ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 90f892d0-710f-11dc-a790-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 28 celkem · entity: place 26, person 29, org 7
1 masthead
Ročnik XXXXIV.
2 masthead
V Praze, ve středu dne 2. března 1904.
Praha
3 masthead
Číslo 62.
4 article
Na ranní a odpol. listy přeě lácí se v Praze v ndministraei na měste . . . . . . 2 ns čtvrt leia . . . . 6 K — s dvojí čonáškou s měs ns čivrleta . . . . 7 K 60 ve stialkácki . 2K30 no něsíc . Poštou: a nesic nr . . . . koni s dvojí zisllkou na mésí na čevrt leta . . . . 11 K 40
Praha
5 article Válka.
Válka. Z Londýna, 1. března. (Zvl. tel. »Nár Lislů«.) Válečný zpravodaj »Daily Mailu« v Njněvanu ozuamuje dnes, že Rusové shromažďují tam velké vojsko. Zákopnická oddělení ruská pracují dnem i nocí, aby uzavřela ústí řeky Liao. Poslední provolání generála Stesslja v Port Arturu vzbudilo zde jistotu, že Rusové v době nejbližší čekají velký útok japonský jak na suchu tak na Z Londýna, 1. března. (Zvl. telegram) »Daily Mail« oznamuje: O šesté hodině ráno (1. března) podařilo se několika japonským lodím, které se přiblížily k Port Arturu, vylá- kati ruské lodi na moře z dostřelu pevnosti. Ruští křižáci pustily se za torpédovkami japonskými, vlezly však do nalíčené pasti a dostaly se do křížového ohně jádra japon- ského loďstva jež je zaskočilo ze dvou stran. Dvě z ruských lodi byly značné poškozeny, jedna méně. Avšak také na japenskě straně jsou veliké ztráty a mluví se v došlém telegramu o třech zni- čených lodích. Kromé toho sděluje se, že při útoku na ruské loďstvo s obou stran dvě japonské lodi se srazily, zatím co ruský křižák při panujíci mlze proklouzl. Mlha a šero byly tak husty, že lodi nerozezná- valy ani signálů . .. Z Petrohradu, 1. března o 7.50 hod. večer. (Pův. telegram »Nár. Listů«.) Dle telegramu z Irkutska zahájena byla dnes po vykonané bohoslužbě 22 vozy železničními doprava přes Bajkalské jezero. (Zprávu našeho do pisovatele potvrzuje i depeše »Korresp. kan celáře« jinde položená. Pozn. red.) Kolují zde pověsti o velké po- rážce Japouců před Port Arturem. z Petrohradu, 1. března. Zprávy. že Rusko objednalo za hranicemi konservy a proviant, se vyvracejí. Všechny objednávky ty byly uči- něny v Rusku. Port Artur. jak se oficiosně sděluje, byl již úplně za- opatřen potravinami na celý rok. (Ostatní telefonické a telegrafické zprávy viz na straně 3.)
Rus Stesslja Port Artur Londýn Liao Petrohrad Irkutsk Rusko národní Lisl Daily Maila
7 article Ruská výstraha západním Slovanům.
Ruská výstraha západním Slovanům. Echo, které se ozvalo na naši neděln zprávu petrohradskou se strany přirozených i ne přirozených, poněvadž česky rozených nepřátel národa a jeho další existence, zasluhuje v nej- úplnější míře jméno mizernosti a podlosti. Kuhův „Montagsblatt“ udal théma svým po- šklebkem o „Tartarennachricht“, v zápěti dosta- vily se ostatní německé listy pražské s příznač- ným plemenným hysterismem a nadávkami, krom chudého nápadu o tom, že naše ohromu- jící, každou českou duši v nejutajenějším nitru reztřásající zpráva, jest smyšlenkou, která má maskovati královéhradeckou volební katastrofu, tak jako kdybychom to nebyli bývali my, kteři každého dne nejméně jednou držíme králové- hradecký čin před očima českého svědomí. Palma očekávala však realistického pověstného pracov- níka pro krále pruského, pracujícího pod firmou práce pro českou duši a pro český rozum. Pro pochvalu oficiny synů Bohumila Háze anebo kongeniálních kulturníků od „Rajtknechtů“, ho- tov jest realistický hlasatel ke každé, sebe více ponižující roli na potupu nejsvětějších zájmů ná- rodních a uznamenav náladu v tisku německého kasina, svlekl vestu a zahrál applaudujícímu ně- mecko-židovskému diváctvu hloupého Vaškav nejodpornějším jeho zjevu. Persifláží naší petro- hradské zprávy o německých pokusech o ruský souhlas k okupaci zemí koruny české v daném historickém momentu, slavil realistický kreti- nismus svůj nejkrásnější triumf. Tak dovedně si umí Čech naplíti do vlastní tváře jenom ten- kráte, stane-li se realistou!
Kuhův Montagsblatt Palma Háze Čechy
8 article
Již včera odpůldne upozornili jsme na psychologický moment, z něhož vyplynul cynis- mus realistického snižovatele ohromující vý- strahy ruské ke všem západním Slovanům, v listě našem uveřejněné. Směrnice podzemních praci rezlistických, námi v létě odhalených, schyluje se a přímo spojuje se s týmž podkopem pru šáckým, o jehož existenci vynikající petrohrad ská osobnost přesvědčuje celou veřejnost ostatní slovanské národy, v říši rakouské bytu- jící, způsobem zrovna hmatavým.
9 article
Výbuch křečovilého smíchu z realistických plic uvital proto drlivé poselství, zaslané bratr skou rukou slovanskou české veřejnosti, líčený chacht čím strojenější, tím odpornější, grimasa hnusná a politování hodná, jak bezduchá fraška odpovědi na otázku, se kterou teskně zápasí kde které nitro upřímně české. Odměna neminula realistického policinella, nejsladší mzda, jakou zná publicistika po česku na potupu českého jména vycházející, byla jí včera večer vyplacena, oba kasiňácké odpoledníky přeložily a otiskli rea- listickou travestii ruské depeše o návrzích něme- ckého kaneléře na odprodej českoslovanské větv slovanské za blahovolnou nestrannost... Němečle přátelé a očividní spojenci českých porušenců. Němci a realisté válejí se tedy smíchy domnívají se jedni, že před světem mimočeským, druzí, že před světem českým odčinili událost, která co nevidět může dojíti potvrzení chrastě- ním kovových kostek, vržených náhle v samém našem nejbližším sousedstvi aneb přímo na náš vlastní — stůl. Jaký úspěch bude míti gaminstv německých listů v posvátném dubovém háji ně- mecké publicistiky vůbec, jest vlastně lhostejno ale ani demonstrativní mlčení jistého druhu pražského českého mínění veřejného, nasvědču- jící primitivním poměrům, v nichž rozhoduje živelní řevnivost, ani realistický paškvíl, kterýž by se byl vlastně udal mimo všechen pozor če- ské veřejnosti, nebýti našeho pokárání, nezasta- vily mohutnou ozvěnu, jakáž odpověděla na ru- ský výstražný výkřik námi ztlumočený, která se v národě rozlehla a jejíž zpětný ozvuk počíná se již některými ukázkami vraceti do Prahy.
Němec Praha
10 article
Z orgánů českých, mimo Prahu již v pondělí vyšlých, věnuje „Plzeňský Obzor“ pod záhla- vím „Konec Rakouska“ naší petrohradské zprávě úvodní článek, v němž nazývá ji neslýchanou skutečně Jobovou zvěstí. Oproti přání něme- ckého císaře chová list plzeňský všechnu dů- věru v rozhodné slovo Ruska, nemůže se však zhostiti teskné otázky, čím že jsme Rusku př světové jeho politice, kdy půjde mu o věkové dílo v Asii a po případě o Cařihrad? V úzkostné úvaze jeho spočinul na historické reminiscenci píše: »Snad v rozhodujících kruzích do dnes převládá duch, jejž zjistil náš František Palacký při své pouti na Rus roku 1867 a nedlouho před svou smrtí napsal: »Slyšel jsem a věřím, že jakmile vyplní se touha hojných zuřivců německých maďarských, a piklhauby i honvédi počnou žele- zem a krví apoštolovati mezi námi, nebude v Ru- sích pána dosti mocného, aby chtěl dusíti city hlas . . . Však toho dopověděti ani nepotřebí — Roku 1848 zachránila ruská armáda Rakousko Világoše, má Rusko vážné příčiny učiniti tak p druhé ?e »Plzeňské Listy« písmem tučným ofiskují naši zprávu doslovně, rovněž »Pondělník Jiho- českých Listů«, rovněž tak brněnské »Lidové Noviny«. Pozorunejhodnější ohlas shledáváme v olo mouckých orgánech »Pozoru« a »Selských Li stech«. Pod záhlavím »Až zemře cís a ře uvažují »S. L.« o revolučních plánech, směřu jicích k rozdrobení mocnářství rakouského, dávno veřejně známých, i pokračují; »Než co posud tušeno, o čem stále hovořeno jako o tajných a záludných snech politiky německé rázem do světla určitějšího staví sensačn zpráva z Petrohradu, již upírat pra vděpodobnost, ba dokonce i pravdi vost, nebylo by radno«. . .. končí:
Jobův Palacká Rus S L Praha Rakousko Rusko Asie Cařihrad Petrohrad
11 article
»Na tolik hodnověrné sdělení z úřadních kruhů petrohradských a byť snad nesplnila se ihned neb zejtra panovačná přání berlínská, přece zůstane vážným hlasem varovným, čeho mohou slovanšt národové rakouští a zejmena národ český od budou- cnosti očekávali a nač se jim třeba připravovat, ob- zvláště dá-li se pozornost ruská odvrátit z Evropy a neuvědomí li si Rusko, že oslabení nebez- pečí slovanského nevězí jen v politi- ckém oslabení Ruska, nýbrž i ve ztrátě kterékoliv posice slovansk — mimo Rusko.e Obšírnou úvahu věnuje ponurému, tragikou dějin oddychujícímu předmětu pokrokový list olomoucký. Upozorňuje na vlastní články, věno- vané v poslední době usilování německémuo země české, i shledává v naší zprávě petrohrad- ské jich potvrzení. K vyvarování omylu zjišťu- jeme ještě jednou, že ani původcem a ani zasílate lem naší zprávy nenístátnírada Vaclík jak se „P.“ domnívá, že však obsah její do po- slední písmeny neméně jest pravdiv, úplně za ručen a nade vše spolehliv. Pochází od osob nosti ruské, přímo z názorně zkušenosti čerpající a ve straně slavjanofilské jedno z nej přednějších míst zaujímající. Více říci nelze. nejvýše snad tolik, že došla způsobem, vyluču jícím všechen kontakt s censurou a přece s nej větším urychlením. Co do věci, o jejíž pravdi vosti olomoucký list zcela určitě jest přesvědčen shledáváme se tu s názorem pessimistickým přímo zoufalým, jehož jedinou světlejší naděj vyslovuje v závěrečném odstavci.
Vaclík Evropa Rusko
12 article
Jaký příkaz vyplývá nám z toho pro budoucnost jest jasno: odhoditi všechny malichernosti a osobn nevraživosti, jež nás mezi sebou dělí, semknouti šiky a ve sražených řadách brániti se přívalům němectví, které na nás řítiti se budou. Však kolos německý nepřelrvá na věky! Z uvedených ukázek lze seznati, že ne všude za lid český myslí hlavy jen s částečným mozkem, z něhož vyňato je ústředi nejdůležitěj- šího z popudů, totiž vůle sebezachování, vůle žíti.
13 article
Není pochyby, že i v listech venkovských kteréž možno klásti s jich prusky-realistickým modelem k representací žlutého tisku v Čechách. najde se tu a tam v nejřidších ovšem případech něco nízkosti a frivolity, rozlezlé i z Prahy vli- vem masarykismu, ale tolik je jisto, že hanba zůstane shromážděna na hlavě realisti- ckého rozkolu a na čele, znamenaném znamením Kainovým, na tváři, kteráž mohla se smáti v okamžicích rozhodování o tom, zdali jméno če- ské má býti v seznamu národů škrtnuto ... „Vymřeli Polabané, proč ne Čechové?“ šeptá rozjevená realistická mask v dábelském úšklebku ... Poslanec dr. Pantůček o politické situaci. V pondělní členské schůzi Novoměs skéhoobčanského klubu v malém sále Měšťanské besedy pražské, o které přinesl jsme zprávu ve včerejším čísle, ujal se poví
Kainův Polaban Čecho doktor Pantůček Čechy Praha Novoměs
14 article
znamné a upřímné řeči posl. dra. Edva rd Grégra slova posl. rada zemského soudup. dr. Pantůček a pravil: Velectění pánovél Vysoce vážený pan posl. dr. Grégr, bývalý předseda ctěného vašeho klubu i senior klub poslaneckého, osvědčený bojovník za práva ná roda, objasnil vám způsobem, jenž je mu vlast ním, celou vnitropolitickou situaci, jak utvářela se v době nejnovější, naznačil vám těžké po stavení české delegace slovy tak přesvědčivými že vy všichni zajisté stojíte pod mohutným do jmem jeho poutavých výkladů. Pokládal bych za nemistně, abych ještě ja o témže thematě se rozhovořil, abych ještě já do podrobností se pustil v rozbor nynější silu ace politické, nemohl bych říci ničeho jiného. leč nějakou slabou parafrasí vzletných i vřelýeh slov páně Grégrových. Přihlásil-li jsem se přes to k slovu, che jen několik stručných poznámek k řeči p. dra Grégra připojiti a z výkladů jeho učiniti závěr a abych tak řekl vyvoditi i mravné poučení pro nás. Jak velectění pánové zajisté z výkladů p. referenta seznali, nalezáme se v době nad míru vážné. Národu našemu, toužícímu po práci ho spodářské a kulfurní, vyrvány z rukou nástroje práce a vtisknuta v dlaň zbraň. Lid český, tou žící jíti klidnou cestou svého vlastního rozvoje donucen postaviti se na pole válečné, by bráni proti nepřátelům svým svůj domov, svůj jazyk ba i své byt. Neboť národní naši odpůrci zpychlí jednak úspěchy dobytými, jednak opojeni domnělou ve- likostí svých soukmenoveů zahraničných, za první národ světa se pokládajíeích, nabývaj čím dále tím více troufalosti a vystupují ole vřeně se snahami, jež čelí proti nejdražším na šim statkům národním i jež dotýkají se naší ná rodní existence.
Edv Grégr doktor Pantůček Grégrův
15 article
Daleko by mne to vedlo, abych vše chny jejich politické aspirace zde citoval Však i když vynechám všechno to, co, jako jes na př. uzákonění státní řeči německé, jest hud bou daleké budoucnosti, přes to vidíme, že dosti aktuálných vyvolali otázek, v nichž jde nás, o naše národní práva, ba i o podmínky našeho národního života i naší politické budoue Poukazují jen příkladem na boykot, kte rým vystupují proti ustanovení úřadníků národ nosti české nebo i jen český jazyk ovládajícíeh nejen v končinách ryze německých, nýbrž i končinách se značnou minoritou českou, jako na př. v kraji mosteckém a litoměřickém i kterým má býti zabráněno, aby vládě ani nenapadlo t- kového úřadníka v končiny ony jmenovati.
16 article
Poukazuji dále ke krokům stále vášnivěj a impetuosněji podnikaným, aby roztrháno bylo naše království, a aby tu zřízením nového finan čního ředitelství, tam novým rozdělením okresů soudních, tam národnostním rozdělením diécesí byl položen základ pro zřízení národnostní hra nice v království českém a pro vytvoření čistého německého území, z něhož by jazyk český ne jen z úřadů vůbec, nýbrž i z kazatelny a zpo vědnice byl vyloučen. Poukazuji dále ke všem urputným snahám jímiž má býti zabráněno každému ukojení na šich i nejuznanějších i nejnalehavějších potřeb kulturních, jakou jest zajisté zřízení vysokého českého učení na Moravě (Tak jest !), jimiž mají nám i hospodářské podmínky našeho dal- šího vývoje (Hanba !), ba i našeho dalšího byt naprosto býti odňaty. (Hanba jim.) Proti těmto útokům na nás činěným, n můžeme se bohužel spolehati na to, že vláda v oboru moci jí přikázané zakřikne tyto hlasy. zastaví tyto kroky i poukáže všechny tyto podobné snahy v meze příslušné, nemůžeme po- hříchu také očekávati, že bychom při nynějš rozháranosti parlamentní nalezli podpory u par- lamentu nebo u jeho jednotlivých stran.
vysoký český učený na Morava
17 article
Proti všem těmto útokům na nás se valí- cím musíme nastaviti jen svá prsa, musíme jen my s ami postaviti se k ochraně, musíme jen spolehati se na sebe, na svoji sílu, na svoji vytrvalost i houževnatost. Ovšem nemůže býti nikoho tajno a ne- podceňuji také nikterak tím význam i sílu na šeho národa, veřejně-li to pronesu, že vůči bo jovnosti i četnosti našich nepřátel i vůči male přízni, kterou k nám v zápase našem projevuje nýnější vláda, vyžaduje náležitá obrana našic statků národních všemi vzpomenutými snaham odpůrců ohrožených ne nepatrného úsilí našeho. nemalé ostražitosti i obezřelosti mužů, jimž po- litické vedení národa jest svěřeno i vynaložen ne menší části všech sil, jimiž v boj politickém můžeme disponovati. Však my, velect. pánové, nechceme tolik státi v posici obranné, nechceme jen stále navždy hájiti toho, co již máme a vzdáti se do budouena každého pokroku ve směru politickém i národním. Nechceme obmeziti se jen na to, tvořit hráz proti přívalu germánskému, jímž má být anešena ve vlasti naše lodice trvalé hegemonie německé, trvalého nadpráví jednoho národa na úkor domorodého národa českého, jenž zem tuto mnohokráte krví svojí zbrotil a potem své práce posvětil. My, velectění pánové, nechceme jen zaují- mati jedinou pevnou linii obrannou, nýbrž chceme i postupovati do předu, nechceme mít jen tento defensivný — nebo snad lépe řečeno negativný cíl, nýbrž chováme i pevné učely posi tivné, chceme uskutečniti své snahy za povzne sením našeho národa a za provedením jeho histo riekých práv se nesoucí. Abych se konkretněji vyjadřil, nechceme jen obmeziti se na odrážení útoků německých nýbrž chceme vydobýti pro národ náš onoho po
19 article
stavení politického, které mu vzhledem k jeh kulturnímu i historickému významu i vzhleden k jeho početně i poplatné síle po právu náleží V boji za timto positivným eilem naskýtá s nám jako jeden jeho zjev, zápas o oba naše pří tomné postuláty, t. j. o konečnou úpravu praxe jazykové ve vnitřním úřadování státních orgánů a zřízení druhého vysokého učení českého n Moravě. Nechei, velect. pánové, o obou těchto zá ležitostech se zevrubněji zmíniti a tím přeee uchýliti na půdu rozboru politické situace, kte rému jsem slibil se vyhnouti. Ostatně pojedna jsem veřejně o obou těchto otázkách i o jejiel významu pro politickou situaci naší na míste jiném. Dnes chci jen k jednomu bodu pozornost velectění pánové, obrátiti. Již shora vzpomenul jsem toho, že obrane naši posice politické i národní, odrazení útoků podnikaných proti našim statkům národním, vy žaduje vynaložení ne menší části n šich sil. Máme li však, velectění pánové, vedle této své defensivy pracovati i k zmíněným již cílům positivným, pak nutno, abychom nejen sebrali nýbrž i co nejintensivněji napjali své síly veškeré. Tuhost zápasů podnikaných, urputnost četnost našich nepřátel, nepřizeň moe exekutivní, nedostatek s pojenců — o čem ovšem jsem se již shora zmínil — všecko t nutí nás, abychom, chceme-li nejen bez úrazu, nýbrž úspěšně přečkali tyto těžké doby, srazili se všichni v pevné jednotné šiky, nichž by jednollivci nebo jednotlivé skupiny za pomněly na dosavadní, vzájemné sváry domáci a vyhledávajíce nikoli to, co je dělí, nýbrž co je spojuje, utvořili společnou, jednotnou f lanx, sevřenou nerozborně pod jediným prapo rem, praporem společného nám všem blaha národa a prospěchu drahé vlasti.
vysoký učený český můj Morava
20 article
Nesmíme drobiti a tříštiti své skrovné síly, ne smíme přenechati těžký boj jen několika zápasní kům, k jichž úmorné činnosti by jedni snad jen ne tečně přihledali, aniž by sami přiložili ruku k dílu druzí zase snad jen zabývali se lacinou i po hodlnou kritikou, nýbrž musí každý, kdo t dobře s národem a vlasti smýšlí, kdo blaha je- jího si přeje a kdo rozkvět národa na péči má. přihlásiti se k práci národní a přispěti svou hřivnou k společnému dílu. Bohužel — rozhližíme-li se po domácíel našich luzích — pozoruji-li náš život veřejný nenscházím všude télo snahy po práci, nezřím onoho národního nadšení, jež jest nezbytnou podmínkou úspěchu. Srdce až krvací při poznání, že zejment mladší intelligence naše (Tak jest ! To jsou ko palistě!), která dřive byla vždy nositelkou první representantiu vlasteneckého smýšlení daleko v tom směru zůstává za mládeží něme- ckou pro myšlenku nacionální horující i boju jící a zarosi se téměř oko, vidí-li jak živo náš veřejný otráven materialismem i prospěchen slavovským, neosvědčuje dostatečného pochopen pro ideální statky národní.
21 article
Jinak ještě nebylo by lze vysvětliti s zjevů podobných, jakým jest na př. nedávno vykonaná volba říšského poslance ve venkovsk skupině král.-hradecké. Však, velectění pánové, i pokud jde muže naše, v bojovných šicích pro statky naše stojící, postrádáme oné nezbylné jednotnosti postupu onoho promyšleného soustavného i vzá jemného sdružování sil, které jest při všeck bitvách vůbec i v zápasech politických nezby nou podmínkou úspěchů. Zda by nebylo lépe, aby zanechali vzá jemných rozporů o suchou kost a raději všimal si toho, že společný jich odpůrce pochutnávé si na nejlepších soustech, zda nekáže zde ne- uprosně vlasť, aby zanecháno bylo zápasů často vražedných o idey mnohdy neaktuální a spíše vráceny všecky sily k obraně posic, které se- vřenými voji nepřátel jsou vážně ohrožovány. Nechci tyto bolavé stránky našeho národ- ního života rozbírati i myšlenky své konkretním příklady opírati, nechci a nemohu také zkou mati příčiny těchto smutných zjevů, zejmena nechci vyšetřovati, zdali a pokud příčinyty hledati třeba v nás samých, či ve vlivech
22 article
Dostači mi jen tato stručná poznámka má kterou připojiti k výkladům velect, pana dra Grégra za nulno jsem pokládal, poněvadž sou dím, že v době tak vážné jako je doba nynější i při rozpravě o politické situaci naši, třeb uvědomiti si i naše slabiny a pracovati k odči nění vad shledaných. Nevím ovšem, na kolik k tomu prospěj tato slova má. Však přes to alespoň svědom svému ulehčím, mohu-li ve ctěném shromážděn vašem ze srdce vřelého zvolati : Vzhůru všichn poctiví Čechovél Zanechte svárů domácích postavte se j ediný šik, doba vážná žádá všech vašiel sil, obrana ohrožených statků národních vyžaduje vší vaši péče. Přál bych si, by volání toto našlo v srdeíeh všech příslušné ozvěny, přál bych si to nejenz důvodů již uvedených, nýbrž i proto, že snad i zahraničné zápletky naše vyvolají snad v nej bližší budoucnosti poměry, zvláště i přivoděj nutnost vážných rozhodnutí politických. Neboť, velectění pánové, zahraniční hori zont se vážně zachmuřuje. V daleké Asii zápas rodný národ slovanský proti žlutému nebezpeč evropskou külfuru ohrožujícímu. Však třebas by zápas ten, v němž sympatie naše rozhodně n stranu ruskou se chýli, přímo nás se nedotýkal není přece ani nejbližší náš obzor prost všech hrozivých obláčků a mraků. (Tak jest.) Na jihu našich hranic objevují se blýskavice které někdy dle zkušenosti jsou sice známkou cizích.
Grégr Asie
23 article
V orubnén prodejit ranní čisle o sobě . . . za odpolední . . . . . . . ra 2h Ve flislkách zn venkorií anní čla. . . . . . odpsledn . . . . . . . . sh Inserát plati se hotově nupřed. Přodplacení a ineerty přijímá sěnini strace v Maršanské ulici č.a. Tam nackázejí ze ték redakee tiskárna v ezpedlce „Národnich Listů- Bukopiay se novracsí
Maršanský ulice
24 article
krásného počasí, však častěji oznamují blízích se bouři. Zaburáci-li z jara hrom děl v roklinách balkánských, zatřese zajisté i ovzduším rakou- ským a snad vyvolá mohutnou ozvěnu v říši Nemusím snad doličovati vám, že každí zápletsa taková by měla nejen veliký význam vliv hospodářský na celou říši a tím i na naše země české, nýbrž nezůstala by bez důsledků pro rozvoj politiky říšské i pro utvoření se po- měru našich k říši resp. poměrů říše k nám. nezůstala by bez důsledků pro celý aktuálný náš zápas i vůbec pro veškeré naše politické snahy V dobách takových jest třeba solidárnosti, jes třeba spojení všech síl, aby když by jednalo se o poměrech rozhodných i odvažovala se budoucí práva jednotlivých národů, mohl hlas náš jed- notný i jasný náležitě padnouti na váhu. Proto opakují ještě jednou: Buďme pevn, buďme svorni, mějme jen jeden společný cí to jest blaho a prospěch vlastia pak snad s klidem můžeme očeká- vati věcí příštích. (Výborně! Potlesk.)
26 article Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí. V Praze, 1. března. (Schválený s po- lečný rozpočet. Dnešní vídeňské úřadní noviny publikují společný rozpočet říšský pro r. 1904, schválený dle usnesení delegací obou parlamentů panovníkem dne 28. února t.r. Veškeren rozpočet, po srážce vlastních přijmů, rozpadá se na náslodující položky I. Řádný rozpočet na r. 1904- ministerstva vnějších věcí . . 11,227.876 K ministerstva vojenství. . . . 279,749.715 námořnictva . . . . . . . 39,439.450 ministerstva financí . . . . 4,227.522 účetní kontroly . . . . . . 323. 850, dohromady . . . 334,968.413 k II. Mimořádný rozpočet na r. 1904: ministerstva vnějších věcí . . 197.295 ministerstva vojenství . . . . 22.210.350 námořnictva . . . . . . . 10,586.960 ministerstva financí . . . . 46.900 dohromady . . . 33,041 500 k III. Na vojsko v Bosně a Herce- govině na r. 1904: po srážce vlastních přijmů . . 7,483. 000k IV. Lelošní příspěvek na . . . 15,000.000K nová děl a . V. Dodatečný úvěr 2,124. 150K za r. 1903 . . .
Praha Boseň ministerstvo finance
27 article
Celkem tedy . . . 392,617.068k Od této úhrnné potřeby odpočitá se výnos cel v r. 1904, zbytek pak budou povinny uhraditi obě poloviny říše dle poměru 34.4 (Uhry)a 65.6 (Rakousko). Dle účetní závěrky za rok 1901 ve- škery společné výdaje po srážce vlastních příjmů obnášely . . . . . . . . 374,523. 169 k 118,113.345 k ela vynesla . . . . tak že bylo nutno uhradili . . 256,409. 824k Z toho připadlo na účet Ra- kouska . . . . . . . 168,204. 844 K a na Uhry . . . . . . . 88,204. 980 K Z Pešti, 1. března. (Prvá schůze sně- movny uherské.) Uherská sněmovna měla dnes po prázdninách, jež trvaly od 30. ledn t. r., opět prvou schůzi. Poněvadž schůze měla pouze ráz formální, aby se totiž ustanovil jed- nací pořad pro schůzi zejtřejší, byla slabě na- vštívena a zejmena strany opposiční až na košu- tovce nebyly skoro ani zastoupeny Mezi došlými věcmi nacházela se zpráva inkompatibilitního výboru, jenž rozsoudil, že oznámení stran hr. Khuena-Hédervára nemůže býti podkladem pro inkompatibilltu. Zpráva t vzata prostě na vědomí. Na to předs. Perc ze navrhl, aby se ve středu pokračovalo v roz- pravě o branecké předlo ze. Posl. Polonyi oznamuje, že s návrhem předsedovým souhlasí, ale jest nucen žádati z určité vysvětlení. V červenci m. r. sněmovna zvolila zvláštní výbor, aby prozkoumal známou úplatkovou afféru a dala mu na to určitou lhůtu.
Posl Uhry Rakousko Pešť
28 article
Táže se, byla ji zpráva tohoto výboru vytištěna a rozdána. Dále má za svou povinnost upozor- niti, že osoba, proti které ve věci té zavedeno vyšetřování (hr. Khuen), má se dle novinářských zpráv státi nyní členem kabinetu (ministrem a latere). Ježto parlament o výše zmíněném vyšetřování neučinil dosud nijakého usnesení, řečník musil by v tom spatřovati nevážnost ku parlamentu se strany ministerského předsedy i se strany koruny, kdyby hr. Khuen-Héderváry měl býti jmenován členem ministerstva. Přednáší tuto věc, aby uhájil důstojnost parlamentu. Předseda Perezel odpovídá, že výbor, jmenovaný 29. července m. r., aby prozkoumal úplatkovou afféru, podal zprávu, jež byla 19. října poslancům rozdána a nalezá se tedy mezi předlohami, o nichž se má pojednati. Za ny- nějšího stavu ex lex má však za nutnější, aby se dříve projednal zatímný a řádný rozpočet předloha branecká. Jakmile tyto věci budou vy- řízeny, učiní návrh na projednání jiných předloh. Posl. Polonyi bere sdělení předsedov na vědomí, upozorňuje však opětně na důleži- tost předmětu, o němž se zmínil. Když sně- movna volila vyšetřovací výbor, nacházela s též ve stavu ex-lex a přece pokládala čest parla- mentu za předmět nejdůležitější. M. p. hr. Tisza uznává, že parlamen má právo stanoviti jednací pořad, soudí však, že za stavu ex lex nepřistoupí k jinému předmétu, než který navrhl předseda. Jinak musí prý upo- zorniti, že afféra, která způsobila své doby tolik hluku, skončila výsledkem, který neponechává nijské pochybnosti o tom, že bylo tehda ukřiv- déno člověku skrz naskrz poctivému. (Pochval na pravici.)
Khuen Héderváry Posl Tisza