
naprosto býti odňaty. (Hanba jim.)
Proti těmto útokům na nás činěným, n
můžeme se bohužel spolehati na to, že vláda
v oboru moci jí přikázané zakřikne tyto hlasy.
zastaví tyto kroky i poukáže všechny tyto
podobné snahy v meze příslušné, nemůžeme po-
hříchu také očekávati, že bychom při nynějš
rozháranosti parlamentní nalezli podpory u par-
lamentu nebo u jeho jednotlivých stran.
vysoký český učený na Morava
17
article
Proti všem těmto útokům na nás se valí-
cím musíme nastaviti jen svá prsa, musíme
jen my s ami postaviti se k ochraně, musíme
jen spolehati se na sebe, na svoji sílu, na
svoji vytrvalost i houževnatost.
Ovšem nemůže býti nikoho tajno a ne-
podceňuji také nikterak tím význam i sílu na
šeho národa, veřejně-li to pronesu, že vůči bo
jovnosti i četnosti našich nepřátel i vůči male
přízni, kterou k nám v zápase našem projevuje
nýnější vláda, vyžaduje náležitá obrana našic
statků národních všemi vzpomenutými snaham
odpůrců ohrožených ne nepatrného úsilí našeho.
nemalé ostražitosti i obezřelosti mužů, jimž po-
litické vedení národa jest svěřeno i vynaložen
ne menší části všech sil, jimiž v boj
politickém můžeme disponovati.
Však my, velect. pánové, nechceme tolik
státi v posici obranné, nechceme jen stále
navždy hájiti toho, co již máme a vzdáti se do
budouena každého pokroku ve směru politickém
i národním.
Nechceme obmeziti se jen na to, tvořit
hráz proti přívalu germánskému, jímž má být
anešena ve vlasti naše lodice trvalé hegemonie
německé, trvalého nadpráví jednoho národa na
úkor domorodého národa českého, jenž zem
tuto mnohokráte krví svojí zbrotil a potem své
práce posvětil.
My, velectění pánové, nechceme jen zaují-
mati jedinou pevnou linii obrannou, nýbrž
chceme i postupovati do předu, nechceme mít
jen tento defensivný — nebo snad lépe řečeno
negativný cíl, nýbrž chováme i pevné učely posi
tivné, chceme uskutečniti své snahy za povzne
sením našeho národa a za provedením jeho histo
riekých práv se nesoucí.
Abych se konkretněji vyjadřil, nechceme
jen obmeziti se na odrážení útoků německých
nýbrž chceme vydobýti pro národ náš onoho po
19
article
stavení politického, které mu vzhledem k jeh
kulturnímu i historickému významu i vzhleden
k jeho početně i poplatné síle po právu náleží
V boji za timto positivným eilem naskýtá s
nám jako jeden jeho zjev, zápas o oba naše pří
tomné postuláty, t. j. o konečnou úpravu praxe
jazykové ve vnitřním úřadování státních orgánů
a zřízení druhého vysokého učení českého n
Moravě.
Nechei, velect. pánové, o obou těchto zá
ležitostech se zevrubněji zmíniti a tím přeee
uchýliti na půdu rozboru politické situace, kte
rému jsem slibil se vyhnouti. Ostatně pojedna
jsem veřejně o obou těchto otázkách i o jejiel
významu pro politickou situaci naší na míste
jiném.
Dnes chci jen k jednomu bodu pozornost
velectění pánové, obrátiti.
Již shora vzpomenul jsem toho, že obrane
naši posice politické i národní, odrazení útoků
podnikaných proti našim statkům národním, vy
žaduje vynaložení ne menší části n
šich sil.
Máme li však, velectění pánové, vedle této
své defensivy pracovati i k zmíněným již cílům
positivným, pak nutno, abychom nejen sebrali
nýbrž i co nejintensivněji napjali své síly
veškeré.
Tuhost zápasů podnikaných, urputnost
četnost našich nepřátel, nepřizeň moe
exekutivní, nedostatek s pojenců — o čem
ovšem jsem se již shora zmínil — všecko t
nutí nás, abychom, chceme-li nejen bez úrazu,
nýbrž úspěšně přečkali tyto těžké doby, srazili
se všichni v pevné jednotné šiky,
nichž by jednollivci nebo jednotlivé skupiny za
pomněly na dosavadní, vzájemné sváry domáci
a vyhledávajíce nikoli to, co je dělí, nýbrž
co je spojuje, utvořili společnou, jednotnou f
lanx, sevřenou nerozborně pod jediným prapo
rem, praporem společného nám všem
blaha národa a prospěchu drahé vlasti.
vysoký učený český můj Morava
20
article
Nesmíme drobiti a tříštiti své skrovné síly, ne
smíme přenechati těžký boj jen několika zápasní
kům, k jichž úmorné činnosti by jedni snad jen ne
tečně přihledali, aniž by sami přiložili ruku k dílu
druzí zase snad jen zabývali se lacinou i po
hodlnou kritikou, nýbrž musí každý, kdo t
dobře s národem a vlasti smýšlí, kdo blaha je-
jího si přeje a kdo rozkvět národa na péči má.
přihlásiti se k práci národní a přispěti svou
hřivnou k společnému dílu.
Bohužel — rozhližíme-li se po domácíel
našich luzích — pozoruji-li náš život veřejný
nenscházím všude télo snahy po práci, nezřím
onoho národního nadšení, jež jest nezbytnou
podmínkou úspěchu.
Srdce až krvací při poznání, že zejment
mladší intelligence naše (Tak jest ! To jsou ko
palistě!), která dřive byla vždy nositelkou
první representantiu vlasteneckého smýšlení
daleko v tom směru zůstává za mládeží něme-
ckou pro myšlenku nacionální horující i boju
jící a zarosi se téměř oko, vidí-li jak živo
náš veřejný otráven materialismem i prospěchen
slavovským, neosvědčuje dostatečného pochopen
pro ideální statky národní.
21
article
Jinak ještě nebylo by lze vysvětliti s
zjevů podobných, jakým jest na př. nedávno
vykonaná volba říšského poslance ve venkovsk
skupině král.-hradecké.
Však, velectění pánové, i pokud jde
muže naše, v bojovných šicích pro statky naše
stojící, postrádáme oné nezbylné jednotnosti
postupu onoho promyšleného soustavného i vzá
jemného sdružování sil, které jest při všeck
bitvách vůbec i v zápasech politických nezby
nou podmínkou úspěchů.
Zda by nebylo lépe, aby zanechali vzá
jemných rozporů o suchou kost a raději všimal
si toho, že společný jich odpůrce pochutnávé
si na nejlepších soustech, zda nekáže zde ne-
uprosně vlasť, aby zanecháno bylo zápasů často
vražedných o idey mnohdy neaktuální a spíše
vráceny všecky sily k obraně posic, které se-
vřenými voji nepřátel jsou vážně ohrožovány.
Nechci tyto bolavé stránky našeho národ-
ního života rozbírati i myšlenky své konkretním
příklady opírati, nechci a nemohu také zkou
mati příčiny těchto smutných zjevů, zejmena
nechci vyšetřovati, zdali a pokud příčinyty
hledati třeba v nás samých, či ve vlivech
22
article
Dostači mi jen tato stručná poznámka má
kterou připojiti k výkladům velect, pana dra
Grégra za nulno jsem pokládal, poněvadž sou
dím, že v době tak vážné jako je doba nynější
i při rozpravě o politické situaci naši, třeb
uvědomiti si i naše slabiny a pracovati k odči
nění vad shledaných.
Nevím ovšem, na kolik k tomu prospěj
tato slova má. Však přes to alespoň svědom
svému ulehčím, mohu-li ve ctěném shromážděn
vašem ze srdce vřelého zvolati : Vzhůru všichn
poctiví Čechovél
Zanechte svárů domácích postavte se
j ediný šik, doba vážná žádá všech vašiel
sil, obrana ohrožených statků národních vyžaduje
vší vaši péče.
Přál bych si, by volání toto našlo v srdeíeh
všech příslušné ozvěny, přál bych si to nejenz
důvodů již uvedených, nýbrž i proto, že snad
i zahraničné zápletky naše vyvolají snad v nej
bližší budoucnosti poměry, zvláště i přivoděj
nutnost vážných rozhodnutí politických.
Neboť, velectění pánové, zahraniční hori
zont se vážně zachmuřuje. V daleké Asii zápas
rodný národ slovanský proti žlutému nebezpeč
evropskou külfuru ohrožujícímu. Však třebas by
zápas ten, v němž sympatie naše rozhodně n
stranu ruskou se chýli, přímo nás se nedotýkal
není přece ani nejbližší náš obzor prost všech
hrozivých obláčků a mraků. (Tak jest.)
Na jihu našich hranic objevují se blýskavice
které někdy dle zkušenosti jsou sice známkou
cizích.
Grégr
Asie
23
article
V orubnén prodejit
ranní čisle o sobě . . . za
odpolední . . . . . . . ra 2h
Ve flislkách zn venkorií
anní čla. . . . . .
odpsledn . . . . . . . . sh
Inserát
plati se hotově nupřed.
Přodplacení a ineerty přijímá sěnini
strace v Maršanské ulici č.a.
Tam nackázejí ze ték redakee
tiskárna v ezpedlce „Národnich Listů-
Bukopiay se novracsí
Maršanský ulice
24
article
krásného počasí, však častěji oznamují blízích
se bouři.
Zaburáci-li z jara hrom děl v roklinách
balkánských, zatřese zajisté i ovzduším rakou-
ským a snad vyvolá mohutnou ozvěnu v říši
Nemusím snad doličovati vám, že každí
zápletsa taková by měla nejen veliký význam
vliv hospodářský na celou říši a tím i na naše
země české, nýbrž nezůstala by bez důsledků
pro rozvoj politiky říšské i pro utvoření se po-
měru našich k říši resp. poměrů říše k nám.
nezůstala by bez důsledků pro celý aktuálný
náš zápas i vůbec pro veškeré naše politické
snahy
V dobách takových jest třeba solidárnosti, jes
třeba spojení všech síl, aby když by jednalo se
o poměrech rozhodných i odvažovala se budoucí
práva jednotlivých národů, mohl hlas náš jed-
notný i jasný náležitě padnouti na váhu.
Proto opakují ještě jednou: Buďme pevn,
buďme svorni, mějme jen jeden společný cí
to jest blaho a prospěch vlastia
pak snad s klidem můžeme očeká-
vati věcí příštích. (Výborně! Potlesk.)
26
article
Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí.
V Praze, 1. března. (Schválený s po-
lečný rozpočet. Dnešní vídeňské úřadní
noviny publikují společný rozpočet říšský pro
r. 1904, schválený dle usnesení delegací obou
parlamentů panovníkem dne 28. února t.r.
Veškeren rozpočet, po srážce vlastních přijmů,
rozpadá se na náslodující položky
I. Řádný rozpočet na r. 1904-
ministerstva vnějších věcí . . 11,227.876 K
ministerstva vojenství. . . . 279,749.715
námořnictva . . . . . . . 39,439.450
ministerstva financí . . . . 4,227.522
účetní kontroly . . . . . . 323. 850,
dohromady . . . 334,968.413 k
II. Mimořádný rozpočet na r. 1904:
ministerstva vnějších věcí . . 197.295
ministerstva vojenství . . . . 22.210.350
námořnictva . . . . . . . 10,586.960
ministerstva financí . . . . 46.900
dohromady . . . 33,041 500 k
III. Na vojsko v Bosně a Herce-
govině na r. 1904:
po srážce vlastních přijmů . . 7,483. 000k
IV. Lelošní příspěvek na
. . . 15,000.000K
nová děl a .
V. Dodatečný úvěr
2,124. 150K
za r. 1903 . . .
Praha
Boseň
ministerstvo finance
27
article
Celkem tedy . . . 392,617.068k
Od této úhrnné potřeby odpočitá se výnos cel
v r. 1904, zbytek pak budou povinny uhraditi
obě poloviny říše dle poměru 34.4 (Uhry)a
65.6 (Rakousko).
Dle účetní závěrky za rok 1901 ve-
škery společné výdaje po srážce vlastních příjmů
obnášely . . . . . . . . 374,523. 169 k
118,113.345 k
ela vynesla . . . .
tak že bylo nutno uhradili . . 256,409. 824k
Z toho připadlo na účet Ra-
kouska . . . . . . . 168,204. 844 K
a na Uhry . . . . . . . 88,204. 980 K
Z Pešti, 1. března. (Prvá schůze sně-
movny uherské.) Uherská sněmovna měla
dnes po prázdninách, jež trvaly od 30. ledn
t. r., opět prvou schůzi. Poněvadž schůze měla
pouze ráz formální, aby se totiž ustanovil jed-
nací pořad pro schůzi zejtřejší, byla slabě na-
vštívena a zejmena strany opposiční až na košu-
tovce nebyly skoro ani zastoupeny
Mezi došlými věcmi nacházela se zpráva
inkompatibilitního výboru, jenž rozsoudil, že
oznámení stran hr. Khuena-Hédervára nemůže
býti podkladem pro inkompatibilltu. Zpráva t
vzata prostě na vědomí. Na to předs. Perc ze
navrhl, aby se ve středu pokračovalo v roz-
pravě o branecké předlo ze.
Posl. Polonyi oznamuje, že s návrhem
předsedovým souhlasí, ale jest nucen žádati z
určité vysvětlení. V červenci m. r. sněmovna
zvolila zvláštní výbor, aby prozkoumal známou
úplatkovou afféru a dala mu na to určitou lhůtu.
Posl
Uhry
Rakousko
Pešť
28
article
Táže se, byla ji zpráva tohoto výboru vytištěna
a rozdána. Dále má za svou povinnost upozor-
niti, že osoba, proti které ve věci té zavedeno
vyšetřování (hr. Khuen), má se dle novinářských
zpráv státi nyní členem kabinetu (ministrem
a latere). Ježto parlament o výše zmíněném
vyšetřování neučinil dosud nijakého usnesení,
řečník musil by v tom spatřovati nevážnost ku
parlamentu se strany ministerského předsedy i se
strany koruny, kdyby hr. Khuen-Héderváry měl
býti jmenován členem ministerstva. Přednáší
tuto věc, aby uhájil důstojnost parlamentu.
Předseda Perezel odpovídá, že výbor,
jmenovaný 29. července m. r., aby prozkoumal
úplatkovou afféru, podal zprávu, jež byla 19.
října poslancům rozdána a nalezá se tedy mezi
předlohami, o nichž se má pojednati. Za ny-
nějšího stavu ex lex má však za nutnější, aby
se dříve projednal zatímný a řádný rozpočet
předloha branecká. Jakmile tyto věci budou vy-
řízeny, učiní návrh na projednání jiných předloh.
Posl. Polonyi bere sdělení předsedov
na vědomí, upozorňuje však opětně na důleži-
tost předmětu, o němž se zmínil. Když sně-
movna volila vyšetřovací výbor, nacházela s
též ve stavu ex-lex a přece pokládala čest parla-
mentu za předmět nejdůležitější.
M. p. hr. Tisza uznává, že parlamen
má právo stanoviti jednací pořad, soudí však,
že za stavu ex lex nepřistoupí k jinému předmétu,
než který navrhl předseda. Jinak musí prý upo-
zorniti, že afféra, která způsobila své doby tolik
hluku, skončila výsledkem, který neponechává
nijské pochybnosti o tom, že bylo tehda ukřiv-
déno člověku skrz naskrz poctivému. (Pochval
na pravici.)
Khuen
Héderváry
Posl
Tisza